USA

[Alchymista]

zdroj: https://politikus.info/events/158792-gu ... voyny.html

[dancostar]

Zeby Hollywood zase nieco predpovedal alebo lepsie povedane vedel co sa chysta?

[El Diablo]

Máme gardisty z dalších států, jsem připraven na konflikt s Bidenovou vládou, hlásí guvernér Texasu
Dnes 23:39
Martin Dohnal

Texaský guvernér Greg Abbott se pouští do stále ostřejšího sporu s administrativou amerického prezidenta Joea Bidena. Poté, co Nejvyšší soud tento týden rozhodl, že federální vláda může odstranit žiletkový drát, který Texas místy instaloval kvůli množství ilegálních migrantů, oznámil Abbott, že je připraven na potenciální konflikt s federálními úřady a že už zhruba deset dalších států vyslalo na texaskou hranici své bezpečnostní složky.

https://www.novinky.cz/clanek/zahranicn ... u-40458741

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/Hjj4z/svet-zpravy-u ... ske-hrozbe
USA rozmístí jaderné zbraně ve Velké Británii

Spojené státy plánují umístit jaderné zbraně ve Spojeném království, poprvé po patnácti letech, protože hrozba ze strany Ruska narůstá. Vyplývá to z dokumentů Pentagonu, které měl k dispozici britský deník The Telegraph.

Jaderné zbraně mají být dislokovány na základně britského letectva v obci Lakenheath v hrabství Suffolk na východě Anglie. Hlavice mají být třikrát silnější než bomba v Hirošimě.

USA odstranily jaderné rakety z Velké Británie v roce 2008, když soudily, že ruské hrozby z doby studené války se zmenšily. Deník v pátek píše, že zveřejnění informace přichází v době, kdy země NATO připravují své občany na možnost války s Ruskem.

EXCLUSIVE: US to station nuclear weapons in UK to counter threat from Russia
https://t.co/xfHQ8yK1ts
— The Telegraph (@Telegraph) January 26, 2024

Minulý týden nizozemský admirál Rob Bauer, někdejší šéf Vojenského výboru NATO řekl, že občané by se měli připravit na možnost totální války s Ruskem v příštích 20 letech. Generál Patrick Sanders, velitel britské armády, také varoval, že v případě války s Ruskem bude třeba povolat do zbraně veřejnost, protože profesionální armáda je příliš malá. Jeho komentáře nicméně donutily úřad britského premiéra zprávu korigovat s tím, že vláda vylučuje odvody.

Američané mají jaderné zbraně rozmístěny v Evropě v zemích NATO v Belgii, Německu a Itálii a dále v Turecku, v jeho asijské části.

[petrp]

PROPAGANDA: Sedm triků pro manipulaci veřejným míněním
Institut pro analýzu propagandy byl založený v roce 1937 v reakci na masivní státní propagandu během první světové války. Identifikoval sedm triků pro manipulaci veřejným míněním. Americký Kongres dokonce po druhé světové válce schválil zákon proti státní propagandě. Platil až do roku 2012.

Analýza propagandy
V roce 1937 byl v Americe založen Institut pro analýzu propagandy, ve kterém se sešli historici, novináři a lidé ze vzdělávacích institucí. Byl financován zejména Edwardem Filenem, který vybudoval řetězec obchodních domů Filene’s. Institut se snažil podporovat demokratickou společnost založenou na svobodě slova a účasti občanů na vládě. Zároveň chtěl bránit nástupu fašismu v USA. Měl veřejnost „naučit, jak myslet, místo toho, co si mají myslet“.
Institut identifikoval sedm znaků propagandy, které byly následně publikovány v knize „Fine Art of Propaganda“. Kniha byla prezentována jako stručná studie nástrojů a cílů specialistů na manipulaci veřejným míněním.“ Sedm triků zahrnuje:

Nálepkování
Propagandista používá pro svého oponenta hanlivá jména jako komunista nebo fašista, aby vyvolal strach a negativní pocity.
Vznešené fráze
Prezentovaný názor je spojován s ctnostnými idejemi za použití vybraných slov jako je pravda, svoboda, spravedlnost.
Asociace
Propagandista spojuje prestiž něčeho, čeho si lidé váží, například vědy, s propagovanou myšlenkou.
Dobrozdání
Na podporu myšlenky je využito prohlášení od veřejně uznávané osoby.
Zdání obyčejnosti
Mluvčí se prezentuje jako obyčejný člověk, který je schopen porozumět pocitům druhých.
Výběr dat
Poukazování na data, která potvrzují propagovaný názor a ignorování informací, která jsou s ním v rozporu.
Tlak okolí
Propagandista se snaží využít tendence člověka zastávat stejné názory jako většina lidí v jeho okolí. Čím více lidí tomu věří, tím snadnější je pro jednotlivce přijmout daný názor.

Institut čelil kritice a mnozí tvrdili, že vyvolal více „destruktivního skepticismu než inteligentní přemýšlivosti“. Jinými slovy, že je nutné na propagandu těch špatných hochů nasadit propagandu správnou. Institut byl rozpuštěn v roce 1942 po vstupu USA do druhé světové války. Ve svém posledním oběžníku uvedl, že „publikace nezaujaté analýzy jakékoli propagandy, ať už je to ta dobrá nebo ta špatná, může vést během válečného období k nedorozumění“.
https://neviditelnypes.lidovky.cz/zahra ... ranici_nef

[petrp]

Guvernér Abbott vydal prohlášení o ústavním právu Texasu na sebeobranu
Guvernér Greg Abbott vydal 24.1. prohlášení o ústavním právu Texasu na sebeobranu a ochranu, protože prezident Joe Biden nadále útočí na Texas a odmítá plnit své povinnosti při zajišťování bezpečnosti na hranicích..

"Výkonná moc Spojených států má ústavní povinnost prosazovat federální zákony chránící státy, včetně právě platných imigračních zákonů," uvádí se v prohlášení. "Prezident Biden dal svým agenturám pokyn, aby ignorovaly federální zákony, které nařizují zadržování nelegálních přistěhovalců. Neschopnost Bidenovy administrativy plnit povinnosti uložené článkem IV § 4 vyvolala článek I § 10 odst. 3, který tomuto státu vyhrazuje právo na sebeobranu. Z těchto důvodů jsem již vyhlásil invazi podle článku I, § 10, klauzule 3, abych se odvolal na ústavní pravomoc Texasu bránit se a chránit se. Tato pravomoc je nejvyšším zákonem země a nahrazuje veškeré federální zákony, které jsou s ní v rozporu."
https://gov.texas.gov/news/post/governo ... lf-defense

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20240127/spect ... 37378.html
Prízrak občianskej vojny: Bidenova politika na hraniciach by mohla viesť k "obrovskej explózii" - bývalý analytik Pentagónu

Spor Texasu s federálnou vládou v súvislosti s politikou štátu na hraniciach vyvolal prízrak občianskej vojny, povedal pre Sputnik Michael Maloof, bývalý hlavný analytik bezpečnostnej politiky v Úrade ministra obrany USA.
Migračná kríza čoraz viac prenasleduje USA od nástupu prezidenta Joea Bidena do funkcie a zrušenia hraničných obmedzení zavedených jeho predchodcom Donaldom Trumpom.

Niektoré červené štáty sa však proti Bidenovej agende otvorených hraníc vzbúrili, pričom Texas v marci 2021 spustil operáciu Osamelá hviezda, v rámci ktorej sa spojili texaské ministerstvo verejnej bezpečnosti a Národná garda.
Texaská národná garda nedávno "obsadila" časť americko-mexickej hranice, čím zablokovala prístup federálnych pohraničníkov a vyvolala právne spory. Najvyšší súd USA rozhodol, že federálni agenti môžu prestrihnúť drôtené zábrany, ktoré umiestnili orgány Osamelej hviezdy s cieľom odradiť nelegálnych migrantov od vstupu do štátu. Napriek tomu 25 republikánskych guvernérov podpísalo list, v ktorom podporili Texas v boji o kontrolu hraníc s federálnou vládou v súvislosti s "inváziou" migrantov.

"Celá táto imigračná otázka sa stala jedným totálnym chaosom," povedal pre Sputnik Michael Maloof, bývalý hlavný analytik bezpečnostnej politiky v Úrade ministra obrany USA. "Uvidíme, kam to povedie. Zdá sa však, že guvernér [Texasu] [Greg] Abbott a guvernéri ďalších 25 štátov sú veľmi rozhodne proti tomu, čo robí Bidenova administratíva. A ja by som dodal, že to zároveň naznačuje čiaru v piesku. Ak sa pozriete na štáty, ktorých sa to týka, sú väčšinou priamo v strede a približujú sa smerom na východ. A je to naozaj jasné rozdelenie modrých a červených štátov v tejto krajine, kde sa dnes rysujú politické línie. A toto všetko sa deje pred voľbami v roku 2024. A obávam sa, že ak... Ak Biden vyhrá opätovné voľby, môže v tejto krajine nastať obrovská explózia."

"Je to ako naša stará občianska vojna
Podľa Maloofa sa situácia teraz zvrháva na potenciálnu konfrontáciu medzi štátom Texas a 25 republikánskymi štátmi na jednej strane a federálnou vládou na strane druhej.

Medzitým sa zdá, že demokrati nie sú ochotní ustúpiť: vyzývajú Bidena, aby "federalizoval" texaskú národnú gardu, čím by narušil štátnu operáciu Osamelá hviezda.

"Došlo by ku konfrontácii," varoval bývalý analytik Pentagónu. "O konfrontácii by nebolo pochýb. To sú niektoré iné štáty, ktoré privádzajú svoje národné gardy, svoje štátne národné gardy do Texasu, Montana to urobila, Arizona to urobila. Federálna vláda by ich musela všetky federalizovať. Sú na to peniaze? Museli by ste tých záložníkov zaplatiť, pretože je to odvolanie do aktívnej služby federálnej vlády. Momentálne to v rozpočte nie je."

Treba mať na pamäti aj to, že Texas má sily na svoju ochranu aj bez pomoci federálnej vlády, tvrdí respondent Sputniku.
"Texaský guvernér má k dispozícii aj texaskú políciu a po celej krajine sú roztrúsené aj iné typy miestnych policajných síl, ktoré nepodliehajú federálnemu odvolávaniu, ktoré môžu, byť využité z týchto ďalších 25 štátov. Takže, a to sa ešte nespomínalo, ale, viaceré z týchto štátov majú, milície - ľudí, ktorí sú tichými organizáciami, ktoré by hypoteticky mohli ponúknuť svoje služby štátu Texas a byť vyslané štátom Texas. Nepodliehali by žiadnemu odvolaniu zo strany federálnej vlády. Otázkou však bude otázka výcviku, disciplíny. Takže to by bol ďalší faktor, ktorý by sa pravdepodobne dal riešiť, ak by došlo k veľmi vážnej konfrontácii."

Maloof upozornil na skutočnosť, že napriek nedávnemu rozhodnutiu Najvyššieho súdu USA o drôtených zábranách na hraniciach sa pohraničná stráž, ktorá je federálnou agentúrou, doteraz nepokúsila zábrany zbúrať. Podstata veci spočíva v tom, že pohraničná stráž "nechce mať konfrontáciu so štátnymi úradníkmi, z ktorých mnohí pravdepodobne polovicu času žijú vedľa seba a inokedy úzko spolupracujú," vysvetlil expert.
"Je to ako naša stará občianska vojna. Ešte v 19. storočí - bratia proti sebe, ktorí sa postavili na jednu stranu. Takto to v podstate dopadlo. A my dúfame, že sa tomu opäť vyhneme. Ale potenciál tu je a dúfajme, že to zvládnu chladnejšie hlavy," povedal expert a dodal, že dúfa, že sa situácia vyrieši v rámci súdneho systému.

Trump vyzýva štáty USA, aby podporili Texas
Exprezident Donald Trump, ktorý je v roku 2024 na čele kandidátky GOP, na svojom účte na sociálnej sieti Truth vyzval "všetky ochotné štáty, aby do Texasu nasadili svoje stráže, aby zabránili vstupu ilegálnych imigrantov a odstránili ich späť cez hranice".
Prisľúbil, že v prípade znovuzvolenia bude "ruka v ruke" spolupracovať s Abbottom a ďalšími pohraničnými štátmi, aby "zastavili inváziu, uzavreli hranice a rýchlo začali najväčšiu vnútroštátnu deportačnú operáciu v histórii".
"Tí, ktorých Biden pustil dovnútra, by sa nemali utešovať, pretože sa vrátia domov," varoval Trump.
Na stranu Texasu sa postavil aj nezávislý prezidentský kandidát Robert F. Kennedy Jr., ktorý na Twitteri napísal: "Krajina bez hraníc nie je vôbec krajinou." RFK zdôraznil, že Osamelá hviezda má "právo" chrániť svoje hranice.
Guvernér Virgínie Glenn Youngkin, jeden z tých 25, ktorí podpísali list na podporu Abbottových opatrení na hraniciach, zasa pokarhal tím Bidena za to, že odmieta "zabezpečiť hranice", a vyzdvihol "ústavné právo Texasu brániť sa".
Otázka hraníc je v súčasnosti vysoko na programe dňa, keďže Bidenova administratíva sa snaží zabezpečiť mnohomiliardový balík pre Ukrajinu a Izrael výmenou za kompromisnú dohodu o migrantoch, ktorá by bola obojstranná. Avšak po tom, ako do tlače unikli segmenty z dvojstranných dohôd, viacerí republikánski zákonodarcovia dospeli k záveru, že v Snemovni reprezentantov bude "mŕtva pri príchode", čo znamená, že Bidenov tím svoj balík pre Ukrajinu v dohľadnom čase nedostane.
"Teraz sa to stalo hlavným kameňom úrazu v našej zahraničnej politike, najmä pokiaľ ide o to, či budú Spojené štáty naďalej financovať Ukrajinu alebo dokonca Izrael," povedal Maloof. "A v americkom Kongrese sa táto otázka dostala do popredia. Dohoda, ktorá sa pripravuje v Senáte, v podstate umožňuje, aby sa peniaze a určité množstvo, určitý počet ilegálnych imigrantov prichádzali každý deň. A ak prekročí určitú úroveň, bude im to znemožnené. Predseda Snemovne reprezentantov Mike Johnson vyhlásil, že tento návrh je v Snemovni reprezentantov mŕtvy. Nebude to prijaté.
V podstate chcú zastaviť nelegálne prisťahovalectvo."
GOP nastolila otázku migračnej reformy, pretože Biden nekoná na základe existujúcich zákonov zakazujúcich nelegálne prisťahovalectvo, zdôraznil expert. Vyjadril poľutovanie nad tým, že mnohí migranti, ktorí sa chcú dostať do USA legálne, sú teraz rozčarovaní neporiadkom na hraniciach.
"Úprimne povedané, nie je dôvod na ďalšie právne predpisy," povedal. "Pretože existujúca legislatíva už umožňuje uzavrieť hranice, ak k vám prichádzajú nelegálni migranti alebo ak máte "inváziu", ktorej sme teraz svedkami každý deň. Bidenova administratíva jednoducho odmieta konať.
"V kampani sa snažili umožniť príchod prisťahovalcov. Nepovedali ako, ale teraz vieme, že jednoducho otvoria dvere a nechajú ich prísť. Existujú postupy pre tých ľudí, ktorí prechádzajú právnym procesom. Sú absolútne veľmi rozrušení z toho, čo sa deje, pretože trvá roky, kým dostanú povolenie, a nerobí sa nič, aby sa urýchlilo alebo odmenilo ich legálne konanie."

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20240128/stran ... 49780.html
Podivné spolužitie (Strange Bedfellows) : MAGA a progresívni zákonodarcovia sa spojili, aby kritizovali Bidenove útoky na Hútiov

Americkí predstavitelia a senátori všetkých politických smerov podrobili prezidenta ostrej kritike za jeho útoky v Jemene.
Nedávne letecké útoky amerického prezidenta Joea Bidena na húsíjských povstalcov v Jemene vyvolali v Kongrese kritiku naprieč stranami.
Zástupkyne Cori Bushová (D-Mo.), Nancy Maceová (R-S.C.), Marjorie Taylorová Greenová (R-Ga.) a Alexandria Ocasio-Cortezová (D-N.Y.), ako aj ďalších 12 demokratov v Snemovni reprezentantov a 6 republikánov sa spojili, aby vyjadrili "vážne obavy" z "neoprávnených" úderov.

"Sme presvedčení, že neoprávnené údery USA v Jemene porušujú ústavu a zákony USA," napísali zákonodarcovia a argumentovali, že Kongres má výhradnú právomoc vyhlásiť vojnu a schváliť vojenské akcie.
Ďalej sa obrátili na samotného Bidena: "Naliehavo žiadame Vašu administratívu, aby požiadala Kongres o povolenie predtým, ako zapojí USA do ďalšieho konfliktu na Blízkom východe, čím potenciálne vyprovokuje Iránom podporované milície, ktoré môžu ohroziť príslušníkov americkej armády, ktorí už v regióne pôsobia, a riskuje eskaláciu širšej regionálnej vojny," píše sa v liste, z ktorého citovala agentúra Axios.
USA a ich spojenci od 12. januára uskutočňujú údery krížovými raketami a presne navádzanými bombami proti Hútiom v Jemene.
Koalícia pod vedením USA doteraz uskutočnila 11 úderov proti šiitským milíciám v reakcii na útoky húsíov na lode napojené na Izrael v Červenom mori v snahe prinútiť Tel Aviv zastaviť vojenské akcie proti Palestínčanom v Gaze.
Začiatkom tohto týždňa iná dvojstranná skupina senátorov spochybnila snahu Washingtonu chrániť zahraničné lode v Červenom mori.
"Ako vrchný veliteľ máte právomoc a zodpovednosť brániť Spojené štáty podľa článku II ústavy," uvádza sa v liste, ktorý podpísali senátori Tim Kaine (D-Va.), Todd Young (R-Ind.), Chris Murphy (D-Conn.) a Mike Lee (R-Utah). "Väčšina plavidiel prechádzajúcich cez Červené more však nie sú lode USA, čo vyvoláva otázky o rozsahu, v akom sa tieto právomoci môžu uplatňovať."
V komentári k úderom na jemenské ciele zákonodarcovia upozornili na skutočnosť, že "v súčasnosti neexistuje žiadne povolenie Kongresu na ofenzívne vojenské akcie USA proti Hútiom".
"Pokiaľ nie je potrebné odraziť náhly útok, ústava vyžaduje, aby sa Spojené štáty nezapájali do vojenských akcií bez kladného hlasovania Kongresu," zdôraznili zákonodarcovia.
Zatiaľ čo zástancovia neintervencie na oboch stranách americkej politickej škály vyzývajú Bidena, aby prejavil zdržanlivosť, jastrabi prezidenta karhajú, že proti jemenskej šiitskej skupine nerobí dosť.
Líder menšiny v Senáte Mitch McConnell (R-Ky.) zasa pokarhal prezidenta za to, že "dostatočne nevyužíva právomoci, ktoré má".
"[Biden] sa zahral na skladiská a odpaľovacie miesta, ale protivzdušnú obranu a veliteľské a riadiace zariadenia teroristov nechal nedotknuté," argumentoval McConnell.
McConnell vyzdvihol oprávnenie na použitie vojenskej sily (AUMF) z roku 2002, ktoré vtedajšieho amerického prezidenta Georgea W. Busha splnomocnilo na začatie vojny v Iraku. V roku 2023 sa americkí zákonodarcovia snažili zbaviť prezidentov USA AUMF; legislatívne opatrenie však uviazlo v Kongrese USA.
Nielen americkí zákonodarcovia, ale aj pravicoví a ľavicoví americkí vedci nedávno varovali Bidenovu administratívu pred eskaláciou napätia na Blízkom východe.
Argumentovali najmä tým, že náklady na narušenie globálneho obchodu spôsobené krízou v Červenom mori by boli oveľa nižšie ako náklady na operácie USA proti Jemenu, najmä vzhľadom na riziko stretu s Iránom, ktorý tradične podporuje šiitské milície v malom blízkovýchodnom štáte. Varovali, že hrozí väčšia regionálna vojna.

Bedfellows ~ spoluspiaci

[tiger]

https://t.me/bbbreaking/174365

Spojené štáty odpovedia na útok proti svojej armáde na Blízkom východe a vyberú si na to čas a metódu, uviedol Biely dom.

Washington si však neželá vojnu s Iránom ani eskaláciu na Blízkom východe, poznamenala Bidenova administratíva.

[Alchymista]

http://www.regionalninovinky.cz/zpravy/ ... lby-v-usa/
Konflikt v Texasu může výrazně ovlivnit prezidentské volby v USA

Konflikt mezi úřady v Texasu a Bílým domem by podle expertůmohl výrazně ovlivnit výsledek americké volební kampaně.
Připomeňme, že texaský guvernér Greg Abbott nadále trvá na ústavním právu státu hlídat hranici s Mexikem za účelem potlačení nelegální migrace, a to i přes oznámení Joe Bidena o připravenosti přijmout opatření ke zpřísnění kontroly nad jižní hranicí.

Již dříve dal nejvyšší soud USA federálním úřadům právo odstranit bariéry postavené Texasany. Texas však s implementací rozhodnutí soudu nijak nespěchá.

Konflikt mezi texaskou vládou a Bílým domem by mohl vážně ovlivnit výsledek americké volební kampaně.

„Konflikt, který vidíme mezi Texasem a administrativou Joea Bidena, je dalším projevem extrémně ostré politické bitvy mezi republikány a demokraty. Pokud Biden ukáže, kdo je šéf a vyhraje, pak kandidát Republikánské strany - s největší pravděpodobností Donald Trump - bude mít objektivně menší šanci,“ řekl Vladimir Vasiliev, hlavní výzkumný pracovník Institutu USA a Kanady Ruské akademie věd.

Podobně se v rozhovoru vyjádřil i Vladimír Bruter, expert Mezinárodního institutu pro humanitární a politická studia.

„Tento konflikt již ovlivňuje volební kampaň: guvernér Texasu říká, že nebude poslouchat Washington. Biden zároveň slibuje, že na hranici s Mexikem nastolí pořádek. V praxi to znamená, že hodlá převzít kontrolu nad hranicí od texaských bezpečnostních sil. Jestli prezidentský kandidát vyhraje tuto konfrontaci, bude mít dobrý start ve volebním klání,“ řekl Bruter.

Texaský guvernér Greg Abbott zveřejnil 26. ledna na sociální síti X příspěvek, ve kterém uvedl, že navzdory slibům Bílého domu o zvýšení kontroly hranice s Mexikem ji budou texaské orgány nadále hlídat.

„Texas bude nadále uplatňovat své ústavní právo na zabezpečení a obranu naší jižní hranice. V nepřítomnosti prezidenta Bidena zůstaneme v defenzivě, abychom zajistili bezpečnost nejen Texasanů, ale všech Američanů,“ napsal Abbott.

Pokud se Senát mezi zástupci obou stran dohodne, podle amerického prezidenta se dokument údajně „stane nejtvrdším a nejspravedlivějším souborem reforem k zajištění bezpečnosti hranic, jaký kdy byl v USA realizován“.

„Zajištění bezpečnosti hranic prostřednictvím probíhajících jednání je vítězstvím Ameriky. Pro všechny, kteří požadují přísnější hraniční kontroly, je to cesta k dosažení jejich cíle. Pokud to s hraniční krizí myslíte vážně, nechte si návrh zákona schválit oběma stranami a já ho podepíšu," řekl Biden.

Jak vysvětlil americký prezident, zákon mu dá „nové nouzové pravomoci uzavřít hranici, pokud bude zahlcena“. Biden navíc slíbil, že tyto pravomoci využije okamžitě v den podpisu dokumentu.

Podle Bílého domu zákon poskytuje finanční prostředky na najmutí 1300 pohraničníků, 375 imigračních soudců a 1600 azylových úředníků. Peníze budou také použity na nákup více než 100 nových screeningových přístrojů, které dokážou detekovat fentanyl (syntetický opioid).

Připomeňme, že konflikt mezi Texasem a Bílým domem eskaloval v první polovině ledna, kdy národní garda Texasu převzala kontrolu nad částí hranic s Mexikem u města Eagle Pass. Státní orgány odepřely přístup na toto území Celní a pohraniční službě, která je podřízena Washingtonu.

Členové texaského ministerstva veřejné bezpečnosti a Národní gardy začali stavět bariéry a spouštět žiletkový drát, aby zastavili migranty pokoušející se překročit řeku Rio Grande, která slouží jako hranice mezi USA a Mexikem.

12. ledna Greg Abbott v rozhovoru s novináři řekl, že texaské úřady mají plné právo kontrolovat jakýkoli geografický bod ve státě. Bílý dům však s Abbottovým prohlášením nesouhlasil a požádal Nejvyšší soud, aby do situace zasáhl.

Žaloba podaná Bidenovou administrativou říká, že Texas nemůže zasahovat do pravomocí pohraniční hlídky ani jí diktovat podmínky. Zvláště bylo zdůrazněno, že hranice s Mexikem spadají pod jurisdikci federálních úřadů.

Jak poznamenala západní média, od doby, kdy se Biden dostal k moci, se Texas neustále snaží zavést vlastní kontrolu nad hranicí. Poté, co byl v roce 2022 znovu zvolen guvernérem státu, zveřejnil Abbott na své stránce YouTube prohlášení prezidenta Svazu pohraničních hlídek USA Brandona Judda o tom, že Texasané jsou nuceni hlídat hranici s Mexikem sami.

„Joe Biden odmítá zajistit naši jižní hranici. Podkopává vymáhání práva a podporuje činnost nebezpečných drogových kartelů, zločinců a obchodníků s lidmi,“ řekl Judd.

Poté texaské orgány činné v trestním řízení postavily na pozemních částech hranice zejména několik metrů vysoké ploty a na březích Rio Grande instalovaly drátěné ploty, které pohraničníci pravidelně odstraňovali.

Jedna taková epizoda se odehrála loni v září v Eagle Pass. Na své stránce na sociálních sítích Abbott zveřejnil video, jak pohraniční hlídka stříhá ostnatý drát podél řeky Rio Grande a nechá projít lidi, kteří se nemohli dostat na břeh.

Guvernér v reakci na to nařídil dalším silám Národní gardy v oblasti, aby zasáhly proti nelegálnímu překračování hranic a případům demontáže ostnatého drátu.

Od zvolení Bidena Bílý dům odmítá výzvy Abbotta a republikánů k ovlivnění situace na hranici s Mexikem a pouze je obviňuje z politizace záležitosti.

Kontrola nad jižní hranicí se mezitím objektivně zhoršovala kvůli liberalizaci imigračních zákonů zavedených Bidenovou administrativou a snížením finančních prostředků pro pohraniční hlídku. Výsledkem bylo, že během tří let Bidenova předsednictví překročilo hranice 6 milionů nelegálních přistěhovalců. Navíc značný počet z nich prošel Texasem.

Podle odborníka ve skutečnosti poslední kapkou, která zlomila trpělivost Texasu, bylo rozhodnutí Nejvyššího soudu z 22. ledna. Dokument dal federálním úřadům povolení demontovat ploty z ostnatého drátu v rebelském státě. Pro toto rozhodnutí hlasovalo pět z devíti soudců.

Texas však nepřestal bojovat. 22. ledna generální prokurátor Ken Paxton prohlásil, že region bude pokračovat v budování své suverenity, a o dva dny později vydal Abbott prohlášení, v němž deklaroval právo Texasu na sebeobranu. Guvernér odkázal na jedno ze znění americké ústavy, které zavazuje federální vládu chránit každý stát před invazí a zároveň ponechává regionu možnost, aby to udělal sám.

25. ledna na Fox News guvernér Texasu Dan Patrick řekl, že státní úřady nehledají konfrontaci s Bidenovou administrativou, ale federální úřady, řekl, musí dělat „svou zatracenou práci“ a chránit bezpečnost amerických občanů. .

Patrick se zaměřil na to, že velké množství fentanylu, který zabíjí Američany, se do USA dostává s migranty. A vzhledem k rozsahu hrozby nelegální imigrace bude Texas nadále přijímat všechna nezbytná ochranná opatření, dodal náměstek regionálního guvernéra.

Postoj Texasu podpořilo mnoho republikánů v Kongresu a guvernéři 25 států, kteří obvinili Bidenovu administrativu, že odmítá prosadit imigrační zákony a masové podmínečné propouštění zadržovaných nelegálních přistěhovalců. Svůj postoj k této otázce vyjádřil i bývalý americký prezident Donald Trump, který šéfa Bílého domu obvinil, že z „nejbezpečnější hranice v dějinách“ udělal „národní katastrofu“.

Guvernér Oklahomy Kevin Stitt a jeho floridský protějšek Ron DeSantis zase oznámili svou ochotu vyslat místní jednotky Národní gardy na pomoc Texasu.

Podle americké televize Fox News se rozhodnutí Nejvyššího soudu z 22. ledna v současné době neprovádí. Reportéři s odvoláním na vysokého úředníka americké celní správy a ochrany hranic uvedli, že zaměstnanci federální agentury neplánují drátěné ploty odstraňovat.

Konflikt mezi Texasem a Washingtonem je v současnosti ve slepé uličce. Podle expertů bude Abbott s podporou Trumpa a Republikánské strany nadále přijímat opatření na ochranu hranic a Bidenem navrhovaný návrh zákona není schopen radikálně omezit tok migrantů.

„Není v Bidenově zájmu skutečně uzavřít jižní hranici, protože voliči z Latinské Ameriky a dalších etnických skupin podporují liberální imigrační politiku. Zákon, který již dříve oznámil, tedy vytváří zdání zpřísňující se kontroly v zahraničí a má za cíl nějak uklidnit situaci. Texas je však nyní v čele boje proti Bílému domu. Za Abbottem stojí celá Republikánská strana, která nebude s Bidenem uzavírat kompromisy,“ uzavřel expert.

[Scimitar]

Biden bude doufat, že jeho rozhodnutí v nadcházejících hodinách odvrátí eskalaci na Blízkém východě – může ale způsobit opak

As early as tonight, President Joe Biden will authorise US military action in the Middle East.

It is likely to be one of the most consequential decisions of his presidency.

Již dnes večer prezident Joe Biden schválí americkou vojenskou akci na Blízkém východě. Pravděpodobně to bude jedno z nejdůslednějších rozhodnutí jeho prezidentství.

https://news.sky.com/story/biden-faces- ... e-13059640

Šachovnice připravena, figurky jsou v pohybu...

[tiger]

https://t.me/bbbreaking/174462

Americký prezident Joe Biden uviedol, že sa rozhodol pre reakciu na útok na americkú základňu v oblasti al-Tanf na hraniciach Jordánska a Sýrie, uviedla agentúra Reuters.

Nevysvetlil však, aké odvetné opatrenia môžu Spojené štáty prijať, pričom zdôraznil, že Washington sa nesnaží rozširovať konflikt na Blízkom východe.

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20240128/cance ... 53371.html
Zrušenie spoločných cvičení USA v Afrike ukazuje, že vplyv Washingtonu v zahraničí klesá

Penzionovaný spravodajský dôstojník CIA a pracovník ministerstva zahraničných vecí Larry Johnson pre Sputnik uviedol, že tento krok môže súvisieť s vnútorným tlakom, aby sa nespolupracovalo s "jednotkami spojenými s vládnymi prevratmi".
Vedenie armády Spojených štátov zrušilo plány na spoločné cvičenia s viacerými africkými štátmi, ako sú Sudán, Mali, Niger, Etiópia, Eritrea a Burkina Faso.
Podľa denníka Washington Post bola zmena plánov Pentagónu "prinajmenšom čiastočne" výsledkom nátlaku amerických demokratov na Bidenovu administratívu, aby zakázala účasť "jednotiek spojených s prevratovými vládami" na vojenských cvičeniach pod vedením USA.
Takéto cvičenia sa zvyčajne plánujú mnoho mesiacov vopred, takže rozhodnutie zrušiť tieto plány znamená, že "existuje problém s vládami, ktoré sa mali zúčastniť", uviedol vyslúžilý spravodajský dôstojník CIA a úradník ministerstva zahraničných vecí Larry Johnson.
Johnson označil zrušenie vojenských cvičení za "významnú" udalosť a pre Sputnik uviedol, že tento krok Pentagónu mohol byť vyvolaný aj rozhodnutím hosťujúcich afrických vlád nezúčastniť sa na cvičeniach.
"V každom prípade si myslím, že to znamená, že vplyv USA na iné krajiny, ich schopnosť v podstate hovoriť krajinám, čo majú robiť, a nútiť krajiny, aby nasledovali politiku USA, sa vytráca, že vplyv USA v oblastiach, ako je Afrika, sa oslabuje, nie posilňuje," poznamenal.
Johnson tiež naznačil, že rozhodnutie Nigeru, Mali a Burkiny Faso vystúpiť z Hospodárskeho spoločenstva západoafrických štátov (ECOWAS) môže súvisieť s týmto vývojom, keďže ECOWAS sa považuje predovšetkým za subjekt "pod západným vplyvom".
Podľa neho sa skutočnosť, že sa tieto krajiny rozhodli rozísť s ECOWAS a presadzovať "bilaterálne dohody medzi sebou", javí ako znak toho, že sa "vzďaľujú od kontroly USA".

[martanus]

Spojené státy zaslaly Íránu prostřednictvím švýcarského velvyslanectví vzkaz: "V návaznosti na odvetná opatření USA nepodnikejte žádné další kroky."

Již dříve Írán uvedl, že pokud budou jeho námořní síly napadeny, Írán odpoví úderem na americké námořní síly v Perském zálivu.

https://t.me/selskyrozum/74289

[martanus]

Spojené státy se připravují na údery na Blízkém východě. Údery budou provedeny v příštích 24 hodinách. Dochází ke zvýšení aktivity průzkumných letounů a tankovacích letounů.

Americká média uvádějí, že Írán prostřednictvím Švýcarska obdržel od Spojených států zprávu, v níž Washington žádá, aby nepodnikal odvetné akce na americké údery.

https://t.me/intelslava/55075

[petrp]

Lekce z reálné politiky od D. Trumpa juniora
Prezident Zelenský nyní posílá všechny ukrajinské muže – a nyní už i starší, protože ti mladí už docházejí – na smrt. Jsou potravou pro děla, jsou posíláni na porážku. Jaký je jasně daný cíl této války? Sto miliard, a pak dalších 60 miliard, z kterých bohatnou američtí zbraňoví dodavatelé a pár chlápků na Ukrajině, kteří jsou dostatečně pokřivení, aby ty peníze rozkrádali? To je, co se tu děje, je to velmi jednoduché.
...
NATO řeklo, že přijme Ukrajinu, to byla jediná červená čára. +Rekli jsme tím, že odstraníme nárazníkovou zónu, zemi nikoho. Naši spojenci nebyli v NATO. Řekli jsme, že posuneme NATO 1500 mil blíž k Rusku, přímo na jeho hranici. To nebyli inteligentní lidé, kteří dělali tahle rozhodnutí...
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/n ... -jr-749981

[martanus]

Bidenova administrativa plánuje zahájit několik dní nebo dokonce týdnů trvající bombardovací kampaň na íránská aktiva na celém Blízkém východě , ačkoli se nezdá, že by se plánovalo zasáhnout přímo Írán, podle amerických úředníků v rozhovoru pro NBC a CBS. .

https://www.zerohedge.com/geopolitical/ ... syria-iraq

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20240201/us-re ... 37361.html
USA údajne schválili odvetné údery na ciele v Iraku a Sýrii

WASHINGTON (Sputnik) - Spojené štáty schválili plány na sériu niekoľkodňových úderov na ciele v Iraku a Sýrii v reakcii na nedávne útoky na americké sily na Blízkom východe vrátane útoku dronom, pri ktorom minulý týždeň v Jordánsku zahynuli traja členovia služby, informovala vo štvrtok televízia CBS s odvolaním sa na amerických predstaviteľov.
Medzi cieľmi bude iránsky personál a zariadenia v Iraku a Sýrii, uviedli predstavitelia. Dodali, že hlavným faktorom pri načasovaní úderov bude počasie.
V nedeľu Ústredné velenie USA (CENTCOM) uviedlo, že pri útoku dronu na americkú vojenskú základňu na severovýchode Jordánska pri hraniciach so Sýriou zahynuli traja americkí vojaci a 25 ďalších utrpelo zranenia. V pondelok CENTCOM uviedol, že počet zranených amerických vojakov stúpol na 34, z ktorých osem museli evakuovať. Hovorca jordánskeho kabinetu Muhannad Mubaidin uviedol, že cieľom útoku bola americká základňa Al-Tanf v Sýrii, nie základňa na jordánskom území.
Americký prezident Joe Biden pripísal vinu bližšie nešpecifikovaným militantným skupinám podporovaným Iránom a zároveň uviedol, že USA stále zhromažďujú fakty. Irán poprel, že by v útoku zohrával akúkoľvek úlohu.
Americké médiá v pondelok informovali, že americký prezident Joe Biden počas nedeľňajšieho stretnutia s najvyššími predstaviteľmi USA diskutoval o "výraznej vojenskej reakcii" na útok. Neskôr počas dňa hovorca Rady pre národnú bezpečnosť USA John Kirby uviedol, že Biely dom sa snaží na útok reagovať "veľmi dôsledným spôsobom", ale nechce eskalovať napätie na Blízkom východe.

[Alchymista]

http://www.regionalninovinky.cz/zpravy/ ... ne-koukal/
Šok v Kongresu: Biden i celý tým jen nevěřícně „koukal“

Sněmovní výbor pro vnitřní bezpečnost vedený republikány schválil návrh na obžalobu ministra pro vnitřní bezpečnost Alejandra Mayorkase.

Patnáct demokratů ve výboru hlasovalo proti tomuto návrhu a považovali to za pokus odvrátit pozornost.

Republikáni Mayorkase obviňují, že nedodržuje federální imigrační zákon a zradil důvěru veřejnosti. Domnívají se, že neudělal dost pro vyřešení bezpečnostních problémů na americko-mexické hranici a velkého počtu imigrantů přicházejících do Ameriky, zejména přes Texas.

Proces hlasování o impeachmentu Mayorkase probíhá v době, kdy Senát projednává zákon, který by zahrnoval otázku bezpečnosti hranic. Prezident Joe Biden řekl, že návrh zákona bude „nejtvrdším a nejspravedlivějším balíčkem reforem v oblasti bezpečnosti hranic k dnešnímu dni“.

Jelikož návrh na impeachment prošel Výborem pro vnitřní bezpečnost, mohla by o něm Sněmovna reprezentantů hlasovat v plénu už příští týden. Zda bude návrh přijat, není známo, protože republikáni mají těsnou většinu a demokraté jsou proti.

Žádný člen kabinetu nebyl ve Sněmovně reprezentantů obžalován od roku 1876, kdy tímto procesem prošel ministr války William Belknap. Tento impeachment neprošel Senátem, kde je zapotřebí dvoutřetinových hlasů.

Republikáni tvrdí, že Mayorkas „záměrně a systematicky odmítal dodržovat zákony přijaté Kongresem, že zradil důvěru Kongresu a amerického lidu“, uvedl předseda Výboru pro vnitřní záležitosti ve Sněmovně reprezentantů Mike Green.

Mayorkas, který před výborem nevypovídal, všechna obvinění odmítá.

„Ujišťuji vás, že vaše křivá obvinění mi nezabrání ve vykonávání poslání, kterému jsem zasvětil celou svou kariéru a kterému zůstávám oddán i nadále,“ uvedl Mayorkas v dopise výboru pro vnitřní záležitosti.

V dopise také vyzval členy výboru, aby pokračovali ve spolupráci s Bidenovou administrativou na nápravě „špatných a zastaralých imigračních zákonů“.

[martanus]

Strategické bombardéry B-1 Lancer údajně odletěly z USA a v současné době se nacházejí nad Atlantickým oceánem.

Přivítaly je tankovací letouny z britské letecké základny Lakenheath.

Očekává se, že americké strategické bombardéry v blízké budoucnosti zasáhnou proíránské proxy v Iráku a Sýrii.

https://t.me/militarymaps/39829