„Ale protože to byl předseda parlamentní skupiny švýcarských lidovců (SVP) Thomas Aeschi, zpravodajství ho rychle změnilo z oběti na pachatele. Všude se mluví o „souboji pěstí“, kterou svedli Aeschi a jeho stranický kolega Michael Graber se strážci zákona. A divákovi mělo být jasné: „SVP vyvolala vřavu.“
Ve skutečnosti to byla pouze policie, která zaútočila na politika Aeschiho silou – docela brutálně a ve dvojici, s prsty na spoušti samopalů. Kdo se trochu vyzná v bezpečnostní problematice, ví, že kdo má u sebe nabitý samopal, se nesmí pouštět do boje zblízka.
Eric Nussbaumer (SP) se předtím urazil, že mu kancelář Národní rady odepřela významné vystoupení před plenárním zasedáním společně s předsedou ukrajinského parlamentu. O to důležitější pro něj bylo, aby jeho procházka chodbami budovy byla zinscenována co nejvýrazněji za doprovodu těžce ozbrojeného bezpečnostního personálu. Nussbaumer se především chtěl s ukrajinským hostem vyfotit, a jediné hlavní schodiště ve Federálním paláci do sálů obou komor bylo uprostřed zasedání úplně zablokováno.
Nussbaumer měl štěstí, že Aeschi neztratil rovnováhu, když na něj policie zaútočila; mohl snadno upadnout a vážně se zranit. V takové situaci nelze vyloučit ani nedobrovolný výstřel. Předseda Národní rady bude každopádně muset následně zodpovědět pár otázek k bezpečnostnímu systému.
Událost nepostrádá svou symbolickou sílu: Švýcarsko poté, co opustilo svou neutralitu, nyní přineslo válku na Ukrajině do své vlastní země děsivým policejním násilím proti zvoleným zástupcům. Švýcarsko má prý povinnost poskytnout životní prostor Ukrajincům a zaplatit miliardy. A navíc by národním zástupcům již neměl být umožněn volný pohyb během oficiálních jednání ve Spolkovém paláci.
Místo toho, aby šéfka Fedpolu Nicoletta della Valleová po skandálním incidentu konečně odstoupila z funkce odpovědné osoby, na konci ledna 2025 bude odejita s poctami – kromě tučného důchodu i s odstupným ve výši 340 000 franků, „píše na závěr své úvahy Mörgeli.
Dlužno podotknout, že se proslýchá, zatím ovšem nepotvrzeně, že předseda ukrajinského parlamentu Ruslan Stefančuk měl být involvován i do nedávno rozkrytého skandálu s „dodávkou“ orgánů z Ukrajiny do zemí EU.
Případ má další pokračování, Opět Marcel Odermatt:
„Jak potvrdil předseda parlamentní skupiny SVP Thomas Aeschi, několik členů zmeškalo hlasování v Národní radě kvůli bezpečnostním opatřením. Poslanec Alfred Heer dokonce nebyl vpuštěn do parlamentu.
Nejvyšší Švýcar, předseda parlamentu Eric Nussbaumer, sociální demokrat, zdůrazňuje, že bezpečnostní požadavky neurčuje on sám, ale zodpovídá za ně Fedpol, federální policie.
Jeho vážený host z válkou zničené země, Stefančuk, adresoval Švýcarsku ostrá slova. ‚Nyní se musíte rozhodnout, zda nás chcete podpořit jen slovy nebo činy.‘ A: ‚Nepotřebujeme mír, ve kterém ztratíme část naší země,‘ pokračoval ukrajinský vrcholný politik. ‚To by nebyl mír, ale anexe.‘ Ani zamrzlá válka není mír.
K mírové konferenci na Bürgenstocku dodal: ‚Chceme, aby všechny země, které na mírovou konferenci přijdou, jasně řekly, kdo je oběť a kdo agresor. Agresor by to měl přijmout.‘
Je jedno, že ten člověk dělá taková prohlášení. Ale musí to být pod kupolí Spolkového paláce, tři dny předtím, než se prý ve švýcarském Bürgenstocku má udělat krok k míru?
Vznikají pochybnosti, zda si Ukrajinci takovými výroky získají dost dobré vůle. Nabízí se také otázka, proč švýcarský nejvýše postavený politik Stefančukovi nabídl prostor ve švýcarském parlamentu.
Jedna věc je jistá: Švýcarsku to nic nepřineslo. Naopak.“
Tolik Weltwoche.
Ale my už jsme si přece zvykli, že pomoc Ukrajině nepřináší nikomu nic, kromě ukrajinských oligarchů… A občané EU ztrácí stejně jako obyčejní Ukrajinci. Evropané zatím ne životy. Zatím. Zájmy USA na Ukrajině mají prostě přednost před zájmy a životními podmínkami občanů EU, což pořád většina z nich ke své škodě nechápe.
