
https://www.telegraph.co.uk/world-news/ ... tain-merz/
Čísla dokládají, že v Německu dochází v průměru k 79 útokům nožem den co den. Na hrozivá čísla upozornil server nejčtenějšího německého deníku Bild s tím, že politici neřeší podstatu problému, a tváří se, že záleží na velikosti. Konkrétně na velikosti nožů.
Dá se říci, že v ulicích německých měst oslabil pocit bezpečí. Už proto, že přibývá násilných činů spáchaných s pomocí nože.
„Práh násilí se stále snižuje. A zápalná šňůra se zkracuje,“ poznamenal Rainer Wendt, předseda Německého policejního odborového svazu. „Nože létají z pochev i při malicherných příležitostech a zdánlivě neškodných sporech,“ vysvětloval.
Udo Vetter, právník, který se specializuje na řešení násilných trestných činů, upozorňuje, že jde o svého druhu začarovaný kruh. Když totiž ve společnosti roste počet lidí, kteří berou do ruky nůž s úmyslem ublížit někomu druhému, současně roste počet těch, kteří si nůž ven vezmou proto, aby se mohli bránit.
Jenže deník Bild také tvrdí, že politici místo aby řešili podstatu problému, vedou diskuse o tom, že na velikosti záleží, konkrétně na velikosti nožů, které by lidé mohli nosit na veřejnosti.
Islam?Afghánec, který letos v lednu zabil v bavorském městě Aschaffenburgu dva lidi, je psychicky nemocný a v době činu byl nepříčetný. Vyplývá to ze znaleckého posudku, o kterém informovala agentura DPA. Státní zastupitelství hodlá požádat o trvalé umístění 28letého muže do psychiatrické nemocnice. Útok vyvolal v Německu krátce před volbami pobouření a přiměl politické strany k dalšímu zpřísnění migrační a azylové politiky.
"Znalec se domnívá, že obviněnému z medicínského hlediska chyběla kvůli psychiatrickému onemocnění schopnost pochopit protiprávnost činu," uvedlo státní zastupitelství v Aschaffenburgu. Podle něj jsou tak nyní splněny podmínky, aby mohlo podat žádost o zahájení takzvaného zajišťovacího řízení. Jeho cílem je "trvalé umístění" muže do uzavřeného oddělení psychiatrické nemocnice.
Neúspěšný žadatel o azyl z Afghánistánu letos 22. ledna v Aschaffenburgu na severozápadě Bavorska zaútočil v parku na skupinu dětí ze školky, zabil dvouletého chlapce a také 41letého kolemjdoucího, který se snažil dětem pomoci. Další tři lidi, včetně dvouleté dívky, zranil. Už krátce po činu vyšetřovatelé nalezli indicie, které naznačovaly, že je muž psychicky nemocný - mimo jiné léky v jeho ubytovně. Afghánec nyní čelí obvinění z vraždy a pokusu o ni.
Podle znaleckého posudku není psychické onemocnění "přechodné" a je "vysoce pravděpodobné", že by muž mohl páchat i další "krajně agresivní činy". Jakou konkrétní nemocí Afghánec trpí, však státní zastupitelství neuvedlo.
...
Na hlavním nádraží v Hamburku došlo v pátek večer k útoku nožem, píše německý list Bild. Podle současných informací deníku bylo zraněno 17 lidí, někteří z nich vážně, čtyři jsou v kritickém stavu. Spolková policie zatkla podezřelou ženu, dle jejích informací by se mělo jednat o 39letou Němku. Motiv a pozadí činu jsou zatím neznámé. Údajná pachatelka měla dle dosavadních informací spolkové policie jednat sama. Hamburská policie informovala na síti X o „rozsáhlé policejní operaci“. Vlaková doprava na hlavním nádraží byla přerušena.
...
MOSKVA (Sputnik) - Nemecko zváži vyslanie svojich vojakov na Ukrajinu len v prípade, že niektorá z medzinárodných organizácií vydá príslušný mandát na vyslanie mierových síl, uviedol v sobotu nemecký minister obrany Boris Pistorius.
„Bundeswehr [nemecké ozbrojené sily] by zrejme potreboval rozhodnutie Bundestagu [nemeckého parlamentu] na uskutočnenie tohto typu operácie v zahraničí. A to je možné len pod záštitou kolektívneho mandátu. Čo znamená len v prípade nasadenia v rámci EÚ, NATO alebo OSN ... Keď bude jasné, kto a na základe akého mandátu má poskytovať bezpečnosť, rozhodneme sa, akú úlohu prevezmeme,“ povedal Pistorius pre nemecké noviny.
Nemecký minister obrany spresnil, že najprv je potrebné dosiahnuť dohodu o prímerí.
„Preto nie je čas na iniciovanie mandátu OSN alebo podobnej operácie. My a naši spojenci v 'koalícii ochotných' a 'skupine piatich' [Nemecko, Francúzsko, Spojené kráľovstvo, Taliansko, Poľsko] o tejto otázke uvažujeme, ale v tejto chvíli jednoznačne nehovoríme o mierových silách,“ povedal Pistorius.
V utorok podpredseda ruskej Bezpečnostnej rady Dmitrij Medvedev uviedol, že rozmiestnenie jednotiek „koalície ochotných“ na Ukrajine sa bude považovať za recidívu vojenskej hrozby pre Rusko a bude sa považovať za možný legitímny cieľ.
Po parížskom samite Koalície ochotných 27. marca francúzsky prezident Emmanuel Macron uviedol, že viaceré krajiny plánujú vyslať na Ukrajinu „odstrašujúce sily“. Zdôraznil, že cieľom francúzsko-britskej iniciatívy nie je nahradiť ukrajinské jednotky ani pôsobiť ako mierové sily. Ich cieľom bude „zadržať“ Rusko a budú rozmiestnené na strategických miestach vopred určených v spolupráci s Ukrajinou.
Ruský minister zahraničných vecí Sergej Lavrov 6. marca uviedol, že v otázke nasadenia zahraničných vojsk na Ukrajine neexistuje priestor na kompromis. Tvrdil, že západné krajiny nebudú súhlasiť s diskusiou o podmienkach mierového procesu, pokiaľ ich vojská budú vytvárať „fakty na mieste“ na Ukrajine.
Ruská zahraničná spravodajská služba (SVR) minulý rok uviedla, že Západ plánuje na Ukrajine rozmiestniť tzv. mierový kontingent v počte približne 100 000 osôb, aby obnovil svoju bojaschopnosť. SVR tento scenár označila za faktickú okupáciu Ukrajiny.
Translated with DeepL.com (free version)
Zdá se, že Němci se pozdě probouzejí ze snu o migraci a s údivem zjišťují, jak den ode dne postupuje islamizace v jejich zemi. Tento týden vzbudila pozornost německých médií situace na berlínských školách, konkrétně na základní škole v Moabitu v centru města, když deník Süddeutsche Zeitung (SZ) přinesl pod titulkem "Kde to vlastně žijeme" zprávu o šikaně učitelů ze strany muslimských žáků a jejich rodin. List Die Welt na to dnes znovu poukazuje a zdůrazňuje, že někteří politici v tom problém nespatřují, naopak vidí hlavní problém v údajném rasismu vůči muslimům. Negativním roli hrají i nevládní organizace.
„Berlín, Moabit: Na základní škole Carla Bolleho si striktní muslimští rodiče stěžují, když učitelky nosí příliš krátké sukně. A pak Oziel Inácio-Stech řekne svým studentům, že je gay. Příběh noční můry,“ začíná reportáž SZ ze školy, kde je 95 procent žáků migrantů.
Učitel byl podle vlastních slov měsíce urážen a šikanován žáky z muslimských rodin. Školní inspekce mu prý sdělila, že se má držet od žáků dál. Prošel dlouhým obdobím utrpení, během kterého se prý téměř zhroutil. Třiačtyřicetiletý muž je momentálně na nemocenské a byla mu diagnostikována posttraumatická stresová porucha.
Mali si ich objednať v Číne, mali by ich ich do rokaMOSKVA (Sputnik) - Dokončenie výstavby šiestich fregát triedy F126 pre nemecké námorníctvo sa odkladá minimálne do roku 2030, informovali nemecké noviny Kieler Nachrichten (KN) s odvolaním sa na zdroje.
Nemecké námorníctvo objednalo prvé štyri fregaty v roku 2020 a ďalšie dve v júni 2024 u holandskej lodiarskej spoločnosti Damen Naval za celkovú sumu približne 9 miliárd eur (10,23 miliardy USD). Prvá z lodí mala byť uvedená do prevádzky v roku 2028.
V súčasnosti zasvätené osoby vychádzajú z uvedenia do prevádzky od roku 2030, uvádza sa v článku.
Podľa publikácie holandský dodávateľ nie je spokojný s podmienkami zmluvy, podľa ktorých musí byť minimálne 70 % zákazky dokončených v nemeckých lodeniciach. Zástupcovia nemeckého námorníctva ani lodiarskej spoločnosti však nie sú ochotní otvorene komentovať vzniknuté ťažkosti ani pomenovať nové presné termíny ukončenia výstavby, uviedli noviny.
Spoločnosť Damen oznámila meškanie dodávky prvej lode, dodávateľ v súčasnosti pracuje so svojimi subdodávateľmi na revidovanom a spoľahlivom celkovom pláne projektu, uviedol nemecký Úrad pre vyzbrojovanie, informačné technológie a aplikácie Bundeswehru (BAAINBw), ktorý citovala publikácia.
Podľa údajov na webovej stránke Bundeswehru má nemecké námorníctvo v súčasnosti 11 fregát. Štyri z nich patria do triedy F123 a boli spustené na vodu v rokoch 1994 - 1996. Po roku 2028 ich mali nahradiť nové fregaty triedy F126, spresnili noviny.
Translated with DeepL.com (free version)
Německá ministryně spravedlnosti Stefanie Hubigová (SPD) zvažuje zákaz strany AfD kvůli její údajné hrozbě pro demokracii. Kritici varují před politickým zneužitím a oslabením důvěry v právní stát.
V Německu se rozhořela vášnivá debata o možném zákazu opoziční strany Alternativa pro Německo (AfD). Nová ministryně spravedlnosti Stefanie Hubigová ze Sociálnědemokratické strany Německa (SPD) vyjádřila přesvědčení, že je „naprosto nezbytné“ zvážit právní kroky vedoucí k zákazu AfD. Tento návrh přichází poté, co byla strana oficiálně označena Spolkovým úřadem pro ochranu ústavy (BfV) za „potvrzeně krajně pravicovou“ organizaci.
Hubigová v rozhovoru pro Frankfurter Allgemeine Zeitung uvedla, že AfD představuje „možné nebezpečí pro naši demokracii“ a že by měla být „velmi vážně“ brána v úvahu možnost jejího zákazu. Zdůraznila, že německá ústava umožňuje zákaz politických stran, které ohrožují demokratický pořádek, a že by bylo těžké ospravedlnit nevyužití tohoto nástroje, pokud by byly splněny příslušné podmínky.
Ministryně však zároveň uznala složitost takového rozhodnutí a nejistotu výsledku právního procesu.
„Výsledek právního řízení nelze nikdy předvídat s jistotou,“ řekla. „V trestních procesech je také výsledek neznámý na začátku a přesto právní stát podává žaloby,“ dodala ministryně.
Na druhé straně, designovaný ministr vnitra Alexander Dobrindt (CSU) vyjádřil skepsi ohledně zákazu AfD.
„Nemyslím si, že můžeme AfD jednoduše zakázat. Místo toho je musíme přechytračit,“ uvedl Dobrindt v rozhovoru pro ZDF a zároveň varoval, že takový krok by mohl posílit pozici AfD a podpořit její narativ o politickém pronásledování.
Debata o zákazu AfD odráží širší evropský trend, kdy vlády čelící nárůstu podpory pro strany kritické k liberálně-progresivnímu konsenzu sahají po právních a administrativních nástrojích k omezení jejich vlivu, a to vždy pod záminkou „ochrany demokracie“. Někteří právní experti varují, že takový přístup může nakonec oslabit právě to, co má chránit... tedy politický pluralismus a důvěru v demokratické instituce, konstatuje server The European Conservative.
AfD, založená v roce 2013, se v posledních letech stala významnou politickou silou v Německu, zejména v bývalých východních spolkových zemích. Strana je známá svým tvrdým postojem k migraci a Evropské unii. V nedávných volbách získala přes 20 % hlasů, což ji činí druhou nejsilnější stranou v Bundestagu.
Zatímco někteří politici a občané vidí v zákazu AfD nezbytný krok k ochraně demokracie, jiní varují před nebezpečím potlačení politické opozice a posílení extremistických nálad. Jak se situace vyvine, bude záviset na právních posudcích, politických rozhodnutích a veřejném mínění.
Německý spolkový kriminální úřad (BKA) poprvé zveřejnil statistiku v kategorii „Tatverdächtigenbelastungszahl (TVBZ)“. Tento ukazatel porovnává míru násilné kriminality mezi cizinci a německými státními příslušníky. A čísla jsou znepokojivá – například u Syřanů a Maročanů je toto číslo více než desetkrát vyšší než u Němců.
TVBZ udává, kolik podezřelých z trestné činnosti připadá na 100 tisíc obyvatel dané skupiny, přičemž se nepočítají děti mladší osmi let. Zatímco u německých občanů toto číslo činí 163, u Maročanů se jedná o 1 885, u Syřanů o 1 740. Lépe na tom pak nejsou ani Afghánci s 1 722 a Iráčané s 1 606, uvádí BKA na svých stránkách.
A příliš nezaostávají ani zástupci z evropského kontinentu – u Bulharů bylo zaznamenáno číslo 884, u Srbů 814 a u Ukrajinců dosáhla hodnota 443, u Poláků pak 427.
Statistika se týká výhradně násilné kriminality, a to jak ve stádiu pokusu, tak i dokonaných trestných činů, připomíná deník Bild. Nejsou do ní zahrnuty majetkové delikty ani drobné přestupky.
Slova německého kancléře Friedricha Merze (CDU/CSU), že Ukrajina nemusí dodržovat žádná omezení doletu dodaných zbraní a může tak útočit na vojenské cíle v Rusku, nezůstala bez podrážděné odezvy Moskvy. Nejprve mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov označil kancléřovy výroky za "nebezpečná rozhodnutí". Ruský prezident Vladimir Putin šel pak ještě dál: doslova uvedl, že v případě, že dojde k povolení úderů hluboko uvnitř země, "nebude to znamenat nic jiného než přímou účast zemí NATO, USA a Evropy ve válce na Ukrajině". Otázkou je, jakou váhu Merzova slova budou mít. Jeho koaliční partner z SPD, vicekancléř Lars Klingbeil, je totiž začal zpochybňovat. Na to reagovala ironickým komentářem mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová, která doufá, že se koaliční partneři "nepoprali" jako manželé Macronovi.
Merz v pondělí uvedl, že Ukrajina už nemusí dodržovat žádná omezení doletu u zbraní, které jí dodávají západní spojenci. Podle něj omezení zrušily Spojené státy, Británie, Francie a už i Německo. "Neexistují žádná omezení dosahu pro zbraně, které Ukrajina dostává, ať už od Britů, Francouzů, od nás a od Američanů také ne," řekl německý kancléř. Dodal, že to znamená, že Ukrajina se nyní může bránit i útoky na vojenské cíle v Rusku. "To ještě donedávna nedělala, až na výjimky. Teď už může," dodal.
Rozhodnutí řady evropských zemí zrušit Kyjevu omezení ohledně dosahu raketových útoků do hloubi ruského území je potenciálně nebezpečné a odporuje ruským snahám o mírové urovnání konfliktu, prohlásil pak v reakci mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina, na jehož rozkaz ruská vojska před více než třemi lety napadla sousední zemi. "Rozhodnutí, pokud se skutečně stala, jsou naprosto v rozporu s našimi snahami o dosažení politického urovnání. Je to docela nebezpečné," řekl Putinův mluvčí Dmitrij Peskov podle agentury TASS.
Prezident Putin serveru Komsomolskaja pravda posléze řekl, že pokud bude přijato rozhodnutí povolit dělostřelecké údery dlouhého dosahu hluboko uvnitř ruského území, nebude to znamenat nic jiného než přímou účast zemí NATO, USA a Evropy ve válce na Ukrajině. "To samozřejmě zásadně změní charakter konfliktu. Bude to znamenat, že země NATO jsou ve válce s Ruskem,“ uvedl Putin.
Německý vicekancléř, sociální demokrat Lars Klingbeil se však dojem, že došlo ke změně kurzu, snažil rozptýlit. "Pokud jde o rozsah, chtěl bych říci, že neexistuje žádná nová dohoda, která by šla nad rámec toho, co udělala předchozí vláda," prohlásil v reakci na nekompromisní vyjádření svého koaliční partnera z CDU/CSU. Podle deníku Bild je jasné, že koaliční partneři se zjevně neshodli na významu toho, co vlastně kancléř Merz veřejně oznámil.
"Doufám, že se ti dva nepoprali jako Macronovi," zareagovala pak posměšně na rozpor ve vyjádření lídrů německé velké koalice mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Zjevně tak odkazovala na pondělní video, které obletělo svět a na němž je vidět, jak manželka francouzského prezidenta Macrona Brigitte prudce odstrčí svého překvapeného manžela úderem do brady.
V Německu se už od samého počátku války vede diskuse o dodání střel s plochou dráhou letu Taurus s dosahem přes 500 kilometrů. Bývalý kancléř Scholz je Kyjevu dodat odmítal, Merz naznačil, že by je Německo pod jeho vedením dodat mohlo. Moskva před tím Berlín varovala, Německo by se podle Kremlu takovým krokem stalo jednou z válčících stran. V pondělním rozhovoru se nicméně kancléř přímo o taurusech nezmínil.
https://t.me/crystal_book/14272Německé ekonomice hrozí historický propad - Německá obchodní a průmyslová komora
0,3 procenta je očekávaný pokles německé ekonomiky na konci letošního roku. Bude to již třetí rok hospodářského poklesu, což je v poválečné historii bezprecedentní antirekord - uvádí (https://www.dihk.de/resource/blob/13277 ... df)Německá obchodní a průmyslová komora (DIHK).
„Žádný z našich ukazatelů není pozitivní. Hospodářské oživení, které Německo potřebuje, nikdy nepřišlo,“ uvedla DIHK.
Vysoké ceny energií zůstávají jedním z hlavních důvodů propadu německé ekonomiky. Potvrzuje to 71 procent velkých podniků z 23 000 firem, které DIHK oslovila.
Celková situace zůstává chmurná. Zhoršuje ji i skutečnost, že každá třetí firma v SRN plánuje snížit investice do ekonomiky. „Pokud zde nedojde k pozitivním změnám, nedojde k samovolnému oživení,“ zdůrazňuje DIHK.
Translated with www.DeepL.com/Translator (free version)