AfD by už v současné době podle průzkumů volila téměř čtvrtina obyvatel Německa, což je nezanedbatelný počet. Průzkum také říká, že zatímco 22% voličů je rozhodnutých dát hlas AfD, tak po přičtení těch, kteří o tom pouze uvažují a zatím nejsou rozhodnuti, by se došlo až na 30%.
Tedy třetina Němců je přinejmenším ochotna za jisté situace AfD volit. Na východě země by pak měla strana jasně navrch, tam by získala téměř 40% všech hlasů.
V takové situaci nabádají mainstreamová média k udávání této nezanedbatelné části německé populace. Tyto totalitní praktiky jen dále rozkrývají nedemokratičnost celého systému.
Německo je v situaci, kdy se zejména díky „obohacování“ stále více lidí probouzí a jsou ochotni volit stranu, která chce odejít z EU. To je například u našeho tvrdě eurohujerského národa nepředstavitelné.
Indoktrinace už tedy jednoduše v Německu nefunguje v tak velké míře jako v minulosti a každé další multikulturní obohacení, každé další zvednutí cen energií a každý další odchod některé z větších společností do zahraničí bude hrát nadále ve prospěch AfD.
Strana si vlastně ani nemusí dělat kampaň, tu za ni dělají ostatní. Jak velká je zoufalost libtardů v Německu ukazují i reakce mainstreamu, který se neštítí sáhnout v boji proti AfD po jakýchkoli prostředcích.
V rámci nové pozoruhodné eskalace proti politické opozici zveřejnily německé noviny Tagesspiegel článek, který vyzývá čtenáře, aby konfrontovali a nahlásili kolegy a zaměstnance s „pravicovými názory.“
Článek se výslovně zaměřuje na jednotlivce sympatizující s Alternative für Deutschland (AfD) a označuje jejich názory za „pravicový extremismus.“
Tento vývoj přichází v patách odhalení, že němečtí policisté a státní zaměstnanci čelí potenciálnímu propuštění kvůli členství v AfD, či jen kvůli vyjádřeným sympatiím této straně, což poukazuje na rostoucí atmosféru politické nesnášenlivosti v Německu.
Výzva k akci podle Tagesspiegelu
Článek s názvem Pomoc, můj kolega mluví jako AfD! představuje návod, jak čelit „pravicově populistickým heslům“ na pracovišti. Radí čtenářům, jak se vypořádat s kolegy vyjadřujícími názory, které se shodují s postoji AfD, které list popisuje jako „protihumánní“ a „antidemokratické.“
Příkladem takových prohlášení je obhajoba deportace žadatelů o azyl nebo naznačování, že akce NATO přispěly k ruské invazi na Ukrajinu.
Média kritická k mainstreamovým narativům jsou také odsuzována, přičemž Tagesspiegel je označuje za „prolhaná média,“ což je termín, který článek připisuje německým alternativním webům.
Dokument tvrdí, že zaměstnavatelé by měli zaujmout pevný postoj proti takovým myšlenkám, a doporučuje následující:
Zasahujte přímo u zaměstnanců, kteří vyjadřují názory v souladu s AfD.
Vydávejte jasná prohlášení odmítající „myšlenky AfD“ na pracovišti.
Vypracujte a prosazujte směrnice na pracovišti pro boj proti pravicovým ideologiím.
Hlášení a propouštění zaměstnanců
Nejkontroverznější je výzva Tagesspiegelu, aby zaměstnanci hlásili kolegy, kteří vyjadřují názory podporující AfD. Článek v takových případech navrhuje zapojení správy stížností, referentů pro rovné příležitosti nebo lidských zdrojů.
Dokonce se zasazuje o propuštění a uvádí:
„Pokud si kolega stěžuje na „zahraniční infiltraci“ do Německa, zaměstnavatel toto chování nejprve pokárá a poté vydá formální varování. Pokud se takové názory budou opakovat, budete okamžitě vyhozen.“
Dokument také povzbuzuje dělníky, aby „hledali spojence“ mezi svými kolegy, aby izolovali a oponovali těm, kteří mají pravicové přesvědčení.
Rostoucí napětí před volbami
Tento tlak Tagesspiegelu se shoduje s rostoucí popularitou AfD před parlamentními volbami, které se budou konat 23. února 2024. Průzkumy veřejného mínění v současné době řadí AfD jako druhou největší stranu, hned za Křesťanskodemokratickou unií (CDU).
Vzestup strany se však setkává se stále agresivnějšími snahami levicových institucí o její delegitimizaci.
Kampaň novin následuje těsně po uniklém policejním memorandu, které vyhrožuje disciplinárním řízením – včetně propuštění – proti federálním důstojníkům s vazbami na AfD.
Společně tato opatření odhalují koordinované úsilí o potlačení nesouhlasných politických hlasů napříč německou společností.
Německá vláda prudce snížila svůj odhad letošního růstu ekonomiky země na 0,3 procenta, uvedl (