Francie

[martanus]

↑

Francouzský prezident Macron utekl z hlavního francouzského zemědělského veletrhu. Zemědělci rozzlobení byrokracií a rostoucími náklady vtrhli na nejtradičnější zemědělský veletrh v zemi a vypískali prezidenta Emmanuela Macrona. @banksta

https://t.me/banksta/48766

[Alchymista]

https://www.czechfreepress.cz/evropa/ma ... ajiny.html
Zacharovová podle ura.ru narážela na „francouzskou“ divizi SS, která bránila bunkr vůdce nacistického Německa Adolfa Hitlera.

Francouzský prezident Emmanuel Macron má v úmyslu zorganizovat divizi SS Charlemagne (česky Karel Veliký) na obranu Ukrajiny.

Tak komentovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová vyjádření prezidenta Macrona, který nevyloučil nasazení vojáků zemí NATO na Ukrajině. Zároveň podle serveru ura.ru prohlásila, že hlava Francie „neví, o čem mluví“.

„Emmanueli, rozhodl jste se zorganizovat divizi Charlemagne II na obranu bunkru (ukrajinského prezidenta Volodymyra) Zelenského,“ poznamenala Zacharovová podle serveru s tím, že „Macron nechápe, co mu říkají jeho podřízení a není si vědom ani toho, co sám říká“.

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí dále „připomněla“, že v dubnu 1945 se divize SS Charlemagne a další jednotky postavily na obranu Hitlerova bunkru v Berlíně. Tito vojáci byli poslední, koho ve Třetí říši vyznamenali Rytířským křížem Železného kříže, německým vyznamenáním, které v roce 1939 zřídil Hitler.

Podle historických pramenů byla divize SS Charlemagne 25. února 1945 nasazena v Pomořansku a ihned byla napadena a obklíčena Sověty. Vznikly tři náhodně zformované skupiny. První se probojovala k Baltskému moři a byla evakuována přes Dánsko do Meklenburska. Druhá byla kompletně zničena. Třetí skupině se podařilo probít na západ k německým liniím.

Z původních 7500 příslušníků divize jich přežilo první bojové nasazení pouhých 1100 a asi 350 z nich bylo vyvázáno z přísahy věrnosti SS. Ti, kteří v divizi Charlemagne zůstali, se zúčastnili bitvy o Berlín. Dne 2. května 1945 se divize, ze které již zbývalo pouhých 30 mužů, vzdala Sovětům.

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/HhFUq/zpravy-svet-p ... ejni-plany
Zloděj ukradl ve vlaku počítač s policejními plány na olympiádu v Paříži

Z vlaku na pařížském nádraží Gare du Nord bylo ukradeno zavazadlo s počítačem a dvěma USB disky s bezpečnostními plány policie pro letní olympijské hry, které se letos budou konat ve francouzské metropoli. Informoval o tom dnes list The Guardian, podle kterého inženýr z radnice uložil tašku s citlivými údaji do zavazadlového prostoru nad svým sedadlem, odkud byla odcizena.

Inženýr krádež objevil ve chvíli, kdy se rozhodl přestoupit, protože měl jeho vlak zpoždění, a zjistil, že taška na místě není. Počítač a USB podle něj obsahovaly citlivá data, konkrétně plány městské policie na zabezpečení letní olympiády.

Během letních olympijských her, které se budou konat od 26. července do 11. srpna, budou na bezpečnost dohlížet asi 2000 městských policistů a zhruba 35.000 bezpečnostních pracovníků. Paříž se v minulosti stala dějištěm rozsáhlých útoků, například v roce 2015 v hudebním klubu Bataclan a na dalších místech, kdy islamističtí radikálové povraždili na 130 lidí a zranili dalších 350 osob.

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/H2Up5/zpravy-svet-m ... a-ukrajinu
Macron obhajuje nápad vyslat západní vojáky na Ukrajinu. „Má slova byla promyšlená“

Francouzský prezident Emmanuel Macron navzdory kritice uvedl, že jeho nedávné prohlášení o vyslání západních vojáků na Ukrajinu bylo vysloveno po důkladné rozvaze.

„Každé slovo, které k této otázce vyslovím, je pečlivě zvážené, promyšlené a uvážené,“ prohlásil Macron ve čtvrtek v průběhu své návštěvy olympijské vesnice připravené pro letošní hry, které bude pořádat Paříž. Doplňující dotazy novinářů však prezident zodpovědět odmítl.

Macron tak reagoval na kontroverzi, kterou vzbudil jeho výrok pronesený na pondělní konferenci evropských lídrů zabývající se podporou Ukrajiny. Řekl tehdy, že „neexistuje shoda“ ohledně vyslání pozemních jednotek na Ukrajinu „oficiálním způsobem“. Podle něj však „není nic vyloučeno“.

Nápad na vyslání svých vojáků na Ukrajinu opakovaně odmítla řada členů NATO, včetně USA, Německa a Velké Británie. Macronova slova korigovala i řada francouzských vládních činitelů, podle kterých by se Západ mohl na Ukrajině přímo zapojit například do výroby zbraní nebo do odminovacích operací.

Macronova zmínka o vyslání vojáků „oficiálním“ způsobem také zavdala spekulacím ohledně neoficiální přítomnosti příslušníků západních ozbrojených sil na ukrajinském území. Podle deníku Le Monde na Ukrajině již od začátku invaze působí řada příslušníků západních zpravodajských služeb a speciálních jednotek. „Akce těchto služeb jsou ze své podstaty tajné, a tudíž mimo rámec válečného práva,“ uvedl pro Le Monde Vincent Crouzet, bývalý zaměstnanec francouzské rozvědky DGSE.

Anonymní ukrajinský diplomat dále uvedl, že zástupci všech „spojeneckých států“ jsou na Ukrajině fyzicky přítomní. Nejde podle něj o bojové jednotky, ale například o zpravodajce nebo o odborníky zajišťující údržbu západních zbraňových systému a výcvik ukrajinských posádek.

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/HQeqF/zpravy-svet-m ... rusko-mapa
Macron vyostřuje rétoriku. Ve svém sídle rýsoval na mapu Ukrajiny červené čáry, kam se Rus nesmí dostat

Francouzský prezident Emmanuel Macron pokračuje ve svých vyjádřeních ohledně možnosti vyslání francouzských vojáků na Ukrajinu. Ve čtvrtek si dokonce do Elysejského paláce pozval šéfy jednotlivých parlamentních frakcí, aby s nimi téma prodiskutoval. Většina pozvaných setkání nehodnotila pozitivně a prezidenta od jeho nápadů odrazovala. Podle účastníků však Macron kreslil na mapu Ukrajiny červené čáry, při jejichž překročení nesmí Francie zůstat netečná a vojensky zareagovat. O čtvrteční schůzce informoval například Le Monde. Mezitím sloupkař listu FT Simon Kuper tvrdí, že nejmenovaný vysoký východoevropský politik mu řekl, že není dobré čekat a je potřeba preventivně na Rusko zaútočit.Francouzský prezident Emmanuel Macron o možném vyslání vojáků z evropských zemí či francouzských vojáků začal mluvit předminulý týden. Na setkání s evropskými státníky v Paříži o budoucí pomoci Ukrajině však nenašel podporu. Svá výroky poté explicitně zopakoval minulý pátek, když ujistil, že svá slova o možném vyslání vojáků na Ukrajinu myslel vážně.

Ostatní evropští politici byli ve svých vyjádřeních mnohem zdrženlivější. "Česko o vyslání vojáků na Ukrajinu neuvažuje," uvedl například český premiér Petr Fiala den po setkání v Paříži. List Financial Times však tento týden jakoby mimochodem přinesl anonymní informaci, že někteří politici z východní Evropy navrhují na Rusko preventivně zaútočit. "Ptáme se sami sebe. Proč sedět a čekat až na nás Rusko zaútočí? Proč nezaútočíme na Rusko?", cituje sloupkař FT neznámého politika v komentáři ohledně vyhlídek Marka Rutteho jako nového generálního tajemníka NATO.

Ve čtvrtek Emmanuel Macron seznámil s možným vývojem války na Ukrajině i nejvyšší politické představitele francouzských parlamentních frakcí. Už ve středu večer jednal o současné geopolitické situaci se svými předchůdci Nicholasem Sarkozym a Françoisem Hollandem. "Čím méně se toho řekne, tím lépe se udělá," radil podle svých slov Macronovi Hollande.

Po čtvrtečním setkání vystoupili v médiích i pozvaní francouzští politici. Šéf republikánů Eric Ciotti po jednání s prezidentem odsoudil jeho postoj jako "nemístný, nevhodný, až nezodpovědný," který "izoluje naši zemi".

"Postoje Emmanuela Macrona mi dělají velké starosti," komentoval po čtvrtečním jednání předseda Národního shromáždění (RN) Jordan Bardella, jehož strana má už dlouhodobě před eurovolbami ve Francii nejvyšší preference. Podle něj Macron stranickým lídrům vysvětlil, že francouzská podpora Ukrajině "nemá žádné hranice". Tyto připomínky potvrdil i tajemník Francouzské komunistické strany Fabien Roussel. "Postoj Francie se změnil: už neexistují žádné červené linie, už neexistují žádné limity," popsal situaci po jednání.

Podle Roussela během setkání Macron politikům ukázal mapu Ukrajiny a vyznačil na ni linii, za které by se Rusko nemělo dostat. Na setkání podle generálního tajemníka komunistické strany zaznělo, že ruský postup k Oděse či Kyjevu "by mohlo vyvolat intervenci,". Macron prý na setkání uvedl, že by se takový postup neměl Rusku v žádném případě dovolit.

Podle představitelky Zelených Marine Tondelierové jim hlava státu vysvětlila, že Vladimir Putin zjevně nemá žádné limity. Připadalo jí "extrémně znepokojivé, když viděla francouzského prezidenta, který tváří v tvář někomu, kdo vlastní jadernou zbraň, kterou my sami (také) máme, vysvětluje, že musíme ukázat, že nemáme limity".

Na výroky z jednání už reagoval i bývalý ruský prezident Dmitrij Medvěděv. „Macron prohlásil, že pokud jde o podporu Ukrajiny, tak ‚již neexistují žádné červené linie, žádné limity‘ (Le Monde). To tedy znamená, že Rusko už nemá žádné červené linie vůči Francii,“ uvedl na sociální síti X.

Macron has said, "there are no more red lines, there are no more limits" in terms of supporting Ukraine (Le Monde). Then that means, Russia has no more red lines left for France.

In hostem omina licita.
— Dmitry Medvedev (@MedvedevRussiaE) March 7, 2024

Čtvrteční výroky Macrona už v pátek mírnil francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu. "Vyslání vojenských jednotek nepřipadá v úvahu," uvedl. Macronovy výroky označil za vytržené z kontextu. Zároveň však mluvil o možnosti vyslat například instruktory či odminovače. Rovněž prohlásil, že Francie nebude projevovat vůči Rusku slabost. Oznámil také přímé zapojení francouzského zbrojního průmyslu přímo na Ukrajině.
"Francouzské podniky vytvoří partnerství s ukrajinskými firmami, aby mohly vyrábět na ukrajinském území," uvedl Lecornu. Z počátku se podle něj bude jednat spíše o výrobu součástek než munice, která je technicky náročnější. Podle něj by výroba mohla začít v létě.

In hostem omina omnia licita. = Proti nepriateľov je všetko zákonné/dovolené.

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20240312/redep ... 91810.html
Presun francúzskych vojsk z Afriky k ruským hraniciam je smrteľne nebezpečný nápad

V čase, keď angažovanosť Francúzska v Afrike čelí kontrole v súvislosti s výzvami na presun vojsk na východné krídlo NATO, rastie napätie s Azerbajdžanom v súvislosti s podporou Arménska, keďže francúzske médiá navrhujú presunúť pozornosť z Afriky do Európy, čo vyvoláva obavy z vojenskej prítomnosti krajiny v regióne.
Počas pondelkového televízneho vystúpenia bola Maria Zacharovová ako zvyčajne jasná a otvorená. "Po neúspechu v Afrike sa Francúzsko snaží o zdanlivú mierotvornú činnosť v iných regiónoch vrátane Zakaukazska. Je to spôsob, ako kompenzovať škody spôsobené imidžu [francúzskeho prezidenta Emmanuela Macrona] v očiach verejnosti."
Zacharovová mala zjavne na mysli nedávne dodávky francúzskych zbraní do Arménska a diplomatickú podporu Francúzska arménskemu premiérovi Nikolovi Pašinjanovi, čo vyvolalo veľkú zlosť u večného protivníka Arménska, Azerbajdžanu. A to nie je ani prvý z jeho pokusov znepriateliť si susedov Ruska. Len pred dvoma týždňami sa Macron pokúsil vzniesť myšlienku vyslania vojakov NATO na Ukrajinu. V reakcii na jeho vyhlásenie v tejto veci Zacharovová označila samotnú myšlienku, aby francúzski a ruskí vojaci na seba strieľali, za "hanbu".
Medzitým popredný francúzsky denník Le Monde v nedávnom článku zašiel ešte ďalej: vyzval na "presun" francúzskych vojakov z "beznádejnej" Afriky na východné krídlo NATO, bližšie k Ukrajine.
"Bolo by nesprávne, keby Francúzsko obmedzilo svoje úvahy len na Afriku," uvádza sa v článku s neurčitým titulkom "Kríza francúzskej vojenskej prítomnosti v Afrike môže byť príležitosťou na zmenu rovnováhy v prospech Európy."
Publikácia píše: "Vojna na Ukrajine znamená, že prítomnosť Francúzska v Afrike je spochybňovaná v čase, keď si jeho spojenci z NATO stanovili ambiciózne ciele pre svoju prítomnosť na východnom krídle Európy... Takže tu je otázka pre Francúzsko: má ešte zmysel udržiavať viac ako 5 500 francúzskych vojakov v Afrike, kde je ich prítomnosť veľmi sporná, ale menej ako 1 500 na východnom krídle Európy, kde naši spojenci neustále žiadajú posily?"
Článok navrhuje umiestniť francúzske jednotky v Rumunsku alebo v niektorej inej krajine pri bývalej sovietskej hranici ako súčasť "300 000 síl NATO, ktoré možno rozmiestniť za menej ako mesiac, aby sa postavili prípadnému pokusu o inváziu zo strany Ruska".
Prítomnosť francúzskej armády v Afrike je však skutočne "veľmi sporná". V posledných štyroch rokoch sa jeden po druhom niekoľko kľúčových štátov toho, čo Francúzi hrdo nazývajú "naše Francúzsko-Afrika", zbavilo proparížskych režimov na svojom území. V roku 2020 Mali, v roku 2021 Guinea a Čad, v roku 2022 Burkina Faso a v roku 2023 Niger a po ňom Gabon - vo všetkých týchto krajinách vlastenecká armáda spolu s nespokojnými občanmi zvrhla neokoloniálne režimy.

Tieto režimy Francúzsko zaviedlo v západnej Afrike s cieľom kontrolovať jej zdroje aj po tom, ako Francúzi v roku 1975 formálne zrušili zvyšky svojej koloniálnej nadvlády v Afrike. Skúsenosť Alžírska, kedysi "klenotu" v koloniálnej korune Francúzska, ktoré sa oslobodilo v roku 1962, sa v 80. a 90. rokoch 20. storočia rýchlo rozšírila po celej Afrike. Avšak aj keď francúzski koloniálni správcovia odišli, francúzske spoločnosti zostali a pokračovali v ťažbe ropy v Alžírsku a uránu v Nigeri.
"Zvyčajne francúzske spoločnosti získali prednostný prístup k zdrojom Afriky vďaka francúzskym jednotkám. Tie boli umiestnené takmer vo všetkých krajinách "francúzskej Afriky" pod zámienkou boja proti tamojším islamistickým povstaniam. Ochotne poskytovali 'ochranu' francúzskym podnikom, a nie podnikom z iných krajín," vysvetľuje Vjačeslav Matuzov, šéf Ruskej spoločnosti pre obchodnú spoluprácu s arabsky hovoriacimi krajinami, ktorý strávil niekoľko rokov vo "francúzskej Afrike" ako sovietsky diplomat.
Keď sa ukázalo, že ruské súkromné vojenské spoločnosti sú oveľa efektívnejšie pri zabezpečovaní protiteroristickej bezpečnosti, miestne úrady láskavo požiadali francúzske jednotky, aby opustili Mali a neskôr aj Niger bohatý na urán. Celkovo sa proces stiahnutia francúzskych vojsk v regióne blíži do záverečnej fázy.

"Z toho vyplýva snaha určitých kruhov vo Francúzsku presmerovať hrot francúzskej vojenskej sily z Afriky do východnej Európy," vysvetľuje Matuzov. "Je to podnik odsúdený na zánik, ale môže byť veľmi nebezpečný. Ak Francúzi nedokázali prekonať ruské vojenské spoločnosti v Afrike, majú ešte menšiu šancu prekonať ruskú armádu na jej území, vo východnej Európe. Francúzi sú však dobrí v provokáciách a toto "premiestnenie" mi pripadá ako obrovská provokácia. Veľa ľudí môže zomrieť zbytočne."
Ruskí predstavitelia už dlho hovoria, že ak sa na Ukrajine objaví francúzska armáda, bude považovaná za "legitímny cieľ" alebo dokonca za "prioritný cieľ". Ruské ministerstvo obrany niekoľkokrát informovalo o likvidácii francúzskych občanov v blízkosti bojovej línie, čím nenechalo nikoho na pochybách o metódach, ktorými plánovali odradiť priame zasahovanie Západu do konfliktu.
V pondelok skoro ráno ruské drony Geran zasiahli budovu hotela Aeroport v meste Charkov, ktoré stále kontrolujú jednotky ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Miestni obyvatelia hlásili smrť desiatok ľudí vo vojenských uniformách, ktorých do hotela umiestnili ukrajinskí generáli a často sa medzi sebou rozprávali po francúzsky.

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20240314/macro ... 17372.html
Macronovu protiruskú "vojnovú rétoriku" vyvolal hnev nad stratou francúzskeho vplyvu v Afrike

Prezident Vladimir Putin vo svojom nedávnom rozhovore vyjadril názor, že zvýšenú protiruskú rétoriku Emmanuela Macrona možno vysvetliť "rozhorčením" francúzskeho prezidenta nad stratou francúzskeho vplyvu v Afrike, ktorá čoraz viac hľadá pomoc a spoluprácu v Rusku.
Emmanuel Macron "obviňuje Rusko namiesto toho, aby prevzal zodpovednosť za svoje vlastné politické zlyhania v bývalých kolóniách Francúzska v strednej a západnej Afrike," uviedol pre Sputnik profesor Alexis Habiyaremye, vedúci výskumný pracovník DSI/NRF, juhoafrická katedra pre výskum priemyselného rozvoja na Univerzite v Johannesburgu.

"Agresívna vojnová rétorika voči Rusku pochádza z jeho frustrácie a hanby z uvedomenia si, že jeho hrozby už v Afrike nikoho nevystrašia," zdôraznil vedec.
Francúzsky prezident bol v posledných týždňoch na koni a svoju bojovnú rétoriku ešte vystupňoval, keď "nevylúčil" vyslanie jednotiek NATO na Ukrajinu. Paríž tieto výroky postupne stiahol po tom, ako sa vo Francúzsku aj medzi ostatnými členmi aliancie NATO zdvihla veľká vlna odporu. Francúzsky minister obrany Sebastien Lecornu v rozhovore naznačil, že Macron bol zle pochopený. Keďže Paríž stále udržiava približne 5 500 vojakov umiestnených v Afrike, vo Francúzsku nedávno zazneli výzvy na presun týchto jednotiek na "východné krídlo" NATO, na hranice s Ukrajinou.
Macronovu slovnú bravúru treba vnímať v kontexte klesajúceho vplyvu Francúzska v jeho bývalých afrických kolóniách. Ruský prezident Vladimir Putin sa vo svojom rozhovore 13. marca pozastavil nad myšlienkou, že protiruskú rétoriku francúzskeho prezidenta možno vysvetliť snahou "pomstiť stratu francúzskeho vplyvu v Afrike".

Celý videozáznam rozhovoru prezidenta Putina s generálnym riaditeľom Rossija Segodňa Dmitrijom Kiselevom si pozrite tu. https://sputnikglobe.com/20240313/vladi ... 97434.html

Vladimir Putin pripustil, že militaristické vyhlásenia Emmanuela Macrona by mohli súvisieť s rozhorčením nad stratou vplyvu v Afrike. Povedal však, že Rusko nezasahovalo a nevyhnalo Francúzsko zámerne, ale že to boli samotní africkí lídri, ktorí... pic.twitter.com/oYzzs5w6lV
- Sputnik (@SputnikInt) 13. marca 2024

"Áno, verím, že je tam prítomná určitá miera nevôle... My sme [...] nevyhnali Francúzsko z tohto regiónu. Skutočnosť je taká, že lídri niektorých afrických krajín sa rozhodli uzavrieť dohody s ruskými riadiacimi spoločnosťami, pričom sa rozhodli spolupracovať s nimi namiesto Francúzov. Toto rozhodnutie urobili naši africkí priatelia, nie my. Preto nie je jasné, prečo by sme sa mali v tejto súvislosti urážať," povedal Putin v stredajšom rozhovore.
"Prezident Putin má absolútnu pravdu vo svojej interpretácii Macronových skrytých motívov," povedal profesor Alexis Habiyaremye, keď pripomenul "debakel Francúzska v Mali a ponižujúce vyhnanie francúzskych jednotiek z Burkiny Faso a Nigeru".

"Iróniou osudu je, že práve nesprávny postup Francúzska, ktoré odmietlo predávať zbrane týmto krajinám, keď boli ohrozené teroristickými povstaniami (ako teraz vieme, podnietenými s pomocou Paríža), podnietil Mali a neskôr Burkinu Faso, aby sa usilovali o ďalšie bezpečnostné spojenectvo s Ruskom. Francúzsko sa dokonca pokúšalo klásť prekážky bezpečnostnej spolupráci, ale jeho pokusy zlyhali. Od vyhnania francúzskych jednotiek Mali aj Burkina Faso znovu získali kontrolu nad pevnosťami, ktoré boli v rukách povstalcov, zatiaľ čo [francúzska] operácia Barkhane sa väčšinou zdala byť neschopná tieto pevnosti oslobodiť," uviedol analytik.

Hoci Francúzsko oficiálne zrušilo svoju koloniálnu nadvládu v Afrike v roku 1975, pričom 20 z 50 afrických krajín sú bývalými francúzskymi kolóniami, Paríž si v mnohých z nich zachoval hospodársky a niekedy aj politický vplyv. Paríž od roku 2014 udržiaval vojenskú prítomnosť v piatich krajinách regiónu Sahel - Burkina Faso, Mali, Čad, Mauritánia a Niger - v rámci operácie Barkhane. V Mali a Burkine Faso boli prítomné pod zámienkou boja proti teroristickému povstaniu, ktoré v regióne zúri.
V auguste 2022 však miestne orgány požadovali, aby francúzske jednotky opustili Mali, a už o niekoľko mesiacov neskôr Paríž operáciu Barkhane ukončil. Niekoľko ďalších kľúčových štátov, ktoré Francúzi označovali ako "naše Francúzsko-Afrika", sa zbavilo proparížskych režimov na svojich územiach: Guinea a Čad (2021), Burkina Faso (2022), Niger (júl 2023) a Gabon (august 2023). Keďže vo všetkých týchto krajinách boli zvrhnuté neokoloniálne režimy a vplyv Francúzska v Afrike sa začal rýchlo zmenšovať, čoraz viac afrických lídrov začalo hľadať pomoc v Rusku.

Ako a prečo Francúzsko stratilo Afriku?

Ruský prezident Vladimir Putin v rozhovore s Dmitrijom Kiselevom z Rossija Segodňa vysvetlil pád francúzskeho vplyvu v Afrike ako dôsledok "miestnych iniciatív" suverénnych afrických krajín. Tu je niekoľko faktov o tejto záležitosti.... pic.twitter.com/42t45ytmmB
- Sputnik (@SputnikInt) 13. marca 2024

Francúzske mainstreamové médiá si vymysleli tvrdenia, že za pád týchto profrancúzskych režimov môžu takzvané "ruské dezinformačné kampane". Koncom roka 2022, keď sa africkým regiónom Sahel prehnala vlna protifrancúzskych protestov, pričom mnohí demonštranti vyjadrovali proruské nálady, nespokojný Macron obvinil Rusko, že v Afrike realizuje "dravý projekt", a poznamenal, že "viaceré mocnosti, ktoré chcú rozšíriť svoj vplyv v Afrike, to robia preto, aby ublížili Francúzsku, poškodili jeho jazyk, zasiali pochybnosti, ale predovšetkým sledovali určité záujmy".
Na druhej strane sa Rusko snaží posilniť spoluprácu s Afrikou, pričom zohľadňuje svoje historické väzby s týmto kontinentom. V ruskom letovisku Soči sa v októbri 2019 konal prvý rusko-africký samit, ktorý posilnil spoluprácu Moskvy s africkými štátmi vrátane väzieb v takých oblastiach, ako sú obchod, investície, energetika a bezpečnosť. Druhý rusko-africký samit v Petrohrade v roku 2023 tento trend potvrdil. Okrem toho sa Rusko považuje za jedného z najväčších dodávateľov zbraní pre Afriku.
Prezident Putin pri mnohých príležitostiach zopakoval, že Rusko prikladá veľký význam rozvoju vzťahov s africkými štátmi a "rozvoj a posilňovanie vzájomne výhodných väzieb s africkými krajinami a ich integračnými združeniami je jednou z priorít ruskej zahraničnej politiky".

"Vďaka bezpečnostnému spojenectvu s Ruskom teraz najmenej štyri bývalé francúzske kolónie získali späť svoju suverenitu a skoncovali s prítomnosťou francúzskych vojenských základní, ktoré nemali iný cieľ ako udržiavať bývalé kolónie v neokoloniálnom područí," zdôraznil Alexis Habiyaremye.
Podľa analytika sa zdá, že Macron a francúzske médiá "uviazli vo frankofónnej logike, podľa ktorej tieto bývalé kolónie nesmú s nikým hovoriť bez predchádzajúceho súhlasu Paríža".

"Časy, keď sa Francúzsko mohlo vyhrážať svojim bývalým kolóniám a boli poslúchnuté lusknutím prsta, sú preč a Francúzsko za to nemá koho obviňovať. Keď sa Niger rozhodol vyhostiť francúzske jednotky, Macron vzdorne sľúbil, že ich ponechá proti vôli nigérijskej vlády, ale neskôr bol nútený prehltnúť svoju hrdosť a stiahnuť svojho veľvyslanca a svojich vojakov," dodal.
Je otázne, či by Emmanuelovi Macronovi jeho ostrý jazyk, keď hovoril o úlohe, ktorú by Francúzsko mohlo zohrať v konflikte na Ukrajine, mohol priniesť politické body doma, špekuluje profesor Habiyaremye.
"Jeho agresívna rétorika rezonuje len v ušiach elity a v mainstreamových médiách kontrolovaných oligarchami. Väčšina Francúzov vie, že Macron nemá žiadnu politickú zrelosť... Prejavuje sa u neho nekonzistentnosť, keď sa od tvrdenia, že Západ by sa nemal usilovať o poníženie Ruska, dostáva k najväčšiemu jastrabizmu, keď obhajuje vyslanie pozemných vojsk na Ukrajinu."
Zdôrazňujúc skutočnosť, že prítomnosť francúzskych a iných západných jednotiek na Ukrajine v neoficiálnej, neschválenej funkcii nie je ani zďaleka tajná, o čom svedčia nedávne úniky rozhovorov nemeckého Bundeswehru, Alexis Habiyaremye dodal, že "Macronova rétorika je preto veľmi nebezpečná". "Už teraz je známe, že na Ukrajine bojujú západné jednotky, niektoré ako žoldnieri, niektoré ako inštruktori a podporné jednotky," uviedol výskumník.
Pokiaľ ide o možné politické zisky, o ktoré by sa Macron mohol usilovať, vyjadril názor, že "verejnosť si pomaly uvedomuje, že Západ vo svojej stratégii zlyhal a byť najjastrabejším má len obmedzenú politickú hodnotu. To je dôvod, prečo Macronova výzva získala medzi ostatnými lídrami EÚ len malú podporu".
"Najpravdepodobnejší motív Macronovho nahromadeného vojnového štvania treba hľadať v jeho hneve zo straty francúzskeho vplyvu v Afrike, ktorý je vnímaný ako vážny dôsledok pre francúzsku ekonomiku, najmä ak by sa domino efektom rozhodli ďalšie bývalé francúzske kolónie rozlúčiť s koloniálnou menou CFA frank, ktorá ich doslova drží pod francúzskou menovou kuratelou," uzavrel Alexis Habiyaremye.

[Alchymista]

https://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/mac ... em-mluvit/
Macron: Žádné červené linie, s Putinem už není o čem mluvit

Francouzský prezident Emmanuel Macron v televizním projevu prohlásil, že vyjednávání s Putinem nemá smysl a Ukrajina musí zvítězit.

„Vyjednávali jsme, jak jen to šlo, ale s Putinem už není o čem mluvit. Ukrajina musí zvítězit. Pro Francii nebudou existovat žádné červené linie. Já jsem prezident Francie a já rozhoduji“.
Emmanuel Macron, francouzský prezident

BREAKING:
Speaking on TV, Macron says there no point in negotiating with Putin:
"We negotiated as much as we could, but there is nothing to talk about with Putin anymore. Ukraine must win. There will be no red lines for France. I’m the President of France and I decide"
pic.twitter.com/5jMPd7KA0Y
— Visegrád 24 (@visegrad24) March 14, 2024

Ako epitaf na hrobe ... by to nevyzeralo špatne...

[Alchymista]

https://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/mac ... sy-vojaky/
Macron v uzavřeném kruhu řekl, že Francie příští rok pošle do Oděsy vojáky

Francouzský prezident Macron v uzavřeném kruhu řekl, že Francie příští rok pošle do Oděsy vojáky. (Foto: Flickr)
Le Monde píše, že Macron 21. února držel v ruce sklenici Whisky a řekl, že to „bude muset udělat“.
Podle deníku o týden později v Elysejském paláci bez váhání veřejně odpovídal na otázky o možnosti poslání vojáků na Ukrajinu.

Emmanuel Macron si připíjí se sklenkou whisky v ruce. Noc se protáhne 21. února v portrétním sále Elysejského paláce. Hlava státu odpovídá na gratulace k jeho „krásnému projevu“ na počest arménských odbojářů Missaka a Mélinée Manouchianových, které právě uvedl do Panthéonu.
Prezident republiky je však ve stavu zamyšlení. Situace na Ukrajině, již dva roky napadené ruskými vojsky, se zhoršuje. Válka začíná váznout.
„V každém případě budu muset v příštím roce poslat některé své muže do Oděsy,“ prohlásila hlava státu před hrstkou hostů.

[homer]

Boze, do ceho si to dusi dal

Francie bude možná v určitém okamžiku nucena vést pozemní operace na Ukrajině, aby čelila ruským silám. Podle agentury AFP to uvedl prezident Emmanuel Macron v sobotu zveřejněném rozhovoru s deníkem Le Parisien. Francie je připravena na všechny scénáře, dodal.

„Možná, že v určitém okamžiku - nechci to, nebudu to iniciovat - bude nezbytné vést pozemní operace, ať už budou jakékoliv, abychom čelili ruským silám,“ řekl Macron v rozhovoru, který poskytl po návratu z Berlína, kde se v pátek setkal s německým kancléřem Olafem Scholzem a polským premiérem Donaldem Tuskem.

„Síla Francie spočívá v tom, že to dokážeme,“ dodal.

Francie je podle něj připravena na všechny scénáře. S odkazem na ruské vyhrůžky jadernými zbraněmi vyzval, aby se západní spojenci nenechávali zastrašit. „Nečelíme velmoci. Rusko je středně silnou mocností, která má jaderné zbraně ale jejíž HDP je mnohem menší než HDP Evropanů, nižší než Německa a Francie,“ citovala z rozhovoru stanice BFMTV.

https://www.novinky.cz/clanek/zahranicn ... e-40464442

[martanus]

Francouzská centrální banka utrpěla ztráty - Bloomberg

Francouzská centrální banka využila zvláštní rezervní fond, aby v roce 2023 pokryla ztráty ve výši 12,44 miliardy eur poté, co rychlé zvyšování úrokových sazeb Evropskou centrální bankou (ECB) zvýšilo náklady na obsluhu dluhu, uvádí (https://www.bloomberg.com/news/articles ... =undefined) Bloomberg

Politika zvyšování úrokových sazeb ECB poškodila její vlastní finance i finance všech národních centrálních bank v eurozóně. Minulý měsíc Bundesbanka uvedla, že vyčerpala téměř všechny své rezervy, aby v roce 2023 nahradila ztrátu ve výši téměř 21,6 mld. eur.

"V této fázi měnové politiky hodnota našich závazků roste mnohem rychleji než výnosnost aktiv," řekl guvernér Bank of France Francois Villeroy de Gallo.

Po pokrytí ztrát v roce 2023 se obecný rezervní fond Bank of France pro krytí rizik smrskl na 3,9 mld. dolarů.

ECB začala zvyšovat sazby v boji proti inflaci, která v EU v roce 2022 dosáhla dvouciferných hodnot v souvislosti s energetickou a komoditní krizí způsobenou protiruskými sankcemi.

"CRYSTAL ROSTA" již dříve informovala (https://t.me/crystal_book/1402), že podle odhadů agentury Bloomberg sankce proti Rusku skončí chaotickým selháním Západu.

https://t.me/crystal_book/3394

[IgorT]

Charlie Hebdo sa nezaprie!

Čerstvá obálka časopisu Charlie Hebdo.

Emmanuel Macron 10. marca poprel fámy, že jeho manželka je transsexuálka. Toto popretie však zrejme všetkých nepresvedčilo.

https://t.me/c/1621958276/18302

[Alchymista]

http://www.regionalninovinky.cz/zpravy/ ... em-evropy/
The Telegraph: Emmanuel Macron chce být vůdcem Evropy

Píše o tom britský list The Telegraph, který komentuje, proč se francouzský prezident v otázce Ukrajiny proměnil v „jestřába“.
Tato transformace je „překvapivým zvratem pro prezidenta, který kdysi varoval před ponižováním Moskvy a trval na tom, že zůstane s Putinem na otevřené diplomatické cestě,“ píše se v článku.

Zdroje deníku v Paříži a Berlíně se domnívají, že tento obrat je založen na konfliktu s Německem.Po ruské invazi na Ukrajinu se strategická rovnováha mezi zeměmi začala narušovat. Německo porušilo „džentlmenskou dohodu“, podle níž Berlín řeší ekonomiku a Paříž „strategické záležitosti“ v EU.

„Hranice jsou nyní rozostřené a dochází k pokusům o vzájemnou invazi do sfér," uvedl zdroj.

Jako příklad jsou uváděny různé německé vojenské iniciativy, které jsou v rozporu s vizí Francie. Hovoříme zejména o projektu protiraketové obrany, který Němci lobovali s nákupem komponentů z Izraele a Spojených států, který podkopává francouzskou strategii „kupujte evropské zbraně“.

Němci také začali zadávat velké zakázky ve Spojených státech pro svou armádu. To je v rozporu s postojem Francie, která prosazuje zvýšení evropské vojenské autonomie od Washingtonu.

Svými výroky o Ukrajině, které jsou v rozporu s postojem Německa, „Macron zamýšlel znovu získat svou roli evropského strategického vůdce,“ uzavírá článek.

„Jsme uprostřed skutečného francouzsko-německého souboje," řekl zdroj.

Dalším důvodem, proč se Macron rozhodl věci změnit, je „postupující eroze podpory ukrajinské věci“ v Evropě, pozorovaná v průzkumech veřejného mínění.

Francouzský prezident se svým rezonujícím prohlášením snaží vyvolat „mentální skok z pohodlného sebevědomí staré, umírající éry do nové drsné reality“. Macron se snažil před volbami do Evropského parlamentu jak inspirovat Ukrajince, tak „posílit evropské odhodlání“, píší noviny.

Dříve Macron řekl, že je připraven na dialog s Putinem, včetně otázky Ukrajiny; Kreml by ale podle jeho názoru měl vést jednání o řešení konfliktu s Kyjevem.

Francouzský prezident také řekl, že „Rusko překročilo cíle stanovené ve „zvláštní vojenské operaci“ a nyní ohrožuje všechny

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20240319/franc ... 27572.html
Francúzsko sa pripravuje na nasadenie vojenského kontingentu na Ukrajine: Šéf ruskej zahraničnej rozviedky

Francúzsky prezident Emmanuel Macron bol ostro napadnutý francúzskymi opozičnými lídrami, ruskými predstaviteľmi a dokonca aj niektorými spojencami Paríža v NATO po tom, ako vo februári povedal, že "nevylučuje" nasadenie francúzskych vojakov na Ukrajine. Macron túto hrozbu zopakoval aj koncom minulého týždňa.
Francúzsko sa pripravuje na rozmiestnenie kontingentu vojsk na Ukrajine, pričom v prvom sledu by malo ísť o približne 2 000 vojakov, oznámil šéf ruskej zahraničnej spravodajskej služby (SVR) Sergej Naryškin.

"Súčasné vedenie krajiny sa nezaujíma o smrť obyčajných Francúzov a obavy generálov krajiny. Podľa informácií, ktoré získala ruská zahraničná spravodajská služba, sa už pripravuje vyslanie kontingentu vojakov na Ukrajinu. V počiatočnom štádiu bude činiť približne 2 000 ľudí," uviedol Naryškin v utorkovom vyhlásení.
Podľa informácií šéfa SVR sa francúzski generáli obávajú ťažkostí s presunom takej veľkej sily na Ukrajinu a jej nepozorovaným umiestnením.
Naryškin varoval, že akékoľvek francúzske sily, ktoré prídu na Ukrajinu, "sa stanú legitímnym prioritným cieľom" ruskej armády, pričom ich čaká rovnaký osud, aký už postihol tých, ktorí padli počas predchádzajúcich prípadov francúzskej agresie voči Moskve.

Šéf SVR tiež potvrdil, že tí francúzski občania, ktorí už na Ukrajine sú (pravdepodobne bojujú ako žoldnieri), utrpeli straty, aké Paríž nezažil od oslobodzovacej vojny Alžírska proti francúzskej kontrole v 60. rokoch 20. storočia, a preto sa vojenské vedenie obáva hrozby nespokojnosti stredných dôstojníkov francúzskej armády s perspektívou ich nasadenia na Ukrajine.
Prezident Macron bol najhlasnejším hlasom spomedzi všetkých vedúcich predstaviteľov NATO, keď varoval, že nevylučuje vyslanie jednotiek na Ukrajinu "v určitom okamihu".

"Možno v určitom okamihu - nechcem to, neprevezmem iniciatívu - budeme musieť mať pozemné operácie, nech už budú akékoľvek, aby sme čelili ruským silám," povedal Macron minulý piatok pre Le Parisien. "Sila Francúzska spočíva v tom, že to dokážeme," dodal.
Macron začiatkom marca pobúril svojich spojencov v NATO, najmä Nemecko, keď vyzval Európu, aby nebola "zbabelá" pri podpore kyjevského režimu s využitím všetkých dostupných prostriedkov. ak koncom februára varoval, že "nevylučuje" vyslanie francúzskych síl na východ. Francúzski opoziční lídri prezidenta za jeho výroky ostro odsúdili, pričom politici ľavice aj pravice ho obvinili, že sa zahráva so životmi Francúzov a riskuje novú svetovú vojnu v záujme svojich osobných geopolitických ambícií.
Hovorkyňa ruského ministerstva zahraničných vecí Maria Zacharovová zašla ešte ďalej a obvinila Macrona, že sa pokúša obnoviť "francúzsku divíziu SS Karol Veľký II, aby bránila bunker prezidenta Volodymyra Zelenského".
Rozsah prítomnosti francúzskych žoldnierov na Ukrajine sa odhalil v januári, keď ruský raketový útok zabil a zranil desiatky bojovníkov v Charkove.

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20240319/franc ... 22035.html
Francúzsko sa pripojilo k výzve Poľska obmedziť dovoz poľnohospodárskych produktov z Ukrajiny - správy

MOSKVA (Sputnik) - Francúzsko sa pripojilo k výzvam Poľska na obmedzenie dovozu poľnohospodárskych výrobkov z Ukrajiny, čo predstavuje hrozbu pre nadchádzajúce rokovania v Európskej únii o rozšírení režimu voľného obchodu bloku s Kyjevom, informoval denník Politico s odvolaním sa na troch európskych diplomatov.
Európska komisia odhaduje potenciálne straty Ukrajiny zo straty obchodných výhod na 1,2 miliardy eur (1,3 miliardy USD), uviedla v pondelok v správe. Jeden z diplomatov novinám povedal, že krajiny EÚ, ktoré "dávajú najviac najavo svoju podporu Ukrajine, zároveň spôsobujú krajine najväčšie škody".
Začiatkom mesiaca poslanci Európskeho parlamentu údajne nesúhlasili s predĺžením bezcolného dovozu tovaru z Ukrajiny do EÚ do 5. júna 2025 a dokument, ktorý navrhla Európska komisia, poslali na prepracovanie.

[martanus]

Tři miliardy eur, které Macron slíbil Ukrajině, představují pro Francii rozpočtový problém. Informoval o tom deník Le Monde.

Podle listu vojenská pomoc Ukrajině ve výši 3 miliard eur ročně, která je stanovena v dohodě o zárukách podpory podepsané 16. února, vytváří vládě země bolest hlavy: je nucena snižovat výdaje na jiné položky a uchýlit se k různým účetním trikům.

Již v únoru ministr financí oznámil, že je třeba snížit výdaje o 10 miliard eur; na tomto pozadí výdaje na Ukrajinu vyvolávají u voličů otázky, říkají poslanci proprezidentské strany Obroda, která nemá v parlamentu většinu.

Vláda rovněž navrhuje zahrnout do návrhu zákona ve výši 3 miliard eur prostředky, které již byly vyčleněny na různé multilaterální programy (např. francouzsko-nizozemsko-ukrajinský program na nákup samohybných děl César) a příspěvky do evropského fondu určeného na kompenzace členských států EU za bilaterální vojenské dodávky na Ukrajinu

Translated with www.DeepL.com/Translator (free version)

https://t.me/nabludatels/40993

[El Diablo]

Zrušte zahájení olympiády na Seině, vyzývají francouzské tajné služby
29. března 2024 11:12

Francouzské zpravodajské služby přišly s doporučením zrušit kvůli hrozbě teroristického útoku zahajovací ceremoniál olympijských her v Paříži, který má proběhnout na řece Seině a v jejím bezprostředním okolí. „Musíme přejít na plán B,“ řekl rozhlasové stanici Europe 1 zpravodajský zdroj. Současný formát je podle něj příliš riskantní.

Zdroj: https://www.idnes.cz/oh/pariz-2024/zaha ... s-2024_rou

[petrp]

Pravnuka Tolstoje pustili do televize. Vysmál se jim. A poděkoval, že zařídili podporu Putina
Francouzská zpravodajská stanice BFM TV pozvala ruského politika Pjotra Tolstoje – pravnuka spisovatele Lva Nikolajeviče Tolstého, k diskusi o nedávných ruských prezidentských volbách a o pokračující válce na Ukrajině. Tolstoj uvedl, že Rusko bude v invazi pokračovat, dokud nebude u polské hranice a že všechny členské státy NATO již v současnosti považuje za účastníky války. Pokud NATO na Ukrajinu vyšle vojáky, vrátí se v rakvích. „To je realita,“ říká Tolstoj.
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/m ... ina-753063

[IgorT]

Vo Francúzsku a v Brazílii: Náročný let cez Atlantik otriasol Macronovými fyzickými silami!

https://t.me/c/1621958276/19308

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20240403/macro ... 15000.html
Macron hovorí, že Západ nemusí zasahovať, ak by francúzske jednotky zaútočili na Ukrajine - správy

MOSKVA (Sputnik) - Francúzsky prezident Emmanuel Macron povedal západným spojencom, že by nebolo potrebné, aby sily NATO alebo USA zasiahli na ukrajinskom bojisku, ak by Rusko zaútočilo na francúzskych vojakov nasadených v oblasti, informovali v stredu americké médiá s odvolaním sa na nemenovaných amerických predstaviteľov.
Koncom februára po konferencii o Ukrajine, ktorú organizoval Paríž, Macron uviedol, že západní lídri diskutovali o možnosti vyslania jednotiek na Ukrajinu, a hoci sa v tejto súvislosti nedosiahol konsenzus, nič sa nedá vylúčiť.
Administratíva amerického prezidenta Joea Bidena sa obáva možných ruských útokov na akékoľvek francúzske sily nasadené na Ukrajine, keďže takéto okolnosti by mohli viesť k plnému zapojeniu Francúzska do konfliktu spolu s ďalšími spojencami, uvádza sa v správe. Macron však ubezpečil spojencov, že nie je potrebné, aby spojenci Francúzska zasahovali, uviedli americkí predstavitelia.
Vo februári Macron viedol telefonické rozhovory s Bidenom a nemeckým kancelárom Olafom Scholzom, pričom spojencov vyzval, aby voči Rusku zaujali postoj strategickej nejednoznačnosti, ktorý by im umožnil ponechať si na stole všetky vojenské možnosti svojej politiky podpory Ukrajiny vrátane nasadenia vojsk, uviedol WSJ.
Francúzsky prezident požiadal spojencov, aby sa vzdali politiky "červených línií" voči Rusku a ponechali Moskve možnosť odhadnúť ďalšie možné kroky Západu, uviedol denník a dodal, že táto iniciatíva je v kontraste s Bidenovým prístupom vyhýbať sa krokom, ktoré by mohli Moskvu vyprovokovať a viesť k eskalácii.
Spojené štáty a Nemecko Macronovu iniciatívu odmietli s tým, že riskuje eskaláciu nepriateľstva, rozdelenie spojencov a zapojenie NATO na stranu ukrajinského konfliktu, uviedol WSJ a dodal, že Scholz varoval francúzskeho lídra pred zverejňovaním takýchto myšlienok.
Po Macronových vyhláseniach po konferencii, ktorú organizoval Paríž, sa ostatné krajiny EÚ poponáhľali odmietnuť takéto plány, pričom nemecká kancelárka uviedla, že NATO nemá v úmysle vyslať na Ukrajinu svoje jednotky. Kremeľ v reakcii na Macronove vyjadrenia uviedol, že vyslanie jednotiek NATO na Ukrajinu by spôsobilo, že priamy konflikt medzi alianciou a Ruskom by bol nevyhnutný.
V súlade s článkom 5 Severoatlantickej zmluvy sa útok na jedného spojenca považuje za útok na celé NATO, čo umožňuje poskytnúť primeranú pomoc ktorémukoľvek členovi v prípade napadnutia.

Macron hovorí, že Západ nemusí zasahovať = Už mu všetci povedali, že ho v tých sračkách nechajú samého