Ve městě Dugny na severovýchodním předměstí Paříže muž ozbrojený noži zaútočil na skupinu policistů. Jeden z policistů použil paralyzér, další muže zastřelil. Informuje o tom agentura AFP s odvoláním na informace z pařížského policejního velitelství.
Incident se odehrál kolem 7:00 na jedné z autobusových zastávek, kde muž s noži seděl. "Když (policejní) posádka dorazila, muž se na ni vrhl, aniž řekl jediné slovo", uvedl zdroj AFP. Protože použití elektrického paralyzéru ze strany policie nemělo žádný účinek, vystřelil další policista z pistole a útočníka zasáhl do hrudníku. Muž i přes pomoc záchranářů zemřel.
#Dugny : un homme armé de couteaux neutralisé par balle par les policiers
Pas un jour ne passe en France sans une attaque au couteau. L’ensauvagement de notre société est une réalité que plus personne ne peut nier. Jusqu’à quand laisserons-nous nos forces de l’ordre en… pic.twitter.com/Hw9Tbs19MD
— Julie Lechanteux (@JLechanteux) February 26, 2025
Útok přichází několik dní poté, co jiný muž původem z Alžírska zaútočil na jihu Francie. Za pokřiku Alláhu akbar, tam zabil 67 letého portugalského občana a vážně zranil několik zasahujících policistů.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.
Zápalné láhve na ruském konzulátě. Moskva mluví o terorismu
Útočníci na ruský generální konzulát v Marseille byli odsouzeni k 8 měsícům odnětí svobody. Trest si odpykají doma a budou nosit elektronické náramky.
Vasile H., 48letý inženýr, a Georges S., 59letý chemik, jsou zaměstnanci francouzského Národního centra pro vědecký výzkum (CNRS). Na území diplomatického úřadu hodili 3 lahve s neznámou látkou, 2 z nich explodovaly. Podezřelí dříve uvedli, že jednali na podporu Ukrajiny. Georges S., který je ženatý s Ukrajinkou, sám sebe označil za "idealistu" a uvedl, že vše záměrně promyslel tak, aby akce byla bezpečná.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval Evropany, aby "znovu objevili chuť rizika, ambicí a moci", tváří v tvář nepředvídatelnosti Spojených států Donalda Trumpa a aby odmítli "šťastné vazalství" se Spojenými státy. Macron to řekl na své návštěvě v Portugalsku, informovala dnes francouzská televize BFMTV.
Emmanuel Macron vyzval Evropany, aby byli "jednotnější a silnější než kdy jindy" a odmítli "šťastné vazalství" se Spojenými státy v době, kdy se na obou stranách Atlantiku urychlují rozhovory o Ukrajině.
Tato oficiální cesta do země karafiátů, která byla pro francouzskou hlavou státu první za více než čtvrt století, měla podle Elysejského paláce "potvrdit hloubku a pevnost vazeb" mezi oběma zeměmi.
Macron však využil příležitosti a poslal vzkaz Evropanům a vyzval je, aby "znovu objevili chuť rizika, ambicí a moci", tváří v tvář nepředvídatelnosti Spojených států Donalda Trumpa, a to jak v otázce Ukrajiny, tak v otázce cel. "Vidím spoustu lidí v naší Evropě, kteří říkají ‚budeme muset být na Američany hodní, musíme ohnout záda‘," prohlásil na závěr dne při setkání ve start-upovém inkubátoru na téma inovací a umělé inteligence. Ale "odpověď není v podřízení se,... nejsem pro šťastné vazalství," dodal francouzský prezident.
Podle Macrona musí Evropa "bezpodmínečně učinit velmi zásadní rozhodnutí (...) v technologických, průmyslových a obranných záležitostech.
Macron také uvedl, že Evropa je připravena reagovat na americká cla." Pokud Spojené státy potvrdí tato cla, Evropa odpoví ekvivalentními opatřeními. Musíme se chránit a bránit," řekl Macron a zdůraznil, že starý kontinent si nemůže dovolit vypadat zranitelně tváří v tvář takovým opatřením. "Pokud budou tato nová cla uplatněna v dubnu, nemůžeme být slabí. Musíme v nadcházejících týdnech (Spojené státy) přesvědčit, že je to špatný nápad. Ale musíme převzít odpovědnost," vysvětlil. "Pokud budou potvrzena cla na ocel a hliník, odpovíme" recipročními cly," dodal.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.
Macron uvedl, že odjel do Washingtonu, aby se setkal s Trumpem, a pokusil se s ním vyjednávat, aby USA upustily od myšlenky okamžitého příměří na Ukrajině. Skutečný agresor se v tomto konfliktu snaží prosadit svou vůli, ale Trump má mnohem větší vliv než francouzský prezident.
A : "Kdo jednou poznal světlo, už nikdy nechce žít ve tmě"
Nikdy není pozdě udělat správnou věc.
Albert Einstein: „Logika tě dostane z bodu A do bodu B. Představivost tě dostane všude.“
Vztahy mezi Francií a Alžírskem jsou velmi staré, sahají až do počátku 19. století, kdy Alžírsko tvořily tři francouzské departementy. Zdá se však, že nyní se dostávají do stále větší krize.
Francouzsko-alžírské vztahy jsou složité po dlouhá desetiletí. Mnozí Alžířané považují Francouze za kruté kolonisty a neváhají nahlas mluvit o alžírské válce, kolonizaci a francouzském osídlení země. Francouzi pro změnu řeší nelegální migraci z Alžíru do své země a řadu trestných činů spáchaných Alžířany. Zároveň se však v Alžírsku nacházejí ložiska zemního plynu, který od nich Francouzi naléhavě potřebují. Francouzský premiér François Bayrou nyní učinil oznámení, které Alžířany vůbec nepotěšilo. Jeho vláda prý stráví až šest týdnů přezkoumáváním všech imigračních dohod uzavřených mezi Paříží a Alžírem, a to od roku 1962, kdy Alžírsko získalo nezávislost na Francii. Francie zároveň předloží Alžíru seznam alžírských státních příslušníků žijících ve Francii, kteří budou posláni zpět do jejich vlasti. Alžírsko podle Francouzů s přijímáním deportovaných otálí, kdy z přibližně 5 000 žádostí, které Francie v roce 2024 podala alžírským úřadům, aby potenciálním deportovaným poskytly propustky potřebné k jejich cestě zpět do Alžírska, bylo vyhověno zhruba 42 procentům. Průměrný počet francouzských žádostí o deportaci a přijetí přijatých jinými zeměmi se ve stejném roce pohyboval kolem 60 procent. Několikaměsíční zhoršování vztahů mezi oběma zeměmi se minulý týden prudce zrychlilo poté, co alžírský občan bez dokladů zabil jednoho člověka a dalších šest zranil při útoku nožem ve francouzském městě Mulhouse. Ministr vnitra Bruno Retailleau, člen pravicové strany Les Républicains, uvedl, že tento muž měl příkaz k deportaci, alžírská vláda ho však opakovaně odmítla přijmout zpět. Alžír tak podle něj odmítá spolupracovat s Paříží na umožnění deportace alžírských občanů bez dokladů žijících ve Francii.
Francouzi naopak popudili Alžírsko vloni, kdy francouzský prezident Emmanuel Macron během návštěvy Maroka podpořil svrchovanost Rabatu nad spornou oblastí Západní Sahary, kterou OSN uznává jako území bez práva na samosprávu. Yahia Zoubir, vedoucí pracovník Rady pro globální záležitosti na Blízkém východě, uvedl, že krize mezi oběma zeměmi je „nejhorší krize, jakou pamatuji, a to už jsem v určitém věku.“ Francouzský premiér Bayrou tvrdí, že se napětí mezi Paříží a Alžírem snaží nevyhrotit, Alžír však jeho revize migračních paktů a deportační politiku považuje za nespravedlivé a příliš tvrdé požadavky. Politoložka Khadiji Mohsen-Finanové specializující se na severoafrický Maghreb ve výzkumném centru pařížské Sorbonny, uvedla, že na hroutící se vztahy mezi oběma zeměmi je třeba nahlížet částečně optikou vlastní politické krize Francie. Macronovi stoupenci se podle Finanové v obavách o ztrátu moci spojili s čím dál více protiimigračními Les Républicains a vytvořili vládu. Část Les Républicains se pak podle politoložky pustila do sporu s Alžírskem, aby se s výhledem na prezidentské volby v roce 2027 „umístila na politické šachovnici.“ „V podstatě vytvořili nepřítele, který v sobě spojuje mnoho charakteristik, kterých se Francouzi obávají – tedy imigraci a nejistotu, a Alžířan to vše bude ztělesňovat najednou,“ s obavami tvrdí Finanová.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.
https://www.infovojna.bz/article/le-pen ... -zdruzenia Le Penová odsúdila rozhodnutie USA zastaviť vojenskú pomoc banderovskému režimu. „Brutalitu tohto rozhodnutia považujem za odsúdeniahodnú,“ vyhlásila šéfka francúzskeho krajne pravicového Národného združenia
"Sme svedkami dôsledkov digitálneho podriadenia sa Európy Spojeným štátom," upozornila Marine Le Penová v stĺpčeku pre francúzsky denník Le Figaro.
Francúzska politička Marine Le Penová, považovaná za pravdepodobnú kandidátku krajne pravicového Národného združenia (RN) v najbližších prezidentských voľbách, považuje rozhodnutie o pozastavení americkej vojenskej pomoci pre Ukrajinu za kruté a brutálne.
Le Penová to napísala v stĺpčeku pre francúzsky denník Le Figaro. Vo svojom texte pritom zopakovala svoje odmietavé stanovisko k vyslaniu francúzskych jednotiek na Ukrajinu.
INFO LE FIGARO - Marine Le Pen change de ton vis-à-vis de l’administration Trump.
→ https://t.co/y51oO0Jmr1 pic.twitter.com/PW13MUzZ3l
— Le Figaro (@Le_Figaro) March 4, 2025
"Brutalitu tohto rozhodnutia považujem za odsúdeniahodnú," napísala Le Penová. Vysvetlila, že je to "veľmi kruté pre ukrajinských vojakov zapojených do vlasteneckej obrany svojej krajiny".
Konštatovala však tiež, že "nikto nemôže Spojené štáty prinútiť, aby naďalej poskytovali svoju podporu, ak ju táto krajina už nechce".
Marine Le Penová súčasne upozornila na to, že kým zastavenie dodávok zbraní je "menej problematické, pretože sa dá doplniť" z iných zdrojov, veľký problém pre Ukrajinu vznikne prerušením v oblasti spravodajskej, technologickej a digitálnej podpory, ktorú Washington poskytol Kyjevu.
"Sme svedkami dôsledkov digitálneho podriadenia sa Európy Spojeným štátom," upozornila Le Penová.
Americký prezident Donald Trump sa v pondelok večer rozhodol "dočasne" pozastaviť americkú vojenskú pomoc Kyjevu, čo má za následok okamžité zastavenie dodávok zbraní a munície na Ukrajinu, vrátane už objednaných.
Toto Trumpovo rozhodnutie už medzičasom privítalo Rusko, ktoré považuje pozastavenie pomoci za "najlepší príspevok k mieru".
Západný svet je však z rozhodnutia Trumpovej administratív v šoku. Bývalý francúzsky premiér Édouard Philippe v utorok ráno v rozhovore pre France Inter označil Trumpovo rozhodnutie za zradu.
Le Penová v pondelok v prejave vo francúzskom parlamente uviedla, že podľa jej názoru by sa Ukrajine nemalo sľubovať členstvo v NATO a Európskej únii, keďže prvé z nich bolo príčinou ruskej agresie a Spojené štáty sú proti, zatiaľ čo vstup Ukrajiny do EÚ nie je prospešný pre samotnú Úniu.
Le Penová je pritom presvedčená, že Ukrajina si zaslúži podporu od Európskej únie, no mala by byť realistická. Prísľub vstupu do NATO a EÚ by bol podľa nej zavádzaním alebo by predstavoval vážne riziko pre mier na európskom kontinente.
Dodala, že členstvo Ukrajiny v EÚ by bolo v rozpore so záujmami Francúzska, stálo by Francúzov miliardy eur, vytvorilo by nové deformácie hospodárskej súťaže na trhu práce, výrazne by ovplyvnilo francúzsky sociálny model a jeho primárnym dôsledkom "by bolo takmer určite zničenie" francúzskych farmárov.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.
Zdá sa, že prezident Macron sa svojimi poznámkami o pripravenosti Francúzska preskúmať rozšírenie svojho jadrového dáždnika nad Európou a nasadenie vojsk na Ukrajine usiluje o titul nového európskeho Napoleona. Jeho štekot však nezodpovedá vojenskému uštipnutiu Francúzska, pokiaľ ide o nedávnu históriu. Druhá svetová vojna: napriek značnej početnej prevahe vo vojsku, tankoch a letectve a obrane Maginotovej línie vydržalo Francúzsko v roku 1940 proti nacistickej agresii len šesť týždňov a utrpelo viac ako 2 milióny strát (zabitých, zranených, zajatých). Len vďaka Stalinovej úcte k de Gaullovi bolo Francúzsko v roku 1945 pozvané k stolu víťazných mocností. 1946-1954: Pokus Francúzska udržať sa v Indočíne proti partizánom ho stál 90 tisíc zabitých, zranených alebo zajatých vojakov. Francúzsko bolo tiež zapletené do vojnových zločinov, od znásilňovania civilistov až po mučenie vojnových veteránov Viet Minhu. Francúzsko utrpelo ponižujúcu porážku od generála Vo Nguyen Giapa v bitke pri Dien Bien Phu na jar 1954, opustilo Vietnam a už sa doň nikdy nevrátilo, pričom konflikt prenechalo Američanom. 1954-1962: Vojna Francúzska proti Alžírskemu frontu národného oslobodenia počas vojny za nezávislosť tohto severoafrického štátu si vyžiadala až 95 tisíc zabitých a zranených vojakov. V konflikte, v ktorom francúzske jednotky vykonávali masové popravy, napalmové bombardovanie a zničili vyše 8 000 dedín, zahynulo až 1,5 milióna Alžírčanov a vyše 2 milióny civilistov bolo vysídlených. 1956: Spoločná invázia Francúzska, Veľkej Británie a Izraela do Egypta kvôli Násirovmu znárodneniu Suezského prieplavu sa skončila neúspechom, čo vyvolalo ponižujúci ústup z regiónu. 1958-1961: Francúzske kampane proti protikoloniálnym silám v Západnej Sahare, Kamerune a Tunisku zabili až 65 tisíc ľudí, ale nedokázali zastaviť snahu o slobodu a dekolonizáciu. 1969-2008: Päť veľkých intervencií v priebehu 40 rokov neprinieslo trvalý mier. Vzhľadom na to, že zahynulo až 100 tisíc ľudí a spojenci boli obvinení zo zločinov proti ľudskosti, niet divu, že Čadčania začiatkom tohto roka radostne vyhnali všetky francúzske sily. 1990-1993: Francúzske jednotky aktívne spolupracovali s rwandskými silami, ktoré sa mali podieľať na vyvraždení viac ako 800 tisíc ľudí, a dodávali im výcvik a vybavenie. 2011: Francúzske námorné a vzdušné sily boli nasadené v Líbyi, aby pomohli zvrhnúť Kaddáfího. Kampaň bola úspešná, ale zmenila Líbyu na zlyhávajúci štát s otvorenými trhmi s otrokmi, pričom Francúzsko dodnes podporuje konflikt, v ktorom zahynulo až 50 tisíc ľudí. 2014-2022: V regióne Sahel boli nasadené tisíce francúzskych vojakov, údajne na boj proti terorizmu. Operácia nielenže zlyhala, ale vyvolala medzi miestnymi obyvateľmi hnev v takom rozsahu, že Francúzsko z regiónu vyhodili a vytvorili bezprecedentné nové bezpečnostné a hospodárske spojenectvá.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.
Francúzsky prezident oznámil, že plánuje diskutovať o rozšírení jadrového dáždnika svojej krajiny na európskych spojencov, a zopakoval možnosť vyslania európskych vojsk na Ukrajinu. Sputnik oslovil jedného z najrenomovanejších vojenských pozorovateľov Ruska, aby zistil, prečo je zapojenie sa do jadrového šachu s Moskvou veľmi zlý nápad.
„Ak sa Francúzsko odváži použiť jadrové zbrane proti Rusku, odpoveď bude jadrová,“ povedal redaktor Arsenalu Otečestva Alexej Leonkov, keď komentoval Macronove bojovné poznámky v stredajšom prejave k národu.
„Mohlo by dôjsť k reťazovej reakcii, ktorá by okrem iného súvisela s jadrovou energiou,“ varoval Leonkov a poukázal na rozsiahlu francúzsku sieť 56 jadrových reaktorov. „Tieto reaktory sa pravdepodobne nepodarí rýchlo uviesť do bezpečného, nefunkčného stavu.“
„Mohlo by tak vzniknúť niekoľko Černobyľských reaktorov ako dôsledok použitia jadrových zbraní. To znamená, že územie Francúzska by fakticky prestalo existovať,“ povedal.
Nikto nevyjde bez úhony
V takomto prípade by rádioaktívne mraky boli „miliónkrát väčšie“ ako tie, ktoré vznikli pri havárii v jadrovej elektrárni v Černobyle v roku 1986, zdôraznil Leonkov a varoval, že v závislosti od smeru vetra by sa rádioaktívny spad „s najväčšou pravdepodobnosťou rozšíril do Británie a cez Atlantik do USA a Kanady. Nebude to pekné.“
Dokonca aj konvenčný ruský úder s použitím nezastaviteľnej hypersonickej MRBM Oreshnik by hrozil zničením celej francúzskej strategickej vojenskej a civilnej infraštruktúry, dodal Leonkov.
„Preto oháňať sa francúzskym jadrovým arzenálom - 290 hlavicami proti takmer 6 000 ruským, z ktorých väčšina využíva riadenú hypersonickú technológiu, je šialenstvo. Je to šialenstvo zo strany Macrona a tých, ktorí ho obklopujú a podporujú,“ zhrnul Leonkov.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.
A : "Kdo jednou poznal světlo, už nikdy nechce žít ve tmě"
Nikdy není pozdě udělat správnou věc.
Albert Einstein: „Logika tě dostane z bodu A do bodu B. Představivost tě dostane všude.“
Rusko nemá čo hovoriť do prítomnosti európskych vojsk na území Ukrajiny, vyhlásil francúzsky prezident Emmanuel Macron.
„Ukrajina je suverénny štát, a ak požiada o prítomnosť spojeneckých vojsk na svojom území, nie je vecou Ruska, či ich prijme alebo nie,“ povedal Macron v rozhovore.
Francúzsky prezident tiež vyzval spoločnosti pôsobiace v krajine, aby zvýšili výrobu zbraní. Vysvetlil to potrebou podporiť francúzsku ekonomiku.
Francúzsky prezident „trvá na vyvíjaní tlaku na Rusko, aby dosiahlo prímerie na Ukrajine“.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.
Britský premiér Keir Starmer v sobotu prohlásil, že aliance světových lídrů bude vyvíjet „maximální tlak na Rusko“, aby podepsalo příměří ve válce proti Ukrajině.
Toto varování zaznělo v době, kdy vedoucí představitelé na summitu, který se konal prakticky v sobotu, posunuli plánování mírových sil do „operační fáze“.
Starmer a Macron vedou úsilí o sestavení takzvané „koalice ochotných“ od chvíle, kdy Trump minulý měsíc zahájil přímá jednání s Moskvou.
Tvrdí, že tato skupina je nezbytná – spolu s podporou USA – k tomu, aby poskytla Ukrajině bezpečnostní záruky tím, že odradí Putina od porušování jakéhokoli příměří.
Starmer a Macron uvedli, že jsou ochotni vyslat na Ukrajinu britské a francouzské vojáky, ale není jasné, zda o totéž stojí i další země.
Rusko na začátku tohoto týdne opět odmítlo myšlenku, že by na Ukrajině působily zahraniční jednotky jako mírové síly.
Macron však v sobotu prohlásil: „Pokud Ukrajina požádá o přítomnost spojeneckých sil na svém území, není na Rusku, zda to přijme, nebo ne.“
Starmer prohlásil, že vítá jakoukoli nabídku podpory koalice, což vyvolává vyhlídku, že by některé země mohly přispět logistikou nebo dohledem.
Italská premiérka Giorgia Meloniová však po telefonátu, k němuž se připojila, zopakovala, že se „nepředpokládá účast Itálie na případné pozemní vojenské akci“.
Americký prezident Donald Trump v sobotu jmenoval Keitha Kellogga zvláštním vyslancem pro Ukrajinu.
Bývalý poradce pro národní bezpečnost během Trumpova prvního funkčního období Kellogg byl již dříve označován za zvláštního vyslance pro Ukrajinu i Rusko.
Z nedávných rozhovorů v Saúdské Arábii o ukončení války byl však vyloučen, přičemž americká televize NBC News citovala vysokého ruského představitele, který uvedl, že ho Putin považuje za příliš proukrajinského.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.
Už tři měsíce okupují pařížské alternativní divadlo afričtí migranti a odmítají se hnout z místa. Čtyři stovky mladých Afričanů, kteří se prohlašují za nezletilé bez doprovodu, žádají radnici, aby jim poskytla bydlení, přístup ke zdravotní péči a vzdělání. Podle nich Francie coby „země lidských práv“ nedodržela své sliby.
Všechno to začalo loňského 10. prosince, kdy divadlo Gaîté Lyrique pozvalo mladé migranty na diskusní večer s názvem Nové pojetí přijímání uprchlíků ve Francii. Program se zvrhl v násilné obsazení. Dvě stovky návštěvníků nejenže neodešly, ale časem k nim přibyly desítky dalších.
Vedení divadla migranty morálně podporuje, materiálně s tím má ale problém a žádá radnici o řešení situace. „Nemůžeme se starat o místo s více než dvěma stovkami lidí. Ekonomické škody jsou ohromné. V ohrožení je 60 pracovních míst,“ uvedla podle serveru CNews ředitelka divadla Juliette Donadieuová. „Jednoho dne tu dojde k tragédii. Může to být kdykoliv, za pár dní, týdnů, ale jestli to takhle bude pokračovat, něco se stane. Je potřeba co nejrychleji najít řešení pro tyto lidi,“ doplnil ji mluvčí divadla David Robert.
You can make this sh*t up!
French theatre Gaîté Lyrique in Paris is on brink of bankruptcy after 250 migrants REFUSE to leave five weeks after FREE refugee conference.
I’m dying! pic.twitter.com/7tlYyE3jcT
— I Meme Therefore I Am (@ImMeme0) January 15, 2025
S tím si ale pařížská radnice, která divadlo vlastní, rady neví. Násilného vyklizení se bojí a ubytování pro migranty ně nemá. Ostatně v pařížských ulicích žijí tisíce bezdomovců, mezi nimi i zhruba dvě tisícovky dětí, kterým se nedostává žádné urgentní pomoci.
Kromě divadla, které už tři měsíce nehraje, ohrožují squatující migranti provoz dalších podniků v okolí. Majitelka bistra sousedícího s divadlem je před bankrotem. „Poflakují se před bistrem, kouří jointy a perou se mezi sebou. Nejenže už nemáme návštěvníky z divadla, ale nejsou tu ani kolemjdoucí. Mají strach ze všech těch mladých mužů,“ popsala webu Daily Mail majitelka bistra Elia Cordierová.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.
Prezident Emmanuel Macron vyzval evropské lídry, aby přestali nakupovat vojenské zásoby ze Spojených států. V reakci na americká cla zavedená vůči Evropě Donaldem Trumpem tak rozjel pomyslnou ekonomickou protiofenzivu. Evropané by podle něj měli nakupovat zboží na obranu hlavně od vlastních výrobců.
Peníze utracené za obranu by tak podpořili růst produktu Evropské unie, a ne Ameriky. "Mým záměrem je přesvědčit ke změně evropské státy, které si navykly kupovat americké zboží," vysvětlil v sobotu pro francouzský deník Le Parisien Macron.
Cíl francouzské hlavy státu je prostý, evropský zbrojní průmysl by měl být schopný konkurovat tomu americkému. "Těm, kteří si chtějí koupit Patriot, bychom měli nabídnout francouzsko-italskou novou generaci SAMP/T. Těm, kteří poptávají F-35, bychom měli nabídnout Rafale. To je cesta, jak dovedeme zvýšit rychlost výroby," popsal Macron, jak chce podpořit evropský trh.
Francouzská centrální banka vykázala v uplynulém roce 2024 rekordní čistou ztrátu ve výši 7,7 miliardy €, a to při rekordním rozpočtovém deficitu přesahujícím 6 %. Guvernér francouzské centrální banky François Villeroy de Galo spojuje tuto situaci s důsledky COVID-19 a situací na Ukrajině a zdůrazňuje, že jde o "sérii dvou velmi nepravděpodobných událostí, jejichž kombinace je zcela výjimečná"
Francie se stále potýká s dědictvím kolonialismu. Napětí mezi Paříží a Alžírem roste, předměstí se bouří a politici varují před hrozbou občanského konfliktu. Dokáže se republika vyrovnat se svou minulostí, nebo čelí hluboké krizi identity?
Šedesát tři let po formálním ukončení francouzské nadvlády v Alžírsku se zdá, že stíny kolonialismu jsou v zemi silnější než kdy dřív. Napětí mezi Francií a její bývalou kolonií opět eskaluje, tentokrát v souvislosti s revizí zvláštního paktu z roku 1968, který usnadňoval Alžířanům usazování na francouzském území. Kromě toho francouzská diplomacie předložila seznam osob, které chce vrátit zpět do Alžírska. Reakce Alžíru? Ostrá a nesmiřitelná. Ale v kontextu posledních let, kdy došlo k několika teroristickým útokům spáchaným alžírskými radikály a zároveň roste nespokojenost francouzských Arabů s jejich postavením v zemi, se dalo očekávat, že podobná rozhodnutí vyvolají prudké reakce, uvádí server UnHerd.com.
Francie se už dlouho snaží vyrovnat se svou minulostí, ale podle některých hlasů se to stále nedaří. Jedním z nejvýraznějších kritických pohledů poslední doby je kniha Proti-historie francouzské kolonizace marockého spisovatele Drisse Ghaliho. Tento autor, který má sám osobní vazby na francouzské koloniální dědictví, odmítá černobílý narativ o zlých kolonizátorech a ubohých kolonizovaných. Naopak tvrdí, že se severoafrické země po odchodu Francouzů zhroutily hlavně vlastní vinou a že koloniální minulost je zneužívána k udržení moci místních elit.
Ghali se nebojí otevřeně mluvit o tom, co francouzští politici stále raději přehlížejí: hluboká sociální a kulturní propast mezi centrální Francií a jejími předměstími (banlieues). Tato příměstská ghetta, obývaná převážně imigranty z bývalých kolonií, se stala paralelním světem s vlastními pravidly, jazykem i vztahy k autoritám. Francouzská policie je zde vnímána jako represivní síla, ne nepodobná někdejším kolonialistům. Odtud také pochází Ghaliho varování: francouzská republika čelí erozi zevnitř a tato situace může vést až k otevřenému konfliktu mezi dvěma odlišnými civilizacemi.
Obavy z občanské války nejsou jen rétorickým cvičením. Michel Houellebecq i Laurent Obertone, dva nejprodávanější francouzští autoři, už několik let varují před možností násilného střetu mezi zastánci tradičních francouzských hodnot a těmi, kteří tuto republiku odmítají. Francouzská média stále častěji používají výrazy jako „městská válka“ nebo „krize identity“, přičemž film Athena na Netflixu ukázal fiktivní, ale realistický scénář, kde došlo k ozbrojenému povstání v jedné z banlieues.
Když v roce 2021 skupina dvaceti bývalých generálů a tisíce francouzských vojáků napsaly otevřený dopis prezidentovi Macronovi, v němž varovali před „rozpadem Francie pod náporem islamismu a kriminálních gangů“, byl tento dokument považován za radikální manifest krajní pravice. O čtyři roky později se podobná slova stala součástí hlavního politického diskurzu. Marine Le Penová a její Rassemblement National pravidelně mluví o „kolapsu republiky“, zatímco Emmanuel Macron sám přiznal, že Francie má „problém s migrací“. Nový zákon, který přísněji odlišuje práva francouzských občanů a migrantů, ukazuje na postupné zpřísňování politiky vůči přistěhovalcům.
Ale je problém skutečně jen v migraci? Ghali tvrdí, že klíčem k pochopení dnešní krize je stále nevyřešený vztah mezi Francií a jejími bývalými koloniemi. Když Francie v roce 1962 opustila Alžírsko, milion francouzských osadníků muselo během několika měsíců odejít. Hnutí za nezávislost FLN uplatňovalo vůči Francouzům i jejich alžírským spojencům brutální taktiku vraždění a mučení. Francie sice byla v Alžírsku koloniální mocností, ale také zde vytvořila moderní infrastrukturu, školství a průmysl. Po jejím odchodu se však nově nezávislé severoafrické státy ponořily do korupce, diktatur a občanských válek.
Jednou z nejkontroverznějších tezí Ghaliho knihy je koncept „obráceného kolonialismu“ – tedy skutečnosti, že zatímco Francie odešla z Afriky, miliony Afričanů zamířily opačným směrem. Dnes tvoří obyvatelé severní Afriky přibližně 30 % veškerých přistěhovalců ve Francii a muslimská komunita zde přesahuje pět milionů lidí, což z ní činí největší muslimskou populaci v Evropě. Ghali argumentuje, že tento demografický posun má nejen ekonomické, ale i politické důsledky. Obrovské sumy peněz, které imigranti posílají zpět do svých rodných zemí, podporují tamní režimy, zatímco Francie na oplátku čelí vlně kriminality a islamistického terorismu.
Tento pohled je ovšem značně zjednodušený. Severní Afrika přinesla Francii i kulturní obohacení jako např. hudbu, jídlo či literaturu. A mnoho přistěhovalců se také úspěšně integrovalo do francouzské společnosti. Ghali však tvrdí, že problémem nejsou jednotlivci, ale struktura tohoto vztahu, který se vymyká kontrole.
Snaha Emmanuela Macrona o historické smíření s Alžírskem, například přiznáním odpovědnosti za zmizení proalžírského aktivisty Maurice Audina v roce 1957, zatím nepřinesla žádné zásadní výsledky. Zatímco Francie se k minulosti staví sebekriticky, alžírská vláda stále využívá kolonialismus jako nástroj politické propagandy.
Změny ale mohou přijít zevnitř. Mladší generace severoafrických intelektuálů odmítá jednostranný narativ svých předků a volá po novém geopolitickém přístupu, který by se zaměřil na budoucnost místo neustálého oživování minulosti.
Jestli se podaří této nové generaci prolomit letité stereotypy, je otázka. Vzhledem k tomu, že v roce 2024 došlo v předměstích Paříže k více než stovce ozbrojených střetů mezi gangy, se zdá, že napětí ve Francii se jen stupňuje. Budoucnost Francie tak možná nezávisí jen na jejím vztahu s Alžírskem, ale na tom, zda dokáže zabránit tomu, aby se její vnitřní konflikty zvrhly v otevřený boj o samotnou podstatu republiky.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.
Francie se po 18 letech vrací k výrobě střelného prachu, který bude dodávat do dělostřeleckých granátů a ty pak ve většině případů vyvážet na Ukrajinu. Napsala o tom agentura Reuters.
Výrobce výbušnin Eurenco je první společností, která přesunula výrobu střelného prachu z Německa a Švédska zpět do Francie. Vláda ji podpořila investicemi ve výši 100 milionů eur (necelých 2,5 miliardy Kč) z programu EU na podporu obranného průmyslu, díky čemuž bude firma moci zpočátku vyrábět přibližně 1200 tun střelného prachu ročně a množství posléze navýšit na 1800 tun.
Produkt pak použije na výrobu přibližně 100 000 dělostřeleckých granátů ráže 155 milimetrů, které se používají například v houfnicích Caesar. Šéf společnosti Damien Ayesa řekl, že deset procent střeliva bude určeno pro domácí trh a zbývajících 90 procent se vyveze do zahraničí, většinou na Ukrajinu.
Macron: Země zvažují vyslání vojáků na Ukrajinu a Rusko o tom nerozhoduje
Francouzský prezident Emmanuel Macron hovoří na tiskové konferenci po jednání lídrů zemí podporujících Ukrajinu 27. března 2025, Paříž. AP/Ludovic Marin
Paříž - Rusko nebude rozhodovat o tom, zda evropské země po případném uzavření mírové dohody vyšlou své vojáky na Ukrajinu. Po dnešním pařížském summitu asi tří desítek zemí podporujících bránící se Kyjev to prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron. Uvedl, že na plánu iniciovaném Francií a Británií se nyní chtějí podílet také některé další státy. Podle britského premiéra Keira Starmera budou evropské země schopny zajistit praktické fungování jakékoli udržitelné mírové dohody. Končící německý kancléř Olaf Scholz se k vyslání jednotek po schůzce opět postavil zdrženlivě. https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/macro ... je/2650388
Má pravdu předseda. Jediný problém je v tom, že Rusko rozhodne o tom, v jakém druhu obalu se vojáci vrátí zpátky domů...
Propaganda z lidí idioty nedělá, propaganda je na idioty cílená. G. B. Shaw
Zrození je ortel smrti, odložený na neurčito. Johann Nepomuk Nestroy Lepší s Parkinsonem rozlít, než s Alzheimerem zapomenout vypít...
Sarkozymu navrhli 7 rokov za údajné nelegálne financovanie kampane
Francúzska prokuratúra vo štvrtok 27.03.2025 na súde navrhla pre bývalého prezidenta Nicolasa Sarkozyho 7-ročné väzenie, pokutu 300.000 € a zákaz politickej činnosti na 5 rokov pre obvinenia z financovania prezidentskej kampane peniazmi od líbyjského diktátora Muammara Kaddáfího. Sarkozy na sociálnych sieťach požiadavku prokuratúry nazval „pohoršujúcou“ a obvinenia nazval „nesprávne a násilné“. „Budem krok za krokom pokračovať v boji za pravdu a moju vieru v múdrosť súdu,“ uviedol exprezident. Sarkozy trvá na tom, že od Kaddáfího nikdy peniaze neprijal. „Nikdy v živote nenájdete jediné €, jediný líbyjský cent, v mojej kampani,“ dodal. Prokurátor Sébastien de La Touanne tvrdí, že počas 12-tich týždňov vypočúvania „vyplynul o republike veľmi temný obraz“. Sarkozyho obvinil zo „šialeného hľadania finančných prostriedkov“, aby uspokojil svoju „pohlcujúcu politickú ambíciu“. Podľa prokurátora „len väzenie a pevne stanovená pokuta dokáže ochrániť spoločnosť“. De La Touanne tvrdí, že exprezident „si zrejme neuvedomuje závažnosť porušenia svojej integrity“. Nicolas Sarkozy bol francúzskym prezidentom v rokoch 2007 až 2012. Najvyšší odvolací súd ho v 02/2025 uznal vinným v prípade nezákonného pokusu o ovplyvňovanie sudcu. Pôvodne 3 roky vo väzení nahradil alternatívnym trestom domáceho väzenia na 1 rok. Svoj dom môže opustiť len medzi 08:00 hod. a 20:00 hod. a v prípade súdneho pojednávania ako obžalovaný z nezákonného financovania kampane, pasívnej korupcie, zatajenia sprenevery verejných prostriedkov a zločineckého spolčenia.
Francouzské podnikatelské prostředí prý zachvátila vlna nejistoty poté, co desítky tamních firem obdržely překvapivý dopis od americké ambasády v Paříži. Tento dokument, jehož obsah zveřejnil v pátek ekonomický deník Les Echos, vyzývá francouzské společnosti, aby okamžitě ukončily jakoukoli formu tzv. pozitivní diskriminace, pokud si chtějí zachovat přístup k lukrativním zakázkám americké federální vlády. Tento krok je vnímán jako nová forma ekonomické extrateritoriality, která může mít dalekosáhlé dopady na obchodní vztahy mezi Francií a Spojenými státy. Nicméně je možné předpokládat, že podobné dopisy obdrží i další firmy v Evropě.
Dopis, adresovaný řadě významných francouzských podniků, nestaví jen tak nějaké požadavky, jde podle deníku o striktní ultimátum. Firmy jsou vyzvány, aby se písemně zavázaly k zastavení politik zaměřených na podporu rovnosti a inkluze, které by mohly být interpretovány jako porušení amerických pravidel proti diskriminaci. V opačném případě hrozí vyloučení z tendrů na americké vládní zakázky, což pro mnohé společnosti představuje zásadní ekonomický risk. Spojené státy, jako jeden z největších světových trhů, jsou pro francouzské exportéry klíčovým partnerem – například v odvětvích jako letecký průmysl, farmacie či potravinářství.
Tento požadavek vychází z Trumpovy politiky „America First“, která se po jeho návratu do Bílého domu v lednu 2025 ještě více zostřila. Administrativa zdůrazňuje, že jakékoli praktiky, jež by mohly být považovány za zvýhodňování určitých skupin, jsou v rozporu s americkými zákony a hodnotami. Dopis explicitně varuje před „falešnými prohlášeními“ o souladu s těmito pravidly, přičemž si vyhrazuje právo posoudit jejich pravdivost a vyměřit případné sankce.
Francouzští podnikatelé i politici na tento krok reagují s překvapením a znepokojením, tvrdí list. „Je to bezprecedentní zásah do suverenity našich firem,“ uvedl zdroj blízký ministerstvu hospodářství, které již situaci začalo řešit. Bercy tedy ministerstvo hospodářství, ve svém prohlášení zdůraznilo, že hodnoty inkluze a rovnosti jsou nedílnou součástí francouzského podnikatelského prostředí a že Paříž nebude tolerovat vnucování cizích pravidel. Deník ale už neuvádí, že když byla tato progresivistická ideologie z Bruselu do evropských firem zaváděna, o zásazích do suverenity firmy moc nehovořily.
Pro mnohé firmy bude nová situace dilematem. Například velké průmyslové giganty, jako jsou Airbus nebo Danone, čeká obtížné rozhodnutí. Buď se podvolit americkému tlaku a riskovat kritiku vládní levice doma, nebo si zachovat své programy inkluze a přijít o přístup na americký trh. „Představte si, co by to znamenalo pro naše zaměstnance a export – je to jako hrát s ohněm,“ řekl anonymní manažer jedné z dotčených společností.
V Paříži mezitím roste napětí. Bercy slibuje podporu dotčeným firmám a naznačuje, že by Francie mohla hledat spojence v Evropské unii k formulaci společné odpovědi.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.
Francouzský ústavní soud rozhodl, že politikovi může být zakázán výkon volené funkce okamžité poté, co je odsouzen za trestný čin. Verdikt se týká bývalého radního z francouzského zámořského departementu Mayotte, ale podle agentury Reuters může mít důsledky i pro kandidaturu pravicové političky Marine Le Penové v prezidentských volbách v roce 2027, pokud bude odsouzena v procesu, v němž se rozsudek očekává v pondělí. I když by se prezidentské volby ve Francii měly konat až za dva roky, podle průzkumů Le Penová nyní vede.
Šestapadesátiletá Le Penová, která už na prezidentku Francie kandidovala neúspěšně třikrát, je s dalšími více než dvěma desítkami lidí obžalována ze zpronevěry prostředků Evropského parlamentu (EP). Podle prokuratury její dřívější strana Národní fronta, z níž se později stalo Národní sdružení (RN), čerpala prostředky na asistenty europoslanců a financovala jimi své fungování. Kauza se týká let 2004 až 2016, kdy byla Le Penová poslankyní EP.
Obžaloba požaduje pro Le Penovou pětiletý zákaz výkonu volených funkcí, v případě uznání viny jí hrozí i vězení. Le Penová vinu odmítá a už dříve uvedla, že se hodlá opět ucházet o prezidentský úřad. Dočasně udělený zákaz výkonu volených funkcí by měl být účinný okamžitě po rozsudku, tedy i v případě, že se Le Penová odvolá, uvedla agentura Reuters. Podle ní by verdiktem sice nepřišla o mandát ve francouzském parlamentu, ale nemohla by se účastnit žádných voleb.
Podle Reuters Le Penová nyní vede v průzkumech pro prezidentské volby v roce 2027.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.
#Dugny : un homme armé de couteaux neutralisé par balle par les policiers
Jusqu’à quand laisserons-nous nos forces de l’ordre en… pic.twitter.com/Hw9Tbs19MD
(@ImMeme0) January 15, 2025
