„Jsem připraven na schůzku. S tímto člověkem jsem se setkal v prosinci 2019. Naprosto chápu, o čem mluvíme. Pravda je na naší straně, ale věřím, že musíme udělat první krok, kvůli lidem. Chceme se dohodnout na začátku konce války. Alespoň na začátku,“ řekl ukrajinský prezident.
Také se domnívá, že by neměl rušit svůj dekret zakazující jednání s Putinem (zatímco Jermakův poradce Podoljak takovou možnost již připustil). A říká, že nebude s nikým vyjednávat kromě ruského prezidenta.
Jermak zároveň prohlásil, že pokud Putin nepřijede, bude to znamení, že Rusko mír nechce. Evropa zaujímá podobný postoj.
To znamená, že teď je hlavní intrikou to, zda pán Kremlu přijede do Turecka na jednání se Zelenským (a možná i s Trumpem).
Ruský prezident zatím s návštěvou nesouhlasil. Kreml uvedl, že Putin složení delegace oznámí později.
Jak jsme již psali, Putinova návštěva Istanbulu je možná pouze za předpokladu, že se všechny strany předem dohodnou na hlavních parametrech „mírové dohody“ o příměří a/nebo budou splněny Putinovy podmínky pro souhlas Ruska s 30denním příměřím: Zelenskij zruší mobilizaci a Trump zastaví dodávky zbraní Ukrajině.
A v tom případě bude samotný fakt Putina příjezdu do Istanbulu znamenat, že dosažení dohody o příměří je zcela možné.
V každém jiném případě je pravděpodobnost Putinovy cesty do Istanbulu minimální. Je nepravděpodobné, že by tam chtěl letět jen proto, aby si promluvil s Trumpem a Zelenským, bez jakékoli záruky, že se jim podaří alespoň na něčem domluvit. Přesněji řečeno, s téměř stoprocentní zárukou, že se ničeho nedosáhne. Zelenskij navíc stále nezrušil dekret zakazující jednání s Putinem.
To ale neznamená, že k jednáním nedojde.
V tomto případě pojede delegace z Ruské federace do Istanbulu bez Putina. A pokud Kyjev v reakci neodmítne jednání (prohlásí, že je připraven pouze na osobní setkání Zelenského a Putina), ale vyšle svou delegaci, pak se setkání uskuteční. Pravda, je těžké předvídat, jaký bude výsledek, vzhledem k tomu, že vyjednávací pozice stran jsou dobře známé a jednoznačně se navzájem rozcházejí.
Pokud se však přímá jednání mezi Ukrajinou a Ruskem stanou trvalým formátem, pak by časem mohla vést k vytvoření základních parametrů pro mírové urovnání.
Připomeňme si, že během měsíčních jednání mezi ukrajinskou a ruskou delegací v březnu 2022 se jim podařilo vypracovat návrh dohody, která se později zapsala do historie jako Istanbulská dohoda. Nakonec se na nich nedohodli, ale v každém případě tato jednání měla nějaký výsledek. Vzhledem k tlaku ze strany Trumpa by teď mohli být efektivnější.
Ale to je možné pouze za dvou podmínek:
Zaprvé, pokud obě strany touží po ukončení války a nehrají hru na „dokaž Trumpovi, že tvůj nepřítel zhatil jednání“.
Za druhé, pokud obě strany chtějí vyjednávat na kompromisní bázi o mírovém soužití a normalizaci vztahů po válce.
Jak by se mohly události vyvinout, kdyby Putin nepřijel?
Ukrajina a Evropané obviní Moskvu z narušení rozhovorů a vyzvou Trumpa, aby uvalil na Rusko přísné sankce a začal vyvíjet tlak všemi směry.
Zelenskij zřejmě počítá s odmítnutím ruského prezidenta, který chce přesvědčit Washington o nutnosti prudce zvýšit tlak na Ruskou federaci, jelikož „Putinovo odmítnutí ukazuje, že chce ve válce pokračovat“.
Rusko v reakci prohlásí, že jeho delegace se jednání zúčastnila, ale Ukrajina je odmítla „pod vymyšlenou záminkou“, čímž „prokázala svou nepřipravenost na skutečný dialog o mírovém urovnání“.
Ale v takové situaci, koho bude Trump považovat za viníka zkrachování jednání, je otevřenou otázkou
Svede vinu na Putina, jak požaduje Kyjev a Evropané (Kellogg také hrozí Rusku sankcemi, ale jak už všichni viděli z neděle, kdy požadoval od Putina příměří před jednáními a poté Trump vyzval Zelenského, aby s jednáními okamžitě souhlasil, se Kelloggův názor může lišit od názoru amerického prezidenta)?
Nebo na Zelenského, který odmítl vyjednávat s ruskou delegací, která přijela do Istanbulu (což by mohlo spustit nové kolo tlaku Washingtonu na Kyjev, který by například požadoval, aby přijal Putinovu podmínku zrušení mobilizace spolu se zahájením příměří)?
Nebo se USA jednoduše, jak Witkoff hrozí, stáhnou z procesu vyjednávání, přesvědčené, že strany nemají náladu na dialog?
Druhá možnost představuje pro Kyjev značnou hrozbu, protože by mohla vést ke ztrátě jakékoli americké pomoci. Nelze tedy vyloučit, že i kdyby Putin nepřijel, Ukrajina přesto vyšle na jednání svou delegaci. I bez Zelenského.