Armádní poddůstojnická škola v saském Delitzschi připravuje novou generaci vojenských velitelů Bundeswehru. Poddůstojníci a seržanti se zde učí základům národní a alianční obrany. Dne 30. ledna zde před zhruba 200 vojáky vystoupil neobvyklý host: Zástupce vojenského atašé německého velvyslanectví v Kyjevě přednášel o zkušenostech Ukrajiny v boji proti ruským ozbrojeným silám.
Diplomat Bundeswehru informoval o tom, co se na Ukrajině dozvěděl o stylu boje Rusů, hovořil o „nepředstavitelných obětech“ ruských vojáků, o všudypřítomné válce s drony, o problémech logistiky a zdravotnického zásobování na ukrajinské frontě. Překvapivě jasně a poněkud nediplomaticky popsal vojenský atašé také zkušenosti, které Ukrajinci v posledních letech získali s německou vojenskou technikou.
Technická zranitelnost, příliš málo munice
To vyplývá z utajovaného přepisu prezentace, který mají k dispozici WDR, NDR a Süddeutsche Zeitung (SZ) - dokument, který není určen pro veřejnost. Dokument zmiňuje osm zbraňových systémů, které Německo poskytlo Ukrajině. Podle dokumentu má samohybná houfnice 2000 „tak vysokou úroveň technické zranitelnosti, že její vhodnost pro válku je velmi sporná“. Hlavní bojový tank Leopard 1A5 je sice považován za „spolehlivý“, ale „kvůli slabému pancéřování se často používá pouze jako provizorní dělostřelectvo“, zatímco novější tank Leopard 2A6 je drahý na opravy a často jej nelze opravit v terénu, tj. na frontě.
Systém protivzdušné obrany IRIS-T je velmi účinný, ale cena munice je příliš vysoká a „není k dispozici v potřebném množství“. Systém protivzdušné obrany PATRIOT je v zásadě také „vynikající zbraňový systém“, ale „nevhodný pro použití ve válce, protože nosné vozidlo je příliš staré a výrobce již nemůže dodávat náhradní díly.“ Podle zápisu je závěr vojenského atašé poněkud střízlivý: „Téměř žádné německé velkokapacitní zařízení není plně vhodné pro válku.“ V závěru se také uvádí: „Komplikovaná technika zůstává nevyužita (...) Operační hodnota supermoderní a komplikované velkokapacitní techniky je nízká, pokud vojáci nemohou provádět opravy na místě“.
Důsledky pro zadávání veřejných zakázek?
Co pro Německo znamená takový jasný úsudek o praktickém využití těchto zbraňových systémů? Jaké důsledky to má pro plánování Bundeswehru? A budou poznatky získané o jednotlivých systémech během války na Ukrajině dostatečně a dostatečně rychle zapracovány do budoucích plánů nákupu a nových projektů vyzbrojování?“ na dotaz se mluvčí ministerstva obrany nechtěl k internímu dokumentu a v něm popsaným ukrajinským zkušenostem vyjádřit. Pouze vysvětlil, že s ukrajinskými orgány probíhá dialog o všech dodaných zbraňových systémech, o možnostech oprav a dodávkách náhradních dílů a munice.
„Musíme s Ukrajinou navázat úzký dialog v duchu partnerství a důkladně se na tyto nedostatky podívat a zohlednit je při budoucích zakázkách,“ říká Sara Nanni, mluvčí pro bezpečnostní politiku parlamentní skupiny Zelených v Bundestagu. Vyzývá k rychlému zapracování poznatků z války na Ukrajině do výcviku, plánování a zadávání veřejných zakázek.
Nedostatek zkušeností se západními systémy?
Podle zdrojů Bundeswehru je Ukrajina ve zvláštní situaci: skutečnost, že řada západních zemí dodala v posledních letech různé vybavení, donutila ukrajinské ozbrojené síly značně improvizovat. Chybí zkušenosti s prací se západními systémy a vojáci jsou na ně často vycvičeni ve velmi krátkém čase. Kromě toho se zbraně někdy používají jinak, než by tomu bylo v případě německých ozbrojených sil v případě války.
Na druhou stranu to nelze popřít: Na bojišti na Ukrajině se nyní v praxi testují zbraňové systémy, které Bundeswehr dosud používal především v rámci výcviku - a které byly často vyvinuty již dávno pro válečné scénáře, v nichž se nepočítalo s novějším vývojem, jako je například masivní využití bezpilotních letounů.
Zástupce vedoucího ukrajinské prezidentské kanceláře Pavlo Palissa však v rozhovoru pro kyjevské studio ARD zdůraznil i příležitosti, které současná situace nabízí. „Výhodu vidím v tom, že partnerské země, včetně Německa, mají možnost vyzkoušet reálné bojové schopnosti svých zbraní a techniky, přizpůsobit je modernímu bojišti a připravit se na bezpečnostní výzvy budoucnosti,“ řekl Palissa. „To znamená vyrábět takové systémy zbraní a vybavení, které budou relevantní jak na současném bojišti, tak v blízké budoucnosti.“
Zpřísnění podmínek
Podmínky na Ukrajině jsou složitější, protože dodávky, údržba a opravy zbraní jsou organizovány různými způsoby ze strany podporujících států. Například oprava poškozeného nebo vadného velkého vybavení představuje i nadále obrovský problém.
Například tanky nelze opravovat v blízkosti frontové linie, zejména kvůli hrozbě, kterou představují bezpilotní letouny. Opravárenská zařízení, tzv. opravárenská centra, která nyní na Ukrajině provozují i západní obranné společnosti, jako je Rheinmetall, se nacházejí na západě země, daleko od frontové linie, nebo v sousedních zemích, jako je Polsko.
V kruzích Bundeswehru se předpokládá, že Německo by v případě války mohlo čelit podobným problémům jako Ukrajina: základní požadavky v oblasti údržby jsou výrazně lepší a alespoň teoretické plány předpokládají kratší dobu údržby, dostatek náhradních dílů a bezproblémovou logistiku. Zasvěcenci Bundeswehru však upozorňují, že realita by se mohla rychle změnit, například pokud by útok Ruska na pobaltské státy vyvolal stav spojenectví a tamní jednotky Bundeswehru by musely jít do války.
Na dotaz WDR, NDR a SZ se Rheinmetall ani další obranné společnosti nechtěly vyjádřit k obtížím při nasazení zbraňových systémů.
Problémy s byrokracií
Přestože je ukrajinský personál vyškolen i v opravách, trvá často měsíce, než se podaří opravit zbraňové systémy, jako jsou houfnice. Podle představitelů Bundeswehru je často nedostatek náhradních dílů a německá byrokracie se svými komplikovanými a někdy zdlouhavými vývozními licencemi pro vojenské vybavení situaci ještě více komplikuje.
Již nějakou dobu je známo, že systém houfnic 2000 je považován za zranitelný: podle zpráv z Ukrajiny může rychle dojít k problémům se softwarem nebo k přehřátí hlavně a nutnosti její výměny. Houfnice je obecně považována za výkonný a přesný zbraňový systém.
Z interního zápisu z prezentace zástupce německého vojenského atašé v Kyjevě je zřejmé, že na Ukrajině jsou ceněny zejména starší německé zbraňové systémy - právě ty, které Bundeswehr vyřadil z provozu. Protiletadlové obrněné vozidlo „Gepard“, které se používá především proti ruským bezpilotním letounům a řízeným střelám, je podle dokumentu považováno za „nejoblíbenější, nejúčinnější a nejspolehlivější zbraňový systém“. O obrněném bojovém vozidle pěchoty „Marder“ atašé referoval: „Velmi oblíbené bojové vozidlo bez omezení“.
„Hmotnost a špičková technologie“
Podle bývalého generála Hanse-Lothara Domröseho to však neznamená, že by se v budoucnu mělo upustit od moderních, technologicky vyspělých zbraňových systémů: „Starší zbraňové systémy jsou v reálných operacích často spolehlivější, ale v budoucích válečných scénářích stále potřebujeme modernější přístup,“ říká Domröse. „Potřebujeme obojí: masové i high-tech“. Podle bývalého generála válka na Ukrajině ukazuje, jak důležité bude v budoucnu využití a obrana bezpilotních letounů a průzkumu v elektromagnetickém poli, tj. rádiového a signálového.
Zelený obranný politik Nanni upozorňuje, že důležitým závěrem z Ukrajiny je to, že kvůli vysoké poruchovosti materiálu prostě musí být k dispozici více zbraňových systémů: „Je ale také jasné, že už nemůžeme uvažovat v tak malém množství, ale spíše musíme počítat s tím, že vozidla mají dlouhou životnost i po poškození, kdy musí být servisována.“
Tento pátek se v Bruselu opět sejde kontaktní skupina NATO pro obranu Ukrajiny (UDCG), která sdružuje země poskytující Ukrajině zbraně, vybavení a výcvik. Cílem je znovu projednat, které zbraňové systémy mohou být dodány. Doposud se kontaktní skupina pro Ukrajinu scházela především na pozvání USA na americké vojenské základně v Ramsteinu v Porýní-Falci. Naposledy zasedání předsedala v únoru Velká Británie.