Rusko očekává před olympijskými hrami v Pekingu vojenské a informační provokace ze strany Spojených států a Ukrajiny, uvedla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová.
Agentura Bloomberg dříve s odvoláním na
čínského diplomata uvedla, že čínský prezident Si Ťin-pching „požádal“ Vladimira Putina, aby během olympijských her, které se budou konat od 4. do 20. února, „neútočil na Ukrajinu“. Věc okomentovalo i čínské velvyslanectví v Rusku. Zpráva amerických médií o údajné žádosti Si Ťin-Pchinga směrem k Putinovi, aby během her „neútočil na Ukrajinu“, je provokace a fake.
Jak napsala Zacharovová na svém kanálu na Telegramu, materiál této agentury „už není fake, je to už informační speciální operace příslušných amerických služeb“ s pomocí tohoto média.
„Pro ty, kteří z duše věřili v americkou demokracii, zveřejňuji zprávu z Tbilisi z 9. - 10. července 2008. Přesně měsíc před zahájením olympijských her v Číně. O rok později Mezinárodní vyšetřovací komise pro okolnosti války na jižním Kavkaze v roce 2008 pod vedením bývalé velvyslankyně OSN v Gruzii Heidi Tagliaviniové, kterou zřídila Evropská unie za účelem mezinárodního vyšetřování příčin konfliktu, ve své zprávě z 30. září 2009 dospěla k závěru, že válku začala Gruzie,“ zdůraznila Zacharovová.
Dodala, že ruská strana očekává provokace ze strany „Spojených států a jimi vedeného kyjevského režimu - jak informační, tak, což nemůžeme vyloučit, vojenské provokace“.
Agentura Bloomberg necitovala žádné ruské ani čínské zdroje, dokonce ani anonymní, jak poznamenala mluvčí.
Dodala, že „diplomat v Číně“ zmíněný v článku je Američan. Kromě toho, jak napsala Zacharovová, si agentura nevyžádala potvrzení informací od nikoho, kdo je povinen nebo alespoň mohl mít tyto informace k dispozici.
„Chápu, že podle amerických médií mělo Rusko ,zaútočit‘ už dávno. Nikdy jsme však ,nezaútočili‘. A nyní je podle jejich logiky ideálním okamžikem olympiáda v Číně, na kterou tatáž americká média na popud Washingtonu již několik měsíců házejí špínu. Bloomberg spojuje obě témata a střílí (…), ale mine. Protože teď si všichni vzpomenou, kdo přesně se rád dopouští agresivních činů během olympijských her v Číně,“ zdůraznila.
V srpnu roku 2008, během letní olympiády v Pekingu, zahájila Gruzie pod vedením prezidenta Michaila Saakašviliho vojenskou kampaň v Jižní Osetii. Tbilisi doufalo, že získá zpět kontrolu nad republikou, jejíž mnozí obyvatelé byli od roku 1992 ruskými občany. Moskva v reakci na to zahájila operaci s cílem přimět Gruzii k míru a koncem srpna téhož roku uznala nezávislost Jižní Osetie i Abcházie, další bývalé gruzínské autonomie. Tbilisi přerušilo diplomatické vztahy s ruskou stranou; dialog mezi zeměmi byl udržován prostřednictvím ženevských jednání a rozhovorů, které se od roku 2012 konaly v Praze.
Rusko opakovaně odmítá obvinění Západu a Ukrajiny z „agresivních akcí“ a tvrdí, že nikoho neohrožuje a na nikoho se nechystá zaútočit. Prohlášení o „ruské agresi“ slouží jako záminka k rozmístění další vojenské techniky NATO v blízkosti ruských hranic. Ruské ministerstvo zahraničí již dříve poznamenalo, že prohlášení Západu o „ruské agresi“ a možnosti pomoci Kyjevu se proti ní bránit jsou směšná a nebezpečná.
Kyjev a západní státy zároveň nedávno vyjádřily znepokojení nad údajným zintenzivněním „agresivních akcí“ Ruska v blízkosti ukrajinských hranic. Tiskový tajemník ruského prezidenta Dmitrij Peskov uvedl, že Rusko přesouvá vojáky na svém území a podle vlastního uvážení. Podle něj to nikoho neohrožuje a nikdo by se neměl znepokojovat.
