Ruské ministerstvo zahraničí odmítlo přijmout kolektivní odpověď NATO ohledně bezpečnosti
Ministerstvo zahraničních věcí Ruské federace není spokojeno s kolektivní odpovědí členů Severoatlantické aliance a Evropské unie, týkající se plnění zásady nedělitelnosti bezpečnosti, prohlásila mluvčí ruského zahraničního resortu Maria Zacharovová.
Na konci ledna ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov zaslal nóty svým kolegům, ministrům západních zemí, týkající se dotazu, jak NATO chápe základní, klíčový princip nedělitelnosti bezpečnosti. Tato koncepce spočívá v tom, že vlastní bezpečnost nemůže být zajišťována na úkor ostatních.
„Žádná věcná reakce na položenou otázku v dokumentech, které jsme dostali, není,” konstatovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová.
Dále uvedla, že místo konkrétní odpovědi západní země nabídly Rusku další kolo jednání na toto téma.
„Přijatá v rámci OBSE v roce 1999 Istanbulská charta, stejně jako Astanská deklarace z roku 2010, obsahuje jasnou zmínku o tom, že žádný stát, skupina států nebo organizace nemohou být naděleny přednostní odpovědností za zajištění míru a stability v regionu OBSE. NATO a EU přitom trvají na své přední roli v zajištění bezpečnosti v euroatlantickém regionu. Tento přístup je pro nás zcela nepřijatelný,” zdůraznila Zacharovová.
Prohlásila, že Moskva nemůže být spokojená s kolektivní odpovědí, neboť požaduje důkladnou odpověď od každého člena Aliance s tím, aby se dozvěděla detailní pozici každé země.
Ukrajinská otázka a jednání se Západem
V posledních měsících jsou vztahy mezi Ruskem a Západem ještě napjatější a situace kolem Ukrajiny se zhoršila. Washington a Brusel obviňují Moskvu z přípravy „invaze“ a prohlašují, že ruské jednotky jsou stahovány k hranici se sousedním státem. V této souvislosti Severoatlantická aliance posiluje svou přítomnost ve východní Evropě. 24. ledna byla uveřejněna informace o přesunu dánské fregaty do Baltu a čtyř dánských stíhaček do Litvy, španělských lodí a nizozemských stíhaček do Bulharska a také o možném vyslání francouzských jednotek do Rumunska.
V Moskvě veškerá podobná tvrzení odmítají a zdůrazňují, že přesouvají jednotky na svém vlastním území. Ruská strana také připomíná, že Ukrajina nedodržuje minské dohody, podle nichž má být uzavřeno příměří a staženy těžké zbraně z kontaktní linie. Nyní Kyjev soustředil na hranici se samozvanými republikami DLR a LLR polovinu svých vojáků, kteří pravidelně střílejí na domobranu, a to i s použitím zakázané techniky - protitankového raketového systému Javelin a útočného dronu Bayraktar.
Kreml a Ministerstvo zahraničních věcí RF opakovaně upozorňují, že cílem příběhů o „agresi“ je rozšířit zahraniční seskupení u ruských hranic. Kromě toho vysvětlili, že hlavním důvodem eskalace napětí na Ukrajině jsou akce Spojených států a NATO, které tam posílají vojenské instruktory, zbraně a techniku, zvyšují počet cvičení a tím ponoukají Kyjev k vojenským dobrodružstvím.
Koncem loňského roku Moskva předala Bruselu a Washingtonu návrhy dokumentů o bezpečnostních zárukách. Kreml trvá na tom, aby NATO ukončilo vojenskou spolupráci s postsovětskými zeměmi, nevytvářelo základny na jejich území, omezilo rozmisťování útočných prostředků u ruských hranic, stáhlo americké jaderné zbraně z Evropy a nerozšiřovalo se na východ.
27. ledna Rusko obdrželo písemnou odpověď. Ministerstvo zahraničních věcí RF uvedlo, že západní partneři ignorovali to nejdůležitější – nerozšiřování aliance.
Rozhovor byl odborný a věcný
Prezidenti spolu telefonovali více než hodinu, rozhovor byl vyvážený a věcný, vyžádala si ho americká strana uprostřed hysterie a eskalace kolem Ukrajiny.
