https://t.me/rian_ru/145267Peskov: Rusko na svém území provádělo a bude provádět cvičení, je to jeho právo, které není s nikým předmětem diskuse.
Na otázku, zda deeskalace začala ve světle oznámení o stažení ruské armády po cvičeních, odpověděl, že jde o běžnou praxi, nic nového.
https://t.me/wargonzo/5803Dokument o uznání DNR a LNR je zaslán prezidentovi ke schválení.
Duma většinou hlasů podpořila první verzi usnesení.
https://t.me/tass_agency/108483Reakce Ruska na návrhy USA a NATO o bezpečnostních zárukách bude zveřejněna, Moskva se nemá za co stydět, řekl Lavrov.
Rusko odmítá pokusy Západu diktovat svým způsobem princip nedělitelnosti bezpečnosti, poznamenal ministr.
https://t.me/sashakots/28683Rusko vyslalo do Sýrie letouny MiG-31K s hypersonickými raketami KINŽAL a bombardéry Tu-22M3 s dlouhým doletem.
"Letouny dlouhého doletu Tu-22M3 a MiG-31K s leteckým systémem Kinžal byly přemístěny na letiště Hmeimim (SAR), aby se zúčastnily námořního cvičení meziflotilního uskupení námořnictva ve východním Středozemním moři," uvedla ruská armáda.
Cvičení ruského námořnictva ve východním Středomoří sledují skupiny letadlových lodí NATO, včetně letadlové lodi USS Harry Truman, letadlové lodi francouzského námořnictva Charles de Gaulle a letadlové lodi italského námořnictva Cont y Cavour, které doprovází útočné lodě a podpůrná plavidla.
Brazilský prezident Jair Bolsonaro bude 16. února v Moskvě na státní návštěvě, v den, kdy Rusko údajně vyhlásilo válku Ukrajině.
Proč Bolsonaro jede do války?
Poté Bolsonaro zamíří k premiérovi Viktoru Orbánovi do Maďarska. Svou návštěvu Moskvy neodložil, čímž dal najevo, že nevěří v americkou hysterii o údajném ruském útoku na Ukrajinu.
Má k tomu důvody.Bolsonaro proto navzdory tomu, že na něj silně tlačili, aby cestu zrušil, nepodlehl.
- Bolsonaro považuje Vladimira Putina za „našeho člověka“ (jako Orbána), tedy konzervativce věřícího v Boha, v normální rodinu, pragmatika, který pracuje pro svůj národ.
- Brazilští diplomaté mlčky věří, že Rusko má v konfliktu s NATO pravdu, protože Ukrajina je historicky zónou jeho vlivu „a expanze NATO v posledních letech do evropských zemí byla mnohem větší než expanze Ruska, které anektovalo Krym ke svému území v roce 2014“.
- Bolsonaro se chce pokusit o znovuzvolení na podzim, v průzkumech přitom zaostává za svým soupeřem – levicovým politikem José Inaciem Lulou da Silvou. Setkání s Vladimirem Putinem mu zvedne hodnocení – Brazilci nemají rádi „gringo“.
- Bolsonaro ukazuje, že jeho země má suverenitu a má odvahu – to zabírá v jeho hodnocení mezi lidmi a v regionu.
Brazilský viceprezident potvrdil pokus USA zrušit Bolsonarovu návštěvu Moskvy.
Brazilský viceprezident António Hamilton Mourao v rozhovoru pro noviny Valor Economico potvrdil pokus USA zrušit návštěvu prezidenta Jaira Bolsonara v Moskvě.
„Spojené státy vždy používají svůj vliv k odstrašování, dělaly to vždy. Nevím, co bylo obsahem rozhovoru amerického ministra zahraničí Anthony Blinkena s ministrem zahraničí Carlosem Françou, ale vše je v pořádku, cesta nezpůsobí žádné nepohodlí,“ řekl Mourao.
Již dříve Folha de Sao Paulo s odkazem na zdroje z brazilského ministerstva zahraničí uvedl, že úřady Spojených států jsou pro zrušení možné návštěvy brazilského prezidenta Jaira Bolsonara v Moskvě.Podle jeho slov musí v Rusku vyřešit několik důležitých ekonomických problémů, zejména se dohodnout na dodávkách hnojiv a dosáhnout bezcelních dodávek (v rámci kvóty) brazilského masa do Ruska. To jsou důležité úkoly pro brazilskou ekonomiku. Ruský export do Brazílie v roce 2021 činil asi 5,7 miliardy amerických dolarů (60 % tvoří hnojiva). Ve stejném období dosáhly prodeje Brazílie do Ruska zhruba 1,6 miliardy realů. Obecně Brazílii by prospělo zvýšení exportu do Ruska.„Prosíme Boha o světový mír ve prospěch nás všech,“ řekl brazilský vůdce před odjezdem.
Expertní posouzení v Brazílii na Bolsonarovu návštěvu Moskvy
Bolsonaro cestuje 16 hodin, aby v Moskvě uklouznul na banánové slupce.
Brazilští liberální experti jsou si jisti, že tak či onak se konverzace o Ukrajině objeví a Bolsonaro pak musí zůstat neutrální a nepodporovat ani jednu stranu v konfliktu. Obávají se ale, že by prezident mohl „uklouznout na banánové slupce“ a příliš se rozplývat, což se Spojeným státům nebude líbit. Z hlediska podpory Ruska a proti NATO.
Pro Putina je Bolsonarova návštěva velmi vítaná
Pro Rusko je Bolsonarova návštěva také velmi vítána, expert říká, že:Američtí a evropští stratégové již varovali, že Brazílie by mohla mít potíže s nákupem zbraní a přístupem k tajným technologiím, pokud bude potvrzena brazilská podpora Rusku.
- Největší latinskoamerická země upřednostňuje naslouchání Moskvě před Washingtonem a brzy možná bude chtít, stejně jako Argentina, strategické partnerství s Ruskem. To poškodí image a pozici Spojených států v regionu.
- Bolsonaro nejde jako zprostředkovatel – o něčem přesvědčovat Putina, ale ve své vlastní věci, velmi pracovní, což přeškrtává démonizaci Ruska rozpoutanou Západem.
- Brazílie je od ledna rotujícím členem Rady bezpečnosti OSN a je členem BRICS. Brazílie by mohla být přesvědčena, aby zaujala spojenecké postoje s Ruskem v Radě bezpečnosti OSN,
- Již dříve Brazílie vyjádřila přání koupit ruské zbraně, zejména protiletadlové raketové systémy Pancir-S1, je čas se k těmto projektům vrátit.
Uvidíme, co se stane, ale Alberto Fernandez se hrozeb nebál a rozhodl se vsadit na Rusko a Čínu.
+ Související: Argentina nabízí Rusku strategické partnerství na „dvorku“ Spojených států https://www.pravda.ru/world/1680130-argentina_russia/
zdroj: https://www.pokec24.cz/politika/usa-pon ... -v-moskve/
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová pro televizní kanál Rete4 uvedla, že o záměru Ruska zaútočit na Ukrajinu mohou mluvit jen „blázni“ bez morálky.
„Když v posledních dvou měsících čteme v západních médiích, slyšíme prohlášení z Bílého domu a Downing Street, že Rusko hodlá zaútočit (na Ukrajinu), uvědomujeme si, že toto tvrzení může vyslovit jen šílenec, blázen, morálně deprivovaný a zabývající se podvrhy,“ řekla Zacharovová.
Zdůraznila, že USA hovoří o údajné připravenosti Ruska k agresi, ale „nechtějí slyšet, že hovoříme o přesunech vojsk uvnitř ruského území“. „Vše, co se děje nyní, se již Západu stalo,“ řekla mluvčí ruského ministerstva zahraničí a uvedla paralely s invazí do Iráku v roce 2003.
Dodávky ruského plynu, jejich právní a reputační záruky podle ní dráždí USA, protože se jedná o obrovský podíl na trhu, který chtějí získat.
„Vymýšlejí si situace kolem Ukrajiny... snaží se dát projektu Nord Stream 2 klacky pod nohy, aby přesvědčili Německo, aby se ho vzdalo a sami dobyli tento trh a začali dodávat své zdroje,“ uvedla mluvčí ruského ministerstva zahraničí.
Jak zdůraznila Zacharovová, Itálie může v takové situaci využít svého práva veta v Evropě ve prospěch vztahů s Ruskem.
„Itálie může při hlasování o sankcích využít veta. Itálie je členem NATO, má hlasovací právo. Podle dokumentů mají všechny hlasy členů NATO stejnou váhu. A v určitém okamžiku můžete říct: Přestaňte. Chcete mír, chcete plyn, chcete vzájemné investice, chcete, aby do Itálie jezdili ruští turisté,“ řekla italskému novináři.
Nepřítel Ukrajiny
Výzva ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského státním úředníkům a oligarchům, aby se vrátili do země, ukázala, že nepřítelem republiky není Rusko, ale ukrajinská „elita“, uvedla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová na svém kanálu na Telegramu.
Zelenskyj v pondělí apeloval na všechny státní zaměstnance, kteří opustili zemi nebo se ji chystají opustit, a vyzval je, aby se do 24 hodin vrátili, protože jim lid svěřil „řízení země a její ochranu“. Tajemník ukrajinské Národní rady pro bezpečnost a spolupráci uvedl, že 23 poslanců Nejvyšší rady se nachází mimo zemi.
„Poté, co ukrajinský prezident požádal státní úředníky, oligarchy a poslance, kteří opustili zemi ze strachu z války a neochoty bránit svou vlast, aby se vrátili, se ukázalo, že nepřítelem tohoto státu není Rusko. Nepřítelem Ukrajiny je její ,elita‘,“ napsala Zacharovová.
Podle ní poté, co Zelenskyj prohlásil, že „oznámení data ,invaze‘ je zastrašování, je jasné, že přítelem tohoto státu nejsou USA“. V pondělí Zelenskyj podepsal dekret, kterým byl 16. únor vyhlášen Dnem jednoty. Dekret stanoví, že v tento den bude ve všech obcích vyvěšena ukrajinská vlajka a v 10:00 místního času zazní ukrajinská hymna. Americká média dříve informovala, že prezident Joe Biden řekl spojencům, že „ruská invaze“ na Ukrajinu může začít právě 16. února.
Upřesnění útoku
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová navrhla, aby agentura Bloomberg upřesnila svou prognózu ruského „útoku“ na Ukrajinu.
„Všichni si pamatujeme, že americká agentura Bloomberg zveřejnila zprávu, že ,Rusko zaútočí na Ukrajinu‘ 15. února. Mohlo by toto dezinformační médium objasnit svou předpověď?“ napsala Zacharovová na svém kanálu na Telegramu.
Ukrajinská otázka a jednání se Západem
V posledních měsících jsou vztahy mezi Ruskem a Západem ještě napjatější a situace kolem Ukrajiny se zhoršila. Washington a Brusel obviňují Moskvu z přípravy „invaze“ a prohlašují, že ruské jednotky jsou stahovány k hranici se sousedním státem. V této souvislosti Severoatlantická aliance posiluje svou přítomnost ve východní Evropě. 24. ledna byla uveřejněna informace o přesunu dánské fregaty do Baltu a čtyř dánských stíhaček do Litvy, španělských lodí a nizozemských stíhaček do Bulharska a také o možném vyslání francouzských jednotek do Rumunska.
V Moskvě veškerá podobná tvrzení odmítají a zdůrazňují, že přesouvají jednotky na svém vlastním území. Ruská strana také připomíná, že Ukrajina nedodržuje minské dohody, podle nichž má být uzavřeno příměří a staženy těžké zbraně z kontaktní linie. Nyní Kyjev soustředil na hranici se samozvanými republikami DLR a LLR polovinu svých vojáků, kteří pravidelně střílejí na domobranu, a to i s použitím zakázané techniky - protitankového raketového systému Javelin a útočného dronu Bayraktar.
Kreml a Ministerstvo zahraničních věcí RF opakovaně upozorňují, že cílem příběhů o „agresi“ je rozšířit zahraniční seskupení u ruských hranic. Kromě toho vysvětlili, že hlavním důvodem eskalace napětí na Ukrajině jsou akce Spojených států a NATO, které tam posílají vojenské instruktory, zbraně a techniku, zvyšují počet cvičení a tím ponoukají Kyjev k vojenským dobrodružstvím.
Koncem loňského roku Moskva předala Bruselu a Washingtonu návrhy dokumentů o bezpečnostních zárukách. Kreml trvá na tom, aby NATO ukončilo vojenskou spolupráci s postsovětskými zeměmi, nevytvářelo základny na jejich území, omezilo rozmisťování útočných prostředků u ruských hranic, stáhlo americké jaderné zbraně z Evropy a nerozšiřovalo se na východ.
27. ledna Rusko obdrželo písemnou odpověď. Ministerstvo zahraničních věcí RF uvedlo, že západní partneři ignorovali to nejdůležitější – nerozšiřování aliance.
Polský ministr zahraničí Zbigniew Rau jako zástupce země předsedající nyní Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) v úterý v Moskvě ohlásil záměr vytvořit neformální platformu pro jednání o evropské bezpečnosti. Tato platforma má zabránit krizím, jako je nynější napětí mezi Ruskem a Západem kvůli Ukrajině. Rauův hostitel, šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov podle agentury TASS označil polskou iniciativu za zajímavou.
„Chtěli bychom vytvořit neformální platformu, abychom zahájili jednání mezi členskými státy OBSE,“ řekl Rau. Cílem je podle něj vytvořit mechanismy, které by umožňovaly zabránit krizím, „jako je ta nynější“. Po jednání s Lavrovem také věří, že „existuje šance – navzdory mezinárodnímu napětí – propast mezi našimi pozicemi zmenšit.
„V souvislosti s hledáním východisek z rostoucího napětí v euroatlantickém prostoru jsme posoudili iniciativu polského předsednictví (...) Pokládáme tento návrh za zajímavý, protože ukazuje pochopení stávajících problémů a přání něco udělat pro to, aby tyto problémy zmizely z pořadu dne,“ řekl Lavrov po jednání s polským ministrem. Schůzka byla podle ruského ministra věnována především „ukrajinské krizi“ a Rusko doufá, že polské předsednictví v OBSE napomůže k pokroku na cestě k urovnání konfliktu na východě Ukrajiny.
Washington v minulých dnech vzhledem ke koncentraci ruských sil v blízkosti ukrajinských hranic opakovaně varoval před hrozící ruskou invazí, ke které by mohlo dojít „kdykoli“. Rusko, které na jaře 2014 anektovalo ukrajinský poloostrov Krym a podpořilo povstání proruských separatistů v Donbasu na východě Ukrajiny, popírá, že by mělo v úmyslu napadnout sousední zemi, a západní podezření odmítá jako „hysterii“ a „dezinformace“.
Moskva v úterý ohlásila počátek stahování části svých jednotek od ukrajinských hranic. Ruští poslanci ale současně schválili usnesení vybízející prezidenta Vladimira Putina k uznání nezávislosti povstaleckých republik v Donbasu. To by podle Kyjeva znamenalo konec mírových dohod o urovnání konfliktu na východě země.
https://t.me/tass_agency/108535Rusko nemůže zavírat oči před tím, jak USA a NATO vykládají princip nedělitelné bezpečnosti „zcela svévolně a ve svůj prospěch“, řekl Putin.
V reakcích USA a NATO na bezpečnostní návrhy jsou body, na kterých je Rusko připraveno pracovat, poznamenal ruský prezident
https://t.me/tass_agency/108567Ruská federace se obává, že proces vyjednávání o evropské bezpečnosti může být nepřiměřeně zdržován, řekl Putin.
Prezident řekl, že Rusko nedovolí, aby se jednání o evropské bezpečnosti protahovala a jeho pozice se během tohoto procesu zhoršovala.
https://t.me/rian_ru/145341Putin na otázku, jak bude Rusko dále postupovat:
"Podle plánu. A z čeho se bude skládat? Z reálné situace na místě. Kdo může vědět, jak se bude vyvíjet? Zatím nikdo, nezávisí to jen na nás. Budeme však usilovat o diplomatická jednání o otázkách, které jsme vznesli."
https://t.me/rian_ru/145484Novak napsal článek, ve kterém poukázal na to, že umělé opouštění tradičních energetických zdrojů nevyhnutelně povede k ještě větším energetickým a možná i politickým krizím a že Evropa nemůže zcela nahradit plyn z Ruska dodávkami LNG, byť jeho částečná náhrada by mohla způsobit novou vlnu plynové krize v Asii.
Ruský vicepremiér rovněž upozornil, že vyhlídky na růst výroby elektřiny z větru v Evropě jsou nejasné - podle odborníků by rychlost větru v severním Atlantiku mohla do roku 2100 klesnout o 10 %.
https://t.me/rian_ru/145514Ruská Rada bezpečnosti prohlašuje, že v Evropě byla vytvořena skupina amerických ozbrojených sil čítající více než 60 000 vojáků, 200 tanků a asi 150 bojových letadel.
Podle ní se intenzita amerického leteckého průzkumu u hranic Ruska, primárně v Kaliningradské oblasti a na Krymu, v roce 2021 zdvojnásobila, intenzita letů amerických strategických bombardérů – o 40 %, počet amerických pozemních sil v Evropě vzrostl o 30% za 7 let, počet obrněných vozidel - 4 krát.
Hlavním cílem rozmístění amerických vojáků v Evropě je vytvořit trvalou hrozbu pro Rusko, na jejíž reakci je nutné, aby Rusko mělo zdroje, které by mohly směřovat k rozvoji země, uvedla Rada bezpečnosti.
... a malá domů se opět nepovedla... a bola dobre zdokumentovaná, rovnako ako príspevky zahraničných donátorov. Vyzerá to, že sa rusi učia sledovať cesty peňazí rok od roku lepšie a lepšie.Moskevská soudkyně se v úterý začala zabývat novým případem uvězněného opozičního politika Alexeje Navalného. Soud se koná přímo ve věznici v Pokrovu asi 100 kilometrů východně od Moskvy, kde si Navalnyj odpykává předchozí trest 2,5 roku odnětí svobody. Nyní mu hrozí až 15 let za mřížemi, napsal na svém webu list Kommersant.
Navalnyj čelí obžalobě z podvodu a z pohrdání soudem. Podle obžaloby použil pro osobní účely stovky milionů rublů převedené do různých fondů včetně Navalného Fondu boje s korupcí, který úřady mezitím zakázaly jako extremistickou organizaci. Podle deníku šlo o peníze na Navalného prezidentskou kampaň v roce 2018, ale úřady opozičníka k volbám nepustily kvůli předchozímu odsouzení. Podle obžaloby Navalnyj věděl, že se voleb nebude moci zúčastnit, ale přesto shromažďoval peníze, přičemž pro sebe utratil 356 milionů z více než 588 milionů rublů (asi 101 milionů ze zhruba 167 milionů Kč).
Obžaloba rovněž tvrdí, že v jiném procesu, ve kterém byl loni v únoru za pomluvu válečného veterána odsouzen k pokutě, Navalnyj urazil prokurátorku a svědka a dopustil se tak pohrdání soudem.
Pomluva válečného veterána je v Rusku trestným činem a opozičník jej podle soudu spáchal svými kritickými výroky o lidech účinkujících v propagačním videu na podporu změn ústavy před celostátním referendem. Označil je za zrádce a zkorumpované lokaje režimu. Jedním z dotyčných byl i 94letý válečný veterán, který později u soudu vystupoval jako svědek.
„Soud neobjasnil, z jakého důvodu se rozhodl zasedat v místě odnětí svobody souzeného. Navalného spolupracovníci soudí, že to souvisí s přáním učinit kauzu co nejvíce neveřejnou,“ napsal Kommersant k v úterý zahájenému novému procesu s Navalným. List dodal, že do věznice přijela Navalného manželka Julija.
Navalnyj předloni v létě během vnitrostátního letu z Tomska do Moskvy náhle zkolaboval a letoun byl nucen přistát v Omsku, kde byl politik v bezvědomí hospitalizován. O několik dní později byl stále v bezvědomí přepraven do Berlína, kde se postupně zotavil. Podle západních laboratoří byl otráven jedem ze skupiny bojových látek novičok.
Po návratu do vlasti byl Navalnyj zatčen a uvězněn, protože podle úřadů porušil pravidla dříve uloženého podmíněného trestu za údajný podvod na kosmetické firmě Yves Rocher; firma přitom tvrdila, že se jí žádná škoda nestala a Evropský soud pro lidská práva shledal tehdejší proces nespravedlivým, za což Rusko vyplatilo Navalnému odškodnění. Opozičník tvrdí, že byl uvězněn z politických důvodů, protože přežil otravu, nařízenou podle Navalného přímo prezidentem Vladimirem Putinem. Kreml to popírá a zpochybňuje, zda vůbec šlo o otravu.
Veškeré Navalného organizace mezitím úřady zakázaly a řada opozičníkových spolupracovníků se v obavě z uvěznění uchýlila do ciziny. Západní státy za Navalného otravu potrestaly některé ruské úřední činitele sankcemi.
Moskva naléhá na Londýn, aby „dal najevo“ a dokázal, že Británie nechce zaútočit na Rusko, uvedla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová.
„Ještě jednou, speciálně pro Londýn: dejte signál. Není to poprvé, co jsme řekli, že Rusko na nikoho nezaútočilo a na nikoho se nechystá zaútočit. Země musí podat vysvětlení. U nich není vše tak samozřejmé,“ řekla Zacharovová na brífinku.
Podle jejích slov „ať Británie nyní dokáže, že se nechystá na nikoho zaútočit“.
„Vždyť to byla britská válečná loď, která plula Černým mořem a vnikla do ruských teritoriálních vod. To bylo v červnu 2021, ale nyní máme stejný pocit. Možná na nás chce Británie zaútočit. Možná to byla zkouška,“ uvedla mluvčí ruského ministerstva zahraničí.
„Ujistěte nás, že žádné takové plány nemáte, paní Trussová,“ obrátila se Zacharovová na britskou ministryni zahraničí.
Koncem června 2021 ruské ministerstvo obrany uvedlo, že britský torpédoborec Defender překročil ruskou hranici poblíž mysu Fiolent (Krym). Ruské pohraniční plavidlo po opakovaných varováních vypálilo varovný výstřel a letoun Su-24M provedl „varovné bombardování“ na kurz torpédoborce.
Britské ministerstvo obrany a úřad vlády tvrdí, že na torpédoborec nebylo stříleno a že se nenacházel v ruských teritoriálních vodách. V polovině července došlo k podobné situaci poté, co plavidla Sedmé flotily USA vstoupila do Jihočínského moře, což Čínu vyprovokovalo k odvetě podobně jako v případě incidentu s torpédoborcem Defender britského námořnictva v Černém moři.
Britská ministryně zahraničí Liz Trussová dříve označila ruskou invazi na Ukrajinu za „velmi pravděpodobnou“, přestože se ruské jednotky po skončení cvičení začaly vracet do míst své stále dislokace.
Ukrajinská otázka
Kyjev a západní státy nedávno vyjádřily znepokojení nad údajně zesílenými „agresivními akcemi“ Ruska v blízkosti ukrajinských hranic. Moskva taková obvinění opakovaně popírá a tvrdí, že nikoho neohrožuje ani nemá v úmyslu napadnout, zatímco tvrzení o „ruské agresi“ slouží jako záminka k rozmístění dalšího vojenského vybavení NATO v blízkosti ruských hranic.
Ruské ministerstvo zahraničí již dříve poznamenalo, že prohlášení Západu o „ruské agresi“ a možnosti pomoci Kyjevu se proti ní bránit jsou směšná a nebezpečná. Tiskový tajemník ruského prezidenta Dmitrij Peskov uvedl, že Rusko přesouvá vojáky na svém území a podle vlastního uvážení. Podle něj není nikdo ohrožen a nikdo by se neměl obávat.
Ze Západu nadále přicházejí obvinění, že Rusko údajně připravuje provokace na Ukrajině, a to navzdory návratu ruských vojáků do míst jejich rozmístění po cvičení. Ruský prezident Vladimir Putin se v pondělí sešel s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem a ministrem obrany Sergejem Šojgu. Šéf ruského ministerstva obrany na setkání s Putinem sdělil, že „některá cvičení se blíží ke konci, některá budou dokončena v nejbližší době“. Mluvčí ruského ministerstva obrany generálmajor Igor Konašenkov v úterý novinářům sdělil, že jižní a západní vojenský okruh Ruska zahájily návrat vojáků do míst své dislokace.