V Paříži se včera konalo první jednání normandské čtyřky od začátku podzimu. V Kyjevě, Moskvě, Berlíně a Paříži se sešli poradci hlav států, kteří na tuto problematiku dohlížejí. Tedy Andrej Jermak a Dmitrij Kozak, zástupce šéfa prezidentské administrativy, za Rusko.
Schůzka se konala na pozadí jasného, i když opatrného zintenzivnění minského procesu. Začalo to po zařazení Bidena do příběhu. Jak včera upřímně řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, Američané v létě na jednáních v Ženevě slíbili Putinovi, že budou Kyjev povzbuzovat k plnění minských dohod.
Aktivizační proces podporovali také Němci a Francouzi. Na jejich společnou žádost Kyjev dokonce stáhl kontroverzní návrh zákona o "přechodném období" v Donbasu. Poté Rusko souhlasilo s dnešní schůzkou.
To by mohlo do značné míry rozhodnout o tom, jaký bude další scénář událostí v Donbasu.
Rusko již dalo najevo, že pokud Kyjev odmítne překročit červenou linii a realizovat politickou část minských dohod (což je velmi pravděpodobný scénář), mohou začít otevřené dodávky zbraní do DLR a LLR. A nejen to.
"Strana se podívala na to, jak schůzka skončila a co se stane, když se neuspěje, stejně jako všechny předchozí schůzky.
Co bylo dohodnuto v Paříži
Jednání Kvartetu trvalo více než osm hodin. A v rozporu s obvyklou praxí skončily brífingem - krátkým od Jermaka a rozšířeným od Kozaka.
Vedoucí prezidentské kanceláře uvedl, že normandský formát byl obnoven, a dokonce schválil komuniké podporující příměří.
Je třeba poznamenat, že Kozak na svém brífinku o komuniké nic neřekl, ale potvrdil, že se skutečně jedná o jediný konsenzuální bod těchto jednání.
V opačném případě dochází k neshodám. Jermak odmítl říci, o jaké se jedná, a to ani na přímý dotaz novinářů.
Vedoucí prezidentské kanceláře zároveň nezmínil "červené linie", což je tradiční pro ukrajinské komentáře k minské otázce.
Uvedl také, že se obě strany dohodly, že se za čtrnáct dní sejdou ve stejném složení v Berlíně. Kde přijdou s nějakými nápady.
Dmitrij Kozak se na brífinku podrobně vyjádřil k důvodu této pauzy. Uvedl, že Ukrajina požádala o dvoutýdenní přestávku na projednání otázky přímých jednání mezi Kyjevem a Doněckou a Luhanskou lidovou republikou, které iniciovalo Rusko.
Další otázkou, která bude během této pauzy řešena, je reakce Kyjeva na návrhy DLR a LLR, které byly v různých obdobích předloženy Trilaterální kontaktní skupině, ale Ukrajina na ně nereagovala.
"Nejde ani tak o fyzický dialog tváří v tvář. Jde o písemné dohody, které přinesly republiky, nebylo na ně odpovězeno," řekl Kozak a upřesnil, že má na mysli návrhy změn ukrajinské ústavy a zákonů, které přinesly Doněck a Luhansk.
Dalším "průlomem", jak to nazval ruský zástupce, bylo ujednání, že strany musí přijít s jednotným dokumentem, který bude následně zaslán TCG. Narážel tím na to, že Ukrajina a Donbas obvykle předkládají zcela se vylučující návrhy (Kozak prohlásil, že ukrajinské představy jsou v rozporu s minskými dohodami). A na nynější schůzce, soudě podle vyjádření Putinova vyslance, Kyjev projevil pochopení pro to, že je třeba dosáhnout konsensuálního dokumentu.
"Kolegyně a kolegové, obecně se dnes není čím chlubit, takže se vrátíme za čtrnáct dní do Berlína. Doufám, že to tam bude konstruktivnější," uzavřel Kozak.
Stručně shrnuto - včera nebylo dohodnuto nic. Na rozdíl od předchozích schůzek však obě strany již určily datum příští schůzky bez jakýchkoli dalších podmínek. To znamená, že se dveře ještě nezavírají, jako tomu bylo po neúspěšných zářijových jednáních. A Kyjev skutečně slíbil předložit některé návrhy k veřejnému posouzení.
Podle předchozích zkušeností však tyto návrhy Moskvě obvykle nevyhovovaly. V současné době proto nelze učinit žádnou pozitivní prognózu.
Lze však odhadnout, co lze očekávat, pokud se situace opět zastaví.
Plán B z Moskvy
V okamžiku, kdy Jemak a Kozak jednali v Paříži, vydalo Rusko prohlášení, které lze volně nazvat "Plánem B" - pro případ, že by situace s Minskem-2 zůstala na mrtvém bodě.
"Jednotné Rusko oficiálně požádalo Putina o zahájení vojenských dodávek do DLR a LLR.
Nejprve tuto potřebu uvedl generální tajemník strany Andrej Turčak, který je zároveň prvním náměstkem předsedy Rady federace. A poté šéf frakce strany Jednotné Rusko v Dumě Vladimir Vasiljev prohlásil, že bude následovat oficiální výzva strany ruskému vedení.
"Vývoj na Ukrajině připomíná obrodu nacismu a banderovství. Jde nám o ochranu životů ruských občanů a krajanů žijících v DLR a LLR.
V Radě dumy, ve frakci i ve straně jsme tuto otázku konzultovali. Jsme přesvědčeni, že tváří v tvář nadcházející agresi nemůžeme nechat lidi napospas kyjevskému režimu.
V této souvislosti se obracíme na vedení naší země, aby poskytlo Luhanské a Doněcké republice pomoc v podobě dodávek vojenské techniky nezbytné k odvrácení agrese, a také aby přijalo veškerá nezbytná opatření k zajištění bezpečnosti svých občanů," uvedl šéf frakce Jednotného Ruska v Dumě.
Poslanec strany Jednotné Rusko Andrij Guruljov později upřesnil, že "objem dodávek zbraní do DLR a LLR by měl být přímo úměrný přílivu smrtících zbraní na Ukrajinu ze Západu". Podle něj by to mohly být protitankové střely, přenosné protiletadlové raketové systémy jakož i zařízení protivzdušné obrany a miny, které by blokovaly průjezd obrněných vozidel.
Další poslanec vládnoucí strany, Viktor Vodolatskij, první místopředseda výboru Dumy pro záležitosti SNS, prohlásil, že v případě eskalace na Ukrajině budou zbraně dodány během několika hodin.
"Pokud Ukrajina rozpoutá bojové akce, budou samozřejmě vydán rozkaz vrchním velitelem a ministerstvo obrany neprodleně a rychle dodá zbraně, které udrží VSU na pozicích, aby nezabíjela civilisty a neutralizovali se zbraně, které NATO dodává Ukrajině.
Nemáme velký problém dodat zbraně na území LLR a DLR během několika hodin," řekl Vodolatskij.
DLR a LLR již podpořily postoj strany Jednotné Rusko. Pušilin prohlásil, že "republika" potřebuje k boji s Bajraktary vybavení protivzdušné obrany. A varoval, že Doněck může být brzy napaden ukrajinskými ozbrojenými silami (což Ukrajina popírá, připomínáme).
Co tyto výzvy znamenají?
Výzva Putinovi přišla po nové vlně ruských obav, že Ukrajina připravuje vojenskou operaci proti "republikám". Tato obvinění se objevují již od včerejška. A nyní se posunuli na novou úroveň - už to není opoziční KPRF, ale vládnoucí strana, která navrhuje, když ne de iure, tak de facto uznání "DLR a LLR" a dodávky s otevřenou náručí.
Je zřejmé, že pokud o to lidé s takovým statusem požádají, lze si jen těžko představit, že by taková žádost byla zamítnuta. A přestože Kreml zatím nereagoval, zaznělo stanovisko jemu podřízeného ministerstva zahraničí. Šéf resortu Sergej Lavrov prohlásil, že pokud se Ukrajina vydá cestou plnění minských dohod, otázka dodávek zbraní nebude nastolena.
Kozak v Paříži prohlásil totéž.
K dnešnímu dni lze identifikovat následující důvody pro výzvu Jednotného Ruska.
1. Zaprvé to souvisí s obnovením konzultací o Minsku-2, které se Kyjev podle Moskvy pravděpodobně pokusí zmařit, aniž by došlo k reálnému pokroku v politické části jednání.
Oznámení o dodávkách zbraní by tak představovalo alternativu k sabotování politické části Minsku. V každém případě se o tom mluvilo právě na zasedání skupiny Normandie.
A zatím nic nenasvědčuje tomu, že by v tomto směru došlo k pokroku.
2. Dodávky zbraní (nebo spíše jejich formalizace, protože ruská technika je již "republikám" předávána) by měly být signálem, který by přerušil pravděpodobné pokusy ukrajinských ozbrojených sil o ofenzívu na Donbasu. Moskva a DLR a LLR tvrdí, že se takový scénář připravuje, ale Kyjev to popírá.
Vzhledem k tomu, že dodávkami může být cokoli od podobných západních dodávek až po moderní raketomety nebo techniku protivzdušné obrany (např. pro boj s Bajraktary), budou tak jakékoli operace VSU v Donbasu ztíženy a jejich cena poroste.
3. Vyzbrojení "republik" by bylo také odpovědí Západu, který začal Kyjevu aktivně dodávat zbraně.
4. Došlo by k "hybridnímu" uznání DLR a LLR, které zatím nevyřazuje Rusko z Minsku-2 a nemůže se stát důvodem k tvrdým sankcím. Výrazně to však změní poměr sil.
Uzná Rusko "DLR" a "LLR"?
V této souvislosti se v Rusku stále častěji diskutuje o možnosti, že by Moskva uznala "republiky".
Zatím ne na úrovni Kremlu nebo ministerstva zahraničí (hovoří se pouze o minských dohodách), ale na úrovni expertů, novinářů a jednotlivých politiků.
Řekl to například šéf krymského parlamentu Vladimir Konstantinov a frakce CPRF již předložila Dumě návrh výzvy Putinovi.
Logika je následující: pokud Kyjev odmítá plnit minské dohody (a odmítá a zatím se nevyjádřil, že by svůj postoj změnil), je třeba nějakým způsobem udělat za válkou tlustou čáru. Aby to netrvala desítky let a území "DLR a LLR" s několika miliony obyvatel nezůstalo navždy "šedou zónou". To umožní začlenění těchto území do Ruska a nastolení normálního života.
Hlavní otázkou na této cestě je reakce Západu. Uznání "DLR a LLR" by znamenalo oficiální odstoupení Ruska od Minských dohod, které schválila RB OSN a na které je vázán celý komplex vztahů mezi Ruskem a EU, USA a Ukrajinou. Západ může uznání vnímat jako "ruskou invazi" (i když by nedošlo k zintenzivnění nepřátelských operací) a uvalit všechny tvrdé sankce, o nichž se nyní diskutuje.
Taková možnost je pro Rusko zjevně nepřijatelná.
Je Západ připraven přijmout ruské uznání "DLR a LLR" a zánik minských dohod jako daň za skutečné ukončení války na východě Ukrajiny? Zatím je to nejasné. Neexistují žádné signály.
Velmi důležitá otázka - co by mohlo být důvodem, aby Rusko změnilo svou politiku a uznalo "DLR a LLR"? V případě Jižní Osetie a Abcházie šlo o válku, která začala gruzínskou ofenzivou na Cchinvali.
Pro úplnou analogii s tímto scénářem by Zelenský musel oficiálně oznámit zahájení ofenzívy ze strany VSU. Ukrajinské úřady takové záměry popírají.
V poslední době však "DLR a LLR" a Rusko neustále hovoří o tom, že Ukrajina chce vyřešit otázku Donbasu silou, což lze vlastně vnímat jako přípravu na spuštění scénáře o uznání "DLR a LLR" (zejména pokud další pokus o oživení jednání v normandském formátu skončí nezdarem - a k tomu věci směřují).
V tomto scénáři jsou však stále dvě velké neznámé.
1. Záminka pro rozhodnutí Ruska uznat "DLR a LLR" a odstoupit tak od Minských dohod.
2. Reakce Západu na to (reakce ukrajinských úřadů na to je zřejmá - vydechnou si úlevou, pokud budou minské dohody pohřbeny).
Bez pochopení těchto dvou bodů se scénář uznání DLR a LLR Ruskem jeví jako hypotetický. I když ani to nelze označit za nepravděpodobné.
