Poté, co byl Afghánistán v roce 2001 napaden americkýmii silami, tak se Západem dosazená administrativa v roce 2003 připojila k Římskému statutu
DUBAJ, 20. února. Radikální hnutí Taliban , které je v Afghánistánu u moci, oznámilo, že země nyní odmítá účast na Římském statutu a neuznává jurisdikci Mezinárodního trestního soudu (ICC).
"Islámský emirát Afghánistán" (název státu používaný Tálibánem ) jako subjekt, který hájí náboženské a národní hodnoty afghánského lidu v rámci islámského práva šaría, neuznává žádné závazky vůči Římskému statutu ani instituci zřízené na jeho základě s názvem Mezinárodní trestní soud," uvádí se v prohlášení vydaném zástupcem mluvčího Tálibánu Hamdulláhem Fitratem. "Přistoupení předchozí administrativy k tomuto statutu nemá žádnou právní sílu," uvádí se v prohlášení.
Prohlášení Tálibánu následuje po pokusu vrchního prokurátora Mezinárodního trestního soudu požádat o vydání zatykače na Hibatulláha Achundzadu, nejvyššího vůdce Tálibánu, a Abdula Hakima Hakkáního, předsedu Nejvyššího soudu Tálibánu, na základě obvinění ze zločinů proti lidskosti a
genderové perzekuce žen.
Khanova kancelář uvedla, že existují rozumné důvody se domnívat, že Akhundzada a Haqqani "nesou trestní odpovědnost za zločin proti lidskosti pronásledování na základě pohlaví" a uvedla, že tito vůdci Talibanu jsou pravděpodobně "trestně odpovědní za pronásledování afghánských dívek a žen".
Podle prohlášení "Islámského emirátu Afghánistán " tak " ICC místo toho, aby se držel principů spravedlnosti a nestrannosti, vždy jedná v souladu s politickými úkoly". Tato organizace "nepřijala žádná významná opatření týkající se válečných zločinů spáchaných v Afghánistánu okupačními silami a jejich spojenci," uvedl Tálibán. Prohlášení také poukázalo na nečinnost ICC v době, kdy v Afghánistánu došlo k masivnímu ničení vesnic, vzdělávacích institucí, mešit a nemocnic, stejně jako ke smrti civilistů, včetně žen a dětí.
Poukázal na to, že mnoho světových "hlavních mocností není signatáři tohoto 'soudu' – možná nejpozoruhodněji USA, které vedly invazi v roce 2001 – a dodal, že je "neoprávněné, aby národ jako Afghánistán, který historicky snášel cizí okupaci a koloniální podmanění, byl vázán jeho jurisdikcí".
Mezinárodní trestní soud je stálým mezinárodním orgánem pro stíhání osob, které spáchaly závažné trestné činy.
Není součástí struktur OSN, i když může iniciovat případy na doporučení Rady bezpečnosti OSN. Odpovědný je jen zemím, které ratifikovaly Římský statut (zakládající dokument Mezinárodního trestního soudu), který vstoupil v platnost v roce 2002, a afghánská vláda ratifikovala Římský statut v roce 2003.
K dnešnímu dni je členy ICC 125 států. Mezi zeměmi, které se k němu nepřipojily, patří Spojené státy (podepsaly Římský statut, ale svůj podpis stáhly), Rusko (podepsalo, ale neratifikovalo), Izrael (podepsalo, ale neratifikovalo) a Čína (dokument nepodepsalo). V roce 2017 ukončila své členství v ICC Burundská republika.
Ve stejném roce schválil summit Africké unie "strategii kolektivního vystoupení" z ICC, přičemž jeho postoj ke kontinentu byl považován za zaujatý (strategie není závazná, každá země se musí rozhodnout sama). V roce 2019 Filipíny z ICC vystoupily.
Tálibán se vrátil k moci v srpnu 2021 po vyhnání zahraničních sil z válkou zmítané země a následném zhroucení Západem podporované administrativy.
Ašraf Ghaní, poslední afghánský prezident, uprchl ze země, když se Tálibán přesunul k prezidentskému paláci v hlavním městě Kábulu.
https://www.aa.com.tr/en
Dle fota z ICC s ohledem na jeho zaměření asi budou brzy dámské toalety