Čína

[petrp]

Kdo drží zdroje, drží moc. Proč má Západ důvod k obavám?
Svět se mění rychleji, než si Západ připouští. Zatímco Evropa a Amerika debatují o zelené budoucnosti, Čína tiše a neúprosně buduje říši, která stojí na betonu, oceli a ovládnutí surovin. Válka o moc už začala a Peking má nebezpečně blízko k vítězství.
https://www.prvnizpravy.cz/zpravy/byzny ... -k-obavam/

[Alchymista]

https://www.echo24.cz/a/HqsWq/zpravy-sv ... ekcionismu
Čínský prezident hledá spojence proti Trumpovi. Sbližuje se s asijskými rivaly

Čínský prezident Si Ťin-pching zahájil sérii návštěv zemí jihovýchodní Asie. V reakci na cla ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa hledá spojence i mezi regionálními rivaly. Cestu zahájil ve Vietnamu, navštíví i Kambodžu a Malajsii. V novinovém článku pro vietnamský stranický deník Nhân Dân vyzval země jihovýchodní Asie, aby se připojily k Číně v odporu proti „unilateralismu a protekcionismu“. Informuje The Washington Post.

Tato výzva přichází v době, kdy se obchodní válka mezi dvěma největšími ekonomikami světa – Spojenými státy a Čínou – vyostřuje. Trumpova administrativa minulý týden zvýšila cla na veškerý čínský dovoz na minimálně 145 % Později celní správa uvedla, že na některé produkty se cla vztahovat nebudou. Mezi vyňaté položky patří chytré telefony, notebooky, pevné disky, procesory a paměťové čipy – tedy klíčové prvky spotřební elektroniky, které se běžně nevyrábějí na území USA. Následně vyšlo najevo, že administrativa Donalda Trumpa připravuje pro tyto výrobky jiný celní režim. Čína odpověděla zvýšením cel na americké zboží až na 125 %. Přestože některé země regionu – včetně Vietnamu, Malajsie a Kambodže – získaly dočasné výjimky, napětí v regionu roste.

„Asie čelí bezprecedentním příležitostem i výzvám. Čína zajistí kontinuitu a stabilitu své sousedské diplomacie,“ napsal Si v komentáři pro oficiální noviny vietnamské komunistické strany Nhân Dân. Apeloval na regionální spolupráci, která by podle něj mohla přinést „více stability a pozitivní energie do chaotického světa“.

Peking označuje tuto iniciativu za „sousedskou diplomacii“ a její cílem je rozšířit ekonomická partnerství v regionu a zároveň omezit dopady amerických tarifů.

Vietnam, první zastávka prezidentovy cesty, byl jednou z obětí americké celní války. Trump minulý měsíc oznámil clo 46 % na vietnamské exporty, což dočasně pozastavil až minulý týden. Podobné kroky ohrožují i Kambodžu a další země, které doposud těžily z obchodního napětí mezi Washingtonem a Pekingem.

Právě Vietnam přitom těžil z první vlny cel už během prvního Trumpova období, které mířily na Čínu. Následkem toho se část výroby z Číny přesunula do Vietnamu. Což ale vedlo k většímu obchodnímu přebytku Vietnamu a nyní k vyšším clům.

Přesto však není jisté, kolik podpory Čína v regionu skutečně získá. Většina zemí jihovýchodní Asie má s Čínou vlastní obchodní nebo bezpečnostní spory a zároveň se snaží udržet dobré vztahy se Spojenými státy. Podle analytiků zůstává region obezřetný vůči dominanci levného čínského zboží i vůči geopolitickým ambicím Pekingu.

Navzdory těmto překážkám Čína v prvním čtvrtletí dosáhla historicky rekordního obchodního přebytku 273 miliard dolarů – z velké části díky exportům urychleným před zavedením nových cel. Vývoz do zemí ASEAN vzrostl meziročně o 8 % a dosáhl 146 miliard dolarů, což svědčí o sílícím obchodním napojení.

Si Ťin-pching v rámci cesty navštíví i Malajsii a Kambodžu a zdůrazňuje, že Čína chce více investovat a nakupovat „kvalitní výrobky“ ze sousedních zemí. Tato diplomatická ofenziva je součástí širší čínské strategie, která zahrnuje i restrikce proti americkým firmám a snahu navázat spolupráci s dalšími obchodními partnery USA, včetně Evropské unie.

Hľadá spojencov - a tí ochotne načúvajú, čo hovorí. Pretože colné vojny ohrozujú všetkých - a väčšinu čínsky susedov ešte oveľa viac ako Čínu samotnú. Tá má totiž výhodu komplexnej ekonomiky a obrovskej masy spotrebiteľov, väčšej, ako všetci oslovení susedia dohromady.

[martanus]

Si Ťin-pching přijíždí do Malajsie, aby jednal o dvoustranné spolupráci. ⨯ [Bloomberg] (https://www.bloomberg.com/news/articles ... ooperation)
............................................................. (https://t.me/BIoomberg)
- Součástí návštěvy je podpis dohod a memorand.

Si zdůraznil význam zachování mnohostranného obchodního systému, stability dodavatelského řetězce a mezinárodní atmosféry otevřenosti a spolupráce.

https://t.me/BIoomberg/36878

[Polite]

Generálny riaditeľ spoločnosti Apple Tim Cook povedal, že produkciu spoločnosti Apple v Číne už nevysvetľuje cena práce, ale kvalifikácia a počet inžinierov v Pekingu, keďže Číňania z hľadiska technológie jednoznačne predbehli Spojené štáty
https://t.me/Miro_Del/35621

[martanus]

Čína tvrdí, že americká cla nezmění dlouhodobý pozitivní trend její ekonomiky.
............................................................. (https://t.me/BIoomberg)
- V krátkodobém horizontu budou vysoká cla uvalená USA vytvářet tlak na obchod a ekonomiku. Nemusí však změnit dlouhodobý pozitivní trend čínské ekonomiky.

"Čínská ekonomika má stabilní základy a silnou odolnost. Máme schopnost a důvěru vypořádat se s vnějšími výzvami a dosáhnout cílů hospodářského rozvoje," uvedl místopředseda čínského Národního statistického úřadu.

https://t.me/BIoomberg/36909

[kenavf]

Počítadlo ako ubúda číňanov

https://www.worldometers.info/world-pop ... opulation/

Pre info dám aj Indiu

obrázok_2025-04-18_135007425.png (25.35 KiB) Zobrazeno 1940 x

[El Diablo]

Bílá žhavá koule, která rozpoutá peklo na zemi. Čína úspěšně testuje novou bombu
Autor: fred
20. dubna 2025 14:13

Čínští vědci úspěšně testují bombu na bázi vodíku, která dokáže i bez použití jaderné nálože vyvolat ničivou chemickou řetězovou reakci. Jak uvádí hongkongský deník South China Morning Post, technologie by představovala významný pokrok ve vývoji nejaderných výbušnin.

„Exploze vodíku se vznítí s minimální zápalnou energií a uvolňuje ničivé plameny, které se rychle šíří do všech stran,“ popsal nejnovější model bomby čínský vědec Wang Süe-feng, který vede její výzkumný tým.

Zbraň o hmotnosti dvou kilogramů vytvořila při testech ohnivou kouli o teplotě přesahující 1 000 stupňů Celsia po dobu více než dvou sekund. To je patnáctkrát delší výbuch, než by způsobilo ekvivalentní množství TNT. Obešel se přitom bez jaderné nálože, kterou zbraně s řetězovou reakcí obvykle využívají.
Seberte bod do soutěže

Využívané palivo, stříbřitý prášek známý jako hydrid hořečnatý, vědci původně vyvinuli pro dodávky plynu do oblastí mimo elektrickou síť, aby zde pomohlo pohánět články pro výrobu čisté elektřiny a tepla.

Po spuštění konvenční výbušniny se hydrid hořečnatý tepelně rozkládá a uvolňuje vodík, který se vznítí v „dlouhotrvající peklo,“ uvedli vědci v recenzovaném článku.

Zdroj: https://www.lidovky.cz/svet/atomova-bom ... anici_halu

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20250424/no-de ... 22280.html
Žiadna dohoda na obzore: Čína popiera rokovania o clách s USA

PEKING (Sputnik) - Čína a USA nerokovali ani nekonzultovali o otázke ciel, ide o nepravdivé informácie, uviedol vo štvrtok hovorca čínskeho ministerstva zahraničných vecí Guo Jiakun.
"Toto všetko sú nepravdivé informácie. Pokiaľ viem, Čína a Spojené štáty neuskutočnili žiadne rokovania ani konzultácie o colnej otázke, nehovoriac o dosiahnutí dohody," povedal Guo novinárom, keď ho požiadali, aby potvrdil tvrdenia americkej strany, že Peking a Washington rokujú o urovnaní obchodnej vojny a môžu dokonca dosiahnuť dohodu.
Americký prezident Donald Trump 2. apríla podpísal dekrét, ktorým zaviedol recipročné clá na dovoz z rôznych krajín. Základná colná sadzba bola stanovená na úrovni 10 %, pričom vyššie sadzby sa uplatňovali na 57 krajín na základe obchodného deficitu USA s každou konkrétnou krajinou.
Dňa 9. apríla Trump vyhlásil, že základná sadzba vo výške 10 % bude na 90 dní zavedená na viac ako 75 krajín, ktoré neuplatnili odvetné opatrenia a požiadali o rokovania, s výnimkou Číny. Ako obchodná vojna postupovala, americké clá na čínsky tovar dosiahli 145 %, zatiaľ čo čínske clá na americký dovoz dosiahli 125 %.

Translated with DeepL.com (free version)

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20250429/us-co ... 52559.html
USA uskutočnili kybernetický útok proti významnému čínskemu komerčnému poskytovateľovi šifrovania - správa

Čínska asociácia pre kybernetickú bezpečnosť v pondelok vo svojej správe odhalila, že národný technický tím pre reakciu na núdzové situácie v počítačových sieťach (CNCERT) zistil a zvládol kybernetický útok amerických spravodajských služieb proti významnému čínskemu komerčnému poskytovateľovi šifrovania.
Odborníci označili tento incident za najnovší príklad kybernetických operácií USA zameraných na kritickú infraštruktúru Číny.
Odborníci varovali, že komerčné šifrovacie systémy sú základom každodenných činností, ako sú napríklad finančné transakcie. V pondelok pre Global Times uviedli, že útoky na čínske šifrovacie produkty by mohli vážne ohroziť národnú kybernetickú bezpečnosť.

V správe sa podrobne uvádza, že v priebehu roka 2024 americké spravodajské služby využili zraniteľnosť v systéme riadenia vzťahov so zákazníkmi (CRM), ktorý čínska spoločnosť používala na spustenie narušenia.

Systém CRM uchováva informácie o zákazníkoch a zmluvách. Útočníci sa na systém zamerali prostredníctvom nezverejnenej zraniteľnosti, čím dosiahli nahratie ľubovoľných súborov. Po získaní prístupu vymazali niektoré záznamy denníka, aby zahladili stopy.

Útok bol vykonaný metodicky. Dňa 5. marca 2024 bol do systému CRM implantovaný špecializovaný program typu trójsky kôň. Do 20. mája útočníci rozšírili svoje operácie a vykonali bočný pohyb, aby prenikli do systémov spoločnosti na správu produktov a projektového kódu.


K útokom dochádzalo najmä medzi 10. a 20. hodinou východného štandardného času, čo zodpovedá nočným a skorým ranným hodinám v Pekingu, a väčšinou sa sústreďovali na pracovné dni, pričom počas hlavných štátnych sviatkov v USA k žiadnej aktivite nedošlo.

V správe sa uvádza, že bol odcudzený značný objem obchodných tajomstiev vrátane informácií o zákazníkoch, zmluvách a projektoch. V období od marca do septembra 2024 útočníci pristupovali k systému CRM pomocou 14 zahraničných proxy IP adries a ukradli približne 950 MB údajov. Kompromitovaný systém obsahoval viac ako 600 používateľských účtov, 8 000 záznamov o zákazníckych profiloch a viac ako 10 000 zákaziek, pričom niektoré sa týkali kľúčových čínskych vládnych subjektov.

Ukradnuté údaje zahŕňali názvy zmlúv, obsah obstarávania a sumy transakcií. Samostatne od mája do júla 2024 útočníci použili tri zahraničné proxy servery na prienik do systému správy kódov spoločnosti, pričom ukradli ďalších 6,2 GB údajov. Systém správy kódu obsahoval informácie vrátane kódov z troch hlavných projektov vývoja šifrovania.
Zdroje oboznámené s touto záležitosťou uviedli, že ukradnuté informácie o obstarávaní a kódoch od viacerých čínskych vládnych agentúr by mohli americkým spravodajským službám umožniť odhaliť zraniteľnosti v čínskych šifrovacích produktoch vyvinutých na domácom trhu. Existujú tiež obavy, že s ukradnutými zdrojovými kódmi by sa dalo manipulovať a potenciálne by sa do nich mohli vložiť škodlivé programy na uľahčenie budúcej špionáže prostredníctvom dodávateľských reťazcov, čo by v konečnom dôsledku ohrozilo bezpečnosť čínskej kritickej informačnej infraštruktúry.

Li Baisong, zástupca riaditeľa technického výboru Antiy Technology Group, v pondelok pre Global Times uviedol, že komerčné šifrovacie produkty plnia dôležité funkcie v oblastiach, ako sú telekomunikácie, energetika, financie a doprava.
„Komerčné šifrovacie produkty existujú v mnohých formách vrátane softvéru, middlevéru, hardvéru, zariadení a online služieb a pokrývajú funkcie od šifrovania komunikačných spojení po ochranu miestnych údajov a overovanie totožnosti,“ vysvetlil Li.
Li pripomenul historické precedensy, ako napríklad počas konfliktu medzi Spojeným kráľovstvom a Argentínou, keď argentínsku šifrovanú komunikáciu kompromitovali americké spravodajské agentúry a poskytli ju Spojenému kráľovstvu, čo zdôrazňuje vážne dôsledky narušenia šifrovacích systémov. Hoci komerčné šifrovacie produkty nie sú priamo zodpovedné za ochranu národných tajomstiev, ich neoddeliteľná úloha v kritickej infraštruktúre znamená, že akékoľvek narušenie môže predstavovať významné riziko.

Li ďalej analyzoval, že komerčné šifrovacie produkty tvoria základ informačných bezpečnostných systémov, ktoré často využívajú národné štandardné algoritmy a prísne protokoly. Prelomenie týchto systémov si zvyčajne vyžaduje obrovský výpočtový výkon a predĺžené časové rámce. Na oslabenie kryptografických schopností iných štátov americké spravodajské služby v minulosti používali stratégie, ako je oslabovanie šifrovacích štandardov, získavanie komerčnej kontroly nad dodávateľmi a agresívnejšie priame kybernetické vniknutia s cieľom ukradnúť alebo manipulovať vývojové procesy.

„Získaním šifrovacích protokolov, algoritmov a zdrojových kódov môžu útočníci identifikovať zraniteľnosti, vložiť zadné vrátka alebo dokonca znížiť silu šifrovania,“ varoval Li. Tým by sa produkty mohli stať neúčinnými z hľadiska bezpečnej autentifikácie a mohli by sa otvoriť cesty pre ďalšie kybernetické útoky na následných používateľov.

Li dospel k záveru, že hoci Čína urobila významný pokrok pri zvyšovaní bezpečnosti svojho domáceho hardvéru a softvéru, tvárou v tvár kybernetickým útokom USA je potrebné zintenzívniť úsilie.

„Je potrebné neustále investovať do posilnenia základnej bezpečnostnej ochrany, prevádzkovej bezpečnosti, analýzy hrozieb a kapacít na reakciu na núdzové situácie v príslušných odvetviach,“ povedal.

Tento článok pôvodne uverejnil denník Global Times.
Translated with DeepL.com (free version)

[Alchymista]

https://casopisargument.cz/63601
Čína chce prohloubit spolupráci se zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku

V úterý bylo v Pekingu zahájeno fórum Čína-CELAC (Comunidad de Estados Latinoamericanos y Caribeños), které má přinést oživení spolupráce se zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku.

Očekává se, že na tomto setkání na vysoké úrovni budou přijaty dva významné dokumenty – deklarace, která potvrdí vzájemné závazky k míru, rozvoji a spravedlivé spolupráci, a společný akční plán s konkrétními opatřeními na posílení spolupráce v oblasti technologie, obchodu, infrastruktury a iniciativy Pás a stezka, uvedl čínský web China Daily.

Fórum Čína-CELAC, které bylo založeno před deseti lety, se stalo platformou spojující Čínu a všech 33 nezávislých států Latinské Ameriky a Karibiku. Hospodářská komplementarita mezi Čínou a Společenstvím latinskoamerických a karibských států přinesla pozoruhodné výsledky. Rozvinula se spolupráce v oblasti kritických minerálů, infrastruktury, obnovitelných zdrojů energie a high-tech průmyslu, přičemž více než 20 zemí LAC se připojilo k čínské iniciativě Pás a stezka. V rámci spolupráce v rámci iniciativy Pás a stezka bylo realizováno více než 200 infrastrukturních projektů, které vytvořily více než 1 milion pracovních míst a urychlily regionální propojení.

Čína upevnila svou pozici druhého největšího obchodního partnera LAC, přičemž bilaterální obchod v roce 2024 překročil 500 miliard dolarů. V zájmu dalšího posílení vztahů podepsala Čína dohody o vzájemném zrušení vízové povinnosti se sedmi zeměmi LAC, zatímco cestující z Brazílie, Argentiny a Chile mohou využívat 240hodinového bezvízového tranzitu v Číně.

Vzhledem k tomu, že LAC klade důraz na environmentální udržitelnost a Čína je lídrem v oblasti zelených technologií, zejména v oblasti elektromobilů a výroby lithiových baterií, obě strany vytvářejí silnou alianci, která podporuje globální přechod k zelené ekonomice.

Čína a LAC společně představují 20 % světové pevniny, 25 % světové populace a 25 % světového HDP a tvoří jeden z nejdynamičtějších a nejslibnějších ekonomických bloků na světě.

Průzkumy veřejného mínění naznačují, že Jihoameričané jsou nakloněni nové globální mocnosti

Podle průzkumu veřejného mínění, který zadal časopis The Economist, si Spojené státy stále drží přední místo v popularitě, nicméně v Jižní Americe se postoj vůči Číně rychle zlepšuje. Čína je vnímána jako stále respektovanější světová mocnost. Zatímco Donald Trump kritizuje americké obchodní deficity, Čína aktivně rozšiřuje ty své s Jižní Amerikou a zároveň intenzivně nakupuje suroviny jako měď, lithium a sójové boby.

Obchod tvoří nejsilnější vazbu Číny s tímto regionem. V roce 2013 byly Spojené státy největším obchodním partnerem Jižní Ameriky s celkovým objemem obchodu se zbožím v dnešních dolarech 280 miliard dolarů. Do roku 2023 to bylo o 25 % méně, zatímco obchod s Čínou vzrostl o 43 % na 304 miliard dolarů. Pouze Kolumbie a Ekvádor, američtí spojenci, stále obchodují více se Spojenými státy než s Čínou. A i tam se Čína přibližuje.

Tuto změnu způsobuje čínská poptávka po komoditách. Vývoz měděné rudy z Chile do Číny se za deset let téměř ztrojnásobil. Brazilský vývoz sóji se téměř zdvojnásobil. Za nákupy si Čína kupuje politický vliv, zatímco suroviny slouží k výrobě exportu. Většina jihoamerických zemí také nyní dováží více z Číny než ze Spojených států. Stále častěji se jedná o dovoz složitějších výrobků, od elektrických vozidel po solární panely.

Čínské firmy také investují v Jižní Americe obrovské množství peněz. Od roku 2000 nalily do regionu více než 168 miliard dolarů, především do Brazílie. K oblíbeným odvětvím, jako je těžba a zemědělství, nyní přibyly obchody v oblasti telekomunikací, obnovitelných zdrojů energie a elektrárenských společností.

[petrp]

Čína vyzývá k ukončení tragédie Nakby prostřednictvím řešení dvou států
Na akci OSN připomínající 77. výročí Nakby vyzval náměstek stálého představitele Číny při OSN Geng Shuang mezinárodní společenství, aby neprodleně podniklo konkrétní kroky k dosažení komplexního a trvalého řešení palestinské otázky. Zdůraznil, že pouze realizace řešení dvou států může definitivně ukončit historickou tragédii Nakby.
https://www.gnews.cz/cs_cz/zahranicni/c ... vou-statu/

[petrp]

Části uloupených hedvábných rukopisů Chu byly vráceny Číně
Staré hedvábné rukopisy Chu s historií více než 2000 let byly vráceny Číně. V roce 1946 byly odvezeny do Spojených států. Tyto hedvábné rukopisy, které byly odhaleny v roce 1942 z hrobky Chu v Zidanku ve městě Changsha v středo-čínské provincii Hunan, jsou starší o více než století než Svitky z Mrtvého moře a jsou nejstaršími známými příklady textu na tkanině objevených kdekoli na světě.
https://www.gnews.cz/cs_cz/kultura/cast ... ceny-cine/

[martanus]

Čína se zrychleně zbavuje dolarových aktiv - Financial Times

Čínská držba amerických státních dluhopisů je poprvé od přelomu století menší než britská. To podtrhuje snahu Číny zbavovat se dolarových aktiv,“ uvádí (https://www.ft.com/content/894c1ce3-23c ... 2fff034ff2) britský list Financial Times.

Hodnota státních dluhopisů v držení čínských investorů klesla v březnu na 765 miliard dolarů, čímž se Británie zařadila na druhé místo po Japonsku mezi držiteli amerických aktiv.

„Čína prodává pomalu, ale jistě - je to varování pro USA, které tu bylo už roky, není to náhlé - USA na to měly reagovat mnohem dříve,“ řekla mluvčí Natixis Alicia Garcia-Herrero.

Translated with www.DeepL.com/Translator (free version)

https://t.me/crystal_book/14017

photo_2025-05-18_15-21-05.jpg (44.03 KiB) Zobrazeno 568 x

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20250518/china ... 78262.html
Čína vykladá americké štátne dlhopisy: Tichá stratégia zbavovania sa dolára v akcii

Správa o tom, že Spojené kráľovstvo nahradilo Čínu na pozícii druhého najväčšieho zahraničného držiteľa amerických štátnych dlhopisov, je znakom dlhodobého politického cieľa ázijskej krajiny rozšíriť dosah vlastnej meny bez toho, aby „rozkývala loď“ globálnej finančnej stability, hovorí ekonóm Alasdair Macleod.
Hoci čínske držby štátnych pokladničných poukážok v čase kolíšu, „v pozadí je, že Čína sa chce z dlhodobého hľadiska zbaviť dolára,“ vysvetlil Macleod, popredný nezávislý odborník na peniaze a úvery, pre Sputnik.
„Čína robí v tomto smere pomerne pozitívne kroky, aby rozšírila používanie vlastného jüanu na obchodovanie namiesto dolára v rámci určite krajín ASEAN. A tiež sa to rozšíri na členov Šanghajskej organizácie spolupráce a tiež BRICS.“
V tomto smere je nedávne otvorenie trezorov Šanghajskej zlatej burzy v Hongkongu a Saudskej Arábii dôležitým krokom smerom k internacionalizácii jüanu na obchodovanie.
„Je úplne jasné, najmä od nástupu prezidenta Trumpa do funkcie, že ázijskí hegemóni, Čína a Rusko, sa chcú dištancovať od závislosti od Západu, pokiaľ ide o financie, kapitál, politický vplyv a obchod. A v tomto smere najmä Čína mení svoje vývozné trhy smerom od Ameriky,“ povedal Macleod.
Podľa ekonóma je dôležité rozlišovať medzi čínskymi a britskými/japonskými investíciami do amerických štátnych dlhopisov. Čínske podiely vlastní Čínska ľudová banka, zatiaľ čo v Spojenom kráľovstve a Japonsku ide o finančné inštitúcie, banky, investičných manažérov a offshore záujmy USA, ktoré hľadajú lepšie výnosy z dlhopisov.
„V porovnaní s Čínou má to veľmi odlišný charakter,“ povedal Macleod. Čína vníma držbu štátnych pokladničných poukážok ako súčasť svojich devízových rezerv, ktoré nahromadila najmä vďaka obrovským prebytkom v obchode s inými krajinami a ktoré využíva na riadenie držby dolárov a zabezpečenie stability výmenného kurzu.
„Čína zastáva názor, že nechce byť, ak chcete, zodpovedná za vytváranie finančných problémov Západu. Urobí, čo môže, aby sa ochránila, ale nepôjde do toho agresívne, aby sa pokúsila narušiť západné kapitálové trhy,“ zdôraznil Macleod.

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20250517/for-f ... 72521.html
Čína po prvýkrát za štvrťstoročie už nie je druhým najväčším držiteľom štátneho dlhu USA

Japonské štátne pokladničné poukážky sú naďalej najväčšie na svete a v súčasnosti dosahujú 1,13 bilióna USD. Japonsko začiatkom mája varovalo, že by mohlo využiť svoje držby ako tromf v obchodných rozhovoroch s Trumpom.
Čína a Spojené kráľovstvo si v rebríčku najväčších zahraničných držiteľov amerických štátnych dlhopisov vymenili miesta, pričom držba ázijskej krajiny sa od februára do marca zmenšila zo 784 mld. na 765 mld. dolárov, zatiaľ čo britská držba v rovnakom období vzrástla zo 749 mld. na 779 mld. dolárov.

Britská držba štátnych pokladničných poukážok nebola vyššia ako čínska od októbra 2000, keď bola ekonomika ľudovej republiky v pomere k celosvetovému HDP oveľa menšia (3,3 % oproti 19,6 %) a britská väčšia (3,3 % oproti 2 %).
„Je to varovanie pre USA,“ povedala hlavná ekonómka spoločnosti Natixis pre Áziu a Tichomorie Alicia Garcia-Herrero pre britské obchodné médiá a poukázala na to, že Čína sa už roky pomaly zbavuje svojich amerických štátnych aktív po tom, ako v roku 2011 dosiahla vrchol vo výške viac ako 1,3 bilióna USD.
Rusko v roku 2018 predalo prakticky všetky svoje americké štátne dlhopisy v súvislosti s pripravenosťou USA použiť dolár ako zbraň, pričom súčasná držba je približne 25 mil. dolárov, čo je menej ako historické maximum 176,3 mld. dolárov v októbri 2010.

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20250522/china ... 08595.html
Dovoz hliníka z Ruska do Číny dosiahol v apríli rekordnú hodnotu 612,1 milióna dolárov

MOSKVA (Sputnik) - Dovoz hliníka z Ruska do Číny sa v apríli vyšplhal na historicky najvyššiu hodnotu 612,1 milióna dolárov, vyplýva z analýzy čínskych štatistických údajov, ktorú uskutočnila agentúra Sputnik.
Aprílové dodávky sa medziročne takmer zdvojnásobili, čím sa podiel Ruska na čínskom dovoze hliníka zvýšil z 22,7 % na 39,5 %.
Thajsko zvýšilo svoj vývoz hliníka do Číny o 9 % na 160 mil. dolárov, zatiaľ čo ostatní významní vývozcovia svoje dodávky znížili: USD, Japonsko o 9 % na 102 mil. USD a Južná Kórea o 3 % na 74 mil.
Za prvé štyri mesiace tohto roka dodalo Rusko do Číny hliník v hodnote 2,05 miliardy USD, čo predstavuje 1,5-násobný nárast v porovnaní s predchádzajúcim rokom. Celkový dovoz hliníka do Číny vzrástol o 1,7 % na 5,6 mld.
Rusko v posledných rokoch presúva vývoz hliníka do Ázie, pričom Južná Kórea v apríli nakúpila rekordných 126,4 mil.