Čína

[Alchymista]

https://cz.sputniknews.com/20211116/usa ... 29059.html
USA nepodporují nezávislost Tchaj-wanu, prohlásil Biden

Washington se drží zásady „jedné Číny“, prohlásil americký prezident Joe Biden na summitu s předsedou ČLR Si Ťin-pchingem. Oznámila to Ústřední televize ČLR.
„Biden vyjádřil ochotu potvrdit, že USA neusilují o změnu čínského systému, nesnaží se upevňovat svazky proti Číně a nehodlají se dostat do konfliktu s Čínou,“ dodává se v příspěvku. Zdůrazňuje se rovněž, že Spojené státy nepodporují „nezávislost Tchaj-wanu“ a doufají, že v Tchajwanském průlivu bude zachován mír a stabilita.
Si Ťin-pching ze své strany ujistil, že je připraven podniknout rozhodná opatření, přejdou-li separatistické síly na ostrově červenou čáru, oznámila agentura Nová Čína.
První část schůzky předáků dvou předních ekonomik světa začala v 08.46 pekingského času (01.46 SEČ) a skončila v 10.42 (03.42 SEČ), pak byla vyhlášena přestávka. Jednání se obnovila v 11.06 (04.06 SEČ) a skončila ve 12.24 (05.24 SEČ).
Oba lídři si vyměnili názory na dvoustranné vztahy a mezinárodní agendu, oznámila televizní stanice.
Za čínskou stranu se jednání zúčastnili ministr zahraničí ČLR Wang I, člen politbyra ÚV Komunistické strany Číny a vedoucí kanceláře komise ÚV KSČ pro zahraniční věci Jang Ťie-čch‘, vicepremiér Státní rady ČLR Liu He, náčelník kanceláře ÚV KSČ Ting Sue-siang náměstek ministra zahraničí ČLR Xie Feng.
Summit probíhal na pozadí zkomplikování dialogu Pekingu a Washingtonu v celém komplexu otázek.
Vztahy mezi Čínou a USA se prudce zhoršily ještě za vlády Donalda Trumpa, kdy iniciovaly USA obchodní válku a začaly vyvíjet nadměrný nátlak na čínské technologické společnosti včetně Huawei a ZTE. Následovaly sankce kvůli situaci s lidskými právy v Tibetu a Sin-ťiangu a zesílení kontroly ze strany kontinentální Číny nad Hongkongem včetně schválení zákona o národní bezpečnosti. USA také obviňují Čínu i nadále z neschopnosti zadržet šíření koronaviru a navíc komplikují situaci pravidelnými kontakty s Tchaj-wanem.
Peking již tradičně vyjadřuje protest proti všem opatřením USA, zamítá všechna obvinění a naléhavě vyzývá k obnovení normálního dialogu. Po nástupu k moci Joea Bidena se neobjevily žádné náznaky zlepšení. Si Ťin-pching byl v podstatě jediným lídrem stálého člena Rady bezpečnosti OSN, s nímž se Biden ještě nesetkal jako prezident USA, oba předáci jen dvakrát hovořili telefonicky.
Oficiální vztahy mezi ústřední vládou ČLR a její ostrovní provincií byly přerušeny v roce 1949 poté, co síly Kuomintangu v čele s Čankajšekem, které utrpěly porážku v občanské válce s komunisty, se přesunuly na Tchaj-wan. Obchodní a neformální kontakty mezi ostrovem a kontinentální Čínou se obnovily koncem 80. let. Od začátku 90. let začaly obě strany komunikovat prostřednictvím nevládních organizací – pekingské Asociace pro rozvoj vztahů přes Tchajwanský průliv a tchajpejského Fondu pro výměny přes průliv.
Ministr obrany Tchaj-wanu Chiu Kuo-cheng dříve prohlásil, že kontinentální Čína bude do roku 2025 mít všechny možnosti k rozsáhlému vpádu na Tchaj-wan, a poukázal na to, že nynější situace v oblasti Tchajwanského průlivu je nejnapjatější za posledních 40 let. Toto prohlášení učinil poté, co Čínská lidová osvobozenecká armáda poslala v prvním říjnovém týdnu k břehům Tchaj-wanu téměř 150 vojenských letadel.

[Grif]

Jak funguje čínská cenzura.

[Alchymista]

http://czech.cri.cn/communication/3888/ ... 16780.html
USA brání dalším firmám v záchraně světového trhu s čipy

Není to moc dávno, kdy jsme referovali, jak federální vláda USA znemožnila rychlé zotavení světového trhu čipů s navazujícím zotavením dalších průmyslů, jako třeba automobilového, když americké společnosti Intel zabránila rozjezd projektu v Číně, díky němuž by se zotavení trhu čipů a navazujících globálních dodavatelských řetězců nesmírně urychlilo. Tím však tato hra nekončí.

Ač když spolu nedávno vedli prezidenti Číny – Xi – a USA - Biden – rozhovory, přičemž byla jejich rozmluva plná příslibů ekonomické spolupráce a normálních tržních vztahů, tak se ukazuje, jak si USA představují svobodný a otevřený globální trh a upřímnou spolupráci na zotavení světové ekonomiky. Podle jejich představ globální ekonomika musí evidentně mít feudální charakter a nesmí se ponechat svobodné konkurenci a svobodným rozhodnutím tržních účastníků s kým uzavřít partnerství a spolupráci. Stejně jako se před nástupem svobodného kapitalismu možnost podnikat v nějakém významném oboru udílela jen jako feudální privilegium a možnost podnikat v zemědělství jen jako feudální léno k využívání půdy, stejně jsou Spojené státy odhodlány globálně přidělovat právo podnikat ve špičkových technologiích jen jako feudální léno svým vazalům.

Zrovna tak, jako ve špičkových síťových komunikačních technologiích nesmí podnikat nikdo, kdo není věrným vazalem americké vlády, takže když se čínská společnost Huawei propracovala k technologické špičce v tomto oboru, tak se svým podnikáním na technologické špičce bez řádného USA uděleného privilegia – jako by světový trh byl svobodný - stala narušitelem amerického feudálního řádu a musí proti ní být zavedeny sankce.

Teď se však pro washingtonské feudály objevila příležitost vytvořit nové léno. Svět potřebuje zachránit globální ekonomiku před nedostatkem čipů. To se ale nemůže nechat na svobodném trhu. Dá se na tom dobře vydělat a vydobýt si výhodné tržní postavení, proto se do takového podnikání smí pustit jen věrní vazalové. Intel tudíž nesmí zachránit světový trh čipů ve spolupráci s čínskou firmou, ač by to bylo rychlejší a levnější než Washingtonem nařízený postup. Dlouhé prsty amerických feudálů však sahají všude po „svobodném“ světě, proto teď podobný příkaz jako americký Intel dostal jihokorejský výrobce čipů provozující své závody i v Číně.

Vrcholný světový dodavatel paměťových čipů jihokorejská SK Hynix po americkém tlaku zastavila instalaci nových výrobních linek do závodu v provincii Jiangsu, ve kterém firma zatím vyrábí asi 40% svých DRAM čipů, referuje o tom Nikkei. Jde o zařízení pro výrobu čipů extrémně ultrafialovou mikro-litografickou technologií, tedy s ohromnou hustotou.

Svůj už rozpracovaný projekt, do kterého investovali nemalé prostředky, a který jim měl zakrátko hodně vynášet, tedy znehodnotili, již vložené prostředky vlastně vyhodili a výnosů, na které se těšili, se zřekli. Samozřejmě, že tím i prodloužili zotavení globálního trhu pro celý svět. Čekala by je ale zřetelně větší zkáza, kdyby se nepodrobili feudálnímu řádu a neposlechli kmotry z Washingtonu, kteří globálně „svobodnému světu“ určují, kdo a kde smí jaké technologie vyrábět.

Společnost se podvolí a utrpí tuto ekonomickou katastrofu prý v důsledku amerických opatření, která „omezují čínský přístup k pokročilým technologiím, které by mohly posílit jejich vojenskou sílu.“ A extrémně ultrafialová mikro-litografie (EUV) je pro čínské, tedy nikoliv vazalské podniky americkými feudály zakázaná. Holandský výrobce zařízení pro výrobu čipů ASML musel pod americkým nátlakem už v roce 2019 zastavit naplánovanou dodávku výrobních linek pro čínského výrobce čipů Semiconductor Manufacturing International Corp. Také prý pod stejnou záminkou možného posílení čínské vojenské síly.

Je to jen další ilustrace toho, že když před pár dny mluvčí čínského ministerstva zahraničí Zhao Lijan na tiskové konferenci v Pekingu tvrdil, že „koncept národní bezpečnosti teď USA dost přetahují,“ když kazí plány na rozšiřování svého podnikání i takovým mamutům polovodičovým technologií jako je americký Intel, tak vůbec nepřeháněl. Lijian tehdy tvrdil, že USA zneužívají národní bezpečnosti jako prostředku k „budování obchodních barikád“. Rovněž Bidenovu administrativu obvinil, že donutila společnosti Samsung a Taiwan Semiconductor, aby jí vydaly „citlivé informace“ týkající se svých dodavatelských řetězců.

Před týdnem vyšlo najevo, že Intel chtěl „použít továrnu v Chengdu v Číně k výrobě křemíkových substrátových základních disků.“ Zajímavé je, že to je výroba jen surovin, nikoliv samotných špičkových čipů, ale má-li sahat dodavatelský řetězec do Číny, je to pro Washington nepřijatelné. Radši způsobí zpomalení světového oživení a vydá ohromné vládní prostředky slíbené Intelu, aby potřebnou výrobní kapacitu vybudoval nově v USA a nevyužil čínskou kapacitu, která je rychle k dispozici.

Teď tedy, jak Intel vysvětloval Bloombergu, musí hledat „jiná řešení, která také pomohou uspokojit ohromnou poptávku po polovodičích kriticky důležitých pro inovaci ekonomiky.“

Firma slibovala: „Intel a Bidenova administrativa mají společný cíl řešit probíhající nedostatek mikročipů postihující celý průmysl, a tak jsme spolu s americkou vládou prozkoumali mnoho možných přístupů. Zaměřujeme se na významnou už probíhající expanzi zavedených výrobních činností v oboru polovodičů a plánujeme investovat desítky miliard dolarů do nových závodů na výrobu substrátových základních disků v USA a v Evropě.“

V amerických médiích se množí zprávy o tom, jak se americké firmy, které si dovolují investovat do výroby polovodičů v Číně, stávají předmětem lustrací a prověřování Bílým domem.

Dochází přitom ke konfliktům mezi americkým businessem a mocenskými geopolitickými hráči Washingtonu. Nejenže americké firmy budují v Číně své výrobní kapacity a vstupují do společných podniků s podniky čínskými, ale také americké firmy, které shání rizikový kapitál pro start-upy v poslední době rády opatřují kapitál pro rozběh nových čínských polovodičových společností. Wall Street Journal píše, že pro takové nové čínské výrobce čipů americké investiční firmy vybraly mnoho „miliard“.

Píší, že mezi lety 2017 až 2020 už došlo k více než 58 takovým dohodám pro čínský polovodičový průmysl. Na čínskou výrobu také zatím mohutně sázel sám americký polovodičový gigant Intel, který investoval do čínské společnosti Primarius Technologies Co., která vyvíjí nástroje pro design čipů, tj. podniká v tom, v čem momentálně USA vedou světový trh. Intel ale tvrdí, že to není nic moc velkého, neboť jeho investice do Číny „nepředstavují ani 10% projektů v globálním portfoliu podporujícím business a vytvářejícím obrat.“

Jak vidět boj Washingtonu za „svobodný globální trh“ a za „na pravidlech založený globální řád“ dost silně připomíná spíše někdejší praktiky britského impéria v době, kdy Spojené státy vznikly na základě odboje proti feudálním praktikám a proti udělováním práv obchodovat a podnikat jako privilegií, čímž tehdejším Američanům Británie znemožňovala užívat si výhod svobodného trhu.

[Alchymista]

Veľká čínska hliadka v identifikačnej zone PVO (ADIZ) Tchajwanu 28.11.2021
Počet a typy

Trasa letu

https://twitter.com/MoNDefense - možno odsledovať aj ďalšie čínske letecké aktivity v tchajwanskej ADIZ

[Alchymista]

https://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/was ... i-inflace/
http://czech.cri.cn/communication/3888/ ... 18233.html
Washington chce od Pekingu pomoc při krocení inflace

Svět v současnosti ve snaze o ekonomické zotavení z pandemické deprese čelí řadě vzájemně provázaných problémů, které jsou společné prakticky pro všechny a říkají si proto o mezinárodní kooperaci při jejich řešení, jako je rozvrat logistiky a dopravy, nedostatek energie a zejména inflace, do které se všechny tyto problémy promítají, a která se promítá do nich. Přitom inflace má zřejmě z významných ekonomik největší dopady na USA, které jsou však zároveň značně odpovědné za proinflační počínání. Teď však od všech chtějí, včetně zemí, ke kterým se nechovají zrovna přívětivě, aby s řešením inflace pomohly. Zřejmě to bylo v podstatě stěžejní téma při nedávném rozhovoru prezidentů Číny a Ameriky a tento týden od americké administrativy padaly výzvy vůči Číně, aby pomohla zkrotit zejména ceny ropy.

Samotné americké ministerstvo energetiky před pár dny oznámilo uvolnění 50 milionů barelů ropy ze strategických rezerv ke sražení cen ropy a vyzývá k tomu i Čínu. A významní spotřebitelé ropy včetně Číny, ale např. i Indie, Japonsko, Jižní Korey a Británie také uvolňují rezervy, neboť těch 80 $ za barel ropy je teď jedním z hlavních tahounů inflace pro všechny napříč liniemi geopolitických sporů. I Rusko pomáhá s dovozy ropy do USA, je však divné, že v této globálně těžké době Amerika situaci stejně zhoršuje pokračujícími sankcemi na Írán a Venezuelu, ač jejich zrušení by mohlo významně světu i jim pomoci.

USA jsou také asi světově nejvýznamnějším přispěvatelem k růstu inflace svou fiskální a monetární politikou. Masový tisk nových dolarů, aby se umožnily federální výdajové programy financované astronomickým státním dluhem, patří k hlavním tahounům inflace nejen v USA ale globálně. Americké ekonomice by hrozilo zhroucení, kdyby nebyla financována státním dluhem a levnými úvěry pro privilegované korporace z nově natištěných dolarů. Ale běžní Američané vidí v inflaci největší problém, jakému čelí, a projev nekompetence Demokratické vlády, což se promítá do voličských preferencí s očekávaným tvrdým dopadem na Bidenovy Demokraty v nadcházejících mezi-termínových volbách. Proto jsou výzvy Bidenovy administrativy vůči Číně, aby uvolnila více ropných rezerv, důvodné a Čína k tomu signalizuje ochotu, ač si to Biden zrovna nezaslouží, ale jsme globálně všichni na jedné lodi. Rostoucí ceny komodit mají nepříjemné dopady i na Čínu a ne moc výkonná americká ekonomika znamená ne moc velký růst celosvětového trhu, takže ztráty i pro Čínu. Globální ekonomika totiž není žádná hra s nulovým součtem, nýbrž jsme všichni na jedné globální ekonomické lodi a ztráta kohokoliv znamená ztrátu všech. Jakékoliv pokusy odtrhávat se od vazeb s ekonomikou tak významnou, jako je čínská nebo americká, mají zároveň charakter sebepoškozování.

Čína si to dobře uvědomuje, a tak se nenechá unést k zášti, i když to znamená pomáhat těm, kteří se chovají záštiplně k ní. Je však těžko pochopitelné, proč USA zároveň drží vysoké dovozní tarify na čínské zboží, které významně tu inflaci zvyšují, ač pokles poptávky po čínském zboží žádný nepřináší. Evidentně jsou to více sankce, které Amerika uvaluje sama na sebe, než aby to Čínu vytěsňovalo z amerického trhu, když kvůli nim v USA stoupají spotřebitelské ceny a klesá konkurenceschopnost vlastních výrobců, kteří musí platit více na prakticky nenahraditelné subdodávky z Číny. Čína je pro Ameriku evidentně naprosto nenahraditelná.

I v samotné Bidenově administrativě jsou o ně spory. Ekonomicky myslící Ministerstvo financí by tarify chtělo co nejdříve zrušit, konfrontační geopolitikou posedlé Ministerstvo zahraničí by však v nich chtělo pokračovat i za cenu dopadů na vlastní ekonomiku, kdy svou roli v tom asi hrají i psychologické hry na „tvrďáka“, aby Biden nevypadal, že je na Čínu měkký.

Jenže je tu tvrdá realita. Obě největší ekonomiky jsou neoddělitelně provázané a jakýmkoliv pokusem ublížit druhému každý nevyhnutelně ublíží i sobě. Jakákoliv snaha o izolaci od Číny je sebepoškozující, jakýkoliv závažný problém, jako inflační tlaky vyvolané růstem cen komodit jsou neřešitelné, dokud se do nich nezapojí i Čína, kdy naštěstí Čína se od řešení nějakých ekonomických problémů nenechá odradit skutečností, že svým počínáním zároveň řeší problémy i Americe. Čína zatím své strategické zásoby z významných ekonomik uvolňovala nejčastěji. Kromě ropy, se sražením jejíž ceny chce Americe, světu i sobě pomoci, už uvolňovala zásoby např. uhlí k vyřešení energetické krize, která dusila její ekonomiku, a zásoby železné rudy i jiných vstupů pro metalurgický průmysl, bez čehož by nás na světě trápila daleko vyšší inflace, než nás trápí teď.

Čína ani neuvaluje odvety na různá proti-tržní počínání Ameriky. Nejde přitom o žádnou měkkost nebo dobročinnost. Nechce sama sobě ubližovat, jako si ubližují Spojené státy, když na Čínu uvalují tarify, zakazují vývozy některých svých výrobků, jako pokročilé čipy, významným čínským výrobcům jako Huawei, atp., čímž však úplně stejně poškozují i sebe a zbytek světa včetně nás.

Čína a USA ve skutečnosti nejsou dvě různé ekonomiky, jsou to dvě významné součásti globální ekonomiky. Velikost zpracovatelského průmyslu v Číně je v současnosti už větší než v USA. Donedávna bývala v USA ale vyšší výroba spotřebního zboží než v Číně. Letos se však očekává, že Čína v tomto sektoru Ameriku předběhne. Ve spotřebě komodit, včetně např. té ropy, Čína už Ameriku předběhla. Celkové HDP USA je vyšší než to čínské, ale je to v podstatě způsobeno privilegovaným postavením dolaru. Budeme-li HDP počítat v paritě kupní síly, je HDP Číny už vyšší než to americké. A USA svou umělou fiskální a monetární inflací znehodnocují dolar rychleji, než roste čínská ekonomika, takže k předstihnutí Číny Amerikou jako největšího tvůrce HDP proběhne dříve, než se čekalo, když se to počítalo jen z temp hospodářského růstu. Letos zatím dolar vůči čínskému yuanu klesá, ač ani v Číně není inflace nízká, když ji táhnou hlavně vysoké ceny surovin, energií, lodní dopravy atp. ale na rozdíl od Ameriky a Evropy, v Číně navíc nepůsobí inflace vyvolaná finanční politikou.

Sankce na Čínu tedy v této tvrdé realitě prakticky nejsou možné. Jakákoliv taková sankce vyvolá spíše větší sebe-poškození než poškození Číny, doprovázené poškozením globální ekonomiky jako celku. Všechny ty tarify na čínské zboží a zákazy vývozů čínským firmám silně přispívají i k inflaci u nás. Ty snahy omezit zapojení Číny do výroby počítačových čipů silně dusí i náš např. automobilový aj. průmysl. Ale stejně zkázonosné dopady by mělo, kdyby Čína nespolupracovala na řešení globální inflace a také proti svobodnému světovému trhu působila sankcemi.

[Kalinac]

Čína : Díky vědě a solidaritě jsme se s Deltou vypořádali dobře. Totéž můžeme udělat s Omicronem.

Xinhua Headlines: Čína se drží přísné antivirové politiky, protože Omicron zuří po celém světě

RYCHLÁ ODEZVA ...STOP téze...

"Abychom mohli konkurovat vysoce nakažlivým variantám, čím dříve infekci odhalíme, tím dříve můžeme převzít iniciativu k jejímu odstranění," řekl agentuře Xinhua Ma Xiaowei, ředitel Národní zdravotní komise.

Všechny místní seskupené případy při oživení COVID-19 od poloviny října v Číně pocházely ze zámoří. Oživení se na svém vrcholu rozšířilo do více než 20 regionů na úrovni provincií.

Při řešení těchto importovaných případů varianty Delta se většině regionů podařilo udržet ohnisko během inkubační doby přibližně 14 dnů.

"Rychle" bylo heslo během celého procesu, protože pouze rychlým zásahem lze minimalizovat šíření viru.
Šanghaji se v poslední době podařilo během tří dnů dostat pod kontrolu obnovu viru.
Ihned poté, co byly nahlášeny tři případy, tamní úřady aktivovaly nouzovou reakci. Místní vláda nařídila epidemiologickým vyšetřovatelům, aby dorazili na místo do dvou hodin, dokončili základní vyšetřování do čtyř hodin a dokončili epidemiologické zprávy do 24 hodin.

https://www-news-cn.translate.goog/engl ... x_tr_hl=cs

[Alchymista]

https://cz.sputniknews.com/20211205/pen ... 46494.html
Pentagon prohlásil, že je připraven podpořit obranný potenciál Tchaj-wanu

USA jsou věrné politice „jedné Číny,“ ale hodlají pomáhat Tchaj-wanu v posílení obranného potenciálu, a jsou připraveny čelit jakýmkoli pokusům použití síly proti ostrovu, prohlásil šéf Pentagonu Lloyd Austin.
Vztahy americké administrativy s úřady ostrova jsou jednou z hlavních překážek ve vztazích USA s Čínou, která považuje Tchaj-wan za svoji vzbouřeneckou provincii.
„Jsme pevní v dodržování politiky jedné Číny a plnění závazků v rámci zákona o vztazích s Tchaj-wanem, pokud jde o podporu schopnosti Tchaj-wanu v obraně a zachování našich možností čelit jakýmkoli pokusům použití síly, jež by ohrozily bezpečnost tchajwanského lidu,“ řekl Austin na konferenci v Kalifornii.
USA obviňují Čínu ze zvýšení vojenských aktivit kolem Tchaj-wanu a z hrozeb ohledně jeho násilného připojení. V Pekingu kritizují USA za podporu stoupenců tchajwanské nezávislosti, USA uznávají na oficiální úrovni politiku jedné Číny, ale udržují rozsáhlé styky s Tchaj-wanem.

NATO v Asii
USA neplánují vytvoření asijské verze NATO zaměřené proti Číně, a nepřejí si konfrontaci s ní, včetně nové studené války, prohlásil Lloyd Austin.
„Ne, neusilujeme o založení asijské verze NATO, nehodláme ani založit protičínskou koalici. Nežádáme jiné země, aby učinily volbu mezi USA a Čínou,“ řekl.
„Neusilujeme ani o konfrontaci, ani o konflikt… Nepřejeme si novou studenou válku, ani svět rozdělený na tvrdé pakty,“ dodal šéf Pentagonu.
Austin zároveň řekl, že USA hodlají upevnit spojenecké vztahy se státy indicko-tichomořského regionu, zapojit evropské partnery do regionálních záležitostí, provádět společná cvičení, spolupracovat ve vědeckovýzkumné sféře.
Aktivity USA mají podle jeho slov za cíl vytvoření „pokojného a prosperujícího“ indicko-tichomořského regionu, „posílení zdržujícího potenciálu, a nikoli změny status quo“.

[Alchymista]

https://cz.sputniknews.com/20211204/lit ... 41092.html
Litevský poslanec nešetřil kritikou směrem k Číně: Komická lidová republika, vzkazuje

Peking a Vilnius se minulý měsíc slovně střetly v souvislosti s tím, že Čína zhoršila diplomatické styky s Litvou, která povolila Tchaj-wanu otevřít zastupitelství v zemi.
Litevský poslanec Matas Maldeikis, který tento týden vedl oficiální delegaci na Tchaj-wanu, zkritizoval Čínu a označil ji za Komickou lidovou republiku během sporu o vztazích s Tchaj-pejí.
V reakci na tweet Hu Sijjina, šéfredaktora Global Times, řekl Maldeikis, že prezident Si Ťin-pching „posílá své klauny“ k útoku na Litvu.

Xi is sending his clowns to attack us We should call China "The People's Republic of Comedy".#UnsaleablePineapples #PeoplesRepublicOfComedy https://t.co/xuFBizv9D9
— Matas Maldeikis MP (@MatasMaldeikis) November 30, 2021

Zprávy také naznačují, že Litva byla odstraněna z čínského celního registru, což znamená, že litevské zboží nemůže vstoupit do čínských přístavů.

Litva čeká na pomoc od EU
Litva očekává od Evropy podporu v otázce blokování Čínou litevských nákladů, protože sama Litva není schopná vyloučit čínské podniky z evropských celních systémů, řekl novinářům šéf litevské diplomacie Gabrielius Landsbergis.

„Je to bezprecedentní případ, kdy jsou částečně uvaleny sankce na jeden ze států EU. Nemůžeme zavést odvetné sankce, protože nemáme možnost vyškrtnout z celního systému ten či onen čínský podnik. Celní systém reguluje Evropská komise. Proto si myslíme, že by do této otázky měly zasáhnout (evropské; pozn. red.) instituce a reprezentovat Litvu,“ cituje Landsbergisova slova zpravodajský portál DELFI.
Dříve čínské MZV připomnělo, že nejednou vyzvalo Litvu, aby neporušovala své závazky, avšak Vilnius ignoruje postoj Pekingu a společné zájmy, čímž vytváří „špatný mezinárodní precedent“.
Tchajwanské zastupitelství v Litvě bylo otevřeno ve čtvrtek. Prvním šéfem byl jmenován Erik Huang, úřadující šéf mise neuznané republiky v Lotyšsku.
V Pekingu tvrdí, že ze strany Vilniusu to bylo porušení převzatých politických závazků zakotvených v komuniké o navázání diplomatických vztahů. Aktivity litevské strany byly zejména zhodnoceny jako poškození suverenity a územní celistvosti Číny, a také jako hrubý zásah do jejích vnitřních záležitostí.
Oficiální vztahy mezi ústřední vládou ČLR a její ostrovní provincií byly přerušeny v roce 1949, po čemž se síly Kuomintangu v čele s Čankajškem, jež utrpěly porážku v občanské válce s čínskou komunistickou stranou, přesunuly na Tchaj-wan. Obchodní a neformální styky mezi ostrovem a kontinentální Čínou byly obnoveny koncem osmdesátých let. Od začátku devadesátých let vznikly styky přes nevládní organizace, pekingskou Asociaci na rozvoj vztahů přes Tchajwanský průliv a tchajpejský Fond výměn přes průliv.

[Svarboj]

Nikaragua přerušila diplomatické styky s Tchaj-wanem a uznala jednotnou Čínu

Nikaragua oficiálně přerušila diplomatické styky s Tchaj-wanem a uznala jednotnou Čínu. Tchaj-wan v posledních letech ztrácí podporu čím dál tím většího počtu zemí a rozhodnutí Nikaraguy přijal s „hlubokým politováním“. Naopak Peking nový diplomatický směr středoamerické země uvítal a oznámil, že vysocí představitelé obou zemí se již dnes setkali.

https://www.novinky.cz/zahranicni/svet/ ... u-40380683

[martanus]

V Číně byla zavedena digitální měna jüan

Úřady v jihočínské provincii Chaj-nan začaly experimentálně vybírat daně v digitálních jüanech. Informovala o tom dnes 13. prosince agentura TASS s odvoláním na noviny Sanya Zhibao.

Podle novin uzavřelo několik místních společností dohody s vládními agenturami o přechodu na daňové odpočty v digitální měně. Dohoda byla podepsána v Haikou (správním středisku ostrova Hainan).

"Tato opatření jsou důležitá. Rozšíří používání digitálního jüanu a přispějí k digitalizaci ekonomiky a vytvoření nového systému vypořádání," uvedl Liu Lei, šéf provinčního daňového úřadu.
Podle hlavního ekonoma oddělení Chen Pinga vytvořil Hainan nový, efektivnější kanál pro daňové poplatníky.

"Proto byly přijaty další kroky k výraznému zjednodušení daňových postupů," uvedl.
"Jedná se o rychlý, pohodlný a bezpečný způsob převodu plateb, který zajišťuje ochranu osobních údajů," dodal Liu Li, asistent generálního ředitele pobočky Zheshang Development Holdings na Hainanu.

Čína začala na konci roku 2019 zavádět digitální jüan. K experimentu se zatím připojilo několik čínských měst včetně Pekingu. V zemi je více než 3,5 milionu míst, kde se tento typ platby uplatňuje. Do listopadu 2021 dosáhly 62 miliard jüanů (9,7 miliardy USD).

Více informací na: https://eadaily.com/ru/news/2021/12/13/ ... at-v-kitae

[Alchymista]

http://czech.cri.cn/communication/3888/ ... 22598.html
Někteří jásají nad „katastrofou“ čínské ekonomiky, roste jen očekávaným

Proti-čínské mediální kanály po zveřejnění nejnovějších ekonomických dat Číny ve středu 15.12 spustily jásot: Kýžené hroucení čínského hospodářského zázraku je konečně tady! Že tomu tak je, má dokládat tempo růstu asi o desetinu procenta menší, než jaké se pro poslední kvartál čekalo, když ještě nebyly známy některé problémy zejména světových trhů způsobujících energetickou krizi nebo váznutí logistiky. Celkové celoroční cíle a plán na letošní rok budou překročeny. To tempo růstu v posledních měsících postižených dopadem globálních těžkostí bylo pořád asi dvojnásobné oproti tempu růstu v USA, kdy navíc v Americe to není ani tak moc růst jako spíše zotavení, zatímco čínská ekonomika kromě odvětví jako turistika je už dávno zotavená a opravdu roste.

Ta „katastrofální“ čísla za první měsíce tohoto kvartálu mají být prý zejména tyto meziroční růsty:

• Průmyslová výroba +10,1% místo +10,4 %
• Maloobchodní prodeje +13,7% místo +13,8%
• Investice do stálých aktiv +5,2% místo +5,4%
• Investice do nemovitostí +6,0% místo +6,1%
• Nezaměstnanost 5,0% místo 4,9%

Na druhou stranu v Číně se oprávněně diví, že se jim to podařilo až tak dobře, neboť do hry vstoupily doslova zkázonosné vnější faktory, s nimiž se při původních odhadech ještě nepočítalo, jako problémy se světovou námořní dopravou, raketové růsty cen zahraničních komodit a přechodná energetická krize zejména kvůli námořní logistice dovozu paliv nebo kvůli historickým obrovským záplavám.

V USA či v Evropě by taková energetická krize nepochybně vyvolala hluboký ekonomický propad a ne jen trochu utlumený růst s menšími maloobchodními prodeji a neklesající nezaměstnaností. Navíc došlo ke krachu giganta trhu s nemovitostmi Evergrade daleko většího rozsahu než krach Lehman Brothers, který roku 2008 uvrhl americkou i globální ekonomiku do hluboké krize. Někteří lidé jako Soros tedy doufali, že tento krach přinese Číně těžkou ekonomickou depresi, ale ani v souběhu s výše uvedenými faktory, které by skoro každé ekonomice přinesly těžkou depresi už samy o sobě, to nemělo větší dopad než mírný útlum růstu. A i přes turbulentní situaci na trzích si spotřebitelé udrželi nemalou důvěru v trh, když maloobchod tolik roste.

Pořád je i přesto Čína zemí s jedním z nejrychlejších temp obnovy a růstu v globální dosud krizové ekonomice a celoroční cíle i přes zádrhele v posledních měsících budou skoro s určitostí překročeny.

I přes extrémně těžký listopad během něj narostla přidaná hodnota od hlavních průmyslových podniků meziročně o 3,8 procenta, tj. tempo růstu bylo o 0,3 procenta vyšší než v říjnu. A to je pro výrobní průmysl jako celek, přičemž nárůst výroby průmyslu špičkových technologií byl v listopadu 15,1 procenta, tj. zrychlení o 0,4 procenta proti říjnu.

Růst exportu čínských komodit v listopadu přinesl vývoz za 3,72 bilionu yuanů (584 miliard $), tj. meziroční růst o 20,5 procenta, kdy v říjnu byl jen 17,8 procenta. Takto rostly obory silně závislé na váznoucích dovozech vstupů ze zámoří, ale ještě rychleji rostly produkce v sektorech služeb, které nejsou váznoucí globální logistikou tolik postiženy.

I přes všechny těžkosti, během nichž by se dal čekat spíše pokles poptávky vystrašených spotřebitelů, v listopadu maloobchodní prodeje narostly o 3,9 procenta, ač je to o procento méně než v říjnu. Stejně jako u nás s každou vlnou pandemie, byly postiženy tržby restaurací a poskytovatelů jídel o 2,7 procenta.

Také zhroucení Evergrade, které mělo „zákonitě“ přivodit zhroucení trhu s nemovitostmi jako v Americe po krachu Lehman Brothers, zatím způsobilo jen mírný útlum a vláda a banky se tváří, že tomuto sektoru nějak pomohou. A přichází i zahraniční investoři, včetně těch z USA, kteří chtějí investovat do zotavení sektoru výstavby bydlení, neboť důvodně věří, že se jim to moc vyplatí a že v Číně se to brzy podaří.

Spotřebitelská poptávka je teď trochu mírnější, než byla v době letošních měsíců prudkého růstu, ale oproti loňsku je to pořád nárůst.

Důležité jsou samozřejmě investice. Však někteří říkají, že to hlavní, o čem je geopolitický zápas, je o to, kdo přiláká nejvíce investic, a lákat zahraniční investice se Číně dobře dařilo i v těžkých časech posledních dvou let. Investice do městských stálých aktiv spadly v 11. měsíci o 0,9 procenta na 5,2 procenta a investice do nemovitostí spadly v 11. měsíci na 6 procent oproti 7,2 procentům do té doby během letoška.

Nad útlumem růstu trhu nemovitostí a spotřebitelského trhu někteří lidé v Západních médiích asi nejvíce rozumovali, že je to projevem vykolejení růstu čínské ekonomiky a někteří prorokovali dokonce „ekonomický propad“. Ovšem i kdyby to znamenalo fluktuaci tempa růstu, stejně bude růst čínské ekonomiky nejspíš o dost rychlejší než u ostatních velkých ekonomik, a to v době, kdy nedařící se globální růst, vytváří prostředí, ve kterém je pro kteroukoliv národní ekonomiku těžké růst. Čína má pro rok 2021 stanoven cíl růstu HDP ve výši 6 procent.

Čínští analytici přitom zatím čekají i přes zpomalení růstu v posledních těžkých měsících, že celoroční růst bude o dost vyšší než 6 procent, spíše tak 8 procent, kdy někteří si myslí, že to bude o něco více, což se žádné z významných ekonomik světa nepodaří.

V listopadu bylo tempo čínského růstu zřetelně menší než během prvních tří kvartálů, ale znamenalo už zvýšení tempa růstu oproti zvláště problémovému říjnu. Dosažení letošních růstových cílů je tedy dost jisté. A výhledy na růst pro příští rok jsou také dobré, přičemž nebezpečí pro čínský růst spočívá hlavně v problémech s oživováním světového trhu včetně dalších vln epidemie.

Čínské ekonomické cíle se však neomezují na výše tempa růstu. Chce vytvořit 11 milionů nových pracovních míst ve městech a udržet nezaměstnanost do 5,5 procenta a udržet růst spotřebitelských cen na asi 3 procentech.

Co se týče toho důležitého cíle vytvářet nová pracovní místa v městských oblastech, už jich bylo za prvních 11 měsíců vytvořeno 12,07 milionu a cíl je tedy překračován. Samozřejmě, že kromě všelijakých těchto ukazatelů je tu ještě spousta záměrů ohledně úpravy nastavení makroekonomické politiky a programů sociálního rozvoje.

Další věcí, nad kterou teď někteří lidé také jásají, je momentální pokles cen čínských akcií v důsledku nejistot spojených s posledními sankcemi na Xinjiang. To je ale spíše akce na podporu privilegovaných burzovních spekulantů, kteří ty akcie teď s radostí levně skupují, aby si počkali na jejich další vzestup, až se situace zase vyjasní.

[Lookass]

Čínští spotřebitelé ruší členství Sam's Club kvůli odstranění produktů z Sin-ťiangu
https://www.globaltimes.cn/page/202112/1243728.shtml
https://twitter.com/FinanceWorld8/statu ... 3654438912


Tato vlna rušení členství probíhá v mnoha městech v Číně, včetně Xiamen, Hangzhou a Ningbo, přičemž na čínském twitterovém Weibo kolují obrázky a videa, na nichž jsou podle médií lidé v dlouhých frontách v obchodech Sam's Club, aby vrátili své členské karty. zprávy.

Sam's Club čelí odporu ze strany čínských zákazníků poté, co se firma zjevně rozhodla zbavit své regály produktů, které byly vyrobeny v Sin-ťiangu, poté, co americká vláda zakázala dovoz všech produktů vyrobených z regionů s takzvanou nucenou prací.

https://en.wikipedia.org/wiki/Sam%27s_Club
wiki doplnil Alch.

[Alchymista]

https://twitter.com/MoNDefense
čínske letectvo sa stará o vysokú rozlietanosť pilotov čínskeho letectva

20211223-.jpg (52.63 KiB) Zobrazeno 6401 x

20211228-.jpg (53.8 KiB) Zobrazeno 6401 x

20211229-.jpg (32.61 KiB) Zobrazeno 6401 x

[martanus]

Čína ve velkém vykupuje obiloviny. Čemu ostatní nerozumí?

Noviny s odvoláním na odhady Ministerstva zemědělství Spojených států (USDA) tvrdí, že již polovina světových zásob obilí, kukuřice a rýže je v Číně.

„Čína má na skladě 69 % světové kukuřice, 60 % rýže, 51 % pšenice a přes 30 % sóji,“ napsal Nikkei 19. prosince.

Aktuálně jsou čínské zásoby největší za poslední roky a podle čínských úřadů vydrží zhruba 1,5 roku. Zásoby pšenice v Číně se však i přes neustálé doplňování zmenšují. Dokládají to údaje expertů USDA o konečných zásobách tohoto obilí.

Zadávání zakázek je vynucené opatření, protože domácí produkce od roku 2015 stagnuje, řekl Nikkei profesor Goro Takashahi z univerzity v Aichi

url] https://www.pravda.ru/economics/1672892-china_food/[/url]

[Havy]

Huawei hledá cestu jak vyrábět dostatek čipů:
https://svethuawei.eu/reseni-problemu-s ... i-tovarnu/

[Lookass]

Čína technologicky předstihne USA do deseti let. Ve dvou oborech už to dokázala, varuje zpráva

https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/3415 ... ala-varuje

[Alchymista]

https://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/ac- ... olarizaci/
http://czech.cri.cn/communication/3888/ ... 28968.html
Ač se o to Čína nijak nesnaží, yuan se stává hlavním hráčem v de-dolarizaci světové ekonomiky

Mít ze svého národního platidla významnou světovou měnu je velice výhodné. Úplně nejvýhodnější je mít takovou měnu, která slouží jako univerzální prostředek směny i jako rezervní měna pro celý svět, jako je to s americkým dolarem. Přináší to řadu možností, ale tou největší výhodou je skutečnost, že kdo má světovou měnu, tomu v podstatě celý svět platí nepřímou daň.

V systému nadekretovaných papírových peněz v podstatě emitenti a zvýhodnění prvotní příjemci nových peněz před jejich získáním z běžných komerčních transakcí, jako jsou banky a státy půjčující si s jinou úrokovou sazbou vlastně uvalují na zbytek trhu, který takovou měnu používá, nepřímou daň. A čím je trh využívající danou měnu větší, tím je rozsáhlejší zdroj plátců takové skryté daně. Když je dolar světovou měnou, lze v podstatě říci, že celý svět platí nepřímý tribut do USA. Díky tomu mohou Spojené státy ustát tak neskutečně obrovský státní dluh a takovou rozmařilost ve výdajích na zbrojení a činnost ozbrojených sil.

Na druhou stranu je de-dolarizace světové ekonomiky pro Spojené státy jedním z největších strašáků, neboť zmenšení rozsahu dolarových transakcí ve světě znamená pokles nepřímých amerických příjmů. Podezřelé jsou i některé válečné aktivity v poslední době, které sice měly formálně jiné důvody, ale jsou tu náznaky, že by za nimi alespoň zčásti mohly stát pokusy odvrátit rekonfiguraci měnových systémů v neprospěch dolaru. Jako např. někdejší rozhodnutí Iráku přestat prodávat ropu za dolary a nahradit v obchodování s ropou dolar eurem a snahy někdejšího vůdce Libye Kaddáfího zavést pro vzájemné vyrovnávání plateb mezi africkými zeměmi speciální měnu afro krytou zlatem. Oba tyto pokusy, jak víme, skončily katastrofální zahraniční intervencí a postižené země se až dosud nepodařilo plně zotavit a situaci zcela normalizovat.

Ti, kdo doufají v erozi americké světové hegemonie, se těší na ústup dolaru z jeho eminentní pozice na globálních trzích více, než jakou jim dělá radost ostudný krach americké politiky ve spojitosti se stažením z Afghánistánu. A řada z nich doufá, že tím hlavním zdrojem de-dolarizace by mohla být rostoucí role čínského yuanu, neboť čínská měna má nejvíce na to, aby dolar z piedestalu globálních financí sesadila.

Jenže Číně, ač je sílící pozice její měny možná největším zdrojem eroze dolaru po počínání Ameriky samotné, se zjevně do žádných měnových válek moc nechce. Každý konfliktní vývoj vyvolává určitý rozvrat světové ekonomiky, a tak Čína budující světový růst, bez nějž by nebyl možný její vlastní růst, chce držet vzestup své měny mimo konfliktní zónu. A také většina finančních aktiv, v nichž má Čína uloženo své bohatství, je denominovaných v dolarech a stejně tak je to s úvěrovými pohledávkami všude po světě. Příliš rychlý ústup dolaru by tedy snížil hodnotu čínských aktiv a Čína zjevně v de-dolarizaci iniciativní být nechce.

Ale značná část světa a jejích obchodních partnerů po de-dolarizaci touží, nebo je zneužíváním dolaru ohrožena, a tak Číně nezbývá než akce napomáhající de-dolarizaci uplatňovat jako určitou formu pomoci dolarem postiženým zemím. V poslední době se to ukázalo třeba na Myanmaru, který je pod americkými sankcemi, a tak nechce-li mít Čína ekonomický kolaps svého souseda a partnera, musí Myanmaru pomoci prostřednictvím nahrazení dolaru yuanem.

Ještě rozsáhlejší obdobná pomoc taktéž vyvolaná vlastním americkým počínáním, kterým si USA podrývají privilegovaný status své měny, probíhá ve prospěch Íránu, který zachraňuje svůj zahraniční obchod do velké míry obchody přes yuany místo dolarů. Ministr zahraničí Íránu právě také během návštěvy Číny spolu se svým čínským protějškem oznámili rozběh realizace 25letého plánu ekonomické spolupráce obou zemí, k níž budou patřit ohromné čínské infrastrukturní a industrializační projekty.

Spolupráce obou zemí je všeobecně vnímána jako exemplární ukázka, jak USA dohání významné země jako Írán k větší spolupráci s Čínou a k tomu, aby Čínu zapojovaly do aktivnější de-dolarizace v zájmu svých partnerů, a tak možná k posilování yuanu jako významné světové měny přispívají více svou arogancí USA než Čína sama, která je do toho spíše vtahována zeměmi, které se přes de-dolarizaci a širším zapojováním čínské měny snaží vyhýbat americké šikaně.

K dalším zemím, které mají zvláště velký zájem o čínský yuan jako o náhradní měnu za dolar, protože mají obavy z americké arogance, nechce se jim platit skrytý tribut Americe a raději spolupracují s Čínou, patří Rusko a Vietnam. Ale stoupající význam yuanu se hodí i řadě jiných zemí.

Když tak významné ropné země jako Írán a Rusko uhýbají před mezinárodním systémem petrodolaru, přičemž dolar je nejspíš měnou více podloženou mezinárodními ropnými transakcemi než samotnou americkou ekonomikou, určitě to jak postavení dolaru, tak velikost tributu plynoucího do amerických kapes silně snižuje. Dalším vlastním americkým počínáním přispívajícím k de-dolarizaci je inflační znehodnocování této měny.

Inflačním tiskem nových peněz USA znehodnocují aktiva všech držitelů dolarů světa a vybírají tak z jejich chudnutí tribut do amerických kapes. Po dobu pandemické krize měl kurz yuanu vůči dolaru trvale stoupající trend a odtažitost světa vůči dolarům se ukazuje na počínání centrálních bank, které ve třetím čtvrtletí 2021 snížily své dolarové rezervy na pouhých 708,14 miliardy $, tedy nejméně od roku 1995.

Naproti tomu měna Číny, jejíž zahraniční obchod loni překročil hranici 6 bilionů $, která nikomu nic nevnucuje a svoji měnu neznehodnocuje nadbytečným tiskem peněz, zažívá rostoucí oblibu a yuanu se tak vlastně účastní de-dolarizace, aniž by se o to Čína snažila.

Za leden až listopad 2021 narostl objem přeshraničních obchodů v yuanech mezi zeměmi Iniciativy pásu a cesty (BRI) o 25 procent na 5,1 bilionu yuanů a přeshraniční obchody vyrovnávané v yuanech mezi Čínou a jejími bezprostředními sousedy v té době stouply o 23 procent na 6,1 bilionu yuanů. Přestože Čína z výše uvedených důvodů skoro spíše přibrzďuje uplatňování své měny jako jedné z hlavních měn pro mezinárodní vyrovnání a ukládání rezerv, aby neerodovala dolar příliš rychle, stal se yuan pátou největší platební měnou a zároveň i pátou největší rezervní měnou.

Jelikož kromě síly čínské ekonomiky, objemům jejího přeshraničního obchodu a stability její měny je Čína navíc partnerem, který nikoho nevylučuje ze spolupráce, stává se z čínského yuanu útočiště pro ty, kdo se snaží uniknout z globálního finančního donucovacího systému stojícího na dolaru, a takoví nejenže přispívají k rychlejšímu prosazování čínské měny jako mezinárodního platidla, ale také Čínu, její měnu a její finanční systém zapojují do určitého mezinárodního hnutí osvobození od dolaru.

Nie, vôbec sa nesnažia
Len preferujú obchody vo vlastnej mene, bartre, eurá...

[petrp]

Americký torpédoborec USS Benfold vplul do čínských výsostných vod.
Navzdory varování čínského vojenského velení loď amerického námořnictva USS Benfold narušila hranici čínského námořního prostoru a vstoupila do teritoriálních vod Číny. Narušení státní hranice ČLR bylo krátkodobé, ale americký raketový torpédoborec se nadále nachází v blízkosti hranic ČLR a připravuje se na opakování narušení. Vzhledem k tomu čínské letectvo zvedlo k obloze stíhačky a čínská válečná loď manévrovala, aby vetřelce zadržela.

Podle zpráv invaze amerického raketového torpédoborce USS Benfold byla učiněna asi do hloubky tří námořních mil do teritoriálních vod Číny. Jak uvádí Sina Military posádka americké válečné lodi vyzbrojené řízenými střelami Tomahawk zcela ignorovala varování jak před přibližováním se k hranicím ČLR, tak před narušováním čínských výsostných vod. V době, kdy do oblasti dorazila čínská válečná letadla, americká válečná loď již opustila teritoriální vody ČLR, ale v tuto chvíli je torpédoborec čínskými válečnými plavidly bedlivě sledován.

Spojené státy se zatím k incidentu nevyjádřily, ale na pozadí napjatých vztahů mezi Pekingem a Washingtonem by to mohlo vyústit ve velmi vážné problémy pro celý region.
https://www.novarepublika.cz/2022/01/am ... -vody-ciny

[Alchymista]

https://www.zdravotnickydenik.cz/2022/0 ... -asociace/
Do genocidy na Ujgurech se zapojují i zdravotníci. Odborníci vyzývají ke zvážení, zda Čínu nevyloučit ze Světové lékařské asociace

Lékaři ve své přísaze skládají slib, že budou dle svých možností a nejlepšího svědomí řídit život zdravých i nemocných vždy jen k jejich prospěchu. To ovšem neplatí o čínských lékařích, kteří by měli pečovat o menšinu Ujgurů v provincii Sin-ťiang. Čínská vláda jim nařizuje provádět nucené potraty, sterilizace a dokonce dochází i k zabíjení novorozenců. Takzvaný Lidový tribunál se sídlem v Británii v této souvislosti minulý měsíc dospěl k závěru, že Čína porušuje lidská práva a dopouští se genocidy. Odborný poradce pro etiku a lidská práva Britské lékařské asociace Julian Sheather, ředitel Čínského institutu SOAS na Londýnské univerzitě Steve Tsang a předsedkyně etické komise Britské lékařské asociace Zoe Greavesová proto nyní v časopise British Medical Journal vyzývají všechny zdravotnické profesionály na světě ke zvážení, zda může Čínská lékařská asociace zůstat členem Světové lékařské asociace.

Neoficiální lidový tribunál se sídlem ve Velké Británii vydal v prosinci 2021 rozhodnutí, kterým navázal na vyšetřování „pokračujících zvěrstev a možné genocidy“ páchané na Ujgurech, Kazaších a dalších turkických muslimech v Čínské lidové republice. Poté, co přijal důkazy od řady nezávislých přímých svědků, dospěl tribunál nade vší pochybnost k tomu, že se Čína dopustila a nadále dopouští závažného, trvalého a úmyslného porušování lidských práv i porušování práva mezinárodního.

V právně složité otázce genocidy pak tribunál opět nade vší pochybnost došel k tomu, že si Čína „vynucuje opatření, která mají zabránit porodům, a jejichž cílem bylo zničit významnou část Ujgurů v Sin-ťiangu, a jako taková spáchala genocidu“. Na druhou stranu ale nenašel žádný důkaz o masovém vraždění. Proto tribunál navzdory tomu, že podle něj Čína spáchala genocidu, nechtěl odvrátit pozornost od závažnosti zločinů tím, že by se pustil do právních debat o tom, zda je genocida tím nejvhodnějším slovem k popisu toho, co se děje v provincii Sin-ťiang. Je ovšem mimo jakoukoliv pochybnost, že se Čína dopustila závažných zločinů proti turkickým muslimům v Sin-ťiangu.
Nucené potraty i sterilizace

Čínská vláda navíc systematicky zneužívá zdravotníky, medicínské poznatky i technologie k tomu, aby se těchto zločinů mohla dopouštět. Tribunál zjistil, že zadržovaní lidé jsou nuceni užívat léky nebo jsou jim píchány injekce, které poškozují reprodukční funkce nebo mají blíže neznámé dopady na stav mysli. Jsou také nuceni poskytovat krevní vzorky a podrobovat se dalšímu testování pro blíže neurčené důvody.

Těhotné ženy v detenčních centrech i jinde v Sin-ťiangu byly nuceny k potratům, a to i v pokročilých fázích těhotenství. Během pokusů o potrat se děti někdy narodily živé a pak byly zabity. Vedle toho byl zaveden systematický program opatření zabraňujících porodnosti, který zahrnuje nucené hysterektomie a sterilizace pomocí nitroděložních tělísek, která vyžadují chirurgické odstranění. Mezi roky 2015 a 2018 tak tempo růstu populace Ujgurů v jižním Sin-ťiangu kleslo o 73,5 procenta, načež v letech 2018 a 2019 spadlo na nulu nebo v několika regionech začala populace klesat.

Systematické provádění vynucených lékařských zákroků ve velkém měřítku jsou součástí ještě širšího tlaku na decimaci turkických muslimů, který zahrnuje hromadné internace, mučení, znásilňování, hladovění, vynucené izolace, bití, stálé sledování a další formy trvalého pronásledování.

Je naprosto jasné, že takovéto zneužití medicíny k pronásledování Ujgurů nebo jakékoliv jiné etnické skupiny je bezpochyby neetické. Tokijská deklarace Světové lékařské asociace ve svém prvním bodě říká: „Lékař nesmí tolerovat, omlouvat ani se účastnit mučení nebo jiných forem krutých, nelidských nebo ponižujících postupů bez ohledu na to, z jakého trestného činu je oběť takového postupu podezřelá, obviněná nebo vinná a bez ohledu na víru nebo motivy oběti a za všech situací, včetně ozbrojených konfliktů a občanských sporů.“
Zdravotníci na celém světě by měli jednat

Čínská vláda nepříliš překvapivě závěry lidového tribunálu odsoudila. Vedle toho uvalila sankce na tribunál i jeho předsedu Geoffreyho Nice, advokáta a soudce, který v minulosti vedl stíhání bývalého srbského prezidenta Slobodana Miloševiče Mezinárodním trestním tribunálem OSN pro bývalou Jugoslávii.

Nutno ovšem zdůraznit, že lidový tribunál není jmenován vládou ani žádným oficiálním mezinárodním orgánem – jde o kvazi-soudní orgán jmenovaný občanskou společností. Jako takový tedy může být obviněn z toho, že nemá žádný status. Na rozdíl od jednotlivých vlád nebo mezinárodních organizací je ale lidový tribunál odolný vůči politickým tlakům, a vstupuje tak do hry tam, kam se vlády a oficiální organizace bojí. Síla lidových tribunálů tak spočívá v pečlivě sestavených důkazech a hlasu nezávislém na politické příslušnosti.

Reakce na zjištění tribunálu nyní musí být podle autorů článku v British Medical Journal mezinárodní a koordinovaná. Pod vedením prezidenta Si Ťin-pchinga a stále totalitnější Komunistické strany nemusí mít zdravotníci určení k provádění zákroků na Ujgurech na výběr. Sankcionovat je tedy individuálně, i kdyby se je povedlo identifikovat a jejich zapojení ověřit, nemusí být vhodné nebo účinné. Tyto praktiky nemohou být zastaveny, dokud Si Ťin-pchingova vláda nebude donucena je ukončit – a to se může stát jedině tehdy, pokud klíčoví ekonomičtí partneři Číny a světové instituce, jako jsou Spojené národy, budou jednat společně a požadovat ukončení zvěrstev.

„Zdravotníci celosvětově mají povinnost se bezodkladně zapojit. Jde o jedno z nejhorších porušení mezinárodních lékařských kodexů a standardů od doby, kdy byly po druhé světové válce ustanoveny. Zdravotničtí profesionálové musí individuálně i kolektivně lobbovat u politické reprezentace, aby požadovala důkladné, nestranné a nezávislé vyšetřování jmenované důvěryhodnou mezinárodní organizací. Vzhledem k tomu, že hlavním cílem Světové lékařské asociace je zavádět a podporovat nejvyšší standardy péče a chování lékařů, musí lékaři na celém světě také naléhavě zvážit, zda může Čínská lékařská asociace zůstat členem,“ podtrhávají autoři článku v British Medical Journal.

Skúsiť vylúčiť Čínu môžu... Ale môže sa naopak stať, že zdegenerovaná WHO zanikne.

[Kalinac]

Čína vs NATO ?

Čína naléhá na NATO, aby opustilo zastaralou mentalitu studené války

PEKING, 26. ledna (Sin-chua) – NATO jako největší vojenská aliance na světě by se mělo vzdát zastaralé mentality studené války a ideologické zaujatosti a dělat věci, které vedou k udržení míru a stability, řekl ve středu mluvčí čínského ministerstva zahraničí.

https://english-news-cn.translate.goog/ ... r_sch=http