Čína

[Kalinac]

Wang I se setkal se Sullivanem, poradcem amerického prezidenta pro záležitosti národní bezpečnosti

Od 5. do 10. května místního času se Wang I, člen politbyra ÚV KS Číny a ředitel Úřadu Ústřední komise pro zahraniční věci, setkal s americkým prezidentským asistentem pro národní bezpečnost Sullivanem ve Vídni.
Obě strany vedly upřímné, hluboké, věcné a konstruktivní diskuse o podpoře čínsko-amerických vztahů s cílem odstranit překážky, zastavit pokles a stabilizovat. Wang I komplexně vysvětlil vážný postoj Číny k otázce Tchaj-wanu.
Obě strany si rovněž vyměnily názory na situaci v asijsko-tichomořském regionu, na Ukrajinu a na další mezinárodní a regionální otázky společného zájmu. Obě strany se dohodly, že budou tento strategický komunikační kanál i nadále dobře využívat.

https://www.guancha.cn/internation/2023 ... 1961.shtml

[Alchymista]

https://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/min ... u-na-cipy/
Ministr obrany Tchaj-wanu: Nenecháme USA vyhodit do povětří fabriku na čipy

Tchajwanský ministr národní obrany Chiu Kuo-cheng v pondělí (8. května) prohlásil, že ozbrojené síly nebudou tolerovat zničení žádného tchajwanského zařízení.

Reagoval tak na návrh amerického kongresmana Setha Moultona, že by USA měly varovat Čínu, že „vyhodí do povětří“ Taiwan Semiconductor Manufacturing Co. (TSMC), pokud zaútočí na Tchaj-wan.

Na konferenci pořádané kalifornským think tankem Milken Institute v květnu byl Moulton dotázán, jaký odstrašující účinek by mohla mít americká politika v oblasti čipů na Čínu, na což odpověděl, že „USA by měly dát Číňanům jasně najevo, že pokud napadnete Tchaj-wan, vyhodíme TSMC do povětří“.

Poradkyně pro obrannou politiku USA a bývalá vládní úřednice Michele Flournoyová na jeho poznámku rychle reagovala slovy, že pokud by byla TSMC zničena, mělo by to „během prvního roku dopad na světovou ekonomiku ve výši dvou bilionů dolarů“ a „zastavili byste výrobu na celém světě“.

Před pondělním zasedáním Legislativního jüanu byl Chiu médii požádán, aby se k Moultonovu výroku vyjádřil. Chiu řekl, že každý, kdo chce bombardovat jakékoli zařízení na Tchaj-wanu, bez ohledu na to, zda je určeno k obranným účelům, překročil obranné normy, uvedl Liberty Times.

Ministr obrany uvedl, že ozbrojené síly jsou odpovědné za obranu Tchaj-wanu a jeho obyvatel, materiálu a strategických zdrojů. Proto „pokud chtějí bombardovat to či ono“, ozbrojené síly nebudou takovou situaci tolerovat, řekl Chiu.

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20230515/what- ... 61165.html
Čo môžeme očakávať od mierovej cesty najvyššieho čínskeho vyslanca na Ukrajinu, do Ruska a Európy

Čínsky prezident Si Ťin-pching koncom apríla uskutočnil telefonický rozhovor s ukrajinským prezidentom Volodymyrom Zelenským, po ktorom Peking oznámil, že vyšle osobitného zástupcu čínskej vlády pre euroázijské záležitosti Li Huiho do Kyjeva a ďalších európskych krajín na konzultácie o "politickom urovnaní ukrajinskej krízy".
Li Hui, osobitný zástupca čínskej vlády pre eurázijské záležitosti, sa vydáva na cestu kyvadlovej diplomacie, ktorá ho zavedie do piatich krajín, a to na Ukrajinu, do Ruska, Poľska, Nemecka a Francúzska.

"Návšteva čínskych zástupcov v príslušných krajinách je ďalším prejavom odhodlania Číny podporovať mier a rozhovory. V plnej miere dokazuje, že Čína je pevne na strane mieru," povedal hovorca ministerstva zahraničných vecí Wang Wenbin na piatkovom dennom brífingu.
Ministerstvo sa zastavilo pri poskytovaní podrobného rozpisu návštevy, ale zdôraznilo:

"Súčasná kríza na Ukrajine je zdĺhavá, stupňuje sa a jej následky sa naďalej šíria. Čína je ochotná naďalej zohrávať konštruktívnu úlohu pri budovaní väčšieho medzinárodného konsenzu o prímerí, začatí mierových rokovaní a zabránení eskalácii situácie... s cieľom podporiť politické riešenie ukrajinskej krízy."
Podľa správ niektorých médií sa Li prvýkrát zastaví na Ukrajine.

Li bude najvyššie postaveným čínskym predstaviteľom, ktorý sa stretne s kyjevskými orgánmi od eskalácie ukrajinskej krízy vo februári 2022. Bude tiež známou tvárou, keď vkročí na ruskú pôdu. Úradník, ktorý nastúpil na oddelenie sovietskych a východoeurópskych záležitostí čínskeho ministerstva zahraničných vecí v roku 1975, strávil v Rusku 10 rokov - v rokoch 2009 až 2019 - ako veľvyslanec a plynule hovorí po rusky. Ruský prezident Vladimir Putin udelil čínskemu veľvyslancovi v Rusku v roku 2019 Rad priateľstva. Li predtým pôsobil ako vedúci oddelenia pre záležitosti východnej Európy a strednej Ázie na ministerstve zahraničných vecí.

Posolstvo a načasovanie
Jadrom Liovho posolstva počas jeho kyvadlovej cesty je 12-bodový návrh Pekingu na diplomatické riešenie ukrajinskej krízy. Čchinaj to myslí vážne, chce sa stať významným diplomatickým hráčom a vyzval na obnovenie mierových rozhovorov medzi Kyjevom a Moskvou, na zabezpečenie bezpečnosti jadrových elektrární a zníženie strategických rizík, na ukončenie jednostranných sankcií a opustenie mentality studenej vojny a na podporu postkonfliktnej obnovy Ukrajiny.

V marci Čínska ľudová republika zorganizovala historické zmierenie medzi Iránom a Saudskou Arábiou. Obaja rivali podpísali dohodu o obnovení plných diplomatických vzťahov, čím potvrdili postavenie Číny ako vplyvného sprostredkovateľa. Západ mal byť vždy skeptický voči akémukoľvek plánu navrhnutému Čínou o urovnaní situácie na Ukrajine. Vladimir Putin však povedal, že tento plán by mohol byť základom na ukončenie konfliktu na Ukrajine, ak by bol Západ ochotný ho prijať.

Oznámenie, že Li bude prechádzať Európou, aby sa zapojil do "hĺbkovej komunikácie so všetkými stranami o politickom urovnaní ukrajinskej krízy", bolo urobené po tom, ako čínsky prezident Si Ťin-pching v apríli telefonicky hovoril so svojím ukrajinským náprotivkom Volodymyrom Zelenským. Moskva vtedy konštatovala pripravenosť Pekingu nadviazať rokovací proces, ale zdôraznila, že Kyjev stále odmieta "akékoľvek rozumné iniciatívy zamerané na politické a diplomatické urovnanie ukrajinskej krízy a prípadný súhlas s rokovaniami", pričom diktuje ultimáta s "úmyselne nereálnymi požiadavkami".

"Ukrajinské orgány a ich západní kurátori už preukázali svoju schopnosť likvidovať mierové iniciatívy ... Akékoľvek výzvy na mier tak pravdepodobne nebudú adekvátne prijaté bábkami kontrolovanými Washingtonom," uviedla hovorkyňa ruského ministerstva zahraničných vecí Maria Zacharovová.

Telefonický rozhovor Si so Zelenským sa uskutočnil v nadväznosti na návštevu čínskeho lídra v Moskve v polovici marca, kde sa stretol s ruským prezidentom Vladimirom Putinom. Lídri podpísali rozsiahlu dohodu o prechode vzťahov medzi ich krajinami do "novej éry", pričom analytici túto spoluprácu ocenili ako posun geopolitického záujmu od jednostrannej hegemónie k rovnocennejšiemu "multipolárnemu" svetovému poriadku.

Návšteva čínskeho prezidenta spustila v okolí Pekingu prudkú diplomatickú aktivitu. Do Pekingu zamierilo niekoľko európskych lídrov vrátane španielskeho premiéra Pedra Sancheza, francúzskeho prezidenta Emmanuela Macrona, predsedníčky Európskej komisie Ursuly von der Leyenovej a nemeckej ministerky zahraničných vecí Annaleny Baerbockovej. Európski predstavitelia žonglovali medzi "ofenzívou šarmu" a "nátlakovou kampaňou" v snahe odradiť Peking od podpory Ruska. Dávali si však pozor, aby si neodcudzili kľúčového obchodného partnera a čoraz asertívnejšieho globálneho hráča.

Cesta najvyššieho čínskeho vyslanca sa koná uprostred špekulácií o blížiacej sa "protiofenzíve" na Ukrajine. Toľko avizovaný "útok" by sa uskutočnil s použitím zbraní za miliardy dolárov, ktoré Washington a jeho spojenci z NATO poskytli kyjevskému režimu. Teraz Západ podľa opisu očakáva, že Ukrajina dodá tovar a preukáže úspech na bojisku. Práve krajiny, ktoré čínsky najvyšší vyslanec údajne navštívi - Francúzsko, Nemecko a Poľsko - patria medzi hlavných dodávateľov zbraní a finančnej pomoci Ukrajine a bude zaujímavé počuť, ako sa čínske "mierové" turné u nich vydarí.

Pokiaľ ide o Rusko, to opakovane vyhlásilo, že si váži úprimnú snahu Číny prispieť k mierovému urovnaniu konfliktu na Ukrajine. Kremeľ niekoľkokrát zdôraznil, že je pripravený rokovať, zatiaľ čo vláda v Kyjeve vylúčila akékoľvek rozhovory, kým bude Putin prezidentom Ruska.

"Opakovane sme hovorili, že ciele Ruska sa dajú dosiahnuť rôznymi spôsobmi - sú to politické a diplomatické, alebo ak sú politické a diplomatické v súčasnosti nemožné - a v prípade Ukrajiny sú, žiaľ, nemožné - prostredníctvom vojenského spôsobu, teda prostredníctvom špeciálnej vojenskej operácie," vyhlásil hovorca Kremľa Dmitrij Peskov.

[Alchymista]

https://rusnext.ru/news/1684242009958934

Čínske úrady vyzvali všetky diplomatické misie v Pekingu, aby odstránili ukrajinské vlajky

Čínske úrady vyzvali zahraničné diplomatické misie a medzinárodné organizácie v Pekingu, aby zo svojich fasád odstránili ukrajinské vlajky a plagáty na podporu Ukrajiny. Informovala o tom dnes 16. mája čínska tlačová agentúra Kyodo.

Podľa publikácie niektoré zahraničné veľvyslanectvá v Pekingu vyvesili na svoje budovy plagáty so slovami podpory Ukrajine. Napríklad plagáty s nápisom "Stojíme pri Ukrajine" v angličtine aj čínštine.

Agentúra uviedla, že 10. mája čínske ministerstvo zahraničných vecí zaslalo veľvyslanectvám a medzinárodným organizáciám oznámenie, v ktorom ich vyzvalo, aby nevyužívali svoje budovy na "politickú propagandu" a "vyhýbali sa provokovaniu konfliktov medzi štátmi".

Agentúra uviedla, že zahraničné misie sú povinné dodržiavať čínske zákony, pričom zdôraznila, že Peking dodržiava zásadu diplomatickej imunity podľa Viedenského dohovoru o diplomatických stykoch.

Veľvyslanectvá európskych krajín a niektorých ďalších štátov údajne na žiadosť čínskeho ministerstva zahraničných vecí riadne nereagovali. Na ich stenách naďalej visia vlajky a plagáty. Medzi takéto krajiny patria Kanada, Nemecko a Poľsko.

Translated with www.DeepL.com/Translator (free version)

[Rado Info]

Setkání Sadyra Japarova a Si Ťin-pchinga.

18. května se prezident Kyrgyzstánu Sadyr Japarov setkal s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem ve městě Si-an v rámci státní návštěvy Číny.
Před zahájením setkání Sadyr Žaparovovou slavnostně přivítala společnost čestné stráže. Lídři obou zemí se po vzájemném pozdravu a společném fotografování u státních vlajek Kyrgyzstánu a Číny odebrali do jednacího sálu.
Diskutovaly se aktuální otázky kyrgyzsko-čínské bilaterální a multilaterální spolupráce, agenda nadcházejícího čínsko-středoasijského summitu, implementace dohod na nejvyšší úrovni a společné projekty v různých oblastech.

Si Ťin-pching poděkoval prezidentu Sadyr Japarovovi za přijetí pozvání s tím, že jeho státní návštěva Číny potvrzuje vysokou úroveň bilaterální spolupráce.

Čínský prezident připomněl předchozí setkání se Sadyrem Japarovem, v jejichž důsledku došlo k dohodám a důsledně se realizuje řada důležitých projektů bilaterální spolupráce.

Si Ťin-pching vyjádřil přesvědčení, že probíhající projekty dají mocný impuls celému komplexu čínsko-kyrgyzské spolupráce.

Zároveň poznamenal, že prezident Sadyr Japarov byl kyrgyzským lidem vysoce ceněn a zdůraznil, že pod vedením hlavy státu Kyrgyzstán dosahuje vysokých socioekonomických výsledků.

Když mluvil o summitu Čína-střední Asie, prezident ČLR poznamenal, že se stane důležitým milníkem a otevře novou éru spolupráce. "Musíme posílit tento formát interakce," řekl.

Během rozhovoru nastínil klíčové oblasti společné spolupráce – zvýšení vzájemného obchodu, praktická realizace programů obchodní a hospodářské spolupráce, zvýšení přímých letů, navázání twinningových vazeb mezi regiony, posílení výměny činných v trestním řízení, posílení tradičního přátelství a spolupráce, přiblížení bilaterálních vztahů na novou.úroveň, realizace projektů v oblasti vodní energetiky atp.

Čínský prezident také vyjádřil připravenost ke spolupráci v oblasti zemědělství, dopravy, vzdělávání, modernizace kontrolních stanovišť, globální a regionální bezpečnosti.

Sadyr Japarov zase poděkoval Si Ťin-pchingovi za pozvání ke státní návštěvě Číny a účasti na středoasijsko-čínském summitu.

Hlava státu poblahopřála prezidentovi Čínské lidové republiky a celému čínskému lidu k úspěšnému konání 20. sjezdu Komunistické strany Číny, „dvou zasedání“ a jeho znovuzvolení generálním tajemníkem ÚV KSČ. , předseda Číny a předseda Ústřední vojenské komise Čínské lidové republiky.

„Jsem přesvědčen, že Čína pod vaším moudrým vedením dosáhne nových inspirativních úspěchů v politickém a socioekonomickém rozvoji a dále posílí svou vysokou autoritu na mezinárodní scéně. Očekáváme, že současná návštěva bude významným impulsem k prohloubení našich mezistátních vztahů a jejich pozvednutí na novou nejvyšší kvalitativní úroveň – komplexní strategické partnerství,“ uvedl.

Prezident Sadyr Japarov zdůraznil, že kyrgyzská strana má velká očekávání od nadcházejícího summitu Střední Asie a Číny. Tato platforma pro dialog je důležitým mechanismem pro interakci, diskusi a rozhodování o otázkách relevantních pro region a zájmu všech šesti států.

„S velkým uspokojením konstatuji, že kyrgyzsko-čínské vztahy jsou dnes na nejvyšší úrovni. Mezi našimi zeměmi nejsou žádné politické neshody ani nevyřešené problémy. Vzájemně si poskytujeme podporu v aktuálních, životně důležitých otázkách pro každý z našich států. Vysoká míra vzájemné politické důvěry poskytuje vynikající příležitost k rozšíření a vybudování obchodní, hospodářské, kulturní a humanitární spolupráce mezi našimi zeměmi,“ uvedla hlava státu.

Řekl, že Čína je jedním z hlavních obchodních a investičních partnerů Kyrgyzstánu. Dochází k dynamickému růstu vzájemného obchodu, objemu investic čínské strany do ekonomiky Kyrgyzstánu.

Sadyr Japarov upozornil na skutečnost, že Kyrgyzstán dělá vše pro to, aby zahraničním investorům a podnikatelům vytvořil příznivé podmínky pro podnikání a realizaci společných ekonomických projektů.

Hlava státu vyjádřila zájem kyrgyzské strany o prohloubení spolupráce v obchodní, ekonomické a investiční oblasti, v oblasti vzdělávání, financí, e-commerce, kulturní a humanitární oblasti.

Sadyr Japarov využil příležitosti a pozval Si Ťin-pchinga na státní návštěvu Kyrgyzstánu.

Během bilaterálních jednání věnovali lídři zvláštní pozornost projektu výstavby železnic Čína-Kyrgyzstán-Uzbekistán a zdůraznili důležitost urychlení jeho realizace.

[Rado Info]

Čínský a tádžický prezident vedou rozhovory a slibují, že posílí spolupráci
Čínský prezident Si Ťin-pching jedná s tádžickým prezidentem Emomali Rahmonem, který je v Číně na summitu mezi Čínou a Střední Asií a na státní návštěvě, v Si-anu, provincii Šaan-si na severozápadě Číny, 18. května 2023. Po rozhovorech oba hlavy státu podepsalo společné prohlášení a bylo svědkem podepsání řady dvoustranných dokumentů o spolupráci v oblastech, jako je ekonomika, obchod, konektivita, technologie a subnárodní výměny. (Xinhua/Shen Hong)
https://english.news.cn/20230518/e8c8de ... 0f5/c.html

[Rado Info]

Xi se setkává s turkmenským prezidentem
Čínský prezident Si Ťin-pching se 18. května 2023 sešel s turkmenským prezidentem Serdarem Berdimuhamedovem, který je v Číně na summitu Čína-střední Asie, v Si-anu, provincii Shaanxi na severozápadě Číny. (Xinhua/Yin Bogu)
https://english.news.cn/20230518/976e89 ... 1dc/c.html

[Lookass]

Čína předstihla Japonsko jako největší světový vývozce aut

https://ca.finance.yahoo.com/news/china ... BT6F32e1H3

Čína tvrdí, že se stala největším světovým vývozcem automobilů poté, co v prvních třech měsících roku předstihla Japonsko.

Oficiální údaje zveřejněné minulý týden ukazují, že Čína vyvezla za toto období 1,07 milionu vozidel, což je o 58 % více než v prvním čtvrtletí roku 2022.

Ve stejné době činil japonský vývoz vozidel 954 185, což je o 6 % více než v předchozím roce.

Čínský export podpořila poptávka po elektromobilech a prodej do Ruska.

Čína loni předstihla Německo a stala se druhým největším světovým vývozcem automobilů.

Podle čínského Generálního celního úřadu Čína v roce 2022 vyvezla 3,2 milionu vozidel, zatímco Německo vyvezlo 2,6 milionu vozidel.

Odklon od fosilních paliv pomohl nastartovat vzestup čínského automobilového průmyslu.

Vývoz nových energetických vozidel (NEV), včetně elektromobilů, v prvním čtvrtletí vzrostl o více než 90 % ve srovnání s předchozím rokem.

Čínská pobočka Tesly, SAIC – vlastník značky MG – a BYD, za kterou stojí veteránský americký investor Warren Buffett, patří mezi největší čínské exportéry NEV.

Elektrická automobilka Elona Muska má obrovský výrobní závod v Šanghaji, který vyváží do regionů včetně Japonska a Evropy.

„Gigafactory“ společnosti Tesla je v současné době schopna vyrobit 1,25 milionu vozidel ročně a společnost plánuje další zvýšení kapacity.

Minulý měsíc začala vyrábět sportovní užitkové vozy Model Y pro export do Kanady.

Čína také zaznamenala nárůst exportu do Ruska od začátku ukrajinské války, protože západní země uvalily na Moskvu obchodní sankce.

V loňském roce čínští výrobci automobilů – včetně Geely, Chery a Great Wall – zaznamenali skokový nárůst tržního podílu v Rusku poté, co po invazi na Ukrajinu opustili zemi jejich rivalové včetně Volkswagenu a Toyoty.

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20230521/us-ch ... 05795.html
Americký výrobca čipov Micron neprešiel čínskou kontrolou

PEKING (Sputnik) - Čínsky úrad pre kybernetický priestor v nedeľu oznámil, že americkému výrobcovi čipov Micron zakáže predaj prevádzkovateľom kritickej infraštruktúry po tom, ako sa zistilo, že predstavuje riziko pre národnú bezpečnosť.

"Preskúmaním sa zistilo, že výrobky spoločnosti Micron predstavujú značné riziko pre bezpečnosť siete, čím sa stáva hlavnou bezpečnostnou hrozbou pre dodávateľské reťazce kritickej informačnej infraštruktúry krajiny, ktorá môže ovplyvniť národnú bezpečnosť," uvádza sa vo vyhlásení.

Regulačný orgán zdôraznil, že Čína zostáva otvorená zahraničným spoločnostiam, pokiaľ dodržiavajú zákony.

Britské obchodné noviny v apríli informovali, že Spojené štáty požiadali Južnú Kóreu, aby obmedzila vývoz polovodičov do Číny po tom, ako začala bezpečnostné vyšetrovanie spoločnosti Micron. Hovorkyňa čínskeho ministerstva zahraničných vecí Mao Ning označila kontrolu za "normálne regulačné opatrenie" a kritizovala USA za porušovanie obchodných pravidiel.

Translated with www.DeepL.com/Translator (free version)

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20230522/china ... 09482.html
Čína si predvolala japonského veľvyslanca za výroky na summite G7

PEKING (Sputnik) - Námestník čínskeho ministra zahraničných vecí Sun Weidong si predvolal japonského veľvyslanca v Číne Hidea Tarumiho, aby vyjadril protest proti "očierňovaniu" Číny na summite G7 v Hirošime.

V sobotu vydali lídri G7 na summite v Hirošime záverečné komuniké, v ktorom sa okrem iného spomína aj Čína. Vyjadrili najmä svoje obavy týkajúce sa Taiwanu, Juhočínskeho mora, "netrhových politík a postupov" Číny a situácie v oblasti ľudských práv.

Čínske ministerstvo zahraničných vecí uviedlo, že Sun Weidong si v nedeľu predvolal japonského veľvyslanca Hidea Tarumiho, aby vyjadril "slávnostný" protest proti komuniké vydanému Japonskom a ďalšími krajinami G7, ktoré "očierňuje" a napáda Peking, zasahuje do vnútorných záležitostí Číny a poškodzuje jej suverenitu, bezpečnosť a rozvojové záujmy.

Čínske ministerstvo zahraničných vecí vyjadrilo v sobotu ostrý protest proti vyhláseniam týkajúcim sa Pekingu, ktoré urobili lídri skupiny G7 na samite v Japonsku. Peking tiež poukázal na nesúlad medzi vyhláseniami skupiny G7 o mieri a stabilite a jej činmi, ktoré podľa neho poškodzujú regionálnu stabilitu a potláčajú rozvoj ostatných krajín.

[Rado Info]

Čína vede v růstu obnovitelné energie
Celková instalovaná kapacita výroby obnovitelné energie v Číně se za posledních 10 let zvýšila přibližně 90krát, což upevnilo její roli světového lídra v růstu kapacity obnovitelné energie.
Celková instalovaná kapacita země pro výrobu obnovitelné energie vzrostla za posledních 10 let na 1,1 miliardy kilowattů, přičemž výrobní kapacita vodních, větrných, solárních a biomasových elektráren se umístila na předních místech na světě, podle Národní energetické správy.
Kombinovaný instalovaný výkon větrné a solární energie dosáhl 670 milionů kW, což je téměř 90krát více než v roce 2012.
Očekává se, že během období 14. pětiletého plánu (2021-25) bude čínská výrobní kapacita obnovitelné energie tvořit více než 50 procent z celkového počtu a výrobní kapacita pro větrnou a solární energii se má zdvojnásobit.
V prvních pěti měsících nově přidaná instalovaná kapacita země pro výrobu obnovitelné energie vzrostla na 43,49 milionu kW, 82,1 procenta nově přidané kapacity výroby elektřiny v zemi, uvedla administrativa.
Před 10 lety, kdy země stále hodně spoléhala na uhlí s relativně nižší energetickou účinností, to bylo pouze 2,7 procenta.
Čína také během posledních 10 let vyvinula kompletní průmyslový systém technologie obnovitelné energie.
Nyní je schopna samostatně navrhovat a vyrábět největší soustrojí hydraulických turbín na světě v megawattovém měřítku, zatímco technologie výroby solární energie také zaznamenala rychlý rozvoj a 10 MW pobřežní větrné turbíny také vstoupily do sériové výroby.
V důsledku toho rozsah rozvoje a využití obnovitelné energie v zemi loni odpovídal 753 milionům metrických tun standardního uhlí, čímž se snížilo 2,07 miliardy tun oxidu uhličitého, 400 000 tun oxidu siřičitého a 450 000 tun oxidu dusíku.
https://global.chinadaily.com.cn/a/2022 ... 6bc69.html

[martanus]

Podle studie mezinárodní společnosti Nilson Report společnost UnionPay poprvé předstihla společnost Visa na trhu debetních karet. Čínský platební systém se stal lídrem z hlediska objemu transakcí, když zaujal 40,03 % oproti 38,78 % společnosti Visa. Důvodem je především růst asijsko-pacifické ekonomiky, vysvětlili odborníci. @banksta

https://t.me/banksta/37797

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/HHYbd/zpravy-ekonom ... -svete-byd
Velký skok pro Čínu. Stala se největším vývozcem aut na světě, její automobilky se chystají spolknout Evropu

Zatímco skupina zemí G7 na nedávném setkání v Japonsku strávila čas voláním po odklonu od čínských dodavatelských řetězců, Peking odpověděl novou drtivou statistikou, která znamená další "velký skok" čínského hospodářství. Čína v prvních třech měsících roku 2023 překonala Japonsko a stala se největším světovým vývozcem automobilů. Mezitím evropské automobilky jen sledují, kam se čínský automobilový průmysl během covidu kvalitativně i cenově posunul a jak se čínské dotované automobilky chystají dobýt Evropu a marginalizovat zdejší evropskou produkci.

V době, kdy lídři G7 podepisovali své protičínské komuniké, statistiky investorům připomněly, že je příliš pozdě. Čína v prvních třech měsících roku 2023 předběhla Japonsko a stala se největším světovým vývozcem automobilů. Za leden až březen zvýšila export automobilů meziročně o 58 % na 1,07 milionu vozů. Toto číslo odsouvá Japonsko s 954 185 vozy na druhé místo, přestože ve stejném období zvýšilo svou výrobu o více než 6 procent. Německo, které se dříve drželo na druhém místě ve vývozu osobních aut, Čína předstihla loni, a nyní je třetí.

Nárůst výroby vozidel v Číně je celkově způsoben zvýšenou celosvětovou poptávkou po nových energetických vozidlech (NEV), protože západní i asijské země přijímají legislativu omezující vozidla se spalovacími motory. Čína má dobrou pozici k uspokojení poptávky.

Čínská asociace výrobců automobilů poznamenala, že nárůst je částečně způsoben dodávkami do Ruska. Podle listu Asie Times je to štiplavá připomínka, že globální sankce vůči Moskvě kvůli válce na Ukrajině se ukázaly být více ementálem, než si za americkým prezidentem Joe Bidenem sjednocené země představovaly. Zatímco tedy automobilky jako Volkswagen a Toyota se po ruské invazi na Ukrajinu stáhly z Ruska, čínské automobilky Great Wall, Chery a Geely okamžitě uspokojují novou ruskou poptávku.

Šok zažily západní automobilky už v dubnu na autosalonu v Šanghaji, který se konal poprvé od začátku epidemie covidu, když zjistily, kam se kvalitou a kvantitou za několik málo let čínský automobilový průmysl posunul, spíše odskočil. Současně Volkswagen zjistil, že ztratil své prvenství na největším světovém automobilovém trhu, v Číně. Tam VW dominoval od 80. let. Nový lídr trhu se jmenuje BYD. Tato čínská automobilka vytlačila také na tamním trhu Teslu v prodeji elektromobilů. Tesla už dvakrát výrazně letos v Číně snížila cenu, ale boj začíná být značně nerovný. Dotované čínské automobilky totiž zaútočily velmi zostra. Například nová jednička v Číně BYD začala nabízet jeden ze svých elektromobilů Seagull za cenu pod 11 tisíc dolarů, což je třetinová cena srovnatelných západních elektrovozů.

V mohutných dotacích do automobilového průmyslu a exportu bude Peking dál pokračovat, jak uvedl ve čtvrtek čínský list Global Times. "Čína přijme další opatření na podporu vývozu vozidel, oznámilo ve čtvrtek čínské ministerstvo obchodu a zdůraznilo, že tato opatření zahrnují posílení kvality vozidel a povzbuzení výrobců automobilů ke spolupráci s domácími a zahraničními finančními institucemi při nabízení finančních produktů."

Deník Handelsblatt po skončení autosalonu v Šanghaji poznamenal, že vyhlídky německých výrobců automobilů v Číně jsou stále temnější. I když němečtí subdodavatelé si na tamním trhu stále svou pozici drží, resp. i posilují.

Nové postavení čínského automobilového průmyslu ve světě podporuje i ta skutečnost, že dominantním světovým producentem baterií do elektrovozů je čínská společnost CATL, která přitom zaujímá skoro 40 procentní podíl na trhu. Číňané přitom ovládají celý výrobní řetězec akumulátorů, včetně produkce a zpracování strategických nerostných surovin. V březnu CATL oznámil, že začal se sériovou výrobou nové generace baterií CTP 3.0 (cell-to-pack) s energetickou hustotou 255 Wh/kg, což by mělo znamenat podstatné zlevnění baterií. Automobilka Geely tento měsíc pak informovala, že do svých vozů Zeekr začala montovat nové baterie CATL Qilin, které umožňují dojezd na jedno nabití přes 1000 kilometrů.

Pozicí evropských automobilek se chystají Číňané otřást i na starém kontinentu. Už teď je podle francouzského ekonomického deníku Les Echos vývoj evropských registrací vozů vyrobených v Číně alarmující, i když se jedná zatím o malý objem. MG, značka skupiny SAIC, prodala v dubnu v Evropě 15 000 vozů, což je ale dvojnásobek než před rokem. Export čínských vozů by měl být však jen doplněk, Peking chce přenést výrobu svých aut přímo Evropy a zahájit tak masivní expanzi. První velkou fabriku se tu chystá postavit právě nový gigant BYD. Jak píše Les Echos půjde přitom o jednu z největších očekávaných investic v příštích letech v Evropě v automobilovém sektoru. Ve hře jsou Španělsko, Německo a také Francie. "Diskuse s BYD pokračují," potvrdil deníku Les Echos zdroj z ministerstva hospodářství.

Všechno tak nasvědčuje, že západní a evropský automobilový průmysl si začíná uvědomovat tvrdou realitu, že přestává na Číňany s vývojem a produkcí aut stačit. "Přizpůsobte se a rychle," vyzývá deník Les Echos evropské výrobce aut.

[Kalinac]

Čínský ministr obrany se zúčastní dialogu Shangri-La v Singapuru

Čínský ministr obrany Li Shangfu se tento týden zúčastní asijského obranného summitu v Singapuru a představí novou čínskou bezpečnostní iniciativu. Odborníci v pondělí uvedli, že tento krok podpoří mír a stabilitu v asijsko-pacifickém regionu uprostřed napětí v Tchajwanském průlivu a Jihočínském moři, které vyvolaly USA.
Na pozvání se čínský státní rada a ministr národní obrany Li zúčastní 20. dialogu IISS Shangri-La a navštíví Singapur od středy do neděle, oznámil v pondělí na pravidelné tiskové konferenci plukovník Tan Kefei, mluvčí čínského ministerstva národní obrany.
Během summitu Li pronese projev o "nových čínských bezpečnostních iniciativách a setká se s vedoucími delegací spřízněných zemí," řekl Tan. Li se také setká a bude jednat s vůdci singapurské vlády a obranných orgánů, řekl mluvčí.
Očekává se, že šéf čínské obrany zopakuje čínskou červenou čáru v otázce Tchaj-wanu a varuje vnější síly, aby nezasahovaly do této vnitřní záležitosti Číny, řekl v pondělí Global Times Song Zhongping, čínský vojenský expert a televizní komentátor.
Očekává se také, že Li vyzve k vybudování Jihočínského moře do moře míru a přátelství, stejně jako k podpisu kodexu chování v Jihočínském moři co nejdříve, řekl Song.
Čína přináší svou upřímnost do dialogu Shangri-La a také doufá, že bude komunikovat s ostatními zeměmi rovnocenným a vzájemně prospěšným způsobem, aby podpořila mír a stabilitu v asijsko-pacifickém regionu, řekl expert.
Napětí v Tchajwanském průlivu a v Jihočínském moři v poslední době roste, kdy USA podněcují separatistické síly "nezávislosti Tchaj-wanu", aby se bránily znovusjednocení silou prodejem zbraní na ostrov Tchaj-wan a špatnými politickými poznámkami, zatímco také získávají další vojenské základny na Filipínách a pořádají rozsáhlá cvičení zaměřená na Čínu.
Současně se USA údajně snaží zorganizovat schůzku mezi Li a americkým ministrem obrany Lloydem Austinem během dialogu Shangri-La, ale v době tisku nebylo poskytnuto žádné potvrzení.
USA by měly ukázat více upřímnosti, pokud chtějí komunikovat, řekl Song.
Formální schůzka mezi šéfy obrany obou zemí je téměř nemožná, pokud americké nezákonné sankce proti čínskému ministrovi obrany zůstanou v platnosti, uvedli odborníci.

https://www.globaltimes.cn/page/202305/1291563.shtml

[martanus]

Peking vysvětlil, proč odmítl setkání ministrů obrany Číny a USA

Čína přikládá velký význam rozvoji čínsko-amerických vojenských vztahů a komunikace na všech úrovních. Kontakty a výměny mezi oběma armádami totiž nebyly přerušeny. Chci zdůraznit, že dialog nemůže být bez zásad a komunikace nemůže být bez výsledků. Současné potíže ve výměnách mezi oběma armádami jsou zcela na straně Ameriky. Na jedné straně USA neustále hovoří o tom, že chtějí posílit komunikaci, na druhé straně však ignorují obavy Číny a uměle vytvářejí překážky, čímž vážně podkopávají vzájemnou důvěru mezi oběma armádami. To není správný přístup ke komunikaci. USA musí projevit svou upřímnost, napravit své chyby a vytvořit potřebné podmínky a atmosféru pro komunikaci a výměnu mezi oběma stranami.

(c) Mluvčí ministerstva národní obrany Tan Kefei

Translated with www.DeepL.com/Translator (free version)

https://t.me/china3army/21201

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20230531/elon- ... 11430.html
Elon Musk sa v Pekingu stretol so šéfmi čínskych ministerstiev obchodu a priemyslu

Zakladateľ a generálny riaditeľ spoločnosti Tesla Elon Musk pricestoval v utorok do Pekingu na svoju prvú návštevu od roku 2020. Technologický guru sa stretol s čínskym ministrom zahraničných vecí Čchin Gangom, ktorému povedal, že je proti politike USA "oddeľujúcej" sa od čínskej ekonomiky prostredníctvom ciel, čiernych zoznamov a iných prekážok otvoreného obchodu.
Elon Musk podľa médií začal druhý deň svojej návštevy Číny vystúpením na ministerstvách obchodu a priemyslu krajiny. Jeden z najbohatších mužov sveta údajne ráno opustil svoj hotel v sprievode Grace Tao, viceprezidentky spoločnosti Tesla zodpovednej za externú komunikáciu v Číne, a Toma Zhu, ktorý bol v apríli povýšený na pozíciu senior viceprezidenta automobilovej divízie spoločnosti Tesla.
Po stretnutí na ministerstve obchodu s ministrom Wangom Wentaom sa Musk presunul na čínske ministerstvo priemyslu a informácií, ktoré je poverené regulačným dohľadom nad automobilovým priemyslom. Na programe Muskovej cesty sú aj stretnutia s mnohými ďalšími vysokými čínskymi predstaviteľmi, pričom cestu zavŕši návšteva šanghajskej továrne Gigafactory spoločnosti Tesla, ktorá je jej prvým zahraničným výrobným závodom na výrobu elektrických vozidiel (EV).

Prechádzka po americko-čínskej línii
Deň predtým sa Musk stretol s čínskym ministrom zahraničných vecí Qin Gangom a prisľúbil, že jeho výrobca elektromobilov bude pokračovať v rozširovaní prevádzky v Číne, ktorá je najväčším svetovým trhom s elektromobilmi.

"Čína bude naďalej neochvejne podporovať otváranie sa na vysokej úrovni a je odhodlaná vytvoriť lepšie trhovo orientované, legalizované a internacionalizované podnikateľské prostredie pre spoločnosti z celého sveta vrátane spoločnosti Tesla," citovalo Čchina, do decembra 2022 čínskeho veľvyslanca vo Washingtone, vyhlásenie ministerstva zahraničných vecí.

Dodal, že "zdravé, stabilné a konštruktívne" čínsko-americké vzťahy sú prospešné nielen pre obe krajiny, ale pre celý svet.
Elon Musk reagoval zdôraznením, že záujmy USA a Číny sú "prepojené ako zrastené dvojčatá".
Spoločnosť Tesla je proti "oddeľovaniu a pretrhávaniu reťazí a je ochotná naďalej rozširovať svoje podnikanie v Číne a podieľať sa na možnostiach rozvoja Číny," nechal sa počuť.
Na správy o stretnutí Muska a Čchina reagovali americké trhy tým, že v utorok zaznamenali takmer 5 % nárast akcií spoločnosti Tesla.
Návšteva Elona Muska v Číne sa koná na pozadí napätia, ktoré spôsobilo, že vzťahy medzi USA a Čínou sa dostali na jedno z najnižších miest za posledné desaťročia. Muskove vyjadrenia však majú úplne odlišný tón ako vyjadrenia jastrabov vo Washingtone, ktorí sa snažia presadzovať príbeh o "čínskej hrozbe".
Musk nedávno vyvolal hnev v Tchaj-peji, keď povedal, že zjednotenie Taiwanu s pevninskou Čínou je "istou nevyhnutnosťou". Ostrov je autonómny od konca občianskej vojny v roku 1949, Peking však vypracoval plán jeho prípadného opätovného začlenenia do ČĽR v rámci dohody "jedna krajina, dva systémy".

"Oficiálnou politikou Číny je, že Taiwan by mal byť integrovaný... Človek nemusí čítať medzi riadkami. Stačí čítať riadky. V tejto situácii je určitá nevyhnutnosť," uviedol Musk v rozhovore zo 16. mája.

Začiatkom tohto týždňa Musk tiež pochválil vesmírny program Pekingu a na Twitteri napísal, že je "oveľa pokročilejší", ako si mnohí uvedomujú, po tom, ako čínske štátne spravodajstvo informovalo, že krajina do konca tohto desaťročia pristane s ľuďmi na Mesiaci.

Horúci trh
Čína je najväčším svetovým trhom s elektrickými vozidlami, ktorých sa v roku 2022 predá takmer 6 miliónov, a je rozhodujúcim trhom pre spoločnosť Tesla, ktorá bojuje o čínskeho kupujúceho s množstvom domácich výrobcov, ako sú BYD, Xpeng, Nio a Li Auto. Čínsky obchod sa na ročnom predaji spoločnosti Tesla podieľa necelou tretinou. Muskova návšteva však prichádza uprostred prebiehajúcej cenovej vojny elektrických vozidiel, ktorá sa spustila po tom, ako sa Tesla koncom minulého roka rozhodla znížiť ceny v Číne. Tým sa ešte viac vyostrila už aj tak napätá konkurencia. Ak si uvedomíme, že Čína si dala jasne za cieľ do roku 2035 zmeniť väčšinu vozidiel z ropných na elektrické alebo na palivové články, niet divu, že čínsky trh s elektrickými vozidlami je rozpálený do biela.
Objavili sa správy, že továreň Gigafactory by mala čoskoro začať vyrábať novú verziu Modelu 3. Okrem toho sa spoločnosť Tesla údajne snažila získať regulačné povolenie na uvedenie modelu FSD Beta na trh v Číne. FSD Beta je aktualizácia softvéru - stále vo vývoji -, ktorá umožňuje vozidlám Tesla jazdiť samé v mestských uliciach. Funkcia asistenta vodiča v rámci systému Autopilot a FSD narazila na prekážky pri schvaľovaní regulačnými orgánmi. Okrem toho Musk minulý mesiac oznámil, že Tesla postaví v Šanghaji aj superfabriku na výrobu batérií pre elektromobily.

Translated with www.DeepL.com/Translator (free version)

[Alchymista]

https://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/pri ... prezident/
Připravte se na nejhorší scénář, vyzval čínský prezident

Vůdce čínské komunistické strany Si Ťin-pching 30. května řekl svým nejvyšším představitelům národní bezpečnosti, aby byli připraveni na „nejhorší scénáře“ a „bouřlivé moře“.

Podle státní agentury Sin-chua Si promluvil k představitelům, kteří se účastnili prvního zasedání Komise pro národní bezpečnost od loňského 20. celostátního sjezdu ČKS.

Jako předseda komise Si uvedl, že musí hluboce pochopit, že „složitost a obtížnost otázek národní bezpečnosti, kterým nyní čelíme, výrazně vzrostla“. Si vyzval představitele ČKS, aby pokračovali v „duchu boje“ a „museli se držet myšlení na spodní hranici a myšlení podle nejhoršího scénáře a připravit se podstoupit velké zkoušky v podobě silného větru a rozbouřených vln, a dokonce i nebezpečného, rozbouřeného moře“.

Siovo použití „myšlení podle nejnižšího principu a myšlení podle nejhoršího scénáře“ přitáhlo pozornost okolního světa.

Wang He, komentátor čínských záležitostí a sloupkař deníku The Epoch Times, napsal: „Je to možná poprvé, co se na vrcholné politické schůzi ČKS používají tyto dva termíny společně. Spojení těchto dvou termínů ukazuje, že tón zasedání Komise pro národní bezpečnost je skutečně bojovný.

„Když ČKS čelí pro ni nejnebezpečnějšímu období, jedná nejzavilejší. Znamená to také, že ČKS je v nejslabším bodě a používá divoké činy, aby zakryla svou vnitřní slabost.“

Složitý a vážný
Si rovněž zdůraznil, že režim musí urychlit modernizaci armády, aby byla efektivnější ve „skutečném boji a praktickém použití“, protože ČKS čelí „složité a vážné“ situaci z hlediska národní bezpečnosti.

Pokud jde o Siovo poslední hodnocení situace na zasedání, pozorovatel čínských záležitostí Čung Jüan řekl deníku The Epoch Times, že se to rovná přiznání, že po loňském 20. sjezdu strany ČKS byli noví vrcholní představitelé národní bezpečnosti aktivní, ale situaci nezlepšili.

„Otázky národní bezpečnosti se pro ČKS naopak výrazně zhoršily,“ řekl Zhong.

„Toto hodnocení je neobvyklé, protože situace se měla zlepšit po nástupu nové komise pro národní bezpečnost. Nyní však konečně přiznali skutečnou situaci, což ukazuje, že vrcholní představitelé ČKS mají skutečně větší obavy,“ dodal.

Od loňského roku přijala řada opatření Spojených států, jako je omezení ČKS v sektoru špičkových technologií, zatýkání čínských špionů, uzavření čínských zámořských tajných policejních stanic a sankce proti čínským představitelům, což jsou silná protiopatření proti globální expanzi a infiltraci režimu. Podobně postupují i další země.

„Vrcholné kruhy ČKS by zřejmě měly cítit, že tlak mezinárodního společenství se zvyšuje,“ řekl Zhong.

„Nyní se ČKS neodvažuje otevřeně obhajovat válku, ale místo toho tvrdí, že ‚převezme iniciativu při utváření vnějšího bezpečnostního prostředí, které je pro nás výhodné‘. Musí se opravdu obávat případného protiútoku a porážky.“

Si na setkání rovněž požadoval vybudování systému monitorování národních bezpečnostních rizik a včasného varování, posílení národního bezpečnostního vzdělávání a zlepšení řízení bezpečnosti dat a umělé inteligence.

„ČKS se nebojí pouze vnějšího tlaku,“ řekl Zhong. „Bojí se ale také vnitřních problémů, proto Xi požaduje zachování politické bezpečnosti a zlepšení řízení bezpečnosti dat a umělé inteligence.“

[Alchymista]

https://www.infovojna.bz/article/dialog ... tu-do-ciny
Dialóg s Čínou je nevyhnutný na zabránenie vzniku konfliktu, vyhlásil šéf Pentagónu Austin v snahe normalizovať vzťahy s Pekingom. Šéf CIA medzitým za týmto účelom podnikol tajnú cestu do Číny

Čínska ľudová republika tento týždeň informovala USA, že odmietla pozvanie na stretnutie ministra obrany Spojených štátov Lloyda Austina s ministrom národnej obrany ČĽR Li Šang-fuem v Singapure.

Dialóg medzi Spojenými štátmi a Čínou je "nevyhnutný", aby sa predišlo chybným krokom, ktoré by mohli viesť ku konfliktu. V sobotu to v Singapure na každoročnej medzinárodnej bezpečnostnej konferencii známej pod názvom Dialóg Šangri-La povedal americký minister obrany Lloyd Austin.

"Otvorené komunikačné linky s Čínskou ľudovou republikou sú podľa Spojených štátov nevyhnutné — najmä medzi našimi ministerstvami obrany a vojenskými veliteľmi," cituje Austina agentúra AFP.

"Čím viac diskutujeme, tým viac sa môžeme vyhnúť nedorozumeniam a chybným krokom, ktoré by mohli viesť ku kríze alebo konfliktu," dodal šéf Pentagónu.

Spojené štáty navrhli Pekingu, aby sa v rámci bezpečnostnej konferencie v Singapure stretli ministri obrany oboch krajín. Čínska strana to však odmietla, no Austin a Li Šang-fu si deň predtým na úvodnej večeri summitu podali ruky a krátko spolu diskutovali.

Austin v tejto súvislosti vyjadril "hlboké znepokojenie z toho, že Čína nie je ochotná vážnejšie sa zapojiť do zlepšených mechanizmov krízového manažmentu medzi našimi dvoma armádami", no vyjadril nádej, že sa to čoskoro zmení.

Kritizoval tiež čínsku armádu, ktorej lietadlá vykonali znepokojujúci počet riskantných manévrov voči lietadlám USA a spojencov, nachádzajúcim sa oprávnene v medzinárodnom vzdušnom priestore.

K najnovšiemu incidentu došlo minulý týždeň, keď sa čínska stíhačka nad Juhočínskym morom nebezpečne priblížila k americkému sledovaciemu lietadlu. Čínska armáda však uviedla, že americké lietadlo "vniklo" do vojenského výcvikového priestoru.

Čínsky prezident Si Ťin-pching oznámil šéfom čínskej bezpečnosti, aby sa pripravili na extrémne až najhoršie scenáre kvôli zhoršujúcej sa bezpečnostnej situácii: „Zložitosť a závažnosť problémov národnej bezpečnosti, ktorým naša krajina čelí, sa dramaticky zvýšila“

Prezident Čínskej ľudovej republiky svoje varovanie predniesol pred Komisiou pre národnú bezpečnosť v čase rastúceho napätia s USA. Peking odmietol žiadosť Washingtonu o stretnutie šéfov obrany oboch krajín na júnovej bezpečnostnej konferencii v Singapure s odôvodnením, že predstavitelia USA musia rešpektovať suverenitu a bezpečnostné záujmy Číny.

Viac v článku TU. https://www.infovojna.bz/article/cinsky ... ie-scenare

Čínska ľudová republika informovala USA, že odmietla pozvanie zo začiatku mája na stretnutie ministra Austina s ministrom národnej obrany ČĽR Li Šang-fuem v Singapure.

Čína odmietla žiadosť USA o rokovanie ministrov obrany oboch krajín na okraj každoročného bezpečnostného fóra, ktoré sa cez víkend uskutoční v Singapure. Podľa agentúry Reuters ide o ďalší dôkaz, že vzťahy Washingtonu a Pekingu zostávajú napäté.

Viac v článku TU. https://www.infovojna.bz/article/peking ... usa-a-ciny
Riaditeľ CIA tajne navštívil Čínu

Šéf CIA William Burns v máji tajne navštívil Čínu, aby tam uskutočnil rokovania s predstaviteľmi. Oznámil 2. júna denník „Financial Times“ s odvolaním sa na vlastné zdroje.

CIA chief made secret visit to China in bid to thaw relations https://t.co/U6s4jAnGPH
— Financial Times (@FT) June 2, 2023

„Burns cestoval minulý mesiac do Pekingu, kde sa stretol s čínskymi partnermi a zdôraznil dôležitosť udržiavania otvorených komunikačných liniek prostredníctvom spravodajských kanálov,“ píše sa v článku.

V článku sa uvádza, že návšteva šéfa CIA sa uskutočnila na pozadí pokusov Bieleho domu obnoviť dialóg na vysokej úrovni s Pekingom.

Nemenovaný americký predstaviteľ pre Financial Times uviedol, že Joe Biden dôveruje šéfovi CIA v citlivých zahraničných misiách.

Počas cesty sa Burns stretol s predstaviteľmi čínskych spravodajských služieb s cieľom stabilizovať bilaterálne vzťahy.

Bývalý šéf americkej diplomacie Henry Kissinger poskytol v polovici mája pri príležitosti jeho 100. narodenín rozsiahly rozhovor pre The Economist. Vyjadril v ňom svoje hlboké znepokojenie nad súčasnou svetovou situáciou a konkrétnejšie nad možnou konfrontáciou dvoch súčasných superveľmocí: USA a Číny.

Viac v článku TU. https://www.infovojna.bz/article/kissin ... ovej-vojne

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20230604/china ... 97321.html
Čína varuje, že spojenectvá podobné NATO v Ázii môžu uvrhnúť región do "víru konfliktov

USA sú v súčasnosti členom viacerých aliancií a partnerstiev v ázijsko-tichomorskom regióne vrátane AUKUS s Austráliou a Spojeným kráľovstvom, QUAD s Canberrou, Dillí a Tokiom, ako aj SPEF, do ktorého patrí 13 ďalších ázijských členských štátov.
Čínsky minister obrany Li Šangfu varoval pred vytváraním aliancií podobných NATO v ázijsko-tichomorskom regióne, čo podľa neho môže mať pre tento región dôsledky.

V prejave na bezpečnostnej konferencii Shangri-La Dialogue v Singapure Li tvrdil, že "v podstate presadzovanie" takýchto aliancií v regióne je "spôsobom únosu regionálnych krajín a podnecovania konfrontácie, čo len uvrhne ázijsko-tichomorský región do víru sporov a konfliktov".
"Dnešný ázijsko-tichomorský región potrebuje otvorenú a inkluzívnu spoluprácu, nie kamarátenie sa do malých klík. Nesmieme zabúdať na ťažké katastrofy, ktoré priniesli dve svetové vojny národom všetkých krajín, a nesmieme dovoliť, aby sa takáto tragická história zopakovala," zdôraznil.
Čínsky minister obrany tiež obvinil "niektoré krajiny" zo zintenzívňovania pretekov v zbrojení a zasahovania do vnútorných záležitostí iných národov.

Upozornil, že "mentalita studenej vojny sa v súčasnosti znovu objavuje, čo výrazne zvyšuje bezpečnostné riziká", a dodal, že "vzájomný rešpekt by mal prevládnuť nad zastrašovaním a hegemóniou".
Šéf čínskej obrany výslovne nemenoval žiadnu krajinu, ale zrejme mal na mysli USA, ktoré sú v súčasnosti súčasťou viacerých aliancií a partnerstiev v celom regióne.
Liove poznámky prišli po tom, ako americký minister obrany Lloyd Austin na dialógu Šangri-La povedal, že jeho krajina sa nesnaží vytvoriť v ázijsko-tichomorskom regióne alianciu podobnú NATO.

Predchádzalo tomu vyhlásenie hovorkyne ruského ministerstva zahraničných vecí Marie Zacharovovej, že vojenský pakt, ktorý minulý týždeň podpísali USA a Papua-Nová Guinea, poskytne Washingtonu oporu v južnom Pacifiku a umožní Amerike pokračovať v militarizácii ázijsko-tichomorského regiónu.
Amerika zatiaľ zostáva členom aliancie AUKUS, ktorá ju združuje s Austráliou a Spojeným kráľovstvom. USA sú tiež členom štvorstranného bezpečnostného dialógu (QUAD) s Austráliou, Indiou a Japonskom.
Okrem toho je Washington súčasťou iniciatívy Indo-tichomorský hospodársky rámec pre prosperitu (IPEF), ktorá bola založená v máji 2022 a v súčasnosti zahŕňa ďalších 13 členov, ako sú Austrália, Brunej, Fidži, India, Indonézia, Japonsko, Malajzia, Nový Zéland, Filipíny, Singapur, Južná Kórea, Thajsko a Vietnam.

Translated with www.DeepL.com/Translator (free version)

[PeterSly]

Velmi vážné varováni Číny směrem k USA ohledem Tchajvanu.
https://www.globaltimes.cn/page/202306/1291893.shtml

Čínský ministr obrany: Jestliže si někdo troufne oddělit Tchajvan od Číny, Čínská armáda nebude váhat ani vteřinu. Tchajvan musí být a bude připojen k Číně. USA musí začít jednat upřímně a sladit své slova a činy a podniknout jasné kroky tímto směrem, jestliže si přejí stabilizovat vztahy mezi armádami USA a Číny.