Důvěryhodné zdroje obeznámené se zakázkou následně deníku Echo24 potvrdily, že je Ázerbájdžán rozhodnutý pořídit moderní české samohybné houfnice Dita vyráběné českou firmou Excalibur Army, která je součástí holdingu Czechoslovak Group vlastněného zbrojařem Michalem Strnadem. Konkrétně Ázerbájdžán projevil zájem nejméně o 70 kusů těchto houfnic. Ještě začátkem května však nebylo podle jednoho ze zdrojů jasné, jaké přesně množství houfnic Ázerbájdžánci koupí a kolik za ně zaplatí. Zda už byl kontrakt dotažen do konce, včetně podpisů, není jasné. Za pozornost stojí, že oficiálním dodavatelem má být Slovensko, nikoli Česko.
Houfnice Dita vyrábí Strnadova Excalibur Army ve Šternberku na Olomoucku. Na výrobě některých komponent, zejména hlavní, se podílí slovenská státní zbrojovka Konštrukta-Defence a ZTS špeciál v Dubnici nad Váhom. Devět houfnic Dita objednalo v Česku začátkem roku pro Ukrajinu také Nizozemsko.
Mluvčí holdingu CSG Andrej Čírtek nechtěl momentální stav zakázky pro Ázerbájdžán blíže komentovat. „Z důvodu ochrany informací i smluvních podmínek vyzbrojovací zakázky a jejich detaily nesdělujeme,“ odpověděl pro Echo24 mluvčí skupiny. „Na konto výroby samohybných houfnic lze uvést, že CSG, její české a slovenské firmy, a to i ve spolupráci se slovenskými státními podniky, intenzivně pracují na získávání nových zakázek na různých teritoriích, které zajistí výrobní program českého i slovenského obranného průmyslu v této oblasti na roky dopředu,“ dodal Čírtek.
Poslanec obvinil vládu ze zdržování výroby pro Ukrajinu
Největší jednorázová zakázka na prodej dělostřelecké techniky od rozdělení Česka a Slovenska přitahuje pozornost sama o sobě. K tomu se stala také prostředkem politického boje mezi slovenskou opozicí a vládou premiéra Roberta Fica. Opoziční poslanec Juraj Krúpa (SaS) spolu s někdejším armádním generálem Pavlem Mackem (předseda mimoparlamentí ODS) totiž obvinili slovenskou vládu a ministra obrany Roberta Kaliňáka, že kvůli podpoře prodeje českých houfnic Dita do Ázerbájdžánu zdržují výrobu slovenských houfnic Zuzana 2 pro Ukrajinu (celkem mají Ukrajinci na Slovensku objednáno 16 houfnic Zuzana, z nichž zatím dostali dvě).
„Máme podezření, že Robert Kaliňák jedná spíš v zájmu cizích zahraničních zbrojařských společností na úkor slovenských zbrojařských společností, které spíše odsunuje do pozadí. (...) Je to několik týdnů, kdy ministr Kaliňák navštívil Ázerbájdžán. Máme podezření, že tam mimo jiné byl jednat i o tom, že se budeme podílet na výrobě houfnic Dita a že je tam dodáme, opět na úkor houfnic Zuzana,“ řekl na tiskové konferenci opoziční poslanec Krúpa.
Krúpa s Mackem také řekli, že mají informace, že ve státním závodě v Dubnici nad Váhom stojí několik nedokončených houfnic Zuzana, které státní zbrojovka nemůže dokončit kvůli chybějícím součástkám: především hlavním. Důvodem zpoždění má být podle nich to, že státem kontrolované zbrojovky preferují konkurenční český projekt a vyrábí hlavně určené pro Strnadovy Dity namísto součástek pro slovenské Zuzany. Informoval o tom například slovenský Denník N.
Žádný zákazník není upřednostňován, tvrdí CSG
Mluvčí CSG Čírtek k tomu však uvedl, že diverzifikace zákazníků je pro dlouhodobou prosperitu obranného průmyslu velmi důležitá a že „žádný zákazník není upřednostňován“. Dodal k tomu také, že je pozitivní, že se českému i slovenskému obrannému průmyslu daří získávat nové zakázky. „Domníváme se, že i pro politiky v obou zemích je to dobrá zpráva, protože tím dochází k ekonomickým přínosům i posilování domácích obranných kapacit pro případ krize.“
Ke zdrženlivosti ohledně soudů vyzývá také ukrajinský vojensky zaměřený server Defence Express, který rovněž informoval o nesrovnalostech v tvrzeních slovenské opozice. Server například upozorňuje s odkazem na oficiální údaje výrobců obou typů houfnic na rozdílnou délku hlavní. Obě sice používají západní střelivo ráže 155 mm, ale zatímco Dita má délku hlavně 45násobnou oproti ráži, u Zuzany 2 je to 52násobek, tedy má delší hlaveň. Navíc upozorňuje, že slovenská armáda i přes údajný nedostatek komponentů ohlásila na konci minulého roku, že převzala další dva objednané kusy Zuzany 2. Za zmínku také stojí, že Dity pro Ázerbájdžán zatím zřejmě vůbec nejsou ve výrobě a tak je nepravděpodobné, že by zahlcovaly slovenské výrobní kapacity. Dodání 70 kusů s jistotou zabere několik let.
Největší kontrakt svého druhu
„Pokud bude zakázka podepsána v této podobě, půjde o největší kontrakt na vývoz dělostřelecké techniky od roku 1989. A je to zároveň důkaz rostoucí síly českého a současně také slovenského obranného průmyslu, protože Dita by bez slovenských součástek nemohla existovat, neboť v Česku nikdo neumí vyrábět dělostřelecké hlavně,“ komentoval pro Echo24 vojenský expert Lukáš Visingr s tím, že kontrakt současně zapadá do snahy Česka a Slovenska odstřihnout se od Ruska jako od dodavatele zdrojů, jako je ropa a plyn.
Slovensko a ČR chtějí ázerbájdžánský plyn
Slovenská vláda je v Ázerbájdžánu v poslední době jako doma. Minulý týden přistála v Baku už několikátá delegace za tento rok. Cesty do Baku se zúčastnil premiér Fico, ministr obrany Kaliňák i zástupci průmyslu. Agentura TASR mimo jiné informovala, že by Bratislava chtěla prohloubit s Baku spolupráci v oblasti energetiky, dovozu nerostných surovin a také obranném průmyslu, což odpovídá předchozím informací o vývozu houfnic Dita.
Obranné zakázky a dovoz plynu byly předmětem i poslední návštěvy ministra Kaliňáka v Baku v březnu. Ministryně hospodářství Denisa Saková (Hlas-SD) minulé úterý po posledních jednáních s tamními politiky řekla, že zájem dovážet plyn má nejen Slovensko, ale také Česko a další země.
„My pevně věříme, že se nám podaří navázat kontakt a spolupráci v oblasti dodávek plynu na Slovensko a do východní a střední Evropy. Tento zájem mají i okolní státy jako Rakousko, Česká republika, Maďarsko,“ uvedla slovenská ministryně.
„Vyvineme maximální úsilí k tomu, abychom ten plyn z Ázerbájdžánu mohli dovážet na Slovensko a tak diverzifikovat dodávky a odstřihnout se od ruského plynu,“ dodala ministryně. Vyjádření slovenské vlády značí, že se na obzoru rýsuje nové strategické partnerství, z něhož by měl v budoucnu těžit jak československý průmysl, tak Ázerbájdžán, který plánuje do budoucna další zvýšení těžby plynu. V Baku jednala na přelomu letošního ledna a února také česká parlamentní delegace v čele s předsedkyní sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09) doprovázená zástupci českých firem, ta navštívila současně také arménské hlavní město Jerevan.
