Ázerbájdžán

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 49454
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ázerbájdžán

Příspěvek od Alchymista » 06 dub 2024, 23:25

https://sputnikglobe.com/20240405/armen ... 70201.html
Arménie a Ázerbájdžán se vzájemně obviňují z ostřelování vojenských pozic na hranicích
JEREVAN/BAKU (Sputnik) - Arménie a Ázerbájdžán si v pátek vyměnily obvinění ze vzájemného ostřelování vojenských pozic v pohraniční oblasti.
Arménské ministerstvo obrany uvedlo, že ázerbájdžánské síly ostřelovaly pozice v provinciích Tavuš a Gegarkunik.
"Dne 5. dubna v 17:05 [13:05 SEČ] ve vesnici Chinari (provincie Tavuš) a v 17:30 ve Verin Šorža (provincie Gegharkunik) zahájily jednotky ázerbájdžánských ozbrojených sil palbu z ručních zbraní směrem k arménským bojovým pozicím," uvedlo ministerstvo v prohlášení.
Mezitím ázerbájdžánské ministerstvo obrany uvedlo, že arménské síly zahájily palbu na pozice ve směru na osadu Munjuglu Tovuzské oblasti.
"Přibližně v 17:25 [13:25 SEČ] jednotky arménských ozbrojených sil z pozic ve směru osady Činarli regionu Berd za použití ručních zbraní podrobily palbě pozice ázerbájdžánské armády rozmístěné ve směru osady Munjuglu regionu Tovuz," uvádí se v prohlášení ministerstva.
Baku uvedlo, že arménské síly se pokusily "provést práce za účelem ženijního vylepšení příkopu před pozicemi ázerbájdžánské armády". Jerevan toto prohlášení označil za "další dezinformaci".
Řada ázerbájdžánských médií, například zpravodajský portál Axar, zveřejnila záběry, které podle nich zachycují pohyb arménských ozbrojených sil směrem k ázerbájdžánské hranici, a tvrdila, že Arménie shromažďuje vojenskou techniku v jihovýchodním pohraničním regionu Sjunik, který je součástí takzvané Zangezurské oblasti.
Jerevan se k těmto zprávám zatím nevyjádřil. Několik arménských médií tvrdilo, že záběry jsou staré.
Dříve během dne se arménský premiér Nikol Pašinjan setkal v Bruselu s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a americkým ministrem zahraničí Antony Blinkenem. Pašinjan potvrdil závazek Arménie normalizovat vztahy s Ázerbájdžánem na základě vzájemného uznání svrchovanosti a územní celistvosti. Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev mezitím prohlásil, že třístranné setkání bylo namířeno proti jakékoli spolupráci v oblasti jižního Kavkazu. Alijev dodal, že připravovaný plán pro jižní Kavkaz by mohl "v budoucnu vést k velké katastrofě".
Jerevan a Baku se opakovaně vzájemně obviňují z porušování křehkého příměří podél jejich hranic. V říjnu 2022 vyslala Evropská unie do Arménie svou první misi, aby monitorovala situaci na hranici s Ázerbájdžánem. Obě země nadále pracují na vymezení a demarkaci hranic.

Jižní Kavkaz je považován za jeden z nejkonfliktnějších regionů, částečně kvůli dlouhodobému konfliktu mezi Arménií a Ázerbájdžánem o odtržený region Náhorní Karabach. V září 2023 Ázerbájdžán převzal kontrolu nad regionem obývaným převážně etnickými Armény, což přimělo téměř všechny místní obyvatele k útěku do Arménie.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 49454
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ázerbájdžán

Příspěvek od Alchymista » 04 kvě 2024, 20:06

https://casopisargument.cz/?p=57060
Jak se vyvíjí spolupráce Číny a Ázerbájdžánu v projektu Pásmo a stezka?
Ázerbájdžán je jedním z prvních a nejaktivnějších respondentů a účastníků Čínou navrhované iniciativy Pásmo a stezka (BRI) a aktivně se zapojil do celé řady investic a projektů.

Ázerbájdžán se těší na prohloubení mnohostranné spolupráce s Čínou v oblastech, jako je hospodářství, obchod, investice, zelená energie, meziregionální spolupráce, kulturní výměny, cestovní ruch a změna klimatu.

„Význam BRI přesahuje rámec ekonomiky a obchodu; slouží jako platforma pro výměnu mezi různými zeměmi a civilizacemi. Od svého návrhu iniciativa aktivně podporuje spolupráci mezi zeměmi a usnadňuje regionální spolupráci,“ uvedl v rozhovoru pro čínské nacionalistické noviny Global Times velvyslanec Ázerbájdžánu v Číně Bunjad Husejnov.

Čína je lídrem v oblasti větrné a solární energie a elektromobilů, díky tomu čínská společnost BYD úspěšně vyhrála výběrové řízení a podepsala dohodu o založení společného podniku a zřízení výrobní linky na výrobu elektrických autobusů v Ázerbájdžánu. Čínské společnosti se zde navíc aktivně podílejí na investicích a výstavbě fotovoltaických elektráren.

Dále je Ázerbájdžán plně připraven rozvíjet hospodářské a obchodní vztahy s Čínou bez stanovení jakéhokoli stropu či omezení z hlediska rozsahu, přičemž spolupráce se bude týkat mnoha oblastí včetně obchodu, technologií, digitalizace, zemědělství a logistiky.

Na dotaz novin Global Times, jak hodnotí Husejnov úspěchy spolupráce mezi oběma zeměmi, pokud jde o nákladní vlaky Čína-Evropa, odvětil následující: „Vzhledem k probíhajícím geopolitickým konfliktům ve světě roste význam transkaspického mezinárodního dopravního koridoru, známého také jako Střední koridor. Střední koridor je nyní považován za jednu z nejbezpečnějších a nejefektivnějších přeshraničních železničních dopravních tras. S tím, jak čínská vláda postupuje v procesu podpory vysoce kvalitní společné výstavby BRI, se podpora Středního koridoru stala jedním z významných opatření na programu. V současné době několik regionálních zemí včetně Kazachstánu, Turkmenistánu, Uzbekistánu, Gruzie, Turecka a Ázerbájdžánu diskutuje o tom, jak zvýšit efektivitu regionální železniční dopravy.“

Prostřednictvím bezpečného, levného a efektivního železničního dopravního koridoru lze do Evropy přepravovat zboží vyrobené v Číně a zároveň usnadnit vstup evropského zboží na čínský trh. Kromě toho je dále zdůrazněna úloha Ázerbájdžánu jako důležitého článku železničního dopravního uzlu spojujícího Východ a Západ.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 49454
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ázerbájdžán

Příspěvek od Alchymista » 14 kvě 2024, 00:25

https://echo24.cz/a/HMr3e/zpravy-azerba ... ina-zuzana
Ázerbájdžán kupuje nejméně 70 českých houfnic Dita. Na oplátku máme dostat plyn
Má jít o největší zakázku svého druhu. Ázerbájdžán se rozhodl pro nákup nejméně 70 samohybných houfnic Dita, které vyrábí česká firma Excalibur Army spadající do holdingu Czechoslovak Group (CSG) zbrojaře Michala Strnada. Deníku Echo24 to potvrdily dva na sobě nezávislé zdroje obeznámené s parametry zakázky. Obří kontrakt se stal v posledních dnech dokonce součástí politického boje na Slovensku, podle opozičních poslanců totiž poškozuje slovenské zbrojovky a ohrožuje jejich dodávky na Ukrajinu. O tom však existují pochybnosti a také český zbrojař to odmítá. Zároveň slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková po jednání v Baku minulý týden řekla, že Slovensko a také Česko usilují o ázerbájdžánský plyn.

První stručné zmínky o tom, že se pro český obranný průmysl rýsuje v Ázerbájdžánu obří exportní příležitost, přinesla před několika dny slovenská média v souvislosti s posledními cestami slovenských vládních delegací do ázerbájdžánského Baku, kde vláda premiéra Roberta Fica (Smer-SD) jednala minulý týden o vzájemné spolupráci v oblasti energetiky a zbrojního průmyslu.
Důvěryhodné zdroje obeznámené se zakázkou následně deníku Echo24 potvrdily, že je Ázerbájdžán rozhodnutý pořídit moderní české samohybné houfnice Dita vyráběné českou firmou Excalibur Army, která je součástí holdingu Czechoslovak Group vlastněného zbrojařem Michalem Strnadem. Konkrétně Ázerbájdžán projevil zájem nejméně o 70 kusů těchto houfnic. Ještě začátkem května však nebylo podle jednoho ze zdrojů jasné, jaké přesně množství houfnic Ázerbájdžánci koupí a kolik za ně zaplatí. Zda už byl kontrakt dotažen do konce, včetně podpisů, není jasné. Za pozornost stojí, že oficiálním dodavatelem má být Slovensko, nikoli Česko.
Houfnice Dita vyrábí Strnadova Excalibur Army ve Šternberku na Olomoucku. Na výrobě některých komponent, zejména hlavní, se podílí slovenská státní zbrojovka Konštrukta-Defence a ZTS špeciál v Dubnici nad Váhom. Devět houfnic Dita objednalo v Česku začátkem roku pro Ukrajinu také Nizozemsko.

Mluvčí holdingu CSG Andrej Čírtek nechtěl momentální stav zakázky pro Ázerbájdžán blíže komentovat. „Z důvodu ochrany informací i smluvních podmínek vyzbrojovací zakázky a jejich detaily nesdělujeme,“ odpověděl pro Echo24 mluvčí skupiny. „Na konto výroby samohybných houfnic lze uvést, že CSG, její české a slovenské firmy, a to i ve spolupráci se slovenskými státními podniky, intenzivně pracují na získávání nových zakázek na různých teritoriích, které zajistí výrobní program českého i slovenského obranného průmyslu v této oblasti na roky dopředu,“ dodal Čírtek.
Poslanec obvinil vládu ze zdržování výroby pro Ukrajinu

Největší jednorázová zakázka na prodej dělostřelecké techniky od rozdělení Česka a Slovenska přitahuje pozornost sama o sobě. K tomu se stala také prostředkem politického boje mezi slovenskou opozicí a vládou premiéra Roberta Fica. Opoziční poslanec Juraj Krúpa (SaS) spolu s někdejším armádním generálem Pavlem Mackem (předseda mimoparlamentí ODS) totiž obvinili slovenskou vládu a ministra obrany Roberta Kaliňáka, že kvůli podpoře prodeje českých houfnic Dita do Ázerbájdžánu zdržují výrobu slovenských houfnic Zuzana 2 pro Ukrajinu (celkem mají Ukrajinci na Slovensku objednáno 16 houfnic Zuzana, z nichž zatím dostali dvě).

„Máme podezření, že Robert Kaliňák jedná spíš v zájmu cizích zahraničních zbrojařských společností na úkor slovenských zbrojařských společností, které spíše odsunuje do pozadí. (...) Je to několik týdnů, kdy ministr Kaliňák navštívil Ázerbájdžán. Máme podezření, že tam mimo jiné byl jednat i o tom, že se budeme podílet na výrobě houfnic Dita a že je tam dodáme, opět na úkor houfnic Zuzana,“ řekl na tiskové konferenci opoziční poslanec Krúpa.

Krúpa s Mackem také řekli, že mají informace, že ve státním závodě v Dubnici nad Váhom stojí několik nedokončených houfnic Zuzana, které státní zbrojovka nemůže dokončit kvůli chybějícím součástkám: především hlavním. Důvodem zpoždění má být podle nich to, že státem kontrolované zbrojovky preferují konkurenční český projekt a vyrábí hlavně určené pro Strnadovy Dity namísto součástek pro slovenské Zuzany. Informoval o tom například slovenský Denník N.
Žádný zákazník není upřednostňován, tvrdí CSG

Mluvčí CSG Čírtek k tomu však uvedl, že diverzifikace zákazníků je pro dlouhodobou prosperitu obranného průmyslu velmi důležitá a že „žádný zákazník není upřednostňován“. Dodal k tomu také, že je pozitivní, že se českému i slovenskému obrannému průmyslu daří získávat nové zakázky. „Domníváme se, že i pro politiky v obou zemích je to dobrá zpráva, protože tím dochází k ekonomickým přínosům i posilování domácích obranných kapacit pro případ krize.“

Ke zdrženlivosti ohledně soudů vyzývá také ukrajinský vojensky zaměřený server Defence Express, který rovněž informoval o nesrovnalostech v tvrzeních slovenské opozice. Server například upozorňuje s odkazem na oficiální údaje výrobců obou typů houfnic na rozdílnou délku hlavní. Obě sice používají západní střelivo ráže 155 mm, ale zatímco Dita má délku hlavně 45násobnou oproti ráži, u Zuzany 2 je to 52násobek, tedy má delší hlaveň. Navíc upozorňuje, že slovenská armáda i přes údajný nedostatek komponentů ohlásila na konci minulého roku, že převzala další dva objednané kusy Zuzany 2. Za zmínku také stojí, že Dity pro Ázerbájdžán zatím zřejmě vůbec nejsou ve výrobě a tak je nepravděpodobné, že by zahlcovaly slovenské výrobní kapacity. Dodání 70 kusů s jistotou zabere několik let.
Největší kontrakt svého druhu

„Pokud bude zakázka podepsána v této podobě, půjde o největší kontrakt na vývoz dělostřelecké techniky od roku 1989. A je to zároveň důkaz rostoucí síly českého a současně také slovenského obranného průmyslu, protože Dita by bez slovenských součástek nemohla existovat, neboť v Česku nikdo neumí vyrábět dělostřelecké hlavně,“ komentoval pro Echo24 vojenský expert Lukáš Visingr s tím, že kontrakt současně zapadá do snahy Česka a Slovenska odstřihnout se od Ruska jako od dodavatele zdrojů, jako je ropa a plyn.
Slovensko a ČR chtějí ázerbájdžánský plyn

Slovenská vláda je v Ázerbájdžánu v poslední době jako doma. Minulý týden přistála v Baku už několikátá delegace za tento rok. Cesty do Baku se zúčastnil premiér Fico, ministr obrany Kaliňák i zástupci průmyslu. Agentura TASR mimo jiné informovala, že by Bratislava chtěla prohloubit s Baku spolupráci v oblasti energetiky, dovozu nerostných surovin a také obranném průmyslu, což odpovídá předchozím informací o vývozu houfnic Dita.

Obranné zakázky a dovoz plynu byly předmětem i poslední návštěvy ministra Kaliňáka v Baku v březnu. Ministryně hospodářství Denisa Saková (Hlas-SD) minulé úterý po posledních jednáních s tamními politiky řekla, že zájem dovážet plyn má nejen Slovensko, ale také Česko a další země.

„My pevně věříme, že se nám podaří navázat kontakt a spolupráci v oblasti dodávek plynu na Slovensko a do východní a střední Evropy. Tento zájem mají i okolní státy jako Rakousko, Česká republika, Maďarsko,“ uvedla slovenská ministryně.

„Vyvineme maximální úsilí k tomu, abychom ten plyn z Ázerbájdžánu mohli dovážet na Slovensko a tak diverzifikovat dodávky a odstřihnout se od ruského plynu,“ dodala ministryně. Vyjádření slovenské vlády značí, že se na obzoru rýsuje nové strategické partnerství, z něhož by měl v budoucnu těžit jak československý průmysl, tak Ázerbájdžán, který plánuje do budoucna další zvýšení těžby plynu. V Baku jednala na přelomu letošního ledna a února také česká parlamentní delegace v čele s předsedkyní sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09) doprovázená zástupci českých firem, ta navštívila současně také arménské hlavní město Jerevan.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

Uživatelský avatar
Kalinac
Redaktor - závislák :-)
Příspěvky: 9591
Registrován: 24 úno 2017, 20:23

Re: Ázerbájdžán

Příspěvek od Kalinac » 17 srp 2024, 10:01

Putin navštíví Ázerbájdžán ve dnech 18. a 19. srpna
Ruský prezident Vladimir Putin uskuteční ve dnech 18. a 19. srpna státní návštěvu Ázerbájdžánu. Informovala o tom tisková služba Kremlu.
Ve zprávě se uvádí, že se plánuje diskutovat o otázkách "dalšího rozvoje rusko-ázerbájdžánských vztahů strategického partnerství a aliance".
Putin Ázerbájdžán.jpg
Putin Ázerbájdžán.jpg (25.31 KiB) Zobrazeno 2211 x
Během rozhovorů se bude diskutovat i o aktuálních mezinárodních a regionálních otázkách.
"Po návštěvě se plánuje přijetí společného prohlášení hlav států, podepsání mezivládních a dalších dokumentů," uzavřel Kreml

https://nsn.fm/policy/putin-18-19-avgus ... erbaidzhan

Pravda může být různá. Absolutní, relativní, částečná, úplná, krutá, sprostá, naprostá, veliká… A každý má tu svou.

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 49454
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ázerbájdžán

Příspěvek od Alchymista » 19 srp 2024, 20:37

https://sputnikglobe.com/20240819/devel ... 27520.html
Rozvoj severojužného koridoru prospeje vzťahom medzi Ruskom a Azerbajdžanom - Putin
BAKU (Sputnik) - Rozvoj medzinárodného dopravného koridoru Sever - Juh bude prínosom pre vzťahy medzi Ruskom a Azerbajdžanom, uviedol v pondelok ruský prezident Vladimir Putin.
„Chcel by som osobitne upozorniť na naše spoločné plány týkajúce sa realizácie projektu Sever - Juh, ktorý nám umožní dosiahnuť pobrežie Indického oceánu a využívať tieto trasy vo vzájomný prospech, vo vzájomnom záujme,“ povedal Putin po rokovaniach s azerbajdžanským prezidentom Ilhamom Alijevom.
Rusko a Azerbajdžan tiež začínajú stavať tankery na prepravu ropných produktov, čo zvýši dodávky energie na svetové trhy, dodal prezident.
Vladimir Putin uviedol, že s azerbajdžanským prezidentom Ilhamom Alijevom diskutoval o širokom spektre bilaterálnych vzťahov medzi Moskvou a Baku.
„Počas rokovaní, ktoré sa uskutočnili, sme podrobne a vecne prediskutovali najširší okruh otázok našej spolupráce,“ povedal Putin po rokovaniach s Alijevom v Baku a dodal, že diskutovali aj o medzinárodnej agende a osobitnú pozornosť venovali zvýšeniu vzájomného obchodu medzi krajinami.
Spoločné vyhlásenie lídrov Ruska a Azerbajdžanu po rozhovoroch obsahuje rozsiahle úlohy pre ďalší rozvoj vzťahov, uviedol ruský líder.

Azerbajdžanský prezident Ilham Alijev uviedol, že s ruským prezidentom Vladimirom Putinom podrobne prerokoval otázky obchodných a hospodárskych vzťahov.
„Dnes sme podrobne diskutovali o širokom spektre medzištátnych vzťahov ... Podrobne sme analyzovali otázky týkajúce sa obchodných a hospodárskych vzťahov. Rast obchodného obratu v minulom roku aj za prvých šesť mesiacov tohto roka naznačuje veľký potenciál spolupráce,“ povedal Alijev po rokovaniach s Putinom.
Prezident uviedol, že podrobne diskutovali aj o realizácii medzinárodného dopravného koridoru Sever - Juh, pričom dodal, že sa rokuje o možnosti prepravy nákladu po severojužnom koridore od 15 miliónov ton vyššie.
Alijev vyjadril presvedčenie, že Rusko a Azerbajdžan budú pokračovať v koordinácii činností v energetickom sektore.
„Dnes prijaté dokumenty, vrátane predovšetkým spoločného vyhlásenia prezidentov, opäť potvrdzujú priateľský a spojenecký charakter našich vzťahov ... Naše krajiny vystupujú ako spojenci, ako priatelia, ako blízki partneri,“ dodal Alijev.
Prezident okrem toho uviedol, že stabilita a bezpečnosť celého regiónu južného Kaukazu do veľkej miery závisí od úzkej spolupráce medzi Azerbajdžanom a Ruskom.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 49454
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ázerbájdžán

Příspěvek od Alchymista » 19 srp 2024, 21:03

K tomu je treba vedieť, ako je to s azerbajdžanským plynom a ropou - veľkou to nádejou EU:
https://www.enerdata.net/publications/daily-energy-news/azerbaijans-2023-gas-and-power-production-rose-while-oil-production-declined.html píše:15. januára 2024
Azerbajdžanské ministerstvo energetiky zverejnilo údaje o dodávkach plynu, ropy a elektrickej energie na rok 2023. Podľa ministerstva Azerbajdžan v roku 2023 vyťažil 48,3 mld. m3 zemného plynu (+37 % v porovnaní s rokom 2022), z toho 12,9 mld. m3 z poľa Azeri-Chirag-Gunashli (ACG), 26,2 mld. m3 z poľa Shah Deniz a 0,8 mld. m3 z poľa Absheron. Štátna spoločnosť SOCAR v priebehu roka vyťažila 8,4 mld. m3 plynu (8,1 mld. m3 v roku 2022). Vývoz plynu v roku 2023 predstavoval 23,8 mld. m3 (+5 %), pričom 11,8 mld. m3 sa predalo do Európy, 9,5 mld. m3 do Türkiye a 2,5 mld. m3 do Gruzínska.

Azerbajdžan v roku 2023 vyťažil 30,2 mil. ton ropy (vrátane kondenzátu) (-7 %). Na ložisko Azeri-Chirag-Gunashli pripadlo 17,8 Mt, zatiaľ čo na ložisko Shah Deniz 4,3 Mt (kondenzát) a na ložisko Absheron 0,3 Mt. Ťažba ropy spoločnosti SOCAR predstavovala 7,8 Mt (vrátane kondenzátu). Vývoz ropy v roku 2023 predstavoval 25,2 Mt (-5 %).

Celková výroba elektrickej energie v Azerbajdžane v roku 2023 predstavovala 29,3 TWh (+1 %), z toho 27,2 TWh z tepelných elektrární, 1,8 TWh z vodných elektrární, 57 GWh z veterných elektrární, 79 GWh zo slnečných elektrární a 223 GWh zo spaľovania odpadu. Najväčší podiel na výrobe elektrickej energie mala spoločnosť Azerenergy (26,4 TWh, z toho 24,7 TWh z tepelných elektrární a 1,6 TWh z vodných elektrární), nasledovala Štátna energetická agentúra Nachčivskej AR (481 GWh), Azerishig (42 GWh veternej energie) a iné IPP (2,3 TWh). Vývoz elektriny predstavoval 3,3 TWh (+8 %) a dovoz 212 GWh (+54 %).
Elektrinu vyrábajú spalovaním zemného plynu - spotreba uhlia v roku 2016 klesla na 178 TON (pri skoro desaťmilionovej populácii)
(4020).jpg
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

Uživatelský avatar
skflanker_
Sponzor fóra
Příspěvky: 10866
Registrován: 07 úno 2017, 20:22

Re: Ázerbájdžán

Příspěvek od skflanker_ » 25 zář 2024, 21:14

Do výzbroje VVS Azerbajdžana boli zaradené viacúčelové lietadlá JF-17C (Block-III). Lietadlá boli vyvinuté ako spoločný projekt čínskej spoločnosti Čcheng-tu (CAC) a pakistanskej firmy Pakistan Aeronautical Complex (PAC). V 02/2024 médiá písali o podpise zmluvy v hodnote 1,6 mld. $.
20240925.jpg
Zdroj https://vk.com/wall-123538639_4329493 z 25.09.2024
+
Prezidentovi Azerbajdžanu Alijevovi predstavili viacúčelové lietadlo JF-17C
V stredu 25.09.2024 na medzinárodnom letisku Hejdara Alijeva bolo prezidentovi Azerbajdžanskej republiky, vrchnému veliteľovi ozbrojených síl Ilhamovi Alijevovi predstavené moderné, ľahké viacúčelové lietadlo JF-17C (Block-III) s denným a nočným režimom, ktoré bolo vyvinuté ako spoločný projekt Pakistan Aeronautical Complex (PAC) a China Chengdu Aviation Corporation. Tlačová služba azerbajdžanského prezidenta informovala, že lietadlá JF-17 „už boli zaradené do výzbroje azerbajdžanských vzdušných síl“. Uvádza sa, že Azerbajdžan podpísal s Pakistanom zmluvu v hodnote 1,6 miliardy $ na nákup bližšie nešpecifikovaného počtu viacúčelových lietadiel JF-17C Block III pre VVS Azerbajdžana. Azerbajdžan sa tak po samotnom Pakistane, Mjanmarsku a Nigérii stal (stane) 4. krajinou, ktorá má vo výzbroji lietadlá rodiny JF-17.
JF-17 (alias Chengdu FC-1 Xiaolong) je viacúčelové bojové lietadlo, ktoré spoločne vyvinuli Čína a Pakistan. FC-1 vyvinula čínska spoločnosť CAC (Chengdu Aircraft Corporation) za účasti konštrukčnej kancelárie MiG (МиГ) a finančnej podpory Pakistanu na prelome 90. rokov a roku 2000 na základe potomka sovietskeho lietadla MiG-21 (МиГ-21) vyrábaného v Číne. Lietadlo poháňa motor RD-93 (РД-93) vyrábaný ruskou spoločnosťou OAO „Klimov“ (Климов).
Zdroj https://vk.com/wall-173678697_389366 / https://t.me/AviaCT/28048 z 25.09.2024 + ďalšie foto
O lietadle JF-17C napríklad https://ruslet.webnode.cz/technika/cins ... 7-block-3/

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 49454
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ázerbájdžán

Příspěvek od Alchymista » 18 pro 2024, 21:21

https://sputnikglobe.com/20241218/repor ... 04058.html
Správy o tureckej vojenskej základni v Azerbajdžane sú „politické špekulácie“ - Alijev
BAKU (Sputnik) - Správy v médiách o údajných plánoch Turecka zriadiť v Azerbajdžane vojenskú základňu sú politickými špekuláciami, keďže jej vytvorenie nie je potrebné, uviedol v stredu pre Sputnik azerbajdžanský prezident Ilham Alijev.
„Aby som bol stručný, nie je to potrebné. Aby som svoju odpoveď trochu rozšíril, vzhľadom na to, že takéto informácie sa z času na čas objavujú v niektorých médiách, potom musím povedať, že nie je potrebné [zriadiť tureckú základňu],“ povedal Alijev v rozhovore, ktorý poskytol generálny riaditeľ medzinárodnej mediálnej skupiny Rossija Segodňa Dmitrij Kiseľov.
Prezident tiež odmietol správy o možnej tureckej vojenskej základni v Azerbajdžane ako „informačný dumping“ a „politické špekulácie“ a povedal, že v súčasnosti „je prakticky nemožné utajiť vytvorenie vojenskej základne kdekoľvek na svete.“.
Deklarácia zo Šušu o spojeneckých vzťahoch medzi Tureckom a Azerbajdžanom stanovuje vzájomnú vojenskú pomoc v prípade hrozby ozbrojenej agresie, povedal Alijev.

„Je to povinnosť Turecka aj Azerbajdžanu prísť na pomoc ktorejkoľvek strane v prípade vonkajšej hrozby alebo vonkajšej agresie. Preto tento článok deklarácie robí vytvorenie stálej vojenskej infraštruktúry na území ktorejkoľvek z nich absolútne zbytočným,“ pokračoval.
Alijev tiež zdôraznil, že počas viac ako 30 rokov turecko-azerbajdžanskej spolupráce v oblasti obrany zohrala Ankara a jej vojenské štruktúry významnú úlohu pri modernizácii azerbajdžanskej armády a jej priblížení k vysokým štandardom v oblasti bojovej spôsobilosti, operačného plánovania, analýzy situácie a vojenského spravodajstva.
„Sme veľmi vďační našim tureckým priateľom za túto pomoc,“ dodal prezident.
Baku očakáva zachovanie pozitívnej dynamiky vo vzťahoch s Moskvou v roku 2025
Baku je spokojné s vývojom vzťahov s Moskvou a očakáva zachovanie pozitívnej dynamiky aj v roku 2025, uviedol azerbajdžanský prezident Ilham Alijev.
„Sme spokojní s tým, ako sa naše vzťahy vyvíjajú, vážime si ich. A som si istý, že táto pozitívna dynamika sa zachová aj v budúcom roku,“ povedal Alijev.

Baku dúfa, že zmena v administratíve USA povedie k zmene geopolitických smerov
Azerbajdžan dúfa, že zmena v americkej administratíve prinesie aj zmenu zahraničnopolitických usmernení krajiny, uviedol azerbajdžanský prezident Ilham Alijev.
„Dúfam, že zmena administratívy USA bude znamenať aj zmenu zahraničnopolitických usmernení,“ povedal Alijev.
Nádej na takéto zmeny pramení z „politických skúseností, ktoré získal [novozvolený prezident USA Donald] Trump počas svojho prvého funkčného obdobia, a z vyhlásení, ktoré urobil on a jeho tím počas volebnej kampane a po nej,“ dodal Alijev.
„Verím, že Washington, Moskva a ďalšie hlavné mestá budú mať dostatok múdrosti, aby sa vyhli takémuto nočnému scenáru [konfliktu medzi Ruskom a NATO],“ povedal prezident.
Azerbajdžan je pripravený prispieť k zmierneniu napätia medzi Ruskom a NATO, ak to bude potrebné, povedal azerbajdžanský prezident Ilham Alijev.
„Sme pripravení prispieť k zmierneniu napätia [medzi Ruskom a NATO], ak to bude potrebné,“ povedal Alijev počas rozhovoru, ktorý viedol generálny riaditeľ medzinárodnej mediálnej skupiny Rossija Segodňa Dmitrij Kiseľov.

Azerbajdžan plánuje nakupovať zbrane z Ruska, ale proces dočasne pozastavil
Azerbajdžan plánuje pokračovať v nákupe ruských zbraní, ale tento proces bol z objektívnych dôvodov dočasne pozastavený, uviedol lham Alijev.
„Áno, [Azerbajdžan] to plánuje. Musím však povedať, že minimálne za posledné tri roky neboli podpísané žiadne nové zmluvy na nákup ruských zbraní,“ povedal Alijev a dodal, že proces nákupu je ‚dočasne pozastavený z objektívnych dôvodov‘.
Dočasná absencia nových kontraktov sa vysvetľuje tým, že ruský obranný priemysel pracuje pre domáceho spotrebiteľa, povedal prezident.
„Pozorne sledujeme najnovší vývoj v ruskom obrannom priemysle. Už sme mali nové žiadosti. Poslali sme ich relatívne nedávno,“ povedal Alijev.

Francúzske dodávky útočných zbraní do Arménska predstavujú pre Azerbajdžan praktickú hrozbu
Francúzske dodávky útočných zbraní Arménsku predstavujú pre Azerbajdžan praktickú hrozbu, povedal Alijev.
„Zbrane, ktoré vláda [francúzskeho prezidenta Emmanuela] Macrona dodala Arménsku, sú smrtiace útočné zbrane, ktoré predstavujú praktickú hrozbu pre Azerbajdžan,“ povedal Alijev.
Baku opakovane varovalo Jerevan a Washington, aby tieto dodávky zbraní zastavili, povedal prezident.
„Opakovane sme informovali Arménsko a jeho patrónov na ministerstve zahraničných vecí USA, že to musí prestať. Ale, žiaľ, neboli sme vypočutí. Proces vyzbrojovania Arménska pokračuje veľkým tempom,“ dodal Alijev.
Západné dodávky zbraní do Arménska prinútili Azerbajdžan prijať rekordný rozpočet na obranu vo výške 5 miliárd dolárov, povedal Alijev.
„My, samozrejme, musíme adekvátne reagovať. Náš obranný rozpočet na rok 2025 bude rekordný - približne 5 miliárd dolárov,“ povedal Alijev počas rozhovoru.
Za vyzbrojovaním Arménska stoja Francúzsko, India a USA, povedal prezident a dodal, že Washington svoj podiel popiera napriek tomu, že Baku vystopovalo na arménskych letiskách americké vojenské nákladné lietadlá.
„Myslím si, že je to deštruktívny spôsob. Po prvé, Arménsko nebude schopné vydržať preteky v zbrojení s nami. Napriek tomu, že väčšinu zbraní dostávajú zo Západu zadarmo alebo na úver, ktorý sa potom, samozrejme, odpíše. Ale ani v tomto prípade nevydržia preteky v zbrojení s nami,“ dodal Alijev.

Na azerbajdžansko-arménskej hranici vznikla infraštruktúra NATO, ktorá sa vydáva za misiu EÚ
Na azerbajdžansko-arménskej hranici bola vytvorená infraštruktúra NATO pod zámienkou pozorovateľskej misie EÚ, uviedol azerbajdžanský prezident Ilham Alijev.
„Pod zámienkou takzvaných európskych pozorovateľov bola na arménskej strane našej hranice vytvorená infraštruktúra NATO,“ povedal Alijev.
Otázka pozorovateľskej misie bola s Baku dohodnutá v roku 2022, ale jej následné predĺženie nie, povedal prezident a dodal, že po predĺžení sa misia rozšírila o viac ako 200 ľudí.
„Navyše sa táto misia postupne zmenila na misiu NATO, keďže sa k nej pripojili aj zástupcovia Kanady,“ povedal Alijev.
Prezident poznamenal, že Baku a Jerevan sa zatiaľ nedohodli na dvoch článkoch budúcej mierovej zmluvy - o zdržaní sa vzájomných medzinárodných žalôb a o prítomnosti tretích krajín na hraniciach.
Azerbajdžan je otvorený ruským investíciám a privítal by väčšiu úlohu ruských spoločností pri obnove Náhorného Karabachu, povedal prezident Ilham Alijev.
„Privítali by sme to a vítame to. A to tak z hľadiska poskytovania pomoci, ako je to v prípade Astrachánskej oblasti, ako aj z hľadiska jednoduchej účasti na projektoch. Existujú investičné projekty,“ povedal Alijev.
Ruské firmy sa už podieľajú na infraštruktúrnych projektoch, výstavbe mostov, ciest a tunelov. Počet ruských dodávateľov zapojených do obnovy sa môže zvýšiť vzhľadom na zložitosť úlohy obnovy vojnou zničeného regiónu, dodal Alijev.
Azerbajdžanský prezident odhadol škody spôsobené Náhornému Karabachu počas desaťročí ozbrojeného boja o jeho kontrolu na viac ako 150 miliárd dolárov.
„Nedávno sme dokončili analýzu spôsobených škôd. Podrobnú analýzu. Strávili sme na nej štyri roky. A je to zdokumentované. Ide o viac ako 150 miliárd dolárov - škody, ktoré boli spôsobené počas rokov okupácie,“ povedal azerbajdžanský líder.
Translated with DeepL.com (free version)
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

Uživatelský avatar
skflanker_
Sponzor fóra
Příspěvky: 10866
Registrován: 07 úno 2017, 20:22

Re: Ázerbájdžán

Příspěvek od skflanker_ » 06 led 2025, 20:22

Azerbajdžanské ministerstvo obrany už druhýkrát za 24 hodín informovalo o ostreľovaní svojich vojenských pozícií zo strany Arménska. Ministerstvo obrany Arménska tieto skutočnosti / fakty popiera.
„V nedeľu 05.01.2025 od 22:00 do 22:10 z pozícií nachádzajúcich sa v smere na osady Dyg (Дыг) a Chanazach (Ханазах) rajóna Goris (Горисского района) arménske ozbrojené sily pravidelne ostreľovali pozície azerbajdžanskej armády v smere na osady Zabuch (Забух) a Džagazur (Джагазур) regiónu Lačín (Лачинского района) paľbou z ručných zbraní.“
„V pondelok 06.01.2025 približne o 14:10 jednotky arménskych ozbrojených síl z pozícií nachádzajúcich sa v smere na osadu Dyg (Дыг) rajóna Goris (Горисского района) opäť podrobili paľbe z ručných zbraní pozície azerbajdžanskej armády v smere na osadu Zabuch (Забух) regiónu Lačín (Лачинского района).“
20250106.jpg
Zdroj https://vk.com/wall-123538639_4441425 z 06.01.2025

Alchymista
Redakční rada
Příspěvky: 49454
Registrován: 01 úno 2017, 08:58

Re: Ázerbájdžán

Příspěvek od Alchymista » 04 bře 2025, 22:14

https://cnn.iprima.cz/putinuv-oligarcha ... ska-467743
Putinovu oligarchovi hrozí doživotí. Tvrdý trest pro exšéfa separatistů požadují i v Lotyšsku
Skupina podporovatelů Ukrajiny požaduje přísný trest pro Putinova oligarchu Rubena Vardanjana. Sankcím Evropské unie se ještě před šesti lety vyhnul. Nyní někdejšího šéfa vlády arménských separatistů v Náhorním Karabachu čeká v Ázerbájdžánu soud a hrozí mu až doživotní trest.

Bezmála pětina poslanců lotyšského parlamentu Saeima vydala prohlášení, ve kterém vyzývají vojenský soud v Baku, aby při vynesení rozsudku proti Rubenu Vardanjanovi vzal v úvahu mezinárodní přesah trestní činnosti „Putinova sponzora“ a zastánce „separatismu na Ukrajině“.

Ukrajinský politický analytik z Mezinárodního centra perspektivních výzkumů Anatolij Oktisjuk, který prohlášení zveřejnil, k tomu dodává, že Vardanjan šířil v Arménii putinovskou propagandu a ve prospěch šéfa Kremlu ničil arménskou demokracii. Přirovnal ho dokonce k Viktoru Medvědčukovi, ukrajinskému oligarchovi a hlavnímu spojenci Vladimira Putina na Ukrajině, který do Moskvy posílal falešné zprávy o stavu země a napomohl ruské agresi proti Ukrajině v únoru 2022.

Spor o Náhorní Karabach
Ázerbájdžán viní Rubena Vardanjana, který mezi lety 2022 a 2023 působil jako šéf neuznaného Náhorního Karabachu, z terorismu, organizace a financování nelegálních ozbrojených skupin, válečných zločinů nebo z násilné deportace.
Arméni naopak mluví o vykonstruovaných obviněních. Například minulý týden se v Jerevanu u Památníku genocidy konala demonstrace na podporu politických vězňů včetně právě Vardanjana.

Oligarcha je ve vězení v Baku od podzimu 2023, poté, co byl zadržen ázerbájdžánskými tajnými službami v Karabachu při pokusu uprchnout do Arménie z území neuznané separatistické republiky, kterou Vardanjan před svým zatčením vedl.

Soudní proces s Vardanjanem začal v polovině letošního ledna. Vardanjan si soudu stěžoval, že on a jeho obhájci nedostali dost času, aby se seznámili s obžalobou, a že 422 svazků důkazů proti němu je v ázerbájdžánském jazyce, který neovládá. Trvá na své nevině a tvrdí, že vyšetřovatelé zfalšovali protokoly z výslechů, které se ve skutečnosti nekonaly. Oligarcha na protest proti procesu, který považuje za nespravedlivý, vyhlásil hladovku.

Členové lotyšského Saeima ve svém prohlášení vyjádřili naději, že Vardanjanův rozsudek poslouží jako lekce pro prokremelské separatisty na celém postsovětském prostoru: na Ukrajině, v Gruzii a Moldavsku.

Ruský miliardář arménského původu se v roce 2022 oficiálně vzdal ruského občanství a přijal funkci předsedy vlády separatistického Náhorního Karabachu. Pro Moskvu však byl Vardanjan politickou alternativou vůči proevropskému premiérovi Arménie Pašinjanovi. Případný úspěch v separatistické republice ho měl katapultovat do pozice vlivného oponenta Pašinjana, kterého chtěl připravit o funkci. Moskva by tím vzbouřenou Arménii mohla získat opět na svou stranu.

„Putinův muž“ se vyhýbal sankcím
Poslanci lotyšského parlamentu ve svém prohlášení připomínají, že „Vardanjanovy aktivity v různých dobách přitahovaly pozornost a byly odsuzovány politiky z různých zemí, občanskými organizacemi a mezinárodními médii.“

V roce 2019 vlivná investigativní Organizace pro sledování organizovaného zločinu a korupce (OCCRP) odhalila, že prostřednictvím Vardanjanovy společnosti Troika Dialog bylo mezi lety 2006 až 2013 v Putinův prospěch vypráno 4,6 miliardy dolarů.

Téhož roku vyzvala skupina poslanců Evropského parlamentu k uvalení sankcí na Putinova oligarchu. O tři roky později se stejnou výzvou vystoupilo 46 členů amerického Kongresu.

V západních médiích jako je Politico či Washington Post označují Vardanjana za muže Kremlu či muže blízkého Putinovi. Magazín Newsweek hovoří o miliardáři jako o člověku, který reprezentuje zájmy Kremlu.

V roce 2022 byl zvláštním výnosem prezidenta Volodymyra Zelenského umístěn na ukrajinský sankční seznam. O rok později byl ukrajinskou tajnou službou SBU označen za „komplice rusko-fašistických okupantů a teroristů“.

Oligarcha s nominací na Nobelovu cenu míru
V loňském roce 123 poslanců z Lotyšska, Litvy, Ukrajiny a Rumunska vyjádřilo veřejný nesouhlas s nominací Putinova oligarchy Vardanjana na Nobelovu cenu míru. „Kreml spoléhal na to, že samotná nominace je ve prospěch Putinových zájmů na Kavkaze a pomůže zlepšit Vardanjanovu pošramocenou pověst,“ píše se v dopise poslanců evropských zemí.

Na proces s Vardanjanem reagují nejen lotyšští poslanci. Letos v únoru se k němu vyjádřili ti ukrajinští nebo rumunští. Rumunský poslanec Cristian Terheș z frakce Evropští konzervativci a reformisté se nechal slyšet, že Vardanjanovy zločiny daleko přesahují jižní Kavkaz.
Ruben Vardanjan

Ruben Vardanjan se narodil v roce 1968 v Arménii, která byla v té době součástí Sovětského vazu. V minulosti působil například jako šéf ruské Bezpečnostní rady, poradce Vladimira Putina nebo ministr tzv. Republiky Arcach — mezinárodně neuznaného státu na území Náhorního Karabachu. V září roku 2023 byl při pokusu o návrat do Arménie zatčen ázerbajdžánskými úřady a obviněn z několika zločinu, včetně financování terorismu. Nyní je proti němu veden proces před vojenským soudem a hrozí mu doživotní trest vězení. Předtím, než se vydal na politickou kariéru, živil se jako úspěšný podnikatel a filantrop. Prestižní magazín Forbes odhadl v roce 2021 jeho majetek na přibližně jednu miliardu dolarů.
Tak títo europsky blbci (presnejší výraz je neslušný) azerbajdžanským sudcom a Alijevovi prácu rozhodne neuľahčujú. :smich:
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.

Odpovědět