Írán

[IgorT]

Iránska flotila prvýkrát vstúpila do Atlantiku

Flotila iránskeho vojenského námorníctva prvýkrát vstúpila do vôd Atlantického oceána bez toho, aby navštívila prístavy iných krajín. Oznámil to vo štvrtok námestník veliteľa iránskych ozbrojených síl zodpovedný za koordináciu kontradmirál Habibolláh Sajjárí. Informuje o tom agentúra APA.

TASR 10.06.2021 21:22
Misia flotily bola zameraná na „demonštráciu schopností Iránu v medzinárodnej námornej aréne“, na „ochranu zdrojov a záujmov krajiny“, spresnil Sajjárí. Informovala o tom vo štvrtok talianska tlačová agentúra ANSA.

Flotila vyplávala z iránskeho prístavu Bandar Abbás v Perzskom zálive 10. mája. Po mesiac trvajúcej plavbe po 6000 námorných míľach (vyše 11-tisíc kilometrov) minula Mys Dobrej nádeje a bude pokračovať smerom do severného Atlantiku, píše APA.

https://spravy.pravda.sk/svet/clanok/59 ... atlantiku/

[El Diablo]

Íránci volí prezidenta. Umírněného Rúháního může nahradit ultrakonzervativec
18. června 2021 11:41, aktualizováno 12:42

Už od sedmi ráno tamního času rozhodují Íránci o budoucím směřování své země. Volí totiž prezidenta. Z původních šesti set zájemců mají nakonec na výběr jen čtyři. Favoritem je ultrakonzervativní šéf íránské justice Ebráhím Raísí. Proti němu stojí jediný zástupce umírněného křídla, ekonom Abdolnáser Hemmatí. Opozice volby bojkotuje a velká účast se nečeká ani u občanů naštvaných na vedení země.

Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/ ... anicni_kha

[martanus]

Biden chce, aby dohoda byla provedena dříve, než se ujme úřadu nový prezident Íránu

Bidenův bílý dům snaží dokončit dohodu před nástupem nového prezidenta do funkce . Funkční období současného prezidenta Hassana Rúháního končí 3. srpna, což vyjednavačům ve Vídni dává jen pár týdnů.

ostoucí pravděpodobnost vítězství Ebrahima Raisi Washington velmi znepokojuje . 60letý šéf íránského soudnictví je považován za nejtvrdšího kandidáta a také za blízkého politického spojence ajatolláha Chameneího.

https://www.zerohedge.com/geopolitical/ ... kes-office

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/SeM5a/popravy-polit ... dent-iranu
Popravy politických vězňů a násilně potlačené protesty. Řezník Raísí je nový prezident Íránu

Vítězem pátečních prezidentských voleb v Íránu se podle očekávání stal ultrakonzervativní soudce Ebráhím Raísí. S odkazem na definitivní výsledky to oznámilo ministerstvo vnitra, podle nějž Raísí získal v prvním kole skoro 62 procent hlasů. Raísí je podezřelý z vydávání tisíců rozsudků smrti a jsou na něj uvaleny sankce kvůli porušování lidských práv. Raísímu k zisku mandátu už poblahopřáli na sociálních sítích jeho soupeři. Volby však provázel malý zájem voličů, k urnám jich přišlo necelých 49 procent, nejméně od založení islámské republiky v roce 1979.

Nízký zájem o volby se ale podle médií očekával, protože úřady ještě před začátkem hlasování vyřadily několik Raísího hlavních rivalů a stoupenců opozice. To mezi voliči způsobilo nechuť se na volbách podílet.

Režim ve snaze posílit legitimitu voleb se Íránce snažil přesvědčit, aby šli hlasovat v co největších počtech, disidenti v Íránu i v zahraničí ale vyzývali k bojkotu voleb a tvrdili, že lidi odrazují od cesty k urnám také ekonomické obtíže a omezování svobody. Někteří aktivisté se přitom podle agentury Reuters obávají, že Raísího zvolením represe ještě zesílí.

Nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí prohlásil, že velkým vítězem voleb je "íránský lid, protože znovu povstal proti propagandě úplatných médií nepřátel".

Prezident a popravčí
Jak upozorňuje server BBC, Mnoho Íránců a právnických skupin poukázalo na údajnou roli Raisiho při masových popravách politických vězňů v roce 1988, kdy mu bylo 27 let.

Raísí měl být součástí takzvaného „výboru smrti“ - jednoho ze čtyř soudců, kteří podle Amnesty International dohlíželi na tajné rozsudky smrti pro asi 5 000 vězňů ve vězeních poblíž Teheránu. Uvádí, že umístění masových hrobů, kde byli muži a ženy pohřbeni, je „systematicky ukryto íránskými úřady“.

„To, že se Ebrahim Raisi stal prezidentem, místo aby byl vyšetřován za zločiny proti lidskosti za vraždu, násilné zmizení a mučení, je pochmurnou připomínkou, že v Íránu vládne beztrestnost,“ uvedla šéfka Amnesty Agnès Callamardová.

Raisi opakovaně popíral svou roli v rozsudcích smrti. Ale také řekl, že byly ospravedlněny kvůli fatwě nebo náboženskému vládnutí bývalého nejvyššího vůdce ajatolláha Chomejního. Amnesty také uvádí, že Raisi jako šéf soudnictví dohlížel na beztrestnost úředníků a bezpečnostních sil obviněných ze zabití demonstrantů během nepokojů v roce 2019.

Američané na něj také uvalili kvůli porušováním lidských práv sankce. Raísí tak bude prvním íránským prezidentem, na nějž byly uvaleny americké sankce ještě před nástupem do funkce.

Končící prezident Hasan Rúhání navštívil Raísího v jeho kanceláři a pogratuloval mu. "Budeme podporovat zvoleného prezidenta a plně s ním spolupracovat v dalších 45 dnech, po nichž se nová vláda ujme vedení," řekl podle státních médií. Vítězi hlasování popřál i ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf, podle nějž bude Raísí dobrým vůdcem.

"Doufám, že vaše administrativa, pod vedením nejvyššího vůdce ajatolláha Alí Chameneího, učiní islámskou republiku pyšnou, zlepší životní podmínky a zajistí blahobyt a prospěch národa," uvedl ještě před zveřejněním konečných výsledků bývalý šéf íránské centrální banky Abdolnáser Hemmatí. Ten byl jedním z Raísího hlavních soupeřů a podle komise dostal 2,4 milionu hlasů. Gratulace ultrakonzervativnímu soudci nabídl i další soupeř a bývalý velitel revolučních gard Mohsen Rezáí, který získal 3,3 milionu hlasů.

Stoupenci ultrakonzervativního křídla se dostanou v Íránu k moci po osmi letech vlády umírněného Rúháního, který se podle ústavy už nemůže ucházet o třetí mandát. Raísího vítězství podle zahraničních tiskových agentur zvyšuje obavy z růstu napětí mezi islámskou republikou a západními mocnostmi včetně Spojených států, zejména pokud jde o rozvoj íránského jaderného programu.

Raísí v předvolební kampani sliboval, že bude bojovat proti korupci a chudobě. Naznačil také, že hodlá pokračovat v nepřímých rozhovorech se Spojenými státy ohledně oživení mezinárodní dohody o kontrole íránského jaderného programu z roku 2015. Zároveň však naznačil, že bude nejprve požadovat zrušení mezinárodních sankcí vůči Íránu, které mají velmi negativní dopady na íránskou ekonomiku.

Reuters připomíná, že poslední slovo ve státních záležitostech, včetně zahraniční politiky a jaderného programu, má v íránském systému Chameneí, a nikoliv prezident.

Podle analytiků přitom Raísího vítězství zvyšuje jeho šance na to, že by mohl v budoucnu duchovního vůdce nahradit ve funkci. Chameneí totiž sám sloužil osm let jako prezident, než se stal nejvyšším vůdcem po smrti otce islámské revoluce Rúholláha Chomejního v roce 1989.

Dôkazy netreba, neni to náš skurvysyn ...

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/SEUfm/iranu-zbyva-d ... -z-izraele
„Íránu zbývá deset týdnů do získání jaderné zbraně. Teď je čas na činy,“ zní z Izraele

Izraelský ministr obrany Benny Gantz varuje před akutním bezpečnostním rizikem ze strany Íránu. Islámská republika není podle něj daleko od chvíle, kdy bude schopna sestavit funkční jadernou zbraň. Podle Gantze k tomu zbývá asi deset týdnů. Šéf íránského jaderného programu už před několika měsíci oznámil, že tamní vědci jsou schopni vyprodukovat uran obohacený až na 60 procent. K výrobě jaderné zbraně je potřeba obohatit uran alespoň na 90 procent.

Izraelský ministr obrany varoval před bezprostředním rizikem jaderného útoku ze strany Íránu ve středu, a to na jednání Rady bezpečnosti při OSN.

Írán je podle Gantze „jen asi 10 týdnů od získání materiálu potřebného pro výrobu jaderné zbraně“. „Je čas na činy - slova nestačí. Je čas na diplomatické, ekonomické a dokonce vojenské činy,“ varoval Gantz podle serveru The Times of Israel.

Podle izraelské televize I24 News Gantz v této souvislosti připomněl i nedávný útok bezpilotního letounu na tanker spojený s izraelským miliardářem. K útoku došlo v Ománském zálivu a podle Severoatlantické aliance za ním stojí právě Írán. Při této příležitosti označil íránskou hrozbu jako záležitost, kterou by se měla neprodleně OSN zabývat.

Izrael chce podle slov Gantze i nadále v této věci koooperovat ve spolupráci s mezinárodním společenství, vyhrazuje si však zasáhnout, pokud by došlo k narušení jeho suverenity nebo ohrožení života občanů.
Írán porušuje dohodu, odstředivky se nezastaví

Írán uzavřel v roce 2015 jadernou dohodu se Spojenými státy, Ruskem, Čínou, Británií, Francií a Německem. Ta mu zakazovala obohacovat uran na vyšší hodnotu, než je 3,67 procenta. K výrobě jaderné bomby je totiž potřeba uran obohacený alespoň na 90 procent.

Tuto dohodu nicméně Írán nedodržuje poté, co ji před třemi lety vypověděl prezident Donald Trump. Letos v dubnu šéf íránského jaderného programu oznámil, že islámská země je schopna produkovat uran obohacený až na 60 procent.

V dubnu došlo současně také k útoku na jeden z íránských jaderných provozů. Izraelská média poté s odvoláním na nejmenované zpravodajské zdroje tvrdí, že provoz v Natanzu se stal terčem úspěšné sabotážní operace izraelské tajné služby Mossad, což mělo zpomalit obohacování uranu i o několik měsíců. Oficiálně však incident Izrael nekomentoval. Írán útok rovněž přisuzuje Izraeli.

Incident v Nantazu se stal den poté, co Teherán spustil v místě nové pokročilé odstředivky na obohacování uranu. Írán dlouhodobě tvrdí, že jeho jaderný program je čistě mírový.

Strach s odplaty je strašný

[El Diablo]

Na tanker vlastněný Izraelcem zaútočily tři íránské drony s vojenskou výbušninou
Dnes 22:43
Alex Švamberk, Novinky

Americké ozbrojené síly oznámily, že na tanker MT Mercer Street, který využívá izraelský rejdař Ejal Ofer, zaútočily u Ománu postupně tři drony. Zasáhl ho 30. července ten poslední, který nesl vojenskou trhavinu RDX. Její exploze zabila dva lidi a udělala v lodi díru o průměru dva metry. Analýza trosek dronu ukázala, že byl vyroben v Íránu.

https://www.novinky.cz/zahranicni/blizk ... u-40368427

[Alchymista]

https://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/cin ... ticni-raj/
Číňané jásají, že pro ně USA svou arogancí v Íránu vytvořili investiční ráj

Čína by asi Americe měla poslat poděkování, že její kroky vytváří ty nejatraktivnější investiční příležitosti pro čínské firmy. (Foto: Flickr)

Když USA uvalí sankce na některé dovozy špičkových technologií z USA, stane se z toho vyklizení trhu pro domácí čínskou konkurenci, jíž se náhle dobře vyplatí investovat do náhrad za americké produkty s očekávatelným účinkem, že tyto firmy zanedlouho americké technické giganty nejenže nahradí na domácím trhu, ale také konkurenčními produkty za levný peníz zavalí i světový trh. Podobně „promyšleně“ však vytváří američtí geopolitičtí stratégové investiční příležitosti i mimo Čínu. Asi nejúžasnějším příkladem toho je Írán.

Čína právě oznámila, že do Íránu hodlá v následujících 25 letech investovat 400 miliard dolarů. Není divu, tato ropná a industrializující se země je úžasným zdrojem investičních příležitostí sama o sobě. Ovšem americké sankce a situace, kdy kvůli sankcím chybí konkurence spousty jiných investorů, z ní činí přímo investiční ráj. Navíc si odsud dovezou kvůli sankcím značně zlevněnou ropu. A ještě se jak Čína, tak Írán mohou Americe posmívat, jak je jejich šikana sankcemi při vydírání jiných zemí bezzubá a jejich postavení globálního hegemona vratké.

A to i přes Bidenovy sliby, že „Amerika je zpět,“ kdy tím myslí: „Americká hegemonie je zpět.“ Ale ať se podíváme kamkoliv, kde Amerika zkoušela během 6 měsíců Bidenovy vlády, uplatnit svou hegemonii, tam v podobě velkolepé show pro zraky celého světa pohořela. Krásně se to ukazuje např. na frenetickém úprku Američanů z Afghánistánu, kdy se jim svět posmívá, že je zpět někdejší chaotický americký úprk z Vietnamu.

Amerika pohořela i s šikováním svých nejbližších spojenců z jejího nejužšího kruhu, tedy z G7 proti Číně. Pohořela s blokováním Severního proudu 2 z Ruska, s blokováním Tureckého proudu a při spoustě jiných příležitostí. Teď nově se i Ukrajina odvrátila od Ameriky ve věci odsuzování Čína za Xinjiang a raději s ní podepsala do hodu o infrastrukturním plánu. A celý Střední východ včetně odpůrců Íránu začíná být k USA čím dál odtažitější a tím víc se přiklání jako ke svému partnerovi k Číně.

O Americe se navíc v poslední době začíná říkat, že je vlastně nezpůsobilá k vyjednávání a k uzavírání smluv a partnerství. Že je to tak trochu, jako byste se zkoušeli dohadovat se Somálskem. Cokoliv se v Americe dohodne s jednou částí jejích elit, hned jiná část zkouší sabotovat. A i když se podaří uzavřít smlouvu, jako tomu bylo v minulé Íránské jaderné dohodě, tak se nedá sázet na to, že by taková smlouva měla delší životnost než jedno prezidentské funkční období. Jak se to názorně ukázalo, když Obamovou administrativou ratifikovaná smlouva, od níž si američtí investoři slibovali i to, že se jim s její pomocí podaří dostat k úžasným íránským investičním příležitostem, byla Trumpovou administrativou promptně zrušena. A každý ví, že jakákoliv případná další dohoda s USA může skončit úplně stejně.

Bidenovi se nedávno také podařilo pánovitým chováním USA k jejich blízkému spojenci Saúdské Arábii roztrpčit i tuto zemi, když napříč celým Středním východem na všech stranách tamních konfliktů mají všechny země obavy, aby u nich zase nevypuklo nějaké Arabské jaro, jehož zdroj vidí ve Spojených státech, zatímco v Číně i v Rusku vidí spojence, kteří by jim mohli pomoci se od takového nebezpečí odstínit. Přičemž Čína je v dnešní době také nejspolehlivější investiční partner spolupráce, s nímž je nejlepším tahounem hospodářského rozvoje a vnitřní industrializace, jakému se nikdo další nevyrovná.

Tento vývoj je také doprovázen určitými sebe-posilujícími vnitřními zpětnými vazbami. Dospívá to až tak daleko, že Bidenova administrativa má teď strach uzavřít se svým donedávna úzkým spojencem se Sjednocenými arabskými emiráty velice lukrativní smlouvu na bitevníky F-35 za 23 miliard dolarů, neboť jim už nevěří a má obavy, že kvůli čím dál většímu bratříčkování místních šejků s Čínou to skončí tím, že ke strojům se dostanou čínští inženýři a zmocní se amerických technologií.

A na íránskou dohodu státy ze Zálivu, ač ne k Íránu moc přátelské, pohlíží jako na cosi, po čem také slouží. I ony by potřebovaly partnera pro dlouhodobé investiční projekty pro budování infrastruktur, energetiky komunikací aj. A tak je čínská investiční dohoda s Íránem zároveň perfektní reklamou na investiční partnerství s Čínou.

Ve stejné době se na Středním východě kromě standardního sporu mezi Íránskou osou a Saúdskou osou začíná rozhořívat spor uvnitř Saúdské osy, kdy Spojené arabské emiráty jsou se Saúdy v mnoha otázkách na kordy, jako je politika k Íránu, Kataru, Jemenu, obchodní strategie OPEC aj. Rozpadá se tím zároveň i pletivo vztahů, jaké si tam USA v minulosti vybudovaly.

USA zároveň ztrácí páku na téměř všechny v oblasti. Írán teď už určitě nebude při vyjednáváních o další jaderné dohodě ochoten k žádným ústupkům kvůli konci sankcí a případnému lákání amerických investic. Spolupráce s Čínou prakticky vše, co by mohl dostat od spolupráce s USA i z ukončení sankcí vynahradí. Také všichni ostatní kolem vidí, že pro dobrý výhled na budoucí rozvoj a prosperitu není moc nutné zalíbit se Velkému bratrovi, ale že k dispozici jsou partneři, jako Čína, která ráda investuje, vůbec nikoho nezkouší vydírat, vnucovat mu na věci své pohledy a přístupy. Washingtonské mocenské páky se začínají ukazovat jako nefunkční, a aby Washington něčeho dosáhl, musel by se ukázat jako výhodnější a štědřejší partner než Čína, což je dost těžké.

Důsledky této situace se k radosti Íránců začínají projevovat i v širším měřítku. Írán donedávna úzce spolupracoval ku prospěchu obou stran s Indií. Jenže Indie, která se dostala do sporů s Čínou projevujících se i v pohraničních ozbrojených šarvátkách sháněla velmocenského spojence, kterého našla v Americe. Američané však Indy donutili, aby za americkou přízeň „zaprodali“ svého dosavadního partnera Írán. Čímž ovšem o to více vyklidili pole pro možnosti, aby Čína nabídla výhodné partnerství, a tak se už zase mezi Indií a Íránem dohadují nové smlouvy na odběry íránské ropy a na návrat k výhodné spolupráci, která mezi oběma zeměmi donedávna kvetla. Indové jsou zřetelně dost chápaví. Výrazně chápavější než washingtonští stratégové, kteří by rádi mistrovali celý svět, ale příliš nechápou důsledky svých činů, že svými sankčními režimy aj., jelikož už nejsou zdaleka nenahraditelní, jen vyklízí trhy a prostory pro spolupráci jiným, přitažlivějším potenciálním partnerům.

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/SnmyP/interpolem-hl ... itra-iranu
Interpolem hledaný Vahídí byl jmenován ministrem vnitra Íránu

Interpolem hledaný Ahmad Vahídí se stal novým íránským ministrem vnitra. Ve středu ho podle tamních státních médií jmenoval nový íránský prezident Ebrahim Raisi. Vahídího hledal Interpol od roku 2007, a to kvůli podezření ze zapojení do bombového útoku na židovské centrum v Buenos Aires, při kterém zemřelo 85 lidí. Do čela ministerstva zahraničí jmenoval prezident Hosejna Amírabdolláhjána.

Jmenování musí ještě příští týden potvrdit parlament. Podle agentury Reuters se ale očekává, že jej schválí, jelikož prezident výběr takto významného postu tradičně konzultuje s nejvyšším duchovním, který má ve státních záležitostech poslední slovo. O středečním jmenování hledaného Ahmada Vahídího dnes informoval list The Jerusalem Post.

Vahídí už v minulosti působil také jako ministr obrany islámské republiky. Kvůli možnému zapojení do bombového útoku na židovské centrum z argentinského Buenos Aires byl od roku 2007 hledán mezinárodní policejní organizací Interpol. V roce 2010 ho Spojené státy umístily na „černou listinu“.

Ministrem zahraničí bude Amírabdolláhján
Do čela ministerstva zahraničí Raísí jmenoval Hosejna Amírabdolláhjána. Sedmapadesátiletý konzervativec za vlád tří prezidentů vystřídal na ministerstvu několik postů, včetně pozice náměstka. Byl také velvyslancem v Bahrajnu.

Amírabdolláhján je podle agentury DPA považován za pragmatika, ale je také známý pro svůj tvrdý postoj vůči Izraeli. Agentura Reuters jej označuje za protizápadního a napsala, že politik má údajně blízké vztahy s íránskými revolučními gardami, libanonským Hizballáhem a dalšími Íránem podporovanými skupinami na Blízkém východě. Donedávna byl Amírabdolláhján zahraničněpolitickým poradcem předsedy parlamentu Alího Larídžáního. Diplomat, který studoval v Teheránu, má také zkušenosti s jednáními o íránském jadernému programu a předpokládá se, že vedle perštiny hovoří plynule anglicky a arabsky.

Zda Amírabdolláhján povede jaderné rozhovory s pěti členy RB OSN, jež mají právo veta, a Německem, podle DPA není jasné. Agentura Reuters s odvoláním na polooficiální íránská média píše, že odpovědnost za jaderné rozhovory ve Vídni od ministerstva zahraničí převezme Nejvyšší bezpečnostní rada, která se přímo zodpovídá nejvyššímu duchovnímu ajatolláhovi Alímu Chameneímu. Za vlády bývalého íránského prezidenta Hasana Rúháního stáli v čele diplomacie pragmatici.

Teherán jedná se světovými mocnostmi o podmínkách oživení jaderné dohody, kterou uzavřely s Íránem v roce 2015 Spojené státy, Rusko, Čína, Británie, Francie a Německo. Součástí dohody bylo zmírnění protiíránských sankcí výměnou za omezení jaderných ambicí Teheránu a záruky, že Írán nebude vyvíjet jaderné zbraně. Spojené státy za vlády bývalého prezidenta Donalda Trumpa od této dohody jednostranně odstoupily a obnovily proti Íránu sankce. Ten pak začal dohodu porušovat.
Írán a ostatní signatáři dohody od dubna jednali o tom, jak ji obnovit. Podle íránských a západních činitelů tomu ale stále brání řada neshod. Šesté kolo nepřímých rozhovorů mezi Teheránem a Washingtonem bylo přerušeno 20. června po íránských prezidentských volbách. Datum dalších jednání zatím oznámeno nebylo.

Někdo si z Nás(EU) dělá/vytírá veřejně pr*el a ještě se u toho směje nejen On ale i větší část Světa.
Tiež autorita Interpolu v poslednom štvrťstoročí výrazne vzrástla - je z nej už absolutne bezvýznamný politický poskok.

[martanus]

Irán získal vojenské vybavení opuštěné Američany

Minulou středu bylo v Íránu spatřeno několik amerických vojenských obrněných vozidel, která údajně patřila afghánské armádě předtím, než se v zemi chopil moci Taliban, jak ukázaly snímky zveřejněné na sociálních sítích, informovala dnes 2. září Al-Arabíja.

Fotografie zveřejněné na Twitteru ukazují nákladní automobily patřící íránským ozbrojeným silám přepravující americké hummery, údajně odvezené z Afghánistánu. Vozidla se pohybují po dálnici spojující centrální město Semnan s městem Hermsar, jihovýchodně od Teheránu.

https://eadaily.com/ru/news/2021/09/02/ ... hnikoy-smi

[martanus]

Írán vyzval Británii, aby splatila dluh za vojenské vybavení

Dluh se týká 400 milionů liber za tanky Chiften, které měl Írán obdržet ještě před islámskou revolucí v letech 1978-1979. Smlouvu na tanky podepsala Británie se šáhovým režimem Pahlaví v roce 1971. Podle podmínek smlouvy byla Británie povinna dodat Íránu 1 500 tanků a obrněných vozidel. Írán za smlouvu zaplatil předem. Británie smlouvu plně nedodržela kvůli islámské revoluci, po níž Londýn odmítl plnit podmínky smlouvy.

https://eadaily.com/ru/news/2021/09/15/ ... yu-tehniku

[tiger]

https://www.farsnews.ir/en/news/1400062 ... SCO-Member
Organizácia šanghajskej spolupráce (SCO) oficiálne prijala Irán ako nového člena euroázijskej politickej, ekonomickej a bezpečnostnej aliancie v piatok na svojom 21. summite v tadžickom Dushanbe.

[skflanker_]

Počas cvičenia na hranici s Azerbajdžanom útočný vrtuľník AH-1 Super Cobra iránskej armády omylom spustil paľbu na pozície iránskych jednotiek a zabil 3 vojakov. Hoci vojenské zdroje pôvodne označovali incident za provokáciu azerbajdžanskej strany, nakoniec išlo o "streľbu do vlastných radov".

Zdroj https://vk.com/wall-173678697_213575 z 03.10.2021

[IgorT]

Press TV zverejnilo video, ktoré ukazuje, ako námorníctvo IRGC prenasleduje americké rýchle člny v Perzskom zálive.

Natáčanie prebieha z iránskej lode.

"Zostaňte vpravo, nasledujte ich, prenasledujte ich, prenasledujte ich," kričí mimo obrazovku jeden z vojakov. Kanál neposkytuje ďalšie podrobnosti o tom, čo sa stalo.

Americké námorníctvo odmietlo správy o obťažovaní.

Nejde o prvý incident medzi týmito dvoma krajinami v Perzskom zálive. Americké lode sa často nachádzajú v blízkosti námorných hraníc s Iránom, niekedy ich podľa ich názoru porušujú. Námorníctvo sa preto neustále chystá zachytiť. Vyskytli sa prípady, keď sa iránske lode priblížili k americkým lodiam a často dosiahli varovné výstrely. Pretože takéto incidenty môžu viesť k otvorenému vojenskému konfliktu, sú strany najčastejšie obmedzené na prenasledovanie a slovné varovania.

https://anna-news.info/svodka-sobytij-v ... ya-2021-g/

[IgorT]

Nové video z rozsiahleho iránskeho leteckého cvičenia.

https://anna-news.info/svodka-sobytij-v ... ya-2021-g/

[tiger]

https://www.farsnews.ir/en/news/1400072 ... se-Cperain
Náčelník štábu iránskych ozbrojených síl generálmajor Mohammad Hossein Baqeri a ruský minister obrany Sergej Šojgu na stretnutí v Moskve súhlasili s rozšírením vzájomnej spolupráce v obranných a vojenských oblastiach.
Generál Baqeri, vedúci vysokopostavenej vojenskej delegácie, pricestoval do Moskvy na oficiálne pozvanie ruského ministra obrany Sergeja Šojgu.

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/SWH7s/zapadni-mocno ... -k-jednani
Západní mocnosti chtějí předejít nebezpečné eskalaci. Vyzvaly Írán k jednání

Spojené státy, Německo, Francie a Británie dnes vyzvaly Írán, aby při jednáních o svém jaderném programu změnil kurz. Informují o tom zahraniční tiskové agentury. Šéfové těchto zemí se k jednání o Íránu sešli na okraj summitu G20 v Římě.

Teherán by podle nich měl využít šance na možný návrat Spojených států k dohodě z roku 2015, a vyhnout se tak "nebezpečné eskalaci".

"To bude možné jedině tehdy, když Írán změní směr," uvedli představitelé USA a trojice evropských zemí. "Naléháme na (íránského) prezidenta (Ebrahíma) Raísího, aby využil této příležitosti a jednal v dobrém úmyslu, aby rozhovory mohly rychle dospět k výsledku. Je to jediný bezpečný způsob, jak předejít nebezpečné eskalaci, která by nebyla v zájmu žádné země," uvedli státníci.

Letos v dubnu Írán a šestice světových velmocí zahájily jednání o tom, jak zachránit dohodu z roku 2015, označovanou jako JCPOA.

Írán jejím podpisem s pěti stálými členy Rady bezpečnosti OSN a Německem získal zrušení mezinárodních sankcí, ale měl ztlumit své jaderné aktivity. Spojené státy od dohody před třemi lety odstoupily a obnovily své protiíránské sankce. Írán dohodu JCPOA nedodržuje od roku 2019.

Agentura Reuters s odvoláním na nejmenované zdroje z americké administrativy napsala, že dnešní schůzka se uskutečnila z iniciativy německé kancléřky Angely Merkelové.

Jednajte, inak to budeme nebezpečne eskalovať...

[skflanker_]

Irán tvrdí, že zmaril pokus USA zmocniť sa ropného tankera v Ománskom zálive

Iránske revolučné gardy (IRG) zmarili pokus amerického námorníctva zadržať tanker v Ománskom zálive prevážajúci iránsku ropu. Televízia nezverejnila podrobnosti o tom, kedy k incidentu došlo a v akej krajine bolo plavidlo registrované.
“Americké námorníctvo zastavilo tanker prevážajúci iránsku ropu a celý náklad premiestilo do iného plavidla. Námorné zložky IRG s podporou vzdušných síl však tento (druhý) tanker zadržali. USA sa neskôr opäť neúspešne pokúsili s použitím vojnovej lode a niekoľkých helikoptér plavidla zmocniť. Tanker sa momentálne nachádza vo vodách Iránskej islamskej republiky,” uvádzalo sa v televíznej správe.
Americká námorná základňa v Bahrajne uviedla, že o incidente vie, avšak odmietla poskytnúť ďalšie informácie. Irán opakovane varoval Spojené štáty pred ich vojenskými aktivitami v oblasti. S cieľom zabezpečiť plavbu iránskych lodí a zabrániť pašovaniu ropy sprísnil Teherán hliadky v zálive...

Zdroj https://www.hlavnespravy.sk/iran-tvrdi- ... ve/2739394 z 03.11.2021

[lasib]

Z iranskej TV 3.11.
https://t.me/rusvesnasu/12478

[martanus]

Bojujte proti americkým pirátům

Írán zveřejnil podrobnější video o aktu amerického pirátství https://colonelcassad.livejournal.com/7187511.html v Ománském zálivu, který zastavily islámské revoluční gardy, které zabránily zabavení tankeru Američany.
Pohyb kolem tankeru byl velmi aktivní. Snaze unést tanker byl aktivní raketový torpédoborec Sullivan (třída Arleigh Burke).

https://colonelcassad.livejournal.com/7188233.html

[kenavf]

Irán tvrdí, že zmaril pokus USA zmocniť sa ropného tankera

https://www.teraz.sk/najnovsie/iran-tvr ... lanok.html
Naše média o incidente akosi mlčia.(veľa toho google nenájde)
A sú aj zmätočné informácie ktorú loď to vlastne iránci obsadili, či tú druhú do ktorej sa ropa prečerpala alebo tú prvú už prázdnu.
P.S. Prečerpať na mori obsah tankeru dá asi zabrať dosť času.