Jaderné zbraně

[zmiri]

Tak plejáda zbraní je široká. Začíná to zbraněma proti jednotlivcům (třeba ruční zbraně) a končí mezikontinentálníma raketama. Každý druh má své určení, svůj smysl. Takže k jaderným bombám. Stačí si vzít jejich možné použití. Proti rusku moc nepoužitelné nebudou, tak na to asi nebudou určené. Na to jsou ty ICBM. Takže proti komu to je? No jen proti těm, který nemají možnost obrany. Dále tu máme relativně malý účinek. Takže proti malému lokálnímu cíli, ne na vymazání kontinentu. Hm, které možné cíle toto splňují? Proti těm to bude určený. RF jsem už vyloučil, co zbývá v možném dosahu? Akorát evropské země jako třeba ČR, SR a další.....Stačí nevěřit pohádkám o hodném amíkovi, co brání evropu....

[nine_mike]

Honza - Taktické jadrové zbrane sú v princípe na ničenie protivníka na bojovom poli. To sú situácie kedy nepotrebuješ ničiť niečo strategicky dôležité 500 km za líniou frontu, ale potrebuješ napr. zničiť protivníka v jeho nástupnom priestore pred útokom na tvoje pozície, alebo naopak, chceš obsadiť nejaký priestor a potrebuješ najprv zničiť oblasť opevnenú protivníkom. Typický príklad by bol (keby Rusi používali taktické jadrové zbrane) napr. súčasná situácia medzi Kremennou a Limanom. Keby Rusi chceli vrátiť front späť na líniu Donca v tomto úseku frontu a ich velenie by bolo ochotné používať jadrové zbrane, ich letectvo by naložilo kĺzavé pumy s jadrovou bojovou časťou a delostrelci/rakeťáci by nafasovali taktické nukleárne granáty do pionov a tulipánov a postupne by vypalovali priestor v smere od Dibrove cez Torske - Zarične - Liman až po lesy v údolí Donca, tak aby tam neostala živá/bojaschopná sila VSU a do toho priestoru by postupovali ruské jednotky aby ho začistili. Na také úlohy nepotrebuješ zbrane s veľkým dosahom, úplne ti stačí bežný dosah veľkorážneho delostrelectva a kĺzavých leteckých púm.

[Grif]

Amerika vymění Evropě jaderné zbraně. Seznamte se s bombou B61-12, která bude připravena i v Polsku
Americké jaderné zbraně uložené v Evropě jsou staré neřízené bomby B61. To se však brzy změní, protože výměna bomb za novější verzi, plánovaná na jaro, byla urychlena. Nová generace jaderných zbraní dorazí do Evropy ještě letos. Co o nich víme?
Délka 360 cm, hmotnost přibližně 320 kg a průměr 34 cm. Bomba B61 vypadá poměrně nenápadně, ale je základem jaderného odstrašení NATO. Z členů Aliance mají vlastní jaderné zbraně pouze Francie a Spojené království, jak píše server Defence Post.
Díky programu sdílení jaderných zbraní je v současné době v Belgii, Německu, Itálii, Nizozemsku a Turecku uskladněno přibližně 100 amerických jaderných bomb. Tento seznam se pravděpodobně rozšíří. Polsko rovněž oznámilo, že se chce k programu připojit v říjnu 2022.

Podle mezinárodních dohod patří tyto zbraně Spojeným státům a právě Spojené státy na ně dohlížejí. V případě potřeby však mohou být americké jaderné zbraně poskytnuty spojencům. Problémem je, že v současnosti jde o výkonné, ale zastaralé zbraně.
B61 – relikt studené války
Raná verze bomby byla vyvinuta počátkem 60. let, ale v Evropě jsou nyní k dispozici varianty B61-3 a B61-4, pocházející z konce 70. let. Mají schopnosti, které u dřívějších verzí nebyly k dispozici, například nastavitelnou sílu výbušniny (od 0,3 do 45 nebo 170 kt), a samotná bomba je vybavena zařízením pro zvýšení stability v první sestupné fázi tím, že se otáčí.
Přesnost bomby je však značně omezená, protože B61 je pomalu padající bomba. Při pádu z letadla padá působením gravitace a cestou uvolňuje padák. Ten plní dvě funkce.
První z nich je umožnit nosiči bomby, aby se před jejím výbuchem vzdálil do bezpečné vzdálenosti a mohl ji shodit z malé výšky. Padák má také zpomalit sestup natolik, aby bomba B61 a její mechanismy přežily pád na zem (neplatí pro verzi B61-11). To je způsobeno možností nastavit rozbušku tak, aby nezpůsobila výbuch při dopadu na zem, ale až v okamžiku, kdy je bomba již na zemi, a to 31 sekund po jejím svržení, jak uvádí server Airforce Technology.
Schopnosti bomby B61
Další zajímavou funkcí je možnost ručního zneškodnění bomby. Zadáním příslušného kódu je možné aktivovat spínač, který deaktivuje mechanismus způsobující detonaci a zajistí, že bomba nevybuchne. Takto ošetřená bomba B61 musí být vrácena výrobci, který jej může uvést zpět do provozu.
Výše zmíněná verze B61-11 je určena pro letoun B-2 Spirit (a v budoucnu také pro B-21 Raider) a má mírně odlišnou konstrukci od ostatních variant. Je vybavena zesíleným penetrátorem a postrádá padák. Jejím účelem je proniknout hluboko do země a explodovat pod povrchem, což jí umožňuje účinně poškodit podzemní zařízení nebo struktury různých opevnění.
Modernizace bomby B61
Slabost taktického jaderného arzenálu uloženého v Evropě si Spojené státy uvědomily již před více než deseti lety. Řešením problému se ukázal být plán na hlubokou modernizaci bomb B-61.
Ačkoli původní, téměř 60 let starý design byl částečně zachován, nová verze, označená B61-12, nabízí zcela nové možnosti.
Klíčovou změnou, kromě hlavice s programovatelnou silou výbušniny (0,3 – 50 kt), je použití nové ocasní části, která umožňuje aktivní řízení letu bomby. Díky tomu a použití navigačního modulu se z bomby B61-12 stala přesná zbraň.
Umožňuje likvidovat důležité cíle menší silou výbušniny, čímž se snižuje poškození okolí, kontaminace nebo velikost oblaku radioaktivního prachu.
Navzdory této významné změně Američané neodstranili největší slabinu bomby, a to její riskantní způsob útoku. Důvodem je skutečnost, že bomba B61-12 musí být stále dopravena velmi blízko cíle, což znamená vystavení jeho nosiče vysokému riziku.
Evropské nosiče bomb B61
Pro zúčastněné země je to důležité, protože (s výjimkou Turecka) musí zajistit, aby jejich letectvo mohlo použít zbraň velmi krátkého dosahu, která musí být dopravena téměř nad samotný cíl.
To je jeden z důvodů, proč Německo a Itálie stále provozují letité úderné letouny Panavia Tornado, které mají schopnost létat rychle ve velmi malé výšce.
Belgie a Nizozemsko mají k tomuto účelu určené letouny F-16AM/BM. Schopnost používat toto vybavení a postupy spojené s použitím bomb B61 jsou pravidelně procvičovány. Letos k tomu slouží manévry Steadfast Noon 22, kterých se účastní i Polsko, jak píše server Mil.
Atomový tandem: F-35A a B61-12
Problém se stárnoucí flotilou evropských nosičů jaderných bomb bude brzy vyřešen. Účastníci programu sdílení jaderných zbraní se bez výjimky rozhodli pro nákup amerických letounů F-35A, které mohou nést bomby B61-12.
Schopnosti těchto letounů spojené s jejich schopností prolomit a neutralizovat nepřátelskou protivzdušnou obranu částečně kompenzují rizika spojená se specifičností útoku bombami B61.
Jejich nejnovější verze dorazí do Evropy dříve, než bylo původně plánováno. Místo zahájení dodávek na jaře 2023 chtějí Američané v reakci na agresivní politiku Ruska dodat nové zbraně již v prosinci 2022.

https://techsvet.cz/nejnovejsi-zpravy/a ... ku/daniel/

[skflanker_]

ICAN tvrdí, že výdavky SŠA na jadrové zbrane sú takmer 5x vyššie ako výdavky Ruska
Výdavky SŠA v roku 2022 na udržanie svojho jadrového arzenálu boli 43,7 miliardy $, čo je takmer 5-násobok výdavkov Ruska (9,6 miliardy $) a takmer 4-násobok výdavkov Číny (11,7 miliardy $). Dokazujú to údaje, ktoré v pondelok 12.06.2023 v Ženeve zverejnila Medzinárodná kampaň za zrušenie jadrových zbraní (ICAN). ICAN vo svojej výročnej správe poznamenáva, že svet v roku 2022 minul 82,9 miliardy $ na rôzne programy súvisiace s udržiavaním jadrových arzenálov: "SŠA minuli viac ako všetky ostatné jadrové krajiny dohromady - 43,7 miliardy $. Výdavky na Rusko predstavovali 22% z toho, čo SŠA minulo (9,6 miliardy $) a Čína minula niečo vyše 1/4 toho, čo minuli SŠA (11,7 miliardy $),“ uviedol ICAN. V celom svete boli podľa autorov správy v roku 2022 náklady na jadrové zbrane 157 664 $ za minútu. Na zozname ICAN je 9 štátov. Popri SŠA, Číne a Rusku je 4. najväčším míňaním Spojeného kráľovstva, pričom na údržbu svojho jadrového arzenálu sa v roku 2022 vynaložilo 6,8 miliardy $. Nasleduje Francúzsko (5,6 miliardy $), India (2,7 miliardy $) , Izrael (1,2 miliardy $), Pakistan (1 miliarda $) a Severná Kórea (589 miliónov $). V správe sa uvádza, že v roku 2022 z 82,9 miliárd $, ktoré sa celosvetovo minuli na jadrové zbrane, „súkromný sektor zarobil najmenej 29 miliárd $“. International Campaign to Abolish Nuclear Weapons je koalícia mimovládnych organizácií založená v roku 2007 v austrálskom Melbourne. Jej cieľom je úplné jadrové odzbrojenie. V roku 2017 jej bola udelená Nobelova cena za mier.
Zdroj https://tass.ru/mezhdunarodnaya-panorama/17990411 z 12.06.2023
Originál https://www.icanw.org/wasted_2022_globa ... s_spending

[Alchymista]

Vlhké americké sny o budúcnosti jadernej triady Číny, Ruska a USA

Zdroj:

missile-technology-accelerating-challenges.pdf

(17.54 MiB) Staženo 88 x

[Alchymista]

zreštaurované zábery jadrových výbuchov z rýchlobežných kamier
https://rutube.ru/video/565311d5fba4485 ... fc7caa23c/
alebo

nuclear_test.mp4

(22.41 MiB) Staženo 180 x

- všetky videá sú aspoň tisíc krát spomalené (niektoré až milion krát!)
- to čo vidíme, sú už "len následky" - samotný jadrový výbuch, ako proces štiepenia atomových jadier a zlučovania atomových jadier vo vodíkovej bombe v skutočnosti skončí skôr, ako sa "rozpadne" obal jadrovej nálože
- výtrysky plameňa a výrazné "tiene" vo výbuchoch a na okrajoch ohnivých gulí sú oceľové laná a konštrukcie, ktoré sa prudko ohrievajú a odparujú v intenzívnom roentgenovom a gama žiarení v okolí výbuchu.
- stĺpy dymu sú skutočne dymové stopy veľkého počtu rakiet na tuhé palivo odpálených tesne pred výbuchom - účelom je zviditeľnenie a sledovanie pohybu vzduchovej tlakovej vlny

- zaujímavý jav je vidieť počas výbuchu testu Ivy Mike (prvé "termonukleárne zariadenie" - malo 74 ton!) - prenikavé žiarenie výbuchu vyprovokovalo opakovaný úder blesku
- "ohnivý objekt" vľavo dole je odparujúce sa ocelové potrubie k meracej aparatúre a "iskry" sú zvyšky stavby a ocelovej aparatúry okolo nálože

Starší čiernobiely gif s výbuchom testu Ivy Mike


Zariadenie "Sausage" - vlastná nálož je vľavo, trubice vpravo sú "projektory", ktoré vyvádzali svetlo z vnútra nálože a premietali ho na betónové stĺpy (mimo záber) čo malo umožniť študovať proces v náloži.

[kenavf]

Čo môže byť u tej Ivy ten výbuch vľavo dole, úplne mimo centra. Že by tam mali niečo položené a sledovali ako to zareaguje?

[Alchymista]

kenavf, kenavf... zase nedávate pri výklade pozor...

- zaujímavý jav je vidieť počas výbuchu testu Ivy Mike ..
- "ohnivý objekt" vľavo dole je odparujúce sa ocelové potrubie k meracej aparatúre a "iskry" sú zvyšky stavby a ocelovej aparatúry okolo nálože

Na čiernobielom gife je to tiež dobre viditeľné. Potrubia boli dlhé okolo kilometra po prvý "bunker" a v priamej línii boli dlhé cca 2,5 km cez tri ostrovčeky (dnes existuje len zvyšok posledného - Bogon).

Nálož bola odpálená na ostrove Elugelab, ktorý úplne zmizol (na jeho mieste je kráter hlboký ~60m s priemerom 2km), prvý "merací" bunker bol na Teiter a ďalšie na Boigarikk a Bogon (Teiter a Bogairikk zmizli pri ďalších výbuchoch)



https://www.google.sk/maps/@11.6684914, ... 9019,6139m

prekryv Google map a predvýbuchovej leteckej snímky

---

Mimochodom, videá výbuchu Ivy Mike sú zrejme stranovo prevrátené - potrubia viedli od západu na východ a filmovacie stanovištia boli na juhovýchodnej strane atolu pri hlbokom prielive do lagúny (druhý, široký, ale plytký, je na južnom strane)

[Grif]

Mám dotaz na zabezpečení JZ.Bylo ztraceno několik jaderných bomb.Je nějaká teoretická možnost,že by je někdo použil v plné síle?
A druhá část otázky.JZ na Ukrajině po rozpadu SSSR.Byla by Ukrajina schopná aktivovat jaderné hlavice v raketách? Byť jen teoreticky.
A zajímalo by mě jak by takové zabezpečení mohlo fungovat? Nějaké mechanické zabezpečení?

[martanus]

Kráter po podzemním jaderném výbuchu Sedan, Nevada, 1960.

Největší kráter vytvořený člověkem ve Spojených státech. Výbuch byl součástí operace Lemech, programu pro studium využití jaderných zbraní pro těžbu, kráterování a další mírové účely.

https://t.me/Black_History/9937

[Alchymista]

Mám dotaz na zabezpečení JZ. Bylo ztraceno několik jaderných bomb. Je nějaká teoretická možnost, že by je někdo použil v plné síle?
A druhá část otázky. JZ na Ukrajině po rozpadu SSSR. Byla by Ukrajina schopná aktivovat jaderné hlavice v raketách? Byť jen teoreticky.
A zajímalo by mě jak by takové zabezpečení mohlo fungovat? Nějaké mechanické zabezpečení?

Odpáliť (plutoniovú) jadrovú zbraň je netriviálny problém ako z hľadiska konštrukcie nálože trhavín (a šírenia detonačných vĺn), tak z hľadiska "rozbušiek" a ich odpalovacieho systému (napájacej elektroniky).
Domnievam sa, že prvé generácie jadrových zbraní (cca do konca 50. rokov) neboli určené na výbuch po dopade na zem a boli riešené tak, aby explodovali počas voľného pádu - náraz bomby na zem by zrejme narušil presnú geometriu konštrukcie. Preto tiež skoro všetky mali pomerne veľký padákový systém a zálohované rádiové výškomery. A to aj hlavice pre rakety (tie samozrejme padáky nemali, ale rôznych výškomerov a diaľkomerov aj niekoľko). Problémy dostatočnej robustnosti konštrukcie boli zvládnuté zrejme až na prelome 50-60. rokov.
Navyše - niektoré konštrukcie mali priamo "mechanické zábrany" proti nežiadúcemu odpáleniu pri havárii - napríklad centrálnu dutinu vyplnenú ocelovými guličkami alebo retiazkou, ktorú vyťahoval motor, vyňatý segment zasúvaný na miesto pred použitím, alebo dokonca plutoniovú guľu rozdelenú na dve časti a mechanicky skladanú do správnej polohy... Všetky tieto konštrukcie zároveň spôsobujú úplnú alebo čiastočnú nepoužiteľnosť nálože pri dopade na zem pri havárii.

"Odpalovacie kódy" môžu kodovať správne poradie odpálenia "rozbušiek" - a tie nemusia mať (úmyselne) rovnaký čas reakcie (EBW detonator, "Slapper" detonator), pritom konštrukcia plutoniového jadra nálože predpokladá, že detonačné vlny dopadnú na povrch plutoniovej gule dopadnú "súčasne" s presnosťou lepšou ako 1mm (pri detonačnej rýchlosti 8-9km/s...). Takže jadro stratí správnu geometriu a nevybuchne s plnou silou - alebo len "vyhorí" ("fizle"). Vtip je v tom, že plutoniová guľa (alebo aj "nie guľa") má u modernejších zbraní tesne podkritickú geometriu a až dopad detonačných vĺn s detonačným tlakom ~20+GPa stlačí guľu s "normálnou" hustotou ~19,8g/cm3 na hustotu 22-25g/cm3 a tým sa dosiahne "nadkritický stav" a začne výbuch (často - dnes vždy - podporený generátorom neutronov odpáleným v správnom momente - a opäť treba poznať správne načasovanie, kedy sa má spustiť). Tieto časovania sú pritom kritické... Odpalovacia elektronika pritom pracuje s napätiami niekoľko kilovolt a prúdmi rádu kiloampér (inak sa EBW alebo slapper detonátor odpáliť proste nedá - pri menších napätiach a prúdoch proste len zhorí)

Čo sa týka hlavíc na ukrajine - mohla z náloží získať plutonium a "vlastným výskumom" zrekonštruovať alebo skonštruovať vlastnú odpalovaciu elektroniku. Je to netriviálna úloha, ale ukrajina bola v 90. rokoch priemyslovo a vedecky/konštruktérsky veľmi vyspelý štát, takže kapacity na to zrejme mala. A mala aj dostatočnú informačnú základňu o problematike (informácie i ľudí oboznámených a znalých).

[martanus]

Srovnání jaderného arzenálu Ruska, USA a Francie s Británií

Francouzský prezident Emmanuel Macron včera pohrozil jadernými zbraněmi a nevyloučil rozmístění evropského kontingentu na Ukrajině.

Deník The Times se proto rozhodl porovnat jaderné síly Ruska, USA, Británie a Francie.

Navzdory Macronovým „napoleonským“ prohlášením francouzský jaderný arzenál není tak působivý jako arzenál USA a Ruska. Zahrnuje 290 hlavic, což je docela působivé, ale země nemá vlastní systém protiraketové obrany, což ji činí zranitelnou, zejména v podmínkách vysoké hustoty obyvatelstva a urbanizace.

Co se týče armády, 200 tisíc lidí, 400 tanků a 100 děl nestačí na to, aby se Francie účastnila velkých konfliktů. S tím lze bojovat jen s nízkou intenzitou, například v rámci koloniálních konfliktů, shodují se oborníci.

https://t.me/neCT24/71071

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20250307/nucle ... 24033.html