Pevnostní objekty

[crusader_cz]

Žádný objekt čs. předválečného opevnění NEBYL vybetonován metodou lití betonu.
Používala se navlhlá směs, která se sypala do bednění a pěchovala ručními pechy, na těžkém opevnění se dále používaly pneumatické pěchy a příložné vibrátory přikládané zvenčí na bednění.
Metodu lití používali Němci už před válkou (Westwal, Oderstellung, Oder-Warta-Bogen), používali ji i na Atlantickém valu.

Přínos ing. Bechyněho DrSc. pro opevnění nebyl ve vynalezení metody lití betonu ale ve vynálezu speciální receptury portlandského cementu (nazývanou A cement). Tento typ cementu měl prodloužený počátek doby tuhnutí, díky čemuž bylo zajištěno dobré propojení jednotlivých vrstev betonu a také vytvářel menší množství hydratačního tepla při tuhnutí.

Kvalita čs opevnění je daná tímto cementem, použitím kvalitních materiálů a dodržováním předepsaných postupů při stavbě. Cement a kovové prvky (včetně výztuže) byly dodávané vojenskou správou, štěrk a písek (pokud se těžily v okolí) musely být vojenskou správou schválené, jinak se vozily třeba i desítky km. Dokonce schválení podléhala i voda přidávaná do betonu, jinak se taky musela dovážet.

Na výstavbě těžkého opevnění nepracovalo jen 6 firem, úseky TO, které byly zadané, byly svěřené celkem 21 stavebním firmám (některé navíc stavěly několik úseků).

U LO není pravda, že opevnění stavěly lokální firmy, vždy probíhalo výběrové řízení a vybírala se většinou firma s nejnižší cenou (i když to vždy nebyla ta nejlepší). Např na severu Čech v Lužických horách stavěla LO firma z Hradce Králové, dvě firmy z Prahy, firma ze Dvora Králové a z Mladé Boleslavi (tu bych s přihmouřením oka označil jako lokální).

Rozhodně se nepočítalo, že by čs. opevnění vydrželo měsíce. Těžké opevnění mělo krýt bok ustupující čs armády, aby nedošlo k jejímu odříznutí od Slovenska, LO bylo stavěno aby se ustupující armáda mohla opřít o předem připravené pozice. Proto se stavělo (nebo mělo stavět) kromě opevnění na hranicích také opevnění v předpolí Prahy (tzv. VOP), opevnění na Vltavě, opevnění na Labi, Liběchovská příčka a plánované příčky na Českomoravské vrchovině a na moravsko-slovenském pomezí. Armáda měla plánovitě za bojů ustupovat na východ a zachytit se na pomezí Moravy a Slovenska, pak měli zasáhnout spojenci. Počítalo se tak maximálně se 3 týdny až jedním měsícem samostatné obrany.

[mauler]

Ano, mal by to byť zvon (kupola GFM?) ostreľovaný 88mm flakom
Podobných zvonov je známych niekoľko, ale nie všetky boli poškodené v boji - niektoré, podobne ako československé opevnenie, poslúžili počas vojny ako skúšobné či cvičné terče

Tohle je z La ferte pevnosti a přesně to vystihuje doměnku že se vrchní velení vykváklo na podporu obránců a krycí palbu.Tohle "opomenutí" stálo život celé posádky pevnosti .....

https://www.dailymotion.com/video/x8c37q

[riho]

Ak si dobre pamätám, tak rozhodujúca bitka sa plánovala najneskôr po ústupe na Českomoravskú vrchovinu a to z toho dôvodu, že po strate aj Moravy by vojenskopriemyslelný potenciál Slovenska nestačil na čo i len obranu. Preto sa obranná priečka na moravskoslovenskom pomedzí vypustila z plánov.
Zruby mali byť schopné samostatnej bojovej činnosti po dobu 2 týždňov. Tak dlho sa predpokladalo, než by sa francúzi prebili cez južné Nemecko na naše hranice.

[modrak]

riho No, ono to bolo trochu inak. Čs. opevnenia nemohli plánovať svoju činnosť iba na 2 týždne, pretože len mobilizácia fr. armády bola plánovaná na 6 týždňov. A kým by sa vykonalo operačné stmelenie, presuny, atď. ubehlo by času a času. 3 mesiace minimum. Keďže operačné plány a dokumenty čs. vojska pre prípad vojny, boli po 38 zničené, konkrétne veci už nebudeme vedieť. A spomienky pamätníkov sú takpovediac neisté. Veď prvé "spomienkové" práce mohli byť urobené až po 6 rokoch vojny. Pričom kľúčový pamätníci už často neboli medzi živými alebo dosiahnuteľný. Pevnostný systém mal v prípade obkľúčenia vydržať a "klásť dlhodobý odpor". Čo rozhodne v terminológiu pár týždňov neznamená. S ústupom na Slovensko sa počítalo, inak by sa územie Slovenska nepripravovalo na vojnu- Beskydsko - Karpatska priečka, ktorá nikdy nebola vypustená z plánov a dokoca sa aj stavala.Aj keď nie v takom rozsahu ako proti Nemecku. Dnes je už tak nejak zabudnutí fakt, že okrem Slovenska, sa zbrojná výroba presunula aj do Rumunska, kde sa vybudovali Zbrojovky - firma Škoda. Takže materiál a munícia mohli prichádzať aj odtiaľ. Na Slovensku sa dalo vyrobiť denne v tej dobe cc. 1 000 000 nábojov do ručných zbraní, 2500 delostreleckých, hlavne pre ručné a delostrelecké zbrane, letecké motory atď. Čo sa týka plánov, zmenila sa doktrína obrany po obsadení Rakúska, kedy sa už nepočítalo napr. s protiofenzívou do Nemecka na stretnutie s Francúzmi, ale ústup bojom na zdržanie smerom na východ. Toľko aspoň vedia historici doložiť. Odpovedá tomu aj rozdelenie vojska na 2 armády - kryciu a manevrújucu armádu. 56% síl malo ísť krycej armáde.

[woxia]

No, pokud měli vydržet tři měsíce, tak se museli dva a půl měsíce flákat. Německé zásoby střeliva v roce 1938 vystačily s bídou na čtrnáct dní bojových akcí.

[riho]

Modrák, vychádzalo sa z fancúzskych predpokladov na základe priebehu I. sv. vojny. Teda, že nie je možné zaútočiť bez predchádzajúcej mobilizácie. Akonáhle by sa objavili náznaky mobilizácie Nemecka, tak mala začať mobilizácia aj vo Francúzsku. Ostatne, toto stálo za čiastočnou mobilizáciou československej armády v máji 1938. Vtedy na otázku MZ RČS (teda Beneša), či si Francúzska republika splní spojenecké záväzky, bola odpoveď jednoznačne áno. Ak by francúzi povedali nie, Beneš by sa posral už v máji a nie až v septembri. Priznávam chybu, malo tam byť minimálne 2 týždne samostatnej činnosti.
Škodovka bola súkromná firma, rumuni boli spojenec, tak prečo by u nich neivestovala, samozrejme zjednotenie výzbroje bol len plus, ale hlavne šlo o prachy.
Ak by sa fronta prevalila cez Čechy a Moravu, tak koľko by stála obnova zničenej infraštruktúry? Netreba zabúdať, že sa počítalo optikou I. sv. vojny, kde krajina, kade prešli boje pripomínala mesačnú krajinu. Proste česi nechceli a nemohli si dovoliť takú mieru deštrukcie, akú by podľa nich priniesli ústupové boje až na Slovensko.
Hlavné osoby prežili, Beneš ako prezident, Krejčí ako náčelník generálneho štábu a aj Machník a Syrový ako ministri obrany.

[modrak]

Riho - mobilizačné plány a ich konkretnosti tu je zbytočné rozoberať. Tie sa v podstate menili každy "deň" podľa konkrétnej situácie. Rozhodne čo môžem povedať, je to, že sa pripravoval dlhodobý konflikt. A boj v obrane mal byť hlavným prvkom do príchodu spojencov. Čo sa Rumunských zbrojoviek týka, je v podstate jedno z hľadiska obrany ČSR ako to prebiehalo, aj keď aféry s tím spojené boli tiež zaujímave. Dôležité bolo, že sa v podstate vyrábali čs. zbrane a munícia do nich. Takže čs. armáda mohla dostávať materiál a výzbroj, aj keby bojovala na Zakarpatí niekde u Chustu. Takže tím padá námietka o tom, že opustením Čiech by armáda nemala výzbroj a muníciu.
Čo sa týka miery deštrukcie Čiech. Tak potom načo sa budovala 20 rokov armáda, dali miliardy na opevnenie, keď sa nechcelo bojovať ? Načo bola májová mobilizácia ? Takže tento argument môžme tiež vypustiť. Vôľa bojovať aj za cenu deštrukcie Čiech tu bola. A aj u značnej časti verejnosti.
Hlavné osoby tím nemyslím politikov ale veliacich poľných veliteľov, ktorý mali konkrétne znalosti o konkretných veciach. Ani Beneš, Krejčí a spol. nemali detailný prehľad, znalosť plánov a pod. A ani nemohli. Asi by sa zbláznili, keby to vedeli. Určovali stratégiu, nie taktiku na jednotlivých úsekoch. Takže máme predstavy a spomienky na to, ako by to mohlo vyzerať v "globále", ale nevieme, čo konkrétne plánovali generáli so svojimi armádami, koľko dní predpokladali, že sa udržia atď. Generálny štáb ČSR mal tú výhodu, že mal Fall Grün, čo mu umožnilo operatívne riešiť smery hl. úderov. A s tím sa už dá pracovať. Ale späť k pevnostiam. Najlepší prípad, kedy sa dá poukázať na význam a odolnosť objektov, aj takých "papierových" - poľného typu je Wester Plate v Poľsku. Aj keď je ho obrana nemohla mať samozrejmé vplyv na celkové ťaženie, predsa len podali obránci ukážkový výkon.
Takže ak to zhrniem - výhovorky typu "nemohli sme sa brániť" sú nezmysli. Ak poľné opevnenia na Westerplate dokázali odolávať paľbe krížnikov a bojovej lode, útokom pechoty, letectva, čo potom by dokázala línia aj ľahkého opevnenia. Boje na Westerplate mali podľa odhadov trvať 6 hodín, rozkaz bol držať ho 12 hodín a nakoniec z toho bolo 7 dní. Takže opevnenie na hraniciach skutočne mohlo zadržať nepriateľa aj na 6 mesiacov. A ústupové boje na Zakarpatsko sa mohli pretiahnuť aj na rok, dva. S dôsledkami z toho plynúcimi.

[QVAK]

Navíc naši velící měli velkou zkušenost z manévrového boje na velkém prostoru z Ruska a němečtí převážně za WW I praktikujíce na Západní frontě žádnou. Jejich Mladé pušky se ze svoji doktrínou prosadili později až po vyhodnocení polské kampaně. Na v té době převládající německou doktrínu bylo opevnění tou nejlepší a nejrentabilnější protizbraní(i lehké). Vždyť ani jejich sborové dělostřelectvo(polní 150 mm) nebylo schopno demolovat Řopík a jinou zbraň na opevnění až na pár přeživších Těžkých Bert neměli. S letectvem spolupracovali neochotně a nepružně, protože bylo samostatnou zbraní s vlastním velením, plánováním a plněním svých operačních úloh nikoli koordinovaně. Moderní tankové, mechanizované vojsko zformovali díky nepochopení jeho schopností jako husary takže překonání opevnění by je stálo velké až obrovské množství času a krve.

[IgorT]

Pre predstavu - ROPíky Bratislava - Devínske Jazero. Miestami tri línie, vyznačené palebné vejáre, na roliach vidno systém vzájomného krytia bunkrov. Netreba zabúdať na poľné delostrelectvo, mínové polia, ženijné prekážky, zákopy s palebnými postaveniami.

normal_20151230_131800.jpg (18.6 KiB) Zobrazeno 19815 x

normal_20151230_130125_0.jpg (27.96 KiB) Zobrazeno 19815 x

Fotografie úseku:
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=37&t=6945
http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=37&t=6953

[Alchymista]

Väčšina nemeckých "druhovojnových" generálov a maršalov si prvé ostrohy vyslúžila na frontoch svetovej vojny. Na západnom - i na ruskom.
Nemecké zbrane by som nepodceňoval, konštrukcie to boli prevažne dobré a úspešné. Predstava o prvovojnovom delostrelectve je nesprávna - mnoho zbraní síce má označenia typu "vzor 18", ale časť je vytvorená a zavádzaná v prvej polovici 30. rokov. Celkovo bola nemecká výzbroj progresívnejšia a modernejšia ako napríklad francúzska a britská.

Pri hodnotení opevnenia je nevyhnutné vychádzať z dobových reálií - a nemecká armáda v roku 1938 bola podstate slabšia ako nemecká armáda v roku 1939 po vyžraní skladov a zásob československej armády.
Nemecký generáli sami priznávajú, že napriek tomu, že v prvých sledoch a vlnách útokov na opevnenie predpokladali až 100% vlastné straty, tak kvalitu, odolnosť a možnosti ČS opevnenia vo svojich operačných plánoch silne podcenili. O niektorých riešeniach, ako boli napríklad granátové sklzy, až do obsadenia netušili...

IgorT - tie palebné vejáre sú vyznačené asi len v polovičnej dĺžke...

[BartH8]

To není podceňování. Německé testy prokázali že těmi 150mm byli ty ŘOPíky prakticky neprůsřelné.

[QVAK]

Alchy, sborové německé dělostřelectvo bylo vyzbrojeno houfnicí ráže 150(6") ale s armádní municí která oproti námořní měla odlehčený granát na 18 kg a tím sníženou účinnost na úroveň cca 5" granátu. Odolnost ROP vycházela z tohoto faktu. Divizní dělostřelectvo bylo ve 4"(100 mm) ráži. Původní návrh i prototypy byly na plnohodnotnou munici ale jejich váha skoro znemožňovala homobilní pohyblivost a až 50 standartizovaných vozů v muniční koloně(váha jedné rány cca 60 kg + krmení koním) na baterii. Tak byla přepracovaná na vylehčenou verzi pro lehčí munici(vz. 17 u nás po válce přepracovaná na vz. 17/47). Byly to problémy této ráže i u Nás i jinde kdy Škoda nabízela velmi kvalitní homobilní houfnici 15 cm ve skutečných rážích 14 a 14,5 cm a pro mechanickou trakci v plnohodnotné 15 cm. Tyto problémy byly odstraněny až motorizací (viz. např. RA). Houfnice vz. 17 byla velmi kvalitní zbraň ale se sníženou účinností náboje v cíli (46 kg vz. 18 kg granátu). V této ráži byla zavedena v Německu jak plnohodnotná námořní tak vylehčená pozemní verze munice a děla k ní. Plnohodnotný 6" protipancéřový granát by nejspíše na stropy opevnění postačoval.

[BartH8]

Jak kterého. Čs armáda testovala cvičný objekt 305 mm moždířem. Výstřel udělal 50 cm díru v betonu. Další výstřely explodovala ve změti armování a díru se zvětšit nepodařilo.

[Alchymista]

ruský zdroj "kompletácia delostreleckej munície nemeckej armády" z roku 1943 (zo 1946 ju nemám celú, len časť obrazov) nepozná žiadny nemecký granát kalibru 150mm (pozná 5 typov hufnic a 5 typov kanonov, 34/48 "výstrelov"), ktorý by mal hmotnosť 18kg - štandarné mali ~40-45kg, existovalo niekoľko typov s hmotnosťou ~38kg (15cm Igr. 33, 15cm Igr. 38...), a kumulatívne granáty s hmotnosťou ~25kg.

Problém zásahu - stropná doska ropíku, ale aj zrubu, predstavuje relatívne veľmi malý cieľ, ktorý je problém v teréne zasiahnuť - priamou paľbou je to prakticky nemožné (zához objektu) - a nepriamou problematické. To isté platí o leteckom bombardovaní.

[QVAK]

Kolik typů děl. výzbroje této ráže v r.1943(42) měl Wehrmacht a Waffen SS ve své výzbroji? Ono sborové dělostřelectvo má nejspíše ze všech druhů zbraní v poli nejdelší životnost.

Nemusí to být vždy takto, záleží na tom jaký mají klid při palbě který je závislý na protibateriové palbě obránce. Zkušební a výcvikový bunkr i jeho okolí na cílové ploše Jordán ve VVP Jince o tom vypovídá. To údajně nebyl ŘOP ale TO vyšší odolnosti. Na něj se ale střílelo(až na zkoušky odolnosti) vždy nárazovým zapalovačem. I my ho za mé VZS 2x - 3x trefili(v.z. 17/47) za velkého řevu správce VVP. Z prezidentské pozorovatelny je to na cílové ploše Jordán nejmarkantnější orientační bod a na druhou stranu plochy(úpatí svahu) se střílet nesmělo protože 500 m od hrany lesa která ji ohraničuje bylo v lese rekreační zařízení MNO(s vjezdem do podzemí).

[Alchymista]

15 cm s.I.G. 33 - "ťažké pechotné delo"
15 cm lg.s.F.H. 13 - predlžená ťažká poľná hufnica
15 cm s.F.H. 18 - ťažká poľná hufnica
15 cm s.F.H. 18/40 - ťažká poľná hufnica
15 cm s.F.H. 42 - ťažká poľná hufnica

15 cm K (E) - železničný kanon
15 cm Kanone 16
15 cm Kanone 18
15 cm Kanone 39
15 cm Schiffskanone C/28 in Mörserlafette (námorný kanon na lafete 21cm mažiaru)

+ raketomet
- 15 cm Nebelwerfer 41 (raketomet)

v knihe/predpise nie sú uvedené náboje pre koristné zbrane (české, poľské, francúzske, olandské, belgické...), len občas pre ruské

[honzajan]

Šumava krásná i smrtící // Jan Lakosil
Omlouvám se za kvalitu - foták a z ruky a ještě jsem překročil velikost obrázků
15cm K16 v palebném postavení v obci Horní Silnice ( Landstrassen )
https://i.imgur.com/AGEzu14.jpg

Detailnější pohled K16 téže baterie . Na lafetě písmeno B ( nevešlo se mi do záběru ) určující zřejmě pořadí děla v baterii
https://i.imgur.com/EFr8bUz.jpg

Přímé postřelování čelní stěny řopíku 195/19/A-160N u Záhvozdí prokázalo , že záhozem a rovnaninou nechráněná betonová stěna neodolá vícero zásahům 15 cm granátu .
https://i.imgur.com/8UXzKkN.jpg
Jenže tady na to měli čas , zřejmě stříleli na přímo a hlavně nikdo po nich neopětoval palbu .

[Alchymista]

Přímé postřelování čelní stěny řopíku 195/19/A-160N u Záhvozdí prokázalo...

to znamená priamou paľbou - a je veľká otázka na akú diaľku...
do vzdialenosti 3km zlikviduje obsluhu guľomet... a definitívne dorazí minomet ukrytý hocikde za ropíkom

mimochodom - tá "Horní Silnice" (Landstrassen) leží kde? Nebude to nejaké nedorozumenie, nesprávna interpretácia?
pretože to znamená "zemské cesty", či "štátne cesty"

[honzajan]

Tady se jedná o již zaniklou osadu ležící u koty Hohe 920 . Což je dnešní Silnický vršek .
Viz
https://i.imgur.com/oM1Y5sI.jpg a https://i.imgur.com/ugN6NWJ.jpg
vlevo je vidět bývalá budova celnice a hostinec Reif
PS : Alchy děkuji za návod , ale ještě jsem to jednou pořešil takto

[BartH8]

Jo, bez záhozu to šlo. Proto Německo mělo taktiku nejdřív odbagrovat zához a pak rozestavět děla k palbě.


Ps: ještě natřít vápnem, ať to dělostřelci nemají takové jednoduché :trefa