
Používala se navlhlá směs, která se sypala do bednění a pěchovala ručními pechy, na těžkém opevnění se dále používaly pneumatické pěchy a příložné vibrátory přikládané zvenčí na bednění.
Metodu lití používali Němci už před válkou (Westwal, Oderstellung, Oder-Warta-Bogen), používali ji i na Atlantickém valu.
Přínos ing. Bechyněho DrSc. pro opevnění nebyl ve vynalezení metody lití betonu ale ve vynálezu speciální receptury portlandského cementu (nazývanou A cement). Tento typ cementu měl prodloužený počátek doby tuhnutí, díky čemuž bylo zajištěno dobré propojení jednotlivých vrstev betonu a také vytvářel menší množství hydratačního tepla při tuhnutí.
Kvalita čs opevnění je daná tímto cementem, použitím kvalitních materiálů a dodržováním předepsaných postupů při stavbě. Cement a kovové prvky (včetně výztuže) byly dodávané vojenskou správou, štěrk a písek (pokud se těžily v okolí) musely být vojenskou správou schválené, jinak se vozily třeba i desítky km. Dokonce schválení podléhala i voda přidávaná do betonu, jinak se taky musela dovážet.
Na výstavbě těžkého opevnění nepracovalo jen 6 firem, úseky TO, které byly zadané, byly svěřené celkem 21 stavebním firmám (některé navíc stavěly několik úseků).
U LO není pravda, že opevnění stavěly lokální firmy, vždy probíhalo výběrové řízení a vybírala se většinou firma s nejnižší cenou (i když to vždy nebyla ta nejlepší). Např na severu Čech v Lužických horách stavěla LO firma z Hradce Králové, dvě firmy z Prahy, firma ze Dvora Králové a z Mladé Boleslavi (tu bych s přihmouřením oka označil jako lokální).
Rozhodně se nepočítalo, že by čs. opevnění vydrželo měsíce. Těžké opevnění mělo krýt bok ustupující čs armády, aby nedošlo k jejímu odříznutí od Slovenska, LO bylo stavěno aby se ustupující armáda mohla opřít o předem připravené pozice. Proto se stavělo (nebo mělo stavět) kromě opevnění na hranicích také opevnění v předpolí Prahy (tzv. VOP), opevnění na Vltavě, opevnění na Labi, Liběchovská příčka a plánované příčky na Českomoravské vrchovině a na moravsko-slovenském pomezí. Armáda měla plánovitě za bojů ustupovat na východ a zachytit se na pomezí Moravy a Slovenska, pak měli zasáhnout spojenci. Počítalo se tak maximálně se 3 týdny až jedním měsícem samostatné obrany.