Afrika - informace z oblasti

[QVAK]

Tragické záplavy v Mosambiku a Malawi. Zahynulo přes sto lidí

Nejméně 122 obětí si vyžádaly prudké deště a následné záplavy, které sužují africké státy Mosambik a Malawi. Informovaly o tom ve středu agentury AFP a Reuters. O střechu nad hlavou přišlo přes 220 000 lidí, uvedly místní úřady a OSN. Mosambická vláda se navíc připravuje na bouři Idai, která má ve čtvrtek nebo v pátek zasáhnout střed východního pobřeží země u města Beira.

Na severu a ve střední části Mosambiku zemřelo při záplavách nejméně 66 lidí, informovala mluvčí vlády. Živelní pohroma zničila 6000 obydlí, bez střechy nad hlavou se ocitlo přes 140 000 lidí. Voda zaplavila stovky tisíc hektarů úrody.
Na jihu sousedního Malawi o život dosud přišlo nejméně 56 lidí, oznámily ve středu místní úřady. Své domovy muselo od počátku dešťů, které zemi sužují přes týden, opustit více než 83 000 lidí. V postižených oblastech pro ně vláda zřídila 187 táborů.

I Malawi se připravuje na bouři Idai. Ta nejprve zasáhne Mosambik, následně jih Malawi a nakonec Zimbabwe, uvedl Jolam Nkhokwe ze státního úřadu pro klimatickou změnu a meteorologii.

https://echo24.cz/a/SPhWj/tragicke-zapl ... s-sto-lidi

[QVAK]

Více než třetina Afričanů chce emigrovat z rodné země

Více než jeden ze tří Afričanů zvažuje, že opustí svou rodnou zemi a odjede žít do zahraničí. Vyplývá to z průzkumu, kterou ve 34 afrických státech provedla africká výzkumná skupina Afro-Barometer. O odjezdu z rodné země uvažují především mladí a vzdělaní lidé, hlavní příčinou je nedostatek pracovních míst a chudoba. Většina z těch, kdo nakonec skutečně odjedou, se usadí v jiné africké zemi. Napsal o tom dnes zpravodajský server BBC.

Zůstat na africkém kontinentu si podle průzkumu přeje téměř třetina respondentů, kteří emigraci zvažují. Do Severní Ameriky by chtělo 22 procent z nich, do Evropy 27 procent. Preference se však liší v závislosti na regionu, zůstat v Africe si přejí zejména obyvatelé jihoafrických států.

https://echo24.cz/a/SKpAi/vice-nez-tret ... rodne-zeme

[QVAK]

EGYPT VYVLÉKL Z ÚSILÍ USA VYTVOŘIT „ARABSKÉ NATO“ PRO BOJ PROTI ÍRÁNU

Egypt vyvlékl ze snahy USA a Saúdské Arábie vytvořit protijránské „arabské NATO“, informovala izraelská média o citování anonymních zdrojů, které jsou s touto záležitostí seznámeny. V zemi sdělil USA a dalšími účastníky na Středním východě Bezpečnostní Alliance, neboli MESA před zasedání dne 7. dubna th v Rijádu, Saúdská Arábie. Jeden z anonymních zdrojů řekl, že Káhira neposlala na schůzku delegaci, poslední setkání se konalo s cílem podpořit úsilí vedené Spojenými státy sunnitskými muslimskými arabskými spojenci do bezpečnostního, politického a ekonomického paktu proti šiitskému Íránu. Arabský zdroj také řekl, že to bylo zklamáním: "Všichni chceme, aby Egypt byl součástí arabského NATO," řekl zdroj, "zejména proto, že má největší armádu jakéhokoli arabského národa, a proto, že má takový význam."
Google překladač

Důvody rozhodnutí, podle zdrojů , je to, že Egypt nechce poškodit své vztahy s Íránem, stejně jako nevěřil, že americký prezident Donald Trump bude zvolen na druhé funkční období. Je-li Trump pryč, což ohrožuje celou myšlenku „arabského NATO“, protože příští POTUS se může rozhodnout, že nebude pokračovat. 9. dubna th , egyptský prezident Abdel Fattah Al Sisi navštívil USA a setkal se s Donald Trump. Trump řekl, že hovořili o bezpečnostních otázkách, ale arabské NATO a Írán byly zmíněny na tiskové konferenci po zasedání. Oba vůdci pochválili vřelé vztahy mezi zeměmi, které by pravděpodobně mohly být zkažené, pokud by zprávy z Egypta vzdaly úsilí. Kromě USA a Saúdské Arábie jsou mezi účastníky MESA navrženy Spojené arabské emiráty, Kuvajt, Bahrajn, Katar, Omán a Jordánsko. Dva anonymní zdroje také řekly al-Džazíře , že projekt bude pokračovat vpřed a že Egypt bude nucen, aby nezrušil své členství. Projekt byl původně navržen Saúdskou Arábií v roce 2017 a byl udržován americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Cílem správy Trump s projektem je vytvořit nový bezpečnostní orgán zahrnující sunnitské země Blízkého východu, který by byl zaměřen na boj proti „regionálnímu dobrodružství“ šiitského Íránu. Členské státy MESA by údajně usilovaly o hlubší spolupráci v oblasti protiraketové obrany, vojenského výcviku a boje proti terorismu a zároveň posílily širší politické a ekonomické vazby. „To by sloužilo jako opevnění proti íránské agresi, terorismu, extremismu a přinese stabilitu,“ uvedl mluvčí Národní bezpečnostní rady Bílého domu s odkazem na potenciální sdružení.

„Není to nový projekt. Důležitá je však jeho implementace, “řekl Qassem Qaseer, libanonský politický analytik. Potvrdil, že Spojené státy na chvíli pracují s arabskými státy na vytvoření takového orgánu, přičemž konstatují, že „problém zůstává v různých agendách a politickém přístupu jeho členských států“. Qaseer řekl, že arabské země nesouhlasí s více než jednou kritickou otázkou a poukazují na to, že arabské NATO je stále myšlenkou bez struktury. „Jejich cílem je podněcovat Írán k takové iniciativě, i když to musí udělat jako první,“ řekl Qaseer. Saúdský politický analytik, Sulaiman al-Oqaily, také řekl, že musí existovat jedna strategie mezi arabskými národy, které tvoří alianci, jakož i jasný cíl, aby takové úsilí uspělo. Al-Oqaily tvrdil , že musí existovat jeden sjednocený arabský blok, který souhlasil, že „arabské NATO“ ochrání arabský svět před všemi druhy hrozeb a bezpečnostních výzev. „Motiv a determinanty jeho členů musí být stejné.“ Al-Oqaily říká, že sektářství, s nímž Írán směřuje na Blízký východ, je nebezpečnější než Izrael. „Írán využívá své kultury a náboženských vazeb k arabskému světu, aby se tam rozšířil a zničil. Izrael nemůže porušit arabskou společnost jako Írán, ale prostřednictvím svých zpravodajských služeb.“ Mezi 10. a 13. listopadem 2018 se v Egyptě konal vojenský výcvik štítu Arabů 1 se Spojenými arabskými emiráty, Saúdskou Arábií, Kuvajtem, Bahrajnem a Jordánskem. Egyptský vojenský mluvčí Tamer al-Rifai tehdy řekl, že cvičení byla součástí egyptského úsilí o posílení vojenské spolupráce s jinými arabskými zeměmi, ale odmítl spekulovat, zda by se mohly vyvinout do nějaké vojenské aliance. Zdá se však, že Egypt má v současné době stabilní vztahy s Íránem. Írán přivítal zprávy Egypta, které se vzdaly úsilí. Mluvčí íránského ministerstva zahraničních věcí Bahram Qasemi citovala agentura IRNA News Agency a pochválila možné rozhodnutí. Řekl, že to ještě nebylo potvrzeno, a Írán zkoumal, zda je to pravda, ale kdyby bylo potvrzeno, bylo by to „uvítáno“. „Egypt je důležitá a mocná země jak v arabském, tak v muslimském světě, která může hrát klíčovou roli při vytváření míru, stability a bezpečnosti v regionu západní Asie,“ řekl Qasemi. Řekl, že Egypt může realizovat realismus, aby pomohl posílit jednotu mezi muslimskými zeměmi a přiblížit je. Qasemi vyjádřil naději, že Egypt, jako „nesporná moc arabského světa“, může vykonávat svou historickou povinnost v nejcitlivějších podmínkách regionu. Rozhodnutí by, pokud by tomu tak bylo, pomohlo podpořit lepší vztahy v regionu a napomoci v boji proti terorismu, zajistit bezpečnost a udržitelnou stabilitu a podpořit vzájemné porozumění a mnohostrannou spolupráci. Qasemi také vyjádřil pochybnosti Íránu o tom, že snaha arabského NATO bude úspěšná a argumentuje tím, že NATO bylo založeno v západním světě „za určitých historických a geografických podmínek, založených na sérii určitých hodnot a potřeb a dokonce velmi jistých společných rysů“, které není pravděpodobné. být kopírován v arabském světě. Vztahy Egypta s Ruskem se také zdají být na vzestupu. Rusko je klíčovým partnerem Íránu, zejména v Sýrii. 18. března th , ruský výstup Kommersant hlášeno , že Rusko podepsali smlouvu o 2 miliardy dolarů na dodávku 20 stíhaček do Egypta. Smlouva byla podepsána na konci roku 2018 a dodávky letadel, stejně jako zbraní pro letadla, budou zahájeny již v letech 2020-21. Ruská federální služba pro vojensko-technickou spolupráci (FSMTC) uvedla, že v druhé polovině roku 2018 nebyly podepsány žádné smlouvy na dodávky letadel. Bez ohledu na to, americký ministr Mike Pompeo dubna 9 th varoval, že Egypt bude podléhat amerických sankcí v případě, že se ve skutečnosti koupit ruský Su-35 stíhačky „Jasně jsme vysvětlili, že systémy by měly být zakoupeny, což by vyžadovalo sankce vůči režimu,“ řekl Pompeo Výboru pro rozpočet. „Dostali jsme od nich ujištění, chápou to a já jsem velmi nadějný, že se rozhodnou nepokračovat v této akvizici.“ Dříve, 17. října th , ruský prezident Vladimir Putin a egyptský prezident Abdel Fattah al-Sisi také podepsal smlouvu strategické spolupráce, který má zvýšení obchodu, vojenských a jiných vztahů mezi oběma národy. Putin řekl, že jednání zahrnovala „celé spektrum bilaterálních vztahů, stejně jako klíčové mezinárodní a regionální problémy“. Dodal, že on a Sisi diskutovali o rozšiřování obchodu se zbraněmi a vojenských vazbách a poukazovali na to, že ruskí a egyptští parašutisté prováděli v Egyptě vojenské manévry..

Kromě USA a Saúdské Arábie jsou mezi účastníky MESA navrženy Spojené arabské emiráty, Kuvajt, Bahrajn, Katar, Omán a Jordánsko.

https://southfront.org/egypt-pulled-out ... n-reports/

[QVAK]

Desítky ozbrojenců napadly kostel v Burkině Faso. Zmasakrováno šest křesťanů včetně kněze

Skupina útočníků v neděli v západoafrické Burkině Faso přepadla katolický kostel a zabila při tom šest lidí včetně kněze. Informovala o tom agentura AFP. Podle francouzské rozhlasové stanice RFI do kostela po začátku mše vniklo asi 20 až 30 ozbrojených mužů, kteří začali střílet po věřících. „Okolo 9:00 vtrhli během mše ozbrojení muži do katolického kostela. Začali střílet a účastníci církevního shromáždění se snažili utéct,“ citovala AFP Ousmaneho Zongu, starostu městečka Dablo, kde se útok odehrál. Dablo leží na severu Burkiny Faso. Podle Zongy útočníci kostel zapálili, stejně jako několik blízkých obchodů, a později vyrabovali i místní zdravotní středisko.

Koncem dubna přepadli ozbrojenci protestantský kostel v oblasti Silgadji, zabili tam pět lidí, včetně pastora.

Dříve byla Burkina Faso považována za jednu ze stabilnějších zemí západní Afriky, s koncem loňského roku však byla vláda kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci donucena vyhlásit šestiměsíční výjimečný stav. Džihádistické útoky jsou v zemi časté.

https://echo24.cz/a/Szs8J/desitky-ozbro ... etne-kneze

[Rado Info]

Vojtěch Šarše - Dekolonizace Afriky a její dopady

http://wikimapia.org/#lang=en&lat=26.28 ... ch=reggane

[QVAK]

Humanitární krize v Kamerunu. Ohrožených jsou více než 4 miliony, varuje OSN

Podle Organizace spojených národů potřebuje každý šestý obyvatel Kamerunu humanitární pomoc, celkem se jedná o 4,3 milionu lidí. V zemi navíc muselo půl milionu lidí opustit své domovy a 600.000 dětí nemá přístup ke vzdělání. Na zvláštní schůzce Rady bezpečnosti OSN to řekl náměstek generálního tajemníka pro humanitární záležitosti Mark Lowcock. O pondělní schůzce informoval francouzský deník Le Monde.

Podle Lowcocka je k odvrácení humanitární krize v zemi potřeba celosvětové reakce, především je nutné vybrat asi 300 milionů dolarů (téměř 6,9 miliard korun). K dispozici je však zatím jen 38 milionů (asi 872 milionů Kč).

https://echo24.cz/a/SgDpV/humanitarni-k ... varuje-osn

[QVAK]

V Burkina Faso zemřelo 16 lidí při útoku teroristů na mešitu

Útok teroristů na mešitu v Burkina Faso si vyžádal 16 lidských obětí, další dva lidé byli zraněni. O incidentu informuje Francouzská tisková agentura s odkazem na zdroje v bezpečnostní službě země.

„Ozbrojení lidé zaútočili na velkou mešitu v Salmossi mezi 19. a 20. hodinou místního času, na následky útoku zemřelo 16 lidí…Třináct osob zemřelo při útoku, další tři několik hodin na následky zranění, dva zranění jsou v kritickém stavu,“ cituje agentura slova zdroje.

V Burkina Faso působí dvě velké islamistické skupiny – Ansar ul Islam a Skupina na podporu islámu a muslimů.

https://www.france24.com/en/20191012-mo ... e-attack-1

[Juraj]

Facebook zrušil účty, ktoré vraj boli naviazané na Rusko a ovplyvňovali situáciu v krajinách Afriky. Podľa Facebooku išlo o Madagaskar, Stredoafrickú republiku, Mozambik, Konžskú demokratickú republiku, Pobrežie Slonoviny, Kamerun, Sudán a Líbyu. Spravodajská operácia Ruska zahŕňala 35 účtov a 53 stránok zameraných na Stredoafrickú republiku, Mozambik, Konžskú demokratickú republiku, Pobrežie Slonoviny a Kamerun. Na Sudán sa vraj zameriavalo 20 rôznych účtov a 18 stránok. Posledná sieť bola zameraná na Líbyu a zahŕňala 15 účtov a 12 stránok.
https://www.teraz.sk/zahranicie/faceboo ... lanok.html

[QVAK]

US VOJENSKÉ ZÁKLADNY V AFRICE (AKTUALIZACE MAPY)

Tato mapa poskytuje obecný pohled na americké vojenské posádky a zařízení zapojené do operací v Africe. Zatímco Washington trvá na tom, že jeho aktivity v regionu jsou zaměřeny na boj proti terorismu, skutečné kroky USA ukazují, že aktivně využívá svou vojenskou přítomnost k zajištění vlastních politických a ekonomických zájmů.

https://southfront.org/us-military-outp ... ap-update/

[Alchymista]

https://rusnext.ru/news/1607960206231866
От коронавируса впервые умер лидер государства
Od koronavirusu umrel prvý "najvyšši predstaviteľ" štátu

Africký premiér štátu Eswatini (=Svazijsko) Mandvulo Ambrose Dlamini zomrel na koronavírus. Tak sa otvoril účet úmrtí Covid-19 medzi vodcami štátov. Píše sa o tejto dennej pošte Daily Mail.

52-ročný politik ochorel na koronavírusy ešte v polovici novembra. Potom sa skonštatovalo, že nemal žiadne príznaky choroby a že sa cíti dobre. Začiatkom decembra sa ale Dlaminiho stav prudko zhoršil a bol prevezený do nemocnice v susednej Južnej Afrike. Premiér tam strávil asi dva týždne, potom zomrel.

Kráľ Eswatini Mswati III. Vyjadril sústrasť nad smrťou politika. Je známe, že Dlamini sa narodil v roku 1968 v dedine Mbekelveni v strednej časti Eswatini, ktorá sa v tom čase volala Svazijsko. Dlhodobo pracoval v bankových štruktúrach, od októbra 2018 zastával post šéfa vlády krajiny.

Pripomenieme, že predtým ukrajinský prezident Volodymyr Zelenský ochorel na koronavírus.

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/SmJi7/na-ukor-zapad ... rni-africe
Na úkor Západu. Turecko stále důrazněji prosazuje svůj vliv v severní Africe

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se snaží stále více posílit vliv Turecka v zemích severní Afriky, a to na úkor tradičního vlivu Francie, nověji Německa a dalších zemí EU. Jedním z nástrojů pro prosazování tureckého vlivu je třeba vojenská přítomnost v Libyi. V rámci svého tažení používá Turecko ale i sofistikovanější metody propagandy, někde nasadilo například protizápadní telenovely. Jinde se snaží navázat bezpečnostní spolupráci a prodat drony vlastní výroby, a mohutně zvyšuje svůj export, upozorňuje server The Arab Weekly.

Počátek turecké regionální strategie se datuje už do období takzvaného „arabského jara“ před deseti lety, kdy došlo k vlně protestů, během nichž Turecko podpořilo islamistická hnutí – jako je Muslimské bratrstvo.

Podle Pierra Vermerena, historika z pařížské Sorbonny, tato strategie vyvrcholila v letošním roce, kdy došlo k náhlému zrychlení růstu tureckého vlivu, který je nyní spjatý s jeho intervencí v Libyi, čímž se turečtí vojáci a žoldáci dostali také na hranice Alžírska a Tuniska. Svůj vliv podle něj Turci navíc uplatňují také prostřednictvím tisku, sociálních sítí a tak dále.

Ankara podle mnohých zaměřuje svou pozornost především na vztahy s Alžírskem a Libyí, která je bohatá na ropu. A nevyhýbá se ani Tunisku a Maroku, kde se snaží prosazovat výhody vzájemné ekonomické spolupráce.

Turecko navíc v poslední době úspěšně protlačilo do zemí tohoto regionu své telenovely, kterými se snaží získat srdce místních obyvatel a propagovat vzájemnou kulturní blízkost. Turecký prezident kromě toho v minulosti naznačil, že je mu současná podoba Turecka malá a nahlas uvažoval o obnovení tehdejší Osmanské říše.

Na Alžírsko zaměřilo v poslední době svůj byznys na 1200 tureckých společností. Turecko se stalo třetím největším dovozcem alžírských produktů a obě země se snaží zvýšit obchod na 4,1 miliardy eur ročně. Turecko také pomohlo s opravou mešity Ketchaoua v Alžíru ze zmiňované Osmanské éry.

Turecký dovoz do celé oblasti Maghrebu prudce vzrostl, zejména textilie vytlačují místní výrobky. „Turci zaplavili trh s textilem a zlikvidovali mnoho marockých značek,“ uvedl podle Arab Weekly jeden výrobce z Maroka, které muselo nakonec revidovat dohodu o volném obchodu z roku 2006.

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/ShRfn/al-kaida-chce ... emu-zalivu
Al-Kaída chce postoupit až ke Guinejskému zálivu

Teroristická síť Al-Káida, která je značně aktivní v africké oblasti Sahelu, v současné době vyvíjí "expanzní projekt" směrem k Guinejskému zálivu, zejména do Pobřeží slonoviny a Beninu, varoval dnes Bernard Emié, šéf francouzské zahraniční zpravodajské služby DGSE. Informoval o tom deník Le Figaro.

Podle informací Bernarda Emié se loni v únoru ve střední části Mali konalo setkání místních džihádistů, jehož cílem byla příprava rozsáhlých operací. "Tady navrhli vůdci Al-Káidy v Sahelu svůj projekt expanze do zemí Guinejského zálivu," řekl šéf DGSE. Podle něj teroristé již financují muže, kteří pronikají na Pobřeží slonoviny nebo do Beninu. "Bojovníci byli také vysláni na hranice Nigérie, Nigeru a Čadu," dodal Emié.

Sahel, polopouštní pás jižně od Sahary od Súdánu po Mauritánii, je v nemalé části sužován džihádistickými skupinami, napojenými buď na Al-Káidu, nebo na teroristické skupiny Islámského státu. Francie zde nasadila 5100 vojáků od doby zahájení operace Barkhane v roce 2014. Prezident Emmanuel Macron v lednu potvrdil, že se tam Paříž připravuje "přizpůsobit své úsilí", a to díky "dosaženým výsledkům" v roce 2020 a "významnější intervenci našich evropských partnerů," což v praxi znamená stažení části francouzských vojáků. V Mali jsou nasazeni i příslušníci české armády.

[skflanker_]

Rosoboronexport v 2020 podpísal zmluvy s africkými krajinami za 1,5 miliardy $
Na medzinárodnom veľtrhu IDEX-2021 predstaviteľ ruskej spoločnosti Rosoboronexport uviedol, že v roku 2020 podpísali zmluvy za viac ako 1,5 miliardy $ s viac ako 10 africkými krajinami. Dostali už aj zálohové platby, a niektoré zmluvy sa už začali plniť.
Zdroj https://tass.ru/armiya-i-opk/10756239 z 21.02.2021

[skflanker_]

Taliansky veľvyslanec v Konžskej demokratickej republike zahynul pri ozbrojenom útoku na konvoj OSN
Talianske ministerstvo zahraničia potvrdzuje smrť svojho veľvyslanca v Konžskej demokratickej republike (KDR) Luca Attanasia a karabinierov, ktorí ho sprevádzali v dôsledku ozbrojeného útoku na východe tejto africkej krajiny.
"S hlbokým zármutkom potvrdzujeme, že v Gome zahynuli taliansky veľvyslanec v KDR a zamestnanec jednotky carabinieri. Diplomat a karabinier boli v jednom z vozidiel stabilizačnej misie OSN v KDR pri hraniciach s Rwandou.

Zdroj https://tass.ru/mezhdunarodnaya-panorama/10759861 + https://vk.com/wall-123538639_1778675 + https://vk.com/wall-104764077_244331 z 22.02.2021

Rwandská povstalecká skupina stojí za vraždou talianskeho veľvyslanca v KDR
V pondelok 22.02.2021 zaútočili na vozidlá OSN vo východnej časti Konžskej demokratickej republiky (KDR), pri ktorých zahynul taliansky veľvyslanec v KDR Luca Attanasio, členovia extrémistickej povstaleckej skupiny Demokratické sily za oslobodenie Rwandy (FDLR). Informovalo o tom ministerstvo vnútra a bezpečnosti KDR.
„2 vozidlá Svetového potravinového programu OSN boli terčom ozbrojeného útoku militantov z Demokratických síl za oslobodenie Rwandy,“ cituje vyhlásenie ministerstva konžský spravodajský portál Actualite . “Veľvyslanec Luca Attanasio bol strelený do oblasti brucha, bol prevezený do nemocnice Stabilizačnej misie OSN v KDR v meste Goma, kde o niekoľko hodín zomrel.
Zdroj https://tass.ru/mezhdunarodnaya-panorama/10762333 z 22.02.2021

[Alchymista]

https://www.zdravotnickydenik.cz/2021/0 ... 0-procent/
Studie: Kombinace léků může snížit počet případů malárie až o 70 procent

Kombinace několika dávek vakcíny proti malárii a preventivního užívání antimalarik poskytuje zhruba 70procentní ochranu proti těžkému průběhu onemocnění, hospitalizaci a úmrtí na tuto infekci. Vyplývá to z klinické studie vědců z Londýnské školy hygieny a tropické medicíny (LSHTM). Očkování společně s antimalariky rovněž poskytuje asi 63procentní ochranu proti nákaze.

Výzkumu se zúčastnilo 6861 dětí ve věku od pěti do 17 měsíců z Mali a Burkina Fasa. Autoři studie je sledovali po dobu tří let. Zjistili, že u dětí, které před obdobím, kdy se nejvíce množí komáři přenášející malárii, dostaly tři dávky očkování proti této nákaze a chemoprofylaxi, bylo menší riziko nákazy a úmrtí. Tyto děti rovněž dostaly čtvrtou posilující dávku před následnou sezonou dešťů.

Účinnost kombinovaného přístupu ve srovnání s podáním samotné preventivní léčby byla proti rozvoji onemocnění o 63 procent vyšší. Ochrana proti těžkému průběhu a hospitalizaci byla 71procentní a proti úmrtí na malárii 73procentní, vyplývá z klinické studie publikované v časopise The New England Journal of Medicine.

Malárii, která patří k nejvýznamnějším infekčním chorobám na světě, na člověka přenáší komár rodu Anopheles. K příznakům patří horečka, zimnice, pocení, bolesti kloubů a hlavy, zvracení a křeče. Nemoc nemusí být smrtelná, pokud se včas léčí. Každoročně malárie zabije na 400.000 lidí. Značnou část obětí přitom tvoří děti mladší pěti let ze subsaharské Afriky.

Mezi zhruba 2000 dětmi, které obdržely kombinaci léčby, se potvrdilo 624 onemocnění, 11 hospitalizací a tři úmrtí. Naproti tomu u stejného počtu dětí, kterým byla podána pouze antimalarika, se potvrdilo 1661 případů malárie, 37 hospitalizací a 11 úmrtí.

Vakcína Mosquirix, zvaná též „RTS,S“ zabíjí parazity, kteří se množí v játrech, zatímco antimalarikum cílí na parazity, kteří v dalším rozmnožovacím cyklu napadají červené krvinky.

„Fungovalo to lépe, než jsme si mysleli,“ řekl serveru BBC News hlavní autor studie Brian Greenwood z LSHTM. „Snížily se hospitalizace, v obou zemích klesl počet úmrtí – a to jsme opravdu nečekali,“ dodal. Nový přístup k prevenci malárie by podle něj mohl zachránit miliony životů v africkém Sahelu.

Podle vědců by vakcína mohla být podávána spolu s antimalariky pravidelně v období před předpokládaným výskytem nemoci podobně jako u chřipky. Zatím jí obdrželo přes 740.000 dětí ze subsaharské Afriky, lékaři u nich nezaznamenali žádné vážné vedlejší účinky. Další část studie by měla být zveřejněna příští rok.

Preventívne podávanie antimalarík v populácii = výcvik multirezistentných kmeňov

[Alchymista]

https://www.prvnizpravy.cz/zpravy/zprav ... ghanistan/
Francie se stáhne ze Sahelu, hrozí scénář „Afghánistán“?

Stejně jako Spojené státy v Afghánistánu oznámila Francie ukončení své operace ze států Sahelu, kde hlavním státem je Mali.
Experti a diplomaté zároveň přemýšlejí, jak zajistit, aby se v Africe neopakoval scénář Afghánistánu, který v krátké době obsadili islamisté.

Po neúspěchu USA v Afghánistánu a náhlém stažení vojsk z Kábulu směřují pohledy celého světa k Mali, píše Le Figaro. Francie oznámila, že její zahraniční operace v zóně Sahel skončila. Experti a místní úřady se obávají, zda tam nenastane stejný scénář jako v Afghánistánu a jak se tomu vyhnout.

„Neudělejme v Sahelu stejnou chybu jako Američané v Afghánistánu," vyzval francouzský prezidentský kandidát Xavier Bertrand. Podle jeho názoru musí Francie s podporou dalších evropských zemí nadále plnit své závazky. V opačném případě varuje, že situace může explodovat a Evropu zasáhne obrovská vlna uprchlíků.

V zóně Sahelu působí teroristické skupiny a vítězství Talibanu v Afghánistánu pro ně nezůstalo bez povšimnutí. Vyjádřili blahopřání Talibanu. Podle místních expertů „bylo vítězství Talibanu bezpochyby inspirujícím signálem pro všechny islamisty“.
V tuto chvíli většinu operací v severním Mali provádí francouzská armáda. A bez toho by žádné místní vládní síly nevydržely. Kdyby dnes Francie stáhla svá vojska, džihádisté by se dostali k moci bez problémů.

Podle francouzského vojenského historika Michela Goyi bylo hlavní chybou, že Francouzi rozšířili svoji operaci z Mali, kde byla úspěšná a prováděna na žádost místního prezidenta, do širší oblasti: Mauretánie, Burkina Faso, Nigeru a Čadu. „Než zasáhnete, musíte si položit otázku, zda je stát, který žádá o vaši pomoc, dostatečně strukturálně stabilní ," cituje autor článku názor historika.

Po úspěšné operaci zůstali Francouzi v Mali a čekali, až jejich „výsledky“ převezmou místní ozbrojené síly. Ale stejně jako v Afghánistánu kritika obyvatel rostla stále více. Místní obyvatelstvo bylo nespokojeno s tak dlouhým pobytem cizí armády na jejich půdě bez jakýchkoli rozhodných výsledků. Odborníci poukazují na to, že při takových operacích je velmi důležité vyvarovat se příliš dlouhé přítomnosti západních sil, které lze považovat za okupaci.
A náhrada za francouzské vojáky stále nepřichází. Malijská armáda je velmi slabá, poznamenává historik Michel Goya. Místní politici se to ani nepokoušeli posílit, protože se báli státního převratu. Navíc mají problémy s koordinací. Až do 80. let studovali všichni důstojníci ve Francii. A dnes někdo studuje v Rusku, někdo ve Spojených státech. Výsledkem je, že rozdíl v doktrínách těchto zemí se promítá do potíží při práci již doma, v Africe.

A přesto, pokud měly Spojené státy kontingent 100 tisíc lidí jen v Afghánistánu, pak má Francie asi jen 5.100 lidí na celý Sahel. Takže bude velmi snadné se vrátit, a to díky základnám v sousedním Čadu a Gabonu.

Místní politici však uznávají, že mezi jejich povinnosti patří zvyšování morálky armády a zajišťování víry vojáků v silný a jednotný stát. A první věc na této cestě je, že budou muset armádě zaplatit alespoň plat a skoncovat s korupcí.

A v tuto chvíli je korupce v těchto zemích všudypřítomná. A pokud to nebude překonáno, pak nebudou vyřešeny ani všechny ostatní problémy, nic se nezmění. Podle prognóz odborníků je ale možné, že stažení zahraničních vojsk přiměje místní úřady k provedení reforem a boji proti korupci.

Případ Afghánistánu ukazuje, že samotná vojenská operace nemůže ukončit džihádistické povstání. Je také nutné s nimi vyjednávat. Důvody jejich opozice nejsou čistě náboženské, leží hlouběji, spojené s hlubokými rozpory ve společnosti, marginalizací určitých segmentů populace, chudobou, beztrestností a špatnou správou, řekl bývalý ministr zahraničí Mali Thiebile Drame v rozhovoru s novinářem .

Na rozdíl od dohody, která byla v Afghánistánu dosažena s Talibanem, je v tomto případě nutné, aby jednání s islamisty neprobíhala za zády oficiálních orgánů států Sahelu, varují experti. Místní aktéři by měli vypracovat a implementovat plán pro překonání krize.

V únoru budou prezidentské volby v Mali a v dubnu ve Francii. A politika v regionu se ještě může změnit. Otázkou ale je, jak dlouho bude francouzská společnost připravena vyslat své vojáky do tak vzdálených zemí.

Francie se musí připravit, že v blízké budoucnosti budou na její adresu padat mnoho obvinění jak v rámci země, tak v zemích Sahelu, píše autor článku. Navíc nezáleží na tom, zda odejde nebo zůstane. Odborníci naznačují, že Francie by se v blízké budoucnosti měla postupně odstěhovat, pomalu stahovat kontingent, nechat problémy Sahelu řešit samotnými obyvateli tohoto regionu, ale zároveň neodcházet příliš daleko, píše Le Figaro.

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/SPnvz/rusko-a-zapad ... jina-valka
Nejintenzivnější souboj o vliv od dob studené války. Státníci křižují Afriku a hledají podporu

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov a francouzský prezident Emmanuel Macron vyrazili na návštěvu několika afrických zemí tento týden

Představitelé Ruska, Francie a Spojených států křižují Afriku, aby získali podporu pro své postoje ohledně války na Ukrajině. Podle některých názorů svádějí na tomto kontinentu nejintenzivnější souboj o vliv dob studené války, píše agentura AP.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov a francouzský prezident Emmanuel Macron vyrazili na návštěvu několika afrických zemí tento týden. Šéfka Americké agentury pro mezinárodní rozvoj (USAID) Samantha Powerová minulý týden navštívila Keňu a Somálsko. Velvyslankyně USA při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová se příští týden chystá do Ghany a Ugandy.

„Je to jako by se v Africe, kde se soupeřící strany snaží získat vliv, odehrávala nová studená válka,“ prohlásil analytik William Gumede z nadace Democracy Works, která si klade za cíl podporovat kvalitní správu věcí veřejných.

Lavrov se na svých cestách po suchem a hladem sužovaném světadílu snažil vykreslit Západ jako zloducha, přičemž ho vinil z růstu cen potravin. Západní představitelé mezitím obviňují Kreml z cynického využívání potravin jako zbraně a vedení dobyvačné války v imperiálním stylu – což jsou slova zvolená tak, aby posluchače v postkoloniální Africe oslovila.

Le sport, le sport, le sport ! pic.twitter.com/8UoGMYICgA
— Emmanuel Macron (@EmmanuelMacron) July 27, 2022

Rusko se pod vedením prezidenta Vladimira Putina už několik let snaží získat v Africe podporu a oživit přátelství, která začala před půl století, kdy Sovětský svaz podporoval mnohá africká hnutí bojující za ukončení koloniální nadvlády. „Nyní se tato kampaň rozjela na plné obrátky,“ míní Gumede.

Vliv Moskvy v Africe se projevil v březnu během hlasování ve Valném shromáždění OSN o odsouzení ruské invaze na Ukrajinu. Zatímco 28 afrických zemí hlasovalo pro rezoluci, významná část států z tohoto kontinentu – konkrétně 25 – se rozhodla zdržet hlasování nebo se ho vůbec nezúčastnila.

Russia’s Foreign Minister Sergey Lavrov lands in Addis Ababa on Tuesday for a two-day visit to #Ethiopia in the last leg of his 4-nation Africa tour, including Egypt, DR Congo, and Uganda, seeking closer ties.

Lavrov was received at Bole Int'l airport by DPM and FM @DemekeHasen. pic.twitter.com/ryqI76tHMk
— GAROWE ONLINE (@GaroweOnline) July 27, 2022

Nejvýše postavený ruský diplomat tento týden navštívil Egypt, Kongo, Ugandu a Etiopii, kde slíbil přátelství a obvinil Spojené státy a evropské země z toho, že svou „bezohlednou“ politikou v oblasti životního prostředí zvyšují ceny potravin. Obvinil je rovněž z hromadění potravin během pandemie covidu-19.

„Situace na Ukrajině sice dodatečně negativně ovlivnila trh s potravinami, ale ne kvůli ruské speciální operaci, nýbrž spíše kvůli naprosto neadekvátní reakci Západu, který vyhlásil sankce,“ tvrdil Lavrov v etiopské metropoli Addis Abebě.

V Ugandě ho předtím vřele přijal prezident Yoweri Museveni, který je už roky spojencem Spojených států, ale odmítá Rusko kvůli invazi kritizovat. Museveni dokonce na začátku války naznačil, že Putinovo jednání by mohlo být pochopitelné, jelikož se Ukrajina nachází v ruské sféře vlivu.

Lavrov vyjádřil podporu reformě Rady bezpečnosti OSN, která by africkým zemím poskytla stálé členství a větší vliv. Při vystoupení s vyslancem Moskvy ugandský vůdce vřele hovořil o starých vazbách s Ruskem a kladl otázku, jak by mohl Moskvu zavrhnout, když má dobré vztahy se zeměmi, které se podílely na otroctví.

La Russie a commencé un nouveau type de guerre mondiale hybride. Elle a décidé que l'information, l'énergie et l'alimentation étaient des instruments militaires mis au service d'une guerre impérialiste continentale contre l'Ukraine. pic.twitter.com/cuY0OvP71q
— Emmanuel Macron (@EmmanuelMacron) July 27, 2022

Tři desetiletí vládnoucí Museveni, jenž je názorovým vůdcem na kontinentu, je pro Rusko jasnou volbou jako někdo, s kým Moskva může posílit vazby, domnívá se ugandský politický analytik Asuman Bisiika. „Uganda je těžištěm východní Afriky,“ dodal.
Sedmasedmdesátiletý Museveni od vypuknutí pandemie covidu-19 na veřejnosti vždy nosí roušku. Při vítání Lavrova před fotografy ji však neměl, zřejmě chtěl Rusovi projevit vřelost. Při dalším veřejném vystoupení o den později ji měl opět nasazenou.

Rusko se africkému veřejnému mínění dvoří také prostřednictvím své státní televize RT, dříve známé jako Russia Today. Ta oznámila otevření nové kanceláře v jihoafrickém Johannesburgu. Televize přitom byla v březnu náhle vyřazena z vysílání největší africké placené televizní platformy – společnosti Multichoice se sídlem v Johannesburgu. Stalo se tak poté, co Evropská unie a Británie uvalily na Rusko sankce. Zda zřízení nové kanceláře umožní RT obnovit vysílání v Africe prostřednictvím Multichoice, která má na kontinentu téměř 22 milionů předplatitelů, však není jasné.

„Pro Rusko je to bitva o to, aby bylo v Africe slyšet. Není to důležité pro skutečné válečné úsilí, ale pro jeho dlouhodobý politický vliv,“ uvedl Anton Harber, profesor žurnalistiky na Witwatersrandské univerzitě v JAR. „Vidí v tom úrodnou půdu pro pěstování svého vlivu a samozřejmě hlasy v OSN jsou důležité,“ dodal.

Francouzský prezident Macron na své cestě po Africe obvinil Kreml, že využívá televizní kanály jako RT k šíření propagandy na podporu války. A obvinil Moskvu z vydírání světa tím, že maří vývoz obilí z Ukrajiny. „Vydírají, protože to oni zablokovali dodávky obilovin na Ukrajině,“ řekl v Beninu šéf Elysejského paláce, jehož cestovní itinerář zahrnoval také návštěvu Kamerunu a Guineje-Bissau.

Francouzský prezident na Afričany apeloval, aby se postavili na stranu, která je proti Rusku. „Říkám vám tady v Africe, na kontinentu, jenž trpěl kvůli koloniálnímu imperialismu: Rusko je jednou z posledních koloniálních, imperiálních mocností. Rozhodne se napadnout sousední zemi, aby hájila své zájmy,“ pronesl. „Taková je realita,“ podotkl.

Šéfka USAID Powerová ve východní Africe přislíbila pomoc v boji proti hladu regionu, který se nachází uprostřed mnohaletého ničivého sucha. Nevyhnula se přitom kritice Ruska. „Blokováním ukrajinského vývozu obilí a omezením obchodu s vlastními ruskými hnojivy Putinovo jednání způsobilo bolest lidem v Keni a v dalších zemích po celém světě,“ uvedla Powerová v Nairobi a dodala: „Lidem v Keni ubližuje, aby prospěl své vlastní situaci.“

[Alchymista]

https://czech.cri.cn/2022/08/09/ARTIusR ... 0809.shtml
Blinken Afričany láká do nové Studené války

Americký ministr zahraničí Antony Blinken přijíždí na mezinárodní letiště Lanseria v Johannesburgu 7. srpna 2022.

Americký ministr zahraničí zahájil v neděli cestu po Africe návštěvou Jihoafrické republiky, kdy všechna média světa se shodují v tom, že jde o obnovené úsilí nalákat spojence do svých výlučných mocenských kruhů k rozpoutání něčeho na způsob někdejší Studené války za účelem ohrazování a izolace Číny a Ruska. Je to jen další z řady takových pokusů z dnešní doby, kdy k takovému počínání nezlomili ani řadu členů G20 nebo NATO, zrovna tak jako své bývalé v podstatě satelity na Středním východě.

Všude to naráží na skutečnost, že prakticky všichni jsou s Čínou ekonomicky spjati více než s USA, a význam Ruska je též značný. A zapojování se do úzkých kruhů izolace od těch nesprávných, jen zbavuje příležitostí k vzájemně výnosné partnerské spolupráci, za kterou USA nemají protihodnotu k nabídnutí.

Afrika je navíc region velmi nadstandardně provázaný s Čínou, ale i s Ruskem, daleko více než s USA. Přidat se k nim by tedy bylo dost sebepoškozující. Teď jsou všechny tamní země natěšené na hospodářské zotavení s pomocí Číny v průmyslu a s ruskými hnojivy pro své zemědělství. Dobře vědí, jak se Studená válka nevyplácí, v části světa, kde jsou hojné místní regionální konflikty v neklidných oblastech, často řešené místními vládami s ruskou podporou, a kde je neslušné jimi otravovat diplomacii, zírají vyjeveně, když je někdo zkouší zatáhnout do globálního ekonomického konfliktu, kvůli úplně stejnému „kmenovému“ sporu na Ukrajině, jako by Afrika třeba zkoušela udělat globální konflikt z bojů v etiopském regionu Tigre.

Ani zaříkání nějakými hodnotami demokracie a lidských práv, jak to mívají USA ve zvyku, nevnímají jako moc odlišné od pokusů o zaklínadla místních džu-džu kouzelníků.

Očekává se však, že 8.8 přednese Blinken zásadní projev o americké strategii k Africe se všemi sliby, co přijde, když se k Americe přidají, místo aby vydělávali na spolupráci s těmi, se kterými to zatím bylo nejvýnosnější. Předtím už zkoušel na Afričany svoji vábničku během okružní cesty přes Keňu, Nigérii a Senegal loni v listopadu, teď však musí přijet zase, aby zkusil uhasit vznikající ohniska rostoucího vlivu Ruska a Číny. Zvláště když chvíli před ním Afrikou putoval jeho ruský protějšek Sergej Lavrov, který navštívil Egypt, Etiopii, Ugandu a Konžskou republiku.

New York Times to komentuje: „Jsme zase zpět ve strategické diplomacii ve stylu Studené války, v níž supervelmoci zkouší africké země přesvědčovat, že jejich povídačka je ta správná a svádět je k podpoře své strany.“

Americká média přiznávají, že sváděním Afričanů do různých táborů tehdy v oblasti vznikla neblahá situace, která rozvrátila ekonomickou spolupráci a rozvoj. A Afričané si to dobře pamatují a vůbec se jim nechce historii opakovat. Zvláště když Amerika byla v 21. století k Africe dost odtažitá, zatímco z Číny se stala hlavní lokomotiva afrického ekonomického růstu. Od nástupu Bidenovy administrativy se ale Bílý dům pokouší s Afrikou sbližovat. Letos v prosinci chtějí USA dokonce svolat africký summit s účastí Ameriky, kde odhalí novou strategii pro kontinent, aby se zde zase chytily s vlivem a mohly konkurovat Číně a Rusku. Blinkenova současná návštěvy je tedy zahájením strategického dialogu se subsaharskou Afrikou, v jehož rámci proběhne i ten summit.

Jihoafrická republika, kde se teď Blinken nachází, je silně provázána s anglosaskými zeměmi Západu, zejména s Británií a s USA, se kterými má pozoruhodnou směs pozitivních i negativních zkušeností, kterou by USA jistě rády nalákaly mezi „přátele přátel“ do svých úzkých kruhů. Tyto země mají ale Jihoafričané dost realisticky přečtené, jejich prosperita a naděje na budoucnost pramení spíš ze spolupráce s Čínou a ze zapojení do skupiny BRICS spolu s Brazílií, Ruskem, Indií a Čínou. Možnost, že by se Afrika změnila na rozvrácený kontinent, kde by mělo soupeření cizích mocností větší váhu než vzájemná pragmatická spolupráce nezatěžovaná ideologickými džihády za ty správné hodnoty a za vylučování těch nesprávných ke své škodě ze spolupráce, je pro Jihoafričany asi nejhorší noční můrou, takže míra úspěšnosti Blinkenovy snahy podle toho asi bude vypadat. I jihoafričtí činitelé se vyjadřují, že jejich země vede a nadále povede nezávislou zahraniční politiku, což je, doufejme, i příslib, že se nechce nechat zatáhnout do nějakých úzkých mocenských kruhů.

Jihoafrický velvyslanec v Číně se k tomu vyjádřil: „Náš přístup je takový, že věříme v mír, věříme v řešení všech konfliktů mírovými prostředky, věříme v řád systému OSN, který spravuje nás všechny dohodnutými pravidly, která bychom všichni měli respektovat,“ k čemuž ještě dodával, že země BRICS mají společné ideály zaměřené na mír a růst.

Blinken chce v pondělí se svým jihoafrickým protějškem ministrem Naledi Pandorem diskutovat o klimatické změně, což Jihoafričané často vnímají jako pokus přiškrtit jejich ekonomický růst nedostatkem energie, a o potravinové krizi, kdy na počátku Ukrajinské krize USA vyděsily Afriku pokusy o odklon od ruských hnojiv, což by mělo katastrofální dopady na produkci potravin s návraty k hororovým africkým hladomorům.

Média na Západě spekulují, jestli se Blinkenovi podaří africké země jako Jižní Afrika přesvědčit, aby odsoudily ruskou vojenskou operaci na Ukrajině. Čínské experty obeznámené dobře s tamní situací takováto otázka ale spíše pobaví. Ti vědí, že africké země chtějí hlavně řešit své problémy, ne se nechat zavlékat do jiných vzdálených záležitostí, zvláště takových, ve kterých vidí podružný místní konflikt, jakých je Afrika plná, ale nikoho jimi neobtěžuje.

Ke skutečným prioritám Afričanů se vyjádřila ředitelka sekce Afrických studií při Institutu západoasijských a afrických studií v rámci Čínské akademie společenských věd He Wenping: „Afrika se potýká se třemi hlavními krizemi – s potravinovou krizí, s finanční krizí a s energetickou krizí. A africké země se drží přístupu založeného na jejich vlastních zájmech.“

K dokreslení situace je nutno rovněž vzít v úvahu, že v Jižní Africe je před volbami. Vládnoucí strana Africký národní kongres vybírá svého vůdce a kandidáta na prezidenta. Všichni jsou tam tedy zaměřeni na domácí otázky a na ekonomické zotavení. Zkouška zapojovat zemi do něčích geopolitických her ve prospěch zámořských zájmů by asi nikomu ze současných politiků moc přízně nepřinesla. Všichni v Jižní Africe vědí, jaké zapojování do různých širších geopolitických konfliktů mělo neblahé dopady na jejich zemi i celý kontinent v nedávné historii.

[petrp]

Ujel nám vlak. My káráme, Rusko a Čína se činí. Vrátil se z Afriky a přinesl zvěsti
Odborník na mezinárodní vztahy a znalec afrického kontinentu Petr Markvart popisuje, jak zde USA a Evropa postupně ztrácejí svůj vliv, který naopak obratně získává Čína, ale také Rusko. K tomu dodává zajímavé informace, které země je v Africe užitečné sledovat, protože mají potenciál stát se skutečně významným hráčem.
...
Zahraniční politika Spojených států je už dnes pouze o nekonečném mentorování, napomínání, vydírání a zastrašování. Zmizely z ní jakékoli pozitivní pobídky, synergie, „win-win“ nabídky. A s tím, jak se svět mění a ze systému unipolárního vzniká pomalu systém multipolární, ani africké země už nejsou příliš ochotné podřizovat se cizímu diktátu.

V tomto smyslu také Blinkenova cesta do Afriky nemohla skončit nějakým výrazným úspěchem. Nežijeme už prostě v době diplomacie dělových člunů a země třetího světa mají i jiné alternativy. Stejně jako v Jihoafrické republice, tak ani ve dvou dalších navštívených zemích, tedy ve Rwandě a v Demokratické republice Kongo, se po návštěvě nijak neslavilo.
...
Zbývá se opravdu hluboce zamyslet nad tím, zda opravdu eurounijní zahraniční politika nejde vůči Africe špatnou cestou. Přes všechny výhody, které jsme jako kontinent na startovní čáře měli, jsme trestuhodně prohospodařili a dostali se do situace, kdy o spolupráci s námi brzo nebude zájem.
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/r ... sti-712757

[Alchymista]

http://www.regionalninovinky.cz/zpravy/ ... eposilaji/
Afrika se dál bojí hladu,Ukrajinci jim navzdory slibům obilí neposílají

Zajímavý moment: ruský prezident dnes řekl, že Západ a Ukrajina podvedly chudé země, píše na facebooku Juraj Draxler, slovenský politolog a pokračuje.

Tlačili na uvolnění blokády přístavů, aby se mohlo obilí vyvážet a zamezilo se prudkému nárůstu cen potravin i jejich fyzickému nedostatku v Africe a částech Asie.

Ale lodě ve skutečnosti do nejchudších zemí nesměřují, s obilím se ale kdo ví kde kšeftuje.

A teď ten zajímavý moment: Ukrajinská vláda se to ani nesnaží vyvrátit. Jeden z prominentních prezidentových poradců jenom reagoval, že Rusko jim nebude diktovat, kam mají obilí vyvážet.

Je to jen jeden z bizarních momentů této války. Vezměme si jiné. Například, že USA, které dodávají zdaleka největší objemy zbraní na Ukrajinu, se nijak nepodílejí na zmírňování dopadů energetické krize pro Evropu.
Když prezident Biden na jaře uvolnil strategické zásoby ropy, bylo to čistě pro domácí trh, aby klesly ceny a on a Demokraté neztráceli až tak prudce popularitu.

Američané jsou přitom největší žrouti energie na světě: energie (ropa, plyn, elektřina) spotřebují na obyvatele dvakrát více než my v EU. Je to čistá absurdnost, i v kontextu diskusí o tom, co s klimatickou změnou.

Podobně, jak jsem již v minulosti upozornil, pokud by se Američané uskromnili ve spotřebě potravin na rozumnou míru, i v souladu s tím, co je zdravé, a přestali i s vyhazováním jídla, na světě by v podstatě zmizel problém s hladem.

Jiné bizarnosti: Ukrajinci od začátku války dramaticky zvýšili vývoz, letos mají po delší době velký přebytek obchodní bilance.

Země, která vstoupila do války, namísto šetření zdrojů vše co může, tak vyváží! (A to mají na straně importu ještě i obrovské objemy zbraní, což by bilanci mělo zhoršovat, i když kdo ví, jak k tomu účetně přistupují.)

Přičemž to, co normálně vyváželi, tedy produkty továren, vyvážejí v menších objemech, protože kvůli mobilizaci velká část výroby stála a ještě stále stojí.

Další zajímavý fakt: na Ukrajinu prudce letos natekl kapitál, i čistě hotovostní. Opět, do ekonomicky prudce se propadající země „nějak" proudí peníze. (Víme to ze souhrnných údajů z bank). Mimo oficiální západní pomoci, která je stejně malá. Ale vůbec se o těch penězích nemluví. Od koho jdou? A kdo (které subjekty, skupiny) je na Ukrajině dostává?

Nebo si vezměme největší absurdnost: na Ukrajinu sice všichni pumpujeme zbraně, tam panuje bezmezná štědrost (alespoň naoko, ve skutečnosti je obrovská část pomoci na dluh), ale humanitární a ekonomická pomoc doslova jen kape.

Zemi, která už před válkou byla v příjmech obyvatelstva na tom hůře než Albánie. A tím pádem tam kvetla prostituce, předávání miminek na Západ a podobně.

Ukrajinská SBU zasahovala u členů Zelenského vlády

I proto jsem přesvědčen, že to, co se jednou bude o tomto konfliktu psát v učebnicích a historických analýzách, bude odlišné od prudce propagandistického obrazu ve velké části médií.
Jistě, nebude to asi odpovídat ani propagandistickému obrazu druhé strany.

Ale pro nás je důležité sledovat, v čem historie očistí zrno od plev v tom, co se nyní podává přímo nám, dodává Juraj Draxler.