Aktuální konflikty - zpravodajství, informace, historie...

Třináctiletý Aliou Sawadogo sestřelil prakem francouzský vojenský dron v Burkině Faso, kde tisíce lidí protestovaly proti průjezdu francouzského vojenského konvoje.

13-year-old Aliou Sawadogo shot down a French military drone with his slingshot in Burkina Faso where thousands were protesting against the passage of a French army convoy. pic.twitter.com/fq9voLjYLc
— syedsaad (@syedsaadshah15) November 22, 2021

Několik místních demonstrantů bylo zraněno poté, co francouzští vojáci vypálili varovné výstřely do civilní blokády. V africké zemi roste hněv proti francouzské vojenské intervenci.

Prezident Rosh Kabore, který byl včera zajat armádou a odvezen na jednu ze svých vojenských základen, vyslyšel silné argumenty lidí se zbraněmi a podepsal rezignační dopis "v zájmu národa". Hlavním důvodem převratu je podle nich systémové zhoršování bezpečnostní situace v zemi.
Následovalo očekávané – armáda dočasně pozastavila činnost parlamentu, pozastavena byla i účinnost ústavy země. Hranice země jsou uzavřeny, v zemi platí zákaz vycházení od 21 do 5 hodin. Všichni zatčení členové staré vlády jsou drženi pod dozorem „se vší možnou úctou“.

Od 25. ledna zemi skutečně vládne další vojenská junta. Říká si „Vlastenecké hnutí za ochranu a obnovu“ a podle jednoho z vůdců junty, kapitána Sidsore Kaber Ouedraogo, se armáda „rozhodla převzít odpovědnost před historií“. Formální vůdce celé této akce se nazývá podplukovník Paul-Henri Sandaogo Damibu.

Armáda jako obvykle slibuje, že po sestavení efektivní vlády oznámí načasování nových demokratických voleb „v rozumné době“.
Armáda také slibuje zintenzivnění boje proti terorismu a vyřešení problému velkého počtu uprchlíků.
Podle okamžitého jednání junty se ukáže, v čím zájmu byl puč proveden.

Vojenský převrat v Burkině Faso je vykládán jako těžká rána Francii obecně a Macronovi zvlášť. Mnohaletá strategie, kterou Francie od počátku 10. let uplatňuje v severozápadní Africe, se hroutí.

Převrat v Burkině Faso zasáhl Francii

Vojenský převrat v Burkině Faso zasadil další těžkou ránu slábnoucím snahám Francie o stabilizaci sahelského regionu, kde zesílily islamistické bojůvky a kde se zostřil postoj obyvatelstva k bývalým koloniálním pánům. Postupné převraty v Mali, Čadu a nyní i v Burkině Faso oslabily místní spojenectví Paříže, dodaly odvahu džihádistům, kteří ovládají rozsáhlá území, a otevřely cestu Rusku, aby zaplnilo vzniklé vakuum.

Diplomaté varují, že rostoucí násilí by mohlo dát nový impuls migraci ze západní Afriky do Evropy. Ohrožuje také mezinárodní těžební operace a stabilitu strategických francouzských partnerů, jako je Pobřeží slonoviny a Senegal. Od roku 2013, kdy Francie zasáhla ve své bývalé kolonii Mali, aby zabránila ofenzívě militantů na hlavní město Bamako, došlo k taktickým vojenským úspěchům a poté vedla západní úsilí o stabilizaci regionu.

Vedla operace zaměřené na nejvyšší vedení al-Káidy a regionální pobočky Islámského státu. Někteří analytici tvrdí, že stažení Francie by nyní mohlo vést k problémům.

"To (převrat v Burkině Faso) staví Francouze do obtížné pozice, protože byli těžce zasaženi v Mali... Celý regionální boj vyžaduje, aby úzce spolupracovali s tím, kdo je u moci," řekl Michael Shurkin, bývalý důstojník CIA a ředitel globálních programů v poradenské společnosti 14 North Strategies.
"Pokud (Francouzi) odejdou, všechno se úplně rozpadne."

To staví před těžkou volbu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který bude za několik týdnů usilovat o znovuzvolení a chce zdůraznit své vůdčí schopnosti. "Chtěl bych připomenout, že naší prioritou v regionu je boj proti islamistickému terorismu," prohlásil Macron v reakci na převrat v Burkině Faso. Zda se mu to podaří, není jasné.

Macronova politika v Sahelu od roku 2017 spočívá v tom, že místní síly jsou odpovědné za svou vlastní dlouhodobou bezpečnost. Za tímto účelem byly nasazeny tisíce francouzských vojáků a na operaci Barkhan byla ročně vynaložena 1 miliarda eur.

Dva převraty v Mali v posledních 18 měsících, kdy junta odmítá ustoupit a přejít na civilní režim, však tuto strategii zvrátily. Macron se snaží přizpůsobit. V červnu loňského roku zahájil snižování počtu vojáků z 5 000 na 4 000 s cílem snížit kontingent na polovinu do konce letošního roku.

Opustil tři klíčové základny na severu Mali, aby vrátil kontrolu nad bezpečností malijským úřadům a OSN, která má v zemi rozmístěno přibližně 14 000 mírových sil.

Cílem bylo zaměřit úsilí Francie na boj proti terorismu, vypátrání islamistických vůdců a vytvoření evropské speciální jednotky Tacuba, která by doprovázela místní jednotky při operacích a dala najevo, že Evropa se může sjednotit pro společnou věc.

Vztahy Francie s malijskou juntou, kterou chce přesvědčit, aby přijala přechod k demokracii, se však natolik zhoršily, že Macron musel zrušit plány na vánoční návštěvu vojáků umístěných v Mali poté, co se s ním junta odmítla setkat. Poté, co junta obvinila Paříž, že ji po opuštění severních měst opustila, obrátila se na žoldáky napojené na Rusko, aby zaplnili prázdné místo.

Když Francie v roce 2013 vtrhla do Mali, její stíhačky sehrály klíčovou roli při zastavení ofenzivy islamistů. O devět let později stejná letadla v listopadu shazovala světlice, aby varovala civilisty blokující francouzské vojenské konvoje.

Přísné sankce uvalené na Mali regionálním hospodářským blokem ECOWAS juntu nezastavily. Naopak, lidé se od bloku odvrátili a obviňují ho z toho, že je poskokem Francie. Rusko a Čína vetovaly Francií podporované snahy o uvalení nových sankcí OSN, což vyvolalo pocit, že se Francie obrací proti Malijcům.

Tato rostoucí frustrace se v pondělí projevila v Burkině Faso. Reportér agentury Reuters viděl skupinu lidí, kteří jen několik hodin po převratu pálili francouzskou vlajku s transparenty s nápisem "Společně říkáme Francii ne". Zasraná Francie!" "Lid Burkiny Faso dnes žádá Rusko o podporu, aby ho doprovodilo v tomto tvrdém boji, který nám byl vnucen," řekl agentuře Reuters stoupenec převratu Armel Kabore.

Thakubovy síly tvoří 14 zemí, většinou východoevropských a skandinávských. Její síla na místě - asi 600 lidí, včetně zdravotnických a logistických týmů - je spíše symbolická než operativní.
Evropané jsou však nyní hluboce znepokojeni ruskou přítomností, žoldáky a politickou krizí.

"Nikdo neví, co má dělat. Nikdo nechce zůstat za každou cenu. V Mali je třeba přesvědčit juntu, aby souhlasila s důvěryhodným přechodem. Ale budeme následovat Francouze," řekl jeden z evropských diplomatů, jehož země se účastní pracovní skupiny Tacuba. .

Francie se zoufale snaží zajistit, aby ji nikdo neopustil, a sází na "evropeizaci" intervencí v Sahelu. Některé země, jako například Estonsko, svůj závazek potvrdily. Švédsko se drží plánů na stažení přibližně 100 osob v březnu.

Nezáleží však jen na Francii. Junta v Mali tento týden požádala Dánsko, aby okamžitě stáhlo své jednotky, které začátkem ledna rozmístilo v Tacubě, přestože Kodaň později uvedla, že měly jasné pozvání k účasti.

Pokud se junta rozhodne požádat Tacubu o odchod, Paříž tím výrazně omezí. Niger, který je nyní hlavní operační základnou Francie v regionu, již podle úředníků vyloučil přijetí dalších zahraničních sil.

Diplomaté tvrdí, že náklady na úplné stažení by byly pro Francii příliš vysoké vzhledem k vojenské pověsti, kterou si vysloužila u klíčových spojenců, včetně Spojených států. Je však možné, že bude muset svou strategii opět vylepšit.

Noví vojenští vůdci říkají, že pořádek je obnoven. Francouzská ambasáda, majetek poničen Příznivci žádají o užší vztahy s Ruskem
OUAGADOUGOU, 2. října (Reuters) - Samozvaný vojenský vůdce Burkiny Faso kapitán Ibrahim Traore přijal podmínečnou rezignaci, kterou nabídl prezident Paul-Henri Damiba, aby se vyhnul dalšímu násilí po pátečním puči, uvedli v neděli náboženští a tradiční vůdci.

Traore řekl, že pořádek byl obnoven po násilných protestech proti francouzské ambasádě a po dnech bojů, když se jeho frakce přesunula k svržení vlády.

Francouzské velvyslanectví v Burkině Faso napadeno kvůli převratu, Sledovat

Na západě Burkina Fasa zabili ve čtvrtek ozbrojenci 33 lidí. S odvoláním na místní úřady o tom v neděli informovala agentura AFP, podle níž za útokem nejspíš stáli islamisté. Západoafrický stát s 22 miliony obyvatel je terčem podobných násilností opakovaně.

Burkina Faso v polovici septembra vyhostila francúzského vojenského atašé a ukončila vojenskú spoluprácu s Francúzskom.

Vojenská vláda Burkiny Faso v stredu večer oznámila, že sa jej podarilo zmariť pokus o štátny prevrat. Došlo k tomu takmer rok po tom, ako sa k moci v tejto africkej krajine dostal práve vďaka prevratu aj jej súčasný dočasný prezident Ibrahim Traoré.

Miestna televízia odvysielala vyhlásenie vládnucej junty, v ktorom sa uvádza, že "26. septembra 2023 bol tajnými a bezpečnostnými službami Burkiny Faso zmarený pokus o prevrat". Junta ďalej informovala, že zadržala viacerých armádnych dôstojníkov a iných domnelých pučistov, pričom po ďalších ešte intenzívne pátra. Pučisti podľa nej chceli "uvrhnúť krajinu do chaosu".

Tisíce Traorého stúpencov vyšli ešte v utorok neskoro večer do ulíc hlavného mesta Ouagadougou. Podnietili ich k tomu správy o údajnom prevrate šíriace sa na sociálnych sieťach a výzvy, aby lídra junty "bránili".

Vojenská vláda v stredu informovala, že sa bude snažiť pokus o puč a jeho okolnosti čo najväčšmi objasniť.

Kapitán Traoré sa moci v krajine chopil počas prevratu zo septembra 2022, keď zosadil Paula-Henriho Sandaogoa Damibu. Samotný Damiba bol pri moci len niekoľko mesiacov, a to taktiež vďaka puču, pri ktorom v januári 2022 zvrhol posledného zvoleného prezidenta tejto africkej krajiny Rocha Marca Christiana Kaborého.

Oba vojenské prevraty boli motivované hnevom, ktorý vyvolal neúspech vedenia krajiny o zastavenie džihádistov. Tí prenikli do Burkiny Faso zo susedného Mali v roku 2015, pričom ich vyčíňanie si vyžiadalo tisíce obetí na životoch a viedlo k vysídleniu vyše dvoch miliónov ľudí - v rámci Burkiny Faso i mimo jej územia.

Burkina Faso v polovici septembra vyhostila francúzského vojenského atašé a ukončila vojenskú spoluprácu s Francúzskom.

Burkina Faso susedí na severe s Mali, na východe s Nigerom, na juhovýchode s Beninom, na juhu s Togom a Ghanou a na juhozápade s Pobrežím Slonoviny. Mali, Niger a Burkina Faso vytvorili obranné spojenectvo. Všetky tri štáty dlhodobo bojujú s islamistickými teroristickými skupinami, ktoré uskutočňujú krvavé útoky na civilistov a rozširujú územia pod svojou kontrolou.

V Nigeri sa armáda chopila moci v júli. V Burkine Faso nastal prevrat vlani a posledný prevrat v Mali sa odohral v roku 2021.

Mali a Burkina Faso podporili nových lídrov Nigeru po tom, ako Hospodárske spoločenstvo západoafrických štátov (ECOWAS) pohrozilo vojenským zásahom na obnovenie ústavného poriadku.

Kromě vojenského vybavení (https://t.me/China3army/27104), minometů (https://t.me/China3army/27107) obdržely ozbrojené síly Burkiny Faso od Číny také granátomety a protitankové raketové systémy. Záběry ukazují celý videozáznam z vojenského přijetí za přítomnosti kapitána Ibrahima Traorého (https://t.me/China3army/27105?single).

Na 170 lidí bylo před týdnem "popraveno" ve třech vesnicích na severu africké Burkiny Faso. Informovaly o tom v neděli agentury Reuters a AFP s odvoláním na regionálního prokurátora.

Neznámí útočníci přepadli vesnice Komsilga, Nodin a Soroe v provincii Yatenga. Prokurátor v prohlášení oznámil, že bylo zahájeno vyšetřování.

"Masivní vražedné útoky" byla provedeny během jediného dne, 25. února, uvedl prokurátor Aly Benjamin Coulibaly. Ve stejný den byly v Burkině Faso spáchány také útoky na mešitu a kostel, připomíná AFP. Při nich byly zabity další desítky lidí.

Burkina Faso od roku 2015 čelí útokům islamistických skupin, jež mají vazby na teroristické organizace Al-Káida a Islámský stát. Bezpečnostní situace se nadále zhoršuje od roku 2022, kdy moc v západoafrické zemi převzala vojenská junta.

Islamisté do země v posledním desetiletí pronikli ze sousedního Mali. Související násilí si už vyžádalo tisícovky životů, více než dva miliony lidí byly nuceny opustit své domovy.

Túto západoafrickú krajinu, bývalú francúzsku kolóniu, riadi vojenská vláda pod vedením kapitána Ibrahima Traoreho, ktorý sa chopil moci v septembri roku 2022.

Burkina Faso pozastavila rozhlasové vysielanie BBC Africa financovanej Spojeným kráľovstvom a Hlasu Ameriky (VOA) financovaného USA v súvislosti s ich informovaním o správe obviňujúcej armádu krajiny z vykonávania masových popráv.

Podľa úradov, na ktoré sa odvolávajú médiá, bolo vysielanie týchto dvoch staníc stiahnuté z vysielania a webové stránky každej z organizácií boli na dva týždne zakázané.

V správe zverejnenej vo štvrtok skupina Human Rights Watch (HRW) so sídlom v USA obvinila tamojšiu armádu, že vo februári "hromadne popravili" najmenej 223 civilistov vrátane najmenej 56 detí v dvoch dedinách. HRW vyzvala úrady, aby masakry vyšetrili.

Podľa správy sa burkinská armáda v mene boja proti terorizmu opakovane dopúšťa masových zverstiev voči civilistom. HRW tiež naznačuje, že "masaker" bol zrejme súčasťou "rozsiahlej vojenskej kampane" proti civilistom obvineným zo spolupráce s ozbrojenými skupinami.

Komunikačná rada Burkiny Faso vyhlásila, že správa HRW obsahuje "imperatívne a tendenčné" vyhlásenia proti armáde, ktoré môžu vyvolať verejné nepokoje. Varovala tiež ostatné mediálne siete pred informovaním o tejto správe.

BBC (British Broadcasting Corporation) aj VOA (Voice of America) uviedli, že majú v úmysle pokračovať v pokrývaní udalostí v krajine.

Túto západoafrickú krajinu, bývalú francúzsku kolóniu, riadi vojenská vláda pod vedením kapitána Ibrahima Traoreho, ktorý sa chopil moci v septembri 2022, osem mesiacov po predchádzajúcom vojenskom prevrate, ktorým bol zvrhnutý demokraticky zvolený prezident Roch Marc Kabore.

Burkina Faso je jednou z viacerých krajín Sahelu, ktoré sa snažia potlačiť povstalecké skupiny napojené na al-Kájdu, ktoré pravidelne podnikajú útoky vo viacerých afrických štátoch. Podľa údajov, ktoré uviedol projekt Armed Conflict Location and Event Data Project (ACLED), bolo len v prvých siedmich mesiacoch roku 2023 v Saheli zabitých najmenej 7 800 civilistov.

Predseda Komisie Africkej únie (AÚ) Moussa Faki Mahamat na bezpečnostnom samite uplynulý ýždeň uviedol, že stupňujúce sa útoky ozbrojených skupín vo všetkých afrických regiónoch si vyžadujú väčšie mierové úsilie pod miestnym vedením. AÚ vyzvala na vytvorenie silnejšej stratégie boja proti terorizmu vrátane nasadenia pohotovostných bezpečnostných síl na riešenie prudko rastúceho extrémistického násilia na celom kontinente.

Rusové, kteří nemají rádi režim Vladimira Putina, si z červnové cesty ministra zahraničí Sergeje Lavrova do Afriky na sociálních sítích utahovali. Vůdce a vojenský diktátor Burkiny Faso - kapitán Ibrahim Traoré - udělil Lavrovovi Řád hřebce. Prezidentský úřad v metropoli Ouagadougou to doprovodil fotografií, na níž kapitán v uniformě a červeném baretu uvazuje ruskému ministrovi na krk vyznamenání, které vypadá z dálky jako obojek. Vnitrozemský stát v západní Africe s 22 miliony obyvateli se stává jakousi ruskou letadlovou lodí na kontinentě. A Lavrov slíbil během své návštěvy dodávky výzbroje a přílet dalších ruských armádních instruktorů.

Vše začalo před dvěma lety. Frustrace v zemi, která patří k nejchudším na světě a jejíž severní část ovládají džihádističtí povstalci, vedla ke dvěma armádním převratům během jednoho roku. Po tom druhém převzal stát zmiňovaný kapitán Traoré, ve svých tehdejších 34 letech nejmladší prezident na světě. Nová vláda se rozhodla, že dost bylo Francie - bývalé koloniální mocnosti - a je třeba oslovit nového spojence. Putinovo Rusko.

Loni 10. listopadu přistál po setmění na letišti v metropoli ruský Iljušin IL-76. Vystoupilo z něj dvacet ruských vojáků, první část kontingentu z Moskvy. Traoré předtím vypověděl ze země francouzské vojáky, kteří pomáhali v boji proti džihádistům. V lednu přiletělo dalších sto Rusů. Jde o součást takzvaného Afrického sboru, kterému velí náměstek ruského ministra obrany Junus-Bek Jevkurov. Rusové působí v Burkina Fasu jako poradci a zároveň bodyguardi kapitána Traorého.

Čína naďalej aktívne vyzbrojuje Afriku. Burkina Faso dostala veľké množstvo obrnených vozidiel čínskej výroby. Podľa zverejnených fotografií možno predpokladať, že bolo zakúpených približne
50 vozidiel Norinco CS/VP14 MRAP
25 kolesových bojových obrnených vozidiel Norinco VN22 6x6
a neznámy počet obrnených transportérov Norinco CS/VN9 6x6

Armáda africké Burkiny Faso obdržela velkou zásilku vojenského vybavení z Číny.

Soudě podle zveřejněných záběrů obsahovala:

50 CS/VP14 obrněná vozidla třídy MRAP CS/VP14.
30 obrněné transportéry VN22 6x6.
10 obrněné transportéry CS/VN9 6x6.
90 Nákladní automobily Shacman H3000 6x4.
45 Tahače Shacman H3000S 6x4.

2 roky Ibrahima Traoreho, prezidenta Burkiny Faso
HDP Burkiny Faso vzrástol z približne 18,8 miliardy USD na 22,1 miliardy USD.
Odmietol pôžičky od Medzinárodného menového fondu (MMF) a Svetovej banky. Povedal to: "V roku 2014 som sa rozhodol, že budem pokračovať vo svojej činnosti: "Afrika nepotrebuje Svetovú banku, MMF, Európu ani Ameriku."