Aktuální konflikty - zpravodajství, informace, historie...

Provozovatel sociální sítě Facebook ve čtvrtek uživatelům a mediálním firmám v Austrálii zablokoval sdílení a prohlížení zpravodajského obsahu. Společnost tak učinila v reakci na chystaný zákon, který má technologické firmy přimět platit australským zpravodajským společnostem za využívání jejich obsahu. Krok sociální sítě se okamžitě setkal s ostrou kritikou ze strany médií, politiků i organizací na ochranu lidských práv, uvedla agentura Reuters.

Podle stanice BBC jsou v Austrálii na této sociální síti nedostupné stránky všech lokálních i světových zpravodajských serverů. Facebookové stránky australských médií, které byly ještě ve středu v provozu, jsou prázdné i pro uživatele ze zemí mimo Austrálii.

Zablokovaný obsah ve čtvrtek ráno překvapil i některé vládní zdravotnické a další úřady; podle Facebooku ale šlo o chybu, píše BBC. Prázdné stránky čekaly například na zdravotnické úřady států Queensland a Jižní Austrálie, které na sociální sítě umisťují nejnovější informace ohledně covidu-19. Bez obsahu se ocitla i stránka meteorologického úřadu, který informuje o lesních požárech, záplavách a jiných přírodních pohromách, uvedla agentura Reuters.

„Je to znepokojivý a nebezpečný vývoj. Odstřihnout celé zemi přístup k nezbytným informacím uprostřed noci je nehoráznost,“ uvedla organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW).

„Facebook na své platformě exponenciálně zvýšil prostor pro dezinformace, nebezpečný radikalismus a konspirační teorie,“ varovala šéfredaktorka australského listu The Sydney Morning Herald Lisa Daviesová. Facebook nicméně uvedl, že jeho odhodlání bojovat proti dezinformacím se nezměnilo. Slíbil také, že obnoví provoz všech vládních stránek, které neúmyslně zablokoval. Podle BBC už řada těchto stránek opět funguje.

Americká společnost Google, která provozuje největší internetový vyhledávač na světě, se k postupu Facebooku v Austrálii odmítla vyjádřit. Minulý měsíc Google pohrozil, že v případě schválení nového zákona zablokuje v Austrálii svůj vyhledávač. Následně však začal s australskými mediálními podniky uzavírat licenční dohody o využívání jejich obsahu, a to v rámci své platformy News Showcase

Facebook odstavil australské uživatele od možnosti sdílet zpravodajské články a celý svět od možnosti sdílet články z australských novin. Jelikož ani programátoři ze Silicon Valley nejsou neomylní, při spouštění železné opony to poněkud přehnali a zablokovali patrně omylem i sdílení stránek některých úřadů (včetně zdravotních), charit, a – což by si snad ani Jaroslav Hašek nevymyslel – Facebooku samotného. Vskutku existoval na pár hodin stav, že na australském Facebooku jste nemohli sdílet Facebook. Tento typ konfliktu zatím Facebook s žádným západním státem neměl, takže by bylo dobré prozkoumat jeho kontext.

Pro začátek: on to není boj australské vlády za práva individuálních uživatelů, čili nás, malých a snadno zašlápnutelných červíků v zarostlé bažině jménem internet. Jde o spor mezi dvěma obry: těmi digitálními na straně jedné a velkými zpravodajskými kanály na straně druhé. Facebook, Google a spol. jsou nepoměrně bohatší, ale v případě Austrálie je to zase vyváženo tím, že Murdochův konglomerát News Corp. si velmi dobře rozumí se současnou vládou, která může hájit jeho zájmy formou zákonů.

Zda nám, běžným jedincům, z tohoto zápasu mezi Sarumanem a Sauronem něco pozitivního vzejde, to si zatím netroufám odhadnout. Každopádně v této věci doporučuji šetřit sympatiemi, jako by byly na příděl, a jen pozorně sledovat, co se semele.

...

Australský parlament dnes schválil zákon, který má přimět digitální platformy, jako je Google nebo Facebook, aby platily mediálním podnikům za využívání jejich zpravodajského obsahu. Postup Austrálie pozorně sledují i další země, které by se jím do budoucna mohly inspirovat, uvedla agentura Reuters.

Na základě nového zákona se Austrálie stane první zemí, kde vládní arbitr stanoví sazby, jaké mají technologičtí giganti platit, pokud vyjednávání s jednotlivými mediálními společnostmi skončí neúspěchem.

Nové předpisy podle australské vlády "zajistí, že mediální společnosti budou spravedlivě odměňovány za obsah, který vytvářejí, a pomohou udržet v Austrálii žurnalistiku sloužící veřejnému zájmu". Ministr financí Josh Frydenberg a ministr pro komunikační prostředky Paul Fletcher upozornili, že po roce platnosti bude nový zákon přezkoumán.

Reuters uvádí, že schválení zákona, který vznikl po důkladné analýze australských regulačních úřadů a po třech letech veřejných konzultací, může znamenat povzbuzení pro Británii a Kanadu. Tyto země plánují podobné předpisy.

Frydenberg s Fletcherem uvedli, že australská vláda má radost z toho, jaký pokrok americké firmy Google a Facebook udělaly při vyjednávání obchodních podmínek s australskými mediálními společnosti. Google a Facebook se proti zákonu dlouho ostře stavěly. Google v lednu pohrozil, že v případě schválení zákona zablokuje v Austrálii svůj vyhledávač. Následně však začala s australskými mediálními podniky uzavírat licenční dohody o využívání jejich obsahu, a to v rámci své platformy pro licencování zpráv News Showcase.

Facebook minulý týden kvůli sporům ohledně zákona zablokoval sdílení a prohlížení zpravodajského obsahu na své platformě v Austrálii. Tento týden však souhlasil s odblokováním zpravodajství, když se s vládou dohodl na některých úpravách zákona. Tyto úpravy podle Reuters mimo jiné umožňují, aby se digitální platformy vyhnuly arbitrážnímu řízení, pokud prokážou, že již australskému novinářskému průmyslu poskytují "výraznou podporu". Někteří zákonodárci varují, že by tak mohly zůstat stranou menší zpravodajské společnosti.

Podle některých odborníků je dohoda o úpravě zákona vítězstvím pro společnost Facebook. "Facebook vyhrál, protože byly učiněny legislativní změny, díky kterým nebude muset měnit svůj podnikatelský model," uvedl nezávislý australský analytik Paul Budde.

Americká společnost Facebook uzavřela dohody s dvěma největšími australskými mediálními společnostmi News Corp a Nine Entertainment, což podle publikace Sydney Morning Herald znamená, že technologický gigant bude platit za obsah zmíněných médií.

Jak uvádí publikace, dohody byly uzavřeny po měsících „obtížných jednání“. News Corp, do které patří takové publikace jako Australian, Daily Telegraph a Herald Sun, již oficiálně informovala o dohodě za několik milionů dolarů. Informované zdroje z odvětví uvedly, že Facebook zaplatí společnosti News Corp za použití jejího obsahu na své zpravodajské platformě a také na Facebook Watch.

Podle zdrojů z publikace se s Facebookem dohodla také mediální společnost Nine Entertainment, která vlastní noviny Sydney Morning Herald a Age. Mluvčí společnosti Nine Entertainment poznamenal, že strany pokračují v „konstruktivních a plodných diskusích“.

Australský parlament dříve přijal kodex upravující vztahy mezi zpravodajskými společnostmi a digitálními platformami. Jak je uvedeno v prohlášení ministra financí země, cílem tohoto kodexu je zajistit spravedlivé platby médiím za obsah, který produkují.

Dříve se uvádělo, že Senát Austrálie kodex schválil s přihlédnutím ke změnám, které provedly úřady a které ukládají technologickým gigantům povinnost jednat o platbách za obsah s místními vydavateli a vysílacími společnostmi. Facebook dosáhl dohody s australskými úřady o zavedení změn v nové legislativě. Po schválení změn společnost Facebook zrušila své rozhodnutí omezit šíření zpravodajského obsahu v Austrálii.

Pokud podle kodexu nedojde k dohodě mezi místními médii a technologickými giganty, bude cenu určovat státem jmenovaný arbitr.

Označování příspěvků
Před nedávnem informovala společnost Facebook o tom, že začne označovat příspěvky o vakcínách za účelem boje proti dezinformacím.

„Pokračujeme v zintenzivnění našich úsilí v boji proti dezinformacím o vakcínách proti covidu-19, a to přidáváním značek k příspěvkům na Facebooku a Instagramu, které pojednávají o vakcínách,“ uvádí se.

Jak podotýká společnost, štítky obsahují „spolehlivé informace o bezpečnosti vakcín proti covidu-19 od Světové zdravotnické organizace“. Štítky například informují, že vakcíny jsou před schválením testovány na bezpečnost a účinnost. Štítky budou použity ve všech zemích, obsahují informace v angličtině, španělštině, indonéštině, portugalštině, arabštině a francouzštině, další jazyky budou brzy přidány.

Společnost rovněž oznámila, že pro všechny země spouští na Instagramu informační středisko ohledně otázek spojených s koronavirem, které bude obsahovat informace o viru od místních zdravotnických úřadů a WHO. Společnost také oznámila, že na platformu přidá nové nálepky na podporu očkování.

„Čínský vývoz rafinérských ropných produktů do Austrálie vzrostl z několika tisíc tun před rokem 2011 na téměř 300 000 tun na konci loňského roku , podle údajů čínských celních úřadů,“ uvádí zpráva .

„Nová, v Číně začínající rafinérská kapacita s vysokou složitostí vytváří zvýšený tlak na konkurenční rafinerie v regionu APAC, které trpí nižšími maržemi a obvykle mají starší a méně efektivní provoz,“ uvedla.

„Očekáváme v příštích dvou letech čistý pokles rafinérské kapacity v tomto regionu o přibližně 1,2 milionu bpd ve srovnání s čistým nárůstem v Číně o 1,5 milionu bpd ve stejném období,“

Nařízení premiéra Scotta Morrisona pohoršilo domácí obyvatele.

Australský premiér oznámil, že hranice země zůstanou pro zbytek světa na neurčito uzavřeno, aby ochránili Australanů před „smrtelnými“ mutacemi koronaviru.

Jak je vidět na grafech výše, nové případy ani úmrtí nepřibývají. Domácí obyvatelé upozorňují, že to je z důvodu donucení lidí očkovat se, protože o očkování není takový zájem dle deníku Guardian, jak by vláda chtěla.

Austrálie má 25 milionů obyvatel. Dosud bylo podáno 2,9 milionu dávek, což je proočkovaných 1,5 milionu.

Nejnovější údaje hovoří o uzavření hranic do poloviny roku 2022. Hlavní epidemioložka je nešťastná, že se pomalu očkuje.

Epidemiologové varují, že Austrálie bude muset zdvojnásobit rychlost zavádění vakcín COVID-19, aby mohla bezpečně otevřít své mezinárodní hranice do 12ti měsíců.

V nejlidnatějším australském městě Sydney a jeho okolí byl zaveden od soboty dvoutýdenní lockdwon po tom, jakmile se počet případů nákazy novým typem koronavirem ve městě zvýšil na 80.

Více než pět milionů lidí, kterých se nová opatření týkají, mohou následující dva týdny vyjít z domu jen za účelem nákupu nezbytného zboží, sportování, návštěvy lékaře, školy nebo práce, avšak pouze v tom případě, že nemohou pracovat z domu.

Hlavní australská hygienička upoutala pozornost, když uvedla pozoruhodné vyjádření, které zní jak z nějakého distopického sci-fi filmu.„Nechovejte se jako lidé. Nemluvte se svými přáteli, ani když mají masky. Nebuďte přátelští. Teď není vhodná doba,“ uvedla Kerry Chant v obhajobě zavádění nových opatření.

Reakce uživatelů sociálních sítí byla následovná:

Nemohu si pomoci, ale mám pocit, že vedou válku s pozitivitou a láskou jako takovou. Jako by chtěli šířit nenávist a negativitu. Tolik věcí v politice posledních let nevypadá jinak než jako agendy, které mají provokovat a snažit se lidi všemožně popudit. Ale proč?
Sarah J. Sokoloff von Weymarn

Lidé si stěžují na naši vládu, když tu máme země jako Austrálie, NZ, Amerika, Francie a Řecko, které se stávají diktaturami! To je šokující.
Micky A.

Wow, to je tak neskutečné a hrubé. Vím, že nejde o virus, ale proč se proti tomu NIKDO z vládnoucí garnitury nepostaví. Proč? Copak všichni prodali své duše ďáblu?
Roni G.

Nemluvit se sousedy, protože je to nebezpečné, nebo nemluvit se sousedy, protože by mohli diskutovat o tom, kam až vaše vláda zašla, a o všech ostatních nesmyslech týkajících se COVID?

Australané, kde jste??? Vy to akceptujete???
Burn W.

Plíživá totalita v australském stylu je v plném proudu. Po nasazení armády na hlídání lidí v karanténě, aktivaci armády udavačů, brutálních policejních zákrocích (které by, kdyby se odehrály v Rusku, plnily titulní stránky novin) až po pokuty 1000 dolarů za hlavu pro děti hrající si na pláži, pronásledování nezodpovědných křesťanů i flámujících pohanů (pokuta za večírek – 5 000 dolarů na hlavu) se australská administrativa uchýlila k téměř předpotopní praxi označování domů lidí, kteří jsou v karanténě. (Foto: Flickr)

Občané v australském státě Victoria musí na dveře vyvěsit viditelnou ceduli (vládní formulář) s oznámením, že tento dům je v karanténě. Informaci přinesl britský deník Daily Mail.
?w=798&ssl=1
Je to pomoc pro policii i pro udavače, protože jakýkoli podezřelý pohyb v takovém domě bude snadněji klasifikován jako potenciální hrozba pro veřejný pořádek. Vzhledem k tomu, že úředníci státu Victoria zakázali občanům překračovat hranice do jiných australských států, ocitnou se v karanténě všichni, kdo se vracejí například z návštěvy příbuzných žijících několik kilometrů od hranic.

Na dveřích visí upozornění, že návštěvy v domě jsou zakázány a že jídlo i další životní potřeby je třeba zajistit bez kontaktu s domácností. V oznámení se uvádí: „Pozor! Tento dům je nyní v karanténě. Návštěvy jsou zakázány! Zaklepejte a nechte všechny věci za dveřmi! – Vláda Jižní Austrálie“.

Policie bude provádět pravidelné kontroly a těm, kdo příkazy poruší, hrozí pokuty a soudní řízení. Deník Daily Mail uvádí, že stále se opakující nové předpisy způsobily chaos a dopravní zácpy a většina těch, kteří požádali o výjimku k překročení vnitřní hranice, nedostala žádnou odpověď.

V červenci začala Austrálie radikálně omezovat kontakty mezi obyvatelstvem. Podle úřadů je více než polovina z 26 milionů obyvatel uzavřena, aby se „omezila epidemie Covid-19“. Tímto brutálním způsobem chtějí úřady donutit lidi, aby se nechali očkovat, což podle Daily Mail a také britské BBC zatím nepřesáhlo 14 % očkovaných.

Většina lidí není informována z mainstreamových médií, že se nejen Austrálie mění z demokratického režimu na cosi zvláštního.

Jak to vypadá uvnitř australských Covid-19 zadržovacích zařízení?

+ nelinkovateľné videá v článku

Ministerstvo zdravotnictví státu Nový Jižní Wales v Austrálii se rozhodlo omezit množství alkoholu, které se mohou za den dostat k lidem v bytových domech v tvrdém lockdownu. Lidem v izolaci prohlíží pracovníci ministerstva balíčky posílané zvenčí a alkoholické nápoje nad limit zabavují. Informuje o tom australský server News.com.au.Nařízení se vztahuje například na budovu ve čtvrti Camperdown v Sydney. „Prohledávají všechny tašky a věci, které přicházejí do budovy... Zabavili řadu dárků. Takže věci jako láhve s lihovinami jsme nesměli mít a stále je (nemáme),“ řekl obyvatel budovy Robin Elhaj.

Podle ministerstva mohou obyvatelé v budovách v izolaci obdržet každý den jedno z následujícího: šest piv nebo míchaných drinků, jednu láhev vína nebo jednu 375 ml láhev tvrdého alkoholu. Lidé v izolaci se mohou poradit s doktorem, zda nepotřebují vyšší dávky. Cílem limitu má být „zajištění bezpečí zdravotnického personálu a obyvatel“.

Omezení alkoholu platí ve zvláštních zdravotnických ubytováních ministerstva zdravotnictví, kam jsou posíláni lidé s pozitivním testem na covid-19, kteří mají mírný průběh nemoci, a jejich blízcí příbuzní. Lidé, kteří přicestovali z jiných australských států, ale neprojevují známky nemoci, pak mají nařízenou 14-ti denní karanténu, kterou mohou strávit v hotelech nebo u sebe doma.

Podle News.com.au nemají zdravotníci ani policie právo omezovat množství alkoholu, které do hotelů nebo domovů přichází a omezení platí jen pro zvláštní zdravotnická ubytování.

Frustrovaní zákazníci si na sociálních sítích stěžovali na prázdné regály v místních supermarketech, ale panické nákupy za to nemohou.

Prázdné regály supermarketů vítají zákazníky v obchodech v Novém Jižním Walesu, což je důsledek probíhajícího uzavření státu kvůli nařízení vlády.

Fotografie ukazují, že oddělení čerstvého ovoce a zeleniny, masa, mléčných výrobků a pečiva vypadají poněkud prázdně. Smutně vypadající uličky však nejsou důsledkem panických nákupů.

Naopak, vzhledem k tomu, že se ve společnosti rozšířil Covid-19, byl stále větší počet zaměstnanců supermarketů nucen odejít do izolace, což vážně narušilo zásobovací řetězce.

Společnost Woolworths má v současné době více než 3300 zaměstnanců v sebeizolaci, zatímco společnost Coles má v karanténě necelých 1800 lidí. Také Aldi přiznalo, že příkazy k sebeizolaci zaměstnanců způsobují narušení dodavatelského řetězce. Zaměstnanci, kteří nebyli umístěni do karantény, jsou přetíženi, což způsobuje problémy v dodavatelském řetězci a ve schopnosti zásobovat regály. Prodejci však zákazníky ujistili, že potravin je i nadále dostatek – problémem je pouze dostat je do obchodu.

Aliance nazvaná Aukus si podle společného prohlášení tří zemí dává za cíl „chránit naše společné zájmy v Indo-Pacifiku“. Kromě technologií budou státy sdílet také průmyslové základny a dodavatelské řetězce.

Pakt se podle prohlášení bude také zabývat kyberschopnostmi, umělou inteligencí a „dodatečnými podmořskými schopnostmi“.

„Jako první iniciativa pod Aukusem... se zavazujeme ke společné ambici podporovat Austrálii při získávání jaderných ponorek pro Australské královské námořnictvo,“ uvádí se v prohlášení. „Tato schopnost bude podporovat stabilitu v Indo-Pacifiku a bude nasazena na podporu našich sdílených hodnot a zájmů,“ uvedli.

Austrálie získá minimálně osm jaderných ponorek v rámci obranné aliance AUKUS, uvádí se ve společném prohlášení premiéra Scotta Morrisona a dalších tří ministrů země. Informace jsou uvedeny na oficiálním webu australského premiéra.
Dříve Morrison, britský premiér Boris Johnson a americký prezident Joe Biden informovali o vytvoření nového partnerství AUKUS ve sféře obrany a bezpečnosti. První iniciativou této aliance bude vytvoření jaderných ponorek pro australské námořnictvo.

„V rámci AUKUS se tři země okamžitě zaměří na určení optimální trasy pro dodání minimálně osmi jaderných ponorek do Austrálie,“ uvádí se v prohlášení australské strany.
Televizní stanice ABC dříve informovala, že se Canberra rozhodla vytvořit flotilu jaderných ponorek a vzdát se kontraktu s francouzskou Naval Group v hodnotě 90 miliard australských dolarů (asi 1 413 miliard Kč), místo toho upřednostní společný projekt s USA a Velkou Británií. Jak uvádí společnost, nabízela Austrálii „obyčejnou ponorku výjimečné kvality“.
V roce 2017 australská vláda informovala o výběru Naval Group na realizaci největšího obranného projektu obyčejných ponorek. Canberra však nedávno informovalo, že vystupuje z dohod o ponorkách s francouzskou společností. Své rozhodnutí orgány vysvětlily „zrychlením změn v regionální bezpečnosti“.
Velvyslanectví Číny ve Washingtonu v reakci na vytvoření obranného partnerství USA, Velké Británie a Austrálie již vyzvalo, aby se země vzdaly mentality studené války a nevytvářely aliance, ať už jsou namířené proti komukoliv.
Británie může stáhnout jaderné ponorky ze Skotska
Velká Británie vypracovala akční plán na stažení svých jaderných ponorek ze základen ve Skotsku pro případ, že by se Skotové chtěli odtrhnout od Spojeného království.
Podle portálu je jednou z možných variant přesun ponorek na základnu Devonport nedaleko anglického Plymouthu. Jak uvádí FT s odkazem na analýzu Královského společného institutu pro obranný výzkum z roku 2014, tento krok by mohl stát 3-4 miliardy liber (pozn. 88,7-118 miliard Kč).
Druhou variantou je vyslání ponorek do USA nebo Francie. Jak uvádí zdroje, toto rozhodnutí by pro rozpočet bylo nejméně nákladné, může se však negativně odrazit na obranné suverenitě.
V rámci třetí varianty Velká Británie zkoumá možnost dlouhodobého pronájmu nynějších královských základen Clyde a Coulport, které se nacházejí ve Skotsku. V tomto případě Spojené království se Skotskem zahájí jednání, které by základnám poskytlo status britských zámořských území. V případě získání nezávislosti však Skotská národní strana vystupuje za vyvezení jaderného arzenálu z území regionu.

USA posílí svou vojenskou přítomnost v Austrálii, uvažuje se o rozmístění stálých amerických vojenských základen na jihu světadílu, oznámil v pátek v pořadu Today televizní stanice 9News australský ministr obrany Peter Dutton.
„Některé z nich budou stálé, projednáváme jejich počet. Velké možnosti k tomu budou na severu Austrálie, kde mohou být tito lidé rozmístěni, ale také i v jižních státech,“ řekl ministr.
V současné době jsou v Austrálii dvě vojenské základny USA: výzvědné středisko na severu země v Alice Springs a vojensko-námořní základna v Exmouthu ve státě Západní Austrálie.
„Spojené státy tvrdí, že tu budou všechny druhy letounů: bombardéry a různá výzvědná letadla,“ řekl Dutton. „Můžeme udělat hodně na moři a ve vzdušném prostoru, a jsou v tom také velké příležitosti pro australský průmysl,“ zdůraznil ministr.
Bolestivá roztržka s Francií
Včera prezident USA Joe Biden a premiéři Velké Británie a Austrálie Boris Johnson a Scott Morrison informovali o založení nového vojenského partnerství AUKUS, které předpokládá výstavbu na základě amerických a britských technologií jaderných ponorek pro Austrálii. Kvůli tomu zrušily australské úřady největší dohodu s Francií o výstavbě ponorek. Dutton ale zároveň oznámil, že jaderné ponorky bude Austrálie moci spustit na vodu teprve koncem 30. let.

Francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian nazval ranou do zad rozhodnutí Austrálie o zrušení dohody s francouzskou společností Naval Group o ponorkách. Zdůraznil také, že důvěra vůči této zemi byla podkopána.
„Je to skutečně rána do zad. Měli jsme důvěrné vztahy s Austrálií. Tato důvěra byla podkopána. Jsem velmi nahněván kvůli zrušení této smlouvy,“ řekl Le Drian ve vysílání rozhlasové stanice France Info.
Ministr zdůraznil, že čeká na vysvětlení ze strany Austrálie a rovněž USA.
Australský premiér Scott Morrison dříve prohlásil, že Austrálie vystupuje ze smlouvy o ponorkách s francouzskou společností Naval Group.
„Realizace technologie jaderných ponorek znamená, že Austrálie již nebude pokračovat v projektu obyčejných ponorek třídy Attack. Vláda (pozn. Austrálie) by chtěla poděkovat posádkám ponorek třídy Attack, Naval Group, francouzské vládě a Lockheed Martin Australia za jejich úsilí. Urychlení změn v regionální bezpečnosti však činí konvenční ponorky nevhodnými pro naše pohotovostní potřeby v budoucích desetiletích,“ uvádí se v Morrisonově prohlášení.
Britský premiér Boris Johnson, americký prezident Joe Biden a australský premiér Scott Morrison ve středu večer ve společném prohlášení oznámili založení nového partnerství AUKUS v obranné a bezpečnostní sféře.

První iniciativou v rámci aliance AUKUS má být výstavba jaderných ponorek pro australské vojenské loďstvo.
Australská televize ABC dříve informovala, že se Austrálie rozhodla založit flotilu jaderných ponorek a zrušit smlouvu s francouzskou Naval Group v částce 90 miliard australských dolarů (asi 1 413 miliard Kč) ve prospěch společného projektu s USA a Velkou Británií. Společnost sdělila, že nabídla Austrálii „obyčejnou ponorku výjimečné kvality“. V roce 2017 zveřejnila australská vláda zprávu o volbě francouzské Naval Group na velký australský obranný projekt výstavby ponorek.

Velvyslanectví Číny ve Washingtonu v reakci na vytvoření obranného partnerství USA, Velké Británie a Austrálie již vyzvalo, aby se země vzdaly mentality studené války a nevytvářely aliance, ať už jsou namířené proti komukoliv.

V poslední době se těžiště konfrontační strategie amerických jestřábů a jejich spojenců přesunuje čím dál více k Číně se snahou zatáhnout americké spojence v Indo-Pacifiku jako Austrálie, Japonsko a Indie do čehosi podobného, jako je NATO v Atlantiku a s vylákáním svých spojenců z NATO s koloniální historií, jako Británie a Francie, k zapojení do indo-pacifických operací. Vidíme teď tedy zapojování uvedených zemí do „hlídkování“ v Jihočínském moři a do společných cvičení, jako teď třeba společné cvičení Indie, Francie a Británie.

Teď ale tyto snahy o zvyšování konfrontace s Čínou, s nimiž se jejich aktéři už ani neskrývají, vykrystalizovaly do nového trilaterálního partnerství AUUKUS, v jehož rámci má Austrálie získat jaderné ponorky, aby jimi před Čínou střežila Indo-pacifický region, jako to 15. září po společné internetové poradě oznámil prezident Joe Biden spolu s premiéry Británie Borisem Johnsonem a Austrálie Scottem Morrisonem. Bílý dům si přitom libuje, že se tím podařil první krok k oficiálnímu zatažení evropských spojenců do Indo-pacifického regionu proti Číně.

Taková Austrálie ale po polarizaci světě v této oblasti proti Číně asi dost lační, protože jadernou ponorku chtěla už delší dobu od Francie, ale kontrakt s ní nedávno zrušila, když se tento projekt za 90 miliard dolarů neskutečně prodlužoval a pohlcoval nesrovnatelně více peněz, než jaký byl původní rozpočet. Je také dost zvláštní, k čemu vlastně Austrálie takovou ponorku chce?

Je jistě přesvědčena, že tím bude „povýšena“ mezi velmoci. Ovšem všechny jaderné ponorky jsou vždy vyzbrojeny jadernými zbraněmi. Washington však tvrdí, že ponorka jaderně vyzbrojená nebude, čímž se asi stane jedinou jaderně nevyzbrojenou jadernou ponorkou světa, kdy jaderná výzbroj byla vždy základním účelem těchto plavidel. Ta mají ohromnou operační dobu, ohromné rychlosti plavby, ohromné nosnosti výzbroje a posádky, která umožňuje nasazení velkých balistických či křídlatých střel na velké dálky nebo i jaderných torpéd s ohromnou hlavicí a dosahem. To vše se hodí pro jaderné údery s velkými odstupem od cíle. Jsou však velice nešikovné k boji zblízka, neboť jsou hrozně hlučné a chrlí strašná kvanta horké chladicí vody, takže průzkum je snadno najde buď akusticky, nebo přes tepelnou stopu, nebudou-li operovat s odstupem alespoň tak tisíc kilometrů.

Jestli ale taková ponorka nebude jaderně vyzbrojená už teď, musí být případné prohození hlavic v jejích střelách v napjaté situaci záležitostí chvíle, a tak se tím z Austrálie tak či onak stejně stane jaderný spolubojovník proti Číně, čímž americkým jestřábům zřejmě plní sen. Logika toho snu je ovšem zvláštní. Šéf NATO nedávno lamentoval, že Čína bezmezně jaderně zbrojí, aniž by pro ni platily nějaké smlouvy o omezení, když se přitom zapomněl ale zmínit, že její jaderný arzenál je jen drobným zlomkem amerického či ruského. Čína určitě nezbrojí více, než si myslí, že nutně potřebuje. Věděla by, jak s těmi penězi naložit účelněji. Ale takovéto počínání ji silně motivuje, aby právě více zbrojila, ač se jí to samotné asi moc nelíbí.

Zvláštní je i logika Austrálie. Austrálie je od Číny dost daleko, aby s ní neměla žádné sousedské rozepře nebo se mohla cítit ohrožena její blízkostí. Ale dost blízko, aby přeprava zboží mezi oběma zeměmi byla rychlá a levná. Navíc se obě země ekonomicky vzájemně doplňují, kdy každá potřebuje to, co produkuje ta druhá, ale není mezi nimi konkurence. Teoreticky by to tedy měli být přirození partneři bez konfrontačních vztahů. Kalení vody a dělání ramen s velice drahou jadernou ponorkou vypadá tedy skoro jako projev nějaké „pubertální logiky“.

Z Austrálie se asi stal spojenec USA, který se nejochotněji zapojuje do americké politiky ohrazování Číny, ač patří k těm zemím, které by k tomu měly mít nejmenší reálnou motivaci. Kdy současné spory, kvůli kterým Čína uvalila trestná cla na australské víno, jsou spíše důsledkem protičínských aktivit, k nimž se Austrálie nechá svádět, než přirozeně vzniklého sporu, a jejich řešení by šlo jistě provést levněji než vyhazováním peněz za jaderné ponorky, jako to dělají jedině jaderné velmoci.

Snad by to mohl být nějaký australský pokus dostat se mezi velmoci. Přes jadernou ponorku nějak zadními vrátky mezi jaderně vyzbrojené státy, když např. pro tuto ponorku budou nějaké americké jaderné hlavice vždy po ruce. I když z hlediska globální bezpečnosti se to blíží situaci, kdy by nakonec mohl vzniknout snad i volný trh jaderných zbraní, když prvním krokem k němu by se mohl stát volný trh s jadernými ponorkami. Kdo ví, zda po takovém precedentu nebude chtít Írán od Číny či Ruska také koupit jadernou ponorku.

Jednou z věcí, na jakou USA mohly své spojence do uvedeného spolku nalákat, je to, že by nemusel být jen o jaderné ponorce. Má totiž jít o spolupráci na průlomových technologiích s vojenským i jiným využitím jako umělá inteligence, kybernetické podmořské systémy a zbraně k zasazení úderu na ohromnou vzdálenost.

Vypadá to tedy, že USA Austrálii slíbily, že z ní udělají jakousi super-velmocenskou filiálku i se zbrojním průmyslem tomu odpovídajícím. A váleční jestřábi, kteří se náhle v Austrálii začali podezřele množit, se už podle toho vyjadřují. Mají totiž chuť vybudovat systém protiraketové obrany k ochraně proti jadernému úderu, jako to dělají mocnosti s útočnými jadernými zbraněmi.

V dubnu australský ministr vnitra o něčem takovém jasně mluvil, když o raketovém obranném systému říkal: „Myslíme si, že to je nezbytné. Protože Canberra má v úmyslu poslat vojska do Tchajwanského průlivu, když tam vypukne válka.“ Tvrdil také, že „bubny války“ už duní. Rovněž říkal, že Austrálie se musí připravit poslat své bojovníky, aby zase válčili. „Jakmile Austrálie pošle armádu k boji proti Lidové osvoboditelské armádě v Tchajwanském průlivu nebo v Jihočínském moři, tak se nevyhnutelně stane cílem úderů čínských raket.“

To se už dost blíží tvrzení, že kvůli těmto konfrontacím se bude muset skoncovat se smlouvami o nešíření jaderných zbraní a udělat z Austrálie jadernou mocnost, kdy všichni vědí, že o jaderné výzbroji uvažuje i další země oblasti Japonsko.

Jak bude svět asi vypadat, jestli se tím otevřou stavidla a jaderné zbraně si začne opatřovat kde kdo a nové jaderné mocnosti typu Severní Korea se začnou množit jak houby po dešti. Konec konců i Česká republika má jaderný průmysl schopný vyvinout jadernou zbraň během několika měsíců a štěpného materiálu zbraňové kvality pro to už teď vyrábí dost.

Australským státem Viktorie dnes ráno otřáslo silné zemětřesení, geologická služba země informuje o síle šesti stupňů. (Foto: Youtube)

Stanice ABC informuje o významných škodách na majetku, zřítit se mělo téměř padesát domů.

Australský premiér Scott Morrison uvedl, že nejsou hlášena vážná zranění nebo něco horšího. Zároveň dodal, že otřes vyděsil mnoho lidí, protože zemětřesení na jihu Austrálie nejsou tak častá.

Otřes podle médií trval 15 až 20 sekund, ohnisko se nacházelo ve venkovské oblasti asi 190 kilometrů od Melbourne.

Geologové uvádí, že šlo o jedno z nejsilnějších zemětřesení v Austrálii za poslední stovky let. Po nejsilnějším otřesu následovaly dotřesy.