Arktida

[QVAK]

V ARKTIDĚ NAŠLI ZÁHADNOU GIGANTICKOU DÍRU

V mořském ledovém štítu Arktidy se objevila díra o rozměru Hořejšího jezera v Severní Americe. To řekli vědci z Torontské univerzity v Kanadě v rozhovoru pro Motherboard.
Podle slov vědců se velké polynie obvykle formují v relativně malé vzdálenosti od hranice mezi ledem a mořem. Nové místo se ale nachází ve vzdálenosti několika stovek kilometrů od této linie. To ukazuje na skutečnost, že se objevila v důsledku nějakých dosud neznámých procesů.

http://ac24.cz/zpravy-ze-sveta/11256-ar ... ticka-dira

[skflanker_]

Padol nový rekord v doprave cez Arktídu
Tanker-ľadoborec Krištof de Maržeri («Кристоф де Маржери») prepravujúci skvapalnený plyn zo severu Ruska do Číny ustanovil nový rekord. Trasa z prístavu Sabetta (Сабетта) okolo mysu Dežneva (Мыс Дежнёва) prekonal za 7 dní a 17 hodín, priemerná rýchlosť na severnej trase 12,8 uzlov.
Do Čínskeho prístavu doplával 31.07.2018, celkovo za 18,5 dňa.
Zdroj https://sdelanounas.ru/blogs/110405/ z 03.08.2018
Blog http://charly015.blogspot.com/2018/08/n ... norte.html z 04.08.2018

[WuVirr]

V Arktidě byla objevena nová hrozba pro lidstvo

Vědci z Yaleovy univerzity zjistili, že v Arktidě se pod horní vrstvou mořské vody nachází velké množství teplé a slané vody. Výzkumníci se domnívají, že dřív nebo později vody vystoupí na povrch oceánu, což povede ke katastrofickému tání polárního ledu. Informuje o tom Science Alert.

Podle oceánografů bylo ohrožení hlubokých vod pozorováno v kanadské námořní oblasti. Mezi lety 1987 a 2017 se množství tepla v nejteplejších vrstvách oceánu zdvojnásobilo. Tento jev je spojen s neobvyklým ohřevem povrchových vod v severní části Čukotského moře. Změna klimatu přispívá ke zmizení ledu mezi Čukotkou a Aljaškou. Voda je přímo vystavena slunečnímu záření a pohybuje se na sever pomocí větru.

Více zde: https://cz.sputniknews.com/svet/2018083 ... ba-klimat/

[skflanker_]

Pompeo: USA budú v Arktíde aktívnejšie voči Rusku i Číne
Americký minister zahraničných vecí to uviedol počas svojej návštevy Dánska.

US minister zahraničných vecí Mike Pompeo v stredu 22.07.220 povedal, že USA budú vyvíjať viac aktivity v oblasti Arktídy s cieľom vyvážiť rastúci vplyv Ruska a prekaziť záujmy Číny v tejto oblasti. Pompeo počas stredajšej krátkej návštevy Dánska uvítal znovuotvorenie US konzulátu v Grónsku, ktoré je autonómnym dánskym územím. Tento konzulát v grónskom hlavnom meste Nuuk znovuotvorili v 06/2020...

Zdroj https://svet.sme.sk/c/22452451/pompeo-u ... -cine.html z 22.07.2020

[martanus]

Zatímco nám bylo řečeno o strašlivém nárůstu antropogenních emisí, které roztaví polární led a zvýší hladiny oceánů, děje se něco trochu jiného.

V posledních dnech se z Arktidy objevily zprávy o nové anomálii - rychlém nárůstu oblasti mořského ledu.

Roční minimální plocha arktického mořského ledu (4,72 milionu kilometrů čtverečních 16. září 2021) byla o 26 procent vyšší než v roce 2020. To se od roku 2014 nestalo.

Meteorologové nevylučují, že rok 2022 bude jedním z nejchladnějších v Antarktidě za poslední desetiletí.

V Antarktidě přibývá mořského ledu a Jižní oceán opět mrzne. Extrémně chladné počasí nad Antarktidou pomohlo zvýšit hladinu mořského ledu na celém kontinentu na pátou nejvyšší v historii v srpnu, uvádí National Data and Snow Data Center.

https://colonelcassad.livejournal.com/7128619.html

[Alchymista]

https://zvedavec.news/komentare/2022/05 ... o-nato.htm
Co stojí za náhlým vstupem Finska a Švédska do NATO?

Alexandre Lemoine
Rychlý a brzký vstup Finska a Švédska do NATO se zdá být spojen pouze s aktuálními událostmi, ale jen na první pohled. V každém případě je ruská operace na Ukrajině důvodem a ospravedlněním rychlé integrace Stockholmu a Helsinek do NATO.

...

[martanus]

Globální oteplování je tak zvláštní...
Dějí se zajímavé věci: trend zmenšování arktického mořského ledu se zastavil. Zvětšila se nejen plocha ledu, ale také jeho tloušťka. Černá linie roku 2022 se oproti předchozím letům zvýšila a vrátila se do "normální" šedé oblasti.

Přední světová média a zastánci zelené agendy však o tom příliš nemluví.

https://t.me/skeptik_21/4498

[Kalinac]

Financial Times : Arktický chlad - západní země se obávají, že Čína a Rusko využijí regionálního napětí

Západ se obává, že rozhodnutí ukončit spolupráci s Ruskem v rámci Arktické rady povede ke zvýšení jeho vlivu v nejsevernější oblasti, píše FT.
Existují obavy, že Moskva a Peking vytvoří vlastní alternativu k tomuto orgánu.

Západní země se obávají, že Čína a Rusko se mohou pokusit využít rostoucího geopolitického napětí v Arktidě ke zvýšení svého vlivu na region a jeho bohaté přírodní zdroje.
V sérii rozhovorů pro Financial Times vyjádřili vysocí západní politici obavy, že éra výlučného statusu arktické zóny, kdy byla polární oblast chráněna před politickým napětím ve světě, skončila.
Arktická rada přerušila vztahy s Moskvou poté, co napadla Ukrajinu, což zvýšilo riziko polární oblasti "bez pravidel"
Západní země se obávají, že Čína a Rusko by se mohly pokusit využít rostoucího geopolitického napětí v Arktidě ke zvýšení svého vlivu na region a jeho bohaté přírodní zdroje.
V sérii rozhovorů s Financial Times vyjádřili vysocí západní politici obavy, že éra arktické výjimečnosti – kdy byla polární oblast izolována od napětí jinde – skončila.
sedm západních členů Arktické rady, hlavního regionálního orgánu, přestala spolupracovat(otevře se nové okno) s Ruskem ve všem od ochrany životního prostředí až po diskusi o právech původních obyvatel po jeho loňské totální invazi na Ukrajinu.
"Nemůže to být jako obvykle," řekl Jonas Gahr Støre, premiér Norska, které minulý měsíc převzalo funkci předsedy Arktické rady od Ruska.
Finský ministr zahraničí Pekka Haavisto uvedl, že se obává, že výsledný pat by mohl vytvořit "Arktidu bez pravidel nebo arktickou oblast bez společného cíle v oblasti změny klimatu. Bylo by to zdarma pro každého, aby ho mohl použít pro lodní trasy, pro suroviny."
Mapa ukazující osm arktických národů v Arktické radě a že západní země se obávají, že Čína a Rusko využijí regionálního napětí.
Vysoce postavený politik z jiného arktického státu dodal: "Obávám se, jestli Rusko a Čína vytvoří svůj vlastní druh Arktické rady."
Na konci svého funkčního období jako předsedy výboru vysokých úředníků Arktické rady v květnu ruský prezident Nikolaj Korčunov řekl, že Moskva by mohla z organizace vystoupit, pokud nebude přizvána k účasti na akcích během norského předsednictví.
"Nepozvání ruských zástupců na akce Arktické rady by znamenalo porušení jeho práv jako členské země a v tomto případě by bylo stěží možné, aby se naše země nadále podílela na činnosti této organizace," řekl Korčunov v rozhovoru pro státní tiskovou agenturu Tass.
Řekl, že ve světle "oslabující role" rady, z níž obvinil západní členy, Rusko oslovuje další země a organizace a "již s nimi vede aktivní dialog o arktické agendě".
Vztahy Ruska s Čínou ohledně Arktidy jsou tradičně napjaté. Ale od začátku ruské invaze na Ukrajinu se zdá, že se to mění. Během březnové návštěvy čínského vůdce Si Ťin-pchinga v Moskvě obě strany oznámily vytvoření společného pracovního orgánu pro rozvoj Severní mořské cesty, lodní trasy a vlajkové lodi ruského projektu rozvoje Arktidy.
Arktida je nejrychleji se oteplující oblastí světa, a to vede země blízké i vzdálené k tomu, aby sledovaly její bohaté suroviny, od ropy a zemního plynu až po vzácné zeminy.
Členové Arktické rady se snažili udržet geopolitické třenice mimo region, často používali slogan "severní polární oblasti, nízké napětí", aby zdůraznili, že problémy týkající se životního prostředí, lodní dopravy a těžby nerostných surovin v polární oblasti lze vyřešit pouze společně. Rusko však v posledních letech výrazně zvýšilo svou vojenskou přítomnost v Arktidě, což vedlo další země, jako je Dánsko a Norsko, k reakci výstavbou nových obranných zařízení na dalekém severu.
Čína, která je jednou z několika nearktických zemí se statusem pozorovatele v Arktické radě, zahájila plány na "Polární hedvábnou stezku" v roce 2018 a neustále se snaží zvyšovat svůj vliv v tom, co je jednou z posledních hranic pro průzkum na planetě.
Pokusy čínských státních společností vybudovat letiště v Grónsku, autonomní části Dánska, byly zastaveny v roce 2019 poté, co USA vyzvaly Kodaň, aby se proti těmto plánům postavila.
Mette Frederiksenová, dánská premiérka, která navštíví Grónsko příští týden po setkání s americkým prezidentem Joe Bidenem v Bílém domě, řekla: "Nebuďme naivní. Nemůžeme být naivní ohledně Ukrajiny a nemůžeme být naivní ohledně arktické oblasti."
"Vrátí se věci v Arktické radě k normálnímu způsobu, jakým se věci dělají? Pokud jde o Rusko, nemyslím si to," řekla Frederiksenová. "Hraje Čína roli v arktické oblasti? Ano, jsou. Měli bychom si toho být vědomi? Jasně."
Haavisto řekl, že se obává, že arktická výjimečnost skončila. "Existuje také mnoho dalších zemí, které vidí využití Arktidy a jejích surovin jako lákavou otázku. Máme velmi silný společný zájem na spolupráci."
Norsko bojuje za udržení Arktické rady v chodu tím, že dělá co nejvíce s ostatními členy - USA, Kanadou, Finskem, Švédskem, Dánskem, Islandem - zatímco udržuje Rusko na holičkách.
"Arktická rada tu zůstane," řekl Støre. "Je toho tolik společného - pokud jde o výzvy a příležitosti - že by bylo naprosto nezodpovědné odvrátit zrak od [organizace]."
Diplomaté však připouštějí, že faktické vyloučení Ruska z rady vytváří "jasné dilema". Vedoucí arktický politik dodal: "Na jedné straně agenda, kterou chceme v Arktidě prosazovat, nedává bez Ruska moc smysl. Tvoří 40 procent Arktidy. Na druhou stranu teď nemůžeme spolupracovat s Ruskem. To je to, s čím bojujeme."
Na konci svého funkčního období jako předsedy výboru vysokých úředníků Arktické rady v květnu ruský prezident Nikolaj Korčunov řekl, že Moskva by mohla z organizace vystoupit, pokud nebude přizvána k účasti na akcích během norského předsednictví.
"Nepozvání ruských zástupců na akce Arktické rady by znamenalo porušení jeho práv jako členské země a v tomto případě by bylo stěží možné, aby se naše země nadále podílela na činnosti této organizace," řekl Korčunov v rozhovoru pro státní tiskovou agenturu Tass.
Řekl, že ve světle "oslabující role" rady, z níž obvinil západní členy, Rusko oslovuje další země a organizace a "již s nimi vede aktivní dialog o arktické agendě".
Vztahy Ruska s Čínou ohledně Arktidy bývaly tradičně napjaté. Ale od začátku ruské invaze na Ukrajinu se zdá, že se to mění. Během březnové návštěvy čínského vůdce Si Ťin-pchinga v Moskvě obě strany oznámily vytvoření společného pracovního orgánu pro rozvoj Severní mořské cesty, lodní trasy a vlajkové lodi ruského projektu rozvoje Arktidy.
Arktida je nejrychleji se oteplující oblastí světa, a to vede země blízké i vzdálené k tomu, aby sledovaly její bohaté suroviny, od ropy a zemního plynu až po vzácné zeminy.
Členové Arktické rady se snažili udržet geopolitické třenice mimo region, často používali slogan "severní polární oblasti, nízké napětí", aby zdůraznili, že problémy týkající se životního prostředí, lodní dopravy a těžby nerostných surovin v polární oblasti lze vyřešit pouze společně. Rusko však v posledních letech výrazně zvýšilo svou vojenskou přítomnost v Arktidě, což vedlo další země, jako je Dánsko a Norsko, k reakci výstavbou nových obranných zařízení na dalekém severu.
Čína, která je jednou z několika nearktických zemí se statusem pozorovatele v Arktické radě, zahájila plány na "Polární hedvábnou stezku" v roce 2018 a neustále se snaží zvyšovat svůj vliv v tom, co je jednou z posledních hranic pro výzkum na planetě.
Pokusy čínských státních společností vybudovat letiště v Grónsku, autonomní části Dánska, byly zastaveny v roce 2019 poté, co USA vyzvaly Kodaň, aby se proti těmto plánům postavila.
Mette Frederiksenová, dánská premiérka, která navštíví Grónsko příští týden po setkání s americkým prezidentem Joe Bidenem v Bílém domě, řekla: "Nebuďme naivní. Nemůžeme být naivní ohledně Ukrajiny a nemůžeme být naivní ohledně arktické oblasti."
"Vrátí se věci v Arktické radě k normálnímu způsobu, jakým se věci dělají? Pokud jde o Rusko, nemyslím si to," řekla Frederiksenová. "Hraje Čína roli v arktické oblasti? Ano, jsou. Měli bychom si toho být vědomi? Jasně."
Haavisto řekl, že se obává, že arktická výjimečnost skončila. "Existuje také mnoho dalších zemí, které vidí využití Arktidy a jejích surovin jako lákavou otázku. Máme velmi silný společný zájem na spolupráci."

https://archive.is/rgJr9#selection-2319.0-2397.314

[skflanker_]

Ľadoborce spoločnosti Rosatomflot (Росатомфлот) sprevádzali cez Arktídu plavidlo s rekordnou kapacitou nákladu
V oblasti mysu Dežnev na Severnej morskej ceste A-ľadoborec "Tajmyr" (Таймыр) a univerzálny A-ľadoborec "Sibir" (Сибирь) zavŕšili prejazd nákladnej lode na sypký náklad "Gingo" (loď typu CapeSize) s nákladom 164,5 tisíc ton koncentrátu železnej rudy. Po prvýkrát ľadoborce spoločnosti FGUP Atomflot (ФГУП Атомфлот) vykonali operáciu sprevádzania plavidla s nosnosťou (kapacitou nákladu) viac ako 169 tisíc ton zo západu na východ. Dĺžka trasy doprovodu ľadoborcov bola 620 míľ a priemerná rýchlosť 10 uzlov. Veľkoobjemová loď na hromadný náklad preplávala Severnú morskú cestu za 13 dní.

Zdroj https://vk.com/wall-37706009_122874 z 12.09.2023
Loď "Gingo", 289mx45m, IMO 9182710, trasa od 27.07.2023 Murmansk (RU) - Lanshan (Čína) plán 17.09.2023 (53 dní)