Toho jsme zahlédli, jak ještě na poslední chvíli kontroluje jeden ze sálů.
Zahájení konference proběhlo v sále největším, pojmenovaném pro tuto příležitost „stage Havel“.
Předsálí „stage Havel“
Ten byl přesto beznadějně zaplněn. Mnoho hostů se raději věnovalo cateringu v předsálí, kam byl panel přenášen na obrazovkách. Před jednou takovou se pozdravili expremiér Mirek Topolánek a jeho bývalý ministr vnitra Ivan Langer.
Mottem letošní diskuse je „Taming the storm“, v překladu „Přečkat bouřku“. Jak ale hned na úvod vyjasnil prezident organizace GLOBSEC Róbert Vass, „nesjeli jsme se do tohoto krásného města, abychom tu jenom čekali“.
Cílem konference naopak je, aby Západ a konkrétně středoevropský region ve světových událostech převzaly iniciativu.
Koncept, který Róbert Vass vytyčil pro Ukrajinu, nese název „Udržitelný mír“.
Po něm hovořil prezident Petr Pavel, který zdůrazňoval potřebu vytrvat v podpoře Ukrajiny. „K dosažení míru musíme poskytovat podporu Ukrajině a Rusko musí pochopit, že pokračovat ve vedení války nebude už dlouho v jejich zájmu,“ řekl prezident ČR.
Kromě toho podle prezidenta Pavla musí Evropa zabrat v technologickém vývoji, ve kterém stále zaostává.
A jako finální řečník zahajovacího panelu konference se na pódiu objevila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Podle ní je středoevropský region „centrem a budoucností Evropy“. Hovořila o politickém významu Polska a o úspěšných českých firmách.
Ursule von der Leyen předal prezident GLOBSEC Róbert Vass koncepční materiál, který představoval vizi, jak by se střední Evropa měla chtít konstruktivně zapojit do evropské politiky.
O tomto materiálu, který GLOBSEC již dříve představil novinářům, jsme už psali.
Ve svém projevu Ursula von der Leyen uvedla, že hlavním tématem, kolem kterého se teď bude točit vývoj v Evropě, teď bude bezpečnost. Od Putina se dostala k roku 1968. „Kremelská agrese je dnes stejně nelegální, jako byla tehdy,“ uvedla.
Proto musíme Ukrajinu nadále podporovat. Ukončení podpory by podle ní nebyl „peace“, ale „appeasement“.
Evropa si toho musí být vědoma a zmobilizovat se k zajištění vlastní bezpečnosti. Toto rozhodnutí později další účastníci diskuse kvitovali a hovořili o tom, že bývalá spolková ministryně obrany je k tomuto obratu tou nejvhodnější osobou.
Podle předsedkyně Evropské komise je k tomu třeba hodně inovací a hodně energie. A k tomu obojímu je třeba více Evropy.
Doslova hovořila o „kontinentálním rozměru obrany“, který musíme nastavit. Tento kontinentální rozměr obrany je podle ní současně mimořádnou příležitostí pro náš region a jeho průmysl. „Střední Evropa může být jedním z největších beneficientů společné zbrojní politiky,“ avizovala.
„V posledních letech jsme se zbavili mnoha iluzí,“ uvedla na závěr svého projevu. Válka na Ukrajině, konflikt na Blízkém východě a další události ve světě nám podle ní ukazují, že teď už si žádnou iluzi nemůžeme dovolit.
Na střední Evropu v tomto novém důrazu na budoucnost velmi spoléhá. „Musíte být ti nejtvrdší v tomto prosazování bezpečnosti,“ vyzvala.
Na její projev velmi vhodně navázal první pracovní panel, pro který na pódiu „stage Havel“ zůstal prezident Pavel.
Panel s názvem „Budoucnost Evropy“ moderoval americký čtyřhvězdičkový generál John Allen – a v duchu výzvy Ursuly von der Leyen k většímu zapojení střední Evropy doplnili českého prezidenta úřadující prezidentka Slovinska Nataša Pirc Musarová a bývalá prezidentka Estonska Kersti Kaljulandová.
Sestavu doplňoval Brad Smith, viceprezident Microsoftu, s nímž se Petr Pavel sešel už ráno k bilaterálnímu jednání.
Myšlenku, že obranný a bezpečnostní průmysl by se mohl stát tahounem inovací pro celou evropskou ekonomiku, pro ParlamentníListy.cz podpořila i profesorka ekonomie a česká europoslankyně Danuše Nerudová.
„Vidím to jako nutnost, ze dvou důvodů. Musíme se přestat spoléhat na to, že nám pomohou Spojené státy a na to, kdo bude ve Spojených státech zvolen prezidentem.
Evropa ekonomicky zaostává a je potřeba podpořit obranný průmysl, který může být tím, co nám bude přinášet kýžené inovace, které nám ve srovnání se Spojenými státy chybí. Takže pro mě jako pro ekonomku znamená podpora obranného průmyslu také tak trochu nastartování zadřených koleček evropské ekonomiky,“ uvedla Nerudová pro ParlamentníListy.cz.
Souhlasí i s názorem, že střední Evropa může na společném evropském obranném průmyslu hodně vydělat.
„Obranný průmysl není jen o produkci zbraní. Už za druhé světové války většina tehdejších inovací, z nichž řadu používáme dodnes, vznikly jako součást obranného průmyslu. Inovace z obranného průmyslu se následně transferují a vydělávají na tom všichni občané,“ vysvětluje jako ekonomka.
Jako příklad uvádí mikrovlné trouby, které rovněž vznikly díky původně válečné technologii.
„Zřízení toho komisaře má smysl, protože ta funkce má obrovský ekonomický rozměr,“ myslí si. I z rozhovoru s předsedkyní von der Leyenovou prý pochopila, že si „obranné“ portfolio představuje hlavně jako ekonomické a průmyslové.
A to by podle Danuše Nerudové mělo zajímat i Českou republiku. „Český republika je průmyslová země a podpora obranného průmyslu je pro ni jedna z klíčových věcí,“ myslí si.
Zahrnuje 116 fyzických a právnických osob;
24,8 % dětí v EU bylo v roce 2023 ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením. Ve srovnání s předchozím rokem se tento údaj zhoršil o 0,1 %, uvádí (
39,0 % - Rumunsko
34,5 % - Španělsko
33,9 % - Bulharsko
tušia, že ich budú potrebovať do vlastných cudzineckých legií...