EU obecně

[petrp]

EU předložila návrh o zákazu dovozu ruské energie, Maďarsko bude používat právní prostředky k jeho zablokování
Péter Szijjártó uvedl, že maďarská vláda může přistoupit k právním krokům, aby zablokovala zákazu dovozu ruské energie. Přijetí tohoto návrhu je v přímém rozporu s právem EU. Ve skutečnosti se jedná o sankční opatření, které proto vyžaduje jednomyslné schválení, nikoli kvalifikovanou většinu. Maďarsko hlasovalo proti návrhu, avšak Evropská komise ji přesto schválila kvalifikovanou většinou.
https://www.gnews.cz/cs_cz/politika/eu- ... blokovani/

[homer]

Le Monde: Výrobce čipů Nexperia hrozí zastavením automobilového průmyslu. Panika v automobilovém odvětví připomíná časy pandemie COVID-19. Tentokrát však není příčinou virus, ale společnost Nexperia, která dodává více než 40 % elektronických součástek používaných v evropském automobilovém průmyslu. Nizozemská vláda odstavila vedoucího společnosti, která patří čínské korporaci.

V reakci na to Peking rozhodl o blokaci vývozu mikročipů Nexperia, čímž ohrozil světovou výrobu automobilů, pokud nebude nalezeno diplomatické řešení. V Německu byly oznámeny zastavení výroby ve společnosti Volkswagen ve Wolfsburgu, kde se vyrábějí modely Golf a Tiguan. Problémy začínají i u největších francouzských výrobců automobilů. Ty již přesahují rámec automobilového průmyslu a zasahují i jiné oblasti výroby, například strojírenství.

https://t.me/selskyrozum/147297

[homer]

Von der Leyenová znovu vyhrožuje Moskvě: „Nátlak je jediný jazyk, kterému Rusko rozumí.“

Ursula von der Leyenová po zasednání tzv. Koalice ochotných prohlásila, že setkání proběhlo „smysluplně a produktivně“. Sdělila, že Západ má v úmyslu nadále zvyšovat nátlak na Moskvu. Šéfka Evropské komise je přesvědčena, že je to jediný způsob, jak donutit Rusko „sednout si k jednacímu stolu“.

„Nátlak zůstává jediným jazykem, kterému Rusko rozumí. Koordinované sankce s našimi spojenci a přáteli jsou klíčem k donucení Putina sednout si k jednacímu stolu,“ tvrdí von der Leyenová.

Kromě toho přiznala, že Evropa je znepokojena blížící se zimou a nedostatkem zdrojů, a informovala o plánech na poskytnutí „naléhavé energetické podpory“ Kyjevu a posílení ukrajinského systému protivzdušné obrany. Podle jejích slov EU „rozšiřuje spolupráci v obranném průmyslu“ a prosazuje myšlenku „reparační půjčky“, jejíž podrobnosti slíbila představit v nejbližší době.

https://t.me/neCT24/82048

[El Diablo]

EU posílá astronomické „odměny“ propuštěným teroristům z Hamásu, píše italský deník
mtj,
Echo24,
čtk

25. října 2025

Šedesát milionů eur. To je částka, kterou Palestinská samospráva vyplatila 250 vězňům spojeným s Hamásem a dalším osobám, které Izrael propustil v rámci výměny rukojmích z 13. října, píše italský list il Giornale. Část těchto peněž pochází z evropských finančních prostředků a zdá se, že se opět potvrzuje fakt, že některé peníze, které EU posílá do Palestiny, končí u teroristů. Například původně doživotně odsouzený Sabír Abu Nahím dostal odměnu ve výši 640 tisíc eur. S těmito platbami může souviset i zjištění deníku Daily Mail, jenž informoval o tom, že asi 150 palestinských teroristů, které Izrael tento měsíc propustil v rámci dohody o příměří, nyní pobývá v luxusním pětihvězdičkovém hotelu v Káhiře spolu s turisty.
Evropská unie je totiž hlavním finančním podporovatelem Palestinské samosprávy: 1,36 miliardy eur v letech 2021 až 2024 a již 1,6 miliardy přidělené na tříleté období 2025–2027. Peníze jsou oficiálně určeny na podporu financování platů veřejných činitelů, důchodů a zranitelných rodin. Ve skutečnosti však část z nich končí v rukou teroristů, píše italský deník.

https://www.echo24.cz/a/Hdw7r/zpravy-sv ... samospravy

[Alchymista]

https://www.echo24.cz/a/HRNFr/zpravy-sv ... rni-afriky
Erasmus pro Libyi a Sýrii? EU chce rozšířit studentskou výměnu na severní Afriku a Blízký východ

Evropská Unie plánuje rozšířit program Erasmus na země jižního Středomoří. EU chce, aby se studenti z jižních sousedních zemí bloku zapojili do jejího studentského výměnného programu Erasmus, oznámila Unie minulý týden v rámci širšího plánu na posílení přítomnosti Evropy ve středomořském regionu. Začlenění studentů ze zemí mimo EU, konkrétně z Afriky a Blízkého východu, je součástí tzv. „Paktu pro Středomoří“, který zahrnuje také návrh na zdvojnásobení rozpočtu EU pro tento region na 42 miliard eur, píše list Politico.

Mezi středomořské partnery bloku patří podle severu Politico Alžírsko, Egypt, Izrael, Jordánsko, Libanon, Libye, Maroko, Palestina, Sýrie a Tunisko. Předsedkyně Evropské komise Ursula Von der Leyenová ve svém prohlášení nastínila tři části paktu: lidé, ekonomika a propojení mezi bezpečností, připraveností a migrací. „Pravdou je, že Evropa a Středomoří nemohou existovat jeden bez druhého,“ dodala.

Šéfka zahraniční politiky EU Kaja Kallasová novinářům sdělila, že pakt zahrnuje více než 100 projektů, od podpory 5G sítí a zlepšení mobilní konektivity v regionu až po programy zaměřené na mládež a „železniční, silniční a námořní spojení, včetně podmořských kabelů přenášejících data mezi našimi národy“.

„Těmto zemím máme co nabídnout v oblasti rovnocenného partnerství. Máme zájem o spolupráci v oblasti energetiky, konektivity a kritických surovin,“ uvedla Kallasová. „Náš návrh je mnohem pozitivnější než návrhy ostatních geopolitických hráčů, ale musíme na tom ještě zapracovat,“ dodala s odkazem na konkurenci ze strany Číny a Ruska v této oblasti.

Komisařka EU pro Středomoří Dubravka Šuicová uvedla, že cílem paktu je „propojit mladé lidi“ a rozšířit programy Erasmus Plus a Horizon Europe, které nazvala „Středomořskou univerzitou“. Pakt by také pomohl univerzitám v regionu vyvinout společné studijní programy a tituly s jejich protějšky v EU. „Rozšíříme také partnerství v oblasti talentů s Marokem, Tuniskem a Egyptem a usnadníme vydávání víz, zejména pro studenty“ z těchto zemí, uvedla Šuicová.

Pokud jde o migraci, Šuicová ji označila za „největší společnou výzvu“ a „společnou příležitost“ pro obě strany. Uvedla, že dohoda podpoří úsilí o prevenci nelegální migrace a boj proti pašerákům v jižních sousedních zemích EU a zároveň vytvoří legální cesty „k řešení potřeb Evropy v oblasti pracovní síly“.

„Naše hlubší spolupráce je strategickým rozhodnutím, které se odráží ve vytvoření nového Generálního ředitelství pro Blízký východ, severní Afriku a Perský záliv a také v návrhu Komise zdvojnásobit rozpočet pro tento region na 42 miliard eur v příštím programovém období,“ uvedla Šuicová.

Někteří komentátoři v souvislosti s plánem na rozšíření program Erasmus upozorňují na fakt, že od roku 2022 je z program vyloučeno Maďarsko (členský stát EU) poté, co Evropská komise pozastavila dotace několika maďarským univerzitám. Portál European Conservative uvedl, že v této souvislosti se rozhodnutí Bruselu rozšířit přístup k programu Erasmus na země mimo EU ve Středomoří může jevit jako nekonzistentní.

no poteš košte...

[Alchymista]

https://www.echo24.cz/a/HsV9Q/zpravy-ek ... ni-partner
EU byla loni třetím největším obchodním partnerem Ruska. Sankcím navzdory

Evropská unie loni s Ruskem obchodovala v objemu přibližně 67,5 miliardy eur, a stala se tak třetím největším obchodním partnerem Moskvy. Navzdory sankcím omezujícím obchod s ruským zbožím tak EU jako celek zůstává pro ruskou ekonomiku významným obchodním regionem. Uvádí to německý deník Bild, který vychází z hodnocení a analýzy Institutu německého hospodářství (IW) a dat a statistik o obchodu s komoditami Organizace spojených národů.

Podle Institutu německého hospodářství (IW) se od inflace očištěný ruský export do 20 největších partnerů v roce 2024 zvýšil o 18 procent na 330 miliard dolarů. Největším obchodním partnerem a dovozcem ruského zboží zůstala Čína. Objem obchodu obou zemí činil v roce 2024 celkem přibližně 244,8 miliardy amerických dolarů. Čína dovezla loni ruské zboží za celkem 130 miliard dolarů, přičemž hlavními dováženými obchodními artikly byly ropa, plyn a uhlí. Druhou pozici obsadila Indie, která před válkou na Ukrajině byla až dvanáctá. Ta odebírá v současnosti především ruskou ropu, což by však v důsledku sankcí amerického prezidenta Donalda Trumpa mělo přestat brzy platit. Více jsme o tom psali zde.

Evropa zůstává pro Rusko důležitým regionem i přes poklesy obchodu u jednotlivých států. Německo vede s 9,5 miliardy dolarů v objemu obchodu, přestože jeho importy klesly o 92 procent. Francie a Nizozemsko si udržely obchodní vztahy na stabilně nízké úrovni (okolo 6 miliard dolarů). Výrazně rostou importy v případě Maďarska, které zvýšilo nákup ruského zboží o 31 procent, objem obchodu zemí vzrostl na 6,2 miliardy dolarů. Další evropské státy jako Slovensko, Česká republika, Španělsko či Belgie výrazně sice snížily dovoz i vývoz, ale zůstávají součástí obchodního toku mezi EU a Ruskem, uvádí Bild.

Zajímavým jevem je rovněž nárůst obchodů Ruska s dalšími zeměmi mimo EU. Izrael výrazně rozšířil obchod s Ruskem, zejména dovoz ruské ropy. Dovoz zvýšily také země jako Arménie, Uzbekistán, Turecko, Egypt či Brazílie.

[petrp]

Vedení Evropské unie platí mainstreamovým médiím napříč Evropou za propagaci agendy unijních „elit“ a jejích narativů.
Podle nedávné analýzy „Bruselská mediální mašinérie: Financování evropských médií a formování veřejné diskuse“ od Thomase Faziho z evropského think tanku MCC Brussels EU na tento účel Evropská unie podle všeho jen za poslední desetiletí utratila až 1 miliardu eur. Pod záminkou „boje proti dezinformacím“ a „podpory evropské integrace“ EU na „mediální projekty“ podle konzervativních odhadů vynakládá odhadem 80 milionů eur ročně – a to do této částky není započítáno nepřímé financování např. v podobě reklamních smluv. Zpráva také ukazuje, že EU provozuje vysoce sofistikovaný „mediální komplex EU“, jehož prostřednictvím formuje mediální narativy o sobě a svých agendách.
https://www.konzervativninoviny.cz/jak- ... -narativu/

[homer]

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová během konference Berlin Global Dialogue oznámila, že Brusel připravuje nový strategický rámec s názvem RESourceEU, inspirovaný dřívějším plánem REPowerEU, jenž měl po ruské invazi na Ukrajinu omezit závislost na fosilních palivech z Moskvy.

„Evropa nemůže dál postupovat stejně. Poučili jsme se z energetické krize – tuto chybu s kritickými materiály neopakujeme,“ uvedla von der Leyenová podle webu Euractiv.

Čína v posledních měsících dramaticky zpřísnila exportní kontrolu vzácných zemin a dalších klíčových surovin. Přitom ovládá přibližně 70 procent světové produkce a téměř veškeré zpracování těchto materiálů. Podle šéfky Komise jde o „jasnou eskalaci ve způsobu, jakým jsou vzájemné závislosti na globální úrovni využívány jako zbraň“.

Brusel proto jedná s Pekingem o zmírnění restrikcí, avšak zároveň varuje, že je připraven zasáhnout. „Chceme řešení s našimi čínskými partnery, ale pokud to bude nutné, použijeme všechny nástroje, které máme v arzenálu,“ řekla podle Euractivu von der Leyenová.

Narážela tím na takzvaný Anti-Coercion Instrument (Nástroj proti ekonomickému nátlaku), známý jako „obchodní bazuka“. Tento mechanismus umožňuje EU zavést odvetná opatření v případě ekonomického nátlaku ze strany třetích zemí.

Byl přijat v roce 2023 a může zahrnovat zákazy investic, omezení přístupu firem k evropským veřejným zakázkám nebo pozastavení licencí. Použití nástroje by znamenalo zásadní eskalaci obchodního sporu s Čínou.

Plán RESourceEU má Unii postupně odpojit od čínského monopolu a zajistit alternativní zdroje surovin. Stejně jako REPowerEU se zaměří na diverzifikaci dodavatelů, investice do recyklace a rozvoj cirkulární ekonomiky. „Nejde jen o životní prostředí, ale o využití cenných surovin, které už v Evropě máme,“ uvedla von der Leyenová.

https://www.hrot24.cz/clanek/evropska-b ... nost-HKHkJ

[Alchymista]

https://casopisargument.cz/66781

Zemědělství: Nová unijní dohoda s Ukrajinou

Ve středu 29. října vstoupila v platnost dohoda, jejímž cílem je další liberalizace obchodu mezi EU a Kyjevem. Nahradí dohodu platnou od roku 2016 a rozšíří bezcelní přístup pro ukrajinské zboží a služby.

Nová dohoda se však stala politickým bolehlavem pro Evropskou komisi, protože Maďarsko, Polsko a Slovensko nezrušily zákazy dovozu ukrajinských zemědělských produktů.

„Jednáme se všemi stranami, abychom se pokusili najít řešení,“ uvedla v úterý zástupkyně mluvčího Komise Arianna Podestà.

Nová dohoda zahrnuje ochranná opatření omezující dovoz některých citlivých produktů, jako jsou obiloviny a olej. Maďarsko, Polsko a Slovensko však odmítly zrušit své národní zákazy dovozu ukrajinských zemědělských produktů.

Tato omezení byla poprvé zavedena poté, co EU zcela otevřela svůj trh ukrajinským zemědělským produktům po ruské invazi na Ukrajinu, protože Černé moře – životně důležitý vývozní koridor pro Kyjev – bylo fakticky blokováno.

Výsledné pozemní koridory do EU, jejichž cílem bylo udržet tok ukrajinského vývozu, vyvolaly hněv zemědělců v sousedních zemích, kteří obvinili Brusel z umožnění nekalé soutěže.

Nová obchodní dohoda obsahuje „ochrannou doložku“, která umožňuje oběma stranám zavést ochranná opatření, pokud prudký nárůst dovozu poškodí domácí průmysl.

Producenti EU v několika odvětvích však vyjádřili obavy ohledně dopadu, který bude mít dovoz z Ukrajiny na jejich vlastní odvětví. V prohlášení se kromě jiného uvádí:

„Vítáme zásadu posílené obecné ochranné doložky, kterou lze uplatnit v případě narušení trhu v členském státě, ale máme pochybnosti o její praktické účinnosti z důvodu absence automatického charakteru a jasných kritérií pro její uplatnění.“

„Plánované sblížení ukrajinských výrobních norem, zejména v oblasti dobrých životních podmínek zvířat a používání přípravků na ochranu rostlin, s pravidly EU do roku 2028 je pokrokem, ale nebyly poskytnuty žádné záruky ohledně jeho skutečného provedení.“

[Alchymista]

https://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/eu- ... ke-obcany/
EU plánuje zpřísnit vízová pravidla pro ruské občany

Evropská unie se podle serveru Politico chystá dále zpřísnit vízová pravidla pro ruské občany, čímž ve většině případů fakticky ukončí vydávání schengenských víz pro více vstupů.

Tři evropští úředníci citovaní v tomto článku uvedli, že pokud bude takové opatření přijato, Rusové budou obecně dostávat pouze víza pro jeden vstup.

Brusel již Rusům získání víz ztížil a prodražil, když po plnohodnotné invazi Ruska na Ukrajinu pozastavil dohodu o zjednodušení vízového režimu s Moskvou.

Některé členské státy EU, zejména pobaltské země, šly ještě dále a vstup Rusům zcela zakázaly nebo přísně omezily.

Vydávání víz však zůstává v pravomoci jednotlivých států, což znamená, že Evropská komise může sice proces ztížit, ale nemůže uvalit úplný zákaz na ruské návštěvníky.

Podle údajů Komise získalo v roce 2024 schengenské vízum více než 500 000 Rusů. To je více než v roce 2023, ale stále mnohem méně než před válkou, kdy bylo v roce 2019 vydáno více než 4 miliony víz.

Samostatně, v rámci svého 19. balíčku sankcí, plánuje EU omezit pohyb ruských diplomatů a vyžadovat od nich, aby předem informovali státy o cestách přes schengenský prostor, aby tak čelila stále nepřátelštějším zpravodajským aktivitám Kremlu.

Jak informovala RBC-Ukrajina, v září Německo oznámilo přísnější vízová pravidla pro ruské občany a vyzvalo země EU, aby vypracovaly společný postoj k omezením v rámci schengenského prostoru.

Nová opatření zahrnují přísnější kontroly žadatelů a omezení kategorií Rusů, kteří mají nárok na vízum.

Berlín zároveň zdůrazňuje, že humanitární případy, jako je odchod opozičních osobností nebo osob čelících pronásledování v Rusku, budou i nadále prioritou.

Cílem německého přístupu je nejen snížit příliv ruských turistů do Evropy, ale také zvýšit politický tlak na Kreml, píše NewsUkraine.

[Alchymista]

https://www.echo24.cz/a/HTcfZ/zpravy-sv ... ych-zbrani
EU vyzvala Rusko, aby přestalo hrozit použitím jaderných zbraní

Evropská unie vyzvala Rusko, aby přestalo používat jaderné hrozby a varovala všechny zúčastněné aktéry před kroky, které by mohly zažehnout nové závody ve zbrojení. Mluvčí Evropské komise tak reagoval na středeční prohlášení ruského ministra obrany Andreje Belousova, který navrhl, aby Moskva v reakci na počínání USA okamžitě zahájila přípravy na obnovení zkoušek jaderných zbraní.

"Rusko musí dodržovat své mezinárodní závazky a povinnosti, včetně dodržování smlouvy o nešíření jaderných zbraní," uvedl mluvčí Evropské komise pro zahraniční věci Anouar El Anouni. "Evropská unie naléhavě vyzývá Rusko, aby se zdrželo jaderných hrozeb a všechny aktéry, aby se vystříhali kroků, které by mohly spustit nové závody ve zbrojení, protože takové chování podkopává globální stabilitu a těžce dosažený pokrok v oblasti snižování počtu jaderných zbraní od konce studené války," dodal mluvčí.

Ruský prezident Vladimir Putin ve středu nařídil příslušným ministerstvům a tajným službám vyhodnotit situaci a pak vypracovat návrh na případné zahájení příprav k jaderným testům. Šlo by o první jaderné testy Moskvy od roku 1991. Rusko tak reaguje na to, že americký prezident Donald Trump na konci října nařídil ministerstvu obrany USA, aby okamžitě obnovilo testy amerických jaderných zbraní stejně, jako to podle něj činí ostatní jaderné mocnosti.

Trump následně v rozhovoru s televizí CBS prohlásil, že Rusko a Čína testují jaderné zbraně, ale nemluví o tom. Zmínil také Pákistán a Severní Koreu. Poslední známý ruský jaderný test se podle CBS uskutečnil v roce 1990, americký v roce 1992 a čínský v roce 1996. Severní Korea svůj poslední nukleární test provedla v roce 2017.

Fakt - Rusko by už malo prestať hroziť. A začať konať.

[homer]

Pokud boje na Ukrajině skončí mírovou dohodou, mohly by být ukrajinské jednotky nasazeny k ochraně východních hranic EU před Ruskem, uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius.

„Bylo by dobré, kdyby po nastolení míru na Ukrajině byla bojem prověřená ukrajinská armáda ochotna být přítomna ve všech zemích našeho pohraničí po boku německé brigády a rotujících amerických praporů.“

https://t.me/neCT24/82917

[homer]

Švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergardová ostře zkritizovala evropské spojence za nerovnoměrnou podporu válčící Ukrajiny. Podle ní je neudržitelné, že malé severské státy nesou téměř třetinu vojenské pomoci, zatímco větší ekonomiky výrazně zaostávají. Ministryně zároveň připomněla, že EU od začátku války utratila za dovoz z Ruska více, než kolik poskytla Ukrajině.

"Skutečnost, že severské země s méně než 30 miliony obyvatel poskytují třetinu vojenské podpory, kterou letos poskytly státy NATO s téměř jednou miliardou obyvatel, je neudržitelná. V žádném případě to není rozumné. A hodně to vypovídá o tom, co severské země dělají - a ještě víc to vypovídá o tom, co ostatní nedělají," opřela se tvrdě do aliančních spojenců švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergardová při cestě na setkání ministrů zahraničí v Bruselu.

Například šestimilionové Dánsko podle Kielského institutu přispělo od začátku ruské invaze v roce 2022 více než 10 miliardami eur, což představuje přibližně tři procenta HDP. Oproti tomu Španělsko poskytlo 1,48 miliardy eur, což je méně než 0,2 procenta HDP.

Ani Česko se navzdory silně proukrajinské rétorice dosluhující Fialovy vlády neřadí mezi premianty. S částkou 0,34 miliardy eur figuruje spíše ve spodní části tabulky. Více přispělo i sousední Slovensko, které Ukrajině poslalo 0,71 miliardy. Na úplném chvostu je Maďarsko s 0,05 miliardy eur.

https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/ni ... 1f6b220ee8

[Alchymista]

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/m ... hlo-783229
Zklamání EU z klimatického summitu. Ropné země si postavily hlavu a nic nepomohlo

Evropská unie přijela na summit COP30 s ambicí prosadit tvrdší globální klimatická opatření, ale narazila. Nová geopolitická realita, ale i vnitřní rozpory mezi členskými státy Evropské unie zabránily tomu, aby blok prosadil jasný odklon od fosilních paliv.

Na Konferenci OSN o změně klimatu v brazilském Belému byla podle serveru Politico Evropská unie oslabena absencí Spojených států amerických a čelila opozici v čele s Čínou, Indií a Saúdskou Arábií, která blokovala její kroky směřující k odklonu fosilních paliv.

Ačkoliv se Evropská unie snažila zabránit přijetí příliš slabé závěrečné dohody, musela nakonec přijmout „křehký kompromis“, jak píše agentura Reuters, který pouze potvrzuje dřívější závazky a otevírá diskusi pro nadcházející rok. Jediným významným výsledkem je závazek bohatých zemí ztrojnásobit finance na podporu chudších států při přizpůsobování se klimatickým dopadům. Podle Reuters se tak opakuje scénář z COP27 a COP29, kdy se státy dohodly na navýšení financí na řešení důsledků klimatických hrozeb, ale pokračují v ignoraci jejích hlavních příčin.

Přijetí silnějších závazků bránila především nejednotnost členských států, a to zejména Itálie a Polska. Kvůli vnitřním rozporům se Evropská unie dvakrát nepřipojila k mezinárodním výzvám požadujícím konkrétní plán přechodu od fosilních paliv, a to nejprve k iniciativě 82 zemí, vedené Kolumbií, a poté k dopisu 29 států adresovanému brazilskému předsednictví COP30.

„Dříve byli aktivnější a hlasitější. Zdá se, že jejich domácí politické výkyvy mají dopad,“ řekl o představitelích Evropské unie jeden latinskoamerický vyjednavač. „Zůstávají na svých pozicích, necouvají, ale už to není tak silné. Jako by zmizelo nadšení,“ dodal.

Síla zemí BRICS
I když se Evropská unie v závěru sjednotila proti brazilskému návrhu, oslabily ji i výroky předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, která ve stejnou dobu na summitu G20 v Jižní Africe měla uvést, že „nebojujeme proti fosilním palivům, bojujeme proti emisím z fosilních paliv“.

„Je hvězdou v podkopávání vlastních vyjednavačů během COP,“ poznamenal na adresu Leyenové jeden z diplomatů Evropské unie.

Zároveň summit poukázal na to, že Evropská unie jednoznačně podcenila sílu zemí BRICS.

„Podcenili jsme BRICS a trochu přecenili naši sílu – a rozhodně jsme přecenili jednotu těch, které považujeme za své spojence,“ uvedl pro server Politico jeden z evropských vyjednavačů a vyzval k zamyšlení se nad tím, jaká je pravá role Evropské unie při globálních jednáních.

V závěrečném dokumentu z COP30 se mimo jiné píše, že „globální přechod k nízkým emisím skleníkových plynů a rozvoji odolnému vůči změnám klimatu je nezvratný a představuje trend budoucnosti“.

Je v něm též zdůrazněno, že rizika a dopady změn klimatu budou při růstu teploty o 1,5 °C mnohem nižší než při nárůstu o 2 °C, a země znovu potvrdily své odhodlání „pokračovat v úsilí o omezení nárůstu teploty na 1,5 °C“. Výslovná formulace o odklonu od fosilních paliv ovšem v dokumentu zmíněna není, upozorňuje server Solární magazín, který rovněž upozorňuje, že neúspěch je důsledkem zejména odporu arabských producentů ropy. Ani po třiceti letech klimatických summitů se evidentně svět není ochoten shodnout na jednoznačném opuštění fosilních paliv.

Zdroje:

Kód: Vybrat vše

https://solarnimagazin.cz/pujdem-spolu-do-belema-4-summit-pravdy-a-nadeje/

https://unfccc.int/sites/default/files/resource/cma2025_L24_adv.pdf

https://www.politico.eu/article/how-eu-banished-climate-demons-salvaged-weak-cop30-deal/

https://www.reuters.com/sustainability/cop/takeaways-cop30-climate-summit-brazil-2025-11-23/

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/kontrola-tok ... haji-roky/
Kontrola toků unijních peněz: Podezřelé platby se vymáhají roky

Systém vymáhání špatně utracených evropských peněz má vágní pravidla, jednání trvají dlouho a kontroloři jen málokdy ukládají sankce. Zjistili to auditoři Evropského účetního dvora. Špatně fungující vymáhání neoprávněných plateb, které trvá v průměru dva roky, podle nich podkopává důvěru v Unii.

Vlajkový program Evropské unie na snižování rozdílů v ekonomické úrovni jednotlivých částí evropského bloku podle Evropského účetního dvora nefunguje, jak má. Tento kontrolní orgán zveřejnil kritickou zprávu o tom, jak Evropská komise postupuje při vymáhání neoprávněně utracených peněz z fondů podporující politiku soudržnosti.
Nekonečná jednání a neuplatňování sankcí

„Jakékoli výdaje, které jsou v rozporu s platnými právními předpisy, musí být vyloučeny z financování EU, aby se přispělo k ochraně rozpočtu Unie. Je třeba poznamenat, že Evropská komise ne vždy uplatňovala finanční opravy, když to bylo nutné,“ zdůraznil auditor François-Roger Cazala. Jeho tým upozornil na systémová rizika, jako jsou vágní pravidla, nekonečná jednání a neuplatňování sankcí.

V letech 2014 až 2020 vyčlenila Unie 404,8 miliardy eur (9,8 bilionu korun) na politiku soudržnosti, tedy na podporu ekonomiky, výstavbu silnic, železnic, výzkumu nebo na rekvalifikační programy v členských zemích evropského bloku. Jednotlivé státy projekty řídí a v případě zjištění nesrovnalostí mají Komisi prostředky vrátit. Pokud to odmítnou, má Komise pravomoc peníze strhnout v rámci „povinných čistých finančních oprav“.
Prostor pro zlepšení

Komise přiznala, že její vlastní kontroly od roku 2014 vedly k opravám ve výši jedné miliardy eur (22,4 miliardy korun). Dalších 200 milionů eur (4,8 miliardy korun) následovalo po auditech Evropského účetního dvora. Mechanismus povinných finančních oprav se ale použil jen v jednom případě, letos v září. Bruselská exekutiva může trestat pouze „jednání nebo opomenutí hospodářského subjektu“. V praxi to znamená, že se sankce netýkají národních úřadů, které dohlížejí na podpořené projekty. Chybí také přesná definice „závažných nedostatků“.

Auditoři prověřili deset zemí a zjistili, že Komise strávila v průměru 588 dní – téměř dva roky – vyjednáváním s hlavními městy, než vůbec zahájila opravný postup. Jakmile řízení začalo, táhlo se další více než dva roky. Celkově mohla podezřelá platba zůstat bez povšimnutí až čtyři roky. To vystavuje unijní rozpočet riziku a oslabuje dopady sankcí.
Co auditoři požadují

Zpráva obsahuje čtyři jasná doporučení. Za prvé uplatňovat pravidla tak, jak jsou napsána. Pokud se objeví neoprávněná platba, vymáhat ji zpět a nedovolit, aby se daný případ vyhnul dalším auditům. Za druhé být rychlejší. Za třetí být důsledný.

Zaměstnanci všech generálních ředitelství v rámci Komise by měli posuzovat nedostatky stejným způsobem, aby se podobné prohřešky potrestaly podobnými pokutami. Za čtvrté zveřejňovat informace. Zveřejňovat úplné a přesné údaje o všech finančních opravách.

Bruselští úředníci se obávali toho, že tvrdé postihy zhorší vztahy s jednotlivými vládami, jejichž pomoc potřebují v jiných záležitostech. Ministerstva financí členských zemí argumentují tím, že jednání se zástupci Komise umožňují napravit slabiny v systému výplaty peněz, aniž by jednotlivé státy přišly o drahocenné finanční prostředky.

Zpráva auditorů ale namítla, že přátelská forma rozhovorů nefunguje. Jediná povinná oprava za deset let naznačuje, že se členské země finančních trestů příliš neobávají. Národní úřady mohou doufat, že Brusel nakonec nezasáhne.
Pomalé rozhodování

Evropský účetní dvůr uvedl, že v šestnácti případech, které splňovaly všechny podmínky pro povinnou čistou opravu, Komise zahájila řízení pouze dvakrát. Zatím ani jeden z těchto případů nebyl uzavřen.

V jiných případech úředníci Komise snížili částku pro zpětné vymáhání nebo finanční korekci úplně zrušili, často bez uvedení jasných důvodů. Taková volnost vyvolává dojem nerovného zacházení a podkopává důvěryhodnost mechanismu finančních oprav, varovali auditoři. Chybí také zveřejňování zpráv o průběhu veškerých jednání o opravách.
Komise slibuje nápravu

Komise slíbila, že v tomto ohledu už probíhá reforma. Pro rozpočtové období 2021 až 2027 je možné uplatňovat paušální finanční opravy v případě nedostatečné dokumentace u sporných projektů. Auditoři ale namítli, že stále chybí pevné lhůty pro celé opravné řízení.

Výdaje na soudržnost patří mezi největší výdaje EU. Financují se z nich například nové linky metra ve Varšavě, podnikatelské inkubátory v Seville nebo širokopásmové internetové připojení na venkově v Lotyšsku. Nesprávně vynaložené peníze poškozují nejen místní daňové poplatníky, ale také oslabují důvěru v celý evropský projekt. Auditoři tvrdí, že pouze důrazné a včasné sankce mohou změnit chování subjektů, které čerpají evropské dotace.

[Alchymista]

https://rusvesna.su/news/1764182782
Kallasová požaduje od Ruska zníženie počtu vojakov a vojenského rozpočtu

Kaja Kallasová vyhlásila, že je potrebné zaviesť obmedzenie počtu vojakov ruskej armády a jej obranného rozpočtu.

„Ak chceme zabrániť pokračovaniu tejto vojny, musíme v skutočnosti obmedziť ruskú armádu, ako aj jej vojenský rozpočet,“ povedala.

Podľa diplomata musí každá mierová dohoda obsahovať ústupky zo strany Ruska.

A myslí to skutočne vážne!

[Alchymista]

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/m ... ity-783417
Komisařka EU jde proti USA: „Digitální regulace je otázkou naší suverenity“

Evropská unie se ocitá pod rostoucím tlakem Spojených států, které do probíhajících obchodních jednání vnášejí téma digitální regulace. Nejvýrazněji se proti tomu ohradila výkonná místopředsedkyně Evropské komise a šéfka antimonopolního úřadu Teresa Riberová. Americké vyjádření, podle něhož by EU mohla získat ústupky v celní politice výměnou za revizi klíčových digitálních předpisů, označila za „vydírání“.

Napětí v obchodních jednáních narůstá

Kontroverzi rozpoutalo pondělní prohlášení amerického ministra obchodu Howarda Lutnicka po jednání v Bruselu. Naznačil, že Spojené státy mohou změnit svůj přístup k clům na ocel a hliník, pokud EU přehodnotí své digitální předpisy. Podle vysokých evropských úředníků šlo o nepřímý, ale zřetelný pokus zasáhnout do strategické agendy unie – především do zákona o digitálních trzích (DMA) a zákona o digitálních službách (DSA).

USA tyto normy dlouhodobě kritizují. Tvrdí, že DMA je namířen především proti velkým technologickým platformám, z nichž většina pochází ze Spojených států. Podobně se staví i k DSA, který zpřísňuje pravidla proti nelegálnímu obsahu na internetu a podle amerických úředníků může omezovat činnost platforem jako je X, dříve Twitter.

Riberová: Evropská pravidla nejsou součástí vyjednávacích balíků

Riberová ve středečním rozhovoru jasně uvedla, že EU nenechá své digitální předpisy zapojit do obchodních dohod. „Digitální regulace je otázkou naší suverenity,“ zdůraznila. „Stejně jako respektujeme americká pravidla, ať se týkají zdravotnictví, ocelářství nebo automobilového průmyslu, očekáváme stejný přístup i k našemu legislativnímu rámci,“ řekla podle informací Politico.

Riberová jako výkonná místopředsedkyně komise stojí v hierarchii ihned za předsedkyní Ursulou von der Leyenovou. Klíčové digitální předpisy spadají do její gesce a v posledních letech se staly jedním z hlavních pilířů technologické politiky EU. Společně s další komisařkou, Hennou Virkkunenovou, dohlížejí na implementaci DMA a na jeho dopady na hospodářskou soutěž.

Virkkunenová v úterý po rozhovorech s americkými představiteli potvrdila, že EU nepřipouští, aby DMA či DSA byly použity jako směnná karta v obchodních jednáních. Oznámila také představení nového „digitálního předpisu“, který má snížit administrativní zátěž a zpřesnit některé procesy v digitální legislativě. Zatímco EU jej prezentuje jako krok ke zjednodušení regulačního prostředí, někteří pozorovatelé jej vnímají jako možnou reakci na obavy amerických technologických firem.

Odpor v EU není zcela jednotný

Přestože Evropská komise drží tvrdou linii, uvnitř EU se objevují náznaky rozdílných postojů. Howard Lutnick po pondělním jednání uvedl, že někteří evropští ministři projevili „větší otevřenost“ k revizi digitálních pravidel. Dodal, že pokud Evropa chce přilákat více amerických investic, měla by podle něj zvážit úpravu svého regulačního modelu.

Jeden z ministrů či státních tajemníků tuto perspektivu skutečně potvrdil. Německá představitelka Katherina Reicheová řekla novinářům, že podporuje další uvolnění digitální regulace, a upozornila, že Evropa musí zajistit, aby mohla „hrát roli v digitálním světě“. Konkrétně zmínila právě DMA a DSA jako oblasti, které by podle ní mohly projít přezkoumáním.

Politologové upozorňují, že tyto rozdíly mohou oslabit vyjednávací pozici EU. Pokud se americké straně podaří prosadit dojem, že evropská jednota není pevná, může to posílit tlak na další ústupky.

USA stupňují globální tlak na digitální regulaci

Lobbistické úsilí Washingtonu se neomezuje pouze na Evropu. Tento měsíc se pod tlakem americké administrativy odchýlila od svého původního plánu také Jižní Korea, která přehodnotila návrh vlastního zákona zaměřeného na hospodářskou soutěž v digitálním prostředí. Tento krok vnímá řada analytiků jako součást širší snahy USA bránit postupnému zpřísňování pravidel, jež by mohla omezit globální vliv amerických technologických firem.

Americký obchodní zástupce zároveň připravuje svou pravidelnou zprávu o obchodních bariérách pro rok 2026. V nadcházejících týdnech má zahájit konzultace s technologickým sektorem i s mezinárodními partnery, což by mohlo dále vyostřit spory o digitální politiku.

[homer]

Evropská unie ustupuje od původně velmi tvrdého termínu konce spalovacích motorů v roce 2035 a místo toho víc sází na to, že se k nulovým emisím dopravy dopracuje až kolem roku 2050. Reaguje tím na realitu v terénu: nestačí budovaná infrastruktura, rozdílná ekonomická situace jednotlivých států i tlak samotných automobilek, které varují před příliš prudkým zlomem.

Evropský vozový park si tak může na chvíli oddechnout. Místo ostrého řezu v roce 2035 se debata stáčí k tomu, jak nastavovat pravidla tak, aby se hlavní milník – de facto bezemisní doprava – posunul do horizontu poloviny století. Nejde přitom o úplné přepsání klimatických ambicí, ale spíš o přiznání, že cesta k plné elektrifikaci je složitější, než se původně zdálo.

https://www.autojournal.cz/evropa-radi- ... e-o-15-let

[Alchymista]

https://www.echo24.cz/a/HGjdj/zpravy-do ... rube-proti
„Smutný den v EU.“ Šmírování zpráv padne na lidi vyjma politiků

Evropská unie udělala další krok k přijetí mimořádně kontroverzního nařízení známého jako „Chat Control“. Přes silný odpor části členských států – včetně Česka – a ostrou kritiku europoslanců napříč frakcemi návrh získal ve středu podporu kvalifikované většiny v Radě EU. Návrh nyní míří do klíčového vyjednávání s Evropským parlamentem.

Kolem Chat Control se ale dál stupňuje odpor. Kritici upozorňují, že mechanismus umožní plošné skenování veškeré soukromé digitální komunikace Evropanů, a zároveň má obsahovat výjimku pro státní komunikaci – tedy politiky, vlády a úřady. Právě tato asymetrie budí zvláštní pozornost: občané by měli být pod drobnohledem, zatímco ti, kdo pravidla přijímají, by se ocitli mimo něj.

Politici mimo režim skenování? Kritici mluví o absurdním dvojím metru

Na problém výjimky pro státní komunikaci – probírané i v analýzách zahraničních expertů – upozorňuje řada europoslanců. Znění kompromisu z dílny dánského předsednictví počítá s tím, že komunikace státních institucí nebude podléhat povinnému skenování. To znamená, že algoritmy určené k prohledávání obsahu na zařízeních jednotlivců se nebudou vztahovat na konverzace politiků nebo diplomatů.

Podle pirátské europoslankyně Markéty Gregorové jde o „velké zklamání pro všechny, kterým záleží na soukromí“ a návrh ve skutečnosti „otevírá cestu k plošnému skenování našich soukromých konverzací“. Dodává, že i zdánlivě dobrovolná možnost poskytovatelů kontrolovat data znamená „významné narušení soukromí všech uživatelů“.

Kritiků – například z organizací jako EFF – tvrdí, že představa, že by se skenování nevztahovalo na politiky, ale na běžné uživatele, nejen nespravedlivá, ale i nebezpečná: vlády by získávaly privilegované komunikační kanály, zatímco občané, novináři či aktivisté by přišli o chráněný prostor.
Česko hlasovalo proti. Vnitro: obavy trvají, mandát nové vlády rozhodne

Česká republika patřila spolu s Polskem, Slovenskem a Nizozemskem k zemím, které návrh v Radě EU odmítly. Mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá potvrdila, že ČR na jednání vystoupila proti a její výhrady trvají.

„Návrh získal většinovou podporu, proto se posunul do dalšího kola vyjednávání tzv. trialogu. Česká republika stále usiluje o řádnou legislativní úpravu boje proti pohlavnímu zneužívání dětí online, ale odmítá návrhy, které by znamenaly vážné ohrožení soukromí a bezpečí ostatních uživatelů internetu, včetně ohrožení bezpečí šifrované komunikace,“ uvedla pro Echo24.

„Vzhledem k tomu, že zatím nebyly rozptýleny obavy ohledně kterékoliv podoby návrhu legislativní úpravy, je národní pozice dlouhodobě odmítavá,“ míní. Malá zároveň připomněla, že další vývoj bude záviset na postoji nové vlády.
Vondra: „Smutný den v EU“

Ostře se proti Chat Control vymezili i čeští europoslanci. Místopředseda ODS Alexandr Vondra hovoří o zásahu do základních svobod: „Smutný den v EU. Dánsko nás táhne k plošné cenzuře internetu pod pláštíkem ochrany dětí.“ Varoval před povinným ověřováním věku – a tedy skenováním dokladů – i před přesunem citlivých dat mimo Evropu. Podle něj návrh znamená, že stát bude rozhodovat místo rodičů.

Pirátská europoslankyně Gregorová návrh označuje za „méně invazivní jen na oko“ a znovu varuje před plošným skenováním zpráv i povinným věkovým ověřováním pomocí občanských průkazů.

Exministr a poslanec Ivan Bartoš zdůrazňuje, že návrh může být technicky i bezpečnostně devastující: „Je dobře, že se Česká republika i díky Pirátům jasně postavila proti šmírování na internetu… Nahrávání občanek a skenování obličeje opravdu nepomůže. Hrozil by obrovský únik dat a v nedemokratických režimech i další omezování svobod.“
dTest: riziko všeobecného odposlechu

Spotřebitelská organizace dTest varuje, že současná podoba návrhu nepřinese efektivní ochranu dětí, ale zásadně zasáhne do soukromí všech Evropanů. Ředitelka dTestu Eduarda Hekšová upozorňuje, že „aktuální podoba návrhu nezaručuje dosažení ochrany dětí. Naopak představuje riziko pro soukromí spotřebitelů napříč EU i pro svobodu společnosti obecně“.

Schválením pozice Rady EU proces nekončí. Nyní začíná tzv. trialog – jednání mezi: Evropským parlamentem (kde mají například Piráti a další ochránci soukromí určitý vliv), Evropskou komisí a Radou EU (členské státy). Parlament má přitom dlouhodobě méně invazivní verzi pravidel, která nepočítá s plošným skenováním kanálů typu WhatsApp či Signal.

Gregorová již avizovala, že jako stínová zpravodajka bude návrh dál blokovat „Udělám všechno pro to, abych tomu zabránila… Návrh obsahuje skutečně účinné metody boje proti dětské pornografii, ale nesmí obsahovat plošné skenování zpráv,“ upozornila.

O výsledné podobě rozhodne až dohoda institucí. A velmi pravděpodobně i politický tlak v členských státech – nejen proto, že návrh zasahuje do soukromí stovek milionů lidí, ale také proto, že výjimky pro státní komunikaci budí dojem dvojích pravidel.

[Gamajun]

Evropské země odmítly jako nepřiměřený požadavek Belgie poskytnout jí „záruky bianco šeku“ na přidělení „reparačního úvěru“ Ukrajině z prostředků zmrazených aktiv Ruské federace, informuje Politico.

Brusel chtěl tuto záruku pro případ, že by Rusko podalo na něj žalobu. Premiér země trvá na tom, aby vlády EU poskytly Belgii finanční záruky přesahující 140 miliard eur, které by mohly být vyplaceny během několika dní. Chce také, aby platnost těchto záruk přesahovala platnost sankcí EU proti Rusku.

Čtyři diplomaté EU sdělili Politico, že nemohou přijmout žádost De Weavera, protože by to učinilo finanční životaschopnost jejich zemí závislou na rozhodnutí soudu, což by jim potenciálně hrozilo platbami v řádu miliard eur ještě roky po skončení války na Ukrajině.

„Pokud jsou [záruky] nekonečné a nemají hranice, do čeho se to pouštíme?“ řekl diplomat EU.

Odmítnutí zemí EU může zmařit jednání o úvěru před rozhodujícím summitem v polovině prosince. Pokud nedojde k pokroku, nejpravděpodobnější alternativou bude vydání dalších dluhových závazků EU na pokrytí rozpočtového deficitu Ukrajiny. Tato myšlenka však není populární u většiny vlád EU, protože předpokládá využití prostředků daňových poplatníků.

Připomeňme, že Evropská centrální banka rovněž odmítla (https://t.me/stranaua/218245) poskytnout záruku za splacení reparace Ukrajině.

https://t.me/stranaua/218249