EU obecně

[Alchymista]

https://www.infovojna.bz/article/eu-vyd ... -lampedusa
EU vydala příkaz k cenzuře všech videí invaze na italský ostrov Lampedusa

Jde samozřejmě o to, že chce utajit fakt, že nově příchozí nejsou žádní uprchlíci, jak je předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prezentovala, ale invazní armáda.

EU, která chce všechny „obohacovače“ z Afriky, kteří dorazili na Lampedusu, přerozdělit po celé Evropě, nyní vydala příkaz k smazání či zneviditelnění VŠECH videí z Lampedusy na sociálních sítích.

Situace na Lampeduse totiž eskaluje, invazisté dokonce zabrali část ostrova a postavili si tam barikády.

Brusel se nyní rozhodl využít nového cenzurního zákona a nařídil, aby byla videa z Lampedusy na všech sociálních sítích buď smazána nebo alespoň zneviditelněna na území EU.

Jde samozřejmě o to, že chce utajit fakt, že nově příchozí nejsou žádní uprchlíci, jak je Lejnová prezentovala, ale invazní armáda. Fašistická sebranka z Bruselu zřejmě chce, aby občané tyto vojáky nadšeně vítali.

Zde je video výše zmíněných barikád, které zatím nebylo zcenzurováno, ale počítejte s tím, že kdykoli může být zneviditelněno (samozřejmě pokud nemáte VPN):

Migrants on Lampedusa, Italy are setting up barricades and establishing territorial control over certain areas of the island.

???? ... ????????????

Italy's sovereign control of their territory is being lost. Will Prime Minister Giorgia Meloni sit by as the island is taken? More boats… pic.twitter.com/KSmj8Bow4O
— Wall Street Silver (@WallStreetSilv) September 18, 2023

Italský twitterový účet Radio Genova, který zprostředkovával videa komentovaná anglicky pro celý svět, byl již pro EU zablokován. Píše k tomu následující:

"EU nás dnes cenzurovala, zítra se to může stát vám. Dříve nebo později přijdou do našeho domu, aby nás zatkli, jednoduše proto, že říkáme pravdu. Nepodceňujte to. Chtějí, abyste věřili tomu, co není skutečné, aby vás udrželi na vodítku, a pokud máte námitky, cenzurují vás."

Dále Radio Genova píše:

"Naše tweety o africké invazi na Lampedusu byly cenzurovány v celé EU. Velmi vážná bezprecedentní epizoda, která se děje v diktaturách. Nacističtí politici EU chtějí skrýt pravdu, chtějí, abyste věřili, že jsou uprchlíci. Chtějí nás umlčet, ale neuspějí!"

K uvedenému už jen připomínám, že invaze je plně řízena právě EU, jejímž hlavním úkolem je výměna evropských obyvatel.

Tato bezprecedentní cenzura je jen dalším z mnoha důkazů, že neexistuje nic horšího než setrvání v EU.

Mimochodem, po odjezdu Meloniové a Lejnové připlulo záhy dalších více než 1000 ilegálů. ZDE jsou někteří z nich.

Videa z Lampedusy se pokouším uchovat tak, aby byla alespoň pro vás nadále viditelná. Kompletní kompilaci těchto videí později zveřejním. Pokud EU vadí, pak je jejich uchování o to důležitější.

Bylo by sice jistým řešením dát je na Telegram, ale ten má spadnout pod cenzuru již v únoru…

[Alchymista]

https://www.ceska-justice.cz/2023/09/me ... e-omezene/
Mezinárodní trestní soud kvůli hackerům pracuje omezeně

Informační systémy Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu pracují po hackerském útoku v silně omezeném režimu. Informovaly o tom dnes podle agentury Reuters zdroje a právníci pracující pro soud. Dva právníci a jeden další informovaný zdroj pod podmínkou anonymity uvedli, že trestní soud odpojil většinu svých systémů, které jsou přístupné přes internet, zaměstnanci nemají přístup k e-mailové korespondenci a zaměstnanci, kteří nejsou přímo na pracovišti, nemají přístup k dokumentům.

ICC poprvé v úterý oznámil, že se potýká s mimořádnou událostí týkající se kybernetické bezpečnosti a že byla přijata okamžitá opatření. K neobvyklé aktivitě ve svých informačních systémech však nesdělil žádné podrobnosti.

ICC je stálý tribunál pro válečné zločiny v Haagu, který byl zřízen v roce 2002 za účelem stíhání válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Vede řadu významných vyšetřování a předběžných šetření po celém světě a v minulosti se stal terčem špionáže.

Už loni nizozemská zpravodajská agentura uvedla, že zmařila rafinovaný pokus ruských tajných služeb o proniknutí do soudu. Jejich důstojník použil falešnou brazilskou identitu, aby mohl pracovat jako stážista u soudu, který mimo jiné vyšetřuje obvinění z ruských válečných zločinů na Ukrajině a který vydal zatykač na prezidenta Vladimira Putina kvůli jeho možné osobní odpovědnosti za únosy dětí z Ukrajiny.

Dnes u soudu začala slyšení v procesu se dvěma vůdci milicí, které útočily na muslimské civilisty ve Středoafrické republice. Podle Reuters nedostupný byl mimo jiné internetový videopřenos od soudu. „Jako tým obhájců máme omezený přístup do systémů soudu,“ řekl agentuře Geert-Jan Knoops, obhájce jednoho z obviněných, Patrice-Edouarda Ngaissony.

(čtk)

[Alchymista]

https://rusnext.ru/news/16953970511149217
Borrell: EÚ bola bylinožravcom ("trávožrútom") vo svete dravcov, ale teraz jej rastú tesáky

EÚ bola bylinožravým živočíchom vo svete politických dravcov, ale teraz sa prebudila kvôli konfliktu na Ukrajine. V rozhovore pre britské vydanie denníka The Guardian to uviedol šéf diplomacie EÚ Josep Borrell.

"Sme bylinožravce vo svete predátorov. Je to svet mocenskej politiky, ale stále si uvedomujeme, že prostredníctvom obchodu a presadzovania zásad právneho štátu môžeme ovplyvňovať svet. Stále musíme hlásať princípy právneho štátu, ale musíme si tiež uvedomiť, že existujú vodcovia, s ktorými treba zaobchádzať inak," povedal politik.

Napriek tomu Borrell pri úvahách o tom, ako konflikt na Ukrajine ovplyvnil EÚ v otázke výdavkov na obranu, uviedol, že európske krajiny boli nútené "prebudiť sa po sieste, v ktorej žili pod jadrovým dáždnikom USA".

Okrem toho britský denník citoval Borrellov nedávny prejav na Newyorskej univerzite, v ktorom povedal, že Bezpečnostná rada OSN bola v posledných rokoch "úplne zbytočná" kvôli jej rozdeleniu.

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20230926/eus-e ... 81789.html
Ekonomika EÚ nie je schopná prežiť nové rozšírenie - predseda Európskeho parlamentu

MOSKVA (Sputnik) - Súčasný európsky hospodársky model by neprežil nové rozšírenie Európskej únie, hoci je potrebné diskutovať o možných spôsoboch integrácie s kandidátmi na vstup do EÚ, vyhlásila v utorok predsedníčka Európskeho parlamentu Roberta Metsola.
"Samozrejme, že ekonomický model, ktorý máme dnes, by neprežil s 32 alebo 33 [členskými štátmi]. Teraz je však čas, keď musíme viesť tento rozhovor. V parlamente sme už začali," povedala Metsolaová pre britské noviny.
Metsola dodal, že konkrétne výhody členstva, ako napríklad zrušenie viacerých obchodných bariér alebo prístup k bezplatnému roamingu mobilných telefónov v EÚ, môžu byť poskytnuté budúcim kandidátom ešte pred ich oficiálnym vstupom.
EÚ by mala byť pripravená na snahy Ukrajiny o vstup do bloku, pričom "nič by nemalo byť vylúčené zo stola" vrátane poskytnutia prístupu Ukrajiny na európske vnútorné trhy pred jej vstupom do EÚ, uviedol predstaviteľ EÚ.
Európski lídri udelili Moldavsku a Ukrajine štatút kandidátskych krajín na samite v Bruseli 23. júna 2022. Rokovania o ich vstupe do bloku sa začnú, keď obe krajiny splnia niekoľko podmienok stanovených v stanovisku Európskej komisie k ich žiadosti o členstvo v EÚ vrátane určitých politických reforiem.
Získanie štatútu kandidátskej krajiny je len začiatkom pomerne dlhej cesty k vstupu do bloku. Turecko je kandidátskou krajinou od roku 1999, Severné Macedónsko od roku 2005, Čierna Hora od roku 2010 a Srbsko od roku 2012. Najnovšou krajinou, ktorá vstúpila do EÚ, je Chorvátsko, ktoré tak urobilo v roku 2013, 10 rokov po podaní žiadosti o členstvo.

neni tam čo ukradnúť...

[homer]

Nepřijmeme žádné druhořadé členství v EU, varuje ukrajinský premiér

Šmyhal však dal jasně najevo, že Ukrajina by se nesmířila s nějakou go-slow verzí. „Vyvíjíme maximální úsilí, abychom zajistili, že se Ukrajina stane plnohodnotným členem Evropské unie. To má zásadní význam pro všechny Ukrajince," řekl premiér.

I když poznamenal, že jde v konečném důsledku o politické rozhodnutí členských států, dodal: „Jsem si jistý, že do dvou let budeme plně a zcela připraveni být součástí Evropské unie.“

Zatímco osmi zemím byl udělen status kandidátské země EU, včetně skupiny zemí západního Balkánu, které léta čekají na další krok v procesu přistoupení, Šmyhal tvrdil, že Ukrajina je unikátním případem v kandidatuře na členství v EU.

https://echo24.cz/a/HTxAC/zpravy-svet-u ... je-premier

[homer]

Přistoupení Ukrajiny k EU v roce 2030 je realistický cíl. V rozhovoru pro ukrajinský deník Evropská pravda to dnes řekla Katarína Mathernová, která se tento měsíc stala velvyslankyní Evropské Unie na Ukrajině. Kyjev však tvrdí, že bude připraven na vstup už do dvou let. Maďarský premiér Viktor Orbán dnes podle agentury AP zpochybnil možnost, že by Evropská unie v dohledné době zahájila jednání o vstupu Ukrajiny do sedmadvacítky.

https://echo24.cz/a/HW95g/zpravy-svet-d ... -roce-2030

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/HYatr/zpravy-svet-m ... sko-italie
Silné veto Polska pro migrační balíček EU, přidali se Maďaři. Italům vadí neziskovky na moři

Nový balíček ohledně migrační krize v EU vyvolává vášně a kromě Polska se proti němu tvrdě vymezila také Itálie a Maďarsko. Polský premiér Mateusz Morawiecki v pátek řekl, že příští týden na neformálním summitu EU ve Španělsku potvrdí polské veto unijního migračního balíčku. Polsko v polovině října čekají parlamentní volby a odpor vůči přijímání migrantů je jedním z klíčových bodů programu vládnoucí národně-konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS). K Polsku se přidali také zástupci Maďarska a Itálie, kteří ostře kritizují připravovaný unijní balíček. "Mohou tady vzniknout tábory a ghetta pro migranty. Maďarsko to považuje za nepřijatelné," prohlásil tajemník maďarského ministerstva vnitra Bence Rétvár.

"Příští týden na Evropské radě potvrdím velmi silné polské veto nuceného rozdělování migrantů," řekl Morawiecki. Obvinil šéfa polské opozice Donalda Tuska a předsedu Evropské lidové strany Manfreda Webera, jejímž členem je Tuskova Občanská platforma, že "chtějí Polsko přinutit k přijímání nelegálních migrantů".

Eurokomisařka pro vnitřní záležitosti Ylva Johanssonová ve čtvrtek řekla, že rozhodnutí o migračním balíčku EU by sedmadvacítka měla přijmout v příštích dnech.

Ministři vnitra zemí EU se na reformě migračních pravidel sedmadvacítky dohodli začátkem června. Proti bylo podle diplomatů pouze Maďarsko a Polsko. Místo závazných kvót pro přerozdělování migrantů počítá tento schválený návrh s povinnou solidaritou. Země si přitom mohou vybrat, zda přijmou běžence, dalšími variantami má být přímý finanční příspěvek 20.000 eur (asi 486.800 Kč) za jednoho migranta nebo jiná pomoc, například vyslání expertů či materiální podpora. Česko a další země přijímající válečné uprchlíky z Ukrajiny si podle tehdejšího vyjádření ministra vnitra Víta Rakušana vyjednalo výjimku z povinnosti finančně pomáhat přetíženým jihoevropským státům.

V Polsku se migrace stala jedním z důležitých témat kampaně před volbami vyhlášenými na 15. října. Vláda prosadila, aby se spolu s nimi konalo referendum, v němž voliči budou mimo jiné odpovídat na otázku, zda "souhlasí s přijetím tisíců nelegálních migrantů z Blízkého východu a Afriky podle mechanismu povinné relokace vnucovaným (Polsku) unijní byrokracií".

PiS se ve volbách uchází o bezprecedentní třetí funkční období u moci. Podle průzkumů zřejmě vyhraje, otázkou však je, zda se mu podaří získat vládní většinu.

"Obchod s lidmi"
Proti unijnímu migračnímu balíčků vystoupila také Itálie v čele s premiérkou Giorgií Meloniovou. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani sdělil výhrady své vlády během jednání s německou ministryní zahraničí Annalenou Baerbockovou. Itálie není spokojená s tím, že Německo nadále "financuje záchranné operace" pro uprchlíky ve Středozemním moři skrze soukromé organizace, řekl Tajani. Kromě toho také obvinil nevládní organizace z toho, že podporují "obchod s lidmi."

Ministr zahraničí také připomněl dramatické okolnosti ze začátku září, kdy na italský ostrov Lampedusa dorazilo za 48 hodin skoro 4 500 migrantů. Italský deník La Stampa ve svém internetovém vydání z Bruselu uvedl, že ústupky učiněné Berlínu „nebyly italskou vládou dobře přijaty“.

Zástupci EU by se měli snažit nalézt kompromis, jelikož Řím s touto nabídkou nemůže souhlasit. "Krizové nařízení by teoreticky mohlo získat potřebnou většinu, i kdyby Itálie hlasovala proti. Je však považováno za politicky citlivé přehlasovat jednu ze zemí EU, která je migrací nejvíce postižena," píše německý deník Bild.
Vzniknou tábory a ghetta pro migranty, tvrdí Maďaři

Se systémem rozdělování nelegálních migrantů nesouhlasí také Maďarsko. Tajemník ministerstva vnitra Bence Rétvári prohlásil, že reforma migračního balíčku EU je "proti vůli" Maďarska. "Postoj Maďarska zůstává jasný a stejný: vnější hranice Evropské unie musí být chráněny," řekl Rétvári podle maďarského serveru Magyarhirlap.

Tajemník varoval před nejnovějšími a "nejradikálnějšími" kapitolami migračního balíčku od "bruselského vedení." Schválení tzv. krizového dekretu může vést k zavedení nouzového migračního stavu a dále k hromadnému přesunu nelegálních migrantů z jedné členské země do druhé. "Vyhláška je dalším magnetem na migranty, neboť ilegální migranti vidí, že ať už se do Evropy dostanou v průměrném množství nebo ve velké vlně, existuje způsob, jak je přijímat a distribuovat mezi další členské státy. To je pro Maďarsko nepřijatelné," dodal.

Podle Rétváriho panuje v "zákulisí" obrovský tlak na členské země EU. "Brusel na čtvrtečním jednání zneužil svou pravomoc, jelikož už dříve padlo jasné rozhodnutí, že všechny otázky spojené s migrací musí být v Evropské unii jednomyslné. Navzdory tomu byla krizová vyhláška přijata rozhodnutím kvalifikované většiny," řekl tajemník maďarského ministerstva vnitra.

"Unie tedy opět šla a přepsala své vlastní rozhodnutí, nevyhověla předchozímu, dobrovolně nařízenému jednomyslnému hlasování a kvalitním většinovým rozhodováním porušila vlastní návrh," doplnil s tím, že kvůli vyhlášce se na mnoha místech evropského kontinentu může vyvinout podobná situace jako na Lampeduse.

Rétvári na závěr dodal: "Mohou vzniknout tábory a ghetta pro migranty. Maďarsko to považuje za nepřijatelné, takže dokud bude v Maďarsku vládnout Fidesz-KDNP, tak se to nestane."

[Alchymista]

https://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/pod ... -migrantu/
Podle OSN letos překročilo Středozemní moře již více než 186 tisíc migrantů

Od ledna do srpna letošního roku zemřelo nebo se pohřešuje více než 2 500 lidí, kteří se snažili dostat přes Středozemní moře do Evropy, uvedla ve čtvrtek agentura OSN pro uprchlíky.

Ruven Menikdiwela, ředitel Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), rovněž sdělil Radě bezpečnosti OSN, že v letošním roce překročilo Středozemní moře již 186 000 lidí.

Tunisko a Libye byly hlavními odjezdovými místy pro ty, kteří se chtěli vydat na cestu. V roce 2023 se doposud pokusilo překonat moře směrem do Evropy více než 102 000 osob odplouvajících z Tuniska, což je o 260 % více než v loňském roce.

Nejméně 45 000 lidí se pokusilo o nebezpečný přechod z Libye. Ze 186 000 lidí, kteří překonali Středozemní moře, se více než 80 procent vylodilo v Itálii. Zbytek se vylodil v Řecku, Španělsku, na Kypru a Maltě.

Menikdiwela na zasedání Rady pro migraci do Evropy, které svolalo Rusko, uvedl, že vysoký počet odchodů z Tuniska „je důsledkem pocitu nejistoty mezi uprchlickými komunitami v důsledku incidentů rasově motivovaných útoků a nenávistných projevů, jakož i kolektivního vyhoštění z Libye a Alžírska“.

Začátkem letošního roku tuniský prezident Kais Saíd spojil lidi ze subsaharské Afriky v zemi s kriminalitou v komentářích, které byly široce odsouzeny jako rasistické.

„Od počátku století existuje zločinný plán na změnu demografické struktury Tuniska a existují strany, které po roce 2011 obdržely velké částky peněz na usazování nelegálních přistěhovalců ze subsaharské Afriky,“ řekl Saíd.

V Libyi, kde je téměř 50 000 uprchlíků a žadatelů o azyl registrovaných u UNHCR, „podmínky tisíců uprchlíků a migrantů v oficiálních i neoficiálních detenčních zařízeních… nadále vyvolávají vážné obavy,“ uvedl Menikdiwela.

Organizace Human Rights Watch (HRW) označila počátkem tohoto týdne rozhodnutí Evropské unie uvolnit Tunisku 135 milionů dolarů na pomoc při kontrole migrantů za „hrozné pro lidská práva“. Evropská komise minulý týden oznámila, že platba přišla po kontroverzní dohodě, kterou s touto severoafrickou zemí podepsala v červenci.

Podle HRW bylo rozhodnutí EU přijato „navzdory absenci jakýchkoli konkrétních záruk lidských práv pro migranty a žadatele o azyl“. Navíc hrozí, že se EU stane „spoluviníkem zneužívání“ ze strany tuniských orgánů.

Zneužívání migrantů
Finanční pomoc má podpořit krizí postižené tuniské hospodářství a pomoci zemi zastavit uprchlíky mířící do Evropy. Na italský ostrov Lampedusa dorazilo v posledních týdnech více než 10 000 uprchlíků.

Italská pravicová premiérka Giorgia Meloniová naléhá na EU, aby naplnila dohodu, kterou v červenci zprostředkovala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Another two "ghost landings" have been recorded in Spain.

Ghost landing is the name for an arrival of boat migrants that isn't intercepted by the coast guard, meaning that the migrants are new registered as they enter the country.

Europe's maritime borders are undefended pic.twitter.com/P3yAmXPmQN
— Visegrád 24 (@visegrad24) September 26, 2023

Server Middle East Eye na začátku tohoto měsíce informoval, že subsaharským Afričanům v Tunisku jsou stále častěji odepírány nouzové dodávky potravin a vody v rámci nejnovějšího vládního opatření, kterým vláda na příkaz Saída potlačuje migraci.

Situace migrantů, především ze subsaharských zemí, je „nejhorší“ v novodobé tuniské historii, řekl MEE Nicholas Noe, vedoucí hostující pracovník organizace Refugees International. V červenci HRW oznámila, že tuniská policie, armáda, národní garda a pobřežní stráž se podílely na závažných porušeních proti černošským Afričanům.

Bití, používání nepřiměřené síly, některé případy mučení, svévolné zatýkání a zadržování, hromadné vyhošťování, nebezpečné akce na moři, nucené vystěhování a krádeže peněz a věcí jsou příklady zneužívání, které HRW zdokumentovala.

[skflanker_]

Borrell uviedol, že EÚ poskytla Ukrajine od roku 2022 pomoc vo výške 85 miliárd €
"Naša vojenská podpora Ukrajine dosiahla hodnotu 25 miliárd € a celkovo = vojenská + civilná + humanitárna = 85 miliárd €," povedal na tlačovej konferencii, ktorú vysielala tlačová služba služby zahraničnej politiky EÚ. Podľa Borrella EÚ doposiaľ na tento druh pomoci nikomu nevyčlenila také veľké prostriedky.
Zdroj https://tass.ru/mezhdunarodnaya-panorama/18887135 z 01.10.2023

[Grif]

Ďábelský plán. Brusel chce z rozhodování vyšachovat vlády i EP, a zkouší to přes tabák
Koncem listopadu se bude v Panamě konat 10. zasedání Konference smluvních stran Rámcové úmluvy o kontrole tabáku (FCTC), známé pod zkratkou COP10. Rozhodovat se bude zejména o alternativních tabákových výrobcích, jako je zahřívaný tabák a elektronické cigarety, jejich regulaci a zdanění ve srovnání s klasickými cigaretami. Mezi účastníky konference bude i delegace zástupců Evropské komise.
Ta chce nyní ovšem od členských zemí EU mandát k tomu, aby mohla všechny členské země zastupovat a následně závěry panamské konference, ať již budou jakékoliv, rovnou překlopit do podoby zákona. A tím obejít jak Evropský parlament, tak ministry vlád členských zemí EU. A zřejmě se nemá jednat o jednorázový akt, Evropská komise může tento mechanismus později aplikovat na přijímání zákonů i v dalších oblastech, například v legislativě týkající se zdravotnictví, ekologie a potravin.
Informaci přinesl italský list La Verità. Ten detailně popisuje plán Komise, respektive zejména Generálního ředitelství pro zdraví a bezpečnost potravin známého jako DG Sante vedené komisařkou Stellou Kyriakidesovou. Dokument, který viděl list La Verità, jasně vyjadřuje postoj, jenž se Brusel rozhodl zaujmout k COP10. V praxi se Komise rozhodla, že chce plně implementovat doporučení o kouření, která vyplynou z panamské konference (jakkoliv pravděpodobně budou tato doporučení kontroverzní, ale toto téma si zaslouží vlastní materiál). Chystají se tak podkopat rozhodovací modely Evropské unie, jak jsme ji dosud znali. DG Sante nejprve vysvětluje, že EU musí mluvit jedním hlasem. Dalším bodem je, že to, co se na panamské konferenci bude rozhodovat, bude muset být začleněno do komunitárních procesů jako „akty s právním účinkem“. Přeloženo do obecné češtiny tedy jako zákonná ustanovení ve všech ohledech. A nakonec, úředníci komisařky Kyriakidesové výslovně požadují pravomoc vyjednat na místě závěry, které se budou odchylovat, a to i podstatně, od návrhů odsouhlasených členskými státy EU.
Návrh Komise tedy usiluje o to, aby jednání Evropského parlamentu nahradilo rozhodnutí přijaté během jedné konference za zavřenými dveřmi (bez přítomnosti médií) asi stovkou delegátů konference, včetně nikým nevolených zástupců nevládních asociací. A dodejme ještě poslední větu obsaženou v dokumentu: „Bez dalšího rozhodnutí Rady.“ Komise se tak snaží vyšachovat ze zákonodárného procesu nejen vlastní parlament, ale dokonce i Evropskou radu. Jejími členy jsou totiž zejména hlavy států nebo předsedové vlád všech členských států Unie. Pokud toto schéma projde, Brusel bude moci vzít text WHO za platný a transformovat jej do zákona bez konzultace s jednotlivými zeměmi.
Navíc se nemusí jednat o ojedinělý případ, Evropská komise zavádí model, jehož cílem je vytvořit nadřazený subjekt, který státům vnucuje volby, schválené organizacemi, které v sobě nemají nic demokratického. A chytře se k tomu snaží využít téma tabáku, tedy historicky tabuizované odvětví, kde je řada politiků i veřejnost negativně přednastavena. Představme si však, že tento systém, který de facto ruší národní suverenitu, bude aplikován na potraviny, zdravotnictví a řadu dalších témat, kterými se Evropská komise zabývá. Bude tedy stačit, aby Brusel kvalifikoval rozhodnutí vybrané konference jako akt s právní hodnotou.
Tedy skupina nevolených delegátů bude rozhodovat za dveřmi luxusního hotelu bez jakéhokoliv dohledu veřejnosti o osudu stamilionů obyvatel EU. S výmluvou, že o tom rozhodla věda, a pokud bude chtít někdo oponovat, bude jednoduše obviněn z popírání. I proto list La Verità požaduje zastavení skandálního bruselského návrhu, jak podkopat demokratický rozhodovací proces v Evropě.
Zároveň se obdobná diskuse rozhořela i v Polsku. „Mělo by platit jednoduché pravidlo: Nic o nás bez nás. Abychom se za pár měsíců neprobudili v nové fiskální realitě, na kterou nemáme vliv,“ řekl Wojciech Bronicki, bývalý ředitel odboru spotřebních daní na polském ministerstvu financí, když se vyjadřoval k návrhu svěřit Evropské komisi zastupování na COP10. A zdá se, že se probouzejí i české orgány – v půlce září o tématu jednala i Rada vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí, v zápisu z jednání se mimo jiné píše: „V případě, že FCTC COP10 přijme doporučení nad rámec stávající evropské legislativy, ČR bude rovněž prosazovat racionální přístup k případné změně této legislativy a řádné projednání návrhů tak, aby byly plně respektovány stávající kompetence členských států.“ (Detail ZDE). Věřme, že se postupně probudí i vlády dalších členů EU a proti skandálnímu a nedemokratickému postupu se razantně vymezí.

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/m ... bak-743715
"Fialova vláda bude jistě pro"

[martanus]

Podíl nezaměstnaných v některých evropských zemích podle místa narození:
Zelená barva - rodáci
Žlutá - cizinci narození v EU
Červená - cizinci narození mimo EU

https://t.me/selskyrozum/55376

[petrp]

EU by se měla rozšířit v zájmu své bezpečnosti, řekl Pavel
Evropská unie by se měla rozšířit v zájmu své bezpečnosti. Ukrajina, ale i státy západního Balkánu nesmějí být ponechány napospas "geopolitickým manipulacím". V projevu při zahájení nového ročníku na College of Europe v belgických Bruggách to dnes řekl český prezident Petr Pavel. Patronkou ročníku na prestižní akademické instituci je již zesnulá bývalá americká ministryně zahraničí a česká rodačka Madeleine Albrightová, kterou Pavel vyzdvihl jako vizionářku - s ohledem na její podporu rozšíření EU a NATO směrem na východ. Prezident také citoval českého exprezidenta Václava Havla a vyjádřil úmysl uspořádat v Praze konferenci na téma odolnosti demokracií.
https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/eu-by ... l/2419010?

Opravdu dement...

[martanus]

EU odhaduje, že Ukrajina bude mít po vstupu do EU nárok na 186 miliard eur.

Podle interních výpočtů by zemědělské dotace po rozšíření o devět nových členských států klesly o 20 %.

Podle interních odhadů společného rozpočtu Unie by Kyjev po vstupu Ukrajiny do EU získal během sedmi let nárok na přibližně 186 miliard eur, čímž by se "mnoho" stávajících členských států poprvé stalo čistými plátci.

Úředníci EU letos v létě odhadli možné finanční důsledky ve studii, kterou viděl list Financial Times a která vycházela ze stávajících pravidel pro rozpočet unie na období 2021-27. Ta byla aplikována na rozšířenou unii zahrnující Ukrajinu, Moldavsko, Gruzii a šest západobalkánských států.

Finanční částka, která by vznikla přidáním všech devíti členů do stávajícího rozpočtu, známého jako víceletý finanční rámec, by podle odhadu listu činila 256,8 miliardy eur. Dopady na stávající členské státy by zahrnovaly snížení zemědělských dotací přibližně o pětinu.
"Všechny členské státy budou muset platit více do rozpočtu EU a dostávat z něj méně; z mnoha členských států, které jsou v současnosti čistými příjemci, se stanou čistí plátci," uzavírá dokument sekretariátu Rady EU.

S devíti novými členskými státy by se současný rozpočet zvýšil o 21 % na 1,47 bilionu eur, odhaduje dokument. To odpovídá přibližně 1,4 % hrubého národního důchodu 36 zemí.

Vstup devíti států by si vynutil řadu "dalekosáhlých" úprav, které by mohly zahrnovat výrazné zvýšení čistých rozpočtových příspěvků bohatších států, jako je Německo, Francie a Nizozemsko. Podle dokumentu by byla nutná "přechodná období a ochranná opatření".

Translated with www.DeepL.com/Translator (free version)

https://www.ft.com/content/a8834254-b8f ... c2a7cd54c8

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/HCpwA/zpravy-svet-d ... se-zdrzelo
EU řešila dohodu o migrantech. Polsko a Maďarsko bylo proti, Česko se zdrželo

Velvyslanci členských zemí Evropské unie se ve středu shodli na poslední části migračního balíčku. Oznámilo to Španělsko, které nyní EU předsedá. Poslední potvrzená část balíčku se týká takzvaného krizového nařízení. To pojednává o tom, jak by evropské země měly řešit migraci a žádosti o azyl v krizových situacích, kdy během velmi krátké doby přijde velké množství běženců. Česko se podle informací ČTK při hlasování zdrželo. Proti byly Polsko a Maďarsko, které dříve nesouhlasily ani s přijetím dalších částí migračního paktu.

„Česká republika oceňuje, že návrh dále posiluje ochranu vnějších hranic EU v krizových situacích. Návrh jsme si ale představovali výrazně ambicióznější především v situacích, kdy je migrace využívána jako nástroj vydírání EU a jejích členských států (instrumentalizace migrace). Proto se ČR zdržela,“ řekl novinářům k českému postoji nejmenovaný vládní úředník.

K poslední části balíčku mělo dlouho výhrady Německo, německá ministryně vnitra Nancy Faeserová ale na schůzce ministrů vnitra minulý týden oznámila, že Berlín už nařízení blokovat nebude. Následně se ale text dokumentu nelíbil zase Itálii, která si vzala čas na rozmyšlenou.

Polsko s Maďarskem odmítají jakýkoli návrh, který by pro ně mohl znamenat nutnost přijmout běžence z jiné země nebo jim přispívat finančně. Polský velvyslanec při EU Andrzej Sadoš podle PAP vyzval španělské předsednictví, aby nechalo hlasovat jen o takovém návrhu, který získá podporu všech zemí, neuspěl však.

Odsouhlasený postoj tvoří základ pro jednání mezi španělským předsednictvím a Evropským parlamentem. „Dnes jsme dosáhli obrovského kroku vpřed v zásadní otázce pro budoucnost EU. Díky dnešní dohodě jsme nyní v lepší pozici pro dosažení dohody o celém azylovém a migračním paktu s Evropským parlamentem ještě do konce tohoto semestru,“ uvedl španělský ministr vnitra Fernando Gómez. Balíček by se měl projednat ještě v současném složení Evropského parlamentu, tedy do voleb, které se uskuteční příští rok v červnu.

Pokud jde o mimořádná opatření v krizových situacích, poslední část migračního balíčku říká, že „členské státy mohou být v případě krize oprávněny uplatňovat zvláštní pravidla týkající se azylového řízení a řízení o návratu“. Například registrace žádosti o mezinárodní ochranu by v tomto případě měla být dokončena nejpozději do čtyř týdnů po jejím podání, což „by mělo zmírnit zátěž, která je nyní na přetížených vnitrostátních správách“ , uvedla ve svém prohlášení Rada EU. Žadatelé o azyl často čekají na nějaké rozhodnutí o svém statusu i dlouhé měsíce.

Dále poslední část migračního balíčku zmiňuje i solidaritu se zeměmi, které čelí krizové situaci. Takový stát „může požádat o solidární příspěvky od jiných zemí EU“, píše se dále v prohlášení. Tyto příspěvky přitom mohou mít několik forem. Zaprvé jde o přemístění žadatele o azyl nebo osoby požívající mezinárodní ochranu z členského státu v krizové situaci do jiného členského státu. Zadruhé, že by jiný členský stát mohl vypomoci státu v krizi s posouzením žádosti o azyl. Zatřetí pak dokument hovoří o „finančních příspěvcích nebo alternativních opatřeních solidarity“.

Ministři vnitra zemí EU dosáhli už na začátku června dohody o dvou problematických bodech migrační reformy. Proti tehdy hlasovaly jen Maďarsko a Polsko. Místo závazných kvót pro přerozdělování migrantů počítal již tehdy tento schválený návrh s takzvanou „povinnou solidaritou“. Země si přitom mohou vybrat, zda přijmou běžence, dalšími variantami má být přímý finanční příspěvek 20.000 eur (asi 487.000 Kč) za jednoho migranta nebo jiná pomoc, například vyslání expertů či materiální podpora země zatížené velkým počtem příchozích.

Ministr vnitra Vít Rakušan v červnu řekl, že Česko si spolu s dalšími státy přijímajícími uprchlíky z Ukrajiny vyjednalo výjimku z povinnosti finančně pomáhat přetíženým jihoevropským státům.

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/HRSXd/zpravy-svet
Státníci chtěli jednat o míru v Arménii, prezident Alijev ale nepřijel na summit

Evropská unie zdvojnásobí humanitární pomoc Arménii ve snaze pomoci zvládnout příliv 100.000 lidí prchajících v obavách z možných etnických čistek z Náhorního Karabachu ovládnutého ázerbájdžánskými vojsky. Na okraj čtvrtečního setkání lídrů Evropského politického společenství (EPC) ve španělské Granadě to oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Summit se měl stát místem jednání o míru, ale nepřijel ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Podporu nezávislosti a suverenitě Arménie a neměnnosti jejích hranic vyjádřili francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Olaf Scholz a předseda Evropské rady Charles Michel.

Trojice státníků v souvislosti s napětím po ovládnutí Náhorního Karabachu Ázerbájdžánem ve společném prohlášení varovali před použitím síly v regionu a vyzvali ke spolupráci obou zemí i okolních států.

Podle von der Leyenové Unie poskytne 15 milionů eur (366 milionů korun), zejména na financování sociální pomoci lidem, kteří ji naléhavě potřebují.

Summit EPC měl být podle původních představ šéfů unijních institucí příležitostí zprostředkovat mírová jednání mezi lídry obou znepřátelených zemí. Ázerbájdžán však v polovině září zahájil ofenzivu v Náhorním Karabachu a tamní úřady ovládané arménskou menšinou se vzdaly. Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev, na jehož adresu zní z řady evropských zemí ostrá kritika, do Granady nepřijel. Přítomen není ani turecký lídr Recep Tayyip Erdogan, jehož země je klíčovým partnerem Baku.

„EU plně stojí za Arménií,“ prohlásila von der Leyenová, která ve čtvrtek bilaterálně jednala s arménským premiérem Nikolem Pašinjanem. Kromě zmíněných 15 milionů v rámci rozpočtových programů Jerevan dostane dalších 5,2 milionu z fondů na humanitární pomoc. Stejnou částku již Arménie z Bruselu obdržela.

Unijní diplomacie se podle šéfky komise zároveň snaží obnovit dialog s Ázerbájdžánem. EU přitom od zářijového obsazení Karabachu čelí kritice od některých Arménů, že podle nich kvůli dodávkám ázerbájdžánského plynu nepřistupuje k Baku dostatečně tvrdě.

eurošašovia sa cítia urazený - platiaci diváci do ich cirkusu neprišli...

[martanus]

Účetní dvůr EU alarmuje, kde vzít peníze na pomoc Ukrajině - Le Figaro

Účetní dvůr EU konstatoval, že dluh EU se v roce 2022 prudce zvýšil na jedenapůlnásobek, což svědčí o tom, že ekonomiky evropských zemí jsou v obtížném stavu. Zároveň však nadále slibují Ukrajině pomoc a poskytují půjčky, píše Le Figaro.

Evropští experti nechápou, jak je Ukrajina splatí. Upozorňují, že poskytování půjček zemi, která je ve válce, je spojeno s vysokými riziky. Podmínky splácení těchto peněz Kyjevem jsou navíc velmi vágní a postup rozdělování pomoci není transparentní.

Translated with www.DeepL.com/Translator (free version)

https://t.me/Media_Post_UA/14034

[Rado Info]

Ukrajina by mohla mít po vstupu do EU nárok na 186 miliard eur
Podle výpočtů by zemědělské dotace po rozšíření o devět nových členských států klesly o 20 %.

Podle interních odhadů společného rozpočtu unie by vstup Ukrajiny do EU přinesl Kyjevu během sedmi let nárok na zhruba 186 miliard eur, čímž by se z „mnoha“ stávajících členských států poprvé stali čistí plátci.

Úředníci EU letos v létě odhadli potenciální finanční důsledky ve studii, kterou viděl list Financial Times a která vycházela ze stávajících pravidel pro rozpočet unie na období 2021–2027. Ta byla aplikována na rozšířenou unii zahrnující Ukrajinu, Moldavsko, Gruzii a šest západobalkánských států.

Přestože úplné rozšíření by mohlo trvat deset let nebo déle a vynutilo by si rozsáhlé reformy stávajících rozpočtových opatření, odhadovaný rozsah potřebných změn by rozhodujícím způsobem změnil finanční rovnováhu v rámci bloku.

Vstup devíti států by si vynutil řadu „dalekosáhlých“ úprav, které by mohly zahrnovat výrazné zvýšení čistých rozpočtových příspěvků bohatších států, jako je Německo, Francie a Nizozemsko. Podle dokumentu by byla nutná „přechodná období a ochranná opatření“.

Při uplatnění současných pravidel na rozšířenou unii by Ukrajina měla během sedmi let nárok na 96,5 miliardy eur ze společné zemědělské politiky EU. Tento finanční přesun by si podle studie vynutil snížení zemědělských dotací pro stávající členské státy o přibližně 20 %.

Ukrajina by také měla nárok na platby ve výši 61 miliard eur z kohezních fondů EU, jejichž cílem je zlepšit infrastrukturu v chudších členských státech. Studie odhaduje, že s devíti dalšími členskými státy by Česká republika, Estonsko, Litva, Slovinsko, Kypr a Malta přestaly mít nárok na kohezní fondy.
https://casopisargument.cz/?p=53158

[Alchymista]

https://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/eu- ... liard-eur/
EU chce navzdory obavám z korupce zvýšit pomoc Ukrajině o 50 miliard eur

Evropská unie plánuje zřídit fond s názvem Ukraine Facility, v jehož rámci by byla pro Ukrajinu otevřena nová úvěrová linka ve výši 50 miliard eur na období 2024-2027, ale rostou obavy z korupce.

Nástroj by Ukrajině poskytoval pomoc ve třech pilířích. První pilíř by Ukrajině poskytoval finanční pomoc, druhý by podporoval a financoval investice a v rámci třetího pilíře by Brusel pomáhal Ukrajině plánovat reformy potřebné pro vstup do Evropské unie. Specifickým rysem nástroje pro Ukrajinu je, že zmrazená ruská aktiva by byla zabavena a začleněna do modelu pomoci.

Podpora Ukrajiny však zůstává v Bruselu rozdělujícím tématem. Ačkoli EU chce i nadále poskytovat pomoc zemi, která je ve válce, je nesporné, že Ukrajina se vyznačuje nebývale vysokou mírou korupce a „právní stát“ zdaleka neodpovídá standardům EU ani před vypuknutím války, natož během ní. Tato skutečnost vyšla najevo během pondělního plenárního zasedání ve Štrasburku, kde se projednával nástroj pro Ukrajinu.

Poslanci Evropského parlamentu Michael Gahler a Eider Gardiazabal Rubial, předkladatelé zprávy, uvedli, že úvěrová linka ve výši 50 miliard eur je významným závazkem Evropské unie. Tvrdili, že Ukrajina musí zlepšit míru korupce, nezávislost soudnictví, boj proti oligarchům a boj proti organizovanému zločinu, ale toto úsilí může být úspěšné, pokud bude doplněno soukromým sektorem.

Kvůli situaci v oblasti korupce vyjádřilo několik poslanců také obavy, zda finanční prostředky EU půjdou tam, kam mají. Roman Haider z rakouské Svobodné strany Rakouska (FPÖ) si postěžoval, že zatímco sankce nefungují a evropská ekonomika selhala, stojí za zvážení, zda stojí za to investovat dalších 50 miliard eur do Ukrajiny, země, která je zkorumpovaná na všech úrovních.

V závěru bodu programu vystoupil jménem komise Johannes Hahn, komisař pro rozpočet a administrativní záležitosti Evropské komise, který kritickým hlasům připomněl, že „my Evropané musíme Ukrajinu jednoznačně podpořit“.

Politik také uvedl, že dosud bylo Ukrajině poskytnuto 80 miliard eur pomoci v různých formách, včetně vojenské pomoci, a že EU bude Ukrajinu podporovat, dokud to bude potřebovat.

[homer]

Segment munice je momentálně asi největší slabinou ve zbrojním dodavatelském řetězci. Výrobní kapacity jsou nedostatečné, doplňování zásob vázne, poptávka ze strany států NATO i Ukrajiny převyšuje nabídku. Evropská unie se snaží na danou situaci reagovat a letos přijala tzv. Act in Support of Ammunition Production. Tento instrument má za cíl podpořit výstavbu nových kapacit na produkci munice, rozšířit a modernizovat ty stávající, ulehčit možnou přeshraniční spolupráci či eliminovat rizika v zajištění základních materiálů pro výrobu. Objem peněz vyčleněný na tento program činí půl miliardy eur.

https://archiv.hn.cz/c1-67256370-nedost ... t-cz-a-csg

[homer]

"Otvorili sme naše dvere viac ako štyrom miliónom Ukrajincov utekajúcich pred Putinovými bombami. A dodnes im poskytujeme prístup k vzdelaniu, zdravotnej starostlivosti a sociálnej ochrane.

Doteraz sme Ukrajinu podporili takmer 90 miliardami USD, z toho 27 miliardami USD vojenskou pomocou.

A ako nikdy predtým v histórii medzinárodnej pomoci koordinujeme našu pomoc so Spojenými štátmi a ďalšími kľúčovými partnermi v G7, aby sme zabezpečili, že sa bude dopĺňať a že bude riešiť najnaliehavejšie potreby Ukrajiny. A už sme začali proces potrebný na to, aby sa Ukrajina stala členom Európskej únie."

- Uršula von der Leyen, 19/10/2023, zdroj (https://ec.europa.eu/commission/pressco ... ch_23_5162)

https://t.me/casusbellilive/134528