Více o případu najdete v Zpravodaji Kanceláře vládního zmocněnce pro zastupování ČR před ESLP.
https://www.justice.cz/documents/12681/ ... 20e383c9b9
Soud musel rozhodnout, zda trestní odpovědnost stěžovatele je porušením jeho práva na svobodu projevu, a pokud ano, zda toto porušení bylo zákonné a nezbytné. Podle ESLP bylo do svobody projevu jednoznačně zasaženo, ale zároveň měl Sanchez odpovědnost za komentáře.
Zásah soudů podle ESLP sloužil k legitimnímu cíli, tedy ochraně práv a pověsti druhých. Ačkoli politické projevy vyžadují zvýšenou úroveň ochrany, stále mohou podléhat omezením a sankcím a to i během volebních období. Politici mají odpovědnost nevyvolávat nenávist a musí se vyvarovat obhajoby rasové diskriminace – viz případ Féret proti Belgii. ESLP připomněl, že ve věci Delfi proti Estonsku se zabýval občanskoprávní odpovědností společnosti, která vlastnila zpravodajský internetový portál, za komentáře třetích osob k článku zveřejněnému na tomto portálu. Uvedenou otázku soud posuzoval na poli článku 10 Úmluvy na základě čtyř kritérií: kontext komentářů, kroky učiněné stěžovatelskou společností za účelem odstranění komentářů, možnost odpovědnosti autorů komentářů jako alternativa k odpovědnosti stěžovatelské a důsledky vnitrostátního řízení pro tuto společnost Podle těchto kritérii posuzoval projednávaný případ i senát páté sekce a velký senát neshledal důvod se od uvedeného postupu odchýlit.
Vzhledem k tomu, že internet se stal jedním z hlavních nástrojů, jimiž jednotlivci uplatňují své právo na svobodu projevu, je podle ESLP potřeba zásahy do výkonu uvedeného práva posuzovat zvláště pečlivě, neboť mohou mít odrazující účinek, který s sebou nese riziko autocenzury.
Soud v Nîmes měl podle ESLP pravdu, když rozhodl, že stěžovatel si musel být vědom rizika, které jeho profil v době voleb představuje. Rozhodnutí byla přiměřená s ohledem na relativně malou majetkovou újmu, kterou stěžovatel utrpěl (4 000 EUR). Nebylo přitom prokázáno, že by trestněprávní odsouzení mělo pro stěžovatele další důsledky, například v podobě odrazujícího účinku pro jeho svobodu projevu nebo negativního dopadu na jeho politickou dráhu či vztah s voliči.
Na Facebooku politika nebyl velký „provoz“
Vnitrostátní soudy se navíc konkrétně zabývaly otázkou, zda stěžovatel o protiprávních komentářích zveřejněných na své „zdi“ věděl. Během vyšetřování stěžovatel uvedl, že na svůj účet na Facebooku chodí každý den, avšak komentářů zveřejněných na jeho „zdi“ je příliš mnoho na to, aby je mohl pravidelně číst, jelikož počet jeho „přátel“ přesahuje 1800 a tito mohou komentáře přidávat 24 hodin denně.
Ve skutečnosti však během jednání před Soudem vyšlo najevo, že pod předmětným příspěvkem stěžovatele z října 2011 se objevilo pouze asi patnáct komentářů. Nelze tedy dle ESLP mluvit o obtížích způsobených potenciálně nadměrným provozem na účtu politika a kapacitách potřebných k zajištění jeho účinné kontroly.
V této souvislosti Soud konstatoval, že je vhodné provést posouzení přiměřenosti na základě míry odpovědnosti, kterou lze přičíst danému majiteli účtu: soukromá osoba s omezenou známostí a reprezentativností bude mít menší rozsah povinností než místní politik nebo kandidát ve volbách do místní samosprávy, který zase bude nést menší zátěž než osobnost známá celostátně, na niž se nutně budou klást ještě větší nároky – viz případ Mesić proti Chorvatsku.
Velký senát Soudu shledal třinácti hlasy proti čtyřem, že nedošlo k porušení práva na svobodu projevu podle článku 10 Úmluvy v souvislosti s trestněprávním postihem politika za nepřijetí opatření proti nenávistným komentářům zveřejněným třetími osobami na jeho sociální síti.
Poniżej opisuję dotychczasowej kalendarium zmiany unijnych traktatów w kontekście ataku UE na Polskę z ostatnich lat. Stajemy przed wielkimi wyzwaniami, dlatego warto na chłodno spojrzeć w ciąg wydarzeń, które doprowadziły do dzisiejszego głosowania w PE.
Vážne to na západe budú uznávať?
