EU obecně

[petrp]

Lidé neví, že v EU skrytě probíhá reforma, kterou opravdu nechceme, řekla česká expertka
„Když jsme si brambory pěstovali doma, tak byly za 10, 12 korun za kilo,“ říká členka Evropského hospodářství a sociálního výboru a také členka Klubu 2019 Jarmila Dubravská s tím, že dnes si kupujeme kilo za dvacet, třicet korun. „O cenách teď rozhoduje ten, kdo zboží dováží,“ vysvětluje. Popsala také, co je možné udělat pro větší potravinovou soběstačnost a jak v obchodě poznat opravdu českou potravinu. Vysvětlila, co by znamenala dohoda EU–Mercosur. Zmínila i petici, která požaduje odtajnění původu potravin. Prozradila také, co se děje v EU ohledně suverenity jednotlivých států.
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/m ... tka-770905

[Alchymista]

https://cnn.iprima.cz/podminky-moskvy-d ... -eu-469028
Moskva nechce uzavřít mír, říká šéfka diplomacie EU. Dokazovat to mají podmínky, které si klade

Podmínky, které si klade Rusko pro souhlas s příměřím ve válce na Ukrajině, ukazují, že Moskva ve skutečnosti nechce mír, řekla novinářům šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová před pondělním jednáním ministrů zahraničí bloku v Bruselu. Česko na zasedání zastupuje ministr Jan Lipavský, který chce se svými protějšky probrat i téma dalšího vysílání rozhlasové stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), s jejímž financováním končí americká vláda.

Šéfka unijní diplomacie zopakovala, že pokud jde o jednání o Ukrajině, „mír je nyní na ruské straně hřiště“.

„Podmínky, které předložili, ukazují, že ve skutečnosti nechtějí mír, protože jde o všechny jejich konečné cíle, kterých chtějí ve válce dosáhnout,“ řekla Kallasová na adresu Ruska.

Minulý týden přinesl posun v diplomatickém úsilí o ukončení více než tři roky trvající ruské vojenské agrese vůči Ukrajině, když Ukrajina po schůzce s představiteli USA v Saúdské Arábii oznámila přijetí návrhu Washingtonu na třicetidenní klid zbraní.
Očekávaný hovor Trumpa a Putina

Šéf Kremlu Vladimir Putin ve čtvrtek uvedl, že Moskva souhlasí, ale upozornil, že stále existuje řada otázek. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poté Rusko obvinil, že záměrně klade podmínky, protože chce ve válce pokračovat.

Americký prezident Donald Trump v noci na pondělí uvedl, že bude v úterý s Putinem hovořit. „Chceme zjistit, zda můžeme tuto válku ukončit. Možná můžeme, možná ne, ale myslím, že máme velmi dobrou šanci,“ řekl před novináři na palubě speciálu Air Force One.

[homer]

Masivní investice během delšího období, preferování zbrojních firem z Evropské unie a „podobně smýšlejících třetích zemí“, společné nákupy zbraní či jednoduší financování obranných projektů. To vše má přinést plán Evropské komise, který shrnuje takzvaný White Paper. Ten v minulém týdnu unikl do médií, oficiálně představen bude ve středu. Klíčovým aspektem má být podle Evropského parlamentu také většinové hlasování o obranných záležitostech místo jednomyslného.

„Rusko představuje pro Unii existenční hrozbu a vzhledem k jeho minulým invazím ke svým sousedům a k současné expanzivní politice bude potřeba odstrašit od ruské ozbrojené agrese a setrvávat i po uzavření spravedlivé a trvalé mírové dohody s Ukrajinou,“ uvádí se v návrhu. Bezprostřední prioritou je podle serveru Politico zajistit, aby „Ukrajina mohla i nadále odrážet ruské útoky“.

Dokument nastiňuje sedm klíčových oblastí pro prioritní investice: vzdušná a protiraketová obrana, dělostřelecké systémy; munice a rakety, bezpilotní letouny a protidronové systémy, vojenská mobilita, umělá inteligence, kvantový, kybernetický a elektronický boj, a strategické prostředky, bojové schopnosti a ochrana kritické infrastruktury. EK rovněž ujišťuje, že členské země budou i nadále v roli řídícího orgánu, respektive uklidňuje, že Brusel nehodlá zasahovat do oblastí národní suverenity.

https://www.echo24.cz/a/HvsXC/zpravy-za ... oslanci-ek

[homer]

Zbrojařské firmy ze Spojených států, Británie a Turecka budou vyloučeny z nového finančního nástroje Evropské unie pro nákup zbraní ve výši 150 miliard eur (3,75 bilionu korun). Uvedl to deník Financial Times (FT), podle nějž jde o vítězství Francie.

Podle návrhu předloženého Evropskou komisí by se nákupů z plánovaného fondu mohly účastnit pouze společnosti z EU a ze třetích zemí, které mají s blokem podepsanou dohodu o obraně. Z fondu budou rovněž vyloučeny všechny vyspělé zbraňové systémy, u nichž dodávající země může omezit či znemožnit jejich nasazení.

https://www.echo24.cz/a/HKMnZ/zpravy-fi ... niho-fondu

[homer]

Měla to být ambiciózní evropská odpověď na politiku Donalda Trumpa k Ukrajině. Komisařka pro zahraniční a obranou politiku Kaja Kallasová navrhla ve čtvrtek v Bruselu vojenskou pomoc Kyjevu ve výši 40 miliard eur. Nakonec však neprošel ani o dost méně ambiciózní plán pěti miliard eur na dva miliony dělostřeleckých nábojů. Proti tentokrát překvapivě nebylo pouze Maďarsko, ale i další evropské země.

Očekávaný nesouhlas přišel z Maďarska, které se staví proti dalšímu vyzbrojování Ukrajiny. "Maďarsko má jiný postoj než ostatních 26 zemí, pokud jde o podporu Ukrajiny v dosažení míru," reagoval předseda Evropské rady Antonio Costa. Švédský premiér Ulf Kristersson na to měl jednoznačnější názor: "Jednoduchý závěr je, že my máme pravdu a Maďarsko se mýlí," zhodnotil.

"Maďarsko to sice nepodpořilo, ale myslím si, a zaznělo to i v diskusi od jiných lídrů, že Evropa vychází z této krize silnější," řekl k summitu premiér Petr Fiala.

https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/su ... f6b220ee8/

[martanus]

Tři státy EU se důrazně ohradily proti odvetným clům na zboží ze Spojených států, píše deník Daily Express. Orgány Francie, Itálie a Irska uvedly, že tato opatření by pouze poškodila ekonomiky evropských zemí. Podle názoru autora článku tak začíná občanská válka.

Řeč je o dvousetprocentních clech na americký alkohol, která Evropská unie velmi výhružně slíbila zavést. Státy se toho z nějakého důvodu nebály. Nyní však mají evropské země o důvod víc, proč mezi sebou bojovat.

https://t.me/selskyrozum/119406

[Alchymista]

https://www.echo24.cz/a/HKsUa/zpravy-do ... ky-majetek
Vyvlastňování ruského majetku půjde jen v trestním řízení, říká ministr Blažek

V Evropě je shoda, že z právního hlediska bude možné konfiskovat zmrazený ruský majetek pouze přes trestní řízení. To by se mohlo zahájit typicky pro obcházení sankcí. Uvedl to ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Vyjádřil se také k možnosti vyslat české vojáky v rámci mírové mise na Ukrajinu a dodal, že k tomuto kroku je ještě daleko, nicméně „slovních proklamací“ na podporu Ukrajiny už bylo dost a dávalo by smysl využít možnost reálného zapojení. Dodal, že Rusko je nebezpečné.

Ministr Blažek připomněl, že zmrazení majetku není to stejné jako jeho vyvlastnění, protože při zmrazení nedochází k převodu vlastnických práv. Podle něj se chystá v této věci rezoluce, gesčním ministerstvem jsou zahraniční věci, nikoliv ministerstvo spravedlnosti.

„Ale rezolucí můžeme schválit, kolik chceme. Existuje v Evropě shoda, že půjde tento majetek konfiskovat jedině v trestním řízení. To by mohlo být typicky obcházení sankcí a teprve poté je možné konfiskovat. Nepůjde to tak, že si na vládě sedneme a řekneme, že tento majetek zkonfiskujeme. Cílem je dospět k takovému řešení, které nebude k větší škodě než k užitku,“ řekl v Otázkách Václava Moravce Blažek. Pokud by se pravidla nastavila právně špatně, mohli by pak v nejhorším případě Rusové vysoudit majetek zpátky a ještě získat náhradu škody.

Hovořil také o tom, jak se v 90. letech vyváděl ruský majetek na Západ za podpory západních bank. „Musíme být velmi praktičtí velmi realističtí. Mnoho západních států, my jako Česká republika ne, je s Ruskem majetkově provázáno a brání té konfiskaci,“ řekl Blažek s tím, že doufá, že dojde k dohodě v dohledné době. „Ale já u toho nesedím. Nicméně určitě to jde, pokud bude vůle,“ dodal ministr.

Vyjádřil se také k situaci na Ukrajině, kdy řekl, že cíl Donalda Trumpa dosáhnout příměří mezi Ruskem a Ukrajinou do 20. dubna je symbolicky zvláštní, neboť se v tento den slavil v nacistickém Německu den narození vůdce Adolfa Hitlera. K vyjádření prezidenta Petra Pavla o možnosti vyslání českých vojáků jako součást evropské mise Blažek řekl, že jde o novou věc a že prezident mluvil v podmiňovacím způsobu, což dává smysl, jelikož míru ještě dosaženo nebylo.
Piráti i STAN jsou pro vyslání českých vojáků na Ukrajinu

Vyslání jednotek by musely schválit obě komory Parlamentu ČR. „Já jsem ministr spravedlnosti a neřeknu vám pevné stanovisko. Debata, čeho jsme schopni, se musí vést na odborné úrovni, tedy mezi ministryní obrany, premiérem a prezidentem. Pokud se shodnou na tom, že to k něčemu bude a jsme toho schopni, tak tu ruku ve sněmovně zvednu,“ uvedl Blažek

„Jedna věc je pravda. Nemůžeme pořád jen verbálně někoho podporovat a k tomu nic moc nedělat. Pokud vznikne nějaká možnost řešení, že by se Česká republika mohla nějakým způsobem reálně zapojit, tak myslím, že to dává smysl. Slovních proklamací už bylo dost,“ řekl Blažek s tím, že Rusko se po pádu Sovětského svazu zjevně postavilo na nohy a je nebezpečné.

Exministryně spravedlnosti a poslankyně Helena Válková (ANO) uvedla, že k hlasování ve sněmovně je „strašně dlouhá cesta“ a bude potřeba respektovat i mezinárodní právo. „Je to čistá teorie. Ten podmiňovací způsob jsem ve slovech pana prezidenta slyšela velmi jasně. Musíme udělat důkladnou analýzu toho, kolik máme vojáků a zda jsme schopni toto přání naplnit. Mírové síly se musí definovat, je to příliš vágní pojem ve chvíli, kdy ještě probíhá válečný konflikt,“ řekla Válková. Podle šéfa hnutí ANO Andreje Babiše na to Česko nemá dostatek vojáků, pokud má armáda plnit všechny stávající úkoly.

Šéf pirátských poslanců Jakub Michálek uvedl, že o postoji prezidenta diskutovali s vedením strany včetně jejího předsedy Zdeňka Hřiba. „Máme plnou shodu, že se musíme primárně postarat o bezpečnost České republiky a o bezpečnost našeho kontinentu. Pokud bude většina evropských států chtít posílit třeba vojenskou přítomnost třeba na západní Ukrajině, tak Česká republika by se toho měla účastnit,“ řekl Michálek.

Podobně se vyjádřil i šéf hnutí STAN Vít Rakušan. „(Mírové sbory) musí mít jasně definovanou funkci a mandát, a to dohlížet na dodržování příměří nebo podmínek míru mezi Ukrajinou a Ruskem. Česko jako jedna ze zemí, které má Rusko stále ve své mentální sféře vlivu, by se v žádném případě nemělo zříkat odpovědnosti za hledání dlouhodobě udržitelného mírového řešení,“ napsal Rakušan na síti X.

[homer]

Budoucnost ocelářství v České republice a ve státech Evropské unie je nejistá. Odvětví by se mohlo dál zmenšovat či přestat v současné podobě zcela existovat, varují odborníci. Obor podle nich negativně ovlivňuje nejen celkové zpomalení evropské ekonomiky, ale také nízká poptávka, drahé ceny energií, tlak na ekologičtější výrobu a dovoz levné oceli z Asie.

Pozitivní vývoj v odvětví momentálně nevidí ani analytik investiční platformy XTB Jiří Tyleček. Tlak na zvýšení výroby v obranném průmyslu by sice podle něj mohl pomoci zvýšit poptávku po oceli, pokud se ale nepodaří vyřešit drahé energie, bude se celý sektor v dlouhodobém horizontu dále zmenšovat, míní.

„Určitý pozitivní efekt může přinést modernizace, ale kvůli dražší výrobě ve srovnání s Čínou a dalšími levnými zeměmi se bude ekologická ocel bez dotací jen obtížně prosazovat. Nevidím světlo na konci tunelu pro ekologickou a zároveň konkurenceschopnou výrobu oceli v Evropě,“ řekl Tyleček.

Podle analytika portálu Capitalinked.com Radima Dohnala v současnosti vzniká otázka, zda má v ČR existovat prvovýroba surové oceli, když se v ČR netěží železná ruda. „V Dánsku se už roky nevyrábí primární ocel, a i přesto má špičkové výrobce zbraní. Pokud bude v EU fungovat jednotný trh bez překážek, pak zřejmě i pro vyšší objem zbrojařské výroby v ČR postačí na území mít jen sekundární výrobu oceli a tu posílit,“ sdělil Dohnal.

https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika ... k-40514242

[petrp]

Krev jim nevadí. Kobza ke špičkám EU, které si třesou rukou s novým syrským režimem
Poslanec SPD a bývalý diplomat Jiří Kobza tepe vedení EU za to, jak se sbližuje s novým syrským režimem, ačkoliv v Sýrii jsou vražděni alavité. „Vůbec jim při tom nevadí, že při tom mají na rukou krev tisíců nevinných obětí. To vše s pochybným cílem rozbít stabilní uspořádání na Blízkém východě a vést tam jakousi proxy válku proti Rusku a Číně prostřednictvím boje proti jejich spojeneckým režimům,“ říká.
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/r ... mem-771228

[martanus]

EÚ nemôže rozmraziť ruské aktíva, pretože výnosy z ich reinvestovania sú zárukou za vojenské pôžičky G7 Ukrajine, tvrdí šéf Európskej rady Costa

https://t.me/casusbellilive/205786

[petrp]

Čím víc dluhů, tím blíže k Evropské federaci
Jak se EU vzdaluje od prosperity, stejně jako od lidí, je jasně vidět na přístupu k energiím, dekarbonizaci, elektromobilitě, celém Green Dealu (teď už vlastně Clean Industrial Dealu), ale i ilegální migraci. Pod tím vším je podepsaná předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a její komisaři. Ale také všechny státní politické reprezentace, které její nerealistické a v důsledku sebevražedné návrhy schvalují.

Ti samí lidé a politické strany ovšem nyní tvrdí, že nás vyvedou z problémů, do nichž členské státy zavedly. Chtějí na to navíc použít stejný recept, jako používali dosud. Tedy další dluhy. A samozřejmě „více Evropy“.

Po rozběhnutí rychlé dekarbonizace a „modernizace“ energetiky a následně průmyslu v rámci Green Dealu je dalším cílem vůdců unie „společná obrana“. Což samo o sobě není špatná myšlenka. Jenže jakkoli dobrá myšlenka, uskutečňovaná špatnými politiky, skončí vždy špatně. Jak je přitom vedení Unie neschopné, či spíše všeho schopné, je zcela zřetelné právě z osudu energetiky a průmyslu. Ve skutečnosti totiž vzývaná dekarbonizace vede jen k růstu cen energií kvůli nestabilitě dodávek, obrovským dotacím pro neefektivní občasné zdroje (fotovoltaiku a vítr) a vynuceným investicím do sítí. Vysoké ceny vedou místo k modernizaci průmyslu k jeho rychlé ztrátě konkurenceschopnosti, což je již dobře vidět například v automobilovém, chemickém či hutním průmyslu.
https://denik.to/cim-vic-dluhu-tim-bliz ... -federaci/

[skflanker_]

Dovoz ruského plynu do EÚ sa vlani zvýšil o 18 % napriek plánu Únie dodávky fosílnych palív z Ruska do roku 2027 postupne ukončiť. Podiel na raste mali hlavne Taliansko, Česko a Francúzsko, uvádza vo svojej analýze inštitút Ember

Zdroj https://t.me/slovenskymedved/19762 z 27.03.2025

V roku 2024 Európa zvýšila nákup ruského plynu o 18 %

Zdroj https://t.me/spravy_slovakia/14666 z 27.03.2025

[homer]

Annalena Baerbocková navrhla, aby se v reakci na americká cla zavedl v EU poplatek za upgrade iPhonu - 10 centů za upgrade by mohlo Evropě přinést hodně peněz.

Úřadující německá ministryně zahraničních věcí Annalena Baerbocková navrhla, že v reakci na americká cla by země EU měly zavést daň z aktualizací softwaru pro chytré telefony vyrobené v USA.

"Pokud ostatní, stejně jako dnes, hovoří o 25procentním clu, pak můžeme hovořit o celém našem souboru nástrojů. Jak často aktualizujeme svůj iPhone? Takže 10 centů za to by mohlo Evropě přinést hodně peněz," řekla na konferenci v Berlíně. Zároveň dodala, že "ostatním by se to asi moc nelíbilo".

https://t.me/selskyrozum/120036

[homer]

Evropská unie by v reakci na americká cla mohla uvalit poplatky na on-line platební firmu PayPal. Podle agentury Reuters to v pátek novinářům v Berlíně řekl poslanec Evropského parlamentu (EP) Bernd Lange, který vede parlamentní výbor pro mezinárodní obchod.

https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika ... l-40515061

[Alchymista]

https://www.prvnizpravy.cz/zpravy/polit ... u-kritiky/
Bruselská mašinérie neziskových dotací pod palbou kritiky

Evropská komise čelí nebývalému tlaku kvůli skandálu s financováním politicky angažovaných neziskových organizací. Konzervativní skupina Patrioti pro Evropu žádá zveřejnění až 10 000 smluv. Pokud Komise nebude jednat, hrozí žaloba.
Evropská unie se dlouhodobě prezentuje jako strážce demokratických hodnot a právního státu. Avšak za těmito ideály se zjevně skrývá síť netransparentních toků peněz, které proudí do neziskových organizací s jasně ideologickým zaměřením.

Nově odhalené informace o masivním financování tzv. „progresivního aktivismu“ z peněz evropských daňových poplatníků vyvolaly bouři a konzervativní europoslanci ze skupiny Patriots for Europe (PfE) nyní vyhlásili otevřený boj za transparentnost.

„Evropští občané mají právo vědět, které neziskovky byly financovány, za jakým účelem a v jaké výši,“ prohlásil maďarský europoslanec Csaba Dömötör (Fidesz) na tiskové konferenci 27. března.

Podle European Conservative se konzervativci pokusili domoci se odpovědí podáním 86 žádostí o informace podle práva na svobodný přístup k informacím. Ty byly ve všech případech zamítnuty nebo ignorovány, údajně kvůli příliš „vágnímu“ znění, což však, jak upozorňuje Dömötör na serveru european conservative, není důvodem k zamítnutí podle práva EU.

Kauza nabývá na síle i díky uniklým informacím z rozpočtového výboru EP, které ukazují, že může jít až o 10 000 smluv, uzavřených mezi Evropskou komisí a různými neziskovkami. Tyto organizace podle konzervativců nejenže získávají stamiliony eur, ale následně vystupují jako tzv. stakeholdery v legislativním procesu EU, čímž ovlivňují politiku Unie v duchu progresivních agend.

Například 2,4 milionu eur bylo vyplaceno na projekt s názvem „podpora queer feministických intersekcionálních odporů“, což je zcela zjevně politicky laděný projekt, jenž má s neutrálním občanským přínosem pramálo společného.

Frank Furedi, ředitel think-tanku MCC Brussels, situaci shrnul jednoznačně:

„To, co se děje v Bruselu, je nejlépe popsatelné jako parazitický vztah. Komise platí neziskovky, pak je pozve jako konzultanty, a ony samozřejmě říkají to, co Komise chce slyšet. To je cyklus korupce, nikoliv peněz, ale demokracie samotné,“ řekl Furedi.

Ze zveřejněných příkladů vyplývá, že EU financovala i protivládní protesty v několika konzervativních členských státech, stejně jako organizace zaměřené výhradně na žaloby proti členským státům ve věci ilegální migrace. To je z pohledu demokratické rovnováhy mezi národními vládami a institucemi EU neakceptovatelné.

Vzhledem k tomu, že stížnosti na netransparentnost předešlému evropskému ombudsmanovi zůstávaly dlouhodobě bez reakce Komise, obrátili se Patrioti na novou ombudsmanku Teresu Anjinho. Je však nepravděpodobné, že by von der Leyenina Komise přestala tyto výzvy ignorovat. Proto se skupina PfE připravuje na právní kroky a žalobu na Evropskou komisi za porušení základního práva na informace.

Podle MEP Andráse Lászlóa problém přesahuje samotné neziskovky. Konzervativci upozorňují na nerovné postavení médií: zatímco „EU-friendly“ levicová média přijímají miliony z fondů EU, často prostřednictvím neprůhledných zprostředkovatelů, konzervativní média jsou v EP systematicky marginalizována, mnohá nedostala ani základní akreditaci.

Tento mechanismus připomíná podle MCC Brussels i praktiky USAID, která údajně platila přes 6000 novinářů po celém světě. A Unie se podle nich chová stejně.

„Nemůžeme čekat, že nám mainstreamová média pomohou v boji za transparentnost, jsou totiž také na výplatní pásce,“ dodal András László.

Jedním z návrhů konzervativců je zřízení nezávislého orgánu ve stylu amerického Department of Government Efficiency, tzv. EU DOGE. Ten by prováděl systematický audit smluv s neziskovkami i komerčními dodavateli EU. Podle konzervativců je jedinou cestou ven z této krize zcela veřejná, dohledatelná databáze všech plateb z veřejných zdrojů.

Skandál, který se teprve rozplétá, je výbušný nejen pro samotné instituce EU, ale i pro budoucnost evropské demokracie. Pokud se potvrdí, že se Unie stala nástrojem ideologického aktivismu placeného z kapes občanů, pak je nejvyšší čas znovu otevřít diskusi o podstatě evropské integrace.

„Chceme jen transparentnost. Teď je řada na Komisi, aby dokázala, že ctí demokratické hodnoty – ty samé hodnoty, které vyžaduje od členských států,“ prohlásil maďarský europoslanec zasedající ve frakci Patrioti pro Evropu Csaba Dömötör.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/evropa-se-kv ... eho-zbozi/
Evropa se kvůli americkým clům připravuje na příval čínského zboží

Jak vypadá ekonomická noční můra? Evropská unie připravila mimořádná opatření, aby zabránila náporu zlevněných výrobků poté, co na jejich dovoz do USA americký režim Donalda Trumpa uvalil vysoké celní tarify.

Analytici varují, že záplava zlevněného čínského zboží ještě znásobí ekonomické nebezpečí, které pro Evropu představují cla Donalda Trumpa. Nutí Brusel připravit opatření na ochranu před vlnou levného zboží z Asie.

Dopad Trumpových cel vůči ekonomikám, jako je Čína a Vietnam, znamená, že Brusel nyní musí být ve střehu před přílivem asijských výrobků, jenž se přesměruje na evropský trh. Komise v reakci na to připravuje nová mimořádná cla, uvedli úředníci a dodali, že posílili dohled nad dovozními toky.

„Bezprostřední obchodní šok pro Asii se pravděpodobně odrazí zpět do Evropy,“ řekl listu Financial Times hlavní ekonom Deutsche Bank Robin Winkler. Čínští výrobci se budou snažit prodávat více svých výrobků v Evropě a jinde, protože v USA čelí „hrozivé celní zdi“.

„Budeme muset přijmout ochranná opatření pro více našich průmyslových odvětví,“ řekl témuž titulu vysoce postavený diplomat EU. „Velmi se obáváme, že to jen vystupňuje napětí s Čínou. Neočekávám, že by Peking svůj model podpory vývozu změnil.“ Diplomat dodal, že EU již na čínské elektromobily uvalila cla ve výši až 35 procent. Je možné, že u dalších výrobků bude muset Brusel sáhnout „mnohem výše“.

EU patří mezi ekonomiky, na které se vztahuje dvacetiprocentní clo, vyšší než základní desetiprocentní sazba, které Bílý dům uplatňuje vůči všem obchodním partnerům s výjimkou Kanady a Mexika. Podle Yale Budget Lab zvýšila Trumpova opatření efektivní celní sazbu USA na nejvyšší úroveň od roku 1909.

Čína však bude postižena ještě více než většina ostatních zemí. Peking čelí „recipročnímu“ 34procentnímu clu, které doplňuje 20procentní poplatek, který již prezident zavedl. Prezident se rovněž zaměřil na země, přes které čínské společnosti odvádějí výrobky do USA, mezi nimiž je i Vietnam; ten čelí novému clu ve výši 46 procent. Analytici spekulují, že by tato opatření mohla EU a Čínu sblížit.

Francouzský prezident Emmanuel Macron varoval, že vysoké odvody pro asijské země by je mohly vést k přesměrování jejich dodatečných kapacit do Evropy, což by mohlo mít „masivní důsledky“ pro průmysl kontinentu.

Hrozí čínský dumping
Andrzej Szczepaniak, ekonom společnosti Nomura, poznamenal, že cla na Čínu jsou „mnohem vyšší, než mnozí – včetně nás – očekávali“. V důsledku toho by se „podstatně“ zvýšilo riziko „dumpingu čínského zboží v Evropě“. To by mohlo snížit inflaci, což by zase mohlo vést k dalšímu a rychlejšímu snižování úrokových sazeb ze strany Evropské centrální banky.

S podobnými tlaky se EU musela potýkat již během Trumpova prvního funkčního období. Poté, co Trump v roce 2018 uplatnil podobná opatření, zavedl Brusel 25procentní „ochranná“ cla na dovoz oceli nad rámec kvóty. To mělo zabránit tomu, aby se výrobky od vývozců, jako je Čína, přesměrovaly na jednotný trh vzhledem k překážkám ze strany USA.

Úředníci uvedli, že jsou připraveni podobně jednat znovu. „Můžeme uzavřít naše trhy kvůli neočekávanému náhlému přílivu dovozu,“ uvedl jeden z vysokých úředníků Komise. „U oceli jsme to už nějakou dobu měli a uvidíme, zda to budeme potřebovat i u jiných odvětví.“

[Alchymista]

https://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/ska ... -kritikum/
Skandál EU je nyní oficiální: Leyenová platila kampaně proti kritikům

Brusel vyplatil miliony ekologickým organizacím – ale nejen za klima: EU financovala cílené kampaně proti politickým oponentům a nepohodlným hlasům. Po letech kritiky nyní Komise tento skandál oficiálně přiznala. (Foto: Depositphoto)

Podezření se objevuje již léta, ale nyní je to oficiální: Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové podporovala z peněz daňových poplatníků ekologické organizace – a to nejen na ochranu klimatu a životního prostředí, ale také na politické pomlouvačné kampaně. Cílem financovaných nevládních organizací bylo zaměřit se na kritiky klimatické politiky Bruselu.

Ústní sprcha proti konzervativcům a kritikům
Výbušné přiznání: V oficiálním prohlášení Komise přiznává, že v rámci financovaných programů nevládních organizací docházelo k „nevhodným lobbistickým aktivitám“. Zřejmě se tím myslí cílené útoky na politické oponenty, kteří se stavěli proti jednotlivým plánům EU.

Dotace na propagandu
Případ se konkrétně týká programu financování „LIFE“ v hodnotě miliard eur, který byl určen na podporu projektů v oblasti životního prostředí a opatření v oblasti klimatu.

Ukázalo se však, že organizace byly placeny i za to, aby tyto prostředky využívaly k mobilizaci proti konzervativním politikům a kritickým hlasům.

Interní dokumenty již dříve zmiňovaly „spolupráci“ s nevládními organizacemi, při níž bylo dohodnuto, proti komu se bude lobbovat. Nyní Brusel poprvé přiznává: ano, takové případy existovaly – a ano, byly problematické.

Finanční toky neziskovek
Zvláště pikantní je, že nedostatečná finanční transparentnost není ojedinělým případem. Pouze přibližně třetina nevládních organizací považovaných za „neziskové“ zveřejňuje, odkud pocházejí jejich finanční prostředky – a co přesně s penězi EU dělají. Přesto i nadále dostávají finanční prostředky.

Na podzim 2024 – pod rostoucím tlakem konzervativní skupiny v Evropském parlamentu (EPP) – Komise poprvé zareagovala: Vnitřní směrnice zakázala projektům nevládních organizací využívat dotace k lobbování v institucích EU. To však byl zřejmě jen první krok.

Nyní přichází druhý: Brusel oznamuje „opravy“ programu LIFE a slibuje větší transparentnost. Skutečný nový začátek? Komise chce i nadále podporovat nevládní organizace – ale „ne proti politickým opatřením nebo poslancům Evropského parlamentu“.

Pro skupinu EPP je toto přijetí úspěchem. Peter Liese (CDU), mluvčí křesťanských demokratů pro životní prostředí, hovoří o „jasném pochybení“ ze strany jednotlivých úředníků EU a nevládních organizací. Náprava je opožděná, ale nutná: „Vítáme prohlášení Komise. Zneužívání fondů EU k politickému ovlivňování musí skončit.“

Role Ursuly von der Leyenové zůstává nejasná. Kandidovala jako hlavní kandidátka EPP v eurovolbách v roce 2024 – a jako předsedkyně Komise nese politickou odpovědnost.

[Alchymista]

https://www.echo24.cz/a/H5qq2/zpravy-sv ... niverzitam
Evropa chystá miliony pro americké vědce, kterým Trump nepřeje

Evropská unie i jednotlivé evropské státy a vzdělávací instituce otevírají náruč pro americké vědce, kteří opouští americké univerzity. Ty čelí tlaku americké vlády na ukončení programů o genderu, omezování výzkumu klimatu či RNA vakcín. Trumpova administrativa také cílí proti antisemitismu na univerzitách. Z těchto důvodů z amerických univerzit pomalu odchází někteří výzkumníci, čehož chce Evropa využít, píše Politico či The New York Times.

Americká administrativa Donalda Trumpa začala vystupovat proti univerzitám v zemi na více úrovních. Trump exekutivním příkazem nařídil konec programů DEI, tedy programů diverzity a inkluze. Pokud školy a univerzity do devíti dnů nedosvědčí, že programy neukončily, přijdou o federální financování. Podle nové administrativy současný systém přijímání a zvýhodňování studentů z menšin porušuje americké zákony o občanských právech. Administrativa také požaduje, aby univerzity více zasahovaly proti antisemitismu a pokud tak neučiní, hrozí jim ztráta financování taktéž. Administrativa také začala rušit víza studentům, kteří vyjadřují antisemitské postoje. Požaduje ukončení programů zabývajících se genderem a omezuje financování některých klimatických institucí či programů zabývající se RNA vakcínami.

Evropská unie však v tažení americké administrativy vidí příležitost. „Současná globální situace je příležitostí ukázat, že Evropa zůstává bezpečným prostorem pro vědu a výzkum,“ uvedla eurokomisařka pro startupy, výzkum a inovace Jekatěrina Zaharievová během vystoupení v Evropském parlamentu. „Evropa může a měla by být nejlepším místem pro vědeckou práci — místem, které přitahuje a udrží výzkumníky z celého světa.“

Podle ní má Evropská unie jedinečnou příležitost stát se útočištěm pro špičkové vědce. EU proto navyšuje granty Evropské výzkumné rady (ERC) až na 4,5 milionu eur pro ty, kdo do Evropy přijdou z USA.

Prezidentka ERC Maria Leptinová zdůraznila, že cílem není „lovit mozky“, ale pomoci kolegům ve Spojených státech. „Chceme zachovat tradici otevřenosti a podpory nezávislého výzkumu bez ohledu na národnost žadatelů o grant,“ uvedla pro Politico.

Evropská komise zároveň připravuje speciální vízový režim pro talenty a plán, jak univerzitám a vládám v EU pomoci sdílet zdroje při náboru amerických vědců.

Do náboru se zapojují i regionální a národní vlády. Berlín zřizuje speciální fond na podporu amerických vědců v oblasti medicíny a sociálních věd. Katalánsko představilo program Catalonian Talent Bridge v hodnotě 30 milionů eur, který vytvoří 78 míst pro americké vědce v místních univerzitách a výzkumných institucích.

Osm významných německých vědců tento týden publikovalo výzvu v Der Spiegel, v níž žádají vládu o cílený nábor „100 chytrých hlav“ pro Německo. Odkazují přitom na historické příklady vědců jako Albert Einstein nebo Lise Meitnerová, kteří z Evropy utekli před nacisty. Nyní má Evropa podle nich šanci „obrátit odliv mozků“ a posílit vlastní inovační kapacitu.

Philippe Baptiste, francouzský ministr pro vysoké školství a výzkum, patří k nejaktivnějším evropským představitelům v této oblasti. Baptiste, který před svým nástupem do vlády vedl francouzské Národní centrum kosmických studií, označil rozhodnutí Trumpovy administrativy za „kolektivní šílenství“, které vyžaduje rychlou a ráznou reakci celého světa.

Více než 350 vědců podepsalo petici zveřejněnou tento týden ve francouzském deníku Le Monde, která podobně vyzývá Evropskou komisi, aby zřídila nouzový fond ve výši 750 milionů eur na ubytování tisíců výzkumných pracovníků pracujících ve Spojených státech.

Francouzská univerzita Aix-Marseille (AMU) nedávno spustila program Safe Space for Science, který má za 16 milionů dolarů přilákat až 15 amerických výzkumníků, jejichž práce je podle ní „ohrožena nebo omezena“ současnou administrativou. Prezident univerzity Eric Berton uvedl, že šlo o reakci na „rozhořčení nad tím, co se děje našim americkým kolegům“. Do programu se přihlásilo téměř 150 vědců z prestižních institucí, jako jsou Yale, Columbia nebo Stanford, ale i například z NASA.

Ve Francii na kroky americké administrativy reaguje například i nadace pro výzkum rakoviny v Paříži, když oznámila, že okamžitě vyčlení 3,5 milionu eur na přijetí amerických výzkumníků v oblasti rakoviny. Španělsko pak chce otevřít svůj program Atrae, původně určený k návratu španělských vědců ze zahraničí, i k náboru Američanů.

[Alchymista]

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/m ... nii-771941
Nová akce EU: Barevně sladěné sanitky v celé Unii

Od roku 2027 má být po celé EU harmonizována barva a vybavení sanitních vozů, aby pacient z jiné členské země nebyl překvapen. Vyhláška rovněž sjednocuje majáky, které budou ve dne červené, což je prý lépe viditelné, a v noci modré, aby se odlišily od světel automobilů. Zpráva nevyšla na Apríla, ale až několik dní poté a potvrdil ji mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.

Český rozhlas upozornil, že se v Bruselu připravují pravidla pro jednotné barevné sladění sanitek v celé EU. Vedle stejné barvy by napříč EU měly mít sanitky i totožné vybavení. Od roku 2027.„I když vyhláška začíná platit tento rok, poskytovatelé zdravotnické záchranné služby nemusí nechat vozidla hned upravit. Nový design budou muset mít až vozidla zaregistrovaná v České republice od 1. ledna 2027,“ upřesnil pro Radiožurnál mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.

Na všech sanitkách v budoucnu najdete žluto-zelené šachovnice s modro-červenými majáky.

„Červená barva na majácích je výborně vidět i v době, kdy svítí sluníčko, kdežto modrá barva za těchto podmínek není vidět. Pokud by se používaly pouze červené majáky, tak za tmy mohou snadno splynout s koncovými světly projíždějících automobilů,“ vysvětluje dopravní expert Roman Budský.

Změní se také umístění log krajů. Ta se dosud mohla nacházet na různých místech na sanitkách, ale od 1. ledna 2027 budou loga všech krajů na sanitkách na stejném místě.

Některé starší vozy ale budou moci dosloužit v původních barvách.

[Alchymista]

https://www.echo24.cz/a/Hq7jy/zpravy-sv ... ace-evropa
„Německo už není první volba.“ Nové vlny migrantů teď míří v Evropě jinam

V Evropě dochází k posunu v migračních trendech. Německo, které po léta dominovalo jako nejvyhledávanější cílová země žadatelů o azyl, už není na prvním místě. Vyplývá to ze zprávy Evropské komise, kterou získal německý týdeník Welt am Sonntag.

V prvním čtvrtletí letošního roku, tedy mezi 1. lednem a 31. březnem, podalo v Německu žádost o azyl 37 387 osob. To znamená meziroční pokles o 41 procent. Nejvíce žádostí o ochranu nově obdržela Francie (40 871), následovaná Španělskem (39 318). Německo se ocitlo až na třetím místě.

Změna je patrná především u syrských uprchlíků, kteří tradičně tvořili velkou část žadatelů v Německu. Ačkoli více než polovina všech syrských žádostí o azyl v EU je stále podávána právě v Německu, celkový počet syrských žadatelů klesl. Ve srovnání s loňskem se jejich počet snížil o 56 procent. „Pozorujeme pokles žádostí z několika významných zemí původu, jako je Sýrie, Kolumbie nebo Turecko,“ uvádí zpráva Komise. Například tureckých žadatelů ubylo o 44 procent.

Zcela jiný trend ukazují data u jiných národností. Počet žadatelů z Venezuely vzrostl o 44 procent (25 375), žádosti od Ukrajinců dokonce o 84 procent, z Číny o 87 procent a z Indie o 56 procent. Komise upozorňuje, že „Francie je nyní hlavní cílovou zemí pro Ukrajince“.

Celkově bylo v EU, Norsku a Švýcarsku podáno v prvním čtvrtletí 210 641 žádostí o azyl. To představuje pokles o 19 procent oproti stejnému období loňského roku.

Na opačném konci žebříčku se ocitly Maďarsko a Slovensko, kde bylo podáno jen 22, respektive 37 žádostí. Obě země jsou známé svou přísnou migrační politikou.

Evropská komise přesto varuje před uspokojením. Znepokojení vyvolává především vývoj v Turecku po zatčení istanbulského starosty Ekrema Imamoglua. Komise konstatuje: „Politická perzekuce a ekonomický úpadek patří mezi hlavní důvody, proč Turci migrují. Eskalace situace by mohla vést ke zvýšení počtu žádostí o azyl a/nebo míry jejich uznávání v EU.“

Dalším rizikovým faktorem je podle Komise situace na Blízkém východě. Dokument označuje za problematickou „volatilní situaci v regionu a její dopady na migraci do EU“. Komise sleduje zejména nepokoje v Sýrii, kde v oblasti Latakíe, Tartúsu a Homsu dochází k násilnostem mezi údajnými alávitskými stoupenci svrženého diktátora Bašára Asada a představiteli nové vlády pocházejících z teroristických skupin. Podle expertů EU navíc „po pádu režimu došlo k oslabení syrské pobřežní stráže, její vybavení bylo částečně zničeno, a pašerácké sítě se mohou brzy reorganizovat“.

Evropská unie se snaží reagovat novou reformou azylové a migrační politiky, která byla přijata na jaře 2024 a má začít platit nejpozději v červnu 2026. Zavádí mimo jiné urychlené hraniční procedury pro migranty ze zemí s nízkou mírou uznávání. Záměrem je zkrátit rozhodovací proces a odradit od zneužívání systému.

Zavádění těchto opatření však naráží na odpor některých států. Například Maďarsko odmítá plánované kvóty na ubytování migrantů v uzavřených zařízeních. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka deníku Welt am Sonntag řekl: „To v žádném případě neuděláme. Mandát, který maďarská vláda dostala od voličů, je jasný: nechtějí vidět žádné migrační tábory v Maďarsku. A právě proto vůbec nevzniknou. To je jednoznačný volební příkaz.“

Potíže provázejí i technickou část reformy. Elektronický systém vstupu a výstupu (EES), který má automatizovat kontroly na hranicích pro občany třetích zemí bez povolení k pobytu, měl být spuštěn už v loňském roce. Kvůli technickým potížím však odstartuje až v říjnu 2025, a to pouze postupně. Do té doby budou muset být pasy nadále ručně razítkovány.