https://t.me/nabludatels/44055Podle agentury Bloomberg se strana Marine Le Penové po nedělních volbách hodlá vzdát členství v alianci ID (Identita a demokracie), jejímž členem je i nizozemská PVV Geerta Wilderse, a připojí se k Orbánově straně Patrioti Evropy a jejím partnerům z Rakouska a České republiky.
Do aliance chce údajně vstoupit také provládní italská strana Liga Mattea Salviniho.
Translated with www.DeepL.com/Translator (free version)
Alternativa pro Německo (AfD) splní všechny podmínky pro založení nové frakce v Evropském parlamentu, vyhlášení vzniku skupiny nazvané Evropa suverénních národů se očekává večer. Ke vznikající frakci se přidává maďarská krajně pravicová Naše vlast, jak dnes na síti X napsal šéf strany László Toroczkai.
„S nepřáteli Evropy nechceme vyjednávat a ani s nimi vycházet, chceme je porazit,“ uvedl Toroczkai. Poznamenal, že základy frakce byly položeny již loni v Budapešti uvedl šéf Naší vlasti László Toroczkai.
Německá média dnes píší o tom, že AfD, se kterou dosavadní spojenci včetně francouzského Národního sdružení (RN) Marine Le Penové už nechtějí spolupracovat, podařilo najít dostatek partnerů pro vznik nové frakce. Alternativa se tak vyhne tomu, aby v Evropském parlamentu usedla bez zařazení. Požadavky na vytvoření frakce stanovují nejméně 23 poslanců z alespoň sedmi zemí.
AfD byla původně členem frakce Identita a demokracie (ID), ze které byla ještě před eurovolbami vyloučena. Důvodem byly skandály týkající se volebního lídra strany Maximiliana Kraha. Prakticky všechny strany, které byly v ID, nyní přešly do frakce Patrioti pro Evropu. U jejího zrodu stály ANO expremiéra Andreje Babiše, maďarský Fidesz premiéra Viktora Orbána a Svobodná strana Rakouska (FPÖ).
Ke vznikající frakci Evropy suverénních národů se k AfD, české SPD a maďarské Naší vlasti připojili ještě europoslanci z bulharské strany Obrození, francouzské strany Znovudobytí!, litevské Unie lidu a spravedlnosti, polské Konfederace, slovenského neparlamentního hnutí Republika, španělské formace Se acabó la Fiesta (SALF; česky volně přeloženo Zábava skončila).
Evropský parlament vyjádřil v první rezoluci po červnových volbách podporu Ukrajině, která se brání před ruskou agresí. Usnesení podpořilo v parlamentu se 720 členy 495 europoslanců, proti jich bylo 137. Ve stejné rezoluci navíc europoslanci odsoudili mírovou misi maďarského premiéra Viktora Orbána.
Návrh rezoluce, která ostře vystupuje proti Moskvě i proti Orbánovi, předložili zástupci dvou největších parlamentních skupin – lidovců (EPP) a sociálních demokratů (S&D) – a představitelé liberální frakce Obnova Evropy (Renew Europe), Zelených a Evropských konzervativců a reformistů (ECR). Dohromady mají v Evropském parlamentu, kam bylo zvoleno celkem 720 europoslanců, přes 530 hlasů.
Orbán, jehož země v červenci zahájila půlroční předsednictví EU, se stal terčem kritiky kvůli svým nedávným cestám do Ruska a do Číny, které označil za „mírovou misi“ ve snaze ukončit válku na Ukrajině. S lídry zbývajících 26 zemí EU je nekonzultoval. Svou reakci už avizovala také Evropská komise, která hodlá bojkotovat jednání, která svolá Maďarsko z pozice předsednické země. Ve středu přijatá rezoluce žádá vyvození dalších důsledků vůči Maďarsku.
Bývalý člen Evropské komise Pavel Telička pro Echo24 řekl, že chování maďarského premiéra je z hlediska jeho zájmů ryze účelové. „Jedná v rozporu s kompetencemi a tedy i se základními smluvními dokumenty EU, o zvyklostech ani nemluvě. Nicméně, nemyslím si, že bojkot některých jednání na politické úrovni je tou nejlepší cestou,“ uvedl Telička.
„Na druhou stranu nemohu vyloučit, že Maďarsko nesvolává jednání s puncem truc podniku, přestože ujednání byla odlišná a předsednictví některá z nich řádně nepředjednala, jak se v takových případech zásadně děje,“ dodal bývalý eurokomisař.
Podle experta na evropskou politiku z Masarykovy univerzity v Brně Petra Kanioka je postup Komise ojedinělý. „Nic podobného se dosud v moderní historii EU a předsednictví Rady EU nestalo. Na druhou stranu, Maďarsko a zejména Viktor Orbán osobně se chová také velmi nestandardně. Jeho ,mírová diplomacie‘ se může jakkoliv rétoricky prezentovat jako diplomacie Maďarska, fakticky ale díky předsednictví budí mylný dojem, že jde o aktivity se souhlasem Rady EU a EU jako takové,“ řekl pro Echo24 Kaniok.
V rámci prvního plenárního zasedání po červnových volbách europoslanci, kteří si v úterý zvolili předsedkyni a místopředsedy, pokračují v personálních záležitostech, zvolili mimo jiné pětici kvestorů. Ti jsou členy předsednictva s poradním hlasem a jsou většinou pověřeni administrativními a finančními záležitostmi týkajícími se přímo poslanců a chodu parlamentu. Pět kvestorů spolu s předsedou a 14 místopředsedy tvoří vedení Evropského parlamentu. Europoslanci hlasovali také o počtu a velikosti stálých výborů a podvýborů v EP.
Viac multikultúrneho obohacovania! Viac transgenderových prednášok!S problémy duševního zdraví se potýká více než 80 milionů Evropanů. Padesát tisíc z nich pak každý rok spáchá sebevraždu, přičemž v EU je sebevražda druhou nejčastější příčinou úmrtí dospívajících. Kromě lidských tragédií si psychická onemocnění vybírají daň i na ekonomice – podle nedávných zjištění vědců kvůli duševním potížím přichází evropská ekonomika ročně o 170 miliard eur, což je v přepočtu asi 4,3 bilionu korun. O potřebě společné komplexní strategie v této oblasti promluvili včera u příležitosti Světového dne duševního zdraví europoslanci i zástupce Evropské komise.
Psal se červen 2023, když předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová doplnila evropskou zdravotní unii o nový pilíř – komplexní přístup k duševnímu zdraví. Šlo o deklaratorní krok, kterým bylo duševní zdraví postaveno na roveň zdraví fyzickému. O některých z dvaceti iniciativ, kterými Komise od té doby podpořila úsilí členských států v boji za zlepšení duševního zdraví svých občanů, na včerejší schůzi Evropského parlamentu stručně pohovořil místopředseda Komise Margaritis Schinas.
Zhoršování psychického stavu evropské populace popsal jako „tichou epidemii“ a dal ji do souvislosti s covidovou pandemií a z ní vycházejícími omezeními. „Dotkla se zejména nejzranitelnějších občanů, totiž mladých a starších,“ uvedl Schinas. Právě na děti a mládež, jejichž psychické zdraví je podle Komise ohroženo zejména v důsledku digitálních technologií a sociálních sítí, míří jedna z iniciativ. „Musíme poskytovat školním orgánům nástroje k prevenci,“ řekl místopředseda Komise.
Dalším problémem je zajištění dostatku specialistů, kteří se budou duševnímu zdraví věnovat. I za tímto účelem Komise spolupracuje se členskými státy. „Letos jsme vytvořili multidisciplinární projekty, kterých se účastní třicet zemí, včetně Ukrajiny,“ dodal Schinas.
Součástí strategie ale má být i snaha prolomit stigma a diskriminaci, které se s duševními onemocněními často pojí. „Je načase, aby v Evropě všichni chápali, že je v pořádku nebýt v pořádku, a na tom musíme dále pracovat,“ konstatoval Schinas. Prvotní je ale zlepšení přístupu k pomoci, neboť napříč evropskými zeměmi jsou stále velké rozdíly v dostupnosti psychologické a psychiatrické péče.
Důraz na prevenci i zajištěné financování
"Musíme zajistit Evropanům – ve velkých i malých městech – přístup k pomoci a zároveň musíme bojovat proti stigmatizaci,“ podpořil slova místopředsedy Evropské komise předseda podvýboru pro veřejné zdraví (SANT) Adam Jarubas. Za svou frakci lidovců uvítal pozornost, jakou Ursula von der Leyenová věnuje tématům duševního zdraví, zejména pokud jde o zdraví mladých v digitální době. Posteskl si však nad tím, že stále nejsou vydávány dostatečné prostředky na vzdělávání nových profesionálů. Jarubas rovněž využil příležitosti a zopakoval, že posilování duševního zdraví v Evropě by pomohlo i to, kdyby byl podvýbor SANT plnohodnotným výborem. Kromě toho za celou frakci vyzval k vydání evropského akčního plánu pro boj s duševními onemocněními, v čemž ho podpořila řada dalších europoslanců.
Jedním z nich byl i český europoslanec Ondřej Knotek (Patrioti pro Evropu), který ocenil, že se oblasti duševního zdraví věnuje stále více pozornosti, neodpovídá tomu ale podle něj dostupnost péče.
„Je to skutečně rostoucí problém a týká se celé populace, včetně dětí,“ řekl. Vyzval proto k tomu, aby po vzoru Evropského plánu boje proti rakovině vznikl ucelený plán boje za duševní zdraví, jehož součástí bude i prevence a který pomůže nasměrovat budoucí ekonomické nástroje na pomoc členským státům realizovat tento společný plán.
Bez peněz to nepůjde
Vznik komplexní společné strategie pro oblast duševního zdraví podpořili i další europoslanci. Mezi nimi Aurelijus Veryga (konzervativci a reformisté) či Estelle Ceulemansová (socialisté a demokraté), která dodala, že by v takovém dokumentu měly být mimo jiné stanoveny rozpočtové závazky.
Duševní zdraví je často přehlížené i podle slovinské europoslankyně Ireny Jovevové (Renew Europe). „Vede to ke stigmatizaci a nedostatku pracovníků v této oblasti,“ zhodnotila situaci. Pozadu nezůstala ani 1. místopředsedkyně podvýboru SANT Tilly Metzová (Zelení). „Je načase vypracovat evropskou strategii pro psychické zdraví s jasnými cíli, časovým plánem a rozpočtem. Strategii, která bude mobilizovat Komisi a členské státy na všech relevantních frontách, aby jednali,“ vyzvala závěrem.
EU: V EU Parlamente sa 23.9.2021 čítal tento návrh uznesenia, ktorý sa opieral o správu EMA (Európska lieková agentúra).
Zdroj:
http://https://www.europarl.europa.eu/d ... 75_CS.html
https://www.europarl.europa.eu/doceo/do ... 75_CS.html
Návrh usnesení – B9-0475/2021
Evropský parlament
předložený v souladu s článkem 143 jednacího řádu
– Comirnaty (Pfizer, BioNTech)
– vakcína COVID-19 Janssen
– Spikevax (vakcína Moderna)
– Vaxzevria (vakcína AstraZeneca)
B9-0475/2021
Návrh usnesení Evropského parlamentu o zřízení Evropského fondu pro odškodnění obětí očkování proti onemocnění COVID-19
Evropský parlament,
–s ohledem na článek 143 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že Evropská agentura pro léčivé přípravky již uvádí přibližně jeden milion případů nežádoucích účinků po očkování vakcínami proti onemocnění COVID-19:
–435 779 případů u vakcíny Pfizer BioNTech,
–373 285 případů u vakcíny AstraZeneca,
–117 243 případů u vakcíny Moderna,
–27 694 případů u vakcíny Janssen[1];
B. vzhledem k tomu, že tyto nežádoucí účinky jsou někdy závažné; vzhledem k tomu, že závažné neurologické účinky se údajně projevily u přibližně 75 000 osob po očkování vakcínou Pfizer;
C. vzhledem k tomu, že Evropská agentura pro léčivé přípravky uvádí, že vakcíny proti onemocnění COVID-19 vedly v Evropské unii k úmrtí přibližně 5 000 osob:
– 4 198 případů u vakcíny Pfizer[2],
- 1 053 případů u vakcíny AstraZeneca,
– 392 případů u vakcíny Moderna,
– 138 případů u vakcíny Janssen,
D.vzhledem k tomu, že o kupních smlouvách jednala Evropská komise a že si nepřála, aby farmaceutické laboratoře nesly odpovědnost; vzhledem k tomu, že poslanci EP neměli ke smlouvám přístup během jednání;
1.žádá Komisi o zřízení fondu pro odškodnění obětí očkování proti onemocnění COVID-19;
2.pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi a členským státům.
S úctou
Letošními laureáty Sacharovovy ceny za svobodu myšlení se stali vůdci venezuelské opozice María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia. Oznámila to Roberta Metsolaová, předsedkyně Evropského parlamentu, který cenu uděluje.
"Tento parlament je na straně venezuelského lidu," zdůraznila Metsolaová s tím, že González a Machadová bojují za demokratickou budoucnost Venezuely. Vyzvala je aby dále usilovali o "svobodný, spravedlivý a mírový převod moci".
Machadová patří mezi hlavní vůdce venezuelské opozice a hlavní opoziční blok ji vybral za kandidátku v červencových prezidentských volbách. Machadové ale volební úřady neumožnily kandidovat a místo ní usiloval o zvolení González. Opozice tvrdí na základě zápisů z volebních místností, že González v červencových volbách vyhrál. Oficiální úřady ale vítězem prohlásily autoritářského prezidenta Nicoláse Madura.
Evropský parlament označil Gonzáleze v zářijovém usnesení za zvoleného prezidenta a tak o něm mluvila i Metsolaová. Další unijní instituce tak neučinily, neuznaly ale ani vítězství Madura a vyzvaly venezuelské volební orgány, aby zveřejnily detailní a přezkoumatelné výsledky hlasování.
Machadová letos obdržela i Cenu Václava Havla za lidská práva, kterou udělují Parlamentní shromáždění Rady Evropy spolu s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77 za mimořádný počin v ochraně lidských práv v Evropě i mimo ni.
Metsolaová vyjádřila podporu a dalšíma dvěma finalistům ceny. Tím byli ázerbájdžánský protikorupční aktivista a akademik Gubad Ibadoghlu a ženské organizace Women Wage Peace a Women of The Sun, které usilují o konec konfliktu mezi Izraelem a Palestinci.
Vítěze Sacharovovy ceny vybírá takzvaná konference předsedů, která se skládá z předsedkyně EP Roberty Metsolaové a šéfů jednotlivých parlamentních frakcí.
Ocenění za podporu lidských práv a základních svobod pojmenované po předním sovětském disidentovi Andreji Sacharovovi je spojeno s odměnou 50.000 eur (1,25 milionu Kč). Předání ceny se uskuteční 18. prosince.
Loni Evropský parlament udělil cenu posmrtně Kurdce Mahse Amíníové, která zemřela v roce 2022 po zatčení íránskou mravnostní policií a jejíž smrt vyvolala v zemi masové protesty proti potlačování práv žen a proti tamnímu autoritářskému režimu.
Evropský parlament se postavil se proti plánu Rady Evropské unie respektive 27 členských zemí snížit některé výdaje. Vadí mu třeba škrty, které by se týkaly programu Erasmus a Horizon Europe.
Evropská komise, Rada EU a Evropský parlament zatím mají rozdílné představy o rozpočtu Evropské unie. Parlament ve středu odhlasoval částku na výdaje pro rok 2025 ve výši 153 miliard eur (asi 3,8 bilionu korun) a částku na závazky 201 miliardy korun. Tím sbor 720 poslanců, z nichž řada je nových, potvrdil své ambice udržet výdaje na vyšší úrovni, než si představuje komise a členské země.
Poslanci se například rozhodli, že nedovolí sáhnout na výdaje na program výměnných studijních stáží Erasmus a grantový program pro výzkum a inovace Horizon Europe. Těchto programů se totiž měly týkat škrty ve výši 1,52 miliard eur, které v září navrhla Rada v položkách závazků oproti původnímu návrhu rozpočtu, předloženému Komisí. Nižší příděly mají podle zářijového postoje Rady zasáhnout okruhy Jednotný trh, inovace a digitální technologie či třeba Soudržnost, odolnost a hodnoty. Rada ve svém stanovisku uvedla, že škrty „se zaměřují na snížení položek, které byly navýšeny ve srovnání se schváleným rozpočtem na rok 2024, zejména s cílem předejít rizikům, pokud jde o absorpční kapacitu, a omezit zvýšení výdajů na podporu na dvě procenta ve srovnání se schváleným rozpočtem na rok 2024“.
Reprezentanti evropské sedmadvacítky, zastoupení v Radě, naopak navrhli zvýšení položek závazků do okruhů Migrace a správa hranic, bezpečnost a obrana a sousedství a svět.
Závazky představují právní příslib vynaložit peněžní prostředky na činnosti, jejichž provádění se uskutečňuje v průběhu několika rozpočtových roků. Platby pokrývají výdaje vyplývající ze závazků, které byly do rozpočtu EU zapsány během běžného rozpočtového roku a minulých rozpočtových let.
Komise, europoslanci i členské země to vidí jinak
Názorová odlišnost na podobu rozpočtu Evropské unie na příští rok ale panuje i mezi Evropskou komisí a členskými zeměmi. EK navrhuje pro příští rok výdaje na závazky 199,7 miliardy eur, tedy o 10,3 miliardy více, než je naplánováno v letošním rozpočtu, zatímco členské státy se v Radě EU shodly na 191,5 miliardy eur. Na platby EK naplánovala 152,6 miliard eur a členské státy 146,2 miliardy.
Europarlament a Rada EU nyní mají asi tři týdny na to, aby se dohodly na konečném znění návrhu rozpočtu. Pokud dohadovací výbor k žádnému kompromisu nedospěje, bude muset Evropská komise přijít s novým návrhem.
Evropští poslanci a Rada EU budou hlasovat také o návrhu vyčlenit přes 18 miliard eur na pomoc sedmi zemím včetně České republiky, jež v září postihly povodně. Návrh den před zasedáním k rozpočtu navrhla Evropská komise.
Pro letošní rok byly celkové závazky unijního rozpočtu schváleny na 189,39 miliardy eur. Největší část z toho (74,56 miliardy eur) směřovala na podporu soudržnosti, odolnosti a hodnot. Druhá největší (57,34 miliard) na péči o přírodní zdroje a životní prostředí. V příštím roce má nejsilnější proud peněz z unijního rozpočtu – 53,8 miliardy eur – podle návrhu Evropské komise směřovat na agrární politiku. Na druhém místě je co do výdajů kohezní politika na podporu strukturálně slabých regionů a vyrovnávání sociálních rozdílů. Sem má poputovat 49,2 miliardy eur.
Dva nové stálé a dva zvláštní výbory vzniknou od nového roku v Evropském parlamentu. Dnes to schválili europoslanci. Mezi ty stálé se zařadí dosavadní výbory pro bezpečnost a obranu a pro veřejné zdraví, které dosud fungovaly jako podvýbory. Zvláštní výbory se zřizují na dobu jednoho roku, budou jimi výbor pro krizi v oblasti bydlení a výbor pro Evropský štít pro demokracii.
Nový výbor pro veřejné zdraví bude mít na starost záležitosti týkající se léčivých přípravků a zdravotnických prostředků, duševního zdraví, zdravotních aspektů bioterorismu nebo třeba také připravenost a reakci na zdravotní krize. Jako podvýbor dosud spadal pod výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin. Ten se od ledna přejmenuje na výbor pro životní prostředí, klima a bezpečnost potravin.
Výbor pro bezpečnost a obranu se pak bude věnovat provádění a sledování společné bezpečnostní a obranné politiky EU, strategickým rozhodnutím a politikám v oblasti obrany nebo také hybridním hrozbám. Vyčlení se z výboru pro zahraniční věci.
Oba budou mít 43 členů oproti dosavadním třiceti, respektive 29.
Boj proti zahraničnímu vměšování
Zvláštní výbory budou mít každý 33 členů, fungovat budou po dobu jednoho roku a na starost dostanou řešení konkrétního problému. V případě výboru pro Evropský štít pro demokracii půjde o práci na legislativní iniciativě, kterou předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen plánuje představit v prvních sta dnech svého vládnutí, tedy v průběhu prvního čtvrtletí příštího roku.
„V jeho rámci budeme pracovat na boji proti zahraniční manipulaci s informacemi a vměšování na internetu, přičemž se budeme řídit příkladem francouzské vládní agentury Viginum nebo švédské Agentury pro psychologickou obranu. Cílem je zvýšit informovanost o situaci prostřednictvím odhalování a analýzy dezinformací a manipulace s informacemi a proaktivním bojem proti nim,“ uvedla von der Leyen v dokumentu svých politických priorit.
Jeho zřízení podpořilo pouze pět českých europoslanců – Luděk Niedermayer z TOP 09, Tomáš Zdechovský z KDU-ČSL, Markéta Gregorová z Pirátské strany a Danuše Nerudová a Jan Farský ze STAN. Proti hlasovali všichni zástupci ODS, ANO, SPD, Přísahy a Motoristů i europoslanci zvolení za koalici Stačilo.
Jak vyřešit krizi bydlení
Výbor pro krizi v oblasti bydlení pak bude mít za úkol předložit návrh na způsoby, jak může Evropská unie řešit problémy s dostupností bydlení. Jeho zřízení podpořili europoslanci zvolení za koalici Stačilo, dále Niedermayer z TOP 09, Zdechovský z KDU-ČSL, David z SPD, zástupci hnutí STAN a Gregorová z Pirátů. Proti byla ODS, hnutí ANO se zdrželo.
Složení výborů bude proporčně odpovídat složení Evropského parlamentu, konkrétní členy určí každá politická skupina. Následně bude složení výborů oznámeno na plenárním zasedání ve dnech 20.-23. ledna 2025. Předsedové a místopředsedové jednotlivých výborů budou zvoleni na jejich ustavujících schůzích.
Poslanci zpochybňují pokusy technologického magnáta zasahovat do německých voleb a vazby na italskou vládu kvůli SpaceX. (Foto: Flickr)
Poslanci Evropského parlamentu vyvíjejí tlak na Evropskou komisi, aby prošetřila pokusy Elona Muska ovlivnit únorové německé volby tím, že ve čtvrtek uspořádali živý přenos s Alicí Weidelovou, vůdkyní krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD).
Zákonodárce Damian Boeselager (Německo/Zelení) se tento týden v dopise komisařce EU pro technickou suverenitu, bezpečnost a demokracii Henně Virkkunenové zeptal, zda algoritmické využití Muskovy platformy splňuje požadavky na transparentnost podle zákona o digitálních službách (DSA) .
„Existují náznaky, že Musk natvrdo zakódoval násobič do kódu X. To by znamenalo podkopání neutrality algoritmu ve prospěch vlastního dosahu,“ napsal Boeselager.
Pro Euronews uvedl, že Komise na jeho otázky dosud neodpověděla.
Na dnešním tiskovém brífinku na otázku, proč Komise nereaguje politicky, mluvčí instituce odpověděl, že „by to znamenalo rozdmýchávání debaty. To je politická volba, debatu dále nerozvíjet“.
Vyšetřování DSA
V pondělí mluvčí unijní exekutivy uvedl, že instituce bude v rámci probíhajícího vyšetřování X analyzovat, zda přímý přenos rozhovoru miliardáře s německým krajně pravicovým lídrem neporušuje pravidla EU pro platformy.
Komise zahájila formální řízení o dodržování DSA společností X v prosinci 2023 kvůli podezření na porušení v oblastech, jako je občanský diskurz. Toto vyšetřování nebylo dosud uzavřeno.
„Nic v DSA nezakazuje žádné platformě mít živý přenos a vyjadřovat osobní názory. To, co je zcela jasné a na co se budeme v rámci probíhajícího řízení dívat, je, zda platforma funguje v zákonných mezích DSA a zda vyhodnotila rizika,“ uvedl mluvčí.
Zákonodárce Axel Voss (Německo, EPP), řekl Euronews, že „pokud je naším cílem chránit naši demokracii před zasahováním prostřednictvím sociálních médií, takové události ukazují, kde DSA jasně zaostává“.
Muskovy zásahy
Zákonodárci rovněž zpochybňují pokročilá jednání mezi italskou vládou a společností SpaceX Elona Muska ohledně šifrovacích systémů pro vládní komunikaci prostřednictvím satelitní sítě Starlink.
Alexandra Geese (Německo/Zelení), napsala na X: „Meloniho 1,5miliardová dohoda se SpaceX předává italskou vládní, obrannou a vojenskou komunikaci nepředvídatelnému protofašistickému individuálnímu členu budoucí vlády USA ohrožující Ukrajinu. V sázce je evropská bezpečnost! Kde je ten křik?“
Evropští představitelé se v pondělí vyjádřili k Muskovým zásahům do evropské politiky.
„Kdo by si před deseti lety dokázal představit, kdyby nám někdo řekl, že majitel jedné z největších sociálních sítí na světě bude podporovat nové mezinárodní reakční hnutí a přímo zasahovat do voleb, a to i v Německu,“ řekl francouzský prezident Emmanuel Macron na každoročním setkání francouzských velvyslanců, aniž by Muska jmenoval, ale o jeho cíli nenechal příliš pochybovat.
„Považuji za znepokojující, že se člověk s obrovským přístupem k sociálním médiím a obrovskými ekonomickými zdroji tak přímo zapojuje do vnitřních záležitostí jiných zemí,“ řekl norský premiér Jonas Gahr Stoere veřejnoprávní televizi NRK.
Zdroj: euronews.com
Čím ďalej, tým... väčšie sračky.Demokracie čelí čím dál silnějším nátlaku zvenčí a sociální sítě jsou jedním z nástrojů, který je k tomu využíván. Na plénu Evropského parlamentu to řekla Henna Virkkunen, místopředsedkyně Evropské komise pro technologickou suverenitu, bezpečnost a demokracii. Evropa podle ní chce proti těmto hrozbám bojovat, reakce ale musí být komplexní a účinná. Europoslanci se zabývali tématem vymáhání Aktu o digitálních službách (DSA) v návaznosti na podezření, že by sociální síť X patřící americkému miliardáři a členovi kabinetu nového amerického prezidenta Donalda Trumpa mohla ovlivnit nadcházející německé volby. Zazněly výzvy k tomu, aby Komise zakročila, nebo k omezení vlivu algoritmů.
Virkkunen před europoslanci připomněla, že Komise již zahájila celou řadu šetření dle DSA. „Evropská unie má ten nejvíc pokročilý a mocný právní rámec pro online platformy, balancující mezi svobodou a zodpovědností,“ řekla o legislativě, která vstoupila plně v platnost před necelým rokem.
Během té doby podle ní zahájila Komise na deset vyšetřování toho, zda takzvané velmi velké online platformy (VLOPs), pravidla dodržují. „Jedno proti X, tři proti TikToku, jeden proti AliExpressu, dva proti Metě — Facebooku a Instagramu — a jeden proti Temu. V jednom případě již byla schválena předběžná zjištění, jedno řízení bylo uzavřeno,“ připomněla. „Chci říct zcela jasně, že naše týmy pro dodržování pravidel pracují naplno. Například v posledních dnech Komise požádala X o poskytnutí interní dokumentace o svých doporučujících systémech a nedávných změnách, které v nich provedl,“ doplnila. Dodat je má sociální síť do letošního 15. února.
Zdvojnásobení počtu pracovníků
Kromě toho podle ní Komise vydala detenční příkaz, kde provozovatele žádá o zajištění interních dokumentů, pokud jde o budoucí změny ve fungování algoritmů, a žádost o přístupu k některým funkcím v rozhraní sítě.
„Je velice důležité říci, že vymáhání DSA si žádá pečlivou detektivní práci odborných týmů, velice dobré důkazy a rozhodnutí, která obstojí u soudu,“ zdůraznila. I proto podle ní chce do konce roku 2025 počet zaměstnanců, kteří mají vymáhání legislativy na starost, zdvojnásobit ze sta zaměstnanců na 200.
Z dalších kroků Virkkunen zmínila také fakt, že Komise nyní připravuje prováděcí akt, díky kterému by výzkumnící získali větší přístup k datům o vnitřním fungování platforem. A připomněla, že Komise v příštích měsících plánuje předložit návrh takzvaného Evropského štítu pro demokracii, který má pomoci v boji proti zahraničnímu vměšování.
Sociální sítě nestojí nad demokracií
Z úst debatujících europoslanců zaznělo, že Evropa musí svá pravidla důrazně vymáhat. Iratxe García Pérez, předsedkyně socialistické politické skupiny, řekla, že to, co před nedávnem vypadalo jako příležitost pro propojování lidí a posilování našich společností a co mělo být nástrojem pokroku, se nyní stalo nebezpečnou zbraní v rukou těch, kteří se nás snaží rozdělit a podkopat naše instituce.
„V posledních měsících jsme byli svědky toho, jak se Elon Musk a jeho sociální síť X staly hlavní hlásnou troubou krajní pravice,“ řekla. Připomněla také rozhodnutí zakladatele Facebooku Marka Zuckerberga odstranit program na ověřování faktů. Lidé, jako Zuckerberg nebo Musk podle ní musí pochopit, že nejsou nedotknutelní a že demokracie není luxus, který si mohou koupit, ale podstata našeho soužití.
„Kde jsou důrazná opatření k omezení zneužívání sociálních sítí ze strany digitálních oligarchů? Úvodní mlčení ze strany Komise tváří v tvář této hrozbě je nepřijatelné Nečinnost, to není neutralita, to je spoluvina,“ myslí si. Poděkovala však za poslední vyjádření Komise, která slibuje konat, a řekla, že je třeba vymáhat DSA, posílit evropské sociální sítě a přijmout směrnici o odpovědnosti za umělou inteligenci, jejíž návrh Komise předložila v roce 2022.
O potřebě podporovat platformy, které nepatří majitelům ze třetích zemí, mluvila i Alexandra Geese z frakce Zelených. Ta navrhla tři opatření. „Zaprvé, urgentní vyšetřování všech velmi velkých online platofrem s cílem identifikovat a zastavit mechanismy, které vedou k tomu, že se dezinformace šíří mnohem rychleji než informace. Zadruhé, musíme chránit volby. A existuje velmi snadné řešení, jak zastavit manipulaci: zastavit doporučovací systémy. Nechtě lidi, aby si vybrali obsah, který chtějí, aniž by Elon Musk nebo Mark Zuckerberg lidem vnucovali obsah dle svého výběru. A zadtřetí, musíme vyslat velmi jasný signál, že EU podporuje lepší sociální sítě, které nemohou ovládat technologičtí oligarchové, například Mastodon,“ řekla. Tedy decentralizované sociální sítě, na kterých si může každý uživatel vytvořit vlastní instanci a které tak neovládá pouze jeden člověk.
Zmlkněte, řekl kolegům slovenský europoslanec
Ozvaly se i kritické hlasy. Nicola Procaccini z frakce evropských konzervativců připomněl, že předtím, než X koupil Musk, zablokovala sít tehdy ještě známá jako Twitter účet Donalda Trumpa. Připomněl, že většina europoslanců z jeho politické skupiny DSA v minulém volebním období podpořila. Nástroj ale podle něj musí být využíván správně. „Skutečný soudce by měl rozhodovat, kdo by neměl mít právo psát tweety, nejen fact checker. Víme, že pravdu můžeme najít jen tehdy, když budeme mít otevřenou debatu a budeme naslouchat různým názorům- To je něco, o čem musíme vždy diskutovat, on-line i ve skutečném světě. Jsme na straně svobody a vy jste na straně opačné,“ řekl.
Slovenský europoslanec Milan Uhrík z frakce Evropa svobodných národů, kde je z českých zástupců SPD, nejprve hovořil o tom, že si zástupci evropských institucí nemají hrát na to, že jim jde o nezávislost. Když ostatní europoslanci reagovali na jeho výroky o tom, že majitelé sociálních sítí mluví o cenzuře ze strany vlád, řekl jim, ať nemluví. „Zmlkněte, prosím,“ vyzval je. Následně mu bylo odebráno slovo. „Nemůžete říkat kolegům, ať zmlknou, i když s jejich názory nesouhlasíte,“ řekla předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsola (EPP).
Akt o digitálních službách přijala Evropská unie v roce 2022, plně vstoupil v platnost v únoru loňského roku. Stanovuje pravidla pro on-line platformy, a to v návaznosti na jejich velikost a vliv. Nejvíce povinností ukládá takzvaným velmi velkým online platformám (VLOPs) a vyhledávačům (VLOSEs). Tedy těm, které v EU používá více než 45 milionů uživatelů měsíčně. Za cíl si klade prosazování platných zákonů také v on-line prostředí. Po platformách tak vyžaduje například včasné odstraňování takových projevů, které jsou dle platných národních i evropských zákonů nelegální, podnikání kroků proti šíření dezinformací, především těm, které by mohly ohrozit zdraví osob či narušit spravedlnost voleb, ale také větší transparentnost či zveřejňování toho, jaké příspěvky sítě smazaly a proč.
Donald Tusk prezentoval europoslancům priority polského předsednictví v Radě EU.
Evropa musí dát pět procent svého HDP na obranu a deregulovat. Ve svém projevu v Evropském parlamentu k tomu vyzval polský premiér Donald Tusk při příležitosti prezentace priorit polského předsednictví v Radě EU. Unijní sedmadvacítka podle něj musí získat zpět své sebevědomí a uvědomit si, že budoucnost je v rukou našich, ne v těch čínských či amerických.
„Evropa není ztracena, dokud jsme naživu,“ zahájil Tusk svůj projev parafrází polské hymny. Věta podle něj reflektuje současnou náladu v Evropě, která se vyznačuje nejistotou. „Chceme zkusit poskytnout odpověd globální nejistotě ohledně toho, jaká bude naše budoucnost,“ doplnil.
Korupce v médiích? Novinářská organizace OCCRP dostávala tajně finance od americké agentury USAID, zjistili němečtí novináři. Zjistili, ale nepublikovali. Příběh, jak si německá stanice NDR zcenzurovala vlastní dokument, nakonec odhalil nezávislý server, který byl ke spolupráci přizván. O závěry z dokumentu se přitom opírá i europoslanec Petr Bystroň, který požaduje, aby na evropské úrovni bylo prošetřeno, kdo všechno byl uplácen z peněz USAID.
Bystroň má na výsledcích šetření eminentní zájem – byl totiž spolu s několika kolegy obětí posledního mediálního útoku této skupiny. Před volbami do Evropského parlamentu německý týdeník a člen OCCRP Der Spiegel rozpoutal mediální aféru kolem pražského serveru Voice of Europe provozovaného ukrajinskými opozičními uprchlíky. Spiegel tehdy s odvoláním na anonymní zdroje tvrdil, že česká tajná služba BIS osočila Bystroně z braní úplatků od provozovatelů onoho serveru. Mluvčí BIS ovšem popřel, že by BIS kdykoliv zmínila Bystroňovo jméno. Nikdo nepředložil ani důkazy o údajném napojení Voice of Europe na Rusko.
Celý skandál z minulého roku se dostal do popředí zájmu díky Donaldu Trumpovi a Elonu Muskovi, kteří minulý týden zmrazili finance USAID a propustili drtivou většinu jejích zaměstnanců. Na USAID se snesla kritika za to, že přes ni tekly miliardy dolarů na prosazování progresivistické agendy, organizaci převratů a barevných revolucí a očerňování konzervativních politiků. Robert Kennedy jr. označil USAID v rozhovoru s Tuckerem Carlsonem za zamaskovanou podorganizaci CIA. Přes USAID tekly miliony do OCCPR na uplácení médií a očividně i kompro materiály CIA. Zakladatel OCCRP, Drew Sullivan se chlubil, že díky nim padaly vlády. OCCRP stojí např. za odhaleními v kauzách Panama Papers a Pandora Papers, jak ParlamentníListy.cz již informovaly.
Šéf novinářů cenzuroval rešerše
Neposlúchali? Odmietli donášať na šéfa?Belgické úřady oznámily zatčení několika osob v souvislosti s údajným uplácením v europarlamentu. Šlo o korupci spojenou s čínskou společností Huawei.
Několik osob z Evropského parlamentu zatkla policie v rámci vyšetřování korupce spojené s čínskou technologickou společností Huawei. Tuto informaci uvedla ve čtvrtek 13.3. ve svém prohlášení belgická federální prokuratura. Podezřelí se údajně podíleli na „aktivní korupci“ v Evropském parlamentu ve prospěch společnosti Huawei a byli zadrženi po prohlídkách v 21 prostorách parlamentu v Belgii a Portugalsku Ke korupci mělo docházet pravidelně a velmi diskrétně od roku 2021 až do současnosti, a to „pod rouškou komerčního lobbingu a v různých formách, jako jsou odměny za zastávání politických funkcí nebo nadměrné dary, například za stravu a cestovní výdaje, či pravidelné pozvánky na fotbalové zápasy,“ uvedla doslova prokuratura. Podle vyšetřovatelů mohly být nezákonné platby „zamíchány“ do finančních toků spojených s výdaji na konference, aby se zamaskoval jejich skutečný účel. Vyšetřování chce také odhalit případné důkazy o praní špinavých peněz. Hlavní soudce nařídil zapečetit kanceláře dvou parlamentních asistentů v sídle Evropského parlamentu ve francouzském Štrasburku.
Mluvčí Evropského parlamentu prohlásil: „Obdrželi jsme od belgických orgánů žádost o spolupráci při vyšetřování, které parlament urychleně a plně vyhoví.“ K případu se vyjádřila i společnost Huawei, která uvedla, že obvinění bere vážně a bude s úřady neprodleně komunikovat, aby situaci plně pochopila. „Společnost Huawei uplatňuje politiku nulové tolerance vůči korupci nebo jinému protiprávnímu jednání a zavazuje se vždy dodržovat všechny platné zákony a předpisy,“ uvedli zástupci Huawei. K vyšetřování dochází necelé tři roky po skandálu, při němž se několik zákonodárců a asistentů EU zapletlo do údajného úplatkářského skandálu, do něhož byli zapleteni úředníci z Kataru a Maroka (katarská a marocká vláda jakékoli pochybení v tomto případu popřely). V případu bylo tehdy obviněno pět současných a bývalých poslanců Evropského parlamentu – Řek Eva Kaili, Ital Pier Antonio Panzeri a Andrea Cozzolino a Belgičané Marc Tarabella a Marie Arena. Panzeri uzavřel v roce 2023 s prokuraturou dohodu o přiznání viny, v níž přiznal svou účast na korupci. Žádný z ostatních čtyř obviněných nebyl odsouzen.
Europoslanci z výboru pro právní záležitosti (JURI) doporučili v úterý zbavit imunity Janu Nagyovou (ANO) z frakce Patrioti pro Evropu, která je v Česku stále obžalovaná v kauze Čapí hnízdo. Informoval o tom na sociální síti X europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).
Výbor na svém úterním zasedání v Bruselu hlasoval o svém doporučení imunitu odebrat či ponechat. Jednání bylo tajné, konečné rozhodnutí by podle dostupných informací mělo padnout na plenárním zasedání Evropského parlamentu na přelomu března a dubna ve Štrasburku.
Výbor projednával imunitu české europoslankyně několikrát. Na konci ledna před ním vystoupila i Nagyová. „V první řadě musím říct, že jsem opravdu nekandidovala kvůli imunitě, ale kvůli tomu, abych něco udělala. Vzhledem k tomu, že mám za sebou už dva osvobozující rozsudky, tak věřím v dobrý konec, že to nakonec všechno dobře dopadne,“ vyjádřila se tehdy europoslankyně.
Kauze Čapí hnízdo čelí obžalobě předseda hnutí ANO Andrej Babiš a právě Nagyová. Městský soud je loni v únoru podruhé nepravomocně zprostil obžaloby. Případem se nyní zabývá odvolací soud, řízení je ale přerušené, protože Nagyová získáním mandátu ve volbách do Evropského parlamentu (EP) získala imunitu. Vrchní soud v Praze požádal EP o zbavení imunity, parlament o žádosti však dosud nerozhodl, zatím se jí zabýval právě jen výbor JURI.
Obžalovaná kvůli dotacím
Státní zástupce v kauze Čapí hnízdo tvrdí, že Babiš zajistil na přelomu let 2007 a 2008 vyvedení společnosti Farma Čapí hnízdo z Agrofertu a prodej akcií svým dětem a partnerce. Podle vyšetřovatelů to udělal proto, aby společnost zdánlivě splňovala podmínky k získání padesátimilionové dotace pro malé a střední podniky. Nagyová podle obžaloby úspěšnou žádost o dotaci podala. Oba obžalovaní vinu od počátku popírají.
Pokud příslušný orgán požádá Evropský parlament o zbavení imunity některého z poslanců, předseda EP oznámí žádost na plenárním zasedání a předá ji výboru pro právní záležitosti. Tento výbor si může vyžádat další informace nebo vysvětlení, rovněž daný europoslanec dostane možnost vyjádřit se a případně předložit potřebné dokumenty.
Výbor následně přijme na neveřejném jednání doporučení, zda má být žádost schválena nebo zamítnuta. Na základě tohoto doporučení přijme EP své rozhodnutí na následujícím plenárním zasedání. Rozhoduje se přitom prostou většinou, tedy rozhodnutí musí podpořit více než polovina přítomných.
Jestliže je europoslanec zbaven imunity, nejedná se o verdikt „vinen“. Pouze to umožňuje vnitrostátním justičním orgánům přistoupit k vyšetřování nebo soudnímu řízení.
Kauza Le Penové ukazuje víc než co jiného nejen dvojí metr justice, která je ve většině evropských zemí velmi silně zpolitizovaná, ale také dvojí metr Bruselu, který rozhodně nemá na všechny stejný metr.
To je ostatně patrné i na mnoho let prosazovaném „sanitárním kordonu,“ který část politiků vždy vylučoval z působení ve vedení nejen EU, ale i europarlamentu, čímž automaticky vyčleňuje část občanů, které tito politici zastupují jaké „méněcenné.“
Ostatně, od zločinecké organizace nemůžete očekávat žádné férové jednání, když „demokracie“ je pro ni sprosté slovo.
presidency.#Poland25eu pic.twitter.com/HFshK33sHE