Zrušiť účty všetkých euroúradov a eurouradníkov za poškodzovanie dobrého mena firmy a vedomé konanie proti ekonomickým záujmom firmy.„Evropská komise nám nabídla nezákonnou tajnou dohodu: pokud budeme v tichosti cenzurovat projevy a nikomu to neřekneme, nebudou nás pokutovat.“ Takto se Elon Musk dnes vyjádřil k údajné nabídce Evropské komise, kterou podle něj ostatní velké platformy, tedy zřejmě včetně konkurenčních sociálních sítí, kromě jeho sítě X přijaly. Tato nabídka má souviset s kroky, které EK momentálně podniká v rámci nově zavedeného nařízení Digital Services Act (DSA), které má za cíl regulovat a cenzurovat právě především činnost různých online zprostředkovatelů a platforem včetně sociálních sítí v zemích EU. Musk následně dodal, že se těší na soud, kde se Evropané dovědí pravdu. Eurokomisař Thierry Breton reagoval tak, že žádná „tajná dohoda nikdy nenexistovala", jde prý o možnost "nabídnout závazky k urovnání případu."
„Evropská komise nám nabídla nezákonnou tajnou dohodu: pokud budeme v tichosti cenzurovat projevy a nikomu to neřekneme, nebudou nás pokutovat," napsal Musk s tím, že se "těší na veřejnou bitvu u soudu, aby se obyvatelé Evropy dozvěděli pravdu."
Podle eurokomisaře Thierry Bretona nikdy žádná „tajná dohoda“ neexistovala a nebude existovat. S nikým. "DSA poskytuje X (a jakékoli jiné velké platformě) možnost nabídnout závazky k urovnání případu," vysvětlil. "Aby bylo jasno: je to váš tým, kdo požádal Komisi, aby vysvětlila proces vypořádání a objasnila své obavy. Udělali jsme to v souladu se zavedenými regulačními postupy. Je na vás, zda se rozhodnete nabídnout závazky nebo ne. Tak fungují procedury právního státu. Uvidíme se (u soudu nebo ne),"komentoval Muska eurokomisař.
Musk zveřejnil nátlak Bruselu dnes večer poté, co EK v poledne vypustila zprávu, že síť X podle předběžných závěrů Evropské komise porušuje pravidla Evropské unie o digitálním obsahu, která vychází z tohoto nařízení. Komise dodala, že pokud se její závěry potvrdí, vyměří firmě pokutu a bude požadovat výrazné změny jejích praktik.
Podle komise se jedná o předběžné šetření a už o něm sociální síť X informovala. V krátké tiskové zprávě jmenovala tři hlavní body, ve kterých síť podle ní nové nařízení porušuje.
Komisi například vadí, že tzv. "modrou fajfku" u ověřených účtů, si může pořídit každý. Podle Komise tak dochází ke klamání uživatelů. "Toto negativně ovlivňuje schopnost uživatelů svobodně a informovaně se rozhodovat o pravosti účtů a obsahu, s nimiž komunikují. Existují důkazy o tom, že motivovaní záškodníci zneužívají "ověřený účet" k oklamání uživatelů," uvádí Komise ve zprávě.
Dále Komise sítí vyčítá, že reklamní databáze sítě X neplní požadavky na transparentnost a klade zájemcům o vyhledávání v ní překážky. Podobně Komise kritizuje, že X klade uživatelům překážky k získání dat, která mají být veřejně dostupná, například skrz vývojářské nástroje API.
Síť podle předběžných závěrů komise v těchto oblastech nesplňuje požadavky unijního nařízení o digitálních službách (DSA). "Naším předběžným názorem je, že klamou uživatele a porušují DSA," uvedl eurokomisař pro vnitřní trh Thierry Breton. "X má nyní právo se hájit. Pokud se však náš názor potvrdí, vyměříme pokuty a budeme požadovat výrazné změny," dodal. V případě porušení DSA může Evropská komise vyměřit pokutu v ekvivalentu až šesti procent ročních tržeb daného podniku.
Sociální síť X nyní má čas na vyjádření. V případě, že by na konci vyšetřování chyby nenapravila hrozí ji od EK pokuta až do výše 6 % celosvětového obratu firmy.
Evropská komise začala možné porušování požadavků DSA sítí X vyšetřovat koncem loňského roku. V páteční zprávě upozornila, že pokračuje ve vyšetřování sítě X kvůli možnému porušování požadavků v oblasti opatření proti šíření nezákonného obsahu a manipulacím s informacemi.
Určite taká klauzula v uživateľskej zmluve existuje... A keď nie, ľahko sa dá doplniť. Sociální síť X (dříve Twitter) od Evropské komise podle jejího vlastníka Elona Muska obdržela „nezákonnou tajnou nabídku“, nabádající ji, aby potají zavedla cenzuru výměnou za ujištění, že nebude pokutována. „Ostatní platformy tuto dohodu přijaly. X ji nepřijala,“ informoval Musk o údajné tajné nabídce poté, co Komise ohlásila, že X kvůli možnému porušení aktu o digitálních službách (DSA) hrozí pokuta až do výše 6 % celkového celosvětového ročního obratu. „Těšíme se na veřejnou bitvu u soudu, aby se lidé v Evropě dozvěděli pravdu,“ komentoval Musk tažení Komise proti jeho síti.
Sedm měsíců poté, co bylo zahájeno vyšetřování sociální sítě amerického podnikatele a vynálezce Elona Muska, se Komise ve svém předběžném stanovisku nechala slyšet, že dle ní X porušuje akt o digitálních službách (DSA) v oblastech souvisejících s transparentností reklamy, přístupem výzkumných pracovníků k údajům či že má docházet ke klamání uživatelů.
„Transparentnost a odpovědnost v souvislosti s moderováním obsahu a reklamou jsou jádrem DSA. Na základě hloubkového šetření, které zahrnovalo mimo jiné analýzu interních dokumentů společnosti, rozhovory s odborníky a také spolupráci s národními koordinátory digitálních služeb, vydala Komise předběžná zjištění o nedodržování tří stížností,“ informovala Evropská komise s tím, že ji vadí například modré označení „ověřených účtů“.
Právě modrá „fajfka“ značící „ověřené účty“, kterou je možné zakoupit, dle Komise neodpovídá obchodní praxi a klame uživatele. „Vzhledem k tomu, že se k získání takového ‚ověřeného‘ statusu může přihlásit kdokoli, negativně to ovlivňuje schopnost uživatelů svobodně a informovaně se rozhodovat o pravosti účtů a obsahu, s nímž přicházejí do styku. Existují důkazy o tom, že motivovaní záškodníci zneužívají ‚ověřený účet‘ k oklamání uživatelů,“ zní z Bruselu.
Za druhé Komise společnosti X vyčítá, že dle ní „nedodržuje požadovanou transparentnost reklamy, protože neposkytuje prohledávatelné a spolehlivé úložiště reklamy, ale místo toho zavedla konstrukční prvky a překážky přístupu, které činí úložiště nevhodným pro jeho účel transparentnosti vůči uživatelům“. „Zejména neumožňuje požadovaný dohled a výzkum vznikajících rizik, která přináší šíření reklamy online,“ vadí ji.
A za třetí pak Evropská komise vytáhla do boje s X kvůli tomu, že dle ní „neposkytuje výzkumným pracovníkům přístup ke svým veřejným údajům v souladu s podmínkami stanovenými v DSA“.
„Společnost X zakazuje způsobilým výzkumným pracovníkům nezávislý přístup ke svým veřejným údajům, například pomocí scrapování (extrakce dat, pozn. red.), jak je uvedeno v jejích podmínkách služby. Kromě toho se zdá, že postup společnosti X při poskytování přístupu způsobilým výzkumným pracovníkům k jejímu rozhraní pro programování aplikací (API) odrazuje výzkumné pracovníky od provádění jejich výzkumných projektů nebo jim nedává jinou možnost než platit nepřiměřeně vysoké poplatky,“ dodává Komise při zaslání svých předběžných zjištění společnosti X.
X má nyní dle unijního orgánu možnost uplatnit svá práva na obhajobu tím, že se seznámí s dokumenty obsaženými ve vyšetřovacím spise Komise a písemně odpoví na její předběžná zjištění. Varuje, že pokud se stanovisko potvrdí, přijme Komise rozhodnutí, které by mohlo vést k uložení pokuty až do výše 6 % celkového celosvětového ročního obratu společnosti a nařídit ji nápravu.
„Modré fajky značící ověření účtu kdysi znamenalo důvěryhodný zdroj informací. Nyní, v případě X, podle našeho předběžného názoru klame uživatele a porušuje DSA,“ vyjádřil se ke zjištěním francouzský komisař pro vnitřní trh Thierry Breton. „Pokud se náš názor potvrdí, uložíme pokuty a budeme požadovat významné změny,“ dodal.
Musk na informace od Evropské komise a tvrzení, že měla jeho síť uvádět uživatele v omyl, reagoval se slovy, že „misinformace“ je samotné unijní DSA.
Tvrdí též, že jeho síti zaslala nabídku, aby potají zavedla cenzuru výměnou za zahlazení pokut. „Evropská komise nám nabídla nezákonnou tajnou dohodu: pokud budeme v tichosti cenzurovat projevy a nikomu to neřekneme, nebudou nás pokutovat,“ napsal Musk. Ostatní platformy podle něj tuto dohodu přijaly, avšak X se postavila proti.
Na slova Bretona následně zveřejnil, že se „těší“ na veřejnou bitvu u soudu, „aby se lidé v Evropě dozvěděli pravdu“.The European Commission offered ?? an illegal secret deal: if we quietly censored speech without telling anyone, they would not fine us.
The other platforms accepted that deal.
?? did not. https://t.co/4lKsaRsYoA
— Elon Musk (@elonmusk) July 12, 2024
Kladně Musk ohodnotil taktéž slova aktivisty proti cenzuře Mika Benze, který rozebral, že „blokování přístupu k údajům pro výzkumné pracovníky“, jež síti vyčítá Evropská komise, je ve skutečnosti složitější. „Nejsou to výzkumní pracovníci. Jsou to cenzurní aktivity a političtí agenti. To byl celou dobu jejich plán – využít DSA k tomu, aby donutili X obnovit cenzorské komando propuštěné při nástupu Elona,“ zaznělo od Benze.We look forward to a very public battle in court, so that the people of Europe can know the truth https://t.co/nKBGEPxeEa
— Elon Musk (@elonmusk) July 12, 2024
Exactly https://t.co/3TNM7rch2y
— Elon Musk (@elonmusk) July 12, 2024
Ursula von der Leyenová představila složení nové Evropské komise. Českému zástupci Jozefu Síkelovi (STAN) přidělila portfolio mezinárodního partnerství. Bude tak mít na starosti dohled nad evropskou mezinárodní spoluprací a rozvojovou politikou, podporu koordinace mezi Evropskou unií a jejími členskými státy v oblasti rozvojové spolupráce a rovněž spolupráci s partnery při prosazování hodnot Evropské unie.
„Jozef Síkela bude komisařem pro mezinárodní partnerství. Povede důležitou práci na našem velkém investičním programu Global Gateway pro infrastrukturu v zahraničí, bude zajišťovat rozvoj vzájemně výhodných partnerství, které masivně investují do naší společné budoucnosti,“ řekla von der Leyenová na tiskové konferenci.
Síkela křeslo přebere po finské eurokomisařce Juttě Urpilainenové. „O post eurokomisaře se ucházím s cílem co nejvíce se podílet na ekonomickém rozvoji Evropy a portfolio mezinárodního partnerství mi dá možnost se soustředit na posilování ekonomické bezpečnosti, na diverzifikaci našich dodavatelů kritických surovin a na otevírání nových trhů evropským firmám,“ reagoval na oznámení Síkela na síti X.
„Mým cílem bylo získat pro Česko silné ekonomické portfolio a vzhledem k tomu, že mezinárodní partnerství má opravdu významný rozpočet i největší Generální ředitelství v celé Evropské komisi, věřím tomu, že se mi podaří zajistit, aby toto portfolio významné opravdu bylo. Utvrdil mě v tom i včerejší rozhovor s předsedkyní von der Leyenovou, která především programem Global Gateway počítá jako s jedním ze základních nástrojů pro posilování ekonomické bezpečnosti a rozvoj ekonomických vztahů Evropy s mezinárodními partnery,“ dodal.
Fiala: Je to dobrá zpráva pro ČR
Pozitivně se o portfoliu vyjádřil i premiér Petr Fiala (ODS). „Portfolio mezinárodní partnerství propojuje obchod, rozvojovou politiku, geopolitické vztahy a bezpečnost. Jozef Síkela bude spravovat největší rozpočet, který kdy měl český komisař na starosti, bude rozhodovat o investicích v programu Global Gateway ve výši až 300 miliard eur a bude mít pod sebou jedno z největších generálních ředitelství v celé Komisi,“ napsal.
Jeho portfolio bude podle premiéra také příležitostí pro české firmy s ohledem na jejich investice ve světě nebo při zajišťovaní dodavatelských řetězců. „Chtěli jsme silné ekonomické portfolio, a to jsme i dostali, je to dobrá zpráva pro ČR,“ dodal.
Celkem bude v nové Komisi 16 mužů a 11 žen. Bude mít šest výkonných místopředsedů, z toho čtyři ženy. Místopředsedy mají být Estonka Kaja Kallasová, Francouz Stéphane Sejourné, Španělka Teresa Riberaová, Rumunka Roxana Minzatuová, Finka Henna Virkkunenová a Ital Rafaelle Fitto.Samotné představení nového složení Evropské komise bylo původně očekáváno již dříve, oddálil jej ale nedokončený nominační proces ve Slovinsku. Včera pak vznikly nové otazníky kolem celé věci, když svou rezignaci oznámil dosavadní eurokomisař pro vnitřní trh a kandidát Francie na eurokomisaře Thierry Breton. Ten tak učinil prostřednictvím dopisu, ve kterém uvedl, že von der Leyenová požádala Francii o nominaci jiného kandidáta, a to výměnou za „vlivnější“ portfolio.
Kandidáti na eurokomisaře ještě budou muset projít takzvaným grilováním v Evropském parlamentu, v rámci kterého musí přesvědčit europoslance o své vhodnosti pro dané role. Samotné převzetí moci novou Komisí se očekává na začátku listopadu či prosince.
Obávaná španělská socialistka Teresa Riberaová, která je známá svými ostrými protijadernými postoji, byla šéfkou Evropské komise navržena na pozici místopředsedkyně Evropské komise pro ekologickou tranzici a zachování konkurenceschopnosti. Jejím úkolem má být pokračování v nastavených cílech Green Dealu. Podle serveru Politico by se tak Riberaová v případě, že projde tzv. grilováním v europarlamentu, stala v EK politickým číslem 2.
Riberaové se obává Česko, Francie, ale i další země především kvůli jejím ostrým protijaderným názorům. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) pro Echo24 označil Riberaovou za fanatičku, jeho kolega Ondřej Krutílek (ODS) zase řekl, že Riberaová bude problém na „kterémkoliv greendealovém portfoliu“ a znamenala by návrat do doby Franse Timmermanse, kdy „jádro bylo sprosté slovo“.
A právě Green Deal bude klíčovou náplní práce Riberaové, která dostala pozici místopředsedkyně s portfoliem klimatu a konkurenceschopnosti. „Bude vést práci na tom, aby Evropa zůstala na správné koleji v cestě za naplnění cílů nastavených Green Dealem,“ uvedla Ursula von der Leyenová.
LUKÁŠ KOVANDA
Je zarážející, že politici obsazení postu podceňují. Slabý eurokomisař, resp. jeho slabé portfolio může být pro Česko velmi ztrátovou záležitostí. Finanční újma může činit až 48 miliard ročně. Je proto zarážející, že obsazení postu eurokomisaře nevěnují čeští politici více pozornosti.
Česko slabým eurokomisařem ztratí mnohem více peněz, než kolik tuzemské firmy stojí poplatky spjaté s převodem z eur do korun a zajištěním kursového rizika. Přičemž ovšem navíc koruna má své více než kompenzující benefity, které slabé portfolio nemá. Pro některé vládní politiky je přitom paradoxně otázka přijetí eura zjevně důležitější než obsazení postu eurokomisaře.
Přitom to, že Jozef Síkela získal v Evropské komisi slabé portfolio, těžko souvisí s tím, že Česko nemá euro. Vždyť Dánsko také ne, a přitom získalo poměrně silné portfolio – pro oblast energetiky. Právě na energetické portfolio mělo zálusk i Česko.
Zmíněná částka 48 miliard ročně – ztráta ze slabého portfolia – plyne z výzkumu Kaie Gehringa z Curyšské univerzity a Stephana Schneidera z Heidelberské univerzity, jenž vyšel v odborném žurnálu American Economic Journal: Economic Policy (viz abstrakt níže, celá studie je zde: https://pubs.aeaweb.org/doi/pdfplus/10. ... l.20160038 ).
Oba ekonomové totiž ve své studii na základě zkoumání dosavadní praxe dokumentují, že jednotliví eurokomisaři ve funkci rozhodují ve prospěch své domoviny. I když podle legislativy EU, konkrétně Článku 17 Smlouvy o EU, by tomu tak být nemělo a eurokomisaři by neměli ve svém rozhodování brát jakýkoli zřetel na zemi původu. Zaběhnutá praxe se zkrátka výrazně liší od platné legislativy, jak dokumentují Gehring a Schneiderem.
Nejde o jediné opakované porušování základních úmluv, na nichž stojí EU. Například Pakt růstu a stability, jenž má být základem udržitelnosti eura a udržitelného hospodaření zemí eurozóny, byl od 90. let porušen různými zeměmi EU doslova ve stovkách případů.
Nicméně z výzkumu Gehringova a Schneiderova plyne, že získá-li český eurokomisař slabé portfolio, bude příslušná škoda pro Českou republiku odpovídat za předpokládaných pět let funkčního období až zhruba 240 miliard korun.
Gehring a Schneider ve své zmíněné studii konkrétně analyzují působení eurokomisařů zodpovědných za zemědělství, svůj závěr ale uplatňují na eurokomisaře obecně. Zjišťují, že pokud eurokomisař získá zemědělské portfolio, tedy portfolio poměrně silné, tak země, odkud pochází, se následně díky tomu těší z navýšeného podílu na celkovém rozpočtu EU. Tento podíl podle jejich zjištění narůstá zhruba o jeden procentní bod, což odpovídá 850 milionům eur ročně.
Oba výzkumníci vycházejí z rozpočtu EU pro rok 2006, neboť analyzují období od roku 1979, kdy proběhly vůbec první volby do Evropského parlamentu. V současnosti je roční rozpočet EU nominálně o zhruba 130 procent vyšší než roku 2006. Takže zmíněná částka 850 milionů dnes odpovídá částce zhruba 1,9 miliardy eur. To je po přepočtu do korun dle aktuálního kursu právě zmíněných přibližně 48 miliard korun. Za pět let se tedy tato částka rozhojní na uvedených zhruba 240 miliard korun.
Všechny výpočty vztahují k průměrně velké zemi EU, což České republice odpovídá. Jestliže tedy Česko ani letos nezískalo silné portfolio, jako je bohužel tomu „tradicí“ už od roku 2010, lze konstatovat následující. Ztráta veřejných rozpočtů České republiky způsobená tím, že nevyjednala silnější portfolio, bude činit právě až 48 miliard korun ročně. Je-li vodítkem dosavadní praxe, kterou dokumentují Gehring se Schneiderem, uvedených 48 miliard ročně by si Česko bylo s to zajistit navíc v porovnání s nynějším stavem, jestliže by místo slabého portfolia mezinárodních partnerství – které bude mít v gesci Síkela – získalo právě zemědělské portfolio. Nebo nějaké silné ekonomické portfolio.
Částka 48 miliard korun ročně je mimochodem citelně vyšší než suma, kterou by české firmy získaly, resp. uspořily přechodem na euro, a tedy eliminací transakčních nákladů v podobě poplatků bankám spjatých s měnovou konverzí či zajištěním kursového rizika. Tuto úsporu lze na základě údajů České národní banky vyčíslit na 35 miliard korun ročně.
Nejde jen o to, že částka 35 miliard je nižší než suma 48 miliard. Jde zejména o to, že zde zmíněná částka 35 miliard není pro českou ekonomiku zdaleka takovou čistou ztrátou, je ona suma 48 miliard. Za daných 35 miliard totiž Česko „získává“ například nezávislou měnovou politiku, která může za jistých podmínek zajistit českému hospodářství příjem o řád vyšší. Navíc ty peníze navyšují český HDP, který zachycuje pochopitelně i výkonnost bankovního sektoru.
Ztráta plynoucí ze slabého portfolia není na rozdíl od „ztráty“ ze setrvání při koruně vůbec ničím kompenzována, natož pak překompenzována. Proto je zarážející, že zejména některé vládní strany věnují tolik energie otázce přijetí eura, zatímco současně navrhují poměrně slabé kandidáty na eurokomisařský post. Takové, kteří podle většiny nezaujatých expertních pozorovatelů příliš nemají šanci silné portfolio získat – což se bohužel potvrdilo. Bude to Česko čistá finanční újma v rozsahu stovek miliard.
Při obsazování 27 nejvyšších evropských postů musela Ursula von der Leyenová zohlednit národní zájmy, stranickou příslušnost a pohlaví kandidátů, což se rovná kvadratuře kruhu.
Přesto jej předsedkyně Komise do značné míry zvládla. Těžiště práce jejího budoucího týmu se výrazně posunulo. Se svou současnou Komisí von der Leyenová původně upřednostňovala boj proti změně klimatu – dokud pandemie koronaviru a ruská agresivní válka na Ukrajině nepřidaly nové, obrovské výzvy.
Budoucí Komise se zaměří na bezpečnost Evropy a konkurenceschopnost evropského průmyslu. Pro řešení těchto úkolů jmenovala von der Leyenová šest výkonných náměstků. Španělská sociální demokratka Teresa Riberová bude mít na starosti udržitelné změny a politiku hospodářské soutěže, zatímco francouzský liberál Stéphane Sejourné bude mít na starosti průmyslovou politiku. Kaja Kallasová se stane zástupkyní EU pro zahraniční věci.
Překvapivě dva posty místopředsedů připadnou menším zemím: Finsku a Rumunsku. Finka Henna Virkkunenová je zodpovědná za důležitou oblast digitálních záležitostí. Skutečnost, že von der Leyenová jmenovala jedním ze svých výkonných zástupců také Raffaela Fitta z krajně pravicové strany Fratelli d’Italia, kritizovali Zelení a sociální demokraté.
Fitto má být zodpovědný za propagaci a reformy v regionech. Bude řídit Fond soudržnosti, který slouží k investicím na vyrovnávání rozdílů mezi členskými státy a tvoří přibližně třetinu rozpočtu EU.
A jaké portfolio připadne zástupci České republiky? Jozef Síkela se má stát eurokomisařem pro mezinárodní partnerství. To má obnášet dohled nad evropskou mezinárodní spoluprací a rozvojovou politikou, podporu koordinace mezi Evropskou unií a jejími členskými státy v oblasti rozvojové spolupráce a rovněž spolupráci s partnery při prosazování hodnot Evropské unie, včetně demokracie, právního státu a dodržování lidských práv.
Komise bude mít také eurokomisaře pro obranu a vesmír, stane se jím Andrius Kubilius z Litvy. Poprvé bude zřízen komisař pro Středomoří: tuto funkci má vykonávat Dubravka Šuicaová z Chorvatska. Bude zodpovědná za rozšířené jižní sousedství EU a bude zastupovat evropské zájmy v tomto regionu, vysvětlila von der Leyenová.
Kandidáti na místa eurokomisařů ale nemají nic jisté, ještě je čeká „grilování“ v Evropském parlamentu, kde musí dokázat, že na svůj nový post mají. Teprve potom se může nová Komise chopit úřadu.
Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell odsoudil útoky prostřednictvím komunikačních zařízení využívaných libanonským militantním hnutím Hizballáh, které se objevily v úterý a ve středu v Bejrútu a v dalších částech Libanonu. Podle prohlášení unijního zastoupení v Bejrútu bylo cílem útoku šířit v Libanonu strach, informuje agentura Reuters.
„Použitá nevybíravá metoda je nepřijatelná vzhledem k nevyhnutelným a velkým vedlejším ztrátám mezi civilisty a vzhledem k širším důsledkům pro celé obyvatelstvo, včetně strachu a teroru i kolapsu nemocnic,“ uvedl vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell.
Šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus uvedl, že výbuchy v Libanonu vážně narušily chod libanonského zdravotnictví, které je už beztak v křehkém stavu. Dodal, že WHO v zemi distribuovala zásoby krve a zdravotnický materiál. „Celý zdravotnický systém se opravdu velmi rychle dostal pod obrovský tlak,“ řekl na stejném brífinku výkonný ředitel WHO pro krizové situace Mike Ryan.
Španělská diplomacie útoky rovněž odsoudila a uvedla, že jde o porušení mezinárodního humanitárního práva. A to ve stejný den, kdy šéf palestinské samosprávy Mahmud Abbás navštívil Madrid v souvislosti s letošním uznáním palestinského státu ze strany Madridu.
„Vyzýváme všechny aktéry ke zdrženlivosti,“ uvedlo španělské ministerstvo zahraničí v prohlášení. „Je nutné zabránit další eskalaci násilí a riziku otevřené války s nepředvídatelnými důsledky,“ zdůraznilo.
Francouzský prezident Emmanuel Macron mezitím vyzval všechny strany konfliktu, aby zabránily válce. Macron podle Elysejského paláce hovořil s libanonskými lídry. V telefonátu „vyjádřil své nejhlubší znepokojení nad sérií výbuchů v Libanonu, které přispívají k nebezpečné eskalaci napětí v regionu“, a vyzval ke zdrženlivosti. Hovořit se Macron chystá rovněž s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem.
Úterní exploze pagerů a středeční výbuchy vysílaček v Libanonu mají na svědomí už 37 mrtvých a více než 3000 zraněných, z nichž více než 200 je ve vážném stavu. Libanon a Hizballáh útoky přičítají Izraeli, ten se k nim však nepřihlásil.
Hizballáh, v překladu Alláhova strana, je militantní islamistické hnutí a politická strana v Libanonu, má své ministry ve vládě a poslance v libanonském parlamentu. Je klíčovým spojencem Íránu i palestinského teroristického hnutí Hamás a zároveň nejmocnější vojenskou silou v Libanonu.
Hizballáh a izraelská armáda proti sobě od loňského 8. října prakticky denně vedou přeshraniční útoky. Hizballáh tehdy začal útočit na sever Izraele na podporu Palestinců v Pásmu Gazy, kde vede Izrael válku proti Hamásu v odvetě za jeho teroristický útok ze 7. října.
Evropská komise (EK) poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě až 35 miliard eur (zhruba 878 miliard Kč). Oznámila to předsedkyně EK Ursula von der Leyenová při návštěvě Kyjeva. Půjčka je součástí plánu skupiny G7 poskytnout Ukrajině úvěr 50 miliard dolarů (přes 1,1 bilionu Kč), jehož záruku mají tvořit výnosy ze zmrazeného ruského majetku.
"Je to další velký příspěvek EU k obnově Ukrajiny," napsala von der Leyenová na síti X. "Neochabující ruské útoky znamenají, že Ukrajina potřebuje pokračující pomoc ze strany EU," uvedla rovněž.
Lídři zemí skupiny G7 se na využití výnosů ze zmrazených ruských aktiv k poskytnutí úvěrové pomoci Ukrajině shodli na červnovém summitu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek prohlásil, že zmrazená ruská aktiva by měla být využita "k ochraně životů na Ukrajině před ruskou agresí".
Velký fanoušek Green Dealu, který v dánské vládě prosadil ambiciózní cíl snížení emisí skleníkových plynů o 70 procent do roku 2030 ve srovnání s úrovní roku 1990 nebo také redukci těžby ropy a zemního plynu v dánském sektoru Severního moře. To je ve stručnosti Dan Jørgensen, politik vybraný Ursulou von der Leyenovou na pozici evropského komisaře pro energetiku a bydlení.
Jak připomněl ve svém článku zpravodajský web Politico.eu, sociální demokrat Jørgensen působil v letech 2019 až 2022 jako ministr pro klima a energetiku. Poté přešel na pozici ministra pro rozvojovou pomoc a globální opatření v oblasti klimatu. V této roli se Jørgensen stal prominentním vyjednavačem dohod na každoročních klimatických summitech, pořádaných Organizací spojených národů (OSN).
Co od Jørgensena očekává šéfka Evropské komise? „Jeho práce pomůže snížit ceny energií, investovat do čisté energie a zajistí, že snížíme naši závislost. Bude vůbec prvním komisařem pro bydlení, který se zaměří na všechny aspekty od energetické účinnosti po investice a výstavbu,“ dodala von der Leyenová.
Šéf evropské diplomacie Josep Borrell v noci na pondělí varoval, že konflikt mezi Izraelem a libanonským Hizballáhem hrozí, že uvrhne Blízký východ do „totální války“. "Mohu říci, že jsme téměř na pokraji totální války," prohlásil Borrell, který se měl večer zúčastnit jednání zemí G7 na okraj Valného shromáždění OSN v New Yorku.
Při pondělních izraelských vzdušných úderech na jihu a východě Libanonu zemřelo 492 lidí, včetně 35 dětí.
Francie požádala o mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN k projednání situace v Libanonu, uvedl v pondělí nový ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. "V tuto chvíli myslím na libanonský lid, protože izraelské údery právě způsobily stovky civilních obětí, včetně desítek dětí. Tyto údery vedené na obou stranách modré čáry (demarkační čára OSN mezi Izraelem a Libanonem) a šířeji v regionu musí okamžitě přestat," prohlásil na tribuně Valného shromáždění OSN Barrot.
Mluvčí izraelské armády Daniel Hagari podle ČTK prohlásil, že izraelské letectvo zasáhlo v Libanonu přibližně 1300 cílů spojených s tamním militantním šíitským hnutím Hizballáh a že údery budou pokračovat. Podle vyjádření izraelského ministra obrany Joava Galanta údery zničily desítky tisíc raket Hizballáhu.
"Dnešek (pondělí) představuje významný vrchol. Dnes jsme vyřadili z provozu desítky tisíc raket a přesné munice. To, co Hizballáh budoval během 20 let od druhé libanonské války, ve skutečnosti právě ničí izraelské ozbrojené síly," uvedl Galant podle agentury Reuters.
Hagari na pondělní večerní tiskové konferenci sdělil, že cílem úderů byly převážně zbraně uložené v běžných domech, včetně "řízených střel s plochou dráhou letu, které mohou doletět stovky kilometrů, těžkých raket s hlavicemi o hmotnosti 1000 kilogramů, raket středního doletu s doletem až 200 kilometrů, raket krátkého doletu a ozbrojených bezpilotních letadel".
Osobní zájmy, úzké vazby na velké korporace a vnější vliv, zejména z USA, utvářejí image nových členů Evropské komise, píše se v článku na webu PiNews.
Evropská komise je veřejnosti často vykreslována jako strážkyně evropských hodnot a transparentnosti. Bližší pohled na nové komisaře ale ukazuje jinou stránku: osobní zájmy, úzké napojení na velké korporace a vnější vliv, zejména z USA, utvářejí image této mocné instituce. Nabízí se otázka, jak hluboce je nepotismus a lobbing ve skutečnosti zakořeněný v Evropské komisi.
Obzvláště výbušným případem je řecký multimilionář a velkostatkář Apostolos Tzitzikostas, který v nové komisi povede oddělení cestovního ruchu. To, co na první pohled vypadá jako neokázalé rozhodnutí, se při bližším zkoumání ukazuje jako značně problematické. Tzitzikostas vlastní rozsáhlé nemovitosti v Řecku, které by mohly přímo těžit z rozhodnutí, která nyní jako komisař učiní. Střet zájmů? V jeho vysvětleních zůstávají z velké části nezmíněni. Chybí transparentnost – a to v úřadu, který má přímý vliv na jeho soukromé bohatství. Vzniká podezření, že se zde zaměřujeme na osobní obohacení.
Případ Stéphana Séjourného, nového komisaře pro prosperitu a konkurenceschopnost, je neméně sporný. Séjourné, který se rád veřejně vykresluje jako přísný odpůrce korupce, hlasitě vyzývá k důkladnému prověření majetkových přiznání svých kolegů. V jeho vlastním prohlášení ale chybí jakékoli informace o jeho majetku. Jak je možné, že někdo, kdo káže transparentnost a integritu, může zůstat v nevědomosti o své vlastní finanční situaci? Séjourné, který v minulosti působil jako lobbista, se zřejmě sám pohybuje v síti konexí, které rád svádí na ostatní.
Výsměch občanům ze strany zkorumpované EU: Leyenová opět do čela EK
S Kajou Kallasovou, novou komisařkou EU pro zahraniční věci, jsou věci obzvláště složité. Kallasová, která se v roce 2023 ocitla ve skandálu, protože její manžel vlastní logistickou společnost, která i přes sankce nadále obchodovala s Ruskem, své finanční vazby zatím nezveřejnila. Zatímco mnoho evropských společností utrpělo kvůli sankcím ztráty, Kallasova rodina z toho nadále těžila. A přesto je jmenována komisařkou pro zahraniční věci – což je pozice, která ji významně zapojuje do tvorby zahraniční politiky EU. Může někdo, kdo je tak hluboce zapojen do svých vlastních ekonomických zájmů, skutečně jednat nezávisle?
Dalším zajímavým případem je Rumunka Roxana Mînzatu, nová výkonná viceprezidentka pro lidské zdroje. Mînzatu založil v roce 2021 poradenskou firmu, aby svým klientům usnadnil přístup k fondům EU. Ve své tehdejší roli v Komisi byla zároveň odpovědná za přidělování těchto prostředků. Je zde jasný střet zájmů, který není dále zpochybňován. Jak může být někdo poradcem i správcem stejných fondů, aniž by se to stalo problémem?
Christophe Hansen, nový komisař pro zemědělství z Lucemburska, do tohoto obrázku dokonale zapadá. Jeho manželka pracuje v kanceláři předsedy Evropského parlamentu Roberty Metsolové a jeho sestřenice je lucemburským ministrem zemědělství. Hansen navíc od roku 2015 předsedá Lucemburskému svazu chovatelů malých zvířat. S tak úzkými vazbami v rámci evropské zemědělské politiky vyvstává otázka, jak nezávislý může být Hansen ve svých rozhodnutích.
Ale nejsou to jen vnitřní souvislosti, které staví novou Evropskou komisi do pochybného světla. Zvláště patrný je americký vliv. Teresa Ribera, která slouží jako viceprezidentka pro zelený přechod, a Andrius Kubilius, nový komisař pro obranu a vesmír, mají úzké vazby na nevládní organizace a think-tanky financované USA.
Od roku 2016 do roku 2019 byl Kubilius členem poradního výboru Mezinárodního republikánského institutu (IRI), organizace financované z rozpočtu USA a z velké části zaměřené na prosazování amerických geopolitických zájmů po celém světě. Vliv Washingtonu na klíčové oblasti politiky EU je zde více než jasný. Jak nezávislí mohou být komisaři, kteří udržují takové vazby na USA?
Nová komise EU je všechno, jen ne orgán, který jedná výhradně v zájmu evropských občanů. Místo toho dominuje osobní prospěch, nepotismus a vliv mezinárodních aktérů. Občané Evropy doufají v transparentnost a spravedlnost, ale v zákulisí určují směr jiné síly. Vyvstává otázka, zda tato Komise slouží zájmům Evropy, ale komu je skutečně oddána.
Nakonec zůstává nejasné, jak dlouho bude Evropa s touto fraškou pokračovat. Zdá se, že sliby EU o transparentnosti a integritě jsou jen o málo více než prázdnou rétorikou. Evropští občané mají právo vědět, kdo skutečně stojí za rozhodnutími, která se jich týkají. A jedna věc je jistá: nová komise EU již tato očekávání nenaplnila.
https://www.zerohedge.com/geopolitical/ ... b-brusselsPolák Piotr Serafin pravděpodobně převezme funkci komisaře EU pro rozpočet 1. prosince, ale předseda Evropské komise již organizuje svůj nejdůležitější úkol: návrh rozpočtu EU na roky 2028-34. Z dokumentu, který viděla polská média Rzeczpospolita, vyplývá, že Němka Ursula von der Leyenová chce v celé EU demontovat regionální politiku, což bude mít na Polsko zásadní dopad.
Peníze, které jsou v současnosti poskytovány regionům a které jsou jimi z velké části spravovány (dvě třetiny strukturálních fondů EU), by byly místo toho poskytnuty vládám členských států. Tyto vlády by je pak rozdělily podle svého uvážení, což by umožnilo větší centralizaci a kontrolu, což by lépe vyhovovalo Bruselu, který by chtěl rozšířit svou kontrolu prostřednictvím přístupu shora dolů.
Translated with www.DeepL.com/Translator (free version)
Evropská unie, kdysi založená jako hospodářské společenství, se každým rokem stává totalitnější. Ursula von der Leyenová chce jako předsedkyně Komise plnou moc nad bankovními účty a finančními fondy.
Dvě dosud největší rozpočtové položky, pomoc zemědělcům a podpora strukturálně slabých regionů, mají být odstraněny. V současnosti každý tvoří třetinu rozpočtu, který nedávno činil přibližně 140 miliard eur ročně.
Místo toho by měla být většina rozpočtu – včetně zemědělské a strukturální pomoci – převedena na státy EU jako určitá dotace do státního rozpočtu. Podle zprávy FAZ by státy EU měly na oplátku provést konkrétní politické reformy.
Poslední věta je objevná: Peněžní platby jsou spojeny s politickými pokyny. To již bylo vyzkoušeno ve dvou případech. Neposlušným Polákům a Maďarům byly roky odepřeny prostředky, na které mají nárok, protože mají konzervativní vládu a prosazují politiku orientovanou na občany. Polsko se vzdalo a na žádost přešlo státní média doleva a podřídilo soudnictví vládě. Stále více zemí se ale odvrací, viz Nizozemsko, Itálie, Slovensko a Česká republika. Jejich občané nevolí tak, jak diktuje Brusel, a tak se hraje na jiné struny.„Výběr kapesného“ dosahuje státní úrovně. Příslušné obyvatelstvo členských zemí EU již nemá žádné slovo. O tom, jak mají žít občané od Severního mysu po Maltu, rozhoduje pouze všemocný centrální stát v Bruselu. Subjekty si mohou vybrat, co chtějí. Pravicové strany v Evropském parlamentu mohou být stále silnější. Sám, to je jedno. Kdo sedí na pokladně a smí rozdělovat spravované prostředky podle vlastního uvážení a vlastních politických směrnic, má moc vládnout proti obyvatelstvu, aniž by za to nesl odpovědnost. Korupci se již meze nekladou.
- Ti, kteří odmítají migrační pakt EU a migranty už nepřijímají, jako Nizozemsko a Maďarsko, zůstanou v budoucnu s prázdnou kapsou, pokud jejich politika nebude odpovídat požadavkům Bruselu. Nizozemsku je dovoleno platit do Evropské komise, ale nic za to nedostane.
- Ti, kteří jsou proti válce, jako Slovensko a Maďarsko, kteří prosazují mírové vyjednané řešení, už žádné peníze nedostanou.
- Ti, kteří vystupují proti změně pohlaví našich dětí, jako je Itálie, Bulharsko a některé další členské státy, již nebudou dostávat žádné peníze, dokud nezmění své zákony v souladu s požadavky EU a nezahrnou kvark LGTBQ do učebních osnov a nezruší rodičovská práva.
- Každý, kdo neudrží média v ekosocialistickém levicovém kurzu a kdo plně nezavede cenzuru sociálních médií podle „zákona o digitální službě“, bude v těchto zemích potrestán výběrem peněz.
Pokud bude tato reforma schválena, jak si Ursula von der Leyenová přeje, a není o tom pochyb, pak to bude sebezmocnění předsedkyně Komise a jejího okolí. Který z kandidátů dosud jmenovaných do Komise by odmítl vlastní zvýšení moci? Pravděpodobně žádný!
Vrcholem je, že finanční pomoc a dotace pro zemědělství by již neměly platit. Farmáři by tedy měli krvácet za to, že loni v zimě demonstrovali proti Bruselu. Veškerá moc nad ornou půdou by měla být dána velkým zemědělským korporacím. Nezdravé jídlo místo potravin!
Jenže: To, co je tak dobře naplánované, by v rozporu s tím, co bylo zamýšleno, mohlo urychlit konec EU v její současné podobě. Brexit máme stále v čerstvé paměti. To by byla dobrá zpráva! Reformovaná EU, zredukovaná na volný pohyb zboží a osob v rámci svých vnějších hranic, je zcela dostačující.
