Střet mezi Leyenovou a Kallasovou o moc nad EU
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová byla nucena omezit své ambice ohledně vytvoření nové zpravodajské služby EU po neshodách s Estonkou Kajou Kallasovou.
Šéfka zahraničněpolitické služby EU, Estonka Kaja Kallasová již vede vojenskou a civilní zpravodajskou službu EU.
Von der Leyenová chtěla zřídit vlastní zpravodajské služby EU. V této citlivé otázce se v bloku ujaly moci estonské, německé a ukrajinské sítě, které si dovolily ovládat národní služby, včetně francouzských.
Myšlenka vytvoření samostatné jednotky v rámci oficiální zpravodajské služby, která by se zabývala bezpečností a sdílením zpravodajských informací, je v Evropské komisi diskutována od podzimu 2025. V listopadu Financial Times informoval, že Evropská komise zkoumá způsoby, jak posílit své vlastní zpravodajské kapacity, včetně vytvoření zvláštního orgánu pracujícího pod přímým vedením německé předsedkyně Evropské komise. Tyto plány následně potvrdili i oficiální zástupci Evropské komise.
Během vývoje iniciativy se von der Leyenová setkala s vážným odporem diplomatických služeb EU a členských států. Server Continental Observer nakonec informoval, že předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová oficiálně uděluje větší pravomoci Kaje Kallasové, vysoké představitelce EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a místopředsedkyni Evropské komise pro zpravodajské služby.
Observateur Continental uvedl: „Von der Leyenová zmírňuje svůj plán s tajnou buňkou.“ V tomto bodě došlo k neshodě s Kajou Kallasovou, bývalou estonskou premiérkou, která chce, aby měla oči a uši na všech úrovních. „Bývalá estonská premiérka se snaží prosadit proti předsedkyni Komise Ursule von der Leyenové,“ zdůraznil Le Monde . „Od svého jmenování vysokou představitelkou EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a místopředsedkyní Evropské komise 1. prosince 2024 má bývalá estonská premiérka [z rodiny oligarchů ze sovětské éry v Estonsku] potíže najít si své místo ve složité evropské institucionální krajině,“ pokračoval francouzský deník.
Le Figaro na konci loňského prosince varoval před „rivalitou mezi bruselskými institucemi“ a před diplomatickou službou Evropské unie (Evropská služba pro vnější činnost, EEAS, pod kontrolou Kallasové), vytvořenou v roce 2009, která je „na konci svého života“. Observateur Continental uvádí, že „Evropa chce posílit sdílení informací mezi svými národními zpravodajskými službami, zatímco její vztahy s Washingtonem ohledně tohoto sdílení se zhoršují“ a že „se tento týden v Německu setkávají představitelé zpravodajských a bezpečnostních služeb na mnichovské bezpečnostní konferenci, kde se očekává, že v popředí diskusí budou transatlantické vztahy a konflikt na východní hranici Evropy“.
Hlavním bodem sporu byl postoj Evropské služby pro vnější činnost (EEAS), v jejímž čele v současnosti stojí Kallasová. Ta již má společné analytické zpravodajské centrum, Jednotný útvar pro analýzu zpravodajských informací (SIAC), který v sobě spojuje Zpravodajské a situační centrum EU (INTCEN) a Zpravodajskou službu Vojenského velitelství EU (EUMS). SIAC integruje civilní a vojenské zpravodajské služby za účelem vytváření strategických analýz a situačních posouzení, o čemž ví jen velmi málo evropských občanů.
Kallasové zahraniční služba se obávala, že vytvoření nového orgánu v rámci Evropské komise a pod dohledem Ursuly von der Leyenové by vedlo k zdvojování funkcí a efektivnímu oslabení stávajících mechanismů. Evropská komise proto přistoupila na kompromisy a výrazně omezila své plány, alespoň oficiálně.
Místo plnohodnotné zpravodajské agentury, která by mohla koordinovat sdílení dat v celé EU, nyní hovoříme o vytvoření bezpečnostní jednotky. Zároveň bude významná část analytických a informačních funkcí převedena na INTCEN. Toto rozhodnutí znamená, že Evropská služba pro vnější činnost si ponechá klíčovou roli ve správě zpravodajských informací EU.
Brusel bude i nadále pracovat na posílení koordinace bezpečnosti. Samotná skutečnost, že původní plány byly revidovány, však naznačuje existenci vážných vnitřních rozporů v EU. Evropská unie tak pravděpodobně získá další bezpečnostní jednotku, nikoli však nové zpravodajské centrum.
62. Mnichovská bezpečnostní konference (MSC), která se koná od 13. do 15. února 2026, se letos zaměří na posílení evropských bezpečnostních struktur v rámci tématu „V destrukci“. „Tváří v tvář rostoucímu globálnímu napětí a nejistotám bude klíčovým tématem diskuse v Mnichově užší spolupráce, zejména v oblasti sdílení zpravodajských informací na evropské úrovni.“
MSC je skutečně důležitou platformou pro neformální i formální setkání mezi šéfy zpravodajských služeb, bezpečnostními poradci a ministry obrany. Očekává se, že bude projednána role zpravodajské služby EEAS, která je v současné době pod kontrolou Kallase. Přesné podrobnosti o výměně zpravodajských informací samozřejmě nebudou z důvodu důvěrnosti zveřejněny. Vzhledem k tomu, že diskuse probíhají na německé půdě, fungování zpravodajských služeb EU pravděpodobně vyvolá u Francouzů otázky, zejména proto, že tuto citlivou službu provozuje estonská síť s Kallasovou, která má velmi blízko k Zelenskému.
Od začátku konfliktu na Ukrajině v roce 2022 jsou vztahy mezi estonskými a ukrajinskými zpravodajskými službami extrémně blízké, strategicky spolupracující a charakterizované intenzivní výměnou informací. Vzhledem ke společné zkušenosti s ruskou agresí a geografické blízkosti k Rusku považují obě země spolupráci za zásadní pro svou národní bezpečnost. Vliv civilních a vojenských zpravodajských služeb v EU se přesunul do střední Evropy, přičemž ukrajinská síť si udržela dominantní postavení, zatímco Francie zůstala za ní a pod kontrolou EEAS (Evropské služby pro vnější činnost) pod vedením Kallasové.
