Historie, kterou nás neučili...

[martanus]

Jediný štát, ktorý sa pred 85 rokmi, po Mníchovskej dohode, snažil zastať Česko-Slovenska, bol ZSSR. Vtedy Moskva čestne varovala Poľsko, že ak napadne oblasť Těšínska, bude ukončený sovietsko-poľský pakt o neútočení. Varšava neposlúchla...
O rok neskôr sa Ľvov, Grodno a Bialystok stali súčasťou ZSSR. No z nejakého dôvodu Poliaci z toho všetkého obviňujú Rusov a nie seba!

https://t.me/spravy_slovakia/1140

[tomaspetr]

Dva státy byli, Rumunské království na základě vzájemné dohody vyhlásilo mobilizaci, nepamatuji plnou nebo částečnou a SSSR vručil Polákům nótu, že v případě napadení ČSR Polskem, Sovětské Rusko se sčítá ve válečném stavu k Polsku.

[BartH8]

Malá dohoda stála za námi.

[zmiri]

Rumuni byly ani ne tak při nás, jako především proti maďarům. A Jugoslávie nám nemohla prakticky nijak pomoci. A ani se SSSR to nebylo nijak růžový. Politicky zcela neprůchodný, neexistovali žádné dohody. A jediná možnost účinné pomoci vedla přes polsko.

[Skeptik]

Rumunsko provedlo v září 1938 první etapu mobilizace a vyhlásilo, že pokud se k útoku na ČSR přidá Maďarsko (a to chtělo, protože jižní a východní Slovensko považovalo za svoje okupované území), dostojí svým závazkům i přes nesouhlas Francie.
Současně bylo ochotno umožnit RKKA vlakové transporty přes své území, a hlavně přelety sovětských letadel ... což byla nejslabší složka Československé armády.

SSSR jasně deklarovalo svoji ochotu pomoci (ostatně bylo to v jejich zájmu, protože AH se nijak netajil tím, že budoucnost Třetí říše leží v evropské části SSSR). Pokud by pomohla Francie, pomohl by SSSR automaticky, pokud by byla Francie proti, stačilo by aby vláda ČSR požádala ve Spojených Národech o pomoc.
Současně, jak už tu napsal tomaspetr, varoval SSSR Polsko, že pokud se do války vloží na straně Německa (a to Polsko chtělo a v roce 1939 to i udělalo), tak bude považovat smlouvu o neútočení za neplatnou ... jinými slovy, že na Polsko zaútočí a vezme si zpět okupovaná území.

Takže situace nebyla ani náhodou tak beznadějná, jak se v současné době tvrdí.

Nesmíme zapomínat ani na to, že pokud by se válka ve střední Evropě rozhořela, a na straně ČSR by se zapojil SSSR, musela by reagovat i Francie a GB, protože jinak by v případě porážky Třetí říše Sovětským svazem hrozilo bezprecedentní rozšíření vlivu SSSR do Evropy ... což bylo jednoznačně proti jejich zájmům. Minimálně Francie by tedy musela do války proti Třetí říši vstoupit.

[zmiri]

No situace byla dost složitá. My jsme v ní nebyli a nemuseli se rozhodnout. Na rozdíl od tehdejších odpovědných činitelů. Od stolu po více než 80 letech se to hezky kecá...

[Skeptik]

Já to nepsal jako "generál po bitvě". Na to jsou jiní.
Spíš jako zájemce o historii.

[tomaspetr]

V otázce lidských zdrojů by ČSR a tom nebylo špatně, jen dobrovolníci co se formovali v Jugoslávii. To vše ano, ale letecky by nás rozsekali. Názorně to předvedli jak v Polsku tak i v Francii a v 41 v SSSR. Při omezeném prostoru k boji, nerozvinuté PVO, prakticky nechráněná letiště. Byl by to jeden velký masakr. SSSR v 41 dala poměrně značný odpor v letectvu, ale v okamžiku jeho potlačení, výsledek pozemního boje byl předurčen. To by čekalo armádu ČSR.
Hrůza je, že republika, která se dostalo takovou krví našich dědů je opět prodávána, jak bychom se nedokázali poučit.

[zmiri]

No otázka lidských zdrojů. Můžeme začít. 1/5 obyvatelstva byla považována za nespolehlivá, z části přímo nepřátelská. Nějací dobrovolníci z jugoslávie by nejdříve museli dostat výcvik a vybavení. To znamená čas. Vzhledem k délce hranic, síle nepřítele, plánů obrany ten čas nebyl. Letectvo bylo přeceňovaný, na pokoření státu nestačili ani pozdější B-17, B-24, B-29. Luftwaffe proti tomu byla slabá. Ale pozemní útok z více směrů po tak dlouhé hranici bez možnosti manévru....A i naše armáda měla problémů více než dost. O spoustě se nemluví. Byla určitě lepší, než většina evropských armád tehdy, ale stejně....

[PoloSVK]

Nemusíš mať armádu, ktorá vždy vyhrá, stačí mať armádu, kvôli ktorej sa neoplatí zaútočiť. A výzbroj pre tuším 47 divízií sme dodali MY.
VŽDY je to otázka ceny (a nielen v peniazoch).

[zmiri]

No a to je další hledisko. Naši dostali ultimátum. Řeší se obrana. Ale ono toho bylo víc. Postoj západu, v čele s VB, byl jednoduchý. Nepřijmeme německý požadavky, jsme agresor se všemi následky. To neznamenalo německý, polský, maďarský útok. Začalo by se ekonomickým bojkotem, zákazem vývozu apod. A měli jsme exportní ekonomiku, stačilo nás odříznout, žádný vojenský útok nebyl potřeba + plus vnitřní nepokoje ...

[martanus]

Západ chtěl nejspíš válku Neměcka a SSSR a hodovat pak na jejich troskách, proto vše k tomu směroval. Proto Pakt 4, Mnichovaká dohoda, dohoda Polska a Německa , podivná válka, Dunkerk atd...

[hans]

Kdysi jsem četl v celkem seriózním zdroji, tuším původem sovětském (a koukám že skrze Pacnerovu knihu se to dostalo i na wikinu https://cs.wikipedia.org/wiki/Ludwig_Beck), že někteří němečtí generálové (na wiki jmenovaní náčelník genštábu pozemních vojsk Beck, jeho šéf Brauchitsch a další, byli roku 1938 přesvědčeni, že Wehrmacht je na válku tragicky nepřipraven a že pokud Hitler vydá rozkaz jít do boje (s Československem), tak jediná racionální strategie jak zabránit zkáze Wehrmachtu a Německa je zabít Hitlera. Nic moc pro atentát/převrat ale neudělali a nakonec to nebylo třeba, Beneš ustoupil...

Podstatné na tom je, že ani velení Wehrmachtu nepovažovalo válku s Československem za jasně vyhranou.

[martanus]

Co vím tak. Západ válku ČSR s Německem nechtěl. Proto Mnichov. A ČR nic nezbývalo. Protože bez podpory západu byla obrana nesmyslná. Poláci se bránili protože nejspíš měli nějakou slovní dohodu, kterou Západ hned porušil kvůli "vyšším" cílům, proto ta podívná válka.

[Skeptik]

To vše ano, ale letecky by nás rozsekali. Názorně to předvedli jak v Polsku tak i v Francii a v 41 v SSSR. .

Proto jsem napsal, že letectvo bylo nejslabším článkem ... i když ne tak slabým, jak se mnohdy píše.
Ona Luftwaffe ze září 1938 je jiná Luftwaffe než ta ze září 1939 a zcela jiná než ta z června 1941.

Většina leteckých jednotek Luftwaffe byla v září 1938 vyzbrojena zastaralými dvouplošníky Ar-68 a He-51 - oba typy jednoznačně horší než B-534.
První Bf-109 teprve začaly přicházet k řadovým jednotkám, a to navíc v prvotních verzích B, C a několika D ... se slabšími motory a výzbroji dvou kulometů puškové ráže.
Výroba Bf-109E-1 se rozbíhala až na konci roku 1938.

Pro útok na ČSR mohla Luftwaffe vyčlenit nějakých 300 Bf-109B/C ... o rok později proti Polsku to byly již výhradně Bf-109E + něco málo Bf-109D.
Vzhledem k tomu, že že SSSR se měl přesunout přibližně stejný počet I-16 typ 5 a typ 10, tak by to o nějaké zásadní převaze nebylo. To byla letadla s Bf-109 s motory Jumo plně srovnatelná letadla.

Letiště v ČSR byla, vůči standardům WWII, slabé bráněná ... ale totéž platilo i o letištích Luftwaffe. A B-71, jak prokázaly jejich vzory SB ve Španělsku, byly velmi nepříjemné bombardéry.
A MB-200 v noci taky nebyly úplně marné.

[zmiri]

Jsou hezký tyto srovnání výkonů letadel. Ale jsou další věci. Co se týče letectva, tak hlavní problém byl třeba nedostatek záloh. Neměli jsme možnost nahradit případné ztráty. Co se týče letadel ze sovětského svazu. Nějak se dohodli vojáci bez politiků. A šlo o 200 letadel, pro víc nebyla kapacita letišť. Měli přelétnout přímo z SSSR a základny byly připravený na slovensku. Ono se nějak počítalo, že se čechy a morava budou evakuovat, protože to neubráníme. Obrana měla být do zmobilizování a evakuaci průmyslu a lidí...K německým generálům a pod. Zde je stále ta podmínka, kdyby hitler zaútočil. A co kdyby ne? Mezinárodní podpora byla na straně německa, my jsme byly agresoři. Částečně jsme mobilizovali na jaře 38 a němci nic nedělali. V záři další mobilizace. jasný agresoři, však němec je v klidu a zbraněmi řinčí ČSR. Takže co kdyby se stáhli od hranic. Co by mohli naši? Držet armádu na hranicích? Nebo demobilizovat? Pak by zase řádil freikorps a co my dál? Třetí mobilizaci? Nebo pak čtvrtou, pátou...Jak dlouho by trvalo, než by se stát rozpadl? Plus zákazy vývozu, sankce atd? Bouřili by se geenrálové wehrmachtu? Mohl by přijít SSSR na pomoc? Možnosti německa s podporou VB, Francie, Itálie, Polska, Maďarska byly pestřejší, než jen vojenský útok....

[palo satko]

Mal som staršieho priatela a kolegu. Raz som sa ho spytal: Načelniku, ako je možne že taky blbec trtka tak pekne dievča? - Sklusil to, Palo a vyšlo mu to. Ty si to neskusil.
No a tak je to aj s tou obranou v roku 1938. Neskusili sme a tak sa nikdy nedozvieme, ako by to dopadlo.

[Skeptik]

Ano, náhrada ztrát by byla problém ... ale na obou stranách.
Co se nedostatku záloh týče, tam byl větší problém na straně Luftwaffe. Logicky, československé vojenské letectvo se kontinuálně vyvíjelo od roku 1918, zatímco Luftwaffe byla zakázána a na její obnově se začalo pracovat až v roce 1936 ... a to nejen na vývoji letadel, ale i výcviku pilotů.
Oproti tomu Československé letectvo cvičilo piloty průběžně a v roce 1936 byla zahájena velkolepá akce "1.000 pilotů republice".

Obdobná situace byla i v případě náhradních dílů a munice ... uvádí se, že třeba bomb měla Luftwaffe jen na 10 až 12 dní bojů.

No a co se týče sovětské pomoci ... 300 letadel bylo jen první vlna. Celkově mělo jít až o 700 letadel. Možnosti sovětského letectva byly mnohonásobně větší = nahrazení ztrát by bylo poměrně jednoduché.
Ostatně i v první vlně pomocí španělskému letectvu v roce 1936 bylo rovněž cca 300 pilotů a v průběhu následujících 2 let se Španělské občanské války zúčastnilo 772 pilotů.

Základny pro sovětská letadla nebyla jen na Slovensku, ale i na Moravě a ve východních Čechách. Nejzápadnější bylo letiště Pardubice. To byla ale pouze letiště v zázemí, v případě vypuknutí bojů se samozřejmě předpokládal přesun na polní letiště ... v té době prakticky jen upravené louky.

Jinak, že se "dohodli jen vojáci bez účasti politiků" je absolutní nesmysl. Domlouvalo to MNO za podpory MZV. Dtto na sovětské straně.

[martanus]

Co vím tak Západ by nikdy nedovolil Sovětskou pomoc Československu a válku mezi Německem a ČR. Proto ten tlak na Beneše. Proto je zbytečné se zabývat obranou ČR. ČR podle mě neměla šanci bojovat. Hitler potřeboval nezničenou Českou republiku a západ upřednostnoval v 1938 Pakt4 před Malou dohodou..

[Skeptik]

No nedovolil?
Pokud by Beneš a Vláda souhlasili, jak by tomu "Západ" mohl zabránit?

Při Španělské občanské válce "Západ" také nesouhlasil se sovětskou pomocí republikánské straně ... a mělo to nějaký reálný dopad?