Pandemické hrozby obecně

[petrp]

Není to pandemie, ale...

Není to pravda? Nevadí, WHO straší dál
Počátkem dubna Světová zdravotnická organizace (WHO) odpálila bombu. V síti X zveřejnila tvrzení: „Vaping zvyšuje riziko záchvatů, obvykle do 24 hodin po užití elektronické cigarety. Nedovolte, aby vaping poškodil vaše zdraví.“ WHO tuto informaci zveřejnila bez důkazů a bez jakéhokoliv odkazu na studii či vědecký výzkum.
Tento tweet strhnul na síti X bouři. Jeden z uživatelů sítě hned aktivně dohledal studii, z níž WHO zřejmě vycházela. V té se píše o 122 případech, které nahlásili uživatelé elektronických cigaret americkému Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) v letech 2010 až 2019. Přeloženo do řeči čísel – aktuálně se odhaduje, že v USA užívá elektronické cigarety téměř 17 milionů osob. A na ty připadá dle výše uvedené studie ročně asi 12 záchvatů.
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/m ... dal-755423

[bacil]

K té krátkozrakosti, starý pán očař (co mi soukromně dělal kdysi dávno meloucha protože na očním nebyli schopni mi udělat brýle tak abych viděl) říkal, že dioptrickou vadu lze eliminovat postupným snižováním mohutnosti, ale že se to musí provádět rychle, tedy nové brýle jednou za 1-2 měsíce a po každé nemoci a vždy trochu slabší než kolik je zrovna potřeba. A jen do 30 let, později to nemá smysl.

[Alchymista]

Zaujímavé... Fungovať by to mohlo.

[Alchymista]

https://www.zdravotnickydenik.cz/2024/0 ... logickych/
Léky na příděl? Velká Británie čelí kritickému nedostatku léků, včetně těch onkologických

Krize v zásobování léčivými přípravky ve Velké Británii se týká nejméně tří desítek různých léků. Pacienti, kteří je potřebují, na ně musí čekat, což může vážně ohrozit jejich zdraví. Nedostatkovost léků, tedy stav, kdy je nemocnice či lékárna objedná, ale nedostane je, se za posledního 2,5 roku zdvojnásobila. S odkazem na data Britské asociace výrobců generických léků to uvedl britský list Financial Times.

Letos v dubnu bylo ve Velké Británii zaznamenáno 101 případů, které bylo možné označit jako nedodání léku do lékárny v důsledku jeho nedostatku. V listopadu 2021 to však bylo jen 45 případů, což bylo vůbec nejméně v posledních třech letech.

Míra nedostatkovosti důležitých léků se tak ve Velké Británii od roku 2021 více než zdvojnásobila. Vyplývá to z údajů Britské asociace výrobců generických léků (British Generic Manufacturers Association – BGMA).

Celosvětový problém
Problém se týká nejméně 30 druhů léčivých přípravků, od léků proti diabetu, přes bolest tišící léky, léky s paracetamolem, až po léky onkologické nebo přípravky pro léčbu epilepsie či cystické fibrózy. Situace je podle BGMA taková, že mnoho pacientů musí bez léků nějakou dobu vydržet, jelikož lékárníci se marně snaží zajistit takové množství léků, jaké pacienti potřebují.

Podle analýz Národní zdravotní služby (NHS – National Health Service), britského ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí a také BGMA se nedostatek léků týká celé země. Think-tank Nuffield Trust dokonce varuje, že stávající situace se může snadno změnit v nový normál. Naznačuje to totiž zkušenost řady zemí nejen v Evropě, ale i Spojených států nebo zemí mimo americký kontinent. Nedostatek léků ve světě totiž trvá a stupňuje se přinejmenším posledních deset let.

Nedostatek by byl i bez brexitu
Příčiny nedostatku se u jednotlivých léků liší. Výrobci ale varují, že ceny nepatentovaných generických léků, které představují většinu léků používaných na celém světě, jsou příliš nízké na to, aby byly atraktivní pro výrobu. Částečně je to způsobeno tlakem na ceny ze strany výrobců v Asii, částečně tlakem na to, aby léky příliš nezatěžovaly výdajovou stranu zdravotnického systému.

Problém také prohloubilo vystoupení Velké Británie z Evropské unie, tvrdí Nuffield Trust. V důsledku brexit totiž došlo k zavedení kontrol při dovozu a někteří výrobci vyškrtli Británii ze svých dodavatelských řetězců.

„Ano, (brexit) představuje jakési dodatečné břemeno pro zásobování britského trhu léky. Problémy bychom však měli i v případě, kdybychom v Evropské unii zůstali,” uvedl pro Financial Times Mark Dayan, jeden z analytiků Nuffield Trustu.
Vláda doporučila omezit počty předepisovaných léků

List Financial Times dokonce informoval o tom, že britská vláda vydala doporučení pro lékaře, aby limitovali počty pacientů, kterým předepíší nedostatkové léky. V tomto režimu má předepisování léků fungovat až do roku 2026. Týkat se to má i lékových alternativ k nedostatkovým lékům.

„Je to skutečně docela děsivé. Na své léky se spoléhám, protože mi dovolují jíst běžné základní potraviny, což mi pomáhá si udržovat svou hmotnost. Teď to vypadá, že se vracíme do časů, kdy pacienti s cystickou fibrózou nemohli jíst normálně, protože tehdy ještě potřebné léky vůbec neexistovaly,” líčila svůj příběh listu Financial Times Lucy Baxterová, které byla právě cystická fibróza diagnostikovaná. Touto nemocí ve Velké Británii trpí na 11 tisíc lidí, a všichni se budou muset s nedostatkem potřebných léků vypořádat.

Situace má negativní dopady také na samotné lékárníky. Ti musí jednu až dvě hodiny denně věnovat zjišťování, které léky je možné v jakém termínu získat, nebo k těm nejvíce nedostatkovým zajišťovat alternativy, a to i u jiných distributorů, než od kterých léčivé přípravky běžně odebírají.

Narůstá agresivita a frustrace
„Lékárníci čelí mnohem větší agresivitě a frustraci ze strany pacientů. Tento problém se navíc rychle rozšiřuje,” uvedla pro list Financial Times Janet Morrisonová, výkonná ředitelka Community Pharmacy England.

Výkonný ředitel BGMA Mark Samuels listu Financial Times řekl, že jeho asociace s britskou vládou jedná o přijmutí okamžitých opatření, která by problém s nedostatkem léků alespoň částečně řešila. Asociace navrhla, aby bylo jednodušší léky na trhu přesouvat mezi jednotlivými subjekty. „Někdy se stane, že na skladě v Manchesteru je jednoho léku dost, zatímco v Londýně chybí,” uvedl Samuels jeden z příkladů s tím, že převoz léků je v takových případech zatížen přílišnou byrokracií.

Ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že disponuje řadou celkem efektivních nástrojů, jak rizika nedostatečných dodávek léků snižovat. Zároveň ale dle Financial Times uvedlo, že nedokáže zabránit nedostatku vždy a všude.

[Alchymista]

https://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/eu- ... i-chripky/
EU zajistila 40 milionů vakcín proti možné pandemii ptačí chřipky

V souvislosti s výskytem ohnisek ptačí chřipky v několika zemích po celém světě zajistila Evropská unie dávku preventivních vakcín, aby se připravila na možné šíření mezi lidmi.

Evropská komise společně zakoupila 665 000 předpandemických dávek vakcíny zaměřené na ptačí chřipku a využila opci na 40 milionů dávek v příštích čtyřech letech, oznámila dnes (11. června) výkonná moc.

Smlouvu jménem patnácti členských států podepsal Úřad pro připravenost a reakci na mimořádné zdravotní situace (HERA).

„HERA opět ukazuje Evropskou zdravotnickou unii v akci tím, že zajišťuje naši připravenost,“ uvedl mluvčí Komise na tiskové konferenci v Bruselu.

Ačkoli bylo v chovech po celém světě zjištěno několik ohnisek ptačí chřipky, přenos na člověka je stále vzácný a omezuje se na osoby v úzkém kontaktu s nakaženými zvířaty a kontaminovanými prostory.

Jedna z posledních zpráv pochází z Mexika, kde 24. dubna zemřel 59letý muž poté, co se nakazil ptačí chřipkou H5N2, což potvrzuje první nákazu člověka tímto kmenem viru.

Od roku 2022 byly ve Spojených státech hlášeny další čtyři případy nákazy lidí, z toho tři od začátku letošního roku, všechny mezi pracovníky mléčných farem.

Americké Centrum pro prevenci a kontrolu nemocí hodnotí současné riziko pro veřejné zdraví jako nízké a v současné době monitoruje ohniska nákazy u drůbeže a dojnic.

Podle tiskové zprávy je Evropská komise v kontaktu s orgány třetích zemí, aby si vyměňovala informace o situaci i o opatřeních pro prevenci a zvládání nákazy.

Dosud nebyla nikde hlášena žádná nákaza z člověka na člověka a riziko přenosu zoonotické chřipky na širokou veřejnost je považováno za nízké, uvedlo Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC).

Komise rovněž uvedla, že v EU nebyly hlášeny žádné aktivní případy nákazy ptačí chřipkou u lidí.

První zásilky vakcín se již připravují a budou odeslány do Finska k okamžitému očkování pracovníků ohrožených expozicí, jako jsou pracovníci drůbežích farem a veterináři.

Patnáct členských států, které se na tomto nákupu podílejí, tak činí prostřednictvím dohody EU o společném zadávání veřejných zakázek na lékařská protiopatření. Tento mechanismus umožňuje zúčastněným zemím dobrovolně a flexibilně společně nakupovat lékařská protiopatření.

Tato protiopatření zahrnují vakcíny, léčiva a zdravotnické prostředky a mohou být použita jako alternativa nebo doplněk jakéhokoli nákupu na národní úrovni.

Vývoj virusu sa síce nedarí, ale kšeft beží.

[Alchymista]

https://www.badatel.net/who-nariadila-v ... j-chripke/
WHO nariadila vládam, aby zabezpečili stovky miliónov dávok vakcín Billa Gatesa proti vtáčej chrípke

(Baxter Dmitry, The People’s Voice) Svetová zdravotnícka organizácia (WHO) nariadila západným vládam, aby „zabezpečili“ stovky miliónov „preventívnych“ dávok vakcíny proti vtáčej chrípke vyrobených spoločnosťou prepojenou s Billom Gatesom.

Po oznámení WHO dostala Európska únia konkrétne príkaz „zabezpečiť“ prvých 40 miliónov dávok vakcíny proti vtáčej chrípke pre 15 členských krajín.

Tieto očkovacie dávky sú chápané ako „preventívna“ vakcína proti vtáčej chrípke, pričom prvé zásielky smerujú do Fínska, oznámili v pondelok úradníci.

Vakcínu vyrába biotechnologická spoločnosť CSL Seqirus napojená na Billa Gatesa, ktorá sa chváli, že vakcína je nevyhnutná pre „prípravu na pandémiu“, pričom sa pochválila ocenením vlády USA v reakcii na vtáčiu chrípku.

Podľa úradníkov sú „preventívne“ dávky určené pre tých, ktorí sú najviac ohrození rizikom vystavenia sa vírusu, ako sú pracovníci na hydinových farmách a veterinári. Kanada a Británia sú momentálne taktiež v procese zabezpečenia stoviek miliónov dávok tejto „preventívnej vakcíny“.

„Pokiaľ ide o vtáčiu chrípku, neustále a aktívne monitorujeme situáciu… a zajtra spolu s našimi členskými štátmi zabezpečíme prístup k viac ako 40 miliónom dávok vakcíny proti vtáčej chrípke, aby sme ochránili tých, ktorí sú najviac ohrození. Dodávky do krajín, ktoré ju okamžite potrebujú, sú už na ceste,“ povedala komisárka EÚ pre zdravie Stella Kyriakidesová.

Agentúra Reuters informuje:

„Vírus H5N1 sa rozšíril vo väčšine štátov USA. Postihuje predovšetkým hydinu a v posledných mesiacoch viac ako 80 mliečnych fariem.

Doteraz neboli potvrdené žiadne prenosy z človeka na človeka, hoci traja ľudia v USA boli od 1. apríla 2024 infikovaní po vystavení nakazenému dobytku.“

Podľa Európskeho centra pre prevenciu a kontrolu chorôb (ECDC) nie sú začiatkom júna v EÚ zatiaľ žiadne aktívne prípady u ľudí ani u hovädzieho dobytka.

„Prenos na ľudí zostáva zriedkavou udalosťou a doteraz nebol pozorovaný žiadny trvalý prenos medzi ľuďmi,“ uviedlo ECDC vo svojej týždennej správe pre obdobie 1. až 7. júna 2024.

„Riziko prenosu zoonotickej chrípky na širokú verejnosť v krajinách EÚ/EHP sa považuje za nízke.“

Komisia prostredníctvom mechanizmu HERA už zabezpečila 111 miliónov dávok očkovacích látok proti pandemickej chrípke od spoločností GSK a Seqirus, ktoré je možné prispôsobiť akémukoľvek prevládajúcemu chrípkovému kmeňu.
Záver

Ak EÚ už nakúpila 40 miliónov dávok, je takmer isté, že plánujú znova spustiť ďalšiu hystériu s falošnou pandémiou. Predpokladáme, že cirkus začne niekedy na jeseň, zrejme po amerických prezidentských voľbách 6. novembra.

Preto buďte bdelí, nedajte sa opäť oklamať a ignorujte strašenie mainstreamovými médiámi a zdravotníckymi úradmi. A pamätajte – najúčinnejší spôsob, ako poraziť tyraniu, je nespolupracovať s ňou. Inými slovami, nedodržiavajte ich nariadenia a žite si svoj život ako obvykle.

[Alchymista]

https://pravyprostor.net/leky-jsou-i-ty ... o-vsechny/
Léky jsou. I ty inovativní. Ale ne pro všechny
JANA MARKOVÁ

Dnes jsem se dostala k zajímavým číslům, které jasně ukazují, jak moc nám takzvaně „mažou med kolem huby“. Zdraví je to nejcennější co máme. A není to klišé.

Ministr Válek se neustále holedbá, jak perfektně všechno zvládá, ale není tomu tak. Než se podíváme na ta čísla, kterých dnes bude víc, tak rovnou říkám, není tomu tak. Například s inovativními léky a jejich dostupností jsme na chvostu Evropy, a s přehledem nás překoná třeba Bulharsko.

Pozlátko, které se nám říká, a které mě inspirovalo jít trochu pod povrch. Budeme se pohybovat v období 2019-2023. Inovativních přípravků, mnohdy velmi účinných zvláště v boji s rakovinou, bylo v EU uvedeno na trh 167. V České republice jich máme k dispozici 104, což je perfektní. Německo vede se 147 přípravky. No a tím to veřejně prezentované perfektní končí.

Ono totiž to, že tu teoreticky k dispozici jsou, totiž vůbec neznamená, že se k nim také dostanete. Rozuměj, že vám je lékař vůbec předepíše a pojišťovna uhradí. To poté nastupuje takové to, je to sice méně účinné, ale budete mít alespoň něco. Ty nejlepší léky jsou mnohdy pouze ve specializovaných centrech, což by asi nebylo nic proti ničemu, kdybyste se do těchto center měli možnost dostat. Nejsou nafukovací, že. O tom jak se tam dostat, nehodlám spekulovat.

I tak ale plně dostupných z těchto u nás dostupných léků, bylo pouhých 18! U 83% byly nějaké, mnohdy fatální limitace. Fatální pro ty nemocné. Zde opět vede Německo se 146 léky. Aneb Německo náš vzor, ale jaksi asi pouze jak v čem. Mimochodem lépe je na tom i deváté Bulharsko nebo 23. Rumunsko. My máme krásnou 25. příčku.

Jen 1/3 nových přípravků se léčilo více než 100 pacientů. Tedy, byly roce 2023 hrazeny pojišťovnou. ½ přípravků bylo léčeno méně než 10 pacientů. Většina těch, kteří na ně dosáhli, byla tedy léčebna na základě výjimky paragrafu 16. Což znamená poté, co pacient vyčerpal všechny ostatní dostupné prostředky. Kolik se jich této mety nedočkalo? Kdo o jejich osudu rozhodl?

Další čísla. V Německu se takový lék dostane k pacientovi za 126 dní. U nás za 1,5 roku. Když máte například agresivní formu kožního nádoru, tak ten čas prostě nemáte…. A když už jsme tedy u něj, tak v roce 2022 byl diagnostikován 24 lidem s předpokladem léčby účinným selektivním lékem 21 lidí. Realita jsou 3. 18 z těchto pacientů na léčbu nedosáhlo. Proč? Protože dochází peníze a tak se léčí tím co je, nikoliv tím, co by vyléčilo? Samé otázky….

[Grif]

Zmocněnec slovenské vlády Peter Kotlár prohlásil, že na Slovensku nebyla žádná pandemie koronaviru. Právě kandidát strany SNS a tvář dezinformačních médií přitom vyšetřuje éru, jež za sebou v zemi nechala přes 20 tisíc mrtvých. A stojí i za krokem, kdy se Slovensko distancovalo od předpisů Světové zdravotnické organizace. Opozice žádá Kotlárovo odvolání.
V závěru mého vyšetřování, které přednesu v září, je i jasný důkaz toho, že na Slovensku pandemie nebyla z toho hlediska, co pandemie znamená, z hlediska incidence a ostatních měřitelných parametrů,“ prohlásil poslanec Kotlár na mimořádném zasedání zdravotnického výboru parlamentu.
Podle Denníku N se jednání účastnili i experti a lékaři, kteří během pandemie zachraňovali životy nakažených Slováků. Opoziční poslanci Kotlárovi připomněli, že jen na Slovensku v souvislosti s covidem zemřelo přes 20 tisíc lidí. Zeptali se jej také, zda svá slova myslí vážně. „Smrtelně vážně,“ řekl s tím, že „zatím nemluvíme o vině, kdo je za to zodpovědný, tak buďme radši ticho“.
Právě Kotlár, který spolu s ministryní kultury Martinou Šimkovičovou pravidelně vystupuje v dezinformační televizi Slovan, se totiž po nástupu vlády Roberta Fica stal tím, kdo má vyšetřit průběh pandemie. Tu měla z největší části na starosti vláda expremiéra Igora Matoviče a boj s krizí osciloval od velmi přísného přístupu přes neobvyklá řešení až po velkou benevolenci vlády.
Lékař Kotlár je odpůrcem očkování a ve své funkci zmocněnce chtěl spolupracovat i s českou bioložkou Soňou Pekovou, která rovněž šířila a šíří nepodložené informace. A ještě začátkem roku plánoval, že by lidé s přestupky spáchanými během pandemie mohli plošně dostat amnestii. „Úkolem zmocněnce bude plnit koordinační úkoly zaměřené na posouzení a analyzování zákonnosti, hospodárnosti, účelnosti a efektivity opatření přijatých v souvislosti s pandemií covidu-19 v letech 2020 až 2022,“ uvedla v lednu vláda. Kotlár tehdy také avizoval, že chce zkoumat složení vakcín proti covidu.
„Plivanec do tváře všem zdravotníkům“
Opozice žádá Kotlárův odchod. „Jsem totálně naštvaný, toto byl plivanec do tváře všem zdravotníkům na Slovensku. Umírali nám v nemocnicích lidé, umírali zdravotníci, záchranáři, sestry, lékaři, a pan Kotlár nám s plechovým ksichtem řekne, že tu žádná pandemie nebyla. Oni si z nás normálně dělají srandu?“ rozčílil se například poslanec za Křesťanskodemokratické hnutí (KDH) František Majerský, který se až do loňska živil jako záchranář.
„SNS a pan Kotlár přerostli ministryni (zdravotnictví Zuzaně Dolinkové) přes hlavu. Rozhodují o zdravotnictví, řídí ministerstvo a celá koalice ustupuje člověku, který je dezinformátor a jako největší ohrožení světa vidí chemtrails,“ uvedlo také samotné hnutí. „Co pak vlastně dělá? Na co máme zmocněnce pro vyšetřování něčeho, co na Slovensku nebylo?“ ptá se lékař a poslanec strany Svoboda a Solidarita Tomáš Szalay.
Tématem zasedání přitom nebyla Kotlárova slova o pandemii, ale fakt, že se jeho rozhodnutím Slovensko distancovalo od aktualizace mezinárodních zdravotnických předpisů Světové zdravotnické organizace (WHO). Předpisy uváděné pod zkratkou IHR mají za cíl při případné příští pandemii ještě víc zrychlit a usnadnit výměnu informací mezi zeměmi a zajistit přístup k potřebným lékům.
Slováci se takzvaně disociovali jako jediní ze všech členů WHO na světě. I Rusko nebo Čína aktualizaci přijaly všeobecným konsenzem bez hlasování. Odborníci po tomto rozhodnutí mluvili o ostudě pro Slovensko, izolaci země a nebezpečí, že se během příští pandemie nedostane k informacím ani lékům. To Kotlár odmítá s tím, že to není pravda.
„Získali jsme ochranu lidských práv a základních svobod pro občany Slovenské republiky a udrželi jsme si postavení suverénního státu. Neztratili jsme absolutně nic,“ řekl a upozornil, že Slovensko je stále členem WHO a že aktualizované podmínky jsou pro něj nepřijatelné. Až prý americké prezidentské volby znovu vyhraje republikánský kandidát Donald Trump, Spojené státy tyto předpisy také odmítnou.
Pokud bude Slovensko na disociaci od předpisů nadále trvat, v následujících měsících musí své stanovisko do WHO poslat písemně. Zatím tak učinilo jen na nedávném zasedání organizace v Ženevě.
Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/ ... ntent=main

[Alchymista]

https://www.infovojna.bz/article/vlada- ... ej-chripky
Americká vláda podporila vývoj vakcíny proti vírusu vtáčej chrípky. Očkovacia látka využíva technológiu mRNA používanú aj v injekciách používaných proti ochoreniu Covid-19. Experti upozorňujú, že Nadácia Billa a Mellindy Gatesových financovala výskum zameraný na úpravu vírusu H5N1, aby sa ním mohli nakaziť aj ľudia

Americký kardiológ Dr. Peter McCullough začiatkom júna upozornil na výskum virológa Yoshihiru Kawaoku z americkej Univerzity v Madisone z roku 2009, ktorý upravoval typ chrípky H5N1 tak, aby „prednostne rozpoznával ľudské receptory a účinne sa prenášal u cicavcov.“ Vedecký tím podľa McCullougha v roku 2012 dosiahol to, aby sa H5N1 stal u fretiek prenosný vzduchom. Oba tieto výskumy boli podporené Nadáciou Billa a Mellindy Gatesových.

Americká vláda poskytla spoločnosti Moderna 176 miliónov dolárov na ďalší vývoj vakcíny proti vtáčej chrípke. V USA stúpajú obavy z výskytu vírusu H5N1 u dojníc vo viacerých štátoch, doteraz sa nakazili traja poľnohospodárski pracovníci. Informuje agentúra Reuters.

Spoločnosť vo svojom vyhlásení uviedla, že finančné prostriedky od amerického Úradu pre pokročilý biomedicínsky výskum a vývoj použije na dokončenie neskorej fázy vývoja a testovania predpandemickej vakcíny proti vtáčej chrípke H5N1 na báze mRNA.

Súčasťou dohody sú aj ďalšie možnosti prípravy a urýchlenia reakcie na budúce hrozby pre verejné zdravie, uviedla spoločnosť.

Americké úrady zaznamenali prvé ohnisko vírusu H5N1 u dojníc v marci. Odvtedy sa vírusom nakazilo viac ako 130 stád v 12 štátoch.

Vedci sa obávajú, že pôsobenie vírusu v hydinárskych a mliekarenských prevádzkach by mohlo zvýšiť riziko mutácie vírusu. Ak by získal schopnosť ľahko sa šíriť medzi ľuďmi, mohol by spôsobiť pandémiu.

Moderna minulý rok spustila štúdiu bezpečnosti a schopnosti vyvolať imunitnú odpoveď u svojej vakcíny proti vtáčej chrípke s názvom mRNA-1018 na zdravých dospelých od 18 rokov. Do tejto štúdie bol zahrnutý nielen podtyp vtáčej chrípky H5, ktorý v súčasnosti koluje medzi dojnicami, ale ako aj podtyp H7.

Výstupy z tejto štúdie sa očakávajú tento rok a budú použité na vypracovanie plánov vývoja v poslednej fáze, uviedla spoločnosť.

Vakcína spoločnosti Moderna využíva technológiu mediátorovej RNA alebo mRNA používanú aj v očkovacej látke proti ochoreniu COVID-19.

"Pandémia ochorenia COVID-19 dokázala, že technológia mRNA vakcín ponúka pri riešení epidémií infekčných chorôb výhody v účinnosti, rýchlosti vývoja a výroby, škálovateľnosti a spoľahlivosti," uviedol vo vyhlásení generálny riaditeľ spoločnosti Moderna Stephane Bancel.

Výroba bežných vakcín proti chrípke pomocou staršej technológie založenej na bunkách alebo slepačích vajciach môže trvať štyri až šesť mesiacov.

Americké úrady uviedli, že vakcínu od spoločnosti CSL Seqirus, ktorá veľmi pripomína súčasný vírus, plnia do hotových očkovacích injekcií. V prípade potreby bude na použitie pripravených na 4,8 milióna očkovacích dávok pre poľnohospodárskych pracovníkov alebo iných ľudí ohrozených rizikom infekcie.

Americkí aj celosvetoví zdravotnícki predstavitelia dodávajú, že riziko nákazy širokej verejnosti vírusom vtáčej chrípky zostáva nízke.

Experti však v tejto súvislosti poukazujú, že Nadácia Billa a Mellindy Gatesových financovala výzkum zameraný na úpravu vírusu H5N1, aby sa ním mohli nakaziť aj ľudia.

Americký kardiológ Dr. Peter McCullough začiatkom júna upozornil na výskum virológa Yoshihiru Kawaoku z americkej Univerzity v Madisone z roku 2009, ktorý upravoval typ chrípky H5N1 tak, aby „prednostne rozpoznával ľudské receptory a účinne sa prenášal u cicavcov.“ Vedecký tím podľa McCullougha v roku 2012 dosiahol to, aby sa H5N1 stal u fretiek prenosný vzduchom. Oba tieto výskumy boli podporené Nadáciou Billa a Mellindy Gatesových.

+ https://www.infovojna.bz/article/nadace ... taci-virus

[Alchymista]

https://www.zdravotnickydenik.cz/2024/0 ... cke-zmeny/
Epidemie onemocnění ledvin decimuje mladé muže na Srí Lance, stojí za ní klimatické změny

Obyvatele Srí Lanky v posledních dekádách decimuje epidemie onemocnění ledvin, kterou podle odborníků způsobila kombinace klimatických změn a kontaminace vody. Prudce rostoucí počet onemocnění ledvin se týká především mužů ve farmářských a rybářských komunitách, a to stále mladších. Na problém upozornil americký deník The New York Times.

Již od 90. let 20. století mladí muži ve věku mezi 30 a 40 lety stále častěji vyhledávají pomoc v nemocnicích kvůli pozdnímu selhání ledvin a potřebě dialýzy nebo dokonce transplantace. V některých farmářských a rybářských komunitách na Srí Lance trpí problémy s ledvinami až 20 procent mladých mužů. Jejich stav přitom oficiálně nemá jasnou příčinu, lékaři ho často popisují jako „chronické onemocnění ledvin neznámého původu“.

Podle odborníků ale s největší pravděpodobností stojí za zhoršující se situací dva konkrétní důvody. Prvním je vystavení extrémnímu horku, které v posledních letech zhoršily klimatické změny a kterému jsou farmáři a rybáři na Srí Lance mimořádně silně vystaveni. Druhým nadměrné používání toxických pesticidů, které pronikly do podzemních vod. Neblahý trend je ve zmíněných komunitách nejpalčivější u mladých mužů, projevuje se nicméně i u žen a první známky potíží s ledvinami vykazují stále častěji i desetileté děti. „Srí Lanka je učebnicovým příkladem toho, jak změna klimatu ovlivňuje lidi v reálném čase,“ komentoval situaci odborník na globální environmentální zdraví z americké Duke University Nishad Jayasundara, jehož tým v zemědělských komunitách na Srí Lance sleduje tisíce dospělých i dětí.

Onemocnění ledvin je u běžné světové populace obecně nejčastěji důsledkem obezity, vysokého krevního tlaku a cukrovky a obvykle postihuje lidi po padesátce, postupuje pomalu a pokud je dobře monitorováno, lze jej úspěšně léčit. To, co postihuje mladé rybáře a zemědělce na Srí Lance, je něco jiného a výrazně zákeřnějšího. „Někdy se u nich projevují počáteční příznaky poškození, které vyžadují dialýzu nebo transplantaci během jednoho až čtyř let,“ uvedl k tomu Jayasundara. Podle pozorování jeho týmu vykazuje časné známky poškození ledvin 5 až 10 procent dětí, které pomáhají na rodinné farmě.

Čekání na transplantaci ve dvanácti letech
Příběh jedné konkrétní oběti neblahého trendu přiblížil i The New York Times. Dvanáctiletý Thenuka Nethsara Bandara, který se svými rodiči žije ve vesnici Kadawala Wewa, před rokem náhle pocítil prudkou bolest v břiše. Bylo mu diagnostikováno akutní poškození ledvin a v této době čeká na transplantaci.

Chlapec je typickým příkladem života v nepříznivém prostředí. V jeho vesnici slunce nemilosrdně žhne od rána až do večera, což u jejích obyvatel vede k dehydrataci a stresu z horka. Málokdo si přitom může dovolit přerušit práci, aby se zavodnil nebo vyhledal stín. Klimatické změny toto riziko ještě umocňují – počet horkých dnů se každoročně zvyšuje. Škůdci a plevel jsou navíc stále odolnější, což má za následek, že zemědělci používají stále více pesticidů. A ty se z polí dostávají i do blízkých studní, z nichž obyvatelé vesnice čerpají vodu. Vstřebávání chemikálií do podzemních vod navíc urychlují časté záplavy.

Problémem však v některých regionech nejsou jen chemikálie. V klidném rybářském městečku Kalpitiyi na západním pobřeží Srí Lanky je voda tvrdá – obsahuje až 700 miligramů usazenin hořčíku a uhličitanu vápenatého na litr, zatímco v balené vodě je to méně než 40 miligramů. „Převařením vody se tyto látky do jisté míry odstraní, ale ne všechny,“ popsal Mangala De Silva, výzkumný pracovník na univerzitě Ruhuna ve srílanském regionu Matara. Mnoho lidí v Kalpitiyi si podle něj nyní již do jisté míry uvědomuje, že kontaminovaná voda může být příčinou problémů s ledvinami v jejich komunitě, těžko s tím ale mohou něco dělat. Přístup k filtrované vodě má totiž jen zhruba 20 procent z nich. Mnozí rybáři se při své náročné celodenní práci na Srí Lance navíc místo k pití vody uchylují k pití alkoholu, aby se vyhnuli mořské nemoci – a to jejich dehydrataci ještě prohlubuje.

Znepokojivý trend s onemocněním ledvin mladých mužů se netýká jen Srí Lanky, je pozorován také v zemědělských komunitách v Nikaragui a Salvadoru a podobný vzorec se může podle odborníků objevit i ve východní Africe. Výhodou lidí na Srí Lance je, že je tam – na rozdíl od jiných zemí s obdobnými problémy – zdravotní péče bezplatná a v podstatě všudypřítomná. Vzrůstající kontaminace pesticidy a rostoucí povědomí srílanských obyvatel o tomto problému navíc přimělo tamní vládu, aby komunitám poskytla filtry a zřídila v postižených oblastech více klinik.

Srí Lanka - populačná hustota: 332/km2 (2018)
Srí Lanka - populácia:

Kód: Vybrat vše

1946 	 6,657,339	
1953 	 8,097,895	
1963 	10,582,064	
1971 	12,689,897	
1981 	14,846,750	
1990 	17,325,773	
2000 	18,777,601	
2010 	20,261,737	
2020 	21,413,249	
2022 	23,187,516

Srí Lanka - populačná pyramída 2020 - periody populačného rastu sú dobre viditeľné

Nejaké otázky ohľadne premnoženia na ostrove s konečnými zdrojmi?

[Alchymista]

https://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/who ... -nestovic/
WHO zvažuje vyhlášení stavu ohrožení kvůli výskytu opičích neštovic

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace uvedl, že zdravotnický orgán OSN zvažuje vyhlášení stavu nouze v souvislosti s výskytem viru mpox, známého také jako opičí neštovice, v Africe. (Foto: Flickr)

„Je však zapotřebí více finančních prostředků a podpory pro komplexní reakci,“ napsal v neděli na sociální síti X generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus.

„Zvažuji svolání mimořádného výboru Mezinárodního zdravotnického řádu, který by mi poradil, zda by mělo být ohnisko mpox vyhlášeno za mimořádnou událost v oblasti veřejného zdraví mezinárodního významu.“

Do úterý nebylo jasné, kdy WHO vyhlásí stav nouze nebo vydá nějaké varování před virem.

Tedrosovo prohlášení, které zveřejnil časopis Science, dodává, že „tento virus může a musí být zvládnut pomocí intenzivnějších opatření v oblasti veřejného zdraví, včetně dohledu, zapojení komunity, léčby a cíleného nasazení vakcín pro osoby s vyšším rizikem nákazy.“

„V souvislosti s rozšiřující se epidemií mpox je naléhavě zapotřebí dále rozšířit reakci na tuto nákazu, která probíhá v postižených zemích,“ uvedl ve svém prohlášení a vyzval k „většímu financování komplexní reakce“, která by zohledňovala diagnostiku, léčbu a vakcíny.

Mimořádná situace v oblasti veřejného zdraví mezinárodního významu je nejsilnějším označením pro ohnisko nákazy. Je pozoruhodné, že takové vyhlášení bylo učiněno v případě COVID-19 během počátku pandemie v roce 2020.

Později WHO provedla toto označení pro ohnisko mpox, které trvalo v letech 2022 až 2023, zatímco administrativa prezidenta Joe Bidena vyhlásila kvůli viru stav nouze. Během této epidemie, která zasáhla Evropu a Spojené státy, se podle úředníků mpox šířil především pohlavním stykem mezi muži.

Nejnovější oznámení bylo učiněno v době, kdy africké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) minulý týden ve své zprávě uvedlo, že mpox byl letos zjištěn již v 10 afrických zemích, včetně Konga, kde je více než 96 % všech případů a úmrtí.

Úředníci uvedli, že téměř 70 procent případů v Kongu postihuje děti mladší 15 let, které také představují 85 procent úmrtí.

Odhaduje se, že v letošním roce bylo dosud zaznamenáno 14 250 případů, což je téměř tolik jako za celý loňský rok, uvedla africká CDC. V porovnání s prvními sedmi měsíci roku 2023 se podle afrického CDC počet případů zvýšil o 160 procent a počet úmrtí o 19 procent na 456.

Burundi a Rwanda tento týden poprvé ohlásily výskyt viru, zatímco nová ohniska byla nedávno hlášena ve Středoafrické republice a Keni.

„Jsme velmi znepokojeni případy opičích neštovic, které pustoší (region hlavního města),“ uvedl v pondělí ministr zdravotnictví Středoafrické republiky Pierre Somse.

Podle oznámení zveřejněného 4. srpna Mezinárodní společností pro infekční choroby s odvoláním na ministerstvo zdravotnictví této země byly v Ugandě potvrzeny dva případy.

„U obou osob se objevily příznaky jako kožní vyrážka, zduření lymfatických uzlin a celková malátnost, které odpovídají mpox,“ uvedlo ugandské ministerstvo zdravotnictví.

Mezitím keňské ministerstvo zdravotnictví nedávno uvedlo, že na hraničním přechodu v jižní Keni zjistilo mpox u cestujícího, který cestoval z Ugandy do Rwandy. V prohlášení ministerstvo uvedlo, že jediný případ mpox je dostatečným důvodem k vyhlášení ohniska nákazy.

O víkendu zdravotníci v Jihoafrické republice oznámili, že v zemi je nyní 22 případů mpox, včetně tří úmrtí.

„V postižených komunitách v obou provinciích probíhají aktivity zaměřené na vyhledávání a monitorování kontaktů a ministerstvo vyzývá všechny zjištěné kontakty, aby spolupracovaly se zdravotnickými pracovníky při vyhledávání kontaktů za účelem screeningu a případné diagnózy, aby se zabránilo dalšímu přenosu tohoto preventabilního a léčitelného onemocnění,“ uvedlo jihoafrické ministerstvo zdravotnictví v prohlášení, které bylo zveřejněno 4. srpna.

K příznakům a symptomům mpox podle webových stránek americké CDC patří vyrážka, která se může nacházet na nohou, rukou, obličeji, hrudníku a ústech nebo v blízkosti genitálií. Vyrážka může tvořit strupy a zpočátku vypadat jako puchýře nebo pupínky, které mohou svědit nebo být bolestivé.

Mezi další příznaky patří podle zdravotnické agentury horečka, zduření lymfatických uzlin, zimnice, bolesti, vyčerpání a respirační příznaky, jako je kašel, ucpaný nos nebo bolest v krku.

[Alchymista]

https://zvedavec.news/komentare/2024/08 ... i-vakc.htm
Farmaceutické společnosti a WHO se spojily, aby vytvořily trvalý "pandemický" trh s vakcínami

Brenda Baletti, Ph.D.
Big Pharma a její klíčoví investoři zavádějí novou strategii - "úplné ovládnutí veřejného sektoru, konkrétně Světové zdravotnické organizace (WHO), a regulačního systému, který nyní drží celý trh jako rukojmí" - podle nové investigativní zprávy Unlimited Hangout Maxe Jonese.

Co stojí za novou strategií? Farmaceutickému průmyslu hrozí do roku 2030 "patentový útes", protože mnoho jeho lékových hitů má ztratit patentovou ochranu, což ohrozí tržby ve výši 180 miliard dolarů a hrozí rozvratem celého odvětví.

Podle Jonese farmaceutické giganty po léta, kdy vypršely patenty na ziskové léky, nasazovaly strategii "fúzí a akvizic", kdy skupovaly menší farmaceutické společnosti, aby rozšířily svá portfolia výrobků.

V důsledku toho nyní odvětví ovládá hrstka společností, na většinu zdravotních problémů existují konvenční chemické léky a regulační proces pro nové se stal obtížným.

Velká farmaceutická společnost se nyní přeorientovala na akvizice biotechnologických a biologických společností, jejichž produkty jsou "složitější, nepředvídatelné a jejich výroba je obtížnější a dražší" než léky založené na chemickém základě, napsal Jones.

Konvenční léky jsou chemicky syntetizovány a podle amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) mají známou strukturu. Biologická léčiva pocházejí z živých lidských, zvířecích nebo mikroorganických buněk a jsou technologicky upravena tak, aby cílila na konkrétní proteiny nebo buňky imunitního systému. Úřad FDA označuje biologika za "složité směsi, které nelze snadno identifikovat nebo charakterizovat".

Jako třída léků nabízejí biologika lákavé řešení problému patentových útesů, protože je nelze snadno replikovat jako generické verze běžných léků.

Místo toho výrobci vyrábějí "biologicky podobné léky", které na rozdíl od genetik nelze v průběhu léčby jednoduše zaměnit za původní lék bez vážných bezpečnostních rizik, tvrdí Jones. A zatímco generika jsou levná, výroba biosimilars je stále nákladná. Existují také regulační překážky, které brání uvedení biosimilars na trh.

Jak píše Jones, závažné bezpečnostní problémy spojené s biologickými léčivy - například vysoké riziko závažných nežádoucích účinků spojené s vakcínou COVID-19 - ztěžují výrobcům léčiv komerční úspěch v běžném regulačním prostředí.

"Naštěstí pro velkou farmacii," napsal Jones, WHO a její soukromí podporovatelé "usilují o bezprecedentní právní proces, který by zacementoval mezery, jež by mohly tyto významné tržní problémy přinejmenším některých biotechnologií vyřešit."

Takové mezery způsobily, že Vakcíny COVID-19 mRNA společností Pfizer a Moderna - paradigmatický příklad této nové strategie - se staly nejprodávanějším ročním tržním úspěchem společnosti Big Pharma v historii.

Distribuce vakcín COVID-19 přibližně 70 % lidí na celém světě byla možná jen díky "urychlenému, deregulovanému vývoji a povinné spotřebě experimentálních léků," napsal Jones.

Průmysl doufá, že se mu tento model podaří zopakovat i u dalších léků. A už začal - minulý měsíc Úřad pro pokročilý biomedicínský výzkum a vývoj neboli BARDA poskytl Moderně 176 milionů dolarů na vývoj mRNA vakcíny proti ptačí chřipce.
Zástupci stojící za WHO z ní udělali pobočku velké farmaceutické společnosti

Podle Jonese byl proces rychle vyvíjených a mandatorních experimentálních léků poprvé přijat americkou armádou pro hrozby biologických zbraní. Nyní jej WHO mezinárodně legitimizuje prostřednictvím revizí Mezinárodních zdravotnických předpisů (IHR) a pokračující snahou prosadit svou pandemickou smlouvu.

Na posledním zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které skončilo 1. června, byly změny rozmělněny a smlouva byla částečně zmařena. Nicméně pravomoci přidané do pozměňovacích návrhů a formulace ve smlouvě, kterou WHO a její podporovatelé stále doufají prosadit v příštím roce, ukazují, jaký typ biotechnologického pandemického trhu má Big Pharma v plánu.

Podle Jonese tento trh:

"Nebude to trh, který by závisel na svobodné vůli spotřebitelů rozhodnout se pro produkty a jejich odmítnutí - ale místo toho se spoléhá na taktiku nucené spotřeby a manipulace s regulačními paradigmaty.

"V čele tohoto tlaku stojí veřejno-soukromí partneři/soukromé subjekty WHO, kteří tuto politiku přímo formují a mají z ní prospěch. Jejich vliv v podstatě změnil WHO v ruku Velké farmaceutické společnosti, a to tak mocnou, že již během pandemie COVID-19 prokázala svou schopnost změnit celý mezinárodní regulační proces ve prospěch farmaceutického průmyslu."

Tyto zainteresované strany mohou tuto moc uplatňovat částečně proto, že WHO získává 80 % svých finančních prostředků od soukromých zainteresovaných stran.

Mezi tyto zainteresované strany patří giganti ze soukromého sektoru, jako je Bill Gates, jeho organizace partnerství veřejného a soukromého sektoru, jako je Koalice pro inovace v oblasti připravenosti na epidemie (CEPI), a byrokraté z veřejného sektoru, jako jsou Dr. Anthony Fauci a Rick Bright, Ph, z BARDA a Rockefellerovy nadace, kteří se již léta snaží vytvořit nový systém, jenž by urychlil výrobu vakcín.

V období pandemie COVID-19 si je vytvořily i státy, které neměly právní struktury pro nouzové schvalování nových léků, přičemž jako zdůvodnění použily Postup WHO pro zařazení do seznamu pro nouzové použití (EUL) a pomohl jim v tom systém distribuce vakcín COVAX. Na projektu COVAX se podílely organizace WHO, Gavi, CEPI a Unicef, které jsou podporovány společností Gates.

Jones píše, že cílem je nyní institucionalizovat postupy, které byly celosvětově zavedeny pro vakcínu COVID-19, a připravit tak půdu pro nový pandemický trh.

Pro tento plán je stěžejní program Jedno zdraví, který vyžaduje "plnohodnotný dohled nad prostředím mezi lidmi a zvířaty", a to jak před pandemií, tak během ní, napsal.
Čtyři pilíře vznikajícího pandemického trhu

Plán zajištění tohoto trhu má čtyři pilíře. Tyto pilíře jsou zakotveny v nedávno přijatých změnách IHR WHO a v navrhované smlouvě o pandemii.

1. Biosurveillance "patogenů s pandemickým potenciálem": WHO vyzývá členské státy k vytvoření infrastruktury pro provádění biosurveillance celých populací.

Soukromé subjekty WHO, jako jsou Wellcome Trust a Nadace Billa & Melindy Gatesových, již léta financují takové iniciativy a i dnes stojí v čele podobných iniciativ, napsal Jones.

2. Rychlé sdílení dat a výzkumu: Podle změn IHR musí generální ředitel WHO poskytovat podporu výzkumu a vývoji členských států. V připravované smlouvě by to zahrnovalo pomoc při rychlém sdílení dat během pandemie.

Takové sdílení by mělo pomoci koordinovat globální reakce na pandemii a také "pandemickou prevenci". To znamená vybudovat celosvětově koordinované úsilí o výzkum a sdílení údajů o nemocech, které v současné době nepředstavují hrozbu pro veřejné zdraví, ale údajně "mohou v budoucnu způsobit epidemii".

Jedním z příkladů je oznámení WHO z minulého týdne, že usnadňuje sdílení údajů o nové mRNA vakcíně proti ptačí chřipce z Argentiny.

Experti vyjádřili obavy, že pobídka k takovému "preventivnímu výzkumu a vývoji" by mohla podnítit riskantní zisk funkčního výzkumu, napsal Jones.

Jones také poznamenal, že je "vysoce pravděpodobné", že tento výzkum a vývoj vakcín proti "budoucím patogenům s pandemickým potenciálem" budou provádět tytéž globální organizace, které jsou partnery WHO a jsou financovány jejími největšími soukromými dárci - a také ty, které z něj budou profitovat.

3. Nové regulační cesty: WHO vyvíjí nové regulační cesty pro neschválené zdravotnické výrobky, které se dostanou na trh během mimořádných pandemických situací. Jones napsal, že změny IHR jsou v tomto ohledu vágní, ale navrhované znění smlouvy má za cíl urychlit nouzové povolování zkoumaných "relevantních zdravotnických produktů" doporučených WHO.

Navržená smlouva se rovněž snaží přimět členské země, aby podnikly kroky k zajištění toho, že budou mít "právní, správní a finanční rámec pro podporu mimořádných regulačních povolení pro účinné a včasné schválení zdravotnických výrobků souvisejících s pandemií během pandemie".

4. Globální mandáty pro neschválené výrobky: Posledním klíčovým prvkem plánu velkých farmaceutických společností a WHO, který má připravit půdu pro nový pandemický trh, je posílení globální kapacity pro mandátování neschválených zdravotnických výrobků.

Podle Jonese WHO v červenci 2023 přijala digitální systém pasů Evropské unie (EU) COVID-19 neboli "průkaz imunity", který zaznamenává záznamy o očkování lidí, negativní výsledky testů nebo záznamy o předchozích infekcích.

"Digitální očkovací pas sice nefunguje jako tvrdý mandát, kdy je každý občan dané populace nucen přijmout očkovací látku, ale funguje jako podmíněný mandát - takový, který nabízí iluzi volby, ale - ve skutečnosti - omezuje občanské svobody těch, kteří se nepodřídí," napsal Jones.

Ve verzi IHR z roku 2005 byly povoleny cestovní mandáty, které vyžadovaly doklad o očkování pro vstup do zemí, kde existovalo riziko ohrožení veřejného zdraví. Jones napsal, že nové IHR toto rozšiřuje o podrobně popsané druhy technologií, které mohou být použity ke kontrole těchto informací během budoucích pandemií.

Světová zdravotnická organizace rovněž rozvíjí svou Globální síť pro certifikaci digitálního zdraví, která rozšiřuje systém digitálních pasů EU do celosvětového měřítka. Bude digitalizovat záznamy o očkování a zdravotní záznamy a bude "interoperabilní" se stávajícími sítěmi.

Ačkoli interoperabilita umožňuje globální sdílení decentralizovaných dat, Jones napsal: "OSN se snaží prosadit digitální identifikaci jako 'lidské právo', nebo spíše jako podmínku přístupu k dalším lidským právům, pro všechny občany světa do roku 2030, jak je stanoveno v jejím Cíli udržitelného rozvoje 16.9."

Iniciativa se snaží poskytnout lidem "důvěryhodný a ověřitelný způsob", jak prokázat, kdo jsou ve fyzickém světě i na internetu.

Jones napsal:

"Ověřovací systémy tohoto rozsahu vloží právo občanů vykonávat základní činnosti - jako je cestování, jídlo v restauraci nebo práce - do rukou vlád a potenciálně i zaměstnavatelů.

"Práva občanů budou podmíněná, diktovaná daty uloženými v obrovském digitálním centru, které je globální ve svých schopnostech sdílení. V rámci tohoto systému budou mít přístup ke zdravotním informacím svých vlastních občanů nejen domácí vlády, ale i celá globální byrokracie."

Pharma, WHO Team Up to Create Permanent ‘Pandemic’ Market for Mandated, Experimental Vaccines vyšel 6.8.2024 na childrenshealthdefense.org. https://childrenshealthdefense.org/defe ... ne-market/

[Alchymista]

https://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/cen ... ce-stoupa/
Cena akcií výrobce vakcíny proti opičím neštovicím prudce stoupá

Podle časopisu Forbes vzrostly ceny akcií společnosti Bavarian Nordic o 17 % poté, co ve středu WHO vyhlásila celosvětové ohrožení zdraví v důsledku výskytu nákazy mpox v téměř desítce afrických zemí. Švédsko dnes oznámilo první případ mimo Afriku. (Foto: Flickr)

Ceny akcií výrobce vakcíny proti neštovicím, společnosti Bavarian Nordic, prudce vzrostly poté, co Světová zdravotnická organizace (WHO) ve čtvrtek vyhlásila neštovice za celosvětový stav ohrožení veřejného zdraví.

Podle časopisu Forbes ceny akcií společnosti v Kodani na počátku dnešního obchodování vyskočily o 17 % poté, co včera, kdy WHO toto oznámení učinila, vzrostly o 12 %. Ve Spojených státech akcie dnes ráno vzrostly o 33 %.

WHO ve svém prohlášení citovala nedávné vypuknutí epidemie v Demokratické republice Kongo (DRK) a sousedních zemích.

V prvním známém případě nákazy tohoto druhu mimo Afriku dnes podle NBC News potvrdilo Švédsko případ vysoce nakažlivého kmene mpox. Evropská regionální kancelář WHO v Kodani uvedla, že se Švédskem jedná o tom, jak nejlépe zvládnout nově zjištěný případ, uvedl Medical Xpress.

Je to již podruhé během dvou let, co WHO vyhlásila mpox za „ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu“ PHEIC – vyslovuje se „falešný“ – což je její nejvyšší forma výstrahy.

Toto oznámení následuje po úterním prohlášení afrických center pro kontrolu a prevenci nemocí, že mpox je celokontinentální ohrožení veřejného zdraví.

Minulý týden WHO zahájila proces udělování seznamu pro nouzové použití dvěma vakcínám proti mpox, ačkoli neuvedla, které z nich na seznam zařadí. Agentura rovněž vyzvala výrobce vakcín proti mpox, aby předložili „vyjádření zájmu“ o zařazení na seznam pro nouzové použití.
KDR, kde je ohnisko nákazy koncentrované a nejzávažnější, schválila dvě vakcíny – japonskou LC16 a vakcínu Jynneos společnosti Bavarian Nordic, která se prodává také pod názvy Imvamune a Imvanex.

[kenavf]

No to vyzerá na viac ako 20%.

[Alchymista]

https://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/dr- ... sovy-opar/
Dr. Wolfgang Wodarg: „Opičí neštovice“ jsou ve skutečnosti pásový opar

To, co se nám prodává jako opičí neštovice, je v mnoha případech ve skutečnosti pásový opar, jeden ze známých vedlejších účinků očkování.
Internista a plicní specialista Dr. Wolfgang Wodarg vysvětluje, že by to lékaři skutečně měli rozpoznat.

To, co se nám prodává jako opičí neštovice, je v mnoha případech ve skutečnosti pásový opar, jeden ze známých vedlejších účinků očkování. Internista a plicní specialista Dr. Wolfgang Wodarg vysvětluje, že by to lékaři skutečně měli rozpoznat. pic.twitter.com/Tj89GijB4X
— Soňa (@sonamatykiewicz) July 1, 2022

https://x.com/sonamatykiewicz/status/15 ... 6508435456

[Alchymista]

https://vigilantnews.com/post/dengue-fe ... -released/
Po vypustení geneticky modifikovaných komárov podporovaných Billom Gatesom stúpla horúčka dengue v Brazílii o 400 %

Dramatický nárast prípadov horúčky dengue prinútil Brazíliu nakúpiť milióny dávok vakcíny proti tejto horúčke.

Tento článok sa pôvodne objavil na Infowars a bol opätovne uverejnený so súhlasom.

V Brazílii sa v roku 2024 štvornásobne zvýšil počet prípadov horúčky dengue po tom, ako Svetový program OSN pre komáre vypustil milióny komárov upravených génom.

Podľa ministerstva zdravotníctva krajiny bolo za prvých päť týždňov roku 2024 zaznamenaných viac ako 364 000 prípadov nákazy horúčkou dengue, čo je 4-násobne viac ako predchádzajúce prípady v rovnakom období roku 2023.

Dramatický nárast prípadov horúčky dengue podnietil Brazíliu k nákupu miliónov dávok vakcíny proti horúčke dengue.

Z denníka The Guardian:

Ministerstvo uviedlo, že rýchle šírenie horúčky dengue spôsobilo 40 potvrdených úmrtí a ďalších 265 sa vyšetruje.

Brazília nakúpila 5,2 milióna dávok vakcíny proti horúčke dengue Qdenga, ktorú vyvinul japonský výrobca liekov Takeda, pričom ďalších 1,32 milióna dávok poskytla vláda bezplatne, uvádza sa vo vyhlásení ministerstva.

Tri brazílske štáty vyhlásili núdzový stav vrátane druhého najľudnatejšieho štátu Minas Gerais a Federálneho dištriktu, v ktorom sa nachádza hlavné mesto Brasília a ktorý čelí bezprecedentnému nárastu infekcií.

Brasília začne v piatok očkovať deti vo veku 10-14 rokov vakcínou Qdenga, uviedla v stredu miestna vláda.

Počet prípadov horúčky dengue v Brasílii od začiatku roka prekročil celkový počet prípadov za celý rok 2023, pričom miera nákazy dosiahla 1 625 prípadov na 100 000 obyvateľov v porovnaní s celoštátnym priemerom, ktorý je len 170.

Svetový program OSN pre komáre oznámil v roku 2023 plán vypustenia miliárd génovo upravených komárov v Brazílii počas 10 rokov v snahe vykoreniť horúčku dengue v krajine.

„Brazílski zdravotnícki úradníci v piatich mestách vypúšťajú mraky laboratórne vypestovaných komárov Aedes aegypti infikovaných baktériou Wolbachia, ktorá zabraňuje prenosu vírusu dengue na človeka,“ uviedol Harvard Public Health v auguste 2023.

„Krajina ako prvá spustí celonárodný program vypúšťania komárov modifikovaných Wolbachiou, ktoré by mali v nasledujúcich 10 rokoch ochrániť až 70 miliónov ľudí pred horúčkou dengue. A buduje továreň na zvýšenie produkcie komárov: Továreň bude od roku 2024 masovo vyrábať päť miliárd komárov ročne.“

Teraz, rok po začatí iniciatívy týkajúcej sa komárov, počet prípadov horúčky dengue skôr prudko vzrástol, ako klesol.

Pozoruhodné je, že Svetový program pre komáre získal grant vo výške 50 miliónov dolárov od Nadácie Billa a Melindy Gatesovcov.

Nadácia Billa a Melindy Gatesovcov financuje aj výskum vakcíny proti horúčke dengue.

Brazílska vláda zakúpila viac ako 5 miliónov dávok vakcíny Qdenga proti horúčke dengue, ktorú vyrobil japonský výrobca liekov Takeda, ktorý získal aj miliónové granty od Nadácie Billa a Melindy Gatesovcov.

Inými slovami, peniaze Nadácie Billa Gatesa sa podieľajú na všetkých aspektoch situácie, od komárov upravených génmi - čo zjavne zhoršilo krízu horúčky dengue - až po financovanie spoločností, ktoré Brazílii poskytujú žiadanú vakcínu proti horúčke dengue.

S akým cieľom?

[Alchymista]

https://zvedavec.news/komentare/2024/08 ... -valce.htm
Očkovací kampaň v Gaze: Vymýcení obrny, nebo přechod k biologické válce?

Mike Whitney

Tohle je vážně děsivé.

Více než milion dávek vakcíny proti dětské obrně bylo odesláno do Izraele v rámci příprav na masovou očkovací kampaň v Gaze. Vakcíny jsou nouzovou reakcí na první potvrzený případ dětské obrny, který byl v Gaze zaznamenán minulý měsíc. Podle článku v New York Times:

UNICEF, dětský fond OSN, uvedl, že vakcíny dodává ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací... UNRWA a dalšími skupinami. Představitelé UNRWA uvedli, že doufají, že první vakcíny budou gazanským dětem dodávat od soboty...

...

Stojí za zmínku, že Světová zdravotnická organizace není neškodnou agenturou veřejného zdraví, která se nezištně snaží vymýtit nemoci a choroby, ať už se vyskytují kdekoli. Právě naopak. Je to stádo mocichtivých internacionalistů, kteří se snaží prosadit „globální pandemickou smlouvu...., která by jí poskytla absolutní moc nad globální biologickou bezpečností, například pravomoc zavádět digitální identity/očkovací pasy, povinné očkování, omezení cestování, standardizovanou lékařskou péči a další. (Children's Health Defense ) Stručně řečeno, WHO je tyranská globální vláda, která se nikomu nezodpovídá. Zní vám to povědomě?

A pokud se WHO spojí s Netanjahuem, aby očkovali statisíce palestinských dětí v Gaze, můžeme si být přiměřeně jisti, že to není nic dobrého. Ve skutečnosti si tím můžeme být naprosto jisti.