
Před tím jsem to nikdy nečetl. Čekal jsem ale cosi jako "antikomunistický manifest", a ne výzvu k obrodě KSČ.
Zajímalo by mne, kolik z těch novinářů, co o tom píšou, to četlo.
To si musím zapamätať, to by sa malo "tesat do kamene". :dobre:palo satko píše: ↑28 čer 2018, 08:20... ako bolo napisane na začiatku jednej slavnej americkej komedie: Tento film je natočeny podla skutočnych udalosti, ktore sa odohrali v inych filmoch...
40% ceny Škodovky jsme museli vyplatit Amíkům ve zlatě při návratu zadržovaného měnového zlata po Listopadu, protože ji tolik za WW II vlastnil US kapitál. To byl majetkový podíl US kapitálu v Reichswerke AG für Erzbergbau und Eisenhütten „Hermann Göring jež Škodovku po pádu Francie 100% vlastnil a my ji jako německý majetek obdrželi namísto části reparací v 45. roce.
Citácia z nemeckého dokumentu vysielaného v nemeckej televízii, ktorý som v Nemecku pozeral pred cca 10 rokmi.palo satko píše: ↑28 čer 2018, 12:42...Madarsko aj Nemecko boli "OSLOBODENE" a basta! Ty nepoznaš posledny ozajstny dejepis...
Írán sestřelení označil nejen za nezákonný čin, ale za záměrnou akci. Teherán nevěřil, že by posádka lodi mohla zaměnit F-14 za civilní letadlo, protože USS Vincennes byl jako jeden z prvních vybaven stále velmi moderním systémem protiletadlové obrany Aegis. Teherán zdůrazňoval, že stroj byl sestřelen v jeho vzdušném prostoru, kde by mohly létat i jeho tomcaty.Airbus odstartoval k půlhodinovému letu do Dubaje z Bandar Abbásu v 10:17 místního času, tedy se 27minutovým zpožděním. Věž zkušeného 37letého kapitána Mohsena Rezaiana, který nalétal 7000 hodin, hned po startu vyzvala, aby zapnul odpovídač, který jen automaticky reaguje na rádiový signál a hlásí se. Důvodem bylo, že v té době zuřila válka mezi Irákem a Íránem a oblast Perského zálivu byla místem střetů, kde obě země útočily na tankery. I když se odpovídač celou dobu hlásil a airbus letěl ve 30 kilometrů širokém koridoru určeném pro civilní dopravu, stroj do Dubaje nedorazil. Posádka amerického křižníku na něj vypálila dvě protiletadlové rakety SM-2MR, z nichž jedna letadlo zasáhla.
https://www.novinky.cz/zahranicni/blizk ... irbus.htmlNikdo z posádky nebyl odsouzen, ani kapitán William Rodgers. Všichni její členové byli vyznamenáni stuhou za bojové nasazení a operátor protivzdušného systému, který na lodi v tu dobu sloužil, dostal v roce 1990 Záslužnou medaili námořnictva za celou svou službu od let 1984 až 1988. Kapitán dostal medaili Řádu legie za zásluhy.
... a z dnešního pohledu i náboženský fundamentalista a antisystémový populista, chtělo by se dodat
https://echo24.cz/a/SjHxF/pred-78-lety- ... asledovalyPojem Benešovy dekrety se užívá pro soubor právních norem, které v letech 1940 až 1945 vydával prezident Edvard Beneš, a to jak v londýnském exilu, tak po návratu do Československa. Dekrety obnovovaly ústavní pořádek republiky narušený mnichovským diktátem, rozbitím Československa, okupací a osamostatněním Slovenska. Na přípravě a schvalování dekretů se podíleli členové exilové vlády a představitelé dalších institucí.
EDIT: A ještě přidám oficiální stanovisko našeho MZV k reparacím: https://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vz ... _skod.htmlZároveň bylo tehdy Německu uloženo vyplatit ČSR, jako signatářskému státu pařížské Dohody o reparacích, válečné reparace. Následně, do roku 1948 bylo ČSR vyplaceno pouze cca 230 miliónů korun.
Zahájení tzv. "studené války" a omezení diplomatických styků po skončení druhé světové války zabránilo pokračování realizace dalších plateb nám přiznaných válečných reparací. Až do roku 1973 jsme s NSR neudržovali diplomatické styky. Při navázání diplomatických styků byla nastolena i otázka československých reparačních nároků.
V souvislosti s podpisem dohody o navázání diplomatických styků v prosinci roku 1973 v Praze tehdejší kancléř NSR Willi Brandt přednesl k otázce reparací prohlášení. V něm sice československé nároky uznal, ale jejich vyplácení podmínil sjednocením Německa. Tehdy prohlásil, že by nebylo spravedlivé požadovat aby Německo platilo reparace za situace, kdy nebyly naplněny dohody a sliby spojenců o obnovení sjednoceného Německa. Podobně pak v dalších letech vystupovaly i další vlády Německa.
V prosinci roku 1973 byla v Praze rovněž podepsána Smlouva o vzájemných vztazích mezi Československou socialistickou republikou a Spolkovou republikou Německo, která vstoupila v platnost 19. července 1974. Hlavním bodem této "Pražské smlouvy" bylo prohlášení Mnichovské dohody za neplatnou!
Další pokus československé vlády, učiněný v polovině roku 1990, zahájit jednání o nárocích na výplatu válečných reparací německá strana odmítla s odůvodněním, že jejich experti jsou zaneprázdněni přípravou dokumentů ke sjednocení Německa. Přesto byl dán slib, že po sjednocení státu budou rozhovory o reparacích pokračovat.