Ekonomika

[homer]

České zbrojovce klesl zisk na 382 milionů, prodeje rostly

České zbrojovce klesl v letošním prvním pololetí čistý zisk meziročně o 23,5 procenta na 382 milionů korun. Výnosy i prodeje zbraní ale rostly. Důvodem poklesu zisku je nepříznivý vývoj směnného kurzu a s tím související ztráty z finančních operací. Firma to uvedla v tiskové zprávě. Oznámila také záměr nabídnout na pražské burze své akcie v hodnotě až čtyři miliardy korun. Termín ještě není známý, nabídku musí schválit Česká národní banka.

Tržby jednoho z předních evropských výrobců ručních palných zbraní se v prvních šesti měsících roku zvýšily o 13,5 procenta na 3,4 miliardy korun. Firma prodala 228.205 zbraní, což bylo o 15 procent více než ve stejném období loňského roku.

"Co do provozních výsledků bylo prvních šest měsíců tohoto roku pro skupinu rekordních. Dosáhli jsme růstu ve všech klíčových ukazatelích, zejména výnosech a počtu vyrobených a prodaných kusů," uvedl místopředseda představenstva Jan Drahota.

Téměř 70 procent tržeb měla zbrojovka v USA. Ve Spojených státech plánuje postavit továrnu, má být ve městě Little Rock v Arkansasu. Peníze na expanzi chce získat právě z prodeje akcií na burze. Nabídne cenné papíry v hodnotě až 150 milionů eur (zhruba čtyři miliardy korun). "Chystaná veřejná nabídka akcií nám pomůže získat finanční prostředky na realizaci našich růstových plánů, zatímco investorům nabídne možnost být jejich součástí," uvedl prezident holdingu Lubomír Kovařík.

Akcie CZG se na akciovém trhu pražské burzy objevily v červnu. Holding ale zatím neuskutečnil jejich veřejnou nabídku, tento záměr oznámil až dnes. Podrobnosti o něm ovšem zveřejní až po schválení ČNB. Majoritní podíl ve zbrojovce ale zůstane nadále společnosti Česká zbrojovka Partners SE.

Současná poptávka po střelných zbraních zejména v USA je vysoká a překračuje kapacity skupiny, výhled pro druhé pololetí roku tedy vnímá zbrojovka jako příznivý. "Navíc poté, co útočná puška BREN 2 a pistole P-10 prošly úspěšně armádními zkouškami, se rámcová smlouva s Armádou ČR v předpokládané celkové hodnotě přibližně 2,35 mld. Kč přiblížila k fázi dodávky a vyúčtování," uvedla firma. Zahájení dodávek předpokládá v prvním čtvrtletí příštího roku.

https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/ceske ... .sznhp.box

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/liberty-stee ... ssenkrupp/
Liberty Steel má zájem o ocelářskou divizi Thyssenkrupp

Společnost Liberty Steel, která vlastní i huť v Ostravě, učinila nezávaznou nabídku na ocelářskou divizi německého konglomerátu Thyssenkrupp. Finanční detaily firma zatím nezveřejnila. Dohoda by spojila čtvrtého a druhého největšího producenta oceli v Evropě, německé odbory jsou však proti. Uvedla to dnes agentura Reuters.

Společnost Thyssenkrupp uvedla, že nabídku pečlivě prozkoumá. Pokračuje ale také v jednání s dalšími zájemci o divizi. Podle Reuters je mezi nimi německá firma Salzgitter, dále švédská SSAB a opět Tata Steel.

„Liberty Steel je přesvědčena, že kombinace s Thyssenkrupp Steel Europe může být správnou odpovědí z hlediska ekonomického, sociálního a environmentálního,“ uvedla firma.

Dohoda je dalším pokusem o velkou konsolidaci v evropském ocelářském průmyslu. Loni úřady zablokovaly pokus o vytvoření společného podniku mezi Thyssenkrupp a Tata Steel.

Německý odborový svaz IG Metall však nabídku Liberty Steel odmítá. Podle něj by mohla vést k propouštění a rozpadu firmy, řekl šéf odborového svazu ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko Knut Giesler.

Německá vláda je nyní pod zvýšeným tlakem, aby pomohla ocelářské divizi Thyssenkrupp, která za devět měsíců vykázala provozní ztrátu 700 milionů eur (19,1 miliardy Kč). Zaměstnanci už plánují protesty, kterými chtějí dál zvýšit tlak na vládu. Generální ředitelka Thyssenkrupp Martina Merzová tento týden uvedla, že firma zváží všechny možnosti, včetně prodeje podílu v divizi vládě. Ministr hospodářství Peter Altmaier se však proti této myšlence zatím staví a dává přednost finanční podpoře, která by pomohla při přechodu na bezemisní výrobu oceli za pomoci vodíku.

Firmu Liberty Steel založil britský podnikatel indického původu Sanjeev Gupta. Podnik je součástí jeho rodinného konglomerátu GFG. Společnost má roční kapacitu výroby 13 milionů tun oceli, z toho je 72 procent v Evropě. Celkem zaměstnává zhruba 17.000 lidí. V ocelářské divizi Thyssenkrupp pracuje asi 27.000 lidí.

[Alchymista]

https://roklen24.cz/pohadkovy-narativ-o ... potrebuje/
Pohádkový narativ o tom, co právě teď inflace nutně potřebuje

Zdá se, že si trh vybájil pohádkový narativ o tom, proč jsou výsledky amerických voleb a očekávaná patová situace v americké politice přesně tím, co v oblasti inflace u rizikových aktiv potřebuje. I dolaroví medvědi si myslí, že už jsou v suchu, neboť lze očekávat, že Fed bude dál držet nohu na plynu a „vlídný“ Joe se bude konfrontacím v oblasti obchodu vyhýbat. Vypadá to až příliš jednoduše.

Nezodpovězené politické otázky v USA
Politická paralýza a obavy, že fiskální politika už v budoucnu nebude tak štědrá, způsobí, že Fed dál pojede na plný plyn. Tento vcelku bezpečný předpoklad stojí nejspíš do značné míry i za reakcemi na výsledky voleb. Druhým významným faktorem byl podle nás masový výprodej zajištění proti volební nejistotě investory. Ti se báli dopadů „modré vlny“, jež by dala demokratům mandát zvýšit daně, prosazovat zelenou politiku a ve velkém rušit Trumpova deregulační opatření. Další předpoklad, s nímž trh počítá, totiž, že Biden hodlá zrušit většinu Trumpových tarifů a zaujmout smířlivější postoj vůči Číně a dalším obchodním partnerům, už tak jistý být nemusí. Asi nejsme jediní, kdo si myslí, že obchodní vztahy, které jsou na seznamu věcí poměrně nízko, je nutné začít řešit okamžitě. Hlavní prioritou je zvládnutí pandemie COVID-19, odmítavý postoj vůči Číně je jednou z mála věcí, na nichž se dokáží politici obou partají shodnout.

Abychom se tedy trochu vzepřeli všeobecně rozšířenému narativu, obchod je sice důležitý, ale není to urgentní politická priorita. Pokud nedojde k dalším významným změnám, které by mohly Fed rychle dostat do politických problémů, bude další pokračování současné americké měnové politiky v situaci, kdy jsme tak blízko nulovým sazbám, jen slabou kávou. Vzhledem k tomu, v jaké fázi cyklu se právě nacházíme, je mnohem mocnějším nástrojem fiskální politika, ovšem republikánská většina v Senátu bude fiskální stimuly nejspíš blokovat, takže budou možnosti ve srovnání i s tím nejmírnějším scénářem „modré vlny“ značně omezené. Grafy a chování cen nám však napovídají, že máme respektovat pohyb cen a nesnažit se být za hrdiny.

Mimochodem, důvodem, proč jsme při popisu voleb opatrní, je fakt, že na konečné výsledky si musíme počkat do 5. ledna, kdy proběhne druhé kolo senátních voleb v Georgii. Pokud by demokraté získali obě křesla, spadne jim do klína také Senát. V případě vcelku pravděpodobných nerozhodných hlasování 50:50 totiž bude mít rozhodující hlas viceprezidentka Kamala Harris. Kromě toho potřebujeme také bezproblémové předání úřadu. Potřebujeme jistotu, že Trump v klidu opustí Bílý dům a nebude své stoupence podněcovat k všemožným vylomeninám.

Trhy už měly týden na to, aby se po amerických volbách otřepaly, a kvalita dalšího směřování je podle mě důležitější než počáteční reakce založená na výše uvedených faktorech.

Slábnoucí euro
Graf EURUSD se v pátek i v pondělí několikrát vyhoupl těsně nad linii lokálního odporu 1,1900 EURUSD, čímž se v zásadě vrátil do stavu předtím, než se křivka před americkými volbami (a během nich) propadla do klíčové oblasti podpory 1,1600. Euro je v měnových párech dost oslabené, protože nyní se všechny obchody s vysokou hodnotou beta, kam se promítají dopady amerických voleb na americký dolar, týkají komoditních měn a výkonných rozvojových trhů. Pokud se tedy má měnový pár EURUSD dostat výš, musí být Čína ochotná nechat svou měnu oslabit vůči dolaru. Co se týká střednědobého a dlouhodobého časového horizontu, rýsuje se před námi cesta z pandemie (viz Pfizer a jeho slibné výsledky z testování experimentální vakcíny proti COVID-19). Zároveň se objevují jasné důkazy, že se naplňuje předpověď ohledně záporných reálných sazeb v USA, které trh iniciativně započítal do cen už před volbami. Klíčovou překážkou směrem vzhůru bude hladina 1,2000 EURUSD.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/vyroba-aut-d ... 3-vozidel/
Výroba aut do října klesla o 21,4 pct na 937.033 vozidel

Výroba osobních aut v Česku za deset měsíců klesla o 21,4 procenta na 937.033 vozidel. Je to o téměř tři procentní body nižší propad, než za tři čtvrtletí. V říjnu byla i přes příchod druhé vlny pandemie koronaviru produkce poprvé od února vyšší, když meziročně stoupla o 2,8 procenta na 128.754 aut. Oznámilo to dnes Sdružení automobilového průmyslu.

Produkce ve Škodě Auto od ledna do konce října klesla o 17,8 procenta na 614.669 vozů, automobilka Hyundai vyrobila 190.089 aut, což je o 27,9 procenta meziročně méně a propad o 27 procent hlásí i kolínská TPCA s produkcí 132.275 vozů.

Podle zástupců sdružení je zřejmé, že i přes mohutný finiš se celkovou ztrátu v tomto roce již nepodaří dohnat a tento dramatický pokles bude mít výrazné negativní finanční dopady na firmy i českou ekonomiku.

„Automobilový průmysl na podzim přes všechny těžkosti táhne českou ekonomiku. Projevuje se to nejen u finálních výrobců, ale také v dodavatelském sektoru. Firmy se však často nacházejí ve velmi složité situaci, kdy jim hrozí odvolávky, a tedy další ekonomické ztráty. Důvodem je nedostatek pracovníků kvůli nařízeným karanténám, nutnosti péče o děti, či hygienickým opatřením v provozu,“ dodává Zdeněk Petzl, výkonný ředitel Sdružení.

Také segment autobusové výroby zmírňuje ztrátu způsobenou jarními odstávkami. Do října se v tuzemsku vyrobilo 4037 autobusů, tedy o 6,3 procenta meziročně méně. V samotném říjnu ale byla produkce o 5,7 procenta vyšší. Iveco vyrobilo 3652 vozidel (- 4,6 procenta), SOR Libchavy dodala na trh 365 autobusů (- 19,3 procenta) a firma KH Motor Centrum Opava celkem 20 autobusů, tedy o osm méně než loni.

Jediný výrobce motocyklů, týnecká Jawa, vyrobil letos 416 strojů. Ve srovnání s předchozím rokem tak zaznamenal pokles produkce o 59,3 procenta. V říjnu na trh dodal 37 motocyklů, což je o polovinu meziročně více.

„S obavou sledujeme postup druhé vlny pandemie napříč EU, která s sebou opět nese zásadní omezení ekonomického života. Apelujeme proto na vládu ČR, aby mimo jiné obnovila chod bezpečných provozů, jako jsou dealerství a ve stejném duchu působila na evropské úrovni i na ostatní státy,“ dodal prezident sdružení Bohdan Wojnar.

[Alchymista]

https://ac24.cz/-/marketa-sichtarova-bu ... direct=%2F
Markéta Šichtařová: Budou se rozdávat peníze. Dostane každý...

Všichni jsme si asi už všimli, že centrální banky „tisknou“ peníze jak o život. Někteří si navrch k tomu ještě všimli, že zejména v Evropě tyhle peníze prakticky nejsou ničím kryté.

Tomuto typu „tisku peněz“ se vznešeně a krapet kamuflovaně říká kvantitativní uvolňování. A většina lidí ví, že teoreticky čím víc vytištěných peněz, tím vyšší by měla být inflace. No jo – ale kde tedy ta inflace je?!

To, že s kvantitativním uvolněním příliš neroste spotřebitelská inflace (tedy nerostou například ceny potravin, ceny školních potřeb, nábytku apod.), je dáno tím, že peníze uvolněné do oběhu vlastně nekončí úplně všechny mezi lidmi, ale vrací se z větší části zpět do centrální banky. Každý si teď logicky položí otázku: A proč tedy centrální banka posílá do oběhu nové peníze, když je zase vzápětí stahuje, takže v oběhu z velké části ani nezůstávají? Odpověď zní: Protože tyto uvolněné (a zase stažené) peníze za sebou zanechávají stopu v podobě nižších úrokových sazeb napříč celou ekonomikou. A jsme u jádra pudla.

Teorie, na které centrální banka staví, totiž vychází z předpokladu, že za tyhle nízké úrokové sazby si pak někdo vezme úvěr. Že s nízkým úrokem si lidé vezmou úvěr ochotněji, než kdyby byly úroky vysoké. A tohle rádobyvysoké množství nově poskytnutých úvěrů by následně mělo roztáčet kolečka ekonomiky. Mělo by se víc investovat i nakupovat na dluh. Tolik teorie.

Tato teorie je ovšem mylná a nefunguje.

V Evropě se totiž tato politika v kýžených vyšších investicích a vyšší výrobě nikterak neprojevila. Zato se projevila někde úplně jinde – tam, kde o to nikdo nestál. Projevila se totiž ve spekulacích na ceny nemovitostí a akcií. To právě proto jsou ceny bydlení tak vysoké, právě proto ceny akcií rostou, ačkoli podniky mají mnohdy i ztráty. Inflace tu je – jen to není inflace v cenách zboží a služeb, ale je v cenách nemovitostí a cenných papírů.

Teď by samozřejmě bylo logické připustit si, že tato politika nefunguje. Že hospodářský růst nepřinesla; namísto toho jen zvýšila ceny nemovitostí a cenných papírů. Tedy bylo by namístě ji opustit. Opak se ale stal pravdou.

Zklamání, že kvantitativní uvolňování nefunguje, vedlo mnoho lidí k úvahám, že se pouze uvolnilo do oběhu málo peněz a úrokové sazby klesly ještě nedostatečně. Že je třeba dostat mezi lidi peněz víc. Samozřejmě je to nesmysl – pouze to nemovitosti ještě víc zdraží, aniž by to zrychlilo hospodářský růst. Ale současní tvůrci měnové politiky jsou, zdá se, příliš mentálně nepružní na to, aby si to přiznali.

A tak se někteří „ekonomové“ v centrálních bankách vrátili k oprášení myšlenek na takzvané vrtulníkové peníze. Prostě sypání peněz přímo lidem do kapes. Rozdávání vytištěných papírků.

Jakkoli se tato teorie může (správně) zdát naivní, centrální bankéři ji vážně nosí v hlavě. A bláznivostí už udělali mnoho. Po tom, co přinesl rok 2020, jsou nejspíš vrtulníkové peníze na spadnutí v různých koutech světa. A já si troufám tipnout, že eurozóna bude mezi prvními.

Zkrátka když je něco v hospodářské politice zjevně neracionální či hloupé, ještě to neznamená, že k tomu nedojde. Bohužel centrální banky už v posledních deseti letech prokázaly, že nikdy nekonají tak zle, aby nemohly konat ještě hůř.

Že pak ještě víc vzroste inflace cen bydlení, neboli bydlení bude ještě víc nedostupné – to už je věc jiná.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/iata-aerolin ... liard-usd/
IATA: Aerolinky budou potřebovat pomoc za dalších 80 miliard USD

Letecké společnosti budou potřebovat pomoc za dalších 70 až 80 miliard dolarů (až 1,8 bilionu Kč), aby přežily současnou koronavirovou krizi. Znamená to další zhruba polovinu částky, kterou už od vlád obdržely.

Další nárůst počtu případů nákazy novým koronavirem a cestovní omezení s tím spojená výhled odvětví letecké dopravy ještě zhoršily. IATA očekává, že sektor bude mít kvůli těmto potížím v letošním roce ztrátu 87 miliard dolarů (1,9 bilionu Kč).

„Jsme nesmírně rádi za to, že už do odvětví vložily 160 miliard dolarů,“ řekl k pomoci vlád generální ředitel Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) Alexandre de Juniac. „Pro nadcházející měsíce dodatečnou pomoc odhadujeme na 70 až 80 miliard dolarů,“ dodal na pařížském leteckém fóru.

„Jinak některé aerolinky nepřežijí.“ Ačkoliv dosavadní vývoj vakcín proti nemoci covid-19 dává určitou naději, návrat k masovému cestování se nedostaví ještě mnoho měsíců, tvrdí aerolinky. Některé z nich budou mít co dělat, aby přežily zimní období na severní polokouli, kdy se odvětví potýká s útlumem i v normálních časech, natož za pandemie.

„Je docela možné, že ta ztráta bude vyšší, než co jsme oznámili,“ řekl podle agentury Reuters De Juniac. Dodal, že celoroční ztráta by se tak mohla vyšplhat až ke 100 miliardám dolarů (2,2 bilionu Kč).

IATA předpověděla, že zotavení sektoru bude pomalé a bolestné, s návratem na předkrizovou úroveň počítá až v roce 2024. Počet přepravených cestujících v příštím roce podle ní bude stále asi o 30 procent nižší než před pandemií. I to by se ale nakonec mohlo ukázat jako příliš optimistický odhad.

„Odhadujeme, že letecká doprava bude na konci roku 2020 na 33 procentech úrovně roku 2019. A pak, jak doufáme, na 50 až 60 procentech na konci roku 2021,“ dodal De Juniac.

[Alchymista]

https://www.zdravotnickydenik.cz/2020/1 ... cke-firmy/
Warren Buffett zase nakupoval. Vsadil miliardy dolarů na velké farmaceutické firmy

Investiční impérium amerického miliardáře Warrena Buffetta Berkshire Hathaway rázně vstoupilo do farmaceutického sektoru. Ve čtveřici velkých výrobců léčiv získal majetkové podíly v celkové hodnotě bezmála šesti miliard dolarů. Buffett nakupoval ve třetím čtvrtletí a opět se ukázalo, že má skvělý investorský instinkt.

Warren Buffett získal prostřednictvím Berkshire Hathaway podíly ve společnostech AbbVie, Bristol-Myers Squibb, Merck a Pfizer. Vyplývá to z údajů americké Komise pro cenné papíry. Buffettovo impérium nakupovalo akcie v období od července do září a utratilo za ně 5,7 miliardy dolarů, tedy asi 126,5 miliardy korun.ro řadu investorů je jakékoli nákupní či prodejní rozhodnutí devadesátiletého boháče vždy jeden z indikátorů, který je nutné brát v potaz. A to kvůli Buffettovým dlouholetým zkušenostem z finančních trhů. Šestý nejbohatší člověk světa (podle miliardářského žebříčku agentury Bloomberg) totiž už v minulosti několikrát prokázal svůj geniální odhad, do jakých cenných papírů investovat.
Skvělá sázka na Pfizer

A podle farmaceutických firem, které se ocitly v jeho hledáčku, lze usuzovat, že vsadil na dobré koně i tentokrát. Jde především o americkou farmaceutickou společnost Pfizer, která nedávno oznámila, že vyvinula vakcínu proti koronaviru, která je účinná z 95 procent a její užití není doprovázeno žádnými závažnými vedlejšími účinky. Podobný výsledek oznámila také společnost Moderna, která ovšem mezi novými Buffettovými akvizicemi nefiguruje.

Pokud ale Buffett kupoval akcie Pfizeru v rozmezí zhruba od poloviny července do konce srpna, pak na nich zatím příliš nevydělal. Jejich tržní hodnota se totiž v současné době nachází na 36,70 dolaru, což je srovnatelné právě se zmíněným časovým úsekem. Pokud po nich naopak „skočil“ hned na začátku července, dodnes se mu investice zhodnotila o necelých šestnáct procent. V přepočtu na roční výnosnost je to pak bezmála padesát procent.

AbbVie mohla Buffettovi přinést v nejlepším případě jen asi poloviční zhodnocení (kolem osmi procent) stejně jako Bristol-Myers Quibb. Investice do Mercku si mohla uchovat nezměněnou hodnotu, v horším případě na ní několik procent prodělal. V rámci zmíněných čtyř farmaceutických společností tak vychází nejlépe investice do Pfizeru.
Buffett farmaceutem

A je pravděpodobné, že bude zhodnocovat i nadále. Pfizer a německá společnosti BioNTech, s níž vakcínu vyvíjela, totiž podala žádost o schválení vakcíny americkému Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA – Food and Drug Administration). Komisaři budou nyní předložené zprávy o několika tisících stránek studovat, což by jim mělo zabrat asi tři týdny.

Je proto možná škoda, že Buffett do společnosti Pfizer vložil nejmenší část ze svých nových investic směřovaných do farmaceutického sektoru. Berkshire Hathaway totiž nakoupila akcie Pfizeru jen za 136 milionů dolarů. Do AbbVie a Mercku pak vložila shodně po 1,9 miliardě a zbývajících zhruba 1,8 miliardy investovala do Bristol-Myers Squibb.

Pfizer, AbbVie, Merck ani Bristol-Myers Squibb ale nejsou první ani jediné farmaceutické společnosti, do nichž miliardář Buffett investoval. Již dříve pořídil akcie farmaceutických firem včetně Biogenu, Johnson & Johnson nebo Teva Pharmaceuticals. Zatímco akcie izraelské Tevy v dosavadním průběhu roku oslabily o více než sedm procent (i přes letní výkyv ceny směrem vzhůru), Johnson & Johnson svou cenu z počátku letošního roku mírně překonal (asi o dvě procenta).
Prodat aerolinky a čekat na příležitost

Warren Buffett a jeho skupina Berkshire Hathaway investuje do firem z různých odvětví a když na to přijde, nemá problém se významného balíku akcií v neperspektivních společnostech zbavit, nějakou dobu „sedět“ na hotovosti a čekat na vhodnou investiční příležitost. Podobně se Buffett zachoval ve druhém čtvrtletí letošního roku, kdy mohutně prodával akcie amerických leteckých společností tvrdě zasažených koronavirovou pandemií.

Největší investicí „věštce z Omahy“, jak se Buffettovi přezdívá, je balík akcií ve společnosti Apple. Přestože jich ve třetím čtvrtletí několik tisíc prodal, díky růstu jejich ceny se Buffetova investice v Applu zvýšila z původních 89,4 miliard na více než 109 miliard dolarů (asi 2,42 bilionu korun).

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/Stgt3/banky-se-riti-do-problemu
Banky se řítí do problémů

Je to poněkud frustrující zjištění, ale konstatuji, že vlády a centrální banky, tedy tvůrci hospodářských politik ovlivňujících směřování světových ekonomik, vykazují sotva pochopitelnou míru nepoučitelnosti. Konstatuji, že mizerný stav, ve kterém se v roce 2020 ekonomiky Evropy i Ameriky nacházejí, nejsou nějakým objektivním nevyhnutelným jevem; jsou výsledkem nevýslovného diletantství právě těchto „autorit“.

Aby bylo trochu jasnější, jak to myslím, pojďme o mnoho let nazpět – až k pádu newyorských Dvojčat. Tahle tragédie ze dne na den vymazala důvěru podniků, spotřebitelů, investorů i spekulantů v ekonomickou budoucnost. Důvěra odchází a důvěra zas přichází. Tak jako přicházejí a odcházejí konjunktury či recese. Je to přirozený jev. Ovšem tehdy, po pádu Dvojčat, se stalo něco, co přeci jen běh ekonomického světa posunulo na jinou kolej.

Začalo to v americké centrální bance Fed a odtud se to nenápadně rozlilo do dalších institucí i míst světa: Fed se totiž velmi rychle rozhodnul, že musí důvěru v ekonomiku „zachránit“ a nesmí připustit výpadek utrácení spotřebitelů. A tak – byť doba byla psychologicky napjatá a v psychologicky napjaté době utrácení není přirozené – Fed prudce snížil úrokové sazby, aby tím zlevnil úvěry, vyprovokoval spotřebitele k většímu poptávání hypoték i spotřebitelských úvěrů a tedy utrácení.

Tak jako v epidemiologii mluvíme o pacientovi 0, právě tenhle okamžik bychom mohli označit jako chybu 0, která odstartovala celou kaskádu navazujících se chyb a během posledních zhruba dvaceti let vykolejovala euro-americkou ekonomiku pořád víc a víc. Samozřejmě tahle chyba a všechny chyby následující by nebyly možné bez neustále sílící levicové, dnes už veskrze neomarxistické, ideologie, která jim byla palivem.

Přeskočme celou tuhle kaskádu zcela mylných myšlenkových pochodů a z nich vyplývajících chyb a zkraťme to jen na úplnou dřeň: V zásadě šlo o to, že nepřirozená, státem organizovaná podpora zadlužování vyvolala to, co vyvolat musela: Zadlužilo se příliš mnoho lidí, do přílišné výše, a s přílišným rizikem. Úvěr dostal i ten, kdo ho nikdy dostat neměl, protože nebyl schopen si vydělat na jeho splacení. Vina byla mnohem později hozena na banky – bylo to tak ideologicky pohodlné. Ale banky byly jen jednou z mnoha obětí této státem prosazované levicové ideologie; chtěly-li přežít, musely poskytovat úvěry. A musely je poskytovat za podmínek, které jim stát nastavil. Tedy musely dávat i takové úvěry, které byly principiálně úplně špatně, a bylo u nich dopředu zřejmé obrovské riziko nesplacení.

Pak už bylo jen otázkou času, kdy tenhle průšvih praskne a zadlužení se vyvalí na povrch jako hnis z gigantického prasklého vředu. Přesně to se stalo v roce 2008. Tehdy přišla obrovská finanční krize, která se zrodila z předlužení. Toto předlužení bylo ovšem státy provokované a podporované. Finanční krize se vzápětí v roce 2009 přetavila v hospodářskou krizi a o pár let později v evropskou dluhovou krizi, na kterou nejvíc doplatilo Řecko.

Tehdy, po roce 2009, ještě pořád bylo cesty zpět. Byla by velmi bolestivá, ale cesta existovala. Jenom by si političtí vůdcové už tehdy museli přiznat, že jejich ideologie byla během předešlého desetiletí chybná. Tehdy ještě šlo zastavit tlak na zadlužování se domácností, podniků i států. Šlo zvýšit úrokové sazby na dlouhodobě normální úroveň, která by nenutila banky chovat se nedobrovolně rizikově v zájmu svého přežití, nenutila by domácnosti nedobrovolně si nabírat ohromné množství hypoték, protože jakékoliv jiné investiční příležitosti byly úročením nižší než inflace zlikvidovány. Šlo zabránit tomu, aby uměle udržované nulové úrokové sazby dovolovaly předluženým státům předlužit se ještě víc. Ale přiznat si chybu je nepopulární disciplína.

O deset let později, v letech 2018 a 2019, už bylo úplně jasné, že se znovu nacházíme v analogické situaci jako po pádu Dvojčat: Obrovské předlužení, obrovské vnitřní nerovnováhy ekonomiky, svět pomalu směřující do globální recese. Jen všechno vynásobeno několikrát. Jenomže pak přišlo pravé požehnání pro prakticky všechny populistické vlády světa: přišla korona. A rázem ti byl nový „viník“, na kterého bylo možné svést všechny hospodářské problémy. Ačkoliv řada evropských ekonomik a sektorů už na začátku roku 2020 byla v recesi, najednou to vypadalo, jako že recese je pouze a jen dílem korona-opatření.

Tahle opatření samozřejmě situaci prudce zhoršila a hospodářský pokles prodloužila, o tom žádná – ale tenhle pokles už byl v běhu, ještě než EU či USA koronu vůbec zaregistrovaly. Dneska, téměř o rok později, si drtivá většina obyvatel i politiků dává hospodářské problémy do souvislosti právě s koronou a nechápe, že i bez ní bychom dnes patrně stále ještě byli v recesi. To ale není nejhorší. Nejhorší je, že popletené uvažování hospodářské politik pokračuje.

V době recese je navýsost logické, když spotřebitelé i firmy omezí své útraty a bankrotuje se. Je menší zájem o úvěry i o investice. Politici jsou ovšem rozhodnuti svět spasit. A neumí to jinak než přerozdělováním a vynucováním spotřeby.

A tak dnes, stejně jako po pádu Dvojčat, stejně jako při finanční a hospodářské krizi v letech 2008-2009, stejně jako při evropské dluhové krizi, pumpují ještě víc peněz do oběhu, ještě víc snižují úrokové sazby, ještě víc nutí banky, aby poskytovaly úvěry. A banky je poskytují – protože nemohou jinak, nechtějí-li zavřít krám. Naprostým vrcholem a symbolem téhle snahy bylo politicky vynucené jarní moratorium na splátky úroků. A zas a znovu se děje to, co se dít nemá: Úvěr dostává i ten, kdo není schopen zaručit, že jej bude schopen splatit. A co hůř, protože vlády – zejména v Evropě – maskují svými rádoby lidumilnými programy zaměstnanosti pravý stav na trhu práce, mnozí lidé jsou skutečně přesvědčeni, že jim ztráta práce nehrozí, a vážně věří tomu, že budou schopni své úvěr splatit. Mýlí se.

Zákonitě výsledkem nemůže být nic jiného, než že především evropské (a do menší míry i americké) banky za nějaký čas znovu narazí na útes. Předlužení vytryskne ven a demonstruje se v první fázi problémy bank. To může trvat ještě dost dlouho, asi jako problém velmi dlouho trval mezi Dvojčaty a finanční krizí, i mezi finanční krizí a „koronakrizí“ – problém se dá odkládat tak dlouho, dokud budou centrální banky schopné tisknout dnes už v podstatě nekryté peníze, monetizovat veřejný dluh a spotřebitelé jim to budou baštit. Zkrátka tak dlouho, dokud se psychologicky bude dařit udržovat zdání důvěry. Ale i důvěra má své meze, a kde banka dává úvěry, ale nedostává splátky, tam se důvěra jednoho dne prostě vyčerpá.

Ano, banky budou mít problémy. Je to nevyhnutelné.

Hlavní ekonom Evropské centrální banky (ECB) Philip Lane to dokonce už také začíná vidět. Nedávno řekl, že eurozóna „začíná čelit prvním známkám napjatého financování“. V dobách ekonomické pohody víceméně nezajímavý výrok. V době, kdy ECB sype do oběhu nejvíc peněz v historii a nikdy v historii nepracovala ani zdaleka tak intenzívně na uvolnění finančních podmínek, je to výrok podivný. Překvapivý pro ideologické tvůrce tohoto typu pomýlené hospodářské politiky. A hořce očekávaný pro ty, kdo nazírají stav ekonomického světa bez emocí a optikou faktů.

„V nedávných statistických datech se ukazují znepokojivé signály,“ řekl Philip Lane a vzápětí citoval některé ukazatele týkající se půjček, investic a přístupu k financování pro malé a střední podniky. Ovšem tím by sebereflexe asi tak končila. Svůj projev Lane završil tvrzením, že ECB teď bude muset „rekalibrovat své nástroje“ tak, aby „podmínky financování zůstaly příznivé“. Není tu ani náznak pochopení, že jsou to právě tyhle státem vynucované měkké úvěrové podmínky, toto státem vynucované přerozdělování hodnot, které stát nevyprodukoval, co evropskou ekonomiku zabíjí. Co nevyhnutelně a nedobrovolně směřuje banky do problémů, protože jsou státem nuceny k chování, které má daleko k obezřetnému hospodaření.

[martanus]

Zase se předpovědi AK naplňují.

Světové ekonomické fórum odloženo do května, bude se konat v Singapuru, ne v Davosu

https://www.zerohedge.com/geopolitical/ ... -not-davos

[Alchymista]

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/m ... ope-647705
Analytická společnost Oxford Economics zveřejnila studii o přínosu Huawei v Evropě

Analytická společnost Oxford Economics zveřejnila studii „Ekonomický dopad společnosti Huawei v Evropě“ a v jejích dodatcích se zaměřila i na přínos společnosti pro Českou republiku. V uplynulém roce se společnost podílela na evropském HDP částkou 16,4 miliard eur a její posilující zastoupení v Evropě vedlo k nárůstu pracovních příležitostí. V roce 2019 společnost podpořila 224 300 pracovních míst a vygenerovala daňové příjmy ve výši 6,6 miliard eur.

V České republice vykázala Huawei celkový podíl na HDP v částce 109 milionů eur, což je dle Oxford Economics 0,05 procent českého HDP. Společnost také na našem území podpořila přímo či nepřímo více než 2600 pracovnách míst a na daních kombinovaně odvedla celkem 50 milionů eur, a to je o 20 procent více než před pěti lety.

Nejnovější studie Oxford Economics se vedle finančního přínosu jednotlivým zemím zaměřila i na oblast evropského výzkumu a vývoje a dle zprávy se Huawei opět významně prosadila i v tomto sektoru. V loňském roce byla dokonce nejaktivnější společností v Evropě ve výzkumu a vývoji, přičemž podle žebříčku průmyslových investic EU za rok 2019 patří Huawei mezi pětici největších investorů na světě v této oblasti. Za dvanáct měsíců investovala Huawei do sektoru 12,7 miliard eur a vysoké investice spojené s maximálním nasazením jí přinesly významné prvenství. Společnost Huawei zaujala první příčku v počtu patentových přihlášek podaných za uplynulý rok k evropskému patentovému úřadu.

Navzdory sankcím ze strany USA tak společnost vykázala za loňský rok významné úspěchy. „V roce 2019 generovala činnost společnosti Huawei přímý podíl na evropském HDP ve výši 2,8 miliardy eur, což je průměrný růst o 11,4 procent ročně v rozmezí posledních pěti let. V tomto turbulentním roce pak společnost Huawei zajistila stabilní a bezpečný provoz sítí, aby mohla lidem pomoci pracovat z domu a vzdělávat se online. Společnost Huawei působí v Evropě 20 let a tvrdě pracovala na integraci do místních komunit, abychom společně podpořili průmyslový rozvoj. Do budoucna budeme i nadále spolupracovat s našimi partnery na překonávání nových výzev a vytváření větší přidané hodnoty,“ shrnul Abraham Liu, hlavní zástupce společnosti Huawei pro evropské instituce.

Od založení české pobočky v roce 2005 uplynulo letos 15 let a v současné době působí Huawei kromě Prahy i v pěti dalších městech napříč republikou. Působení Huawei mělo v roce 2019 dopady na českou ekonomiku ve třech směrech. Přímý přínos generovala společnost vlastními aktivitami na českém území, například náborem lokálních zaměstnanců a odvodem daní. Nákupem produktů a služeb od českých dodavatelů vytvářela společnost nepřímý přínos. V neposlední řade společnost generovala indukovaný přínos skrze vyplácení mezd českým zaměstnancům a vytváření příjmu pro české zaměstnance v dodavatelském řetězci společnosti. Jejich spotřebitelské chování pak v návaznosti podporovalo českou ekonomiku.

Technologická společnost se též významně zapojuje do vzdělávání v rámci České republiky, a to především skrze program Seeds for the Future, který od roku 2016 umožňuje vysokoškolským studentům získat unikátní know-how od špiček v oboru ICT. Nejen na oborové vzdělávání je pak zaměřen program One Thousand Dreams, který má podpořit ICT gramotnost mladých a poskytnout péči dětem v rámci střední a východní Evropy. Součástí programu je i darování knih univerzitám nebo hraček dětským nemocnicím napříč regiony. Tímto způsobem chce společnost na českém území pomáhat pěstovat vědomosti a schopnosti, které budou mít přínos do budoucna.

[Alchymista]

https://roklen24.cz/koronavirus-vs-lete ... cka-zmena/
Koronavirus vs. letecká doprava. Jasný vítěz a možná historická změna

Letecká doprava, která je celosvětově velmi významným odvětvím, prochází největší krizí za svou stoletou historii. Očekávání návratu situace do „normálu“ společně s kompenzací ztracených příjmů je více než optimistické, jelikož v odvětví panuje obrovská nejistota a také nedůvěra cestujících plynoucí z možné nákazy v uzavřených prostorách letadel, kde se mísí lidé z celého světa. Z pohledu aerolinií jsou na tom prozatím o něco lépe ty nízkonákladové, avšak pokles zaměstnanosti se nevyhne žádnému segmentu letecké dopravy. Oba hlavní výrobci letadel utrpěli obrovské ztráty, přičemž evropský Airbus je na tom lépe než americký Boeing. Zasažena byla též nákladní letecká doprava, která je stěžejní pro provoz globálních dodavatelských řetězců, v současné době obzvlášť pro potraviny či zdravotnické potřeby. Trh s leteckou dopravou doznává řadu dlouhodobých či dokonce možných trvalých změn. Mezi ty nejvýraznější patří klesající ceny letenek nabízených s řadou benefitů, rušení většiny poplatků, vyřazování velkokapacitních letadel, či ztráta zájmu o business nebo dálkové lety.

+ veľmi dlhý článok s množstvom údajov a odkazov

[Alchymista]

https://www.zdravotnickydenik.cz/blog/c ... ly-zazrak/
Jakub Král: Českému metrologickému institutu se podařil malý zázrak

Když se na konci letních prázdnin řešila v odborných kruzích otázka budoucnosti certifikace zdravotnických prostředků v České republice, převládala spíše skeptická nálada. Nenaplněných slibů, že se situace na straně českých notifikovaných osob zlepší, bylo v posledních pěti letech tolik, že určitá míra pesimismu byla namístě.

Prvotní informace, že Elektrotechnický zkušební ústav (EZÚ) není stále připravený podat žádost o status oznámeného subjektu (notifikované osoby) podle nového nařízení EU 2017/745 o zdravotnických prostředcích a že se tuto žádost pokusí podat do konce roku 2020 Český metrologický institut (ČMI), se příliš nesetkala s pochopením. Nicméně již na počátku září jsem napsal komentář „Jak zachránit český průmysl zdravotnických prostředků? Táhnout za jeden provaz!“, kde jsem vyslovil své přesvědčení, že právě ČMI má velmi solidní šanci uspět, za předpokladu, že všichni zakopou válečné sekery a pomohou mu.
Všichni oslovení pomohli a táhli za jeden provaz

Popravdě, tehdy jsem ještě netušil, jaká vlna sounáležitosti a podpory od všech dotčených stran se vzedme. ČMI se na svou novou roli připravoval již od podzimu 2019, avšak původní záměr směřoval k menšímu rozsahu certifikace zaměřenému výhradně na zdravotnické prostředky s měřicí funkcí. Od poloviny letošního roku však bylo novou ambicí pokrýt většinu tzv. MD kódů zdravotnických prostředků, tedy maximum možného z tuzemské výroby. Aby však bylo toto možné, bylo nezbytné zajistit desítky technických expertů, klinických specialistů a také auditorů. To se snadno řekne, ale hůře uskutečňuje, obzvláště v době pandemie onemocnění COVID-19, kdy minimálně kliničtí pracovníci mají mnoho na první pohled naléhavějších úkolů. O to víc jsem byl příjemně překvapen, jaké byly reakce klíčových institucí na prosbu vicepremiéra Karla Havlíčka a také na výzvu tehdejšího ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, aby pomohly a umožnily zapojení svých expertů do přípravy ČR na příchod certifikace dle MDR. Své špičkové odborníky uvolnily nejen fakultní a některé krajské nemocnice, ale taktéž akademická pracoviště Univerzity Karlovy, ČVUT, Masarykovy univerzity a další.

Poté bylo nezbytné navázat se všemi vytipovanými experty pracovněprávní vztah, prověřit jejich nezávislost, během tří měsíců je proškolit v mnoha oblastech od obecné legislativy zdravotnických prostředků, přes klinická hodnocení až po systémy managementu kvality včetně testového prověření získaných znalostí. Paralelně musela být připravena rozsáhlá dokumentace budoucího oznámeného subjektu čítající několik tisíc stran. Přes všechny myslitelné potíže se ČMI nakonec podařilo téměř nemožné a dne 17. 12. 2020 řádně podal žádost na Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, jenž bude ve spolupráci s Evropskou komisí a zahraničními auditory rozhodovat o tom, zda se ČMI stane oznámeným subjektem pro zdravotnické prostředky dle MDR.
ČMI zajistil 151 odborníků a jeho žádost pokrývá velkou většinu tuzemské produkce

Z pohledu českých pacientů, výrobců zdravotnických prostředků i systému veřejného zdravotního pojištění jsme prozatím vyhráli pouze první poločas utkání a zajíci se budou počítat až po honu, přesto si dovolím konstatovat, že již nyní se ČMI a všem, kteří mu pomohli, podařil malý zázrak. Čísla hovoří za vše. ČMI v současné době disponuje 103 hodnotiteli výrobku (to jsou techničtí experti), 24 klinickými specialisty (jde o externí odborníky působící přímo na klinických pracovištích fakultních a krajských nemocnic), 8 interními kliniky (zaměstnanci ČMI, kteří mají agendu posuzování klinických hodnocení jako svou hlavní činnost), 10 auditory a 6 pracovníky vedení a administrace zakázek v rámci vnitřní organizační jednotky ČMI Medical. Celkem tak ČMI může počítat se 151 proškolenými odborníky. Rozsah podané žádosti je také úctyhodný, neboť ČMI usiluje o možnost certifikace v rámci 23 základních kódů zdravotnických prostředků (kódy MDA a MDN – všechny zdravotnické prostředky vyráběné v ČR lze podřadit pod cca 30 těchto základních kódů) a dále pak 17 průřezových kódů (prostředky s měřicí funkcí, sterilní prostředky, chirurgické nástroje pro opakované použití, prostředky z nanomateriálů, software, systémy a soupravy, …). Personální pokrytí některých kódů je navíc velmi robustní, neboť existují kódy, pro které ČMI disponuje dokonce více jak 50 experty, tudíž problémem by neměla být ani nedostatečná certifikační kapacita.

Nyní se tak ČMI připojil k Institutu pro testování a certifikace, jenž podal žádost v lednu 2020, a ČR tak má již dvě svá želízka v ohni. Oběma institucím přeji do roku 2021 vše dobré a pevně věřím, že obrovské úsilí a podpora všech zainteresovaných stran od MPO a MZ, přes fakultní a krajské nemocnice až po veřejné vysoké školy budou zúročeny v průběhu přísného hodnocení ze strany Evropské komise. Čeští pacienti i výrobci zdravotnických prostředků si to zajisté zaslouží.

JUDr. Jakub Král, Ph.D.

[martanus]

Asi sem

Vydělávejte peníze v garáži

Jegor Ivanov o známém mýtu o „počátcích nadnárodních říší z jednoduché garáže“.
Jak digitální miliardáři skutečně začali.

00:00 Katastrofa, která je dnes obviňována z pandemie
00:40 Hlavní věc je dostat zadek z gauče
01:53 Podstata mýtu o „startupech v garáži“
04:12 Walt Disney
06:38 HEWLETT-PACKARD
09:14 Apple
12:06 Google
13: 28 Elon Musk
15:49 Jeff Bazos (AMAZON)
18:01 Panenka Barbie (MATTEL)
20:54 Bill Gates (MICROSOFT)
21:57 Harley-Davidson
22:36 DELL
23:21 Tvorba YouTube
25:56 Věk úspěšných tvůrců Techno Startup
26:17 Závěry
30:38 Tituly

https://colonelcassad.livejournal.com/6436115.html

[petrp]

Bitcoin překonal hranici 30 000USD a jeho cena dále prudce roste.

https://www.kurzy.cz/zpravy/572547-bitc ... dce-roste/

[Alchymista]

https://roklen24.cz/digitalni-meny-centralnich-bank/
Digitální měny centrálních bank

Digitální měny centrálních bank (Central Bank Digital Currencies, CBDC) jsou tématem, které se v posledních letech dostalo do popředí zájmu mnohých centrálních bank. Ve většině případů se jedná o teoretický výzkum či pilotní testování, objevil se však již i první případ praktické implementace. V tomto článku diskutujeme základní charakteristiky konceptu CBDC, jeho potenciální dopady a přístup vybraných centrálních bank.

V současné době mohou domácnosti či podniky držet své likvidní peněžní prostředky buď fyzicky ve formě hotovosti, která je z účetního pohledu závazkem, resp. pasivem centrální banky, nebo elektronicky ve formě bankovních vkladů, kde se jedná o závazek příslušné komerční banky. CBDC pak představují potenciální možnost držet peníze, které jsou závazkem centrální banky, ovšem v elektronické podobě. Inspirací pro diskuze o CBDC byl rozvoj kryptoaktiv, z nichž nejznámější je Bitcoin. Oba koncepty se však od sebe značně liší. CBDC by – na rozdíl od kryptoaktiv – byly denominovány v oficiální měně daného státu, byly by zákonným platidlem a byly by směnitelné za jiné formy peněz (hotovost, bankovní depozita) v poměru jedna ku jedné. Využití technologie tzv. distribuované účetní knihy/distribuovaných záznamů (distributed ledger technology, DLT), typické pro kryptoaktiva, také není nutnou podmínkou pro zavedení CBDC a představuje pouze jednu z možných technologických variant jejich konkrétní implementace (více viz diskuze v BoE, 2020).1

...
+ dlhý článok

[kenavf]

A nie je náhodou už aj dolar defacto digitálny?

[martanus]

ISO 20022 ??? https://www.swift.com/standards/iso-20022

ISO 20022 je nastupující globální a otevřený standard pro zasílání platebních zpráv
Vytváří společný jazyk a model pro údaje o platbách po celém světě. Jeden, který poskytuje kvalitnější data než jiné standardy, což znamená kvalitnější platby pro všechny. Ten, který se dokáže přizpůsobit novým potřebám a novým přístupům. Jeden, který není ovládán jediným zájmem. Jeden, který může použít kdokoli v oboru a implementovat jej do jakékoli sítě.

Digitální měny - pod ochrannou normy ISO 20022 - přicházejí do každé země ve vašem okolí v příštích 12-24 měsících.

https://www.zerohedge.com/markets/and-f ... -venezuela

[Alchymista]

https://roklen24.cz/prave-se-stalo/obra ... ojnasobek/
Obraty velkých kamenných hráčů z online prodejů v roce 2020 meziročně vzrostly na dvojnásobek

Trh e-commerce má na kontě další rekord. Již během roku 2020 bylo zřejmé, že online segment zaznamená především kvůli pandemii Covid-19 historický boom snad ve všech aspektech. Předpoklady se potvrdily. V porovnání s rokem 2019 se vloni obraty velkých kamenných hráčů z online prodejů vyšplhaly na dvojnásobnou hodnotu. Někteří z prodejců zaznamenali dokonce vícenásobné nárůsty. Průměrná výše objednávky se nezvýšila a konverzní poměr vzrostl meziročně o 25 %. Statistiky přináší společnost Shopsys, která pomáhá největším hráčům digitalizovat jejich prodeje.

Podstatným dílem k dvojnásobným obratům velkých kamenných hráčů přispěli lidé, kteří upřednostňují běžné nakupování právě v kamenných prodejnách. Zatím, co v roce 2019 stále ještě drtivá většina nákupů probíhala tímto způsobem, pandemie Covid-19 v loňském roce v rozsáhlém měřítku tuto formu nakupování Čechům z pochopitelných důvodů znemožnila. Zákazníkům upřednostňujícím osobní návštěvy obchodů tak najednou prakticky nezbylo nic jiného než zvolit online formu nakupování. A právě z toho nejvíce těžili velcí kamenní hráči. Ti disponují silnými brandy a velkými databázemi často věrných zákazníků, které dokázali zmobilizovat k online nakupování. Paradoxně to tak byli právě velcí kamenní hráči, kteří si z rostoucího “online koláče” ukousli velké sousto právě na úkor “běžných” online hráčů.

“Avizovaný nárůst u kamenných hráčů mohl být pravděpodobně ještě vyšší, nicméně ne všichni byli na takový přesun do sféry online připraveni” říká Matěj Kapošváry, obchodní a marketingový ředitel společnosti Shopsys a pokračuje: “I když jde úroveň online prodeje u velkých kamenných hráčů nahoru, stále ještě můžeme najít celou řadu prodejců, kteří mají na svých e-shopech velký prostor ke zlepšení. Jako extrémní problém se na konci minulého roku ukázaly u některých prodejců také návazné procesy, jako vychystávání a expedice zboží či zákaznická podpora.

O celou jednu čtvrtinu se u velkých kamenných hráčů meziročně zvýšil tzv. konverzní poměr, který představuje procentuální podíl lidí, jenž e-shop navštíví a nákup skutečně provedou. Ke zvýšení konverzního poměru došlo patrně proto, že lidé často neměli možnost nákup – konverzi – dokončit v kamenné prodejně.

Prognóza pro rok 2021 je podle společnosti Shopsys relativně jasná. “Všichni kamenní hráči budou chtě nechtě muset do e-commerce investovat podstatně větší část svých finančních zdrojů, než byly dosud zvyklé. Jejich e-shopy pro ně už nadále nemohou být pouze doplňkovým prodejním kanálem” dodává Kapošváry. Hlavním směrem, kterým se zejména velcí online i offline prodejci vydají, bude propojování světů online a offline. Cílem bude nabídnout možnost zákazníkovi být plnohodnotně obsloužen na všech kanálech, a poskytnout mu tak maximální možnou míru komfortu.

[petrp]

„Great Reset": Konec občanské svobody a státní suverenity
Socialismus pro bohaté, kapitalismus pro chudé: Globální korporace a obchodní elity chtějí regulovat trhy a zabezpečit jejich privilegia. Občané nadále ztrácejí svobodu, píše se v komentáři na Die Freie Welt k plánům ekonomického fóra v Davosu.

https://www.prvnizpravy.cz/zpravy/zprav ... uverenity/

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/SGb2M/nejvetsi-svyc ... ch-klientu
Největší švýcarská banka začne brát peníze z vkladů i u menších klientů

ejvětší švýcarská banka UBS v tomto čtvrtletí uzavře ve Švýcarsku zhruba 20 procent poboček a od července začne u vkladů nad 250.000 franků (6,1 milionu Kč) klientům účtovat záporný úrok. Stane se tak první velkou bankou, která si začne z klientských vkladů brát část peněz i z relativně menšího zůstatku. Banka změny oznámila za situace, kdy pandemie omezuje volný pohyb a nutí lidi více používat on-line služby, uvedla agentura Reuters.

Právě pandemie vyvolaná šířením nového typu koronaviru způsobila, že centrální banky v mnoha zemích tisknou v masivních objemech další peníze, aby poskytly ekonomice podporu. Výsledkem jsou velmi nízké úrokové sazby, které jsou někde už teď záporné. Ekonomové očekávají, že sazby zůstanou na nule mnohem déle, než se čekalo, což má negativní dopady na fungování bank a dalších finančních společností.

UBS má nyní ve Švýcarsku 239 poboček. Zavřít se jich do konce března chystá asi 40.

Švýcarská centrální banka zavedla negativní úrokové sazby koncem roku 2014. Krok UBS uplatňovat záporné sazby u účtů bohatších klientů banku staví vedle některých místních konkurentů, kteří se zápornými sazbami už také začali. UBS je ale v tomto ohledu před velkými zahraničními a privátními bankami, které většinou vybíraly poplatky od bohatých klientů s mnohem většími zůstatky na účtu.

Například Credit Suisse vybírá poplatky jen od těch klientů, kteří mají na účtu zůstatek nad dva miliony franků (48,4 milionu Kč). To byla dosud hranice i pro UBS. Účty denominované v eurech budou od února podléhat poplatku už při zůstatku nad 500.000 eur, sdělila banka agentuře Reuters. Dosud měla Credit Suisse hranici jeden milion eur, pod kterou účty záporným úrokem nezatěžovala. Nově nastavený limit bude pořád dvojnásobek toho, co plánuje od července UBS.

„Je stále jasnější, že se zápornými sazbami se budeme potýkat ještě mnoho let. Proto jsme se rozhodli snížit práh u poplatků z vkladů,“ sdělil zaměstnancům šéf švýcarské odnože UBS Axel Lehmann.

Vzhledem k tomu, že banky čím dál častěji přenášejí záporné úroky na své klienty, objem peněz na spořicích účtech loni ve Švýcarsku klesl. Na vině jsou ale z části i dopady pandemie.