Historie, kterou nás neučili...

[Kolja]

Myslel jsem, že Austrálie měla relativně malou šanci být napadena - byla daleko. Boje se odehrávaly na severní polokouli. O Američanech nemluvě. Ponechme stranou Pearl Harbour, který nemá s pevninskou Amerikou nic společné.

[zmiri]

Na severní polokouli? Podívej se na mapu, kde se bojovalo v tichomoří, třeba šalamounovi ostrovy....Na poměry v tichomoří na dohled od austrálie...

[Echo]

Myslel jsem, že Austrálie měla relativně malou šanci být napadena - byla daleko. Boje se odehrávaly na severní polokouli. O Američanech nemluvě. Ponechme stranou Pearl Harbour, který nemá s pevninskou Amerikou nic společné.

Australia bola Japoncami bombardovana. Vylodenie bolo tiez planovane, ale ak sa nemylim tak k tomu nedoslo kvoli neuspechu na Novej Gunei.
Japonske imperium: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/ ... map_de.png

[Kolja]

Omluvte mně za neznalost. Pacifická fáze druhé světové není zrovna sféra mého zájmu. Japonci byli jako kobylky a Američani to od nich obkoukali.

[kenavf]

U nás byla taky část obětí na vrub spojenců. Ať už sovětských, protože tudy procházela fronta, ale i západních, kteří usilovně bombardovali. .

No, bolo by zaujímavé vedieť ktorí spojenci majú na svedomí viacej Československých obetí na území bývalej ČSR. IMHO sovietské straty spôsobené nášmu obyvateľstvu asi ťažko konkurovali ČS stratám pri US-bombardovaní.

[Skeptik]

Zajímavé proč?
V moderní válce prakticky neexistuje pojem "civilista", resp. existuje, ale pouze ve významu nevoják ... tedy nepřítel, který nenosí uniformu.
Jinak není vůbec žádný rozdíl mezi vojákem na frontě a civilistou pracujícím ve zbrojovce (či kdekoli jinde) pro nepřítele. Oba jsou po dobu války nepřátelé.

Spojenci bojovali společně, je tedy zcela irelevantní kolik nepřátel zabili nálety letadel USA, SSSR či GB nebo kolik nepřátel zabili pozemní operace jejich armád při bojích na našem území.

Pozn. Něco zcela jiného je cílené vraždění lidí v zařízeních typu koncentrační tábor. To bychom do toho ale museli zahrnout i sovětské gulagy a dobu několika let po válce.

[martanus]

24. dubna 1877 začíná rusko-turecká válka.

Srbsko vyhlásilo válku Osmanské říši v červnu 1876 na protest proti politice jižních Slovanů. Srbská armáda byla mnohem slabší než turecká. Ruské impérium vyslalo do Srbska několik tisíc ruských dobrovolníků.

Vyzvalo Turecko, aby ukončilo nepřátelství a zaručilo Slovanům kulturní práva. Osmané to ignorovali. Ruské impérium se snažilo věc vyřešit mírovou cestou. Alexandr II. neměl jinou možnost než podepsat manifest o vyhlášení války Osmanské říši.

Hlavní výsledky války byly zaznamenány v Sanstefanské smlouvě:

Rusko anektovalo Besarábii a část turecké Arménie. Turecko zaplatilo Ruské říši kontribuci ve výši 310 milionů rublů. Rusko získalo právo mít černomořskou flotilu v Sevastopolu. Srbsko, Černá Hora a Rumunsko získaly nezávislost a Bulharsko tento status získalo po dvou letech.

Translated with www.DeepL.com/Translator (free version)

https://t.me/istoria_literatura/3094

[hans]

Pozn. Něco zcela jiného je cílené vraždění lidí v zařízeních typu koncentrační tábor. To bychom do toho ale museli zahrnout i sovětské gulagy a dobu několika let po válce.

Anglické, americké, francouzské a kdovíjaké další gulagy zahrnout nemusíme? A to jako proč? Nechceme si kazit statistiku? Nebo protože Angláni a Amíci a spol. ve svých gulazích "cíleně nevraždili"? (Za druhé světové války sice ne, jindy však ano.) Ale Sověti v gulazích taky "cíleně nevraždili". Takže v čem má být rozdíl? V tom, že se bojíme špatně mluvit o momentálním protektorovi?

[Skeptik]

Sám jsi si odpověděl

Za druhé světové války sice ne, jindy však ano.

A my se bavíme o obětech WWII.

Ale Sověti v gulazích taky "cíleně nevraždili".

Otrocká práce, minimální příděly jídla a prakticky nulová zdravotní péče ... no průmyslové vraždění alá "nadřazená řasa" to sice nebylo, ale za cílené vraždění se to považovat dá.

[Alchymista]

Straty a "umrtnosť" ruských zajatcov z ROA a ďalších skupín v britských zajateckých táboroch po 9.5.1945 sa zjavne už do WWII nepočítajú...
Podobne zaujímavá by bola umrtnosť v amerických internačných táboroch pre američanov japonského, čínskeho a korejského pôvodu počas WWII... Detto v Austrálii...

[BartH8]

I Němců se z us zajetí vrátilo o dost méně nez jich bylo původně.

[Alchymista]

treba dôsledne rozlišovať "z amerického" a "z britského" - ani náhodou to nie je to isté. I štatistikou prežitia zajatia - a pravdepodobnosť prežitia v britskom na počet dní a počet jedincov je údajne nižšia ako v sovietskom... v sovietskom ale boli až rádovo dlhšie.

[Skeptik]

Vojáci ROA se v britských zajateckých táborech prakticky nevyskytovali. Naprostá většina z těch, co se vzdala "na Západ" se vzdala armádě USA ... a ta je vydala sovětské armádě.

Internace občanů USA japonské národnosti je černou skvrnou USA. Srovnávat tyto tábory s GULAGy, anebo dokonce koncentráky, je naprosto mimo mísu.

Zajatecké tábory, s vyjímkou japonských a německých pro sověty, nejsou zas až tak problémové. Podmínky v nich ale samozřejmě reflektovaly ekonomickou situaci v té které zemi. V USA to bylo nejlepší, v GB horší a v SSSR a Třetí říši nejhorší.

[Dragon]

Zajatecké tábory v Asii asi taky nebyly moc fajn... Král Krysa.

[zmiri]

Skeptik: Proč jsou ty tábory pro američany japonského původu mimo mísu? Zavírat někoho jen proto, že má šikmé oči, bez soudu...Tudíž úmyslně zavírám někoho, o kom vím, že je nevinen...V těch gulagách byli odsouzeni a zdaleka nebyli všichni nevinní...

[Skeptik]

Ano, to je pravda, na kterou máme tendenci zapomínat.
Japonské zajatecké tábory pro kohokoliv jsou plně srovnatelné s německými zajateckými tábory pro sověty.

[Skeptik]

zmiri
Netvrdím, že zavírat kohokoli jen kvůli národnosti je správné.

Debata je ale o úmrtích ... a tady jsou internační tábory pro japonské obyvatele USA (cca ze 40% šlo o ty Japonce, kteří se do USA přistěhovali a ještě nezískali občanství) něco zcela odlišného než GULAGy nebo dokonce koncentrační tábory (zvláště ty likvidační).

Už jen počet úmrtí v těchto táborech ... 1.862 z víc jak 120.000 internovaných za dobu 3 let, a to že všech příčin (stáří, nemoce, sebevraždy) ... svědčí o zcela jiných podmínkách než byly v GULAGu či dokonce koncentračním táboře.

[zmiri]

skeptik: OK, z hlediska míry úmrtí to beru. Zeptal jsem se, dostal jsem odpověď.

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/Hvxjb/zpravy-svet-z ... da-bruhova
Zemřela veteránka Naděžďa Brůhová, která bojovala na Dukle

Dnes ráno zemřela válečná veteránka Naděžda Brůhová, bývalá spojařka 1. československého armádního sboru v Sovětském svazu. Bylo jí 97 let. Na svém webu to oznámila Československá obec legionářská. Volyňská Češka se poprvé do bojů dostala v karpatsko-dukelské operaci v září 1944. Na konci války už po kapitulaci Německa jen těsně unikla smrti, když shodou okolností nejela v nákladním voze, jehož téměř celou posádku postříleli Němci. Brůhová dostala řadu československých a sovětských vyznamenání, po válce zůstala v Československu a pracovala v zemědělství. Před deseti lety ji povýšili do hodnosti majora ve výslužbě.

Brůhová se narodila jako Naděžda Veselá 13. září 1925 v Moskovštině na Volyni, která tehdy byla součástí Polska. Po obsazení Polska nacistickou třetí říší a Sovětským svazem se vyhnula pracovnímu nasazení v Německu a skrývala se. Když v roce 1944 na Volyň vstoupila sovětská Rudá armáda a začal nábor krajanů do československé zahraniční armády, Veselá byla odvedena. Následoval vojenský výcvik na telefonistku.

V bojích bylo jejím úkolem navazovat a udržovat spojení mezi pozorovatelnou a dělostřelci, v případě přerušení spojení musela nalézt poškozené místo a opravit ho. V Karpatsko-dukelské operaci se účastnila bojů u Machnówky, později se zapojila do dělostřelecké přípravy před bitvou u polského města Jaslo. Na československém území byla mimo jiné v bojích o Liptovský Mikuláš, konec války ji zastihl v Kroměříži.

Bojové zásluhy Naděždy Veselé byly oceněny povýšením do hodnosti desátníka a udělením řady československých a sovětských vyznamenání a medailí. Dostala mimo jiné Československou medaili Za chrabrost, zlatou hvězdu Československého vojenského řádu "Za svobodu", Řád rudé hvězdy či Medaili za vítězství nad Německem ve Velké vlastenecké válce 1941-1945, uvedla obec legionářská. Na jaře 2017 Brůhová obdržela Záslužný kříž náčelníka Vojenské kanceláře prezidenta republiky III. stupně a o rok později Medaili prezidenta Slovenské republiky.
Armádu opustila v lednu 1946, dostala hospodářství po odsunutých Němcích v severočeských Staňkovicích. Provdala se za místního muže, po vzniku zemědělského družstva ve Staňkovicích se v něm starala o skot, později pracovala jako školnice v místní základní škole. Československá obec legionářská vydala před třemi lety publikaci shrnující osudy Brůhové pod názvem Z volyňské Moskovštiny do severočeských Staňkovic.

[martanus]

6. května 1686 byl podepsán Věčný mír mezi Ruskem a Rzeczí polsko-litevskou.

"Věčný mír zajistil Rusku Smolensk s okolím, levobřežní Ukrajinu, Záporoží a Severskou zemi s Černigovem a Starodubem. Stanovil také účast Ruska v protiturecké koalici evropských zemí, "Svaté lize", alianci Rakouska, Polského společenství a Benátek.

Při plnění podmínek "věčného míru" Rusko souhlasilo s tím, že podnikne tažení proti Krymskému chanátu, což bylo v jeho vlastním zájmu. Výměnou za to se Poláci navždy vzdali Kyjeva - za jednorázovou náhradu 145 tisíc rublů.

Kromě toho podle smlouvy zaručovala Rzeczpospolita polsko-litevská svým pravoslavným poddaným svobodu vyznání a také uznávala právo Ruska na jejich ochranu.

Translated with www.DeepL.com/Translator (free version)

https://t.me/istoria_literatura/3160