Ropa a plyn

[Alchymista_B]

https://www.teraz.sk/spravy/angola-vyst ... lanok.html
Angola vystúpi z ropného kartelu OPEC

Rozhodnutie sa neprijímalo ľahko, ale členstvo v OPEC už nevyhovuje záujmom krajiny, uviedol vo štvrtok angolský minister pre nerastné suroviny Diamantino Azevedo.

Luanda 21. decembra (TASR) - Angola vystúpi z Organizácie krajín vyvážajúcich ropu (OPEC). Dôvodom sú nezhody v otázke ťažobných kvót po tom, ako ropný kartel minulý mesiac rozhodol o ďalšom prehĺbení produkčných škrtov. TASR o tom informuje na základe správy agentúry AFP.

Rozhodnutie sa neprijímalo ľahko, ale členstvo v OPEC už nevyhovuje záujmom krajiny, uviedol vo štvrtok angolský minister pre nerastné suroviny Diamantino Azevedo. "Angola sa rozhodla vystúpiť. Myslíme si, že nastal čas, aby sa naša krajina viac sústredila na svoje ciele," povedal Azevedo pre štátnu televíziu TPA. Luanda podľa neho nebola spokojná s rozhodnutím skupiny z minulého mesiaca o ďalšom znížení ťažby v budúcom roku v snahe podporiť nestabilné ceny.

Angola je popri Nigérii jedným z najväčších vývozcov ropy v subsaharskej Afrike. Obe krajiny na novembrovom zasadnutí ministrov OPEC vyjadrili nespokojnosť so svojimi ťažobnými kvótami, keďže sa snažia zvýšiť produkciu, aby si zabezpečili dôležitú zahraničnú menu. Zasadnutie sa muselo pre nezhody odložiť o niekoľko dní.

Ceny ropy sa nachádzajú v blízkosti najnižších úrovní za takmer šesť mesiacov, napriek novembrovému oznámeniu kartelu o ďalších škrtoch. V posledných dňoch vyskočili, keďže mnohé veľké lodné spoločnosti oznámili, že vzhľadom na útoky jemenských povstalcov v Červenom mori presmerujú svoje plavidlá na iné trasy. Ceny však naďalej zostávajú pod úrovňou 80 USD (73,1 eura) za barel (1 barel = 159 litrov).

(1 EUR = 1,0944 USD)

[Alchymista]

https://casopisargument.cz/?p=54615
Rusko získalo kontrolu nad největším iráckým objevem ropy za posledních 20 let

Irácké zásoby fosilních paliv jsou pro Rusko i Čínu atraktivní.

Průzkum v bloku 10 byl zahájen v roce 2012; byly dokončeny 2D a 3D seismické průzkumy a provedeny průzkumné a hodnotící vrty. Výsledkem bylo objevení ložiska Eridu, jehož zásoby se odhadují na 12,9 miliardy barelů. Pole se stalo jedním z největších objevů ropy v Iráku za posledních 20 let, informovala agentura Interfax.

Společnost Lukoil může zvýšit svůj podíl v iráckém bloku 10 na 80 % poté, co japonská společnost Inpex prodala polovinu ze svých 40 %. Předběžný odhad vytěžitelných zásob činil více než 4 miliardy barelů.

Očekává se, že těžba ropy z projektu Eridu bude zahájena v roce 2025 a její vrchol se předpokládá v roce 2048. Na základě ekonomických předpokladů bude těžba pokračovat až do roku 2071, kdy pole dosáhne svého ekonomického limitu, jak předpovídá portál offshore-technology.com.

Simon Watkins pro OilPrice.com tvrdí, že Rusko chce pole Eridu ovládnout spolu se svým hlavním geopolitickým spojencem Čínou – má to být v souladu s cílem Moskvy a Pekingu udržet Západ mimo energetické dohody v Iráku.

Několik dohod o průzkumu a rozvoji ložisek a nespočet méně významných dohod „contract-only agreements“ (dohody pouze na základě smlouvy) s ruskými a čínskými firmami dává oběma zemím dostatek prostoru k tomu, aby je využily k silnější geopolitické přítomnosti v celé zemi, včetně její klíčové infrastruktury.

Na zasedání iráckého kabinetu bylo dohodnuto, že země by nyní měla plně podpořit zavádění všech aspektů rozsáhlé „irácko-čínské rámcové dohody“, která byla podepsána v prosinci 2021. Například Čína má po dobu trvání dohody přednostní právo na všechny projekty v oblasti ropy, plynu a petrochemie, které se v Iráku objeví, a má jí být poskytnuta nejméně 30% sleva na veškerou nakupovanou ropu, plyn a petrochemii, uvedl dále Watkins. Další klíčovou součástí rámcové dohody mezi Irákem a Čínou je, že Peking smí stavět továrny po celé zemi a následně budovat podpůrnou infrastrukturu. To zahrnuje – což je důležité pro iniciativu „Pásmo a cesta“ – železniční spojení, na které dohlíží vlastní řídící pracovníci čínských společností působících v Iráku.

Železniční infrastruktura v Iráku bude dobudována až po dokončení sítě v Íránu, které bylo zahájeno koncem roku 2020 uzavřením smlouvy na elektrifikaci hlavní 900kilometrové železnice spojující Teherán se severovýchodním městem Mašhad. Jako doplněk k tomu byly zavedeny plány na zřízení vysokorychlostní vlakové tratě Teherán-Kom-Isfahán a na prodloužení této modernizované sítě až na severozápad přes Tabríz. Tabríz, kde se nachází několik klíčových lokalit v oblasti ropy, plynu a petrochemie a odkud vede plynovod Tabríz-Ankara, má být stěžejním bodem 2 300 km dlouhé Nové hedvábné stezky, která spojí Urumči (hlavní město západní čínské provincie Sin-ťiang) s Teheránem a po cestě propojí Kazachstán, Kyrgyzstán, Uzbekistán a Turkmenistán, než přes Turecko povede do Evropy.

Tyto plány zase navazují na plány Ruska a Číny přeměnit celou jihovýchodní oblast Iráku, která vrcholí hlavním centrem vývozu ropy v Basře, na oblast protkanou ropnými a plynovými poli a dopravními uzly kontrolovanými Ruskem a Čínou.

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/HsMXC/zpravy-svet-b ... g-terminal
„Bezprecedentní krok.“ Biden se rozhodl přiškrtit vývoz plynu, zastavil schvalování nových LNG terminálů

Vláda amerického prezidenta Joea Bidena dnes oznámila, že pozastavuje schvalování nových terminálů na vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Biden v prohlášení toto rozhodnutí vysvětluje zejména snahou bojovat proti "klimatické krizi". Po intervenci volali environmentální aktivisté, píše agentura AP, která krok spojuje s nadcházejícími prezidentskými volbami v USA. Podle televize FOX je to bezprecedentní krok, kdy Bílý dům podlehl tlaků ekologistů. Zastánci plánovaných terminálů poukazují na závazky USA vůči Evropě a Asii poté, co došlo ke značnému odstřižení od ruských dodávek zemního plynu.

Export LNG ze Spojených států v posledních letech prudce roste a po útoku Ruska na Ukrajinu se země stala největším vývozcem zkapalněného plynu na světě. Loni podle Bílého domu zhruba polovina vývozu směřovala do Evropy a Bidenova vláda ujišťuje, že dodávky spojencům budou skrze existující infrastrukturu pokračovat.

Schvalování nových projektů je podle ní třeba přerušit kvůli zastaralým kritériím, které ministerstvo energetiky v těchto případech používá. "Dostatečně už nezohledňují faktory, jako jsou potenciální růst cen pro americké spotřebitele a výrobce... nebo poslední analýzy dopadu emisí skleníkových plynů," uvádí vysvětlení Bílého domu.

Zastánci dalších exportních terminálů LNG však tvrdí, že tyto projekty jsou životně důležité, aby pomohly uspokojit poptávku po energii v Evropě a Asii, protože tyto země chtějí zastavit dodávky ruského zemního plynu. Energetické asociace Eurogas a Asijské asociace zemního plynu a energie (ANGEA) vydaly tento měsíc důrazná prohlášení o podpoře dalšího povolování amerických terminálů pro vývoz LNG. Eurogas zopakoval, že takové vývozy jsou rozhodující pro zajištění úplného snížení závislosti Evropy na ruském zemním plynu, zatímco ANGEA dodala, že americký LNG je potřebný ke splnění asijských cílů v oblasti dekarbonizace.

Prezident Biden v samostatném komuniké zdůrazňuje především klimatický aspekt opatření a ujišťuje, že bere klimatické změny jako "existenční hrozbu". Dále obviňuje Republikánskou stranu vedenou jeho předchůdcem Donaldem Trumpem, že záměrně popírají naléhavost "klimatické krize". "Moje administrativa nebude nečinně přihlížet," uvádí.

Produkce fosilních paliv v USA nicméně za Bidenova úřadování roste. Tato skutečnost jde proti jeho deklarovaným klimatickým ambicím, k nimž patří i slib snížit americké emise skleníkových plynů na polovinu do roku 2030. Rozhodnutím ohledně exportu LNG nyní prezident vyhověl požadavku klimatických aktivistů, které si loni pohněval schválením obřího projektu těžby ropy na Aljašce.

Oznámení přišlo v době, kdy již v USA prakticky běží plnohodnotná kampaň před listopadovými prezidentskými volbami. Primárky demokratů a republikánů sice teprve začaly, už nyní je však téměř jisté, že proti sobě znovu stanou Biden a Trump. Klimatická politika je přitom pro Bidena jednou z cest, jak se odlišit od Trumpa, který zpochybňuje vědecký konsenzus ohledně změny klimatu a vyhlásil, že po jeho návratu do prezidentské funkce se bude "vrtat, vrtat, vrtat".

Zatímco environmentalisté dnešní oznámení vítají, zástupci energetického průmyslu jej odsuzují. "Tohle je vítězství pro Rusko a ztráta pro americké spojence, americký pracovní trh i globální klimatické úsilí," uvedla lobbistická skupina American Petroleum Institute hájící zájmy výrobců fosilních paliv.

[Alchymista]

https://casopisargument.cz/?p=55105
Kvůli sporům o ceny s Íránem nakupují čínské soukromé rafinérie ve velkém ruskou ropu

Během prvních dvou týdnů v lednu byly vyprodány všechny náklady ruské ropy ESPO na únor.

Díky neshodám ohledně ceny ropy mezi Čínou a Íránem se soukromé čínské rafinérie zaměřily na nákup ruské ropy typu ESPO, napsala agentura Bloomberg.

Během prvních dvou lednových týdnů byly vyprodány všechny náklady ropy na únor, které odpovídaly celkem 3,8 milionům tun. Rusko zlevnilo cenu ropy typu ESPO, aby byla pro čínské zájemce ještě atraktivnější. O situaci na trhu informovaly anonymní zdroje s tím, že informace nejsou veřejné.

Íránští prodejci požadují vyšší ceny. Přestože ropa od tohoto producenta z Perského zálivu stále patří k nejlevnějším na světě, v současné době byly obchody s nimi zastaveny.

Soukromé rafinérie v Číně, které mají přezdívku „čajovnice“, představují více než čtvrtinu rafinérské kapacity v Číně. Tyto rafinérie se dlouhodobě zaměřují na ropu, které se ostatní vyhýbají například z obav ze sankcí ze strany západních zemí.

V současnosti také vyrostla poptávka po venezuelské ropě v důsledku zrušení sankcí ze strany USA a krok Íránu ohledně vyšších cen je v souladu s širším nárůstem cen ropy s omezeným odběrem. Ropa typu ESPO je tak levnou alternativou. Podle dostupných dat směřovalo už v prosinci více než 90 % plavidel, která převážejí tento typ ropy, právě do Číny.

Na začátku ledna získaly čínské soukromé rafinérie od vlády velkou kvótu na dovoz ropy. Tato kvóta umožňuje nákupy a těžbu ropy po dobu jednoho roku.

Ruský vývoz ropy, především hlavní ruské značky Urals, nicméně v uplynulém roce poklesl, uvedlo ruské ministerstvo financí. V roce 2023 byla přitom cena jednoho barelu Urals o 17 % nižší než v předchozím roce. Vývoz minerálních produktů, kam patří hlavně ropa a zemní plyn, se v uplynulém roce propadl o 35 %.

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/HuFth/zpravy-ekonom ... ka-spiegel
Amerika zaskočila Evropu. Zmrazení nových LNG terminálů spustilo paniku, píše Spiegel

Poté, co americký prezident Joe Biden pozastavil schvalování nových projektů na vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG), panuje mezi jeho evropskými odběrateli neklid. Podle německého týdeníku Der Spiegel totiž mnohé státy v čele s Německem stálo značné úsilí, aby se zbavily závislosti na ruském zemním plynu, a poslední kroky USA ukazují, že to nemusela být úplně nejlepší sázka.

Ještě nedávno převládala radost, že se Evropa s pomocí amerických dodavatelů ve velmi krátké době zbavila plynové závislosti na Rusku. Tato energetická bezpečnost je součástí „transatlantického spojenectví a bezpečnostního deštníku, který sdílíme s našimi evropskými spojenci“, citoval Spiegel slova vysokého amerického úředníka Geoffreye Pyatta, zmocněnce pro energetiku, která pronesl loni v říjnu na fóru o zemním plynu.

Teď se ale ukazuje, že situace tak růžové být nemusí. Bílý dům totiž minulý týden uvedl, že schvalování nových LNG projektů je zapotřebí pozastavit kvůli zastaralým kritériím, která již dostatečně nezohledňují ekonomické a klimatické dopady projektů. Export LNG ze Spojených států v posledních letech prudce roste a po útoku Ruska na Ukrajinu se země stala největším vývozcem zkapalněného plynu na světě. Vloni podle Bílého domu zhruba polovina vývozu směřovala do Evropy.

„Bidenovo rozhodnutí o vývozu je zjevně motivováno domácí politikou. Je pod tlakem ekologů, kteří ho obviňují ze zrady klimatického programu. Mnozí z nich jsou mladí – a pro demokraty důležitá skupina voličů. V posledních měsících zahájili aktivisté na TikToku kampaň proti jednomu konkrétnímu projektu, a to CP2. Továrna na zkapalněný zemní plyn plánovaná na pobřeží Louisiany má zásobovat zejména jednoho zákazníka: Německo.

Provozovatel, společnost Venture Global, již podepsal smlouvy s německou státní společností Sefe a EnBW na nákup více než šesti milion tun ročně po dobu 20 let. Výroba by měla být zahájena nejpozději v roce 2027. CP2 však nesmí dodávat bez vývozní licence. A ta byla nyní prozatím zastavena. Stejně jako přibližně tucet dalších projektů, píše Der Spiegel.

Němečtí politici proto požadují rychlé kroky - a to schválení těžby v Severním moři a rozšíření produkce plynu v Dolním Sasku. Podle deníku Handelsblatt probíhají debaty o těžbě plynu napříč politickými stranami. Michael Kruse, mluvčí pro energetickou politiku parlamentní frakce FDP, řekl Handelsblattu, že Německo nyní musí splnit svůj domácí úkol. „Ten zahrnuje rychlé schválení čisté a bezpečné produkce plynu v německém Severním moři,“ prohlásil.

Bidenova administrativa ujišťuje, že dodávky spojencům budou skrze existující infrastrukturu pokračovat. Evropa bude mít v příštích deseti letech i následujícím období dostatek plynu, a to navzdory rozhodnutí Spojených států, uvádějí podle agentury Reuters energetičtí činitelé Evropské unie a analytici. Některé podniky a lobbistické skupiny z plynárenského sektoru však varovaly, že krok USA by mohl ohrozit globální energetickou bezpečnost a podkopat snahy o snižování emisí.

Mluvčí Evropské komise sdělil agentuře Reuters, že rozhodnutí USA nebude mít v krátkém až středně dlouhém období žádné dopady na bezpečnost zásobování plynem v Evropské unii. Dovoz LNG z USA pomohl Evropské unii vypořádat se s výpadky v dodávkách ruského plynu po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Ačkoli bylo schvalování nových projektů pozastaveno, budou se podle analytiků v USA kapacity pro vývoz zvyšovat. „V USA existuje řada projektů, které jsou již ve výstavbě, nebo již získaly povolení,“ uvedl analytik Jacob Mandel ze společnosti Aurora Energy Research.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/ukrajina-ma- ... prostredi/
Ukrajina má obrovský potenciál v biometanu. Zůstává nevyužit kvůli absenci regulačních mechanismů a politického prostředí

Ukrajinští odborníci na energetiku během nedávného setkání u kulatého stolu uvedli, že obrovský potenciál Ukrajiny v oblasti výroby biometanu zůstává nevyužit kvůli nedostatku regulačních mechanismů a politického prostředí, které by usnadnilo řešení této otázky. Výstup z kulatého stolu k biometanu je k dispozici ZDE.

Předseda Ukrajinské bioenergetické asociace (UABIO) Heorhiy Heletukha na kulatém stolu zdůraznil okamžité změny, podle kterých má Ukrajina do roku 2050 vyrábět 21,8 miliardy metrů krychlových biometanu ročně.

„Hlavní překážkou pro dosažení tohoto potenciálu je absence potřebného regulačního rámce“, uvedl Heletukha.

V této souvislosti předseda UABIO poukázal na zpoždění při přijímání návrhu zákona č. 9456 o změnách celního kodexu Ukrajiny týkajících se celního odbavení biometanu.

Účastníci kulatého stolu, mezi nimiž byli jak výrobci biometanu, tak zástupci státních orgánů, vypracovali text společné výzvy podnikatelské komunity týkající se urychleného předložení návrhu zákona č. 9456 k projednání ukrajinskému parlamentu a jeho přijetí jako podkladu pro nadcházející plenární zasedání.

Společná výzva vyzývala k přijetí výše uvedené novely zákona o celním řízení, ke změnám předpisů o celních formalitách při přepravě potrubím a na energetických přenosových linkách a ke schválení seznamu zboží, jehož celní řízení provádí celní oddělení energetiky Státní celní služby Ukrajiny.

„Ukrajinský zákon týkající se rozvoje výroby biometanu byl přijat na podzim roku 2021. Uplynuly dva roky, podnik investoval vlastní prostředky, hodlá pracovat, vytvářet pracovní místa a žádá, aby mu byla dána možnost vyvážet svůj produkt na trhy, kde je po něm poptávka. Vzhledem k tomu, že Ukrajina a Evropská unie podepsaly Memorandum o porozumění mezi Ukrajinou a Evropskou unií o strategickém partnerství v oblasti biometanu, vodíku a dalších syntetických plynů, neměli bychom otálet,“ uvedla společnost UABIO v tiskové zprávě.

UABIO rovněž vyzvala vládu, aby určila ministerstvo a úředníka odpovědného za rozvoj výroby biometanu a stanovila osobní klíčové ukazatele výkonnosti v této oblasti. Kromě toho vyzvala ukrajinské politiky, aby vypracovali a schválili plán a strategii rozvoje tohoto odvětví.

Georgii Geletukha na kulatém stolu nastínil hlavní výhody biometanu a zdůraznil změny, kterých je třeba dosáhnout: „Ukrajina může nabídnout nejlevnější suroviny pro výrobu biometanu a skutečně konkurovat všem zemím na trhu s biometanem. Ukrajina má rozvinutý systém plynárenských sítí (GTS a GDS) a struktura zemědělských podniků je příznivá pro výrobu biometanu. Výrobní potenciál je 21,8 mld. m3/rok do roku 2050. Neexistuje potřebný regulační rámec, abychom tento potenciál využili. Hlavní překážkou rozvoje tohoto odvětví je zpoždění při přijímání návrhu zákona č. 9456 o změně celního kodexu Ukrajiny týkajícího se celního odbavení biometanu.“

[homer]

Evropská unie nemá zájem o prodloužení smlouvy o tranzitu ruského zemního plynu přes území Ukrajiny dál do Evropy. Ve čtvrtek to řekla komisařka EU pro energetiku Kadri Simsonová, podle níž Unie nic takového nepotřebuje. Současná smlouva vyprší na konci letošního roku. Ukrajina už v lednu popřela informace, že je připravena jednat o prodloužení smlouvy.

https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika ... u-40460794

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20240302/irani ... 93339.html
Iránski a irackí ministri ropného priemyslu diskutujú o spoločnom rozvoji polí - vláda

TEHERÁN (Sputnik) - Iránsky minister ropného priemyslu Džavád Owji a jeho iracký kolega Hayan Abdel-Ghani diskutovali o rozšírení spolupráce vrátane rozvoja spoločných polí na okraj 7. samitu Fóra krajín vyvážajúcich plyn (GECF) v Alžírsku, uviedla v sobotu iránska vláda.
"Iránski a irackí ministri ropného priemyslu počas stretnutia diskutovali o rozšírení spolupráce v oblasti komplexného rozvoja spoločných polí, obchodu s plynom a ropnými produktmi, platobných mechanizmov a rozvoja infraštruktúry pre obchod s produktmi [rafinácie ropy a plynu]," uviedla vláda na Telegrame.
Strany sa dohodli, že najprv vyberú jedno alebo dve polia s malými zásobami na spoločný rozvoj a potom prejdú na väčšie polia, uviedla vláda.
Ministri rokovali aj o ťažbe ropy a o vytvorení infraštruktúry, ako sú plynovody, iránskymi spoločnosťami v Iraku, dodali iránske orgány.
Iránsky prezident Ebrahim Raisi vo svojom príhovore na 7. samite GECF v sobotu uviedol, že Teherán je pripravený stať sa energetickým centrom a bezpečnou cestou pre distribúciu a tranzit zemného plynu medzi producentmi a spotrebiteľskými trhmi.
Siedmy samit GECF sa konal 1. - 2. marca v hlavnom meste Alžírska. GECF je medzivládna organizácia, ktorá združuje popredných svetových producentov a vývozcov plynu a poskytuje rámec pre výmenu názorov, skúseností, údajov, spoluprácu a kooperáciu medzi členskými štátmi v otázkach súvisiacich s plynom.
Fórum v súčasnosti zahŕňa 12 krajín - Alžírsko, Bolíviu, Egypt, Rovníkovú Guineu, Irán, Líbyu, Nigériu, Katar, Rusko, Trinidad a Tobago, Spojené arabské emiráty a Venezuelu - a sedem pozorovateľských štátov, ako sú Angola, Azerbajdžan, Irak, Malajzia, Mozambik, Nórsko a Peru.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/bezpecnost-d ... roku-2025/
Bezpečnost dodávek plynu. Členské státy unie se dohodly na doporučení snížení poptávky o 15 procent do roku 2025

I když se bezpečnost dodávek zemního plynu v Evropské unii po vpádu Ruska na Ukrajinu zlepšila, je stále zapotřebí pokračovat ve snižování poptávky, aby byly zajištěny dostatečné zásobníky plynu na příští zimu. Uvedla to Evropská rada poté, co dosáhla politické dohody o doporučení pokračovat v koordinovaném snižování poptávky. Celoevropská poptávka po plynu by dle dohody do začátku příštího roku měla být snížena o 15 procent.

Země Evropské unie v období od srpna 2022 do ledna 2023 společně snížily množství zemního plynu spotřebovaného v EU o 19 procent. To činilo 41,5 miliardy metrů krychlových (bcm).

Snížení spotřeby bylo výsledkem společných pravidel přijatých v létě 2022, která stanovila cíl dobrovolného snížení spotřeby zemního plynu o 15 procent na období od srpna 2022 do března 2023 ve srovnání s jejich průměrnou spotřebou za posledních pět let. Členské státy by si mohly samy zvolit, která opatření k dosažení cíle použijí.

Výše úspor zemního plynu se v jednotlivých členských státech značně lišila, přičemž některé země dosáhly malého snížení a jiné snížily spotřebu o více než 40 procent.

Evropská rada dosáhla politické dohody o návrhu prodloužit cíl členských států dobrovolně snížit poptávku po plynu a to o 15 procent do roku 2025. Nařízení zachovává možnost, aby Rada vyhlásila výstrahu Unie týkající se bezpečnosti dodávek, v takovém případě by se snížení poptávky po plynu stalo povinným.

„Evropská unie není z energetické krize zcela venku a Rusko nadále využívá energii jako zbraň. Členské státy EU musí být solidární a připravené na příští zimu. Celková spotřeba zemního plynu v EU klesla mezi srpnem 2022 a lednem 2023 o 19,3 procent. Snížení poptávky po plynu nám umožnilo naplnit naše zásobníky, udržet nízké ceny a zajistit si větší dodávky energie. Je důležité, abychom pokračovali v práci a zůstali odolní,“ uvedla k tomu švédská ministryně energetiky, obchodu a průmyslu Ebba Buschová.

Nové nařízení stanoví pro členské státy dobrovolný cíl snížit v období od 1. dubna 2023 do 31. března 2024 spotřebu zemního plynu o 15 procent ve srovnání s jejich průměrnou spotřebou v období od 1. dubna 2017 do 31. března 2022. Členské státy si mohou zvolit opatření, kterými chtějí cíle dosáhnout.

Kromě toho se členské státy dohodly na upravených pravidlech pro podávání zpráv. Členské státy budou alespoň každé dva měsíce podávat zprávy o dosažených úsporách s možností předkládat zprávy dříve. Pokud by byl vyhlášen výstraha Unie, podávaly by zprávy o údajích každý měsíc. Členské státy mohou, pokud si to přejí, podat zprávu o rozdělení spotřeby energie podle odvětví.

Infografika ukazuje údaje o spotřebě zemního plynu v EU v letech 2017 až 2023. V období od srpna 2022 do ledna 2023 došlo k poklesu o 19 procent.

Rada doplnila nové ustanovení, které se při určování referenční spotřeby plynu zabývá zvláštním problémem zvýšené spotřeby plynu v členském státě v důsledku přechodu z uhlí na plyn používaného pro dálkové vytápění.

Flexibilita předpokládaná pro země EU, aby splnily cíl dobrovolného snížení, se nemění.

Evropská komise předložila 20. března 2023 návrh podle článku 122 Smlouvy o fungování EU, který je stanoven pro mimořádné situace. Nové nařízení je výjimečným a mimořádným opatřením s omezenou platností.

Rada bude nyní usilovat o formální přijetí nařízení písemným postupem. Poté bude vyhlášeno v Úředním věstníku EU a vstoupí v platnost dne 1. dubna 2023.

infografika - super! Ušetrilo sa! ....
O koľkože nám to v europe klesla výroba amoniaku a ďalších produktov zo zemného plynu?

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20240312/nord- ... 85432.html
Spoločnosť Nord Stream žaluje poisťovne na londýnskom súde - Správy

MOSKVA (Sputnik) - Prevádzkovateľ plynovodov Nord Stream zažaloval na londýnskom súde svoje poisťovne o 400 miliónov eur (436 miliónov dolárov) za to, že odmietli pokryť škody po výbuchoch, informoval denník Financial Times s odvolaním sa na súdne dokumenty.
Prevádzkovateľ údajne vo februári zažaloval poisťovne Lloyd's of London a Arch.

Plynovody Nord Stream a Nord Stream 2, vybudované na dodávku plynu z Ruska do Nemecka pod Baltským morom, zasiahli výbuchy v septembri 2022. Prevádzkovateľ plynovodu Nord Stream, spoločnosť Nord Stream AG, uviedol, že ide o bezprecedentné škody a nie je možné odhadnúť, koľko času môže trvať oprava.
Rusko považuje výbuchy oboch plynovodov za akt medzinárodného terorizmu. Zatiaľ nie sú k dispozícii oficiálne výsledky vyšetrovania, ale americký investigatívny novinár Seymour Hersh, držiteľ Pulitzerovej ceny, zverejnil vo februári 2023 správu, v ktorej tvrdí, že výbuchy zorganizovali Spojené štáty s podporou Nórska. Washington poprel akúkoľvek účasť na incidente.
Žiadna zo západných krajín zapojených do následného vyšetrovania - Švédsko, Dánsko a Nemecko - dodnes nepredložila vysvetlenie toho, čo sa stalo, ani neuviedla vinníka. Švédsko navyše 7. februára oznámilo, že od vyšetrovania výbuchov upustí.

Translated with DeepL.com (free version)

[Alchymista]

http://www.regionalninovinky.cz/zpravy/ ... li-zalobe/
FT: Pojišťovny neuhradily škody za poškození Nord Stream, čelí žalobě

Provozovatel plynovodu Nord Stream, společnost Nord Stream AG, podal v únoru k britskému soudu žalobu na 400 milionů eur proti pojišťovnám, které odmítly nahradit škody způsobené výbuchy na plynovodu, píše o tom list Financial Times.„Podle soudních dokumentů byla žaloba podána minulý měsíc. Tvrdí, že pojistitelé neuhradili škody způsobené podvodními výbuchy, které zdeformovaly potrubí Nord Stream 1 a Nord Stream 2 na dně Baltského moře. Pojišťovny Lloyd’s of London a Arch Insurance jsou jmenovány jako zástupci obžalovaných v žalobě,“ píše se v článku.

Podle Financial Times se předběžný odhad nákladů Nord Streamu na odstranění vody z potrubí, jejich stabilizaci, opravu a náhradu ztraceného plynu pohybuje v rozmezí 1,2 až 1,35 miliardy eur.

Žaloba je podle analytiků soudních sporů jednou z největších, která byla podána u londýnského nejvyššího soudu za poslední rok.

Připomeňme, že v září 2022 byly v důsledku exploze u dánského ostrova Bornholm přerušeny dvě linky Nord Streamu a jedna Nord Stream 2. V tomto ohledu bylo v Rusku zahájeno trestní řízení pod článkem o mezinárodním terorismu.

Západní média hodně psala o podílu Ukrajiny na explozi Nord Streams. Zejména, že jachta, na které sabotéři cestovali, byla pronajata od polské společnosti, která pravděpodobně patří dvěma Ukrajincům.

Nedávno švédská prokuratura uzavřela vyšetřování bombového útoku na Nord Stream kvůli „nedostatku důkazů“.

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20240318/which ... 03595.html
Ktoré európske krajiny sú najviac závislé od amerického plynu?

Ruský prezident Vladimir Putin predtým varoval, že rozhodnutie EÚ zastaviť nákup ruských dodávok energie je "absolútne politické" a vráti sa bloku.
Každý desiaty kubický meter plynu spotrebovaného v EÚ v roku 2023 bol dodaný z USA, pričom najviac závislá od tohto paliva bola Litva, ukázal prieskum Sputniku založený na údajoch platformy OSN Comtrade a Medzinárodnej energetickej agentúry.
Podľa týchto zistení spotreba plynu v EÚ vlani predstavovala 330 miliárd metrov kubických, čo je o 20 % menej ako v roku 2021.
USA dodali 34,5 miliardy kubických metrov skvapalneného zemného plynu (LNG), čo predstavuje 10,4 % všetkého plynu spotrebovaného blokom v roku 2023, pričom Fínsko, ktoré v roku 2021 americký plyn nekupovalo, spotrebovalo vlani 38,2 %.
Pokiaľ ide o Litvu, tá vlani spotrebovala rekordných 40 % amerického plynu, zatiaľ čo v roku 2021 to bolo 22,3 %.
Prieskum tiež odhalil, že celý rad ďalších krajín zvýšil dodávky amerického plynu v roku 2023, vrátane Chorvátska, Holandska, Francúzska, Španielska, Poľska, Talianska a Nemecka. Chorvátsko sa s 32 % ukázalo byť po Litve a Fínsku najviac závislé od amerického plynu. Jedinými krajinami, ktoré vlani znížili dodávky amerického plynu, boli Grécko, Malta a Portugalsko.

Výskum prichádza po tom, ako predchádzajúci prehľad údajov Eurostatu, ktorý zverejnil Sputnik, ukázal, že krajiny EÚ museli za posledných 20 mesiacov zaplatiť za zemný plyn približne 185 miliárd eur (201 miliárd USD) navyše po tom, ako sa odrezali od lacného ruského plynu dodávaného plynovodmi.
Ruský prezident Vladimir Putin predtým varoval, že "samovražedné" a politicky motivované rozhodnutie EÚ zastaviť nákup ruských dodávok energie v rámci západných sankcií sa bloku vráti.
"Odmietnutie ruských energetických zdrojov znamená, že Európa sa systematicky stane regiónom s najvyššími nákladmi na energie na svete... To vážne - a podľa niektorých expertov nezvratne - podkope konkurencieschopnosť značnej časti európskeho priemyslu, ktorý už teraz prehráva konkurenciu so spoločnosťami v iných regiónoch sveta," zdôraznil Putin.

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20240320/eu-st ... 46814.html
EÚ je stále závislá od ruského LNG napriek tvrdej rétorike bloku

Napriek úsiliu EÚ znížiť závislosť od ruského plynu v dôsledku protiruských sankcií, nedávne údaje ukazujú nárast dovozu ruského LNG do Francúzska a Španielska, čo naznačuje, že obchod prakticky pokračuje ako zvyčajne.
Podľa údajov Eurostatu, ktoré získal Sputnik, sa vývoz ruského skvapalneného zemného plynu (LNG) do Francúzska za 14 mesiacov (od novembra 2022 do konca januára 2024) prudko zvýšil na historicky najvyššiu úroveň a dosiahol 293 miliónov eur.
V decembri minulého roka sa dovoz ruského LNG do Francúzska odhadoval na 244 mil. eur, čo znamenalo nárast o takmer 50 mil. eur za mesiac. Španielsko doviezlo LNG z Ruska v hodnote 274 mil. eur, čo je 1,7-krát viac ako v decembri 2023 a 12-mesačné maximum.
Okrem toho ruský LNG nakúpili aj ďalšie krajiny EÚ, napríklad Belgicko, Estónsko, Fínsko, Litva, Holandsko a Švédsko. Do konca januára krajiny EÚ spoločne minuli 684,3 mil. eur na ruský LNG.
Od začiatku špeciálnej vojenskej operácie Ruska na Ukrajine vo februári 2022 sa EÚ snaží znížiť svoju závislosť od cenovo dostupného ruského plynu a skvapalneného zemného plynu (LNG) a zároveň zavádza sankcie voči Moskve pod vedením USA.
Napriek ostrej protiruskej rétorike členských štátov EÚ, ako je Francúzsko, však nedávne údaje Inštitútu pre energetickú ekonomiku a finančnú analýzu (IEEFA) odhalili, že mnohé európske krajiny sú naďalej závislé od tohto zdroja energie, pričom niektoré, ako napríklad Belgicko, uľahčujú prekládku LNG prostredníctvom svojich dovozných terminálov.
Na čele krajín EÚ dovážajúcich ruský LNG je Španielsko, ktoré od januára do septembra 2023 nakúpilo 5,21 miliardy kubických metrov (m3). V tesnom závese nasledujú Francúzsko s 3,19 mld. m3 a Belgicko s 3,14 mld. m3. V roku 2023 sa podľa IEEFA hlavné terminály EÚ, ktoré prijali významné množstvá dodávok LNG z Ruska, nachádzali v belgickom Zeebrugge, francúzskom Montoir-de-Bretagne a španielskom Bilbau.
Do konca roka 2023 Rusko dodalo 5,24 miliardy metrov kubických LNG do Španielska, 3,82 miliardy metrov kubických do Belgicka a 2,1 miliardy metrov kubických do Holandska. Do Španielska smerovalo 40 % európskeho dovozu, zatiaľ čo do Belgicka 30 %. Za zmienku stojí, že dodávky do Holandska sa v porovnaní s rokom 2022 zvýšili 1,9-krát.
Európske krajiny zatiaľ dovoz skvapalneného zemného plynu z Ruska nezakázali ani neobmedzili. EÚ o takomto opatrení uvažuje, ale medzi jej 27 členmi panujú rozpory, pokiaľ ide o prístup, ktorý sa má zvoliť. Najväčší dovozcovia ruského LNG vrátane Belgicka, Francúzska a Španielska tvrdia, že prerušiť vzťahy s ruskými dodávateľmi, s ktorými majú dlhodobé zmluvy, by nebolo jednoduché.
Ruský prezident Vladimir Putin opakovane kritizoval EÚ za to, že zaviedla sankcie proti ruskému ropnému a plynárenskému priemyslu z čisto politických dôvodov. Je presvedčený, že rozhodnutie bolo prijaté pod tlakom západných spojencov EÚ, a nie na základe hospodárskych úvah. Putin vyjadril obavy z možného negatívneho vplyvu týchto sankcií na spoločnú hospodársku konkurencieschopnosť Ruska a EÚ.

Translated with DeepL.com (free version)

[petrp]

Srovnávač energií přečte vaši fakturu. Neplatíte zbytečně moc?
Energetický regulační úřad vylepšil funkci srovnávače nabídek od dodavatelů energií, který na svém webu spustil loni na podzim. Nově umí načíst data přímo z vyúčtování. „Abychom změnu dodavatele usnadnili, přidali jsme do našeho srovnávače novou unikátní funkci, díky které umí sám načítat data z faktur dodavatelů. Spotřebitel už nemusí listovat vyúčtováním a přepisovat údaje o své spotřebě nebo používané sazbě. Stačí, aby nahrál fakturu a webové stránky to udělají za něj,“ popisuje předseda Rady ERÚ Stanislav Trávníček.
Vyúčtování je nutné nahrát ve strojově čitelném formátu PDF, ve kterém ho běžně zasílají dodavatelé v rámci elektronické komunikace.
https://www.penize.cz/bydleni/453648-sr ... ytecne-moc

Copak na to říká slavné GDPR? "Ochrana" osobních údajů v praxi...

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/boj-o-trh-s- ... -a-guyane/
Boj o trh s ropou. Země OPEC snižují produkci, naopak roste těžba v USA, Brazílii a Guyaně

Cena ropy severomořského typu Brent od počátku roku vzrostla o skoro 15 procent na 87 dolarů za barel. Nárůst to není příjemný, jeho dopady pocítil asi každý, kdo má auto se spalovacím motorem. Přesto není růst ceny tak výrazný, jak by si producentské země z bloku OPEC přály. Ty sice snižují produkci, avšak o stejné či vyšší množství roste těžba v ostatních zemích.

Jak uvedl na svém webu americký Úřad pro informace o energetice (U.S. Energy Information Administration, US EIA), sdružení OPEC včetně spolupracujících zemí typu Ruska chce letos snížit produkci ropy o 1 milion barelů denně z loňské průměrné úrovně 43,7 milionu barelů za den. Ostatní země naopak chtějí produkci o 1,4 milionu barelů zvýšit. Bude to hlavně zásluha čtyř amerických zemí – Spojených států, Kanady, Brazílie a Guyany.

Spojené státy americké navyšují produkci ropy hlavně díky inovativní těžbě z břidlicových ložisek. Od roku 2018 jsou největším světovým těžařem ropy a náskok před Ruskem a Saúdskou Arábií postupně navyšují. Loni v prosinci produkci zvýšily na rekordních 13,3 milionu barelů denně. Zejména lehké ropy dnes mají v USA nadbytek, který vyvážejí do řady evropských, amerických a asijských států. Průměrný denní export loni dosáhl 4,1 milionu barelů.

Kanada postupně navyšuje těžbu z ropných písků v provincii Alberta a díky novému ropovodu k Tichému oceánu navýší export na asijské trhy. Brazílie většinu ropy získává z podmořských ložisek a stále nachází nové zásoby. Novým hráčem na trhu s ropou je Guyana, kde těžbu odstartovali teprve v roce 2019. Dnes tato nevelká země v Jižní Americe těží 645 tisíc barelů denně, přičemž celá produkce míří na export.

Podíl hlavních producentů na celkové těžbě ropy v roce 2023. Zdroj: US EIA, Mezinárodní energetická agentura

Ropný boom na americkém kontinentu má dopad už i na Českou republiku. Ropa ze Spojených států se k nám dováží od dubna roku 2019 v množství, které odpovídá jednotkám procent z celkového importu. Během loňského podzimu doputovalo do Česka také 135 tisíc tun ropy z Guyany. Stalo se tak v době, kdy Orlen Unipetrol RPA testoval v litvínovské rafinerii náhradu sirnaté ropy z Ruska za vhodné alternativy.

Saúdské Arábie naopak těžbu navyšovat odmítá. Tamní ministerstvo energetiky na konci ledna zakázalo státem vlastněnému ropnému monopolu Saudi Aramco investici do zvýšení maximální produkční kapacity na 13 milionů barelů denně. Neuvedlo tehdy žádný důvod. Podle spekulací analytiků se jedná o reakci na plánovaný odklon od spalování fosilních paliv ve světě. Investice do navyšování těžby by se tak nemusela nikdy vrátit.

Rusko vykazovalo nejvyšší produkci ropy – 10,8 milionu barelů denně – v roce 2019, od té doby objem těžby klesl k úrovni okolo 9,5 milionu barelů (1,3 milionu tun) za den. Nejprve za tím byla pandemie koronaviru, od roku 2022 odmítají dovážet ruskou ropu tradiční zákazníci z evropských zemí kvůli válce na Ukrajině a s tím souvisejícím mezinárodním sankcím. Je otázkou, o kolik sníží těžbu v příštích měsících klesající zájem Indie o ruskou ropu a ukrajinské útoky na ruské rafinerie.

Další vývoj ceny ropy je nejistý, avšak velké skoky většina analytiků neočekává. US EIA počítá s mírným růstem k úrovni 88 dolarů za barel, následovat má pokles k 82 dolarům za barel ke konci roku 2025. Také analytici banky Goldman Sachs hovoří o stabilizaci ceny poblíž 80 dolarů v příštím roce. Větší pesimisté jsou v bance Morgan Stanley, ta očekává růst ceny v letních měsících na 90 dolarů za barel.

[Alchymista]

http://www.regionalninovinky.cz/zpravy/ ... -zdrazuje/
Útok dronů na rafinerii v Tatarstánu znepokojil Evropu, nafta zdražuje

Ruské plány na omezení vývozu motorové nafty a útok bezpilotních letounů ukrajinských ozbrojených sil na komplex rafinace ropy v Nižněkamsku vedly ke zvýšení cen nafty na evropských burzách.

EU zakázala dovoz ruského paliva, ale dodávky z jiných regionů závisí na jeho vývozu.

Během 2. dubna motorová nafta na evropských burzách zdražila o 4 %. Na Frankfurtské burze cenných papírů v Německu - od 816 do 847,5 USD za tunu. Dodávky z uzlu Amsterdam-Rotterdam-Antverpy vzrostly z 822 USD na 840 USD. Jde o nejvyšší denní nárůst od poloviny března, kdy evropské kotace ostře reagovaly na masivní útok dronů ukrajinských ozbrojených sil na ruské rafinérie. Za tři dny pak ceny vzrostly o 55 dolarů za tunu.

Ukrajinské ozbrojené síly se pokusily zaútočit i na komplex ropné rafinerie Taneco v Nižněkamsku. Šéf Tatarstánu Rustam Minnichanov řekl, že technologický proces podniku nebyl narušen. Podle zdroje Kommersantu dron narazil do plotu území Taneko, „rozpadl se na kusy“ a začal hořet: „Požár byl uhašen. Celkem, jak uvedl zdroj, byly do nižněkamské průmyslové zóny ráno 2. dubna poslány dva drony, z nichž jeden „někam spadl“.

Podle frankfurtské burzy se cena motorové nafty pohybuje nad 800 eury za tunu od druhé poloviny ledna, kdy ukrajinské ozbrojené síly zahájily masivní útoky na ruské rafinerie a Hútíové zahájili útoky na lodě v Rudém moři a Adenského zálivu.

Den předtím, 1. dubna, Bloomberg oznámil, že Rusko sníží v dubnu vývoz nafty po moři o 21 % ve srovnání s březnem, 2,29 milionu tun – nejnižší úroveň za posledních pět měsíců.

1. března Rusko zakázalo vývoz benzinu, ale nezavedlo omezení na motorovou naftu, protože jeho domácí produkce před útoky tvořila pouze polovinu spotřeby země.

List Financial Times s odvoláním na zdroje uvedl, že Bílý dům vyvíjí tlak na Kyjev, aby zastavil útoky a nevyprovokoval nový růst cen ropy a ropných produktů v předvečer prezidentských voleb v USA. Washington se také obává možné reakce Ruska ohledně energetických zařízení, na kterých může Západ záviset. V Kyjevě se zjevně rozhodli neposlouchat.

EU zakázala dovoz ruských ropných produktů od 5. února 2023, ale úroveň alternativních dodávek z Blízkého východu a Indie závisí na dovozu ruských produktů do regionu.

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20240404/russi ... 35670.html
Rusko objavilo za posledných 5 rokov na svojom území 222 ropných a plynových polí

MOSKVA (Sputnik) - Rusko za posledných päť rokov objavilo na svojom území 222 uhľovodíkových polí, uviedol vo štvrtok zástupca šéfa Rosnedry, ruskej federálnej agentúry pre nerastné zdroje, Orest Kasparov.
"Za posledných päť rokov bolo objavených 222 ložísk. Väčšina polí sa nachádza vo Volžsko-uralskej ropnej a plynovej provincii," povedal Kasparov na zasadnutí rady agentúry.
Väčšina týchto ropných polí má malé zásoby. Vo všeobecnosti sa ťažba ropy a plynu v Rusku kompenzuje nárastom zásob, dodal Kasparov.
Vyčerpanie zásob v tradičných regiónoch ťažby ropy dosiahlo 55 - 88 %, zatiaľ čo prieskum zdrojov predstavuje 30 - 36 %, vyplynulo z Kasparovovej prezentácie. Väčšina objavených ložísk, t. j. 80 - 90 %, má malé zásoby. Podiel ťažko obnoviteľných zásob je 52 %.

Translated with DeepL.com (free version)

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20240405/amped ... 60796.html
Zintenzívnenie izraelsko-iránskeho konfliktu môže vyvolať "katastrofálnu energetickú krízu

Izraelskí predstavitelia uviedli, že Irán môže aktívne reagovať na nedávny útok Tel Avivu na komplex iránskeho veľvyslanectva v Damasku. Keďže geopolitické napätie sa naďalej stupňuje, ceny ropy vo štvrtok prudko vzrástli a dosiahli najvyššiu úroveň od októbra minulého roka.
Dramatická eskalácia súčasného izraelsko-iránskeho konfliktu by mohla uvrhnúť svet do "katastrofálnej energetickej krízy", uviedol pre Sputnik Dr. Mamdouh G. Salameh, medzinárodný ekonóm v oblasti ropy a globálny energetický expert.
Dodal, že ceny ropy by sa mohli vyšplhať až na 120 dolárov za barel. Situácia je mimoriadne nestabilná a môže sa zmeniť "v závislosti od reakcie Iránu na útok na jeho veľvyslanectvo v Damasku," poznamenal odborník.

Cena júnových futures kontraktov na ropu Brent 4. apríla vzrástla o 1,5 % a dosiahla 90,65 USD za barel. Podobne aj májové futures kontrakty na americký kontrakt West Texas Intermediate (WTI) vzrástli o 1,4 % a ustálili sa na úrovni 86,59 USD za barel. Tieto ceny predstavujú najvyššie úrovne zaznamenané od októbra minulého roka.
Súčasný rast ceny ropy Brent je spôsobený predovšetkým "pevnými základnými trhovými faktormi, silným globálnym dopytom po rope, sprísňujúcim sa trhom, čínskym dovozom ropy, ktorý prekonáva minuloročné rekordy a v prvom štvrťroku 2024 vzrástol o 9 % oproti rovnakému štvrťroku 2023," poznamenal expert.
Dr. Salameh ďalej uviedol, že hoci od januára 2022 platia rovnaké základné princípy, ide o "úmyselnú manipuláciu" trhu zo strany Spojených štátov, do ktorej sa zapojila Medzinárodná agentúra pre energetiku (IEA), obchodníci s ropou a špekulanti, ktorí udržiavali ceny na nízkej úrovni "v prospech americkej ekonomiky".
V súčasnej situácii eskalujúceho napätia však "na trhu prevládajú býčie nálady nad manipuláciou trhu.

Ceny americkej ropy, naviazané na referenčnú cenu West Texas Intermediate, od konca decembra postupne rástli a odvtedy sa zvýšili približne o 17 % v rámci prudkého nárastu spôsobeného obmedzením ponuky spôsobeným palestínsko-izraelským konfliktom a znížením ťažby zo strany krajín ťažiacich ropu v skupine OPEC+.
Spočiatku geopolitické napätie vyvolané najnovšou špirálou palestínsko-izraelského konfliktu nemalo na ceny ropy výrazný vplyv, pripomenul expert.
"Dôvodom je, že Irán od začiatku vojny oznámil, že sa neplánuje zapojiť a rozšíriť vojnu," zdôraznil.
Po nedávnom izraelskom raketovom útoku na iránsky konzulát v Damasku by však Teherán mohol podniknúť odvetný útok, ktorý by prípadne rozšíril vojnu, tvrdí ekonóm. energetický expert varoval, že ak by Irán podnikol odvetný útok, mohlo by to viesť k dominovému efektu, ktorý by podnietil Izrael aj USA, aby ho využili ako zámienku na útok na iránske jadrové zariadenia.
"V takom prípade sa Irán určite pokúsi zablokovať mimoriadne dôležitý Hormuzský prieliv jeho zamínovaním, čím naruší prepravu približne 20 miliónov barelov denne (mbd) a veľký objem katarského vývozu skvapalneného zemného plynu a uvrhne svet do katastrofálnej energetickej krízy. To by mohlo spôsobiť prudký nárast cien ropy, pričom cena ropy Brent by mohla dosiahnuť 110 - 120 dolárov za barel," povedal Dr. Salameh.

Sýrske ministerstvo obrany informovalo o nálete izraelského letectva na generálny konzulát Iránu v Damasku z 1. apríla, pri ktorom zahynulo najmenej 11 ľudí. Medzi mŕtvymi je sedem dôstojníkov iránskych Islamských revolučných gárd, medzi nimi generál Mohammad Reza Zahedi, veliteľ síl Quds IRGC v Sýrii a Libanone, a jeho zástupca Mohammad Hadi Hajizadeh.

"Irán dá rozhodnú a poľutovaniahodnú odpoveď" na izraelský útok "v správnom čase a na správnom mieste

"Táto akcia ukázala, že Izrael nedodržiava žiadne zásady, pravidlá a medzinárodné právo. Tento útok tiež dokazuje agresívnu povahu Izraela, keďže... pic.twitter.com/DSzE2KFzPp
- Sputnik (@SputnikInt) 2. apríla 2024

Analytik sa domnieva, že ak by k takémuto scenáru došlo, prudký nárast cien ropy by mal priamy vplyv na globálny hospodársky rast, čo by ovplyvnilo prakticky všetky krajiny sveta.

"EÚ bude obzvlášť zasiahnutá, najmä preto, že sa predpokladá, že jej hospodárstvo v tomto roku porastie o slabých 0,6 %... Z nárastu cien však budú mať veľký prospech veľkí vývozcovia ropy ako Rusko, Venezuela, Nórsko a Brazília, ktorých vývoz neprechádza Hormuzským prielivom. Svetová ekonomika by mohla reagovať znížením globálneho dopytu, ale bezvýsledne, pretože prerušenie dodávok cez Hormuzský prieliv spôsobí veľký nedostatok na trhu," uzavrel Dr. Salameh.
Prípadný širší regionálny konflikt medzi Iránom a Izraelom "môže mať vplyv na globálny rast, keďže by ovplyvnil ropu a kusy komodít. Tie by následne spomalili spotrebu a udržali by zvýšené úrokové sadzby," súhlasila Suranjali Tandonová, odborná asistentka na Národnom inštitúte verejných financií a politiky v Dillí.
Keďže Irán je významným hráčom na trhu s ropou, akýkoľvek konflikt by znamenal, že cena ropy sa zvýši, uviedol expert pre Sputnik. Dodala, že neistota by mohla viesť k zvýšeniu dopytu po zlate.
"Videli by sme aj spevnenie cien zlata," povedala Tandonová.

[Kalinac]

Bloomberg : Exportovaná ropa Urals se pohybuje kolem 75 dolarů za barel, asi 15 dolarů nad stropem...

Ruská ropa se opět všude obchoduje vysoko nad cenovým stropem G7

Ruská ropa se obchoduje vysoko nad cenovým stropem skupiny G7, který má Moskvu připravit o příjmy z války na Ukrajině, což naznačuje významné nedodržování tohoto opatření.
Vlajková loď země Urals se v okamžiku, kdy opouští přístavy v Baltském a Černém moři, prodává asi 75 dolarů za barel, podle údajů společnosti Argus Media, jejíž cenové odhady jsou sledovány některými zeměmi G-7 zapojenými do stropu. Američtí představitelé sledují růst cen, který připisují širší geopolitické dynamice, podle vysokého úředníka ministerstva financí.
Strop vyžaduje, aby každá západní společnost zapojená do přepravy ruské ropy obdržela takzvané potvrzení, dokument zaručující, že náklad stojí 60 dolarů za barel nebo méně. Pokud tomu tak není, nemohou své služby poskytovat. Skutečnost, že ceny Argusu jsou tak vysoko nad touto úrovní, vytváří disonanci.

Urals.jpg (44.61 KiB) Zobrazeno 3206 x

Zatímco Urals se téměř celý rok pohyboval nad 60 dolary, nárůst tohoto měsíce výrazně nad 70 dolarů zvýší důvěryhodnost těchto potvrzení pro obchodníky, kteří chtějí nadále využívat západní služby.
V březnu mělo 23 % dodávek ropy v zemi pojištění proti úniku a kolizím, které poskytli členové Mezinárodní skupiny P&I Clubs, ukazují data sestavená agenturou Bloomberg. To znamená, že obchodníci by se zaručili, že náklady stojí mnohem méně, než Argus odhadl cenu Uralu. Menší část se přesunula na řeckých tankerech, které byly všechny kryty od klubů IG a také vyžadovaly atestaci. Americký představitel uvedl, že strop má stále svůj zamýšlený účinek, protože snižuje množství peněz, které Kreml získává z prodeje ropy tím, že nutí komoditu, aby byla prodávána buď pod stropem, prostřednictvím západních služeb, nebo prostřednictvím ruské stínové flotily. USA plánují pokračovat ve vynucování stropu sankcemi na plavidla operující ve stínové flotile, ale neučiní tak v reakci na žádné konkrétní pohyby na trhu, uvedl úředník, který si přál zůstat v anonymitě, aby mohl diskutovat o interních jednáních.
Doručované ceny
V době, kdy se náklad Uralsu dostane do Indie, se tato třída obchoduje za 88 dolarů za barel, což je jen o 3,80 dolaru méně, než je globální referenční hodnota pro fyzický náklad, ukazují data Datovaného Brentu a Argusu. Když národní ropa ESPO opustí přístav Kozmino ve východním Rusku, je za 84 dolarů za barel. K cenovému stropu se nepřiblížila už asi rok.
I tak ale stále existují velké náklady na dopravu, které lze podle Argusu přímo připsat sankcím, což naznačuje alespoň nějaký dopad na Moskvu. Kromě toho je dodávka do Asie výrazně dražší než do Evropy, která byla před začátkem války hlavním trhem Ruska. To vše přispívá ke stlačování vývozních cen.
Pokud jde o přepravu nákladů Uralsu z Baltského moře do Indie nebo Číny, agentura pro vykazování cen odhaduje, že sankce zvyšují náklady na dodání o 7,12 USD za barel a 8,79 USD za barel. Obě čísla jsou sice vysoká, ale nižší než před měsícem.
Americké ministerstvo financí od října ukazuje, že je připraveno trestat společnosti za porušení cenového stropu, ke kterému došlo v minulosti.
Nicméně vzhledem k tomu, že se chce vyhnout jakýmkoli akcím, které by narušily tok ropy – a riskovaly vyšší ceny – může růst hlavních futures na ropu Brent na přibližně 90 USD za barel v tuto chvíli zmírnit jakýkoli tlak na to, aby se tak stalo.

https://archive.ph/kw8JW#selection-7985.0-7989.245

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/skupina-orle ... ych-metru/
Skupina ORLEN zvýšila objem plynu v Baltic Pipe o třetinu. O miliardu krychlových metrů

Polská Skupina ORLEN zvýšila objem plynu z vlastní produkce v Norsku o více než 30 procent. Ročně to znamená další miliardu metrů krychlových plynu. Plyn z norských polí provozovaných společností PGNiG Upstream Norway již nyní pokrývá přibližně polovinu celkové kapacity plynovodu Baltic Pipe, který si rezervovala společnost ORLEN.

Zvýšení objemu vlastního plynu dodávaného do Polska je výsledkem akvizice společnosti KUFPEC Norway a přesměrování veškeré její produkce plynu do země od 1. dubna.

„Norský kontinentální šelf je pro nás klíčovým trhem z hlediska získávání plynu, který je nezbytný pro správné fungování a rozvoj národního hospodářství a pro uspokojování potřeb našich zákazníků. Účinně usilujeme o to, aby co nejvíce surovin zasílaných do Polska z Norska pocházelo z naší vlastní produkce, jak dokládá akvizice společnosti KUFPEC Norway, která nám umožnila zvýšit množství plynu těženého společností na norském kontinentálním šelfu o více než jednu miliardu metrů krychlových ročně. Od 1. dubna letošního roku je veškerý dodatečný plyn veden do Polska, což posiluje energetickou bezpečnost zákazníků a zároveň umožňuje skupině dále optimalizovat náklady na získávání suroviny,“ uvedl úřadující předseda představenstva ORLENu Witold Literacki.

V důsledku akvizice společnosti KUFPEC Norway získala společnost PGNiG Upstream Norway ze skupiny ORLEN (PUN) kontrolu nad podíly v 5 výrobních oblastech: Gina Krog, Sleipner Vest, Sleipner Ost, Gungne a Utgard. PUN již byla akcionářem ve všech těchto oblastech, což se promítlo do dalších provozních a finančních synergií.

Pokud jde o produkci plynu, akvizice společnosti KUFPEC Norway umožnila skupině ORLEN zvýšit objem plynu vyrobeného skupinou ORLEN v Norsku o 1 miliardu metrů krychlových na 4 miliardy metrů krychlových ročně.

Jedná se o důležitý krok směrem ke strategickému cíli společnosti vytěžit více než 6 miliard metrů krychlových plynu na norském kontinentálním šelfu ročně v roce 2030.

Vytěžená surovina je do Polska dopravována plynovodem Baltic Pipe, ve kterém má skupina ORLEN rezervovanou kapacitu pro přepravu něco málo přes 8 miliard metrů krychlových. ročně. Převod dodatečných objemů z akvizice společnosti KUFPEC Norway na Baltic Pipe znamená, že produkce společnosti PGNiG Upstream Norway může v průměru za rok představovat přibližně polovinu plynu dováženého společností ORLEN z Norska s využitím maximální rezervované kapacity Baltic Pipe.

Baltic Pipe je plynovod mezi Europipe II (který prochází Severním mořem mezi Norskem a Německem) a Polskem. Jedná se o strategický infrastrukturní projekt, jehož cílem bylo vytvořit nový evropský koridor pro zásobování plynem.

Baltic Pipe přepravuje zemní plyn ze Severního moře do Polska přes Dánsko rychlostí až 10 miliard metrů krychlových ročně. Projekt byl vypracován dánským provozovatelem plynárenské a elektroenergetické přepravní soustavy Energinet a polským provozovatelem plynárenské přepravní soustavy Gaz-System. Projekt byl uznán jako projekt společného zájmu Evropské unie.

Baltic Pipe byl oficiálně uveden do provozu 27. září 2022, den poté, co série dosud nevysvětlených výbuchů 26. září 2022 vyřadila z provozu plynovody Nord Stream 1 a Nord Stream 2 z Ruska do Německa.