Ekologia a životné prostredie

[kenavf]

Co se týká recyklace plastů, domnívám se, že asi jediným rozumným řešením je pyrolýza a perfektní třídění. ..

Lenže aktivisti majú výhrady aj voči pyrolýze(termálna depolymerizácia), vraj v jej plynových exhalátoch sú karcinogenne prvky.

[Grif]

„Green Deal zničí neschopnost konkurence,“ myslí si analytik Štěpán Kotrba. Že se klima mění je mu jasné. Ale nevěří na to, že za to může člověk. Z mnoha důvodů, od statistiky po historii. „Neporoučíme ještě ani větru, ani dešti,“ tvrdí. Velice ale kritizuje, jak jsme rezignovali na přípravu na změny. A také to, že jsme si zavřeli trhy, které potřebujeme. „Pokud jsme si zakázali obchodovat se zeměmi, které mají suroviny, které potřebujeme, jsme idioti,“ říká s tím, že v byznysu nemá mít morálka místo.
Do čela odporu proti Green Dealu se v Evropě postavili zemědělci. Vadí jim, že je zejména živočišná výroba degradována na něco, co produkuje CO2, chce po nich její utlumování a vadí jim i to, že mají část půdy nechat ležet ladem. Jsou jejich obavy oprávněné, nebo má pravdu Danuše Nerudová, když tvrdí, že jde jen o strašení a „Green Deal je příležitost“?
Green Deal je příležitost jen pro politické podvodníky typu Danuše Nerudové, kteří nevědí nic, ale mají pevný spojenecký názor.
Víte, já nepopírám prokazatelné změny klimatu. Pouze nevěřím v jejich antropogenní důvody, zejména tváří v tvář nesmírnému množství tepla, které je každoročně transportováno z tropických oblastí moře na sever, mimo jiné i k evropským břehům. Spočítejte si velikost tepelného výměníku ENSO v GW (gigawatech, které známe z elektráren) a zjistíte, že je řádově jinde, než jsou možnosti lidstva. Fáze jižní oscilace ENSO při oteplování moře je známá jako El Niño a fáze ochlazování jako La Niña. Objevují se jednou za několik let s různou intenzitou. Nevíme, proč několik let, a nevíme, proč právě s tou či onou intenzitou. Víme pouze, že centrem tvorby fenoménu je tlaková cirkulace mezi oblastmi vysokého tlaku nad východním Pacifikem, tedy u pobřeží Jižní Ameriky, a oblastí nízkého tlaku nad Indonésií, objevená Gilbertem Walkerem na počátku dvacátého století. ENSO způsobuje globální změny teplot a srážek nad celým „severoatlantickým zájmovým územím“ – Evropou a severem USA. Veškeří eko-, bioteplouši se chovají jako cargo kult. Celkový průtok vody v Golfském proudu je řádově 0,1 km³/s… Tepelný výkon je 1,4 milionu miliard gigawattů (10 na 15 W). Jak může činnost člověka ovlivnit tento gigantický tepelný výměník? Neporoučíme ještě ani větru, ani dešti. Země Evropy sousedící s Atlantským oceánem mají díky Golfskému proudu mírnější klima než jiné regiony stejné zeměpisné šířky. Odchylky teploty vzduchu od průměrných hodnot zeměpisné šířky v lednu dosahují v Norsku 15–20 °C a ještě i v Murmansku více než 11 °C.
Přidáte-li k tomu v nepravidelných periodách se opakující oscilaci arktických jetstreamů (letošní zimu například), dojdete k pekelné kombinaci včetně dopadu tvrdého kosmického záření na severní země, provázené náhlými změnami, proti které je celkově zvednutá teplota o desetinu stupně sranda. A opět: možnost člověka tyto procesy ovlivnit je nulová.
Pro zemědělské rostliny je nejhorší, když je jeden den jaro, druhý den zima. Celkové součty vyšších teplot nad Evropou a nižších teplot nad Ruskem o zlomky stupňů za rok v tom hrají mizivou roli. Civilizaci tak, jak ji známe a jak jsme si na ni zvykli, neohrožuje 1,5 stupně celkem za rok ani občasný „kontinentální“ extrémní mráz v zimě na Sibiři, ale jetstreamové extrémy nad Paříží či Berlínem. Ne proto, že produkujeme CO2, ale proto, že už více než půl století stavíme sice moderní, ale klimaticky extrémně nepřizpůsobivé prosklené stavby z tepelných vodičů. A mimo polystyrenové obložení 10 % novostaveb nepřipravujeme města/sídla na změny. Místo toho blbneme a HDP utrácíme za píčoviny – na infrastruktuře extrémně závislé elektromobily, baterie a extrémní změny dálkového vedení energie k nabíječkám pro tyto žrouty proudu.
Antropocentrismus a romantický laicismus v ekologii znemožňuje vidět vědu v její složitosti, zejména dlouhé oscilace – delší než volební cyklus politiků, související například s posunem geomagnetického pole (magnetického pólu) vůči ose rotace planety či s absorpcí plazmatu z periodicky kolísajících slunečních erupcí. Nevíme, jak moc planetární povrchovou teplotu ovlivňuje rotující jádro planety. Nevíme ani, kolik energie produkuje toto jádro ročně, a neznáme mechanismus ochlazování tohoto zdroje zemskou kůrou a atmosférou planety. Přitom dochází k pohlcení nesmírného množství energie. Nevíme, jak je tento zdroj geomagnetismu různou silou přitahovaný k Měsíci na periodicky kolísající vzdálenost. Nevíme, v jak tvarovaném lůžku se toto jádro pohybuje a jaké změny ve výsledném teple produkuje tření o tuhnoucí plášť planety. Nevíme, kdy a co zastaví vzestup současného výkyvu, o kterém se já domnívám, že je dlouhodobou oscilací, a nikoliv „hokejkou“, jen se modlíme k nápadu, který je totálně mimo, ale vypadá dobře. Mravně dobře. Chovejme se pokorně, skromně k přírodě, a bude nám dáno. Hovno. Abychom si nakonec přiznali, že jsme se mýlili v této novokřtěnecké morálce, na kterou planeta kašle, i v politice, ale to už bude pozdě, neboť jsme se zapomněli připravit na úplně jiné změny.

Například: co udělá český asfalt, po kterém se tak dobře jezdí autem, když bude v létě 45–50 stupňů? Bude se nám po takovém asfaltu stále jezdit dobře? Řekové a Arabové s měknoucím asfaltem zkušenost mají… Známe jejich recept na řešení? Přitom je Řecko členem EU…
Podotýkám, že i Caesarovým Římanům se po jejich dálnici z kamene jezdilo dřevěnými vozy s kovovými obručemi furt stejně. A to se jim občas zatopil nějaký přístav ve Středozemním moři, když se tam zvedla hladina o třináct metrů. Například zatopené město Epidauros z druhého století po Kristu v zátoce Vlassis na jihozápadě Saronského zálivu je dva metry pod hladinou. Pavlopetri je mínojské město z doby bronzové, ležící u pobřeží jižní Lakónie v Řecku, potopené v hloubce pouhé tři až čtyři metry. Helike bylo starověké řecké město v Acháji poblíž vesnice Rizomylos na severním Peloponésu. Dnes je potopené. Starořímské potopené město Baiae leží v Itálii, na severozápadním pobřeží Neapolského zálivu, nedaleko dnešního Bacoli v regionu Kampánie. Jeho ruiny sahají z hladiny až do hloubky 100 metrů. Ruiny zatopeného starověkého města Olous se nacházejí pouhých pět kilometrů od krétského turistického města Elounda. Dodnes netušíme důvody potopení antické infrastruktury do moře. Za celou technogenní éru se toto přitom nestalo. Žádné obrovské ničivé zemětřesení, žádné obrovské vlny tsunami v době, kdy o kysličníku uhličitém a Green Dealu nebylo slyšet. A nic nehovoří pro to, že by se to mohlo stát nyní. Pouze Dánsko získalo loni náhle díky zemětřesení nové ostrovy, ale přišlo o 12 km2 pevniny, která se potopila. Ono zemětřesení ale určitě nesouviselo se zelenou politikou Skandinávie… Ale Grónsko bylo kdysi zelené.
My netušíme, jak budeme udržovat hygienu a zásobovat milionová města při třiceti stupních pod nulou a dvou metrech sněhu. Nejsme na to vůbec připraveni. A až to někdy náhle přijde, bude pozdě. Proti těmto otázkám jsou ostatní na hovno. Se všemi elektromobily a carsharingem při třiceti pod nulou umřeme hlady anebo na tyfus se zamrzlými stoupačkami k hajzlům v panelácích. Přitom v některých centrálních oblastech je to obyčejná zima a lidé tam žijí také…
Ve Velké Británii ještě neobjevili trojitá okna v bytech ani pěnový polystyren na fasádách. Dokonce ani zimní pneumatiky. A když postavili novou letadlovou loď, zjistili, že nemůže plout do tropických oblastí, protože se jí přehřívá motor. Přesto se Londýn tváří jako centrum evropské civilizace.
Příliš se spoléháme a jsme závislí na urbánní infrastruktuře a dosavadní středoevropské klimatické pohodě (voda, odpad, komunikace, doprava), zejména na elektřině. To je zásadní blbost, na kterou doplatíme. Nemáme v sobě logiku lovců kožešin, horalů ani prepperů. Neumíme to, co uměly babičky. Neumíme už uschovávat potraviny v chladu sklepa bez ledničky a mrazáku, neumíme sušit a udit maso, nakládat vejce do vodního skla, neumíme nakupovat a skladovat zásoby brambor, cibule, cukru, soli a obilí. Nedokážeme si umlít mouku, neumíme bez moderních prostředků rozdělávat a udržovat oheň a teplo v domech. Jsou domy, ve kterých už rezignovali na komíny. Neumíme se chránit před extrémy. Starověk i středověk byly na tom lépe z hlediska přežití... V létě větrali průvanem, a ne klimatizací. Srali doprostřed dvorů v kadibudce uprostřed hnojiště nebo z balkónů hradů za hradby, a když bylo zle, žili ve stájích s koňmi a kravami. Uměli zastřelit zvíře šípem udělaným z lískové větve. Uměli stáhnout králíkovi kůži přes uši a upéci si ho na kusu klacku před domem. Králičí kůži nevyhodili, ale vydělali ji a oblékli si ji. Před kroupami a vichřicí jejich vzácná okna chránily dubové okenice. Ve sklepích měli zásoby potravin, olejů i vína. Olej sloužil v lampách i na pánvi.
V roce 2008 jsem po ignorování povodní a odmítnutí změn stavebního zákona napsal poměrně vážně míněný článek o rozvrácené oscilaci řady atmosférických jevů, která nás zaskočila a i v budoucnu může nemile překvapit. Jmenoval se „Jak přežít budoucnost“. Je rok 2024. Stalo se něco? Ne.
Co si vlastně myslet o filozofii, že zemědělství má být o krásných malých farmičkách, které dělají venkov krásným a pečují o krajinu... A vlastní výroba jídla je jen jakýsi vedlejší produkt?
Že by nás musela být třetina. Jako za středověku. Vymláceni morem a válkami. S hradními pány a lapky. A budeme se mít hůř než dnes. Podstatně. Ale zvykneme si a přežijeme.
Pokud si uprostřed Evropy 21. století hodláme zachovat životní standard, na jaký jsme si doteď zvykli, je to nemožné. Tak trochu nám napověděla epidemie covidu-19. Stačil akutní nedostatek vakcín či roušek, a solidarita a přátelství mezi národy se změnilo v tvrdé, nekompromisní soupeření o zdroje, provázené podrazy tajných služeb, politiků i diplomatů. Nebýt bývalého ministra Tvrdíka a jeho čínských přátel, asi bychom jako malá zemička v EU nedopadli nejlépe.
Zemědělství bude mít buď o řád menší výnosnost, nebo bude podporováno mechanizací a chemií. Při vší úctě k eko-, biojogurtům obsahujícím reklamní bakterie bifidus. Bolševik, který řešil strategickou úlohu nepřipustit po válce a za obecného nedostatku potravin hladomor, to věděl. Na našem území byl za dobrý považován ve středověku hektarový výnos obilovin okolo 0,4 t/ha (hektarový výnos obilovin v roce 2023 byl průměrně 6,25 t/ha, špičkový výnos ozimné pšenice na Olomoucku 7,5 t/ha). Proto přes odpor statkářů i drobných chalupníků sceloval pozemky, dotoval zemědělskou mechanizaci a budoval centralizaci výrob (mlýny, sýpky, cukrovary, bramborárny). Dotoval vše, abychom dosáhli potravinové soběstačnosti. Namísto jedné šťastné kravičky v chalupníkově chlévě (bůůů, Ježíšku) stavěl kravíny pro stovky krav. A dojil je, dojil, bolševik jeden. A když už nedojily, šly na porážku a do konzerv pro armádu, ne do útulku pro přestárlé dojnice. Ovce bolševik stříhal. Na vlnu. A králičí kožky od babek na vesnici vykupoval a vydělával na límce pro zimní vaťáky. Krmení pro slepice za to babkám rozdával. Pole hnojil, že to smrdělo až do města, úrodu lesy i práškoval a i letadla na to zkonstruoval. S komáry ani s kůrovcem se nekamarádil. Žáby ale ignoroval. Každou mokřinu melioroval, aby rodila obilí. Bolševik národ za čtyřicet let dokázal uživit zdravými, veterináři přísně kontrolovanými potravinami. Jak jsme na tom po třiceti letech my?
Položme přímou otázku: Náš spotřebitel je naštvaný na rostoucí ceny potravin. Zemědělci tvrdí, že za to mohou vysoké ceny energií čili zase Green Deal, zatímco zástupce obchodníků Tomáš Prouza tvrdí, že za zdražování mohou nenažraní čeští potravináři typu Babiš nebo Jandejsek. Jak tuhle debatu vnímat?
Pravdu mají částečně všichni. Dnešní zemědělec se bez mechanizace neobejde. Ale lehké a levné traktory Zetor o výkonu 25 až 50 koňských sil se spotřebou 14 l/ha a neuvěřitelnou životností většinou nahradily olbřímí a drahé tanky Deere s autorizovanými záručními opravnami. Efektivita užití mechanizace soukromníky je dnes nízká – pamatujete na strojně traktorové stanice, sloužící vždy několika zemědělským podnikům? A pronájmy kombajnů druhým JZD poté, co vlastní obilí bylo už pod střechou? Tehdy byl plán sklizně koordinován po klimatických pásech a určen agrotechnickými lhůtami napříč celou republikou. Nejdříve se sklízelo v nížinách, později v podhorských oblastech. Dnes se málokteří statkáři domluví s jinými na kooperaci. To je jeden problém.
Druhý problém je výroba potravin, která si vyžaduje stále modernější strojní park. Namísto drobných lokálních výrob v každém okresním městečku máme obrovské fabriky. Třetí problém je „trh“ s finálními potravinami, ovládaný obrovskými, ale bezohlednými výkupy „kup co nejlevněji a prodej co nejdráž“. Chybí míra. Chybí přemýšlení nad udržitelností. Chybí přemýšlení nad kooperací a dlouhodobými smlouvami. Každý podniká a chce vydělat co nejvíc co nejrychleji. Majitel půdy není zemědělec, ale vlastník. Pronajme zemědělci, pachtýři. Pachtýř není vlastník, potřebuje vydělat, nenechá rok ležet pozemek ladem, aby se půda vzpamatovala. Staří zemědělci říkali, že půda – stejně jako člověk nebo tažné zvíře po těžké práci – si musí odpočinout.
Trojpolní systém představoval vylepšený způsob obdělávání půdy, který cca ve 13. století vytlačil tzv. dvoupolní systém, užívaný v raném středověku. Spočíval v rozdělení obdělávané půdy na tři části. Jedna se osela na jaře, druhá na podzim a třetí se nechala ladem. Příští rok se celé uspořádání posunulo – předchozí úhor byl oset na jaře, předchozí na jaře osetá část na podzim a poslední část pole odpočívala. Dnes „zemědělci“ řvou se svými zelenými tanky v Bruselu, aby trojpolní systém s povinným úhorem povinně nezaváděl. Ale ono je potřeba ho zavést, protože pachtýřovi je jedno, co se s polem stane za deset nebo dvacet let, až ho opustí, neboť se mu extrémně snížila výnosnost.
Třetí problém je dovoz ze zahraničí bezcelně nebo s nízkými cly (dnes z Ukrajiny, která má průměrnou výnosnost 4,7 t/ha, ale s minimem nákladů a z neuvěřitelně velkých lánů v rovinách) a masivní dotace z Bruselu za „údržbu krajiny“, které jsou jiné pro „nové země“ včetně nás a jiné pro „staré země“. Naprosto deformují ekonomiku nákladových cen a přitom nerespektují vyrovnávací princip diferenciální pozemkové renty – příplatky zemědělcům za obdělávání podhorských oblastí s nižším výnosem. Ochrana vnitřního trhu státu, nejen EU, není ochranou vysokých zisků domácích producentů, ale hlavně ochranou lidí, kteří se zemědělstvím zabývají a budou schopni živit stát i v době války či krachu mezinárodního obchodu.
No a poslední problém je neexistence kooperativního prodejního řetězce, který by byl schopen zajistit odbyt v Česku vypěstovaného za ceny, které by stačily zemědělcům k uživení a rozvoji, byly by konkurenceschopné s dovozem přebytků ze zemí, které jsou klimaticky výnosnější.
Z liberálně-ekonomického pohledu by vlastně dávalo smysl celé české, ale možná i evropské zemědělství zrušit a dovážet potraviny z Latinské Ameriky, Ukrajiny, Afriky etc. Ale s tím asi souhlasit nebudete?
Nedávalo by to smysl. Nejsem thatcherovský idiot. Nemyslím si, že trh vyřeší vše. Otázka není jen ryze ekonomická, ale i bezpečnostní. Potřebujeme vlastní produkci a diverzitu dovozů, jinak se staneme závislí na politice dodavatele. A ten bude maximalizovat zisk a vydírat. Ten termín znáte z počítačové oblasti jako politiku „vendor lock-in“ Microsoftu a dalších monopolistů. Do Afriky se mimochodem zemědělská výroba dováží. Egypt například platí penězi z mýtného ze Suezského průplavu...
O vás se ví, že si rád dáte nějaký ten pořádný steak a jiné nezdravé věci…
Jo, jo. I ženu jsem si vybral tím, že jsme ji pozval na carpaccio s parmazánem a láhev červeného. Ženy býložravé jsou jiné než ženy masožravé.
Jak se díváte na dokumenty, které Brusel vydává v rámci Green Dealu? Prý kvůli ochraně životního prostředí budeme muset jíst méně masa a víc rostlinné stravy.
Masa jíme opravdu víc než kdy v historii. A vidět je, že nám živočišné bílkoviny prospívají. Srovnejte si křivky spotřeby masa a křivky věku dožití. Čím víc masa, tím vitálnější, silnější a odolnější jsme. Problémem jsou ovšem růstové hormony, zbytky pesticidů a herbicidů, prostředky na uklidnění zvířat a antibiotika v levných potravinách – třeba v kuřatech či vepřovém od dodavatelů, kteří nedodržují přísné potravinářské normy. Venkovsky chovaná kuřata na dvorku žijí nejméně 84 dní, zvířata velkochovatelů 35. Při výkrmu kuřecích brojlerů se v Česku nesmějí používat žádné hormony ani antibiotika, ale hlídejte ukrajinskou produkci nebo anonymní kuřecí mleté na „dietní“ hamburgery… Vepřové a hovězí mají ze všech druhů mas nejvíce bílkovin, minerálů a vitaminů: niacin, B6, B12, železo, selen a zinek…
Proti masu ve výživě jde ovšem náš životní styl směřující k nadváze: chronická neuróza, většinou z citově i sexuálně neuspokojeného života, z života v ekonomicky napjatých podmínkách, nutící nás po půlnoci k pudové žravosti v ledničce, sedavá práce a stress, málo pohybu. Kladou se na nás větší nároky, než většina je schopna zvládnout. To je důvod vytváření tukových zásob pro časy horší… A důvod snížené imunity a zvýšeného cholesterolu, který je příčinou ucpání cév, infarktů a mrtvic.
To skutečně Brusel produkuje, taková moudra.
Nemyslím. Neztotožňujte některé politiky v Bruselu s celkovým výsledkem v závazných pravidlech EU. I blbec musí mít v europarlamentu své zástupce, je-li to demokratická instituce. Čili tam musejí být nutně i vyznavači placaté Země, jehovisti a vegani. Co je řečeno, ještě nemusí být vykonáno.
Myslíte, že to český občan akceptuje? Není tady skrytá bomba, která může Green Deal zničit?
Další zhovadilé kecy levičáckých ekoblbců politiku Green Dealu nezničí. Stejně jako celou populaci nezničí jehovisté. Kdo hodlá žrát pouze naklíčené obilí, ať tak činí. Vede-li jeho strategie k zdravějšímu životu, povede k větší odolnosti organismu, větší plodnosti a delšímu věku dožití. Tím pádem v darwinistické vylučovací strategii vítězí. To je princip vývoje. Proto nepřežili dinosauři.
Green Deal zničí na stejném principu neschopnost globální konkurence evropských výrob kvůli nesmyslně nastaveným cenám energií a sankce vůči zemím, které suroviny mají za režijní ceny, a přitom jsou prakticky neomezenými a perspektivními odbytišti. Pokud nebudeme soběstační v průmyslu zpracování železa, v cementárenství, sklářství, v základním tepelném zpracování ropy a plynu – frakční destilaci, jsme ztraceni. Nebudeme mít ocel ani na pluhy, ani na zbraně. Pokud jsme si zakázali obchodovat se zeměmi, které mají suroviny, které potřebujeme, jsme idioti. Tlusté roury plynovodů i ropovodů vedou z Východu na Západ. Ne opačně. I když demokracie na Východě je všude s příchutí byzantskou, i když není morální podporovat Putina… I když není morální podporovat arabský vztah k ženám. V byznysu nemá mít morálka místo.
Protože jídlo, to je základní životní radost.
Můj dědeček byl jedním z šéfů u Bati. Jako ateista a racionalista říkával vždy: Jím proto, abych žil, nežiju proto, abych žral. Takže jez do polosyta, pij do polopita, a vyjdou ti na dlouho léta…
Apolena Rychlíková se po pražské zemědělské blokádě vyděsila, že když lidé uvidí, že Green Deal opravdu má dopady na jejich životní úroveň, budou se proti němu bouřit a „zneužijí toho populisté“. A řekla, že je s tím něco potřeba dělat. Jenže dá se s tím vůbec něco dělat?
Dá. Neříkat své peněžence populista, ale realista. Dá se používat rozum: vzdělání, zejména ve fyzice. Ale to by v tom nesměli mít všichni omočené sosáčky vlastních dotací… Základní výpočtovou úlohu pro své zničení současná podoba Green Dealu obsahuje: spočítejte účinnost jízdy psího spřežení, koňského povozu, parního vlaku, naftového vlaku, elektrického vlaku, naftového autobusu, benzínového auta s přeplňovaným motorem, elektromobilu. Je to obdobné uhlíkové stopě... Chcete-li to složitější, přidejte klimatickou podmínku: při třiceti stupních nad nulou a při třiceti stupních pod nulou. Chcete-li to ještě složitější, následuje tržní podmínka: započítávejte do ceny emisní povolenky a povinnou podporu obnovitelných zdrojů. Výkonová účinnost jednotlivých typů pohonu by měla být jasná žákovi střední školy. Účinnost motoru je měřítkem efektivnosti, se kterou je energie pohonu přeměněna na mechanickou energii, a je vyjádřena jako poměr výkonu k příkonu. Uvažujme účinnost pro 3/4 zatížení motoru. Ceny paliv odvoďte od koncových prodejních cen.
Já se nesměju, jenom se usmívám.
Už jsme se dotkli cen energií, které se propisují do všeho. Pavel Tykač vyhrožuje, že zavře uhelné elektrárny, protože kvůli emisním povolenkám se mu prostě nerentují.
Má pravdu. Potenciál spekulací s cenou emisních povolenek naprosto deformuje energetiku. Stejně jako ji deformuje příspěvek na obnovitelné zdroje. Neptáme se po účinnosti spalování uhlí (je přitom nízká), ptáme se po výhodnosti pro majitele elektrárny. Neptáme se po účinnosti solárních panelů ani po jejich životnosti, ale po výhodnosti pobírání dotací. Já bych Tykače zavčas za tyhle kecy znárodnil. A solárním baronům bych ve veřejném zájmu doporučil, aby souhlasili s nevyplácením dotací. Mohlo by je taky přejet auto na prázdné silnici.
Někdy po roce 2030 uhlí stejně budeme muset odstavovat.
Nemusíme.
Jadernou elektrárnu jen tak nepostavíme.
Můžeme, kdybychom donekonečna nevymýšleli kolo, ale vzali jedno typizované, praxí prověřené řešení. Ale my jsme si nejzkušenější stavitele jaderných elektráren na světě vyloučili ze soutěže a znepřátelili. Dosavadní dva přihlášení budou vymýšlet kolo.
Takže prostě energii budeme muset dovážet, a to za ceny z německé burzy. Dá se tento vývoj vlastně ještě nějak zvrátit?
Začít se v politice chovat ekonomicky racionálně a méně ideologicky. Obchodníků se ptát na kvalitu zboží a ceny, a ne na generovou vyváženost vedení jejich firmy. Dodavatelů elektráren se ptát na termín dodání a bezporuchové realizace, a ne na demokratičnost politiky jejich státu. Stejně jako se světově úspěšné značky módních oděvů neptají na otrockou či dětskou práci v Indonésii.
Vy vyjadřujete respekt k Andreji Babišovi, nicméně jemu je předhazováno, že „Green Deal odsouhlasil“, myšleno v roce 2019. On se brání, že jen odhlasoval jakousi ideovou deklaraci. Kde je v tomto případě pravda?
Pravdou zůstává, že odsouhlasil. Teď musí vyhrát volby a zavetovat realizaci té blbosti na radě ministrů EU. Snad už si příště podkladové materiály přečte celé, nejen manažerské shrnutí na jednu stránku A4. Dobrá škola vládnutí.
Když se o tom tak bavíme: má tato země vlastně šanci na dobrou ekonomickou budoucnost? Drahé energie prostě budou, kvůli Green Dealu i kvůli německé burze. Potraviny se budou taky zdražovat záměrně...
Pokud přijdeme v laboratořích na katalyzátor, rozkládající bez potřeby proudu vodu na vodík a kyslík za pokojové teploty, vyhráli jsme v loterii pro 21. a 22. století prémii.

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/m ... val-751665

[Alchymista]

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/m ... oti-753416
Vědci experimentují s mraky, chtějí tím zachránit klima. Aktivisté jsou proti

Jak by mohlo docházet k ochlazování planety? Tým washingtonských vědců zkouší, jak změnit mraky. Zvyšují jejich lesk. New York Times představily inovaci, která má zásadně proměnit boj za klima.

Poprvé daný pokus uspořádali výzkumníci na vyřazené letadlové lodi u města San Francisco. Na palubu bylo dáno zařízení, jež vypadalo jako sněžné dělo, do vzdálenosti desítek metrů vysílalo jemnou mlhu napodobující slané mořské aerosoly.

V případě, že by toto zařízení dokázalo mimo laboratoř stabilně rozprašovat částečky soli o potřebné velikosti, došlo by k nasazení systému v oblacích nad oceánem.

Od tohoto pokusu si experti slibují, že posílí odrážení slunečního světla a dočasně sníží teplotu v dané oblasti. Chtějí tak reagovat na oteplování klimatu.

Vědci se však setkávají také s kritikou. Například expert organizace Greenpeace David Santillo se obává následků, kdyby se metoda odrážení slunečního záření významně rozšířila. Za nebezpečné vnímá toto experimentování i Karen Orensteinová z neziskové organizace Friend of Earth.

Teplé dny zažívá v současných dnech i Česko. Včera padly teplotní rekordy na většině ze 170 stanic, které měří třicet a více let. Nejtepleji bylo v Doksanech na Litoměřicku, a to 27,8 stupně.

[skflanker_]

Tu je úryvok zo správ NBC až z roku 1983, v ktorom moderátorka hovorí:
„V 90. rokoch všetci zomrieme v dôsledku klimatických zmien.“
Odvtedy prešlo 40 rokov, no na klimatické zmeny nikto nezomrel, avšak klimatická agenda začala zrýchľovať s ešte väčším úsilím. Nikto v tom nevidí rozpory? Podľa najväčšej vedkyne, špecialistke na klímu, diplomovanej teologičke (https://t.me/Miro_Del/12022) Gretky sme mali zdochnúť v 2023 roku (https://t.me/Miro_Del/19371), no nepodarilo sa...

Zdroj https://t.me/Miro_Del/24186 z 08.04.2024
Video dĺžka 21 sek.

20240408.mp4

(602.58 KiB) Staženo 65 x

[kenavf]

Česko testuje novou recyklaci plastů. Technologie si poradí i s netříděným obsahem ze žluté popelnice

https://www.irozhlas.cz/veda-technologi ... 091342_ako

[Ekolog]

V pyrolýze vidím jistou budoucnost. Není spasitelná, ale je to jedno z možných a velice reálných řešení do budoucnosti. Je to provázeno sice určitou ztrátou energie, ale umožnilo by to nezaplavovat skládky horami nevyužitelných plastů.
Má to však jeden velký háček. Technologie má velké odpůrce v zelené lobby. Setkal jsem se s velkým množstvím záměrů na budování pyrolýzních jednotek, ale vždy to překazil někdo ze zelených. ČIŽP, KÚ, nebo někdo jiný.
Malé jednotky nemají smysl. Je nutné pyrolýzní jednotky budovat ve velkém provedení, kde bude instalována stabilní technologie. Ale ani ty malé jednotky nikdo nechce ... Především skládková a odpadářská loby. A ti to tu řídí.
Bohužel naše slavné MŽP absolutně nemá koncepci ochrany životního prostředí a nemyslím si, že se dožiji toho dne, kdy nějaká koncepce bude racionálně stanovena.
Když jsem po roce 1989 začínal s prací v ochraně ŽP, těšil jsem se na důchod, kdy jsem si představoval, že systém bude nastaven, bude fungovat, občané budou třídit a vše bude zalito sluncem. Bohužel musím konstatovat, že situace je v mnohých ohledech horší než v roce 1989 a bohužel příroda zaznamenala za uplnulých 35 let, mílové kroky ke svému zmaru a to v mnohých ohledech též za vydatného přispění "ochránců" přírody na příslušných úřadech. Ale to už jsem tu asi i říkal ...

[bacil]

Především je nutné se ptát, do kterých firem tečou platby za produkci odpadů, které platí každá firma - původce odpadu. A komu ty firmy patří.

[Ekolog]

Jeden z největších molochů je EKO-KOM. Platby jsou ze zákona. Z něj by to mělo téci obcím za třídění ... Je tomu tak opravdu? To se mi bohužel nepodařilo prokázat.
Dalším aspektem jsou tzv. povolenky. Teda platby za produkci CO2. To považuji za podvod tisíciletí. A tady teče opravdu moc peněz. Z 1 vyrobený kWh cca 1,5-1,6 Kč. Platíme to všichni.
Pak platby podle vodního zákona. pro stručnost nebudu rozebírat, nepovažuji je za rozhodující.
Platby za odpady. Připomenu řetězec: producent - shromažďovatel - firma co odstraňuje. Shromažďovatel a firma co odstraňuje se na tom slušně živí. Nejvíce provozovatelé skládek. Tam se jedná o mamutí příjmy. Také spalovny. Ale ty nejsou u zelených oblíbené.
Funguje to např. tak, že nejmenovaný hejtman je příznivcem nejmenovaného fotbalového klubu a nejmenovaná firma zabývající se také recyklací tento klub podporuje. Této firmě se pak všemožně vychází vstříc a to i za cenu, že řízení není v přesném souladu s platnými zákony. Dále nechci rozebírat, věc je v řízení a mohl bych to pokazit. Samozřejmě sdělovací prostředky jsou na straně porušovatelů zákona. Jde nám všem přeci jen o recyklaci.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/vetsi-solarn ... i-teploty/
Větší solární elektrárny vytvářejí tepelné ostrovy a zvyšují místní teploty

Větší solární elektrárny zvyšují místní teploty, vytvářejí takzvané tepelné ostrovy. Upozornil na to britský vědecký časopis Nature, ve kterém jsou uveřejňovány nejdůležitější vědecké práce z astronomie, biologie, geověd a jaderné fyziky. „Teploty nad fotovoltaickou elektrárnou jsou v noci pravidelně o 3–4 °C vyšší než v okolní přírodě, což je v přímém kontrastu s jinými studiemi založenými na modelech, které naznačovaly, že fotovoltaické systémy by měly snižovat okolní teplotu,“ lze se dočíst v časopise Nature.

„Zatímco výroba fotovoltaických obnovitelných zdrojů energie prudce vzrostla, přetrvávají obavy, zda fotovoltaické elektrárny nevyvolávají efekt tepelného ostrova (PVHI), podobně jako nárůst okolních teplot ve srovnání s divokou přírodou vytváří efekt městského tepelného ostrova ve městech. Přechod na fotovoltaické elektrárny mění způsob, jakým se příchozí energie odráží zpět do atmosféry nebo je absorbována, ukládána a znovu vyzařována, protože fotovoltaické elektrárny mění albedo (míra odrazivosti tělesa nebo jeho povrch – pozn. red.), vegetaci a strukturu terénu,“ píše Nature.

Předchozí práce na PVHI byly většinou teoretické nebo založené na simulovaných modelech. Minulé empirické práce byly navíc omezeny na jediný biom.

„Vzhledem k tomu, že stále existují velké nejistoty ohledně potenciálu efektu PHVI, zkoumali jsme PVHI empiricky pomocí experimentů, které zahrnovaly tři biomy. Zjistili jsme, že teploty nad fotovoltaickou elektrárnou jsou v noci pravidelně o 3–4 °C vyšší než v okolní přírodě, což je v přímém kontrastu s jinými studiemi založenými na modelech, které naznačovaly, že fotovoltaické systémy by měly snižovat okolní teplotu. Odvození základní příčiny a rozsahu účinku PVHI a identifikace strategií zmírňování jsou klíčové pro podporu rozhodování o rozvoji fotovoltaiky, zejména v semiaridní krajině (vyskytuje tam, kde je sucho, ale stále je tam dostatek srážek pro to, aby tam mohly růst trávy, keře nebo jednotlivé stromy – pozn. red.), která patří k nejpravděpodobnějším pro velká fotovoltaická zařízení,“ napsal Nature.

Problém přímé kvantifikace PVHI efektu časopis Nature řešil současným monitorováním tří lokalit, které představují přírodní pouštní ekosystém, tradiční zastavěné prostředí (parkoviště obklopené komerčními budovami) a fotovoltaickou elektrárnu.

PVHI efekt je definován jako rozdíl teplot okolního vzduchu mezi fotovoltaickou elektrárnou a pouštní krajinou. Podobně je Urban Heat Island (UHI) definován jako rozdíl teplot mezi zastavěným prostředím a pouští. Snížili jsme matoucí účinky variability v místní příchozí energii, teplotě a srážkách využitím míst obsažených v oblasti 1 kilometru.

„Na každé lokalitě jsme nepřetržitě monitorovali teplotu vzduchu po dobu více než jednoho roku pomocí aspirovaných teplotních sond ve výšce 2,5 m nad povrchem půdy. Průměrná roční teplota ve fotovoltaickém zařízení byla 22,7 + 0,5 °C, zatímco nedaleký pouštní ekosystém byl pouze 20,3 + 0,5 °C, což naznačuje efekt PVHI. Teplotní rozdíly mezi oblastmi se výrazně lišily v závislosti na denní době a měsíci v roce (obr. 2), ale teplota fotovoltaické instalace byla vždy větší nebo stejná jako teplota na jiných místech. Stejně jako v případě UHI efektu v suchých oblastech, PVHI efekt zpozdil ochlazování okolních teplot ve večerních hodinách, což vedlo k nejvýraznějšímu rozdílu v nočních teplotách ve všech ročních obdobích. Průměrné roční půlnoční teploty ve fotovoltaickém zařízení byly 19,3 + 0,6 °C, zatímco v blízkém pouštním ekosystému pouze 15,8 + 0,6 °C. Tento efekt PVHI byl významnější, pokud jde o skutečné stupně oteplení (+3,5 °C) v teplých měsících (jaro a léto; Obr. 3, vpravo).

Obavy veřejnosti z efektu PVHI vedly v některých případech k odporu vůči rozsáhlému rozvoji solární energie. Podle některých odhadů byla téměř polovina nedávno navržených energetických projektů zpožděna nebo opuštěna kvůli odporu místních obyvatel11, rozvádí dále Nature.

„Přesto existuje pozoruhodný nedostatek údajů o tom, zda je efekt PVHI skutečný, nebo zda se jedná pouze o problém spojený s vnímáním změn životního prostředí způsobených instalacemi, které vedou k uvažování typu „ne na mém dvorku“ (NIMBY). Některé modely naznačují, že fotovoltaické systémy mohou ve skutečnosti způsobit chladicí účinek na místní prostředí v závislosti na účinnosti a umístění fotovoltaických panelů17,18 . Tyto studie jsou však omezené ve své použitelnosti při hodnocení velkých fotovoltaických instalací, protože berou v úvahu změny v albedu a výměně energie v městském prostředí (spíše než v přirozeném ekosystému) nebo v evropských lokalitách, které nejsou reprezentativní pro semiaridní energetickou dynamiku, kde jsou soustředěna rozsáhlá fotovoltaická zařízení10,19. Většina dosavadních výzkumů je tedy založena na neověřené teorii a numerickém modelování. Proto musí být potenciál efektu PHVI zkoumán empirickými daty získanými přísnými experimentálními termíny,“ vysvětluje odborný časopis.

S rostoucí popularitou výroby energie z obnovitelných zdrojů se hranice mezi obytnými oblastmi a většími fotovoltaickými instalacemi zmenšují. Těsnější blízkost obytných oblastí ve skutečnosti vede ke zvýšenému volání po územním plánování a územním plánování pro větší fotovoltaické instalace32,33 a obavy založené na PVHI z možného snížení hodnoty nemovitostí nebo zdravotních problémů spojených s tepelným komfortem člověka (HTC)34.

Zmírňování PVHI efektu prostřednictvím cílené obnovy vegetace by mohlo mít synergické účinky při zmírňování degradace ekosystému spojené s rozvojem fotovoltaické lokality v užitkovém měřítku a při zvyšování kolektivních ekosystémových služeb spojených s oblastí4.

„Aby bylo možné tato zjištění plně zasadit do kontextu z hlediska globálního oteplování, je třeba vzít v úvahu relativní význam (globálně zprůměrovaného) poklesu albeda v důsledku fotovoltaických elektráren a s tím spojeného oteplování z PVHI oproti snížení emisí oxidu uhličitého spojenému s fotovoltaickými elektrárnami. Prezentovaná data představují první experimentální a empirické zkoumání přítomnosti efektu tepelného ostrova spojeného s fotovoltaickými elektrárnami. Integrovaný přístup k fyzickým a sociálním rozměrům PVHI je klíčem k podpoře rozhodování o rozvoji fotovoltaiky,“ uzavírá časopis Nature.

Nature je vědecký časopis se všeobecným zaměřením vydávaný od roku 1869 ve Velké Británii. Byly a stále jsou v něm uveřejňovány nejdůležitější vědecké práce z astronomie, biologie, geověd, jaderné fyziky atd. Vychází jako týdeník a všechna vydání od aktuálního čísla až do roku 1950 jsou dostupná na internetu

neprekvapivé...

[Ekolog]

Stavba solární elektrárny významně vysušuje okolí a to tím, že odpařenou vodu odvádí vysoko do atmosféry. Panely se za letního dne ohřívají i vysoko přes 70 oC. Dochází k nasávání vzduchu z okolí a "dosah" FV elektrárny je podle její velikosti a to i kilometry. Pokud k tomu připočteme devastaci lesních porostů úspěšně provádíme vysušování krajiny.
Nicméně si myslím, že FV šílenství bude úspěšně pokračovat a to až do doby, kdy škody budou fatální.

[Polite]

O tej teplote to tvrdím dávno. A to na základe štúdie o zmenách mikroklímy v nejakom regione Španielska, kde sú obrovské plochy skleníkov...rozdiel v teplotách oproti okolnej krajine bol 2-3 stupne. Čítal som o Tom pred pár rokmi.

[petrp]

Dtto větrné parky narušují proudění větrů se stejným finálním výsledkem.
K tomu desetiletí snahy o odvedení vody odkud se jen dá - výsledek bude jen jeden...

[Alchymista]

https://necenzurovanapravda.cz/2024/06/ ... dni-krizi/
Zákon, který povede k likvidaci evropského zemědělství, byl včera schválen jen poměrně těsně, v Rakousku způsobil vládní krizi

Jak jsem vás již včera informovala, tak jen těsnou ministerskou většinou prošel zákon, který velmi zásadně poškodí evropskou potravinovou bezpečnost. Na jeho základě bude docházet k rozsáhlému vyvlastňování zejména v oblastech tzv. Natura 2000.

Renaturační zákon předstírá, že slouží obnově přírodních stanovišť a snaží se obalamutit lidi, aby uvěřili, že potřebují žít v neporušeném prostředí pro „Zelenou dohodu pro Evropu.“

Ve skutečnosti však zákon vyžaduje, aby zemědělci a lesníci ponechávali obrovské plochy ladem, což ohrožuje potravinovou bezpečnost. Mnoho zemědělců samozřejmě zkrachuje a stále více zemědělských komodit se bude dovážet.

I proto EU nedávno uzavřela dohody o volném obchodu s africkými a jihoamerickými zeměmi či s Novým Zélandem.

Pro tento zákon nebylo dosud dostatek hlasů, nicméně těsně před hlasováním se ozvala rakouská zelená ministryně Gewesslerová, která – proti vůli vlastní vlády – se nakonec rozhodla hlasovat pro.

Ovšem pro české a slovenské čtenáře jen zdůrazňuji, že udělala pouze to, co český ministr Hladík a slovenský ministr Taraba, neboť oba svorně také pro tento zákon hlasovali.

Zákon bývalého eurokomisaře Franse Timmermanse je považován za nejdůležitější zbývající část tzv. Green Dealu.

Proti byly: Itálie, Finsko, Polsko, Švédsko, Nizozemsko a Maďarsko; zdržela se Belgie.

Bylo to těsné, s nezbytnou většinou 15 států s 65 % obyvatel EU. Podle pozorovatelů to bylo pouze hlasování Gewesslerové, zelené rakouské ministryně, které umožnilo skandální zákon schválit.

I když na první pohled to vypadá, že odpůrci byli v menšině, tak i s Rakouskem už by země, které hlasovaly pro, nedávaly potřebnou kvalifikovanou většinu.

Právě Rakousko dlouhodobě deklarovalo, že bude hlasovat proti, takže nikdo nečekal, že by zákon přes ministry prošel. Ovšem pokud by se naše loutková vláda „trhla“ a Hladík hlasoval proti, tak by zákon neprošel.

Tedy není proč se zlobit na rakouskou ministryni, když i náš lokaj oddaně podpořil Timmermansův šílený zákon. Počet obyvatel máme větší než Rakousko, které bylo oním jazýčkem na vahách.

Také by mne zajímalo, co na to lidovečtí voliči, ale i voliči ODS, kteří většinou s podobnou politikou nesouhlasí. Budou i nadále volit tyto chameleony, kteří hlasují ve stylu, který vytváří dojem, že naší vládě dominují Piráti?

Jak se se souhlasem srovnají Slováci je také otázka, nicméně tyto postoje – jinak mluvím doma a jinak v Bruselu či Washingtonu – známe i od jiných politiků.

Otázka také je, jak dalece by případný nesouhlas Slovenska, které je o něco menší než zmíněné Rakousko, které mělo být oním jazýčkem na vahách, pomohl.

Ovšem lid se zpravidla do EU nedívá, většinu zajímá, co se děje doma, i když nás politika, která se „peče“ v EU ovlivňuje mnohem víc než ta domácí.

Nakonec je ještě velmi malá šance, že se něco zvrátí. Rakouská vláda, která svoji vlastní ministryni pověřila tím, aby hlasovala proti, totiž zelenou političku zažalovala a dokonce uvádí, že se dopustila porušení Ústavy.

Rakouský kancléř se domnívá, že Evropský soudní dvůr by měl prohlásit hlasování za neplatné. Tvrdí, že hlasování ministryně je nezákonné.

Nicméně ministryně si za svým hlasováním stojí, včera ihned po hlasování prohlásila: „Dnes vysíláme signál z Lucemburska – takto nesmíme pokračovat. Rozhodnutí je vítězstvím pro přírodu.“

Dále prohlásila, že její svědomí jí neomylně říká, že „jsou zapotřebí odvážná rozhodnutí.“

To, že to bude pro Rakousko znamenat například konec sedláků a pasoucích se krav v Alpách, je samozřejmě nyní podružné. Koaliční ÖVP podává na Gewesslerovou stížnost za zneužití pravomoci, protože ignoruje hodnocení ústavní služby se soukromými znaleckými posudky.

Ať je to jak chce, pro EU je hlasování platné, ostatní si musí Rakušané vyřídit interně v rámci vlády, která už beztak „po švestkách“ končí, neboť již v září čekají tuto sousední zemi parlamentní volby.

A v preferencích jasně vede opoziční FPÖ – a to s velkým náskokem. Zdá se, že tento poslední průšvih, který poškodí nejen Rakousko, ale celou Evropu, jim dále přispěje k ještě většímu náskoku.

Nyní bude zajímavé sledovat, co na zákon evropští zemědělci. Nic pro ně tak likvidačního zde zatím nebylo. Kdypak vyrazí do ulic? A co naši zemědělci? Jak se jim líbí hlasování naší vlády??

[Alchymista]

https://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/ke- ... vske-prdy/
Ke globálnímu oteplování přispěla sopka Tonga, ne kravské prdy

Mohutná erupce podmořské sopky v Tongu, známé jako Hunga Tonga-Hunga Ha’apai, v roce 2022 vyvrhla do stratosféry chuchvalce sazí, vodní páry a oxidu siřičitého, což podle některých názorů způsobilo nejnovější oteplení na Zemi. (Foto: Wikimedia)

Mezitím „zelený“ kult, jejich přátelé klimatičtí alarmisté, včetně Grety a Ala Gorea, a jejich spojenci v levicových korporátních médiích neúnavně prosazují příběhy o fosilních palivech a kravských prdech, aby vysvětlili takzvanou krizi globálního oteplování.

Victor Joecks z Las Vegas Review-Journal ve svém nedávném článku popsal horké dny s teplotou 120 stupňů Celsia, které tento měsíc panovaly v oblasti Las Vegas.

Poznamenal: „Celostátní mainstreamová média obviňují globální oteplování.“

Joecks citoval zprávy agentur Reuters a CNN, které bijí na poplach kvůli klimatickým změnám, které „způsobují extrémní vlny veder po celém světě“.

Poznamenal, že dokonce i Nevadská demokratická strana napadla republikánského guvernéra za to, že ukončil „státní klimatický plán“.

Na rozdíl od Reuters a CNN, které se většinou drží vládou schválených narativů a objímají masovou cenzurní skvrnu v celém západním světě, přičemž jim chybí schopnost kritického myšlení a zastavují se u fosilních paliv a kravských prdů, Joecks skutečně dělá skutečné zpravodajství a místo toho, aby šířil levicové dezinformace a dezinformace o změně klimatu…

Hi @GretaThunberg! Why did you delete this? pic.twitter.com/YRyrCje0L1
— Jack Poso (@JackPosobiec) March 11, 2023

Joecks čtenářům vzkazuje, aby za některé z faktorů globálního oteplování nepovažovali kravské prdy, soukromé letadlo Taylor Swiftové a superjachtu Jeffa Bezose, ale ve skutečnosti: „Na Tongu vybuchla podmořská sopka.“

Why did Dr. Swain not mention the unprecedented temperature spike as a result of the Tonga volcano? https://t.co/7qqt66Gvc3 pic.twitter.com/Yt8IF2M6Lk
— John Shewchuk (@_ClimateCraze) July 12, 2024

Další informace od Joecse:

Ale zvažte toto. V lednu 2022 vybuchla v Tongu, ostrovním státě v jihozápadním Pacifiku, obrovská podmořská sopka. Výbuch vyslal do zemské stratosféry obrovské množství vody. V srpnu 2022 NASA oznámila, že se to „rovná 10 procentům vody, která se již v této atmosférické vrstvě nachází“.

Velké sopečné erupce „obvykle ochlazují zemský povrch vyvrhováním plynů, prachu a popela, které odrážejí sluneční světlo zpět do vesmíru,“ napsala NASA. Naproti tomu „vodní pára zadržuje teplo“.

To vedlo vědce k předpovědím. V září 2022 napsal časopis Live Science: „50 milionů tun vodní páry z erupce sopky Tonga by mohlo ohřívat Zemi po celá léta“. Agentura Associated Press v roce 2022 uvedla, že erupce „by mohla skončit oteplením Země“.

NPR tehdy uvedla, že obvykle trvá dva až tři roky, než „sulfátové aerosoly ze sopek vypadnou ze stratosféry. Vodě z erupce z 15. ledna by však mohlo trvat 5-10 let, než se zcela rozptýlí“.

Spočítejte si to a v roce 2024 se dočkáte vyšších teplot. Hmm.

Koncem minulého měsíce to potvrdil i časopis New Scientist. „Rekordní množství vody z erupce Tonga v roce 2022 je stále v atmosféře,“ uvedl. Tato voda „pravděpodobně přispívá ke globálnímu oteplování“.

Vzhledem k tomu, kolik jejich minulých klimatických předpovědí se nenaplnilo, by si člověk myslel, že se vědci budou chlubit, že se jim jedna povedla. Ale kdepak. Úlohu sopky při zvyšování globálních teplot buď ignorují, nebo bagatelizují. Zdá se, že klimatičtí alarmisté se obávají, že pozornost věnovaná této události zkomplikuje jejich alarmismus ohledně globálního oteplování.

A to se také děje. Je to připomínka, že klima a reakce lidstva na něj se skládá z více než jedné proměnné. Jakmile to uznáte, tlak na odstranění fosilních paliv se rozpadne.

Podívejte se na úmrtí související s klimatem. Za poslední století se snížily o více než 95 procent. Hlavním důvodem je, že energie z fosilních paliv pomohla zvýšit celosvětovou životní úroveň. Když jsou lidé bohatší, mohou si dovolit takové věci, jako jsou klimatizace a kvalitnější stavby. Ta omezuje ničení a úmrtí v důsledku přírodních katastrof, jako jsou hurikány. I když věříte, že lidská činnost přispívá ke globálnímu oteplování, levná a spolehlivá paliva zachránila dramaticky více životů, než by zachránila o něco chladnější zeměkoule.

Lidstvo nemůže ovlivnit počasí, ale inovace – poháněné fosilními palivy – učinily všechny teploty mnohem snesitelnějšími.

V indexu sopečné explozivity se Tonga umístila na šestém místě, což z ní činí nejsilnější erupci na Zemi od sopky Pinatubo na Filipínách v roce 1991. I tento největší výbuch za poslední desetiletí levicová korporátní média ignorují a nadále obviňují kravské prdy a zdůrazňují, že je třeba se vzdát masa a jíst hmyz.

Vraťme se k narativu o stoupající hladině vody, který prosazuje klimatický kult.

Rychle! Dejte vládě veškerou moc a kontrolu, aby mohla zavést globální komunismus, protože do pěti let budeme všichni pod vodou.

Mezitím hladina vody….

(1984-2002 Timelapse)

Jak moc musíte být naivní, abyste jim tu jejich historku o klimatickém podvodu sežrali?

Quick! Give the government all power and control to implement global communism because we’ll all be underwater in 5 years.

Meanwhile the water levels….

(1984-2002 Timelapse)

How gullible do you have to be to buy their climate hoax story?

pic.twitter.com/rFkL2EmTLj
— Kat Kanada (@KatKanada_TM) July 4, 2024

A klimatické předpovědi, které nevyšly:

Několik dalších informací o podvodu s klimatickými změnami. Pokaždé to vedlo ke zvýšení daní. Asi proto elity vlastní nemovitosti u oceánu a nebojí se zvyšování hladiny moří.

Some additional info about the climate change hoax. Every single time it resulted a tax increase. I guess that’s why the elites own oceanfront properties, not fearing rising sea levels. pic.twitter.com/lp9rgNTl0J
— Karl (@CharlieHouse) July 12, 2024

Ako si všimol false-flag - ani v Las Vegas, kde je možné skoro všetko, 120 stupňov Celsia možné nie je.
Zjavne zaúradoval strojový preklad a v originále to bolo 120 stupňov Fahrenheita, čo je zhruba 49 stupňov Celsia.

[kenavf]

Ak je to pravda tak Česko a aj ostatné štáty, môžu na pridelené mangánové konkrecie zabudnúť(Slovensko z Československého podielu pokial viem nedostalo nič)

Manganové konkrece na mořském dně vyrábějí kyslík v temných hlubinách

https://www.osel.cz/13582-manganove-kon ... inach.html

[Grif]

WIKI Úvod rozsáhlého článku:

Sopečná erupce je geologická vulkanická událost, během které dochází k výronu magmatu na povrch tělesa. Je vyvolávána tlakem sopečných plynů uvolňujících se z magmatu během výstupu. Erupce nastane, pokud celkový tlak uvolněných sopečných plynů dosáhne meze, kdy je jimi generované tlakové napětí schopné prorazit nadložní vrstvy. Během erupce je pak magma vyvrhováno pod tlakem na povrch, přičemž se do atmosféry uvolní sopečné plyny.
Během sopečné erupce může být vyvrhováno různé množství materiálu v závislosti na podmínkách v magmatickém krbu a jeho velikosti. Viskozita magmatu a prostředí, kde k erupci dochází, následně ovlivňuje typ sopečné erupce a její průběh. Při silných explozivních erupcí může být do vyšších vrstev atmosféry vyvrženo velké množství sopečného materiálu, jenž je schopno ovlivnit globální klimatické podmínky

https://cs.wikipedia.org/wiki/Sope%C4%8Dn%C3%A1_erupce
Na konci článku je tato tabulka.Zajímavé je kolik sopečných erupcí bylo po roku 2000 a kolik materiálu sopky vychrlili.(Klik na tabulku)

[Grif]

Navazuje na předchozí příspěvek o sopečné činnosti.Výběr z dlouhého článku.
Sopečné plyny
Sopečné plyny či také vulkanické plyny jsou jedním z produktů vulkanismu. Tvoří je směsice pro člověka převážně jedovatých horkých plynů, které vznikají uvolňováním z roztaveného magmatu při jeho výstupu k povrchu, či v některých případech i interakcí podzemní vody s magmatem. Pokud se magma dostane na povrch, stává se lávou a sopečné plyny volně přecházejí do atmosféry, kde se stávají významnými skleníkovými plyny. V některých případech ale nadloží zabraňuje uvolňování sopečných plynů, čímž dochází k jejich akumulaci, nárůstu tlaku, což se může projevit explozivní erupcí sopky za vzniku tefry. Za normálních okolností, když nejsou tlaky extrémní, se sopečné plyny uvolňují prostřednictvím postupného průchodu přes půdu, anebo vznikem fumarol.
Sopečné plyny jsou tvořeny převážně vodní párou jakožto základní složkou všech plynů produkovaných vulkanickou aktivitou. Mezi další plyny patři různé oxidy síry (např. oxid siřičitý), fluorovodík, chlorovodík, oxid uhelnatý, methan, fluorid křemičitý, amoniak, oxid uhličitý a mnoho dalších jako např. karbonylsulfid či radon.Většina těchto plynů je pro život nebezpečná a při jejich uvolňování hrozí zasaženému jedinci smrt. Nebezpečí představuje skutečnost, že velké množství sopečných plynů je těžší než vzduch, a často se tedy drží v nižších oblastech, kde vyplňují deprese či tečou údolími. Některé z nich, jako například oxid uhličitý, jsou současně bez zápachu a bezbarvé, takže nejsou člověkem rozpoznatelné. Občas se stává, že jejich výskyt dosahuje jen určité výšky, jako se stalo při erupci sopky Hekla v roce 1974, kdy plyny zabíjely zvířata jen do výšky 1 metru nad zemí, stojícímu člověku nehrozilo nebezpečí.

Množství produkovaných plynů roste s rozdílem tlaku, který je mezi taveninou a atmosférou. V hloubi planety panují značné litostatické tlaky, které nedovolují plynu uniknout z taveniny. Při výstupu k povrchu litostatický tlak postupně klesá, což dovoluje vzniku bublin v tavenině tzv. vesikule. Vznik vesikulí je důležitý i proto, že magma tak zmenšuje svoji hustotu, což mu umožňuje v pokračování výstupu k povrchu, jelikož se stane méně husté než okolní horniny.[1] Pokud je atmosférický tlak vysoký, dochází k menší produkci sopečných plynů a k menším sopečným mrakům nad sopkou. Často utuhne magma dříve, než uniknou všechny sopečné plyny, v takovém případě vznikají v hornině malé vesikuly obsahující primární složení sopečných plynů. Často jsou tyto vesikuly druhotně vyplněny roztoky, které zkrystalizují, čímž vzniknou drúzy.
Sopečné plyny či také vulkanické plyny jsou jedním z produktů vulkanismu. Tvoří je směsice pro člověka převážně jedovatých horkých plynů, které vznikají uvolňováním z roztaveného magmatu při jeho výstupu k povrchu, či v některých případech i interakcí podzemní vody s magmatem. Pokud se magma dostane na povrch, stává se lávou a sopečné plyny volně přecházejí do atmosféry, kde se stávají významnými skleníkovými plyny. V některých případech ale nadloží zabraňuje uvolňování sopečných plynů, čímž dochází k jejich akumulaci, nárůstu tlaku, což se může projevit explozivní erupcí sopky za vzniku tefry. Za normálních okolností, když nejsou tlaky extrémní, se sopečné plyny uvolňují prostřednictvím postupného průchodu přes půdu, anebo vznikem fumarol.[1]
Sopečné plyny jsou tvořeny převážně vodní párou jakožto základní složkou všech plynů produkovaných vulkanickou aktivitou. Mezi další plyny patři různé oxidy síry (např. oxid siřičitý), fluorovodík, chlorovodík, oxid uhelnatý, methan, fluorid křemičitý, amoniak, oxid uhličitý a mnoho dalších jako např. karbonylsulfid či radon.[2][3][4][5] Většina těchto plynů je pro život nebezpečná a při jejich uvolňování hrozí zasaženému jedinci smrt. Nebezpečí představuje skutečnost, že velké množství sopečných plynů je těžší než vzduch, a často se tedy drží v nižších oblastech, kde vyplňují deprese či tečou údolími. Některé z nich, jako například oxid uhličitý, jsou současně bez zápachu a bezbarvé, takže nejsou člověkem rozpoznatelné. Občas se stává, že jejich výskyt dosahuje jen určité výšky, jako se stalo při erupci sopky Hekla v roce 1974, kdy plyny zabíjely zvířata jen do výšky 1 metru nad zemí, stojícímu člověku nehrozilo nebezpečí.
Množství produkovaných plynů roste s rozdílem tlaku, který je mezi taveninou a atmosférou. V hloubi planety panují značné litostatické tlaky, které nedovolují plynu uniknout z taveniny. Při výstupu k povrchu litostatický tlak postupně klesá, což dovoluje vzniku bublin v tavenině tzv. vesikule. Vznik vesikulí je důležitý i proto, že magma tak zmenšuje svoji hustotu, což mu umožňuje v pokračování výstupu k povrchu, jelikož se stane méně husté než okolní horniny.[1] Pokud je atmosférický tlak vysoký, dochází k menší produkci sopečných plynů a k menším sopečným mrakům nad sopkou. Často utuhne magma dříve, než uniknou všechny sopečné plyny, v takovém případě vznikají v hornině malé vesikuly obsahující primární složení sopečných plynů. Často jsou tyto vesikuly druhotně vyplněny roztoky, které zkrystalizují, čímž vzniknou drúzy.
Složení plynů
Sopečné plyny unikající ze solfatar (italská sopka Solfatara)
Různé druhy sopečné aktivity se projevují rozdílně v chemickém složení, jak ukazuje následující tabulka (údaje jsou v hmotnostních procentech).[6] Mezi nejrozšířenější patří vodní pára, která tvoří 70 až 95 % všech sopečných plynů,[7] následovaná oxidem uhličitým a dále pak oxidem siřičitým. V tabulce není uveden metan, který je sopečnou činností taktéž produkován a který je mezi sopečné plyny také řazen, a dále pak fluorid křemičitý (SiF4) a amoniak.[3] Plyny jsou v době erupce žhavé či horké v závislosti na trase a prostředí, které k povrchu musely urazit.[8] Výstup magmatu přináší na povrch taktéž radon jako vzniklý produkt přírodních rozpadů radioaktivních látek, které se přeměňují v nitru planety.[5
Množství vázaných plynů v magmatu je obrovské, obvykle dosahuje 1 až 5 % celkové hmotnosti.[8] Pokud je magma hluboko pod povrchem, litostatický tlak stlačuje rozpuštěné plyny. Jakmile ale začne stoupat k povrchu, plyny se mohou začít roztahovat a magma tak zvětšovat svůj objem. Jen pro představu krychlový metr ryolitového magmatu o teplotě 900 °C obsahuje až 5 % své váhy vodní páry. Při výstupu do podmínek normálního atmosférického tlaku by se magma s plyny nacházelo na 670 m3. Krychle magmatu by se tak zvětšila na krychli o velikosti stran na 8,75 m.
Sopečný oblak unikající ze sopky tvořený žhavým popelem, kousky hornin a sopečnými plyny může vystoupat desítky kilometrů do výšky[9] a následně se větrem rozšířit nad obrovské území.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Sope%C4%8Dn%C3%A9_plyny
Jj,kravské prdy jsou ale horší.

[petrp]

Inu, už by jsi mohl vědět, že přírodní znečištění atmosféry se nebere v potaz - tedy neexistuje. Za vše může člověk, průmysl, auta, prdící krávy... dosaď dle libosti.

[Alchymista]

http://www.regionalninovinky.cz/sloupky ... va-pravda/
Respektovaní podvodníci a škodlivá pravda

Celý svět si myslí, že stav biologické rozmanitosti se katastrofálně zhoršuje a populace obratlovců poklesly od roku 1970 o hrozivých 69%!

Autoři alarmujících článků o tom, jak zvířátkům ubližuje homo sapiens, odkazují na populární ukazatel biodiverzity, Living Planet Index (LPI), založený na konci minulého století Světovým fondem na ochranu přírody (WWF).

Jak však ukazuje nedávná studie vědců z české Karlovy univerzity, data, ze kterých index LPI čerpá, pokles obratlovců neukazují. Prezentovaná katastrofa je důsledkem chybné metodiky. Jinak řečeno, člověk není takový barbar, za jakého ho považuje WWF, Londýnská zoologická společnost nebo seriál Netflixu Naše planeta.

Jeden z autorů studie, kritizující zavádějící index, ekolog a biolog David Storch, se domnívá, že index není zkreslen chybami náhodou: „Autoři nutně potřebovali index, který klesá.“ Zachraňovat obratlovce, kterým se dnes, na rozdíl od minulosti, docela daří , by vypadalo podivně. Aby milovníci zvířat získávali granty, dotace a příspěvky od veřejnosti, graf musí jasně dokázat, že zvířátkům jde o život.

Pokud populární organizace milují obratlovce natolik, že kvůli nim riskují odborný kredit a překrucují skutečnost, tedy podvádějí veřejnost, jakou motivaci mají jejich kolegové, ekologové a biologové, kteří je usvědčují ze lži? David Storch (v rozhovoru pro Seznam) říká: „Ten index je prostě k ničemu a já opravdu nevím, na co je dobré tvrdit, že ubyly dvě třetiny obratlovců, pokud data nic takového neukazují. Myslím si, že je lepší vidět, že situace ještě není tak špatná.

Kdyby ubyly dvě třetiny, kdekdo si řekne, že už je to ztraceno a nemá cenu usilovat. Ve skutečnosti to však tak hrozné není, což je pozitivní pro ochranu přírody, protože z toho vyplývá, že kdeco se ještě zachránit dá.“

I vědci, kteří usvědčují své kolegy z manipulace, mají dobrý úmysl. A jsou zvědaví, jak bude vypadat nadcházející Living Planet Index. Bude křivka kvůli marketingu nadále klesat? Z toho, že se s autory nežádoucí pravdy nikdo z respektovaných podvodníků nebaví, to tak vypadá. Nepohodlné odhalení nikdo nezpochybňuje, ale ani necituje. Bude to jako s tím špenátem, u kterého se sice převalilo, že kdysi došlo k chybě za desetinnou čárkou, ale většina lidí stále věří, že je špenát samé železo.

Příběh s živočichy, kteří kvůli byznysu masivně hynou na grafu, je jen dalším z dlouhé série příkladů, kdy vědci prezentují na místo škodlivé pravdy užitečnou nepravdu. Dá se vědcům věřit? Nebo jak poznáme, kterým vědcům se dá věřit a kterým ne? Jisté je, že vědec ztrácí aureolu arbitra ve sporu mezi laiky. Když se řekne „vědci zjistili“, nanucují se otázky: Kteří vědci? Za čí peníze? Kdo z toho bude mít prospěch? Koho to poškodí?

Se škodlivou pravdou, že se biodiverzita v posledních desetiletích nezhoršila, se člověk naučí žít. Kdo má rád zvířata, nezanevře na ně pro podvodný graf aktivistů. WWF si možná vymyslí jiný populární index. Ten špenát, kterým mi znechutili dětství, ale vědcům neodpustím!

[Alchymista]

https://www.parlamentnilisty.cz/arena/r ... vot-760205
EU a Green Deal: Dopady na Šumavě. Množí se jedovatá rostlina, koním jde o život

„Pokud nedokážeme změnit schválený Green Deal, stanou se ze států Evropy rozvojové země,“ říká šumavský zemědělec a člen Klubu 2019 František Svoboda. Příkladem se vrací do 15. století a připomíná hladomory. „Chcete, aby se Vaše děti a vnoučata kochala pohledem na krásné rozkvetlé šumavské louky, které se zatím ještě nestačily zničit? Nebo chcete, aby se báli všichni vstoupit na ošklivou zaplevelenou louku?“ ptá se pak ochranářů a varuje před rostlinou starček, která se prý na Šumavě rozšířila. Například u koní v té souvislosti zmiňuje rozpad jater.

Pane inženýre, na minulém setkání Klubu 2019 jsem zaslechl, že říkáte větu " Co s ní"? Co jste tím myslel?

Tato věta mi připomíná fejeton Jana Nerudy, který se v městském prostředí nemohl zbavit slámy ze slamníku. Zemědělci si dnes často pokládají podobnou otázku. Když nevědí, jak zužitkovat hmotu, která narůstá díky nerozumným ochranářským opatřením na různých ochranných a dělicích pruzích na orné půdě. Musí se ponechávat bez sklizně po většinu vegetační doby narůstajících travních porostů.

Proč to tak je? V čem je konkrétně problém?

Představte si jeden konkrétní případ. Když přijíždíte z bavorské strany přes Svatou Kateřinu, vidíte, jak se po levé ruce nachází ještě desátého srpna nesklizená plocha 20 ha louky. Důvodem je výskyt chřástala. Popojedete lesíkem asi sto metrů a je zde dalších 50 hektarů nesklizených. Z těchto ploch se většina semen větrem přenášených plevelů (bodlák) dostane na okolní pozemky. Další plevele, jako šťovík širokolistý, jsou již většinou vysemeněny.

Pokud chcete koncem srpna uvedené plochy sklidit, nemají již žádnou krmnou hodnotu a některá semena se v trávicím traktu ještě dále aktivují a trusem, popřípadě hnojem, se dále roznáší. Obdobná situace nastane, pokud tato hmota projde bioplynkou. Nechá se zlikvidovat pouze pálením, což je v přírodě nepřípustné. Pokud vyrazíte ze Svaté Kateřiny směrem až k Mnichovu, na podobný případ nenarazíte. Bavorští sedláci hospodaří ve stejné Evropské unii jako my a je otázka, proč se mohou chovat jinak. Obdobná hmota se nachází, jak jsem uváděl, na dělicích a ochranných pruzích, a ještě horší se najde na propagovaných úhorech.

Nadšenci, kteří podobná opatření ve své naivitě propagují a domnívají se, že chrání přírodu, jsou na hrubém omylu. Pokud se jim podaří jedno opatření prosadit, neuvědomují si, že způsobí celou řadu dalších problémů. Lidé, kteří nemají odborné znalosti, by neměli v žádném případě cokoliv navrhovat. Je to pro ně snadné, protože za nic nezodpovídají. Pokud se zavádí nějaké opatření, vždy by měla být zpracována dopadová studie.

Podívejme se i na takzvané úhory, tedy povinně neobdělanou půdu, o které se v poslední době často hovoří. Jak toto řešili třeba i v dávné historii naši předci?

Celý život pracuji v zemědělství a zajímám se o historii. Historie je v mnohém poučná.

Na Vaše přání budu reagovat tím, že se vrátíme třeba do 15. nebo 16. století, kdy úhor byl součástí používaných postupů. Většina středověkých vesnic byla utvářena tak, že byly stavěny do jakéhosi pomyslného kruhu, často okolo nějakého rybníčka na návsi. Pozemky hospodářů se zpravidla vějířovitě v návaznosti rozkládaly za staveními. Běžný postup polaření byl následující:
- střídali se plodiny, ozim, jař a úhor,
- úhor se zpravidla nacházel u všech ve stejném pásmu. Buď nejdále, nebo nejblíže k bydlišti,
- úhory se spásaly od časného jara a tím nedocházelo k vysemenění ani roznášení plevelů,
- pasením se trusem uvedený pozemek prohnojoval a humus se tvořil z rostlinných zbytků a kořenů,
- v této době se pásly především ovce, minimálně skot.

Obecní pasák byla velice respektovaná funkce. Nebyly elektrické ani jiné ohradníky a pasák musel udržet dobytek na úhoru, aby mu nezaběhl do ostatních kultur.

Mluvíte v podstatě o tom, že to celkem dobře fungovalo. Proč to tedy dnešním zemědělcům v mnoha případech tolik vadí?
V době, o které mluvíme, v české kotlině nežil ani milion obyvatel, a přesto měli problém se uživit. Při horší úrodě často docházelo k hladomorům. Přibližme si nějaká čísla.

Tehdy se ručně vysívaly tři až čtyři metráky osiva obilovin a sklízelo se 8 až 10 metráků. Samozřejmě, že obiloviny neměly dnešní genetickou úroveň.

Chovaná kráva tehdy vážila 280 - 300 kg a býk měl 360 - 380 kg.

Teď položím otázku já Vám a čtenářům: Myslíte si, že bychom se měli na takovou úroveň vracet? Propagovaným Green Dealem by se nám to mohlo za několik let i povést. Pokud nedokážeme změnit schválený Green Deal, stanou se ze států Evropy rozvojové země.

Zachytil jsem informaci, že ve Vašem kraji se údajně množí nějaká jedovatá rostlina. Je to pravda? Můžete nám k tomu něco říci?

Ano, jedná se o žlutě kvetoucí rostlinku starček. Tato rostlinka kvete a vytváří semena od července do září. V tomto roce se rozšířila v nebývalé míře. Právě navrhovaná opatření mohou tuto rostlinu namnožit. Starček obsahuje nebezpečné alkaloidy, které mohou zabíjet.

a) U koní způsobuje tzv. Žďárského chorobu. To v podstatě znamená rozpad jater. Projevuje se to tak, že kůň hubne, má zakalené oči, ztrácí koordinaci pohybu. To vše trvá několik dnů až týdnů, podle dávky, jakou kůň pozřel. Přál bych emotivně zaměřeným ochranářům, aby mohli sledovat, tak jako já, když kůň umírá v bolestech. Jistě by si uvědomili, kam jejich hloupé počínání vede.
b) Narušený chod jater může starček způsobovat u skotu a ovcí.
c) Pokud se v takovém porostu projde turista v krátkých kalhotách, může dotyk způsobit ošklivé alergické reakce.

Na závěr, máte přece jen nějaký, alespoň trochu optimistický vzkaz pro čtenáře?

Spíše pro ochranáře: Chcete, aby se Vaše děti a vnoučata kochala pohledem na krásné rozkvetlé šumavské louky, které se zatím ještě nestačily zničit? Nebo chcete, aby se báli všichni vstoupit na ošklivou zaplevelenou louku?