Atomová energie, jaderné elektrárny

[martanus]

https://www.iea.org/reports/the-path-to ... ve-summary

Mezinárodní energetická agentura (IEA) ve své nové zprávě „Nová éra jaderné energetiky“ uvádí, že globální zájem o jadernou energii je největší od ropné krize v 70. letech, ale 92 % jaderných reaktorů ve výstavbě na světě je založené na technologiích z Číny a Ruska ‍♂️

„Oživení jaderné energie v současnosti do značné míry závisí na čínských a ruských technologiích . Z 52 reaktorů, které se začaly stavět po celém světě od roku 2017, bylo 25 navrženo v Číně a 23 v Rusku.

Vysoce koncentrované trhy pro jadernou technologii a výrobu a obohacování uranu představují riziko pro budoucnost a zdůrazňují potřebu větší rozmanitosti v dodavatelských řetězcích.

Dochází k posunu ve vedoucí pozici na trhu [SKUTEČNĚ se to stalo už dávno, ed.]: polovina projektů, které se dnes staví, je v Číně, která by do roku 2030 měla předstihnout jak Spojené státy, tak Evropskou unii, pokud jde o instalovanou kapacitu jaderné energie.

Kapacita obohacování uranu je také vysoce koncentrovaná, více než 99 % je soustředěno u čtyř dodavatelů, přičemž 40 % celosvětové kapacity obohacování připadá na Rusko .“

Zpráva poukazuje na nízkou vládní podporu, překročení nákladů a zpoždění v projektech rozvoje jaderné energie v USA a EU, zatímco Evropa, USA, Japonsko a Korea musí zintenzivnit vývoj jaderných technologií, aby získaly tento trh od Číny a Ruska [takže vyhrát, nebo právě teď došlo ke změně vůdců?].

Šéf IEA Fatih Birol byl nucen přiznat, že jaderné projekty ve Spojených státech a Francii se realizují s průměrným osmiletým zpožděním a jejich náklady jsou 2,5krát vyšší, než se plánovalo

Přesto náš Energoatom preferuje spolupráci s americkým Westinghouse ‍♂️

https://t.me/ZeRada1/23264

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/francouzske- ... -v-nigeru/

Francouzské Orano bude těžit uran v Mongolsku. Nahradí tím ztracený důl v Nigeru

Francouzská společnost Orano podepsala smlouvu o investici do uranového dolu Zuuvch-Ovoo na jihovýchodě Mongolska. Přípravná fáze zabere zhruba čtyři roky, poté bude společný francouzsko-mongolský podnik v dole těžit kolem 2500 tun uranu ročně. Orano si tak aspoň zčásti může vynahradit ztrátu dolů v Nigeru, která nastala po převratu a nástupu vojenské junty k moci.

Jak uvedlo Orano v tiskové zprávě, slavnostní podpis dohody se uskutečnil 17. ledna v Ulánbátaru za přítomnosti zástupců francouzské a mongolské vlády. Podle uzavřené dohody bude Badrakh Energy, společný podnik Orano s mongolskou státní skupinou MonAtom, odpovědný za využití ložisek Zuuvch-Ovoo a Dulaan Uul / Umnut s odhadovanými zásobami 90 tisíc tun uranu.

Odhadovaná životnost dolu je 30 let. V první přípravné fázi oba partneři do projektu zainvestují přibližně 500 milionů dolarů. Vznikne zde 1600 přímých a nepřímých pracovních míst. „Jsme hrdí, že jsme podepsali tuto investiční smlouvu, která pokládá základy pro oboustranně výhodný vztah pro společnost Orano a její mongolské partnery. Produkce uranu v Mongolsku přispěje jak k nízkouhlíkové výrobě elektřiny, tak k bezpečnosti dodávek pro naše zákazníky,“ uvedl generální ředitel společnosti Orano Nicolas Maes.

Tato spolupráce je zajímavá i z českého pohledu. Orano je dlouhodobým dodavatelem obohaceného uranu pro Jadernou elektrárnu Temelín. Podle dohody podepsané loni v březnu během návštěvy prezidenta Emmanuela Macrona v Praze se Orano stane také dodavatelem obohaceného uranu pro elektrárnu Dukovany. Tento uran následně míří k výrobcům palivových souborů; dosud je pro ČEZ vyráběl ruský Tvel, od letošního roku jeho roli převezmou Framatome a Westinghouse.

Francouzi tradičně odebírali uran z Afriky. Situace se zkomplikovala poté, co červenci 2023 armáda svrhla demokraticky zvoleného prezidenta Nigeru Mohameda Bazouma. Moci se ujala vojenská junta, která preferuje spojenectví s Ruskem. Důsledkem bylo zrušení licence pro připravovaný uranový důl Imouraren a později také ztráta francouzské kontroly nad činným dolem Somair.

Orano v minulých dnech uvedlo, že proti vládě v Nigeru spustilo dvě mezinárodní arbitrážní řízení, ve kterých se bude domáhat odškodnění za zmařené investice. Současně hledá byznysové příležitosti jinde, například ve středoasijském Uzbekistánu. Vedle „ztraceného“ Nigeru provozuje Orano doly v Kanadě a Kazachstánu, roční objem produkce uranu dosahuje 7 tisíc tun.

Čo na to Rusko a Čína ohľadom transportu cudzieho jadrového materiálu cez svoje územie?

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/khnp-ustupuj ... na-zprava/

KHNP ustupuje, evropské trhy bere Westinghouse. Pro české podniky je to špatná zpráva

České strojírenské a jaderně technologické firmy nebudou mít z vítězství korejské KHNP v tendru na nové jaderné bloky v Dukovanech takový prospěch, jak se ještě loni zdálo. S tím, jak se KHNP vzdává účasti v jednání o nových blocích ve Švédsku, Slovinsku a zřejmě i jiných zemích, klesá naděje, že domácí průmysl bude dodávat díly a zařízení pro další korejské bloky.

Tuto informaci zaslechl Ekonomický deník v posledních týdnech hned z několika různých zdrojů z prostředí byznysu a odborné veřejnosti. Místo velkého restartu jaderného průmyslu, který by navázal na éru, kdy české (respektive československé) podniky postavily 14 bloků v Jaslovských Bohunicích, Dukovanech, Mochovcích a Temelíně, to teď vypadá spíš na „kusovou výrobu“ pro dva až čtyři nové bloky na domácí půdě.

Zákulisí korejského ústupu z evropských trhů ve své detailní a velmi zasvěcené analýze popsal polský web Strefa inwestorów. Upozorňuje, že lednová dohoda o řešení patentových a licenčních sporů mezi KHNP a Westinghousem je jednoznačným vítězstvím druhé strany. Korejcům sice zůstala možnost stavět nové bloky v Česku, ale většinu perspektivních trhů musejí vyklidit a ponechat zde volné pole působnosti americkému konkurentovi.

Krátce po uzavření této dohody přišly zprávy, že se KHNP stahuje z jednání o stavbě nových jaderných bloků ve Švédsku a Slovinsku. Strefa inwestorów zmiňuje také spekulaci, že Korejci vzdají snahu uspět v nizozemské soutěži na nové reaktory. Velmi nejistý je také osud předloni oznámeného projektu na stavbu jaderné elektrárny s korejskými reaktory typu APR1400 v polském Pątnově; investorem mělo být sdružení elektrárenských skupin PGE a ZE PAK.

APR1000 jen v Česku a nikde jinde?
To, že Česko bude nejspíš jedinou zemí v Evropě s korejskými reaktory, je špatná zpráva pro ambice domácího průmyslu, a nejen to. „To neznamená jen to, že pro český průmysl nebudou dostupné zakázky na výstavbu dalších reaktorů na blízkých evropských trzích. To především znamená, že nejbližší uživatelé podobných reaktorů, s nimiž bude možné vyměňovat si zkušenosti, náhradní díly či společně řešit provozní problémy, budou na Blízkém východě,“ uvádí web Strefa inwestorów.

KHNP se zřejmě zaměří na trhy Blízkého východu a jiné asijské trhy, ale na nich bude nabízet spíše starší a výkonnější reaktory typu APR1400. Ty mají méně bezpečnostních prvků než modernější reaktory APR1000, které byly upraveny tak, aby vyhověly náročným požadavkům evropských zákazníků a jaderných regulátorů. Vše může podle webu Strefa inwestorów dopadnout tak, že jediné reaktory typu APR1000 vyrostou v České republice.

Strefa inwestorów na závěr dodává, že česká vláda zvolila zcela jinou strategii než bývalá polská vláda. Česká vláda potvrdila rozhodnutí Skupiny ČEZ vybrat korejskou nabídku, protože byla levnější a celkově ekonomicky výhodnější. Polská vláda – ještě za dominance konzervativní strany Právo a spravedlnost – zvolila čistě z politických důvodů americký Westinghouse. Chtěla tím zvýšit pravděpodobnost, že v případě vyhrocení vztahů s Ruskem přijdou Američané Polsku na pomoc. Naopak cenu nových reaktorů polská vláda moc neřešila, což v praxi znamená to, že bude relativně vysoká.

Zmíněný web hovoří také o změně vládní garnitury v Jižní Koreji; nastupující Demokratická strana se netají skepsí k jaderné energetice a chce omezit její podporu. Takové obavy považuje za přehnané ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček, který byl v minulých dnech v Jižní Koreji. „Politická situace v Jižní Koreji u nás někdy vyvolávala obavy, jestli neohrozí jaderný tendr na Dukovany. I proto jsme se při návštěvě Koreje setkali nejen se zástupci vlády, ale i opoziční Demokratické strany, o které se někdy říká, že je proti jádru. A přesvědčili jsme se o opaku. Korejská opozice mi na jednání potvrdila, že projekt nových jaderných zdrojů plně podporuje,“ uvedl ministr.

Jaderná vize je pěkná, ale buďme realisté
Nejisté je i to, jak velký reálně bude podíl českých dodavatelů na stavbě nových jaderných boků v Dukovanech. Třeba zástupci Svazu podnikatelů ve stavebnictví si ve středu postěžovali, že KHNP nemá zájem o české projektanty a inženýry a že na domácí stavební firmy zůstanou jen méně kvalifikované práce. Nejistý je také rozsah zapojení českých strojírenských podniků. Korejci totiž chtějí dodavatele jednotlivých dílů, zařízení a prací vybírat v soutěžích, kde uspěje nejlevnější nabídka.

Vize jaderného Česka, ve kterém do roku 2050 vyrostou čtyři nové velké jaderné bloky a až deset menších modulárních, tak postupně dostává další trhliny. Vedle spolupráce s Korejci se podle zjištění Ekonomického deníku komplikují také jednání o strategickém partnerství Skupiny ČEZ s britskou společností Rolls-Royce SMR. Chybí zde shoda třeba na tom, kde bude umístěna výroba hlavních dílů reaktoru – ČEZ navrhuje plzeňskou Škodu JS, Rolls-Royce preferuje výrobu v Koreji.

[Alchymista]

Podle deníku South China Morning Post má Čína dostatečné zásoby thoria, aby mohla zásobovat zemi energií po dobu 60 000 let.
Podle publikace se zásoby thoria v těžební oblasti Bayan Obo odhadují na jeden milion tun. Tento kov umožňuje získat 200 krát více energie než uran.

https://t.me/bbbreaking/201179

Thorium má v prírode jediný "stabilný" izotop - 232Th s polčasom rozpadu 14 mld. rokov.
Pri použití v reaktoroch sa 232Th mení v neutronovom toku na 233Th a dvojitým beta rozpadom na 233Pa a 233U. 233U je štiepený neutronmi s energetickým výťažkom. Problém je, že tento dvojitý betarozpad má polčas 27 dní, a teda reaktor má veľkú zotrvačnosť aktivity a nedá sa teda pružne regulovať. Rozbeh (a zrejme aj vypnutie) prebieha veľmi pomali, čo mimoriadne komplikuje riadenie reaktoru.
Druhý problém je, že thoriové reaktory sú zväčša konštruované ako reaktory chladené roztavenými soľami a pracujú pri vysokých teplotách nad 600°C.
Tretí problém sa týka niektorých konštrukcií - obsahujú generátory neutronov, ktoré regulujú tvorbu 233U. Výhodou je, že rozbeh a vypnutie reaktoru je veľmi rýchle, nevýhodou nutnosť trvalej prevádzky urýchľovača/generátoru a značne komplikovanejšia konštrukcia reaktoru i celého energetického zariadenia (neutrony z urýchľovačov sa musia nejak dostať k thoriou v palive).
Časť konštrukcií sa tento problém pokúša riešiť tým, že predpokladá použitie tekutého paliva a priebežného pridávania čerstvého paliva a odstraňovanie "vyhoreného". (To nemusí byť až taký problém, "vyhorené palivo" sú produkty štiepenia, teda chemicky úplne odlišné materiály od čerstvého paliva - thoriových a uránových zlúčenín)
Tretí problém sa snaží obísť konštrukcia reaktorov, ktoré kombinujú uránový a thoriový reaktor do jedného celku, s rôznymi podielmi energie získavanej štiepením uránu a thoria. Palivo je podobné palivám MOX, a tvorí ho zmes uránu a thoria. Zatiaľ je len v experimentálnom štádiu. Prevádzkové experimenty v tomto smere by mali v dohľadnej dobe prebiehať aj na novom ruskom reaktore BN-800, čo je reaktor na rýchlych neutronoch.

Výhody thoria: je ho "dosť", a vyťažený kov sa spotrebuje bezo zvyšku (z vyťaženého uránu je 99,3% "odpad" 238U), produkty štiepenia 233U majú prevažne krátke polčasy rozpadu, takže nevzniká nutnosť dlhodobého uloženia vyhoreného paliva.

Dosť dobrý, hoci skoro 40 rokov starý pokec o reaktoroch
https://inis.iaea.org/records/vzrsm-t0e ... 049396.pdf

[Alchymista]

Mimochodom - reaktory s roztaveným palivom a chladené roztavenými soľami umožňujú elegantné riešenie jedného vážneho problému - xenonovej otravy reaktoru. Roztavené palivo sa nechá na vhodnom mieste okruhu intenzívne "prebublávať" heliom, ktoré z taveniny inertný plynný xenon spoľahlivo "vytiahne".

[mzprx]

Z toho "odpadu" U238 sa da celkom uspesne vyrobit stiepne Pu239.
https://www.britannica.com/technology/u ... -plutonium
https://www.epj-conferences.org/article ... _07003.pdf

[Alchymista]

Súhlasím, na tom je postavená celá vetva "rýchlych reaktorov" (reaktorov na rýchlych neutrónoch). Aj preto som dal "odpad" 238U do úvodzoviek.
Lenže to je v podstate to isté ako thoriové reaktory - technologia, ktoré robí sotva prvé krôčky k praktickému nasadeniu. A kto sa v nej naučí chodiť, vyhrá najmenej jedny preteky o zdroje energie.

[Alchymista]

Čo by ma celkom zaujímalo v súvislosti s roztaveným palivom:

Aké sole uránu a thoria by chceli použiť? Logicky by asi najvhodnejšie boli fluoridy... sú chemicky i tepelne najstabilnejšie
Lenže majú teploty tavenia cca 1100°C
takže boli by chladiaci a palivový okruhy oddelené, alebo by bolo palivo rozptýlené v chladive? Ako chladivo sa navrhujú roztavené fluoridy sodíku, líthia...

Možné by bolo i dvojokruhové riešenie, jeden okruh chladiaci, s "rýchlym" obehom čistého chladiva, druhý okruh "palivový", so zmesou chladiva a paliva - a výrazne pomalším prietokom.

Vyššie spomenutý "bublátor" na odstraňovanie xenonu heliom by mohol slúžiť aj na odstraňovanie iných štiepnych produktov - do helia by sa pridal napríklad chlór alebo fluor a tie by v tavenine reagovali so štiepnymi produktami za vzniku chloridov a fluoridov - časť štiepnych produktov by logicky mala reagovať s fluorom už pri štiepení paliva, pretože fluor je naviazaný priamo na thoriové alebo uránové atomy paliva a pri jeho rozštiepení príslušného atomu sa chemické väzby samozrejme rozpadnú...

[skflanker_]

Горно-химический комбинат сегодня отмечает 75-летие. Поздравляем!
Bansko-chemický kombinát dnes oslavuje 75. výročie svojho vzniku. Gratulujeme!
Dňa 26.02.1950 Rada ministrov ZSSR na základe záveru geodetov o vhodnosti horského masívu Atomanovského hrebeňa (Атомановского кряжа) na podzemnú jadrovú výrobu prijala uznesenie č. 826-302ss/op o Kombináte č. 815. Podpísal ju I. V. Stalin (И. В. Сталин). Len za 8 rokov - od roku 1950 do roku 1958 - boli vybudované tieto výrobné zariadenia: reaktorové (závod „A“), rádiochemické (závod „B“) a metalurgické (závod „M“). Unikátne zariadenia sa nachádzajú v útrobách skalného masívu, v hĺbke 200 - 230 metrov od zemského povrchu. Zariadenia "Kombinátu č. 815" sú úžasné: podzemná časť GChK sa z hľadiska objemu vyťaženej zeminy porovnáva s moskovským metrom zo 60. rokov. Počas výstavby sa vyťažilo 15 miliónov kubických metrov horniny, z ktorej sa následne vydláždila „polica“ pozdĺž Jeniseja (Енисея). Pracovníci jadrovej energetiky dochádzajú do práce po 10-kilometrovej železničnej trati, ktorá vedie hlboko do skaly. Reaktory boli uvedené do prevádzky začiatkom 60. rokov a definitívne odstavené v roku 2008. Hlavnou činnosťou závodu je dnes výroba MOX paliva pre jadrové reaktory s rýchlymi neutrónmi a nakladanie s vyhoreným jadrovým palivom. Ide o unikátne jadrové výrobné zariadenie, ktoré nemá analógov v domácej ani svetovej praxi.

Zdroj https://vk.com/wall-37706009_141945 z 26.02.2025
+
Železnogorský bansko-chemický kombinát oslávil 75. výročie svojho vzniku. Ide o jedinečný podnik nachádzajúci sa v hlbinách skalného podložia. „Atómová hora“ je predmetom špeciálnej reportáže Nataľi Solovievoj (Натальи Соловьевой).

Video https://vk.com/video-37706009_456242323 dĺžka 14:41 min.
Zdroj https://vk.com/wall-37706009_142046 z 03.03.2025

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/studena-sprc ... -siemensu/
Studená sprcha na české jaderné ambice. Rolls-Royce si objednal turbíny od Siemensu

Britský Rolls-Royce SMR, preferovaný dodavatel středně výkonných modulárních reaktorů pro Skupinu ČEZ, si vybral dodavatele parních turbín. Stal se jím německý podnik Siemens Energy. Český výrobce Doosan Škoda Power, který měl o spolupráci také zájem, neuspěl. Opět se tak potvrdila dřívější informace Ekonomického deníku, že Rolls-Royce o české dodavatele pro své jaderné bloky příliš nestojí.

Podle dohody, o které Rolls-Royce SMR informoval před týdnem, zahrnuje spolupráce se Siemens Energy návrh, výrobu a instalaci parních turbín pro „globální flotilu“ budoucích elektráren založených na technologii britského výrobce. Počítá se zde s využitím výrobní základny společnosti Siemens Energy ve Velké Británii.

Rolls-Royce SMR na dotaz Ekonomického deníku potvrdil, že s turbínami značky Siemens počítá také v plánovaném jaderném zdroji v Temelíně. „Siemens Energy bude dodavatelem turbínových systémů pro Temelín a další potenciální lokality v České republice. Existuje jen velmi málo společností, které jsou schopny poskytnout tyto systémy, a Siemens Energy je světovým lídrem v technologii jaderných parních turbín,“ uvedl šéf komunikace firmy Rolls-Royce SMR Dan Gould.

Zklamání? Plzeňský Doosan to nekomentuje
Podle informací Ekonomického deníku se o pozici dodavatele turbín pro 470megawattové bloky společnosti Rolls-Royce SMR ucházel také plzeňský Doosan Škoda Power. který v únoru uvedl své akcie na pražskou burzu. „Doosan Škoda Power se ke zmiňovanému projektu nebude vyjadřovat,“ zněla strohá odpověď na dotaz Ekonomického deníku.

Jak Ekonomický deník informoval v únoru, jednání o kapitálovém vstupu Skupiny ČEZ do britské společnosti Rolls-Royce SMR a následné spolupráci na vývoji a stavbě modulárních reaktorů nebyla úplně hladká. Rozdílný pohled mají obě strany třeba na to, kde bude umístěna výroba hlavních dílů reaktoru. Podle dobře informovaných zdrojů Britové preferují výrobu tlakových nádob, parogenerátorů a dalších velkých dílů v Jižní Koreji. Naopak ČEZ se snaží vytížit kapacity výrobní a inženýrské společnosti Škoda JS, kterou převzal na konci roku 2022.

Jak je to tedy se zájmem Rolls-Royce o české strojírenské a jaderně technologické firmy? „Rolls-Royce SMR i nadále počítá se zapojením českých dodavatelů a zavazuje se odebírat klíčové komodity od českých podniků. V následujících měsících se v Česku bude konat akce, která pomůže většímu počtu místních dodavatelů stát se součástí dodavatelského řetězce pro Rolls-Royce SMR,“ zmínil Dan Gould.

Hraje se tu o velký balík peněz. Zatím to vypadá, že o tuto technologii bude zájem. Vedle České republiky mají reaktory Rolls-Royce šanci uspět také na domácí britském trhu a ve Švédsku. Britská vláda by měla nejpozději v květnu vybrat dvě či více technologií malých a středních reaktorů, které se poté budou stavět v ostrovním království ve větším počtu.

První procenta v Rolls-Royce SMR už ČEZ získal
Polostátní energetický podnik ČEZ podepsal smlouvu o strategické spolupráci s britskou společností Rolls-Royce SMR na konci října. Výhledově má v britské firmě získat zhruba dvacetiprocentní podíl, za který zaplatí cenu v jednotkách miliard korun. První menší podíl (v nezveřejněné výši) ČEZ převzal včera. Stalo se tak krátce po schválení zmíněné transakce příslušnými regulačními orgány. Většinovým akcionářem Rolls-Royce SMR zůstane výrobce plynových turbín a leteckých a lodních motorů Rolls-Royce.

Podle informací z loňského podzimu má ČEZ v plánu postavit první 470megawattový blok založený na technologii Rolls-Royce SMR v Temelíně; provoz by mohl zahájit už v roce 2034. Druhý má být hotový v roce 2038 a stát má v severočeských Tušimicích. Podle optimistických předpovědí by mohlo reaktorů od Rolls-Royce vyrůst na českém území do roku 2050 až sedm. Jejich počet ČEZ určí až podle vývoje poptávky po elektřině a podle tempa rozvoje zelené energetiky.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/jaderni-kore ... izozemska/
Jaderní Korejci vzdali další soutěž. Po Švédsku a Slovinsku se stahují také z Nizozemska

Společnost Korea Hydro & Nuclear Power (KHNP) se rozhodla odstoupit ze soutěže na výstavbu nové jaderné elektrárny v Nizozemsku. Po Švédsku a Slovinsku se tak jedná už o třetí zemi, ve které Korejci ztratili zájem stavět nové reaktory. Podle zpravodajského webu nrc.nl poslala místopředsedkyně nizozemské vlády Sophie Hermans parlamentu dopis, ve kterém poslance informovala o rozhodnutí KHNP odstoupit od nabídky.

KHNP uzavřela v roce 2022 smlouvu o spolupráci s nizozemskou vládou a následně avizovala zájem o stavbu nových bloků. Nyní tak ve hře zůstává už jen americká společnost Westinghouse a francouzská EDF. Korejské stažení evidentně souvisí s dohodou o smíru mezi Westinghousem a KHNP o patentová a licenční práva. Korejci získají možnost stavět své reaktory jen v omezené skupině zemí, mezi něž patří Česká republika.

Nizozemská vláda chce snížit závislost země na fosilních palivech s pomocí výstavby dvou velkých jaderných bloků; ty mají vyrůst v lokalitě Borssele, kde je dnes v provozu jediný nizozemský reaktor o výkonu 515 megawattů. Tyto plány zatím kazí nemalý odpor veřejnosti a také sporná otázka financování prostřednictvím státního klimatického fondu. Stažení jednoho z uchazečů se navíc může negativně projevit ve výsledné ceně nových bloků.

„Změna obchodních priorit společnosti“
Jak Ekonomický deník informoval na počátku února, slovinská státní elektrárenská společnost GEN Energija bude o možné výstavbě dalšího jaderného bloku jednat už jen s francouzskou energetickou skupinou EDF a americkou Westinghouse Electric Company. Tito dva uchazeči zpracují studie proveditelnosti, které posoudí možnost výstavby jednoho nebo dvou bloků o výkonu až 2400 megawattů. Třetí zájemce, korejský podnik KHNP, ztratil o projekt ve Slovinsku zájem.

GEN Energija uvedla, že třetí potenciální uchazeč o novostavbu Krško, jihokorejská KHNP, nabídku nepředloží a odstupuje z účasti na projektu. KHNP to prý odůvodňuje „změnou obchodních priorit společnosti“, v jaderné branži se však šíří spekulace, že se jedná o důsledek nedávné dohody o smíru s Westinghousem v otázce licenčních práv a patentů. KHNP sice dostane možnost stavět své reaktory v České republice, ale výměnou za to se vzdá jiných evropských trhů ve prospěch Westinghouse.
Pokud bude KHNP stavět pouze v České republice a nikde jinde v Evropě, bude to pro české strojírenské a jaderně technologické firmy špatná zpráva. Na případné dodávky pro nové jaderné bloky v Dukovanech (a možná dva další v Temelíně) totiž nenavážou dodávky na staveniště v jiných evropských státech. Polský web Strefa Inwestorów ve své analýze uvedl, že KHNP se zřejmě do budoucna zaměří na trhy Blízkého východu a jiné asijské trhy.

[Alchymista]

https://sputnikglobe.com/20250409/china ... 44672.html
Čínske obmedzenia týkajúce sa vzácnych zemín môžu spôsobiť kolaps amerického jadrového priemyslu

Nové obmedzenia sú majstrovským ťahom, ktorý poháňa jadrový priemysel ázijskej krajiny vpred, zatiaľ čo USA stagnujú. Renomovaný ruský odborník na jadrovú energetiku Alexej Anpilogov vysvetľuje prečo.
Reakcia Číny na Trumpove clá zahŕňa nové obmedzenia vývozu kritických prvkov. S okamžitou platnosťou musí vývoz obsahujúci strategické nerastné suroviny požiadať o vývoznú licenciu čínskeho ministerstva hospodárstva vrátane podrobností o ich konečnom použití.

Bolestivá rana
Gadolínium a dysprózium, dve vzácne zeminy, ktoré sa spolu so zirkóniom používajú v moderných palivových kazetách, sú faktickým čínskym monopolom. Podľa Anpilogova sa 99 % ich výroby sústreďuje v jedinom závode pri Šanghaji.
Odhaduje, že inštalované zostavy v amerických závodoch vydržia 12 až 24 mesiacov. Ak potom USA nedokážu nájsť nové zdroje prostredníctvom tretích strán, kvalita ich zostáv klesne.

Žiadna alternatíva
Obnovenie výroby v USA by bolo podľa pozorovateľa mimoriadne zložité.
„Je to otázka nie mesiacov, ale rokov, vrátane výstavby, ladenia výroby a technologických úprav.“
"Posledná centrifúga na separáciu lantanidov v USA bola vyradená z prevádzky v roku 1996. Ľudia, ktorí na nej pracovali, sú buď na dôchodku, alebo si o ich živote môžete prečítať niekde na pamätnej tabuli," upozorňuje Anpilogov.

Prínos pre čínske atómové ambície
Väčšina sveta využíva technológie reaktorov 3 a 3+ generácie. Rusko a Čína v súčasnosti ako jediné vo veľkom experimentujú s reaktormi 4. generácie - vrátane BN, Brest a SVBR a množstva čínskych výskumných reaktorov.
Reakcia na obmedzenia týkajúce sa vzácnych zemín v súvislosti s americkými clami by mohla Číne a Rusku umožniť „veľmi vážne predbehnúť USA“, tvrdí Anpilogov.
Je to preto, že Amerika spolu s Európou zostala pri reaktoroch tretej generácie a nemôže dosiahnuť opakovateľné výsledky pri svojich pokusoch so štvrtou generáciou.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/rozjezd-nove ... se-nedari/
Turbína se zahřívá, víko reaktoru má vady. Rozjezd nového jádra ve Francii drhne

Nejnovější francouzský jaderný reaktor Flamanville 3 se po dvouměsíční přestávce vrací k provozu na omezený výkon. Zatím má podle oznámení na webu EDF výkon 200 megawattů z celkových 1620 MW. Vlastník, elektrárenská společnost EDF, hovoří o dosažení plného výkonu někdy v létě. Zároveň však do médií unikají zprávy o vážných problémech, které spouštění nového bloku komplikují.

Start bloku EPR ve Flamanville v Normandii na severním pobřeží Francie se odehrál loni 21. prosince. Moc důvodů k oslavě tehdy nebylo – zpoždění dosáhlo dvanácti let oproti původnímu plánu a náklady vzrostly mnohonásobně. Uvedení bloku do provozu zdaleka neznamená konec problému, ale jen začátek další kapitoly problémů. Deník La Tribune nedávno upozornil na potíže s provozem turbíny značky Arabelle.

Kde se stala chyba?
Společnost EDF v reakci na dotaz listu La Tribune nechtěla tyto informace komentovat a uvedla, že dodržuje svůj provizorní harmonogram s přechodem na 100 procent svého nominálního výkonu v létě 2025. „Zatímco technicky by reaktor mohl v nadcházejících měsících dobře dosáhnout plného tepelného výkonu, elektrický výkon bude snížen o 10 až 20 procent kvůli částečnému podtlaku,“ dodává k tomu zdroj deníku La Tribune.

Provoz 70 metrů dlouhé turbíny Arabelle, kterou vyrábí dceřiná společnost EDF, komplikuje přehřívání turboalternátoru. Podle expertů oslovených deníkem La Tribune by to mohlo být způsobeno vibracemi nebo špatným rozložením síly. Turbína stejného typu je v provozu na dvou blocích typu EPR v čínském Taishanu, tam se však žádné problémy v této části elektrárny neobjevily (problém zde nastal s netěsností palivových souborů).

Oprava turbíny má být součástí série oprav, které se odehrají po 18 měsících provozu flamanvillské trojky. Na rozdíl od běžné odstávky kvůli výměně palivových souborů, která trvá 30 až 40 dní, by tato první přestávka měla trvat „nejméně 250 dní,“ jak přiznal Régis Clément, zástupce ředitele divize jaderné energetiky EDF, už v prosinci loňského roku. EDF totiž chce využít tohoto přerušení provozu k výměně vadného víka tlakové nádoby reaktoru, což požaduje francouzský jaderný regulátor.

Jaderná elektrárna k nezaplacení
Problémy s nejnovějším francouzským jaderným blokem nejsou jen technického rázu, ale také ekonomického. Francouzský Účetní dvůr, který má podobnou roli jako Nejvyšší kontrolní úřad v Česku, v lednu vyčíslil celkové náklady na projekt Flamanville 3 na 23,7 miliardy eur (v cenách rok 2023, v přepočtu jde o 595 miliard korun). Samotná EDF uvádí nižší cifru, a sice 13,2 miliardy eur; ta je však bez finančních nákladů, bez nákladů na vyřazení z provozu a v cenách roku 2015.

Zároveň si Účetní dvůr postěžoval na neochotu EDF poskytnout údaje o předpokládané ziskovosti bloku Flamanville 3. Kontroloři odhadují, že při míře ziskovosti 4 procenta a při 85procentním využití kapacity bude elektrárna potřebovat cenu 122 eur/MWh, aby byla investice návratná. Pro srovnání: elektřina pro nejbližší tři roky s dodáním ve Francii se na energetické burze EEX obchoduje okolo 60 eur/MWh.
EDF se přihlásila se zmenšeným reaktorem EPR o výkonu 1200 megawattů do soutěže na stavbu dvou bloků v Jaderné elektrárně Dukovany. Po vyřazení amerického Westinghouse zůstala ve hře jen korejská a francouzská nabídka. Česká vláda loni v červenci vybrala jako preferovaného dodavatele korejskou KHNP, která dle slov premiéra Petra Fialy porazila nabídku EDF v ceně i dalších parametrech. EDF následně napadla výsledek soutěže u antimonopolního úřadu a u Evropské komise.