Ekologia a životné prostredie

[petrp]

TVRDIT, ŽE ELEKTŘINU ZLEVNÍ NÁRŮST OZE, JE CHUCPE
Když dnes zelení aktivisté přesvědčují veřejnost, že za vysoké ceny elektřiny, které jsou pro široké vrstvy obyvatelstva likvidační, může to, že jsme málo dotovali soláry a větrníky, je to opravdu chucpe, napsal v komentáři pro Týdeník Hrot Pavel Páral. „Přesvědčování, že další zvyšování neregulovatelných solárů a větrníků je tou nejlepší cestou k levnějším energiím, připomíná rady vraha rodičů sirotkům, aby zabili rodiče svých spolužáků, že se pak nebudou cítit tak blbě,“ napsal Páral s tím, že argumenty zelených aktivistů by byly k hurónskému smíchu, kdyby nešlo pro dost lidí o samotnou existenci.

Páral upozorňuje, že za cenový skok nemůže spuštění Green Dealu, ale mnohem dlouhodobější proces. „Jsou za tím dlouhé roky energetické transformace v podobě budování takzvaných obnovitelných zdrojů energie a jejich absolutní prioritizace v energetickém mixu, bez ohledu na jejich skutečné ekonomické parametry a konkurenceschopnost. Při dosažení jejich současného podílu na celkovém instalovaném výkonu v souběhu se skutečně klimaticky špatným rokem, kdy nesvítilo moc sluníčko, a nefoukal vítr, došlo ke skokovému navýšení výroby v provozuschopných zdrojích a v určitých okamžicích musely být aktivovány dokonce nejšílenější, dávno vyřazené mazutové elektrárny, aby nedošlo k rozpadu sítě. Pochopitelně vzrostla poptávka po plynu a tomu odpovídajícím způsobem vyskočily jeho spotové ceny, které pak brutálně ovlivnily celkovou ekonomiku energetiky,“ vysvětlil Páral.
https://pravyprostor.cz/tvrdit-ze-elekt ... je-chucpe/

[kenavf]

Psí moč a výkaly vo frekventovaných prírodných oblastiach v blízkosti miest vytvárajú také hladiny dusíka a fosforu, ktoré by boli na farmách nezákonné.

https://podkapotou.zoznam.sk/cl/1005027 ... to-neriesi
Ako to vyriešiť? "Jezte psy a kočky"(Kameňák/Marta Kubišová).
A v prírodných rezerváciách by som navrhoval vystrielať všetku zver.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/oxid-uhlicit ... na-morave/
Oxid uhličitý by se mohl i v Česku ukládat pod zem. MND zkoumá vhodné lokality na Moravě

Kam s ním, s tím zatraceným oxidem uhličitým? Energetická a těžařská společnost MND zkoumá možnost, zda by šlo tento skleníkový plyn ukládat do hornin hluboko v podzemí. První geologické modely a simulace vycházejí nadějně. Ambicí MND je vybudovat první komerční zařízení na zachytávání a ukládání CO2 ve střední a východní Evropě.

Těžaři z firmy, která patří do skupiny KKCG miliardáře Karla Komárka, nyní hledají další vhodné lokality v oblasti, kde dříve pátrali po ropě a zemním plynu. Což je na jihu Moravy v okolí Hodonína a Břeclavi. Následovat budou průzkumné vrty a vtlačné testy. Zaměřují se na takzvané slané akvifery, což je horninové souvrství, které v hloubkách přes 800 metrů pod zemí sytí původní mořská voda z období prvohor až třetihor.

„Díky starším průzkumným vrtům na ropu a zemní plyn známe velmi dobře plošný i hloubkový rozsah vhodných souvrství a také fyzikální a chemické vlastnosti hornin a vrstevních vod. Vtlačné testy nám odpoví na otázky, jak se bude CO2 v akviferech chovat, jaký objem do nich bude možné uložit a jaká bude denní kapacita ukládání,“ říká Tomáš Baldrián, ředitel Úseku geologie v MND.
Zkapalnit a pak uložit ke slané vodě

Slané akvifery se jeví jako nejperspektivnější geologické prostředí pro ukládání CO2 v České republice díky kapacitě ukládání uhlíku, ale také díky své bezpečnosti. Pokud je souvrství i po desítkách až stovkách milionů let stále nasáklé původní mořskou vodou, je to důkaz, že přirozeně těsní. Proto bude podle Tomáše Baldriána bezpečné i pro ukládání CO2.

Při ukládání se CO2 napřed převede stlačením do superkritického stavu, kdy změní skupenství z plynného na kapalné. Vtlačení do hloubky přes 800 metrů pak zajistí, že v tomto stavu již zůstane a nepromění se zpět do plynné fáze. Díky zkapalnění významně ztrácí na objemu, což je výhodné s ohledem na kapacitu úložiště. Pro představu: plyn s objemem 1000 m3 lze takto redukovat až na 2,7 m3 kapaliny.

„Ukládání CO2 funguje jako obrácené dobývání zemního plynu, ostatně principiálně odpovídá procesu, který se již desítky let uplatňuje při intenzifikaci těžby. S technologií máme vlastní bohaté zkušenosti – je prověřená, spolehlivá a bezpečná. Zjednodušeně lze říct, že nyní budeme pouze měnit účel jejího využívání z těžby na eliminaci CO2,“ říká Michal Sasín, vedoucí oddělení New Business Development ve společnosti MND.

Inspirace v zahraničí
Na slané akvifery se soustředí pozornost i v zahraničí. Toto geologické prostředí využívá i americká lokalita Shute Creek, která má nejvyšší roční kapacitu na světě (7 milionů tun), či norský Sleipner, první velké komerční zařízení na zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) na světě. Kromě slaných akviferů zkoumá společnost MND i vytěžená ložiska. V rámci česko-norského experimentálního projektu SPICER připravuje ve spolupráci s Českou geologickou službou pilotní úložiště CO2 po vytěžení ložiska u Žarošic na Hodonínsku.

Technologie CCS zaznamenává v posledních letech boom po celém světě. Podle Global CCS Institutu v roce 2021 vzrostl celkový počet komerčních projektů ve fázi přípravy a zařízení v provozu o 71 na 135, tedy o 90 procent. K tradičním lídrům, kterým jsou Spojené státy americké a Kanada, se nedávno přidaly Čína a Austrálie. V Evropě dlouhodobě dominuje Norsko, s řadou pozoruhodných projektů přicházejí také ve Velké Británii, Nizozemsku či na Islandu.

Pomocí technologie CCS se každoročně po celém světě uloží téměř 40 milionů tun oxidu uhličitého. Mezinárodní klimatické závazky, obecný tlak na dekarbonizaci a dramatické zdražení emisních povolenek slibují mohou zájem o ukládání CO2 jen zvýšit. Vedle energetiky může tato technologie pomoct průmyslovým podnikům, jako jsou výrobci cementu a oceli. V jejich případě lze vznik emisí CO2 s ohledem na výrobní proces jen těžko odstranit jinak než s pomocí CCS.

Další Green Deal tunel na dotace pro správné kamarádíčky.

[IgorT]

Macron vyzval na „znovuzrodenie“ jadra: Postavíme 14 nových reaktorov

Francúzsky prezident Emmanuel Macron vyzval na "znovuzrodenie" francúzskeho jadrového priemyslu s tým, že chce, aby sa postavilo až 14 nových reaktorov, čím by sa podporil prechod krajiny od fosílnych palív k atómovej energii.


„To, k čomu dnes musíme prikročiť – pretože je na to tá správna chvíľa -, je znovuzrodenie francúzskeho jadrového priemyslu,“ vyhlásil Macron podľa agentúry AFP počas návštevy strategickej továrne na výrobu turbín v meste Belfort na severovýchode krajiny.

Podľa Macrona by sa výstavba mala začať zhruba v roku 2028, takže prvý nový reaktor by sa mohol uviesť do prevádzky v roku 2035.
https://spravy.pravda.sk/svet/clanok/61 ... reaktorov/

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/nulove-emise ... vani-lidi/
Nulové emise do roku 2050? Nerozhodnou technologie, ale chování lidí

Dosažení nulových emisí do roku 2050 si vyžádá rozsáhlou transformaci globálního energetického systému. Hlavní podmínkou pro uskutečnění tohoto ambiciózního cíle podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) nebudou technologie, ale změna myšlení a chování lidí. Zvláště v bohatších částech světa, kde je nyní normou energeticky náročný životní styl, by přehodnocení některých současných priorit a změna životního stylu mohly vést k výraznému zrychlení procesu dekarbonizace.

Elektrická auta
IEA například tvrdí, že pokud by emise z automobilové dopravy měly do roku 2030 klesnout o 15 procent, musela by v cílovém roce být na elektřinu polovina všech aut. To by ale znamenalo, že celosvětový prodej elektromobilů by musel v příštích pěti letech dosáhnout téměř 100 procent z dnešních přibližně 4 procent.

Reálné ale je, že do roku 2030 sice budou elektromobily tvořit 60 procent prodaných automobilů, čtyři z pěti vozidel na silnicích však stále budou na spalovací pohon. Přesto je podle IEA patnácti procentní snížení emisí možné. Stačilo by globálně poněkud snížit maximální rychlost na dálnicích a omezit počet konvenčních vozidel ve velkých městech.

Snížení teploty v domácnostech a kancelářích
Podobný výsledek by přineslo snížení teploty v domácnostech, kancelářích a dalších komerčních budovách o dva až tři stupně.

Kumulativní emise z vytápění fosilními palivy by tak do roku 2030 klesly o 10 procent. Až o 40 procent by podle IEA mohly do roku 2050 klesnout emise CO2 z letecké dopravy, kdyby se podařilo omezit lety na služební cesty a dovolené delší než šest hodin letu.

Recyklace
Pozoruhodné výsledky může přinést i důsledná recyklace PET lahví. Pokud do roku 2050 zvýšíme recyklaci ze současných přibližně 17 procent na více než 50 procent, emise se v tomto sektoru sníží o 13 procent.

Vládní opatření ve světě
Ke změně zavedených zvyklostí přispívají také různá vládní a normativní opatření.

Japonsko vede kampaň Cool Biz, která v létě propaguje neformální, lehčí kancelářský dress code, čímž se snižuje spotřeba elektřiny na klimatizaci.

Kolumbie přijala zákon, který dává zaměstnancům polovinu placeného dne volna za každých 30 jízd do kanceláře na kole.

Francie zakázala vnitrostátní letecké linky, pokud cesta vlakem trvá méně než dvě a půl hodiny.

Kalifornie nebo Velká Británie přijaly zákony, které v novostavbách vyžadují instalaci solárních panelů a nabíječek pro elektromobily.

Keňa vsadila na fotovoltaické systémy fungující mimo energetickou síť, za dva roky zvýšila podíl svých obyvatel, kteří mají přístup k elektřině, o více než 12 procent a současně snížila používání fosilních paliv i při přípravě jídla.

IEA zdůrazňuje, že pro všechna podobná opatření je rozhodující jejich přijetí veřejností. V této souvislosti je důležitá role vlád, které musí transparentně a přesvědčivě vysvětlovat nezbytnost změn.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/stat-nabidne ... t-nakladu/
Stát nabídne nízkopříjmovým domácnostem kotlíkové dotace. Pokryjí až 95 procent nákladů

Kotlíkové dotace pro nízkopříjmové domácnosti jsou připravené, oznámilo dnes ministerstvo životního prostředí. Kraje spustí příjem žádostí na konci jara. Celkem je k dispozici podpora ve výši 5 miliard korun, což postačí k náhradě až padesáti tisíc starých kotlů na tuhá paliva.

Nastavení dotací vychází vstříc nízkopříjmovým skupinám obyvatelstva, které budou moci získat na pořízení nového ekologického zdroje dotaci ve výši až 95 procent, a to včetně poskytnutí zálohy na tuto investici. Žádost o dotaci je možné podat nejpozději do 31. srpna na příslušném krajském úřadu. Ostatní domácnosti mají možnost získat 50procentní podporu na výměnu kotle.

Pro připomenutí: od letošního září začne platit dopředu ohlašovaný zákaz vytápění starými kotli na uhlí nebo dřevo, které nedosahují parametrů aspoň 3. emisní třídy. Ministerstvo životního prostředí poskytuje na jejich výměnu od roku 2015 takzvané kotlíkové dotace. Velmi úspěšný program, během něhož bylo vyměněno již bezmála 100 tisíc kotlů a vyplaceno přes 10 miliard korun, měl loni skončit.

Díky úspěšnému vyjednávání ministerstva s Evropskou komisí se ještě podařilo ještě jednu vlnu kotlíkových dotací zařadit do Operačního programu Životní prostředí pro období 2021-2027.

„Kotlíkové dotace jsou naší pomocí občanům ohroženým energetickou chudobou. Na kotlíky pro nízkopříjmové domácnosti máme připraveno přes 5 miliard korun z Operačního programu Životní prostředí a pokud bude zájem, tak můžeme využít i další finanční prostředky z Národního plánu obnovy,“ uvedla ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL).

Domácnosti s nižšími příjmy nadefinovalo Ministerstvo životního prostředí na základě modelu Agentury pro sociální začleňování. Domácnost, kde její členové vydělali v roce 2020 v průměru maximálně 170 900 korun čistého příjmu, bude mít tedy možnost si požádat o kotlíkovou dotaci s 95procentní podporou. To znamená, že na dotaci dosáhne například čtyřčlenná domácnost v případě, že její členové v součtu vydělali méně než 683 600 korun čistého za celý rok. V případě důchodců je nárok na vyšší dotaci automatický.

O finanční podporu na výměnu kotle nepřijdou ani ostatní domácnosti s příjmem nad uvedený limit. Od loňského října mohou totiž žádat o podporu na nový zdroj vytápění prostřednictvím programu Nová zelená úsporám (NZÚ). V něm si žádost může podat každý bez prokazování výše příjmů po splnění podmínek programu. V NZÚ si navíc může žadatel současně zažádat také o zateplení objektu nebo pořízení střešní fotovoltaiky.

O tuto podporu je mezi lidmi značný zájem. „Aktuálně evidujeme bezmála pět tisíc žádostí týkajících se výměny neekologických zdrojů tepla. Nejčastěji žadatelé přechází na tepelná čerpadla, které tvoří tři čtvrtiny všech žádostí,“ uvedl ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman. Také v programu NZÚ platí, že žádost o podporu na nový zdroj tepla je nutné podat nejpozději do 31. srpna letošního roku.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/emisni-povol ... ji-z-trhu/
Emisní povolenky prudce zlevňují. Spekulanti v panice utíkají z trhu

Ruská agrese na Ukrajině má nečekaný dopad na trh s emisními povolenkami. Tato zvláštní daň za vypouštění emisí oxidu uhličitého z velkých zdrojů znečištění za posledních sedm dní spadla z 95 na 65 eur za tunu. Pád prohlubuje útěk finančních spekulantů z trhu.

Ještě před rokem se jedna povolenka v evropském systému EU ETS obchodovala za necelých 40 eur. Od té doby rostla a rostla, až se přiblížila hranici 100 eur. Rekord padl v úterý 8. února, kdy cena povolenky pro tento rok uzavřela na hodnotě 97 eur. Hlavně ekonomicky slabší země začaly volat po zásahu a sražení hodnoty povolenky na přijatelnější úroveň.

Emisní povolenku si můžeme představit jako daň ze spalování fosilních paliv, která prodraží každou megawatthodinu elektřiny vyrobené z uhlí – v závislosti na účinnosti spalování – o 1900 až 2250 korun, v případě plynových elektráren o 900 až 1450 korun. Takový byl propočet z prosince loňského roku, kdy povolenka stála necelých 90 eur. Cena povolenky byla spolu s cenou zemního plynu hlavním tahounem růstu cen elektrické energie na burzách do extrémních hodnot. Burzovní růst se následně přelil do ceníků pro koncové spotřebitele – průmyslové podniky, domácnosti i všechny ostatní odběratele.

Nyní to vypadá, že čím víc ruských okupantů se pohybuje na ukrajinském území, tím cena povolenky padá níže. Ve středu 23. února, těsně před invazí, byla jedna povolenka za 95 eur. Při dnešním obchodování na německé energetické burze EEX se cena zhroutila až na 55 eur, aby následně část ztráty umazala a vrátila se k 65 eurům za tunu emisí. Tím dobré zprávy končí, protože cena elektřiny na nejbližší měsíce a roky na energetických burzách dál roste – vinou zdražujícího plynu.
Vývoj ceny emisní povolenky (v eurech)

Vývoj ceny povolenek EU ETS na německé energetické burze (EUR/t). Zdroj: EEX

Analytik a investor Michal Šnobr na Twitteru zmínil obavy, z ekonomických důsledků ukrajinského konfliktu pro země Evropské unie. Důsledkem ruské agrese bude vysoká inflace, nízký růst nebo dokonce pokles ekonomiky. Svou roli mohou mít i úvahy o delší životnosti německých jaderných elektráren, které dle původního plánu měly skončit do letošního prosince.

Specializovaný web Carbon Pulse zmiňuje celou řadu zpráv, které hrají pro pokles hodnoty povolenek. Pád ceny prohlubuje masivní odliv peněz finančních investorů, nebo chcete-li spekulantů, z povolenkového trhu. Italská průmyslová lobby Confindustria požaduje dočasné zastavení systému emisních povolenek. Do třetice lze zmínit obavy z přerušení dodávky ruského plynu.

Změny na povolenkovém trhu mohou nastat s blížícím se termínem 30. dubna, kdy majitelé velkých elektráren, tepláren a průmyslových podniků musejí odevzdat povolenky odpovídající emisím oxidu uhličitého za rok 2021. Poté se ukáže, zda je povolenek na trhu spíš nedostatek, nebo nadbytek.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/sbohem-kouri ... tisic-tun/
Sbohem čadícím komínům. Stoupá zájem o topení dřevěnými peletami. Loni se jich u nás vyrobilo už 500 tisíc tun

V České republice stoupá obliba topení dřevěnými peletami. Nejenže je jejich spalování ekologičtější, než topení uhlím a často ne zcela vyschlým dřevem, ale peletové kotle také nevyžadují permanentní obsluhu jako klasické kotle na fosilní paliva. Vzhledem k pozitivnímu vývoji v minulých letech a probíhajícím změnám, tedy odklonu od uhlí a stávající nepříznivé situaci s vysokými cenami za plyn i elektřinu, lze očekávat, že rekordní čísla z minulých let budou stoupat. Ještě nejsou sečteny údaje za rok 2021, ale očekává se, že výroba pelet v České republice bude atakovat na hranici 500 tisíc tun.

Světová produkce dřevěných pelet a její využívání nepřetržitě roste. V roce 2019 došlo celosvětově k dvanácti procentnímu růstu produkce, nejrychleji meziročně rostla v zemích mimo EU28 (ostatní Evropa) o 37 procent a v Jižní Americe o 21 procent. Celkově se produkce pelet ve světě v roce 2019 blížila k hranici 40 miliónů tun.

Obavy z negativního dopadu pandemie covid-19 na peletářský průmysl se nenaplnily. Přestože byly v Evropě na začátku roku 2020 silné restrikce a omezení, zaznamenal evropský trh přísun dostatku dřeva (poškozené a z kůrovcových kalamit).

+ dlhý pokec, grafy

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/SXVA3/policie-ukonc ... la-zalobci
Policie ukončila vyšetřování otravy Bečvy, spis předala žalobci

Policie ukončila vyšetřování předloňské otravy řeky Bečvy. Spis předala žalobci, který jej nyní studuje. Uvedl to státní zástupce Jiří Sachr, který případ dozoruje. Policie v případu navrhla obžalovat jednu právnickou a jednu fyzickou osobu, řekla krajská policejní mluvčí Simona Kyšnerová. Loni v červnu policisté v souvislosti s ekologickou havárií obvinili společnost Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm na Vsetínsku a jejího ředitele Oldřicha Havelku.

„Ze strany policie je vyšetřování ukončeno, teď to přechází do fáze, kdy se to předloží státnímu zástupci. Spis dorazil, takže teď jej studuji. Budu nad tím sedět nějakou dobu,“ řekl Sachr. V příštích týdnech by měl rozhodnout, zda v kauze podá obžalobu, zastaví trestní stíhání, nebo vyřídí věc jinak.

Firmu Energoaqua a Havelku policie obvinila z poškození a ohrožení životního prostředí a neoprávněného nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami. Havelkovi hrozí až pětiletý trest odnětí svobody, firmě zákaz činnosti a peněžitý trest. „Koncem minulého týdne jsme podali návrh na podání obžaloby, a to proti jedné právnické a jedné fyzické osobě,“ uvedla bez bližších podrobností Kyšnerová.

Loni v říjnu podali Energoaqua a Havelka návrh na zastavení trestního stíhání. Opírali se v něm o vědeckou expertizu, která podle nich vyvrací dosavadní znalecké zkoumání, na jehož základě byli obviněni. Podle expertizy nelze kvůli nedostatku odebraných vzorků ani jednoznačně stanovit, která látka způsobila otravu řeky a úhyn ryb. Státní zástupce uvedl, že o návrzích samostatně rozhodovat nebude. „Rozhodnu o dalším procesním postupu ve věci v globálu,“ řekl Sachr.

Energoaqua spravuje tovární areál bývalé rožnovské Tesly. Zajišťuje v něm i čištění odpadních vod. Z areálu odcházejí kanálem, který ústí ve Valašském Meziříčí na Vsetínsku do Bečvy. První ryby podle zástupců společnosti začaly hynout zhruba až 3,5 kilometru od tohoto vyústění. Podle expertizy, na kterou se odkazují, to znamená, že je prakticky vyloučeno, aby původcem ekologické havárie reálně byla společnost Energoaqua. Dlouhodobě to tvrdí také někteří rybáři.

Ekologická havárie, kterou 20. září 2020 způsobily podle České inspekce životního prostředí kyanidy, postihla Bečvu v úseku pod Valašským Meziříčím až po Přerov. Jedovaté látky podle odborníků poškodily biotop a podmínky pro všechny na vodu vázané organismy asi na 40 kilometrech toku.

Další Babiš kauza shořela a spekuluji, že vyšumí do ztracena pokud se dotýká Našich Hochů/živitelů tak jako kauza Studénka kde se nejspíše mrtví s raněnými dopustili podvodů na Zdravotních pojišťovnách.

[kenavf]

Nedali kravám ani napít. Policie řeší smrt stovek kusů podvyživeného skotu
Zdroj: https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/c ... ntent=main

Asi robili ekologický výskum "či obmedzenie prístupu k vode zredukuje produkciu metánu".

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/kdo-mel-zaje ... i-nacisti/
Kdo měl zájem na splavnění Labe? Karel IV., Baťové i nacisti

Málokteré téma tolik hýbe veřejnou i politickou scénou. Splavnit Labe, ano či ne? Je to skvělá příležitost jak propojit Českou republiku s mořem, nebo je to jen manévr, jak prosadit nenáviděný projekt Dunaj-Odra-Labe? Málokdo ví, že myšlenku na vodní koridor jako první přinesl Karel IV., velmi vehementně jej prosazovali a realizovali bratři Baťové a Labe zajímalo i nacistické Německo.

Ve Sněmovně nyní leží Dohoda mezi ČR a Spolkovou republikou Německo o splavnění Labe. Rozpoutala bouřlivou diskuzi ve výborech, poslanci jsou kvůli ní interpelováni. Říká se, že „Labská většina“ sice vítězí, ale odpůrců je také dost. Prapor na barikádě drží především Piráti, jako zarytí odpůrci projektu Dunaj-Odra-Labe. S nimi se ozývají hlasy také ze STAN, kteří s nimi šli ve volbách do koalice.

Politici většinou opírají svá tvrzení o názory environmentalistů a ekologů, kteří odmítají splavnit Labe, protože „vodní cesta znamená zcela zásadní zásah do krajiny a stavba může zásadně změnit unikátní stanoviště chráněná Naturou 2000.“

Všichni do jednoho ale používají jeden argument: je to klička, jak prosadit kanál Dunaj-Odra-Labe. Tady se k nim přidávají i starostové dotčených obcí, a to kvůli pozemkům, na kterých je zakázáno stavět. A všichni do jednoho ukazují prstem na Miloše Zemana. Přisuzují mu to jako „nesmyslný megalomanský projekt stárnoucího muže“.

Projekt Dunaj-Odra-Labe není však jen Zemanovým bláhovým snem a nutno říci, že to nebyl prezident, kdo si jej vymyslel. Propojení Evropy po vodě má dlouholetou historickou tradici, sahající až do 14. století. Ekonomický deník přináší historický přehled.

Karel IV.
První myšlenky o propojení Dunaje a Vltavy vznikly již za vlády Karla IV, který průplav začal stavět ve snaze převést trasu zboží z Benátek do Brugg přes české území.

Na něj pak navázal i císař a český král Ferdinand III.

Nicméně první zmínka o propojení dnes tolik diskutovaného Dunaje, Odry a Labe, vzešel pak od nizozemského duchovního Lothara Vogemonta.

Následovaly další návrhy, které však nikdy nebyly dokončeny. Například v roce 1873 byl projekt schválen oběma komorami vídeňského parlamentu. K jeho realizaci však kvůli hospodářské krizi nedošlo.

V roce 1901 byl podepsán vodocestný zákon, ve kterém byla zakotvena i výstavba průplavu Dunaj–Odra–Labe. Zákon stanovil, že realizace má být zahájena roku 1904 a dokončena ve lhůtě 20 let.
Ukázka vodocestného zákona z roku 1901. Zdroj: d-o-l

Baťa
Mezi přesvědčivé zastánce výstavby vodní cesty Dunaj–Odra se řadil i podnikatel Tomáš Baťa. Po jeho smrti na tuto myšlenku navázal jeho bratr Jan Antonín, který obnovil některé dříve vybudované vodní cesty a dle projektu začal stavět nové.
Baťův kanál koncem 30.let. Foto: d-o-l

Firma Baťa zaplatila polovinu nákladů na stavbu „Baťova kanálu“ v trase Otrokovice – Rohatec, jež byla zřízena v letech 1934-1938. Vodní cesta o celkové délce 51 kilometrů byla vybavena 14 plavebními komorami.

Velkoněmecká říše
Nejúčinnější politické úsilí o realizaci projektu projevilo Německo, pro které se stala realizace průplavu D-O-L po „anšlusu“ Rakouska životně důležitou otázkou integrace říšské vodocestné sítě.

Československo se dostalo pod silný německý tlak, který nakonec vedl k podepsání Německo-česko-slovenského protokolu o způsobu uskutečnění odersko-dunajského průplavu a jeho labské větve.

Z důvodu válečného vývoje byly ale veškeré práce na průplavu i přístupových cestách v roce 1943 zastaveny.
Zdymadlo v Pardubicích bylo dokončeno v roce 1974. Na jeho zdrž navazuje trasa vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe. Zdroj: d-o-l

Současnost
Od třicátých let, kdy nacistické Německo vypovědělo všechny smlouvy k plavbě a statutu mezinárodních vodních cest, neexistoval žádný závazný dokument, který by upravoval parametry důležité pro vodní dopravu.

Ačkoliv se obě země po roce 1989 pokoušely parametry vodní dopravy sjednat, v roce 2002 vládní německá sociální demokracie a strana Zelených vepsaly do koaličního programu zákaz jakýchkoliv proplavebních a vodohospodářských úprav Labe.

S heslem „lodě se musí přizpůsobit řece“ tak na dlouhá léta nebylo možné o vodní dopravě na Labi jednat, ačkoliv je přitom vodní cestou zařazenou do základní transevropské dopravní sítě TEN-T.

Nová dohoda je tedy z historického hlediska převratným dokumentem, který má splavnost Labe na české i německé straně upravit.

Nyní čeká na ratifikaci v Poslanecké sněmovně.

[kenavf]

Stále mi nie je jasné aký tovar by tým kanálom chceli dopravovať. Už teraz má problémy železnica voči kamionom pretože kamiony sú pružnejšie a rýchlejšie a to je väčšia výhoda ako prípadný rozdiel v cene za kilometer. U toho kanálu by tá pružnosť bola ešte problémovejšia a zúžilo by sa to tak asi len na nejaký hrubý sypaný materiál. A potrebuje sa teraz taký materiál dopravovať? Je poptávka? Myslím že nie.

[kenavf]

Atomizační trysky mohou v budoucnosti pomoci s odstraňováním CO2 ze spalin

Zařízení pro sprejové zachytávání CO2 si lze představit jako komoru, do níž zespodu přichází znečištěný plyn, typicky spaliny například z uhelné nebo plynové elektrárny,

https://www.strojirenstvi.cz/atomizacni ... -ze-spalin
Asi som na chémii vtedy chýbal. Čo mi zostane ak zo spalín uholnej elektrárne pomocou zložitého a drahého atomizéru odstránim CO2? Nezostane mi v podstate vákum?(Ale určite sa mi dostane nejaký EU ekologický grant alebo zorgnizujem nejaký StartUp)

P.S. Veď to už môžem na to morské dno zatláčať/ukladať tie spaliny priamo, načo mi je atomizér?

[jura-p]

No třeba dusík, voda (pára), zbytky kyslíku, popeloviny v případě uhlí a tak.
Tím nechci hájit žádnou nesmyslnou technologii, která energii spotřebovává, což je proti smyslu elektráren.

[Ekolog]

Uvedený systém sprchovací kolony je v chemické výrobě obvyklý. Čím menší kapka, tím rychlejší proces.

Ale položím obvyklou otázku z Ostře sledovaných vlaků: Ale proč?

Je to proto, že tzv. ekologie je podvodem století, především hon na CO2. V ekologii se pohybuji přes 30 let. Něco o tom vím. Ochrana životního prostředí není řešena. Tzv. Ochrana klimatu je podvodem tisíciletí. Proč? Pro peníze.

Planeta vyprodukuje za rok 150 Gt CO2. Člověk cca 5-7 Gt. A CO2 není nejsilnějším plynem způsobujícím skleníkový efekt. Který plyn je nejsilnější. Ano, je to vodní pára. A bez vody to nejde.

Slunce je v současnosti na 400 letém maximu.
Prší tam kde jsou lesy. Lesy v Evropě sežral kůrovec.
Postup srážek do vnitrozemí velmi účině brzdí větráky.
Na polích nerostou okopaniny, luskoviny a víceleté pícniny.
Nehnojíme hnojem, ale vyhnilými výměšky betonových krav.
Obilovinami se topí v kotlích jako biomasou. A vydává se to za ekologii. Obecně při salování ligninu se do ovzduší uvolňuje více škodlivin než při spalování uhlí. Především kondenzované aromatické uhlovodíky a další šmakulády.
Jedno pole s fotovoltaickými panely o 5 MW naruší vodní režim v okruhu několika km. Vysoké teploty na povrchu.
A mohl bych mluvit ještě hodinu. Pak by mne asi zavřeli za upřímnost.

Tohle jste chtěli? Já ne. A absolutně mne nemrzí, že je mi 67 let. Aspoň se už dlouho na tento šílený svět nebudu koukat. Jen je mi líto našich dětí. Ty až vzhlédnou od mobilů, a uvědomí si co jsme jim zanechali, asi zažijí pár bezesných nocí.

[petrp]

tesat do kamene
Jen bych doplnil masivní odvodnění a zabránění přirozenému rozlití vody do přírody. Dtto způsob těžby dřeva v kopcích, kde je narušen povrch a voda je rychle odváděna do údolí atd, atd...

[kenavf]

The Tri Fuel Marine Engine Concept for Container Ships

https://www.marineinsight.com/green-shi ... ner-ships/
Niektoré lode sú dvojpalivové a niektoré aj trojpalivové -marine diesel oil, heavy fuel oil, a LNG.
Ak sa jedná o LNG tankery tak sa to týka aj hlavného hnacieho motoru. Ak je reč o trojpalivových kontajnerových lodiach tak sa jedná o palivo pre pomocné(auxiliary) motory vyrábajúce energiu počas pobytu v prístave.

[bacil]

No a některé lodě dokonce do dieselu sypou i drcené uhlí.

[kenavf]

:sipka: Tak viem o lietadlách na drtené uhlie, ale o nafte/oleji s drteným uhlím som ešte nepočul.

[jura-p]

to si umím dobře představit u kotlů, ale do válců?