Energetika

[martanus]

Děkuji, to jsem nevěděl. A není podmínkou připojení k síti i zapojení FVE modulu? Nebo v budoucnu nebude?

[mzprx]

já mám za to že ty nové inteligentní měřiče umí posílat data ven a když poslat data ven tak umí i příjímat data technicky distributoři umí odpojit kohokoli od sítě na dálku.

Co vím tak už to je u nabíječek na elektroauta. Co jim zabrání čerpat elektřinu z elektroaut bez vědomí majitel.

Pokial nemas na to specialnu sadzbu, ktoru dostanes az po revizii toho obvodu stykaca na odpojenie (blokovanie) vysokeho odberu, tak sam elektromer v sebe nic ako stykac nema. Takze si to nespravne pochopil, elektromer ma v sebe len ten prijimac, ktoreho vystupom je len bezpotencialovy kontakt rele.
Tu cast, co blokuje spotrebic s vyssim odberom si musis vybudovat na vlastne naklady sam, dat si spravit reviziu a az nasledne ti na tvoju ziadost zmenia sadzbu za vyhodnejsiu (typicky 20h nizka, 4h vyssia cena). Cize dialkovo su blokovane len spotrebice, ktore ty chces a ak je ti jedno, ze zaplatis viac, mozes vytiahnut 3f zastrcku zo spinanej zasuvky a dat ju do nespinanej zasuvky. Vysledkom bude, ze zaplatis viac za elektrinu odobranu v case, ked je platna vyssia sadzba v case odberovej spicky. Zacina sa to vyplacat od odberu cca. 8MWh, ale v CR to moze byt inak.
https://www.mylms.cz/hdo-a-nocni-proud- ... e-funguje/

[kenavf]

Nejaká inteligentná obojsmerná komunikácia medzi odberným miestom a rozvodnou sieťou/distributorom bude do budúcna musieť byť hlavne kvôli elektromobilom a zdielanými bateriovými úložiskami, zdielanou bateriou v elektromobile.
Ak bude na ulici veľa elektromobilov a vrátia sa domov z práce cca v rovnakú dobu a budú chcieť dobiť tak by mohlo hroziť že preťažia ističe na danej ulici. Myslím že sa tomu hovorí zdielané ističe. Ak je na ulici 10 domov a každý má istič 3 x 25A tak ulica nemá 250Ampérový istič ale podstatne menší(neviem aký) a ten by nemusel utiahnuť 10 domácností a 20? elektromobilov naraz, takže to bude potrebné riadiť a to nabíjanie spínať postupne alebo im regulovať príkon(IoT ??).

PS
1.Domácnosti majú najväčší odber medzi 17-19 hodinou.(varenie, pranie, žehlenie,...=za energetické problémy môžu manželky)
2.Neviem aké najväčšie nabíjačky na elektromobil sa dajú inštalovať doma(kW)
3. Istič 3 x 25A 400V prenesie maximálne koľko kW? Je to 30kW?

[Ekolog]

Pro hvězdu je to P=1,732*U*I*cosφ. Takže výkon třífázového jističe při 25 A činí 1,732*230*25*0,95=9 461 W = 9,5 kW. Počet hodin při nabíjení baterie elektromobilu si každý již spočte sám. Účinnost nabíjení u jednotlivých článků neznám.

[kenavf]

Uvažoval som nie o hviezde ale o trojuholníku. Alebo je v tom nejaký problém?
Ale i tak ti vyšlo 9,5kW pre jednu fázu, takže tri fázy by boli 28,5kW? Alebo je to kompenzované tým koeficientom 1,7?

[Ekolog]

Mám tam chybu. Dosadil jsem napětí pro trojúhelník, nikoliv pro hvězdu. Díky za připomenutí. S právně je do hvězdy 1,732*400*25*0,95=16,45 kW. Vzhledem ke skutečnosti, že napětí ve fázích je u každé fáze v daný okamžik jiné, nelze dáti 3x, ale jen druhá odmocnina ze 3. Vychází to i z grafického řešení problému.

[bacil]

To by platilo v případě elektroměrů typu Křižík který měří součet energie tří fází. Jenže u nás máme světový unikát a měříme energii po fázích to znamená že musíme měřit proud v každé fázi a napětí každé fáze a potom se toto je jednoduše sečte. Pouze v případě velkých odběratelů mají tito měření energie správně.

Takže v těžké republice měříme odběr 3x 25Ax230V což je celkem 17250 W (stejně jako u 3x400) ale už nezjišťujeme jestli třífázová energie jednou fází koriguje nesymetrii sítě a toto platí koncový spotřebitel.

Takže to bude ještě zábava a očekávám jakou taškařici na koncové spotřebitele vymyslí aby měli účinnost rozvodné soustavy více než 100% jak jsou už asi 10 let na to zvyklí.

[kenavf]

▲Takže tvrdíš že u nás tri jednofázové merače príkonu(na každej fázy) namerajú iný príkon ako jeden trojfázový?

[bacil]

Nespravedlnost měření el. energie po fázích | s Dr. Pavlem Hrzinou
https://www.electrodad.cz/nespravedlnos ... em-hrzinou
Mluví o FVE, ale stejný problém s účtováním je i u 3F motorů a traf - kompenzují síť a platí ten kompenzační výkon zákazník jako 2x spotřebu. Pokud máte 1F spotřebič na 400V, tak současné elektroměry taky naměří bludy.

Sice už bysme to mít neměli, ale sme v česku
https://www.solarninovinky.cz/lex-oze-2 ... 10-letech/

Měření energie digitálně je poměrně velký problém, je to mnohem složitější než to vypadá - zatímco elektromagnetický elektroměr je schopen rozlišit okamžitý směr energie (točí se naopak nebo ho zastaví brzda), tak u digitálního se toto vyhodnocuje až v rámci několika period (zpravidla 10).

[bacil]

Experti od počítačů prohlašují, že energetickou síť lze snadno vyřadit rádiovým útokem a navrhují mnohem horší řešení písmenkama které zná každý
https://www.chip.cz/bezpecnostni-expert ... jednoduchy

...přitom je potřeba výkon stovky kW a anéínu vysokou stovky m, to fakt má každý položené u klávesnice jako u navrhovaných řešení.
https://www.smart-energy.com/wp-content ... inrich.pdf

[Alchymista]

https://www.ac24.cz/zpravy-z-domova/iva ... en-podvod/ +VIDEO
Ivan Noveský: Lipská burza je jen podvod

Ivan Noveský (expert na energetiku, pozn. red.) se v rozhovoru vyjádřil, že je Lipská burza pouhý podvod. (Foto: archiv)

LIPSKÁ BURZA JE PODVOD
I.Noveský
Jen tam úmyslně opisují vždy tu nejvyšší možnou cenu, za kterou potom ČEZ prodává rolníkům doma exředitel Čezu J. Míl…Čez nemá povinnost opisovat ceny z cizí burzy!

Pro tuhle mega sviňárnu ODss aspol. to naši předci asi nestavěli, hmm? pic.twitter.com/3hBwVTQqlN
— Sidneypoi (@Sidneypoi1) January 30, 2024

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/stop-ruske-e ... ci-kremlu/
Stop ruské elektřině! Pobaltské státy se připravují na tvrdou reakci Kremlu

Litva, Lotyšsko a Estonsko se v sobotu ráno odpojily od rusko-běloruské energetické soustavy BRELL a synchronizují své přenosové soustavy s evropskou sítí. Bude to další rána pro rozpínavou Moskvu. Vilnius, Riga a Tallinn se proto připravují na tvrdou odvetu ze strany Kremlu.

Jako první se odpojila Litva, kterou po hodině v 9:00 místního času (8:00 SEČ) následovaly Lotyšsko a Estonsko. Pobaltské státy tím ukončily historii tohoto vazalství, které se táhne již hluboko od dob studené války. Očekává se tvrdá reakce Ruska, pro Moskvu to bude po různých sankcích kvůli válce na Ukrajině další ponížení a navíc způsobené zeměmi, které před 35 lety spoluvytvářely Sovětský svaz. Proto se Vilnius, Riga a Tallinn připravují na nejhorší.

Pro Pobaltské státy to bude historický úspěch, až ve dnech 8. do 9. února sesynchronizují své elektrické rozvodné sítě s kontinentální evropskou sítí. Tento klíčový krok představuje významný krok směrem k energetické nezávislosti a chrání region před potenciálním vydíráním ze strany Kremlu, který již dlouho používá energii jako geopolitickou zbraň.

Po celá desetiletí se pobaltské státy spoléhaly na Ruskem kontrolovaný energetický systém BRELL, pozůstatek sovětské minulosti, který váže Bělorusko, Rusko, Estonsko, Lotyšsko a Litvu na podmnožinu Ruskem kontrolovaného energetického systému, IPS/UPS.

Do února 2022 byla součástí IPS/UPS Ukrajina. Tato závislost učinila pobaltský region zranitelným vůči vnějšímu vlivu a manipulaci, protože rezervní systémy systému a řízení frekvence jsou řízeny Moskvou. Ale totální invaze Ruska na Ukrajinu zdůraznila naléhavost akutního řešení tohoto nepředvídatelného rizika.

Synchronizace s evropskou kontinentální sítí však není pouze technickým vylepšením – je důkazem toho, že Pobaltské státy patří do systému evropských provozovatelů přenosových soustav a že dodržují pravidla provozu, trhu a rozvoje soustavy ENTSO-E. Synchronizace zpřetrhá poslední významné vazby na energetickou sféru Moskvy a integruje pobaltské země do evropského energetického trhu, čímž zajistí stabilní a bezpečné dodávky energie.
Příprava na odvetu

Posledních několik týdnů bylo v pobaltských státech obdobím nervózních příprav na to, co se bude dít o víkendu. Rozsah těchto akcí dobře odráží napětí ve vztazích mezi těmito zeměmi a Ruskem.

Od poloviny ledna litevští energetici speciálně posilovali ochranu spojení LitPolLink, klíčového propojovacího vedení, které je jediným pozemním energetickým mostem mezi evropskou soustavou a pobaltskými státy. To má zabránit podivným blackoutům a možná i sabotážím), které se odehrály v posledních měsících v Baltském moři. Jedná se například o poškození napájecích kabelů EstLink 2 nebo NordBalt. První připojení – vedoucí z Estonska do Finska s výkonem 658 MW – bylo poškozeno v prosinci 2024. Druhé , propojující Litvu se Švédskem o výkonu 700 MW, bylo poškozeno v listopadu téhož roku. Došlo tak k poškození dvou ze tří podmořských kabelů z pobaltských států do EU – EstLink 1 – dvojí připojení k EstLink 2 s kapacitou 358 MW.

Pobaltské státy již více než deset let prokazují odolnost a odhodlání se od ruské soustavy odpojit. Plán synchronizace, který v roce 2018 podepsali předsedové vlád pobaltských států a Polska, znamenal zahájení rozsáhlých příprav. Evropská komise byla velmi nápomocná při vytváření plánu integrace baltského trhu s energií (BEMIP), v němž je synchronizace zásadním aspektem. ENTSO-E spolu s Institutem energetiky v Gdaňsku, který provedl klíčové studie o synchronizaci, hrála v zákulisí prvořadou roli. Estonsko, Lotyšsko a Litva významně investovaly do modernizace svých energetických sítí a posílení infrastruktury. Mezi hlavní události patří modernizace sítě pro zajištění kompatibility s provozem synchronně propojené oblasti kontinentální Evropy, instalace synchronních kondenzátorů pro stabilizaci frekvence a napětí, nasazení bateriových úložných systémů pro zvýšení spolehlivosti sítě a řízení kolísání dodávek a zlepšení IT systémů prostřednictvím posílených provozních technologií a opatření v oblasti kybernetické bezpečnosti.

Tím přípravy nekončí. Energetici a bezpečnostní složky pobaltských států výrazně omezili přístup k zařízením kritické energetické infrastruktury, zejména do energetických dispečinků a dalších zařízení provozovatelů soustav. Na mnoha místech se také objeví také speciální antidronové systémy a zajištěny budou i fyzické prostředky ochrany proti potenciální sabotáži. Tajné služby Litvy, Lotyšska a Estonska, stejně jako spojenecké země v rámci NATO nebo EU, pracují na plný výkon.

Rusko vede válka takřka všude, i v kybernetickém prostoru. Proto Estonsko dokonce uvedlo do pohotovosti speciální jednotku dobrovolných dobrovolníků nazvanou Estonská obranná liga, která má chránit zemi před kybernetickými útoky. Podobná bezpečnostní opatření přijaly i sousedící země, v Litvě i v Lotyšsku mají být v pohotovosti speciální týmy CERT (Computer Emergency Response Teams – pozn. red.) schopny reagovat okamžitě, bez ohledu na denní nebo noční dobu.

Polskie Sieci Elektroenergetyczne (PSE) jsou také v pohotovosti. Spojení LitPolLink je již delší dobu hlídáno vrtulníky vlastněnými společností PSE. Stroje jsou vybaveny specializovaným zařízením pro kontrolu infrastruktury a detekci hrozeb v jejím okolí.
Bye, bye Moskvo

Historie systému BRELL – zkratka pro Bělorusko, Rusko, Estonsko, Lotyšsko a Litvu – sahá až do 60. let 20. století, do doby, kdy Litva, Lotyšsko a Estonsko ztratily svou nezávislost ve prospěch Sovětského svazu. Prvkem posílení sovětské kontroly nad těmito zeměmi byly mimo jiné energetické vlivy – a k jejich uplatnění byla zapotřebí specifická infrastruktura, proto BRELL.

Základní model tohoto systému má prstencový tvar, který se táhne od pobaltských států až po Moskvu. Skládá se především z výkonných energetických dálnic v Rusku a Bělorusku, které přenášejí elektřinu o napětí až 750 kV. BRELL se skládal ze dvou menších prvků: Baltic Integrated Power System (BIPS) a Integrated/Unified Power System (IPS/UPS). Obě tyto části jsou vzájemně synchronizovány. Klíčové faktory umožňující kontrolu nad systémem i kontrolu nad energetickou bezpečností Litvy, Lotyšska a Estonska tak spočívají v rukou Kremlu. To je důvod, proč vlády ve Vilniusu, Rize a Tallinnu dlouho plánovaly přerušení elektrických vazeb s Ruskem a Běloruskem.

Rozhodnutí v tomto ohledu bylo učiněno v roce 2018. V roce 2024 pak provozovatelé pobaltských energetických systémů – Elering (Estonsko), Latvijos AST (Lotyšsko) a Litgrid (Lotyšsko) – zaslali ruským a běloruským provozovatelům prohlášení, že dohodu, zakládající BRELL, už neobnoví.

Úsilí o elektrickou nezávislost na Moskvě vydatně podpořila Evropská unie z fondů CEF ve výši 1,2 miliardy eur, které pokrývají 75 procent investičních nákladů.

Klíčovým partnerem pro Pobaltské země je Polsko, jak se ukázalo v průběhu synchronizace Ukrajiny s Evropou v roce 2022. LitPol Link, propojení mezi Litvou a Polskem, které bylo spuštěno v roce 2015, napomohlo usnadnění výměny energie a nouzové podpory. Plánovaná výstavba Harmony Link, druhého synchronního propojení mezi Polskem a Litvou, které by mělo být dokončeno do roku 2030, pak má integraci trhu a energetickou bezpečnost regionu posílit.

Rusko toto opatření samozřejmě neuvítalo a Kreml použil různé pokusy k narušení procesu synchronizace, a to včetně kybernetických útoků zaměřených na kritickou energetickou infrastrukturu nebo pokusů o kompromitaci IT systémů. Propagandistické a dezinformační kampaně se snažily zasít do společnosti pochybnosti šířením falešných zpráv o rostoucích účtech za energie. Znepokojivé navíc je, že nedávné incidenty poškození podmořských kabelů a potrubí v Baltském moři nevylučují ani fyzickou sabotáž.

Kreml může začít tvrdit, že Kaliningrad, jeho exkláva a bývalý Königsberg, je v ohrožení. Enkláva se totiž stane energetickým ostrovem. Tato situace se proto řeší více než deset let a testy prováděné od roku 2019 se ukázaly jako úspěšné. Kaliningrad má čtyři tepelné elektrárny: jednu uhelnou a tři plynové. Kromě toho enkláva rozšířila své kapacity pro skladování plynu a na svém pobřeží má plovoucí terminál LNG. Spolu s plynovodem z Běloruska přes Litvu zajišťují tyto zdroje potřebné dodávky plynu pro výrobu elektrické energie.

Navzdory pečlivým přípravám na odpojení od ruské přenosové sítě zůstává hrozba reakce Kremlu velmi vážná.

Cesta k synchronizaci energetických soustav Pobaltských států byla dlouhá a plná výzev. Jedná se ale o jednoznačný historický krok směrem k energetické bezpečnosti a suverénnější budoucnosti těchto zemí. Energetická nezávislost pobaltským státům umožní vytyčit si vlastní energetický kurz, bez vnější manipulace. A posílí i širší vizi bezpečného, propojeného a odolného evropského trhu s energií.

[Alchymista]

https://realisticka.cz/2025/02/17/zaved ... i-inflaci/
Zavedení nových emisních povolenek na PHM a topení zdevastuje ekonomiku a vyhrotí inflaci
autor: Milan Smutný

Každá česká domácnost a podnik za elektřinu platí kvůli emisní povolence cenu 1 kWh zvýšenou asi o jednu korunu. Z výnosů emisních povolenek pak většinově Evropská komise přerozděluje v zemích EU stamiliardové částky v eurech, kterými dotuje hlavně zase nové instalace solárů a větrníků, považované za „čisté zdroje“. Jejich emisní výroba, doprava převážně z Číny a recyklace se emisně hodnotit nesmí. Kromě toho dalších 0,60 Kč je přirážka ke každé spotřebované kWh, kterou kasírují majitelé solárních elektráren za naprosto skandálně parlamentem a vládou nastavené výkupní ceny elektřiny (12,50 Kč/kWh s inflační doložkou na 20 let). Mimochodem v Německu tato podpora stojí v přepočtu 1,80 Kč/kWh a platí ji německý státní rozpočet stejně jako obrovské investice do sítí.

Za léta 2010 až 2030 takto solární baroni v ČR zinkasují na 800 miliard korun, tedy v podstatě částku, za kterou (bez nákladů na financování) jihokorejská KHNP přislíbila postavit čtyři nové velké jaderné bloky. Ještě dodejme, že zatímco za finančního dotačního boomu do 31. 12. 2010 postavené solární elektrárny s kapacitou 2 GW po roce 2030 zřejmě okamžitě skončí svou výrobu, která bez dotační podpory na technicky zastaralé systémy nedává ekonomicky smysl, čtyři jaderné bloky s instalovanou kapacitou 4,2 GW postavené do 40. let mohou spolehlivě vyrábět stabilní elektřinu až do 21. století.

V roce 2023 Evropská komise a Evropský parlament schválily zavedení nových emisních poplatků, tzv. EU ETS2. Jde o rozšíření emisních povolenek na veškerou spotřebu fosilních paliv, včetně pohonných hmot pro auta nebo na uhlí a zemní plyn pro domácí vytápění. Dřívější dohody, s nimiž Česko za vlády premiéra Petra Fialy souhlasilo, počítají s vybíráním povolenek v rozšířeném režimu emisních daní od počátku roku 2027. Od loňského roku ovšem hlavně politikům ODS došlo, co podstatné zdražení života lidí nové emisní daně mohou politicky znamenat pro jejich znovuzvolení, a vláda ČR tak od loňska vyzývá k přehodnocení systému, nebo alespoň k jeho odložení.

Pochopení pro odklad už dalo najevo Slovensko, Bulharsko, Itálie nebo Polsko, které nyní Unii předsedá. Polský premiér Donald Tusk vnímaný jako silně probruselský v naprosto bezprecedentním prohlášení před poslanci Evropského parlamentu dle listu The Guardian 22. ledna řekl, že zavedení ETS2 by „znamenalo konec demokratických vlád v EU“. Zvrátit už odhlasovanou unijní legislativu by znamenalo získat pro změnu tzv. kvalifikovanou většinu, tedy souhlas nejméně 15 z 27 zemí EU, přičemž současně tyto země musí reprezentovat alespoň 65 % obyvatel EU a pak vše musí odsouhlasit také Evropský parlament.

Nicméně tlak evropské byrokracie a podvolených národních vlád a parlamentů funguje. Už je i v Česku hotová vyhláška, dle níž se začnou petrolejářské firmy na nový režim chystat. Loni Parlament ČR schválil zákon, jenž část této dohody překlápí do české legislativy, takže již platí od letošního ledna. Ministerstvo životního prostředí pod vedením velkého stoupence zelené tranzice a masivních dotací, lidovce Petra Hladíka, k němu sepsalo vyhlášku. V připomínkové řízení se v únoru k ní mají vyjádřit další ministerstva, přičemž Hladíkův úřad zdůrazňuje nutnost „neprodleného schválení“, aby mohly uhelné, plynařské a petrolejářské firmy vše od letoška řádně spočítat a od ledna 2027 začne stát, potažmo Evropská komise, emisní daně přenesené samozřejmě na koncového spotřebitele kasírovat.

Na jedné straně vláda Petra Fialy před volbami občanům před bruselskou zelenou knutou verbálním odporem proti ETS2 ukazuje „ramena“, na straně druhé „karavana ideologie Green Dealu“ EU a podvoleného Česka jede bezohledně dál v prosazování dekarbonizace bez ohledu na „štěkající psy“ v podání zoufalých průmyslníků a zbídačovaných domácností. Ať si nějaký Donald Trump v Bílém domě ve Washingtonu říká a podepisuje jako na běžícím pásy anti zelené exekutivní příkazy, my v EU přece podle šéfky EK Ursuly von der Leyenové v Green Dealu neochvějně pokračujeme.

Redaktor Seznamu Zprávy Jiří Nádoba je prokazatelně svými zprávami a komentáři znám jako rozhodný stoupenec „světlých zelených zítřků“ a příkladný tvrdý kritik „uhelných baronů“ (což je termín slušící leda tak době převzetí moci Gottwaldovou KSČ v roce 1948) v podání velmi úspěšných podnikatelů Pavla Tykače a Daniela Křetínského. Na zdaleka největší tuzemskou uhelnou firmu ČEZ si redaktor Nádoba ovšem netroufá. V úterý 11. února Jiří Nádoba zveřejnil článek, v němž bezohledně a lživě bagatelizuje dopad nových emisních povolenek na životní úroveň v Česku a také na růst inflace. Jak ve svém článku na Seznamu Zprávy napsal, „fosilní zdroje to sice zdraží, ale čistší konkurenční technologie pak mají na trhu lepší šanci se uchytit. Navíc se vyberou peníze, ze kterých lze dekarbonizaci dotovat.“

Pojďme se podívat, jak redaktor Nádoba sdělující čtenářům Seznamu Zprávy, tedy nejčtenějšímu portálu v Česku vůbec, brzkou budoucnost nových zelených daní prakticky pro 10,9 milionu obyvatel Česka. Cíleně lakuje situaci na růžovo, tedy ve své zapálenosti pro zelenou tranzici spíše “ na světle zeleně“, když zdražení PHM bagatelizuje částkou 2 koruny na litr. Pan Nádoba přitom bohapustě opakovaně lže a rozšiřuje fake news.

EU v roce 2023 sdělila, že cenu emisní povolenky ETS2 na jednu tunu emisí CO₂ z pohonných hmot chce stanovit na 45 eur. Co to znamená reálně? Autor článku požádal o analýzu dopadů na cenu PHM profesora ČVUT Jana Macka, který spolu se svými kolegy došli k následujícím výpočtům. Pokud bude povolenka pro začátek 45 eur, jak slibuje Evropská komise, tak jeden litr nafty (NM B7) zdraží o 4,57 Kč včetně 21% DPH, ale bez započítání spotřební daně, která má na běžné ceně motorové nafty (počítáno 35 Kč/l) podíl přes 28 %.

Kdyby se laskavý a edukovaný čtenář chtěl zamyslet nad výpočtem špičkových techniků z ČVUT pro naftu, tak je stručně pro naftu zde: emisní faktor 94g CO₂/MJ, tedy 338,4 g CO₂/kWh, při hustotě 0,84 kg/dm³ je výhřevnost 42,5 MJ/kg, 35,7 MJ/dm³ a 9,92 kWh/dm³, emise na dm³ činí 3,3558 KG CO₂/dm³, emisní poplatek ETS2 = 45,00 €/t CO₂ při kursu 25 Kč/€ = 1,13 Kč/kg CO₂. Podíl daní na pohonných hmotách je transparentně popsán na portále kurzy.cz.

Pokud jde o benzín (BA E5), tak při ceně 45 eur za tunu CO₂ bude litr benzínu dražší o 4,17 Kč včetně 21% DPH. Ale zase bez započítání spotřební daně, která se na běžné ceně benzínu (uvažováno 35,60 Kč) podílí 36 %.

Výpočet pro benzín je následující: emisní faktor 94 g CO₂/MJ, 338,4 g CO₂/kWh, při hustotě 0,78 kg/ dm³ a výhřevnosti 41,8 MJ/kg, 32,604 MJ/ dm³ a 9,06 kWh/ dm³, emise na dm³ činí 3,064776 kg CO₂/ dm³, pak emisní poplatek ETS2 = 45 €/t CO₂ při kursu 25 Kč/€ = 1,13 Kč/kg CO₂.

Páně redaktora Nádoby článek je ale ještě násobně lživý, protože z nějakých důvodů předjímá (asi aby předem varoval, že to může být horší), že emisní povolenka za tunu CO₂ pro benzín a naftu přijde na 65 eur. V tom případě ale cena nafty bude dle výše uvedených kalkulací navíc zatížena emisní pokutou 6,63 Kč za každý litr a cena benzínu 6,05 Kč za každý litr. Jinými slovy, každé načerpání plné 50litrové nádrže na benzín či naftu bude stát navíc přes 300 korun zvláštní emisní daně než dosud a významně zdraží provoz osobních, užitkových a samozřejmě i nákladních automobilů, případně i lokomotiv a stavebních strojů, samozřejmě také sanitek či hasičský cisteren a v neposlední řadě vozidel Armády ČR. Znovu podotkněme, že bez započítání spotřební daně. A jak známo, vlády se jen velmi neradi zříkají výběru daní, když jen současné daně přinášejí z benzínu a nafty státnímu rozpočtu ČR kolem 100 miliard korun ročně.

Situace ale vypadá daleko hrozivěji. List Münchner Merkur už v říjnu 2023 varoval, že benzín od roku 2027 zdraží podstatně více, zřejmě kvůli daleko dražší ceně emisní povolenky. Ta může za tunu CO₂ být mezi 100 až 300 eur. List se přitom odvolává na opravdovou autoritu: na německý think-tank Agora Energiewende, z něhož vzešla řada současných špičkových vládních politiků německé strany Zelených a jemuž hlavně úřad ministra hospodářství a ochrany klimatu Roberta Habecka velmi pozorně naslouchá, pokud tento think-tank dokonce přímo klíčové vládní zelené dokumenty sám nesepisuje. Není se co divit, že německý Bundestag 31. ledna schválit návrh na plnou implementaci unijního zákona o ETS2 včetně zatím neupřesněného cenového zvýšení pohonných hmot a topení pro bydlení. Ale pozor, pro přijetí zákona hlasovaly nejen levicové SPD a Zelení, ale také konzervativní opozice CDU/CSU. Jak dokládá videozáznam ze zasedání Spolkového sněmu, proti hlasovaly frakce pravicové AfD a liberální FDP, strana Levice a ultralevicová Aliance Sahry Wagenknechtové (BSW) se hlasování zdržely.

Německý časopis Cicero k tomu poznamenal, že daleko vyšší cena povolenek ETS2 je pravděpodobná, jestli má být dosažen unijní cíl snížit emise CO₂ do roku 2030 o 55 % (viz legislativní balíček Fit for 55) a v roce 2050 má být celá EU emisně neutrální. Ovšem Německo si stanovilo dosáhnout tohoto cíle již v roce 2045 zřejmě pod údernickým heslem GDF – „Green Deutschland First!“ Magazín Cicero tedy spočítal, že prvního ledna 2027 vyskočí cena benzínu a nafty na stojanech německých čerpaček z 1,85 eura na litr (46,50 Kč) na 2,30 eura (57,70 Kč). Jinými slovy, zřejmě nejen v Německu přijde plná 50litrová nádrž benzínu a nafty zhruba na 3000 korun.

Současné ceny pohonných hmot v Německu odrážejí již zavedené přísné německé regulace emisí. Podle ADAC stála daň z fosilních paliv CO₂ zavedená speciálně v Německu už v roce 2021 zpočátku 25 eur za tunu oxidu uhličitého. U litru paliva to znamenalo zvýšení ceny o 7 (benzin) až 8 centů (nafta), to znamená asi o dvě koruny. Daň se postupně zvyšovala. Nyní má Německo v „předstihu“ před normami EU emisní daň 55 eur za tunu CO₂ na PHM. Od počátku roku 2025 činí cena za tunu CO₂ 55 eur. Podle ADAC to již odpovídá přirážce přibližně 17 až 19 centů u benzinového čerpadla (asi až o 5 Kč na litr). Nepochybně si už letos o něco více libují a na růstu výtoče PHM participují zvláště pumpaři na české straně společné hranice s Německem.

Nezapomeňme na vytápění rodinného domu zemním plynem, kdy spotřeba může činit kolem 30 MWh plynu ročně. Průměrná německá domácnost ročně od roku 2027 zaplatí navíc emisní daň 1200 eur, tedy přes 30 000 korun. Emisní daň na topení uhlí má být cíleně likvidační, aby majitelé těchto zdrojů přešli ihned na ekologičtější druh vytápění.

Evropská komise v kontextu zavádění ETS2 sdělila, že má k dispozici nouzový nástroj, a to jednoduše vrhnout na trh větší objem obchodovaných povolenek, aby případně srazila neúnosný růst ceny emisní povolenky ETS2. Ale vše bude prý v „rukou trhu“. To je však povoleno maximálně jednou ročně, a to pouze v případě, že cena za tunu CO₂ stoupne ve dvou po sobě jdoucích měsících nad 45 eur. Připomeňme, že v případě první emisních povolenek EK slíbila jejich kontrolu obchodováním v pásmu 5 až 20 eur za tunu CO₂. Výsledek? Už jsme zaznamenali spekulativní cenu přesahující 100 eur a cena emisních povolenek doslova devastuje výrobu elektřiny a tepla z uhlí v ČR natolik, že do dvou let hrozí skončit energetické uhelné zdroje bez reálné náhrady. K 10. únoru činila cena emisní povolenky 82,94 eura.

Laskavý čtenář jistě uzná, že peníze ztělesňují mj. moc. Peníze z emisních povolenek jsou klíčovým nástrojem Evropské komise k přerozdělování, když nyní pomineme obchod s nimi v rukou spekulantů po celém světě. Komise chce nyní v rámci svého programu „Kompas konkurence“ v reakci na zoufalé zaostávání EU vůči ostatnímu vyspělému světu zjednodušit 200 různých unijních programů dotací na pouhé tři fondy. Ale právě Brusel ve snaze uzurpovat si stále více centrální moci bude každému národnímu státu v podstatě nařizovat, komu a za jakých podmínek tyto dotace z výnosů emisních povolenek budou přiděleny. A jak říká známé přísloví, každý pes rád líže ruku svého pána, když mu dává žrádlo do misky. Proto objektivně nebude mít Komise nijaký zájem na nízké ceně emisních povolenek, ba právě naopak.

Komise už předem vycítila, že nové emisní daně ETS2 budou pro desítky milionů občanů EU znamenat velký problém pro jejich propad životní úrovně. Proto pro léta 2026 až 2032 ustanovila zvláštní „Sociálně-klimatický fond“ v hodnotě 65 miliard eur. Na chudé v České republice z toho připadlo 50 miliard korun. To zní jako pěkný balík, ale jen do doby, než ho rozpočítáme na potřebné. Jestli podle společnosti Kantar je v ČR jeden milion lidí pod hranicí chudoby a dva se k této hranici rychle blíží, tak to pro tři miliony Čechů znamená v daném sedmiletém období „pomoc“ proti dopadům nových emisí ETS2 v průměru 200 korun měsíčně na jednoho člověka. Tedy asi třeba na nákup 3-4 litrů emisně zdražených pohonných hmot. No hurá! Česká vláda si je už odpovědně vědoma faktu, že miliony Čechů dopravně (nejen) zchudnou. Inu ustavila na to meziresortní komisi, která chrlí iniciativní návrhy spojené samozřejmě s dotacemi. I na v obci sdílené elektrické kolo. V listopadové slotě a potřebě velkého rodinného nákupu bude o takové sdílené kolo nepochybně zájem… Ne, to není satira, to je realita zápisu z jednání komise, který má autor článku k dispozici.

Malí spotřebitelé nezůstanou v dekarbonizační válce vedení Evropskou komisí sami. Zatímco například námořní doprava zahrnující ve světě mj. 60 000 obřích obchodních kontejnerových lodí, které klíčově zajišťují obchod mezi kontinenty, byla emisními povolenkami ETS1 zatížena od roku 2024 jen ze 40 %, od letoška to bude ze 70 % a od roku 2026 zaplatí provozovatelé všech námořních lodí využívajících přístavy v EU do pokladny Evropské komise 100% míru emisních daní/povolenek v závislosti na produkci CO₂. Od roku 2026 plně zatíží emisní daně také letecký provoz, takže možná miliony turistů se kvůli daleko dražším letenkám zřeknou dovolené ve Středomoří. Co udělají unijní země jako Řecko, Itálie, Francie, Španělsko či Portugalsko v případě následného obrovského výpadků příjmů z turistiky? Asi dostanou další dotace proti chudobě.

I když průmysl masově opouští prostor Evropské unie v důsledku nepřijatelných cen elektřiny a plynu, stejně jako zelené regulace a byrokracie, dovoz klíčových a životně nezbytných průmyslových produktů Brusel od 1. ledna 2026 zkontroluje a zreguluje formou nových importních emisních daní, aby prý nebyla ohrožena konkurenceschopnost evropských firem. Ty ovšem mezitím pod tlakem zelené regulace zbankrotují nebo se přesunou do zámoří. Týká se to dovozu do EU elektřiny, cementu, železa, oceli, hliníku, umělých hnojiv, a dokonce i vodíku, který je klíčový v regulacích EU pro nahrazení emisního zemního plynu od ledna 2036 a který nejsou Německo i Česko a další státy s to samy v dostatečném objemu (zatím v limitně žádném) vyrábět a potřebují ho masivně dovážet.

Na závěr zůstává možná ještě horší zpráva. Protože pohonné hmoty a jejich ceny se podobně jako ceny elektřiny a plynu zásadním způsobem promítají do nákladů na dopravu všeho zboží a služeb, v poněkud zjednodušené formě lze s velkou mírou pravděpodobnosti tvrdit, že míra jejich plánovaného zdražení je rovna míře růstu inflace. Bude cena PHM od ledna 227 a s ní i inflace postupně vyšší o 10 či až o 30 %? Chystáme se tak plánovitě znovu vypustit tygra inflace z klece, který stejně jako v letech 2020-2023 s kumulativní mírou inflace 35-40 % bezohledně sežere naši přítomnost i budoucí prosperitu a přiloží zápalku k sudu rostoucí sociálně-ekonomické a politické konfrontace.



Odkazované zdroje:

Kód: Vybrat vše

https://www.theguardian.com/world/live/2025/jan/22/olaf-scholz-emmanuel-macron-france-germany-europe-live?

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-finance-pumpari-dostanou-noty-jak-hlasit-odber-paliv-a-casem-pridat-fosilni-pokutu-269738

https://www.kurzy.cz/kalkulacka/spotrebni-dan-benzin-nafta/

https://www.merkur.de/wirtschaft/preis-tanken-ploetzlich-38-cent-teurer-experten-warnen-vor-preisanstieg-durch-co-zr-92590119.html

https://www.cicero.de/wirtschaft/gesetz-zum-eu-emissionhandel-ets-ii-bundestag-beschliesst-drastische-co2-preiserhohung

https://dserver.bundestag.de/btd/20/147/2014775.pdf

https://www.bundestag.de/mediathek/plenarsitzungen?videoid=7629173#url=L21lZGlhdGhla292ZXJsYXk/dmlkZW9pZD03NjI5MTcz&mod=mediathek

https://www.adac.de/rund-ums-fahrzeug/auto-kaufen-verkaufen/kfz-steuer/co2-steuer/

https://eur-lex.europa.eu/legal-content/DE/TXT/PDF/?uri=CELEX:32023R0955

https://www.ft.com/content/17567fa9-aa33-4cca-bc7a-1b0a66555fc6

https://eur-lex.europa.eu/legal-content/DE/TXT/PDF/?uri=CELEX:32023R0956

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/ministr-vlce ... -lex-plyn/
Ministr Vlček chce zastavit boom mařičů elektřiny. Stopku vloží do novely Lex Plyn

Stát chce zabránit masivní výstavbě takzvaných mařičů elektřiny. Tedy zařízení, která v době přebytku elektřiny na trhu a záporných cen část nadbytečné energie spotřebují bez dalšího užitku. Podle pozměňovacího návrhu, který předložil přímo ministr průmyslu a obchodu a také poslanec Lukáš Vlček (STAN), nebude možné mařiče zapojit do poskytování služeb výkonové rovnováhy pro společnost ČEPS.

„Poskytovatel podpůrných služeb a poskytovatel flexibility podle energetického zákona nesmí k poskytování podpůrných služeb nebo flexibility používat elektrické zařízení, pokud není zajištěno efektivní další využití elektřiny spotřebované v tomto zařízení. Prováděcí právní předpis stanoví způsoby efektivního dalšího využití spotřebované elektřiny,“ uvádí se v pozměňovacím návrhu, který předložil ministr Vlček.

Mařiče elektřinu na teplo, které není účelně využito, ale obvykle je vypuštěno přímo do atmosféry, což v důsledku přispívá k ohřívání planety. „I když se jedná z pohledu podpůrných služeb o kapitálově nejlevnější zařízení pro jejich poskytování, z pohledu hospodaření energií jsou společensky nežádoucí. Důvodem je, že z trhu vytěsňují ta zařízení, která záporné regulační služby taktéž dodávají, současně však energii nemaří, ale jiným způsobem ji účelně využívají,“ uvedl dále ministr a poslanec Lukáš Vlček ve svém návrhu.

Zatím jediný pozměňovák

Vedle příslušné úpravy v energetickém zákoně Vlček navrhuje stanovit v zákoně o hospodaření energií poskytovateli podpůrných služeb a poskytovateli flexibility explicitní zákaz používat zařízení, které elektřinou plýtvá bez užitku. Kontrolou dodržování tohoto zákazu bude pověřena Státní energetická inspekce. Pokuta za porušení nových pravidel bude dosahovat až 5 milionů korun.

Jedná se o jediný pozměňovací návrh, který k novele Lex Plyn zatím přišel. Projednání novely Lex Plyn, která otevírá cestu k rychlejší výstavbě paroplynových elektráren, má ve čtvrtek 20. února na programu hospodářský výbor sněmovny.

Jak v lednu uvedl web iRozhlas.cz, různí investoři a podnikavci chtějí do distribučních soustav připojit zařízení na maření energie o kapacitě zhruba 1000 megawattů. Rostoucí zájem o tuto technologii, která nejčastěji pracuje na principu fénu, zaznamenává ČEZ Distribuce, ale také rozvodná síť EG.D ze skupiny E.ON. Například ČEZ Distribuce v lednu uvedla, že souhlasila s připojením mařičů o výkonu 250 MW a na dalších 480 MW eviduje přijaté žádosti.

Lex Plyn, skrývající uvnitř Lex Uhlí
Balík změn zaměřený na urychlení výstavby plynových elektráren se projeví hlavně v zákoně č. 416/2009 o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury. Mezi konkrétní opatření patří přednostní projednávání staveb s významem pro energetickou bezpečnost země na stavebních úřadech přednostně před jinými stavbami. Novela také zkracuje lhůty pro vydání konkrétních povolení a omezuje možnost odvolat se proti rozhodnutí úřadů.

Nemalou část tvoří návrhy zacílené na prodloužení provozu uhelných elektráren, pokud by je vlastníci chtěli odstavit dříve, než za ně bude adekvátní náhrada. Novela do energetického zákona doplňuje ustanovení, které „v případě naléhavé potřeby a ve veřejném zájmu“ umožní Energetickému regulačnímu úřadu uložit vlastníkovi elektrárny povinnost pokračovat ve výrobě elektřiny, pokud to bude zapotřebí pro zajištění bezpečného a spolehlivého provozu elektrizační soustavy. Pokud vlastník nebude mít zájem pokračovat, provozoval by jeho elektrárnu někdo jiný.

Ministr Lukáš Vlček navrhuje, aby novelu Lex Plyn schválila poslanecká sněmovna ve zkráceném režimu co nejdříve. Novela by však nabyla účinnosti nejspíš až k 1. srpnu 2025. „Důvodem je potřeba zajistit, aby tato novela nenabyla účinnosti dříve, než předchozí novela energetického zákona, tzv. lex OZE III,“ uvedlo ministerstvo v důvodové zprávě.

[Alchymista]

https://www.echo24.cz/a/HkfR6/zpravy-do ... bu-energii
Mrazivé počasí zvýšilo spotřebu energií. Odběr plynu stoupl až o 58 procent

Mrazivé počasí z posledního týdne výrazně zvýšilo spotřebu energií. Odběr zemního plynu oproti průměru v topné sezoně vzrostl o 58 procent, až o pětinu stoupla také spotřeba tepla. Mírněji vzrostla i spotřeba elektřiny, a to ve srovnání s předchozím týdnem o více než pět procent. Chladné dny v kombinaci se slunečným počasím zvýšily i výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů, která v posledních dnech vzrostla až o 30 procent. Dodávky energií tak pokračují bez problémů, sdělily společnosti ČEZ a GasNet.

Patrný je vliv počasí na spotřebu energií zejména u plynu. Největší tuzemský distributor GasNet, který pokrývá zhruba 80 procent území, například během pondělí, kdy je tradičně nejvyšší spotřeba v týdnu, zaznamenal spotřebu přes 33,3 milionu metrů krychlových plynu. Průměrná denní distribuce během topné sezony je přitom kolem 21 milionů metrů krychlových.

Nárůst spotřeby je zřetelný i u dalších energií. "Současné mrazivé dny v tomto týdnu zvyšují spotřebu elektřiny o více než pět procent oproti předchozímu týdnu. Více se mrazivé dny projevují také u spotřeby samotného tepla. V případě ČEZ Teplárenské máme zvýšené odběry tepla až o 20 procent oproti běžné zimní spotřebě," sdělil ČTK mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Plynaři kvůli mrazům posilují pohotovostní a poruchové služby, preventivně například kontrolují i regulační a předávací stanice. "Mrazy zvládáme dobře, i když to v některých lokalitách není jednoduché. Nejtěžší je situace vždy v horských a podhorských oblastech. Dobrou zprávou je, že se k ochlazení nepřidalo silné sněžení, které by nám zkomplikovalo přístup k našim plynárenským zařízením. Ale i s tím bychom si v případě potřeby uměli poradit,“ uvedl generální ředitel GasNet Andrzej Martynek.

Dodávky plynu tak i přes studené počasí pokračovalo po celé republice bez potíží, a to i v místech zasažených loňskými povodněmi. Těm podle Martynka distributor věnoval zvýšenou pozornost, když na Jesenicku a v dalších zaplavených obcích nasadil do služby posily, které denně kontrolují stav sítě. Přímo v Jeseníku také zapojil GasNet i záložní LNG zásobník pro okamžité dodávky plynu v případě potřeby.

Mrazivé a zároveň slunečné počasí má pozitivní vliv i na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Podle Kříže produkce z nich v posledních dnech stoupla až o 30 procent. "Jasné sluneční dny a chladné počasí mají pozitivní vliv především na výrobu ve fotovoltaických elektrárnách, které efektivně využívají svůj potenciál a při jejich výrobě se neprojevují tepelné ztráty," podotkl Kříž.

Teploty na některých místech v Česku klesly v noci na čtvrtek opět pod minus 20 stupňů Celsia. Nejsilnější mráz zaznamenala stanice Jizerka-Horní Jizera na Jablonecku, kde naměřili minus 27,6 stupně. V průměru ale byla noc na čtvrtek teplejší než ta předchozí, která byla podle meteorologů nejstudenější v této zimě, když průměr nejnižších teplot činil minus 12,7 stupně Celsia. Nejnižší teplotu přitom meteorologové naměřili, stejně jako ve čtvrtek, na Jizerce-Horní Jizeře, a to minus 30,1 stupně Celsia. V následujících dnech se podle předpovědi začne v Česku oteplovat.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/svet-spotreb ... e-poroste/
Svět spotřebovává stále více elektřiny. A poptávka ve dvou letech ještě razantně poroste

Stále větší množství elektřiny se spotřebovává pro průmyslovou výrobu, roste také poptávka po klimatizacích, datových centrech nebo dopravě. Poptávka po elektřině roste zejména v Číně.

Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) celosvětová spotřeba elektřiny v nadcházejících letech prudce vzroste. Do roku 2027 odborníci IEA předpovídají roční nárůst spotřeby o téměř čtyři procenta.

Za tímto nárůstem stojí především silný růst využití elektrické energie pro průmyslovou výrobu, zvyšující se poptávka po klimatizaci, zvyšující se elektrifikace zejména v sektoru dopravy a rychlá expanze datových center. Největší část dodatečné poptávky, 85 procent, vychází podle IEA z rozvíjejících se a rozvojových zemí.

Na výrobu baterií je potřeba hodně energie

Tento trend je nejvíce patrný v Číně, kde poptávka po elektřině od roku 2020 roste rychleji než celková ekonomika. Čínská spotřeba elektřiny se v roce 2024 zvýšila o sedm procent a očekává se, že do roku 2027 poroste v průměru o přibližně šest procent ročně. K růstu poptávky v Číně přispívá také rychle rostoucí energeticky náročná výroba solárních panelů, baterií a elektromobilů, stejně jako zavádění elektrických vozidel, datových center a sítí 5G.

Elektrifikace v Číně rychle postupuje a podíl elektřiny na celkové spotřebě energie je zde již nyní mnohem vyšší, a to 28 procent než v USA s 22 procenty nebo v EU s 21 procenty.

Čína rozšiřuje výrobu elektřiny o uhlí
Podle analýzy Centra pro výzkum energie a čistého ovzduší (Crea) a Global Energy Monitor se Čína na rozdíl od dřívějších náznaků nadále více spoléhá na výrobu elektřiny z uhlí. Podle zprávy začala Čína stavět uhelné projekty v roce 2024 s celkovou kapacitou přibližně 94,5 gigawattů, což je podle odborníků rekord od roku 2015.

Čína tak pokračuje v budování uhelných kapacit, což je v rozporu s celosvětovým trendem. Ve zprávě se uvádí, že ve čtvrtém čtvrtletí roku 2024 se využití solární a větrné energie drasticky snížilo, zatímco země vyráběla elektřinu z fosilních paliv na vysoké úrovni, ačkoli poptávka po elektřině rostla pomalejším tempem.

Tepelná čerpadla, elektromobily a datová centra pohánějí poptávku v EU
Podle analýzy IEA poptávka po elektřině v EU v poslední době mírně vzrostla. Neočekává se však, že by se vrátila na úroveň roku 2021 dříve než v roce 2027. Domácnosti a podniky jsou zodpovědné za 1,4% nárůst poptávky v loňském roce, zejména díky zvýšenému využívání tepelných čerpadel a elektromobilů a také vyšší poptávce po datových centrech.

Mezinárodní energetická agentura předpokládá, že růst nízkoemisních zdrojů energie, zejména obnovitelných zdrojů a jádra, bude dostatečný k pokrytí nárůstu globální poptávky po elektřině v příštích třech letech.

Očekává se, že výroba elektřiny z fotovoltaiky pokryje přibližně polovinu celosvětového nárůstu poptávky. V roce 2024 již výroba elektřiny z fotovoltaiky v EU překonala výrobu elektřiny z uhlí, přičemž solární energie tvoří více než deset procent energetického mixu.

Návrat jaderné energetiky
Jaderná energie se zároveň podle prognózy IEA vrací na scénu. Jejich výroba elektřiny pak bude každoročně dosahovat vrcholu až do roku 2027. Důvodem návratu je obnova francouzské výroby jaderné energie, opětovné uvedení elektráren do provozu v Japonsku a spuštění nových reaktorů v Číně, Indii, Koreji a dalších zemích.

Na politické úrovni se obnovuje zájem o jadernou energii, což podle IEA podtrhuje její význam jako stabilní páteře nízkoemisních energetických systémů pro rostoucí počet zemí.

Navzdory rostoucímu významu obnovitelných zdrojů energie je podstatné, že do roku 2027 se na celém světě neočekává žádný pokles využívání fosilních paliv. Očekává se, že celosvětová výroba elektřiny z uhlí bude v tomto období stagnovat, vysvětlila Energetická agentura. Pokles výroby elektřiny z uhlí v EU a USA by byl kompenzován nárůstem v Indii a jihovýchodní Asii. Podobná situace je i u výroby elektřiny ze zemního plynu, kde se až do roku 2027 očekává stabilní roční růst kolem jednoho procenta.

[Alchymista]

https://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/jiz ... ve-domovy/
Již 48 milionů Evropanů nemůže vytápět své domovy

Evropská odborová konfederace zjistila, že v roce 2023 si více než 10 % Evropanů nebylo moci dovolit vytápět své domovy, a vyzývá, aby se akční plán EU pro cenově dostupnou energii zaměřil na účty domácností i na náklady průmyslu. (Foto: Flickr)

Podle analýzy údajů Eurostatu, kterou provedla Evropská odborová konfederace (EOK), Brusel sice energetickou krizi z roku 2022 zařadil do zpětného zrcátka, ale pro mnoho Evropanů nikdy neskončila.

V roce 2019 si téměř 30,8 milionu Evropanů nemohlo dovolit vytápět své domovy. Do roku 2023 toto číslo vystřelilo o více než 50 % na 47,5 milionu lidí.

Špičkové ceny energií se zmírnily, protože ruské plynovody byly po invazi na Ukrajinu v roce 2022 dotaženy a nakonec uzavřeny.

Účty za energie však zůstávají strukturálně vyšší než před rokem 2022 a mimořádná podpora ze strany vlád jednotlivých zemí byla postupně stažena.

Evropská komise má tuto středu zveřejnit svůj akční plán pro cenově dostupnou energii, jehož uniklá verze obsahuje kombinaci opatření ke snížení účtů v krátkodobém i dlouhodobém horizontu.

Zástupci zaměstnanců však chtějí, aby Komise šla ještě dál. Tajemník ETUC Ludovic Voet uvedl, že 363 000 lidí v Evropě každoročně umírá na chlad, a řekl, že plán Komise musí zahrnovat práci na „kontrole cen a vymahatelném zákazu odpojování“.

Tajemník ETUC Ludovic Voet uvedl, že 363 000 lidí v Evropě každoročně umírá na chlad, a dodal, že plán Komise musí zahrnovat „kontrolu cen a vymahatelný zákaz odpojování“.

Ani zaměstnanecký status není zárukou teplé domácnosti. Zástupci zaměstnanců však chtějí, aby Komise šla ještě dál.

Podle Evropského odborového institutu měla polovina lidí, kteří čelí energetické chudobě, zaměstnání. S odkazem na tato čísla vyzvala generální tajemnice ETUC Esther Lynchová k plnému provedení směrnice EU o minimální mzdě.

Zdroj: euractiv.com

[Alchymista]

https://www.ceska-justice.cz/2025/02/ev ... cela-mlci/
Evropský plán pro dostupné energie sází na klasická řešení, o povolenkách zcela mlčí

Naše opatření ušetří Evropanům již letos 45 miliard eur z účtů za elektřinu, plyn a další energie. Tento balík úspor dále v čase poroste, v roce 2030 se bude jednat o 130 miliard eur a o deset let později 260 miliard eur za rok. Těmito lákavými čísly dnes evropský komisař pro energetiku a bydlení Dan Jørgensen uvedl nový Akční plán pro dostupné energie.

Logicky se nabízí otázka: jakými nástroji chce Evropská komise takových úspor dosáhnout? Pokud by Evropská komise byla hudební skupina, mohli bychom říct, že vsadila na staré hity a nepředstavila moc novinek. Na prvním místě Jørgensen zmínil zrychlení povolovacích procesů, která jsou dnes nepřijatelně dlouhé hlavně v případě nových větrných elektráren a elektrických vedení. „Do budoucna bychom měli schvalovat menší projekty do šesti měsíců a velké projekty do dvou let,“ řekl Jørgensen na tiskové konferenci v Bruselu.

Druhý návrh se týká rozvolnění vazby mezi cenou elektřiny a zemního plynu. K tomu mají přispět nákupy elektřiny mimo trh, například formou smlouvy o nákupu energie přímo od výrobce (PPA). Například výrobní podnik by tam mohl za pevně danou dobu na pět a více let nakupovat elektřinu z obnovitelného zdroje. Taková spolupráce však funguje hlavně v zemích, které mají dostatek levné energie z větrných, solárních a vodních elektráren, což bohužel není případ České republiky.

Jedna odvážná myšlenka: snížit zdanění elektřiny
Následoval povzdech nad tím, že obchodní partneři zneužívají současné tísně a dodávají do zemí EU zemní plyn na zbytečně vysoké ceny. Akční plán přichází s klasickým doporučením, že nejlepší je spotřebu zemního plynu omezit a nahradit jej obnovitelnými zdroji energie. Eurokomisař Jørgensen zmínil také aktivnější a strategičtější přístup Evropské unie k nákupu zemního plynu; možnou inspirací zde může být přístup Japonska.

Co se týká „originálnějších“ řešení, Evropská komise zmiňuje v Akčním plánu možnost snížit daně ze spotřeby elektřiny. To může zafungovat v zemích, které vysoké zdanění zavedly, tedy v západní či severní Evropě. Dále zde píšou o možnosti snížit DPH na elektřinu až na 5 procent nebo o hrazení vícenákladů (jako je v Česku proklínaný příspěvek na obnovitelné zdroje energie) ze státního rozpočtu. Otázkou je, co na takové návrhy řeknou ministři financí; stačí si představit, jak by asi na ně reagoval třeba Zbyněk Stanjura.

Jørgensen ani jednou nezmínil možnost zásahu s cílem snížit cenu emisní povolenky. Ani v celém 23stránkovém Akčním plánu (jeho pracovní verze jako obvykle unikla do médií dříve) takovou zmínku nenajdeme. Opět se tak ukazuje, že povolenkový systém EU ETS je „posvátná kráva“, na kterou se nesahá. Přitom to jsou právě platby ze emise, pohybující se v posledním roce mezi 60 až 85 eury za tunu vypuštěného oxidu uhličitého, co v praxi nejvíc prodražuje cenu elektřiny pro evropské domácnosti a podniky všech typů a velikostí.

Jedna unie, ale různé ceny elektřiny
Ke vzniku plně funkční energetické unie bude podle autorů Akčního plánu zapotřebí plně integrovat trh s elektřinou. A to legislativně, obchodně i fyzicky – stavbou dalších přeshraničních propojení. Další postup v této oblasti má určit Bílá kniha o hlubší integraci trhu s elektřinou, kterou chce Evropská komise vydat zhruba za rok. Zatím totiž jednotný trh moc dobře nefunguje a výsledkem jsou vysoké rozdíly ve velkoobchodních cenách elektřiny napříč kontinentem.

Na tuto skutečnost upozornil koncem ledna Ekonomický deník. Například velkoobchodní cena elektřiny na burze EEX pro příští rok se v současnosti pohybuje od 36 eur za megawatthodinu ve Švédsku až po 105 eur v Itálii. Česko patří mezi země, kde je velkoobchodní cena nad unijním průměrem.

Dlouhodobě platí, že nejlevnější elektřinu mají na severu Evropy, následuje Španělsko s Portugalskem a také Francie s 63 eury za MWh. Naopak nejdražší elektřinu má vedle Itálie celá střední a jihovýchodní Evropa, tedy oblast silně provázaná s největším německým trhem. Například v Německu teď elektřina na další rok vychází na zhruba 85 eur/MWh, v Česku se jedná o skoro 90 eur/MWh.

[Alchymista]

https://www.ceska-justice.cz/2025/03/en ... an-adamec/
Energetická krize neskončila: Česku hrozí blackout a skokové zdražení energií, varuje poslanec Adamec

Bez uhlí a bez plynu se energetika do budoucna neobejde. Česko nemůže zavrhnout žádný zdroj, jinak by mu mohlo opět hrozit skokové zdražení energií, anebo v krajním případě masivní výpadky proudu. V podcastu Perspektivy Česka před tím varoval předseda hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Ivan Adamec (ODS).

Češi také podle něj musí počítat s tím, že cena silové elektřiny se už nikdy nevrátí na úroveň mezi 30 a 40 eury za megawatthodinu, na kterou jsme byli zvyklí před energetickou krizí. Teď stojí přes 90 eur, a pokud Česko nebude stavět nové zdroje, dál poroste. O energetických potřebách a možnostech České republiky s Adamcem v Perspektivách Česka diskutovali také ředitel pro strategii energetické poradenské společnosti EGÚ Brno a Martin Hájek, expert na legislativu Teplárenského sdružení České republiky.

S výstavbou nových stabilních zdrojů elektřiny jsme podle Adamce zaspali a v energetické krizi nás doběhl ztracený čas. Krizi jsme sice překonali, nicméně je potřeba v hledání nových zdrojů pokračovat a nepodléhat iluzi, že obnovitelné bezemisní zdroje nás spasí. Jinak by se energetická krize, ve které ceny elektřiny vyskočily až k tisíci eur za megawatthodinu, mohla opakovat. „Evropa je solidární, dokud je všeho dost. Když začne někde něco chybět, tak v tu ránu jsou vlastní zájmy vždycky první — pro tu zemi, která je má,“ vysvětluje Adamec.

Ke slovu pak přichází trh, který automaticky spotřebu sníží — avšak za cenu výrazného zvýšení cen elektřiny pro domácnosti i firmy, čímž zasažené země ztrácejí konkurenceschopnost. „Cena extrémně vyletí třeba na tři tisíce eur za megawatthodinu, a pak někdo vypne spotřebu. Trh se nezhroutí, akorát elektřina bude za nepředstavitelné ceny,“ popisuje hrozící černý scénář Martin Hájek.

Celý podcast si můžete poslechnout zde:
Apple Podcasts
Spotify

Aby se tomuto scénáři předešlo, musí si Česko zajistit nové stabilní zdroje, které dlouhodobě zajistí dostatek energie. Nemá přitom mnoho možností, na které by mohlo spoléhat. „Nové jaderné bloky jsou v tuto chvíli pro naši generaci v nedohlednu. V letech 2036 až 2039 vyroste jen náhrada za ty zdroje, které se budou muset odstavit,“ upozorňuje Adamec. A že by v Česku vyrostly další reaktory, je podle něj jen stěží představitelné. „Jen tyto dva první reaktory jsou tak obrovská investice na Českou republiku, že ty další čtyři, které bychom minimálně ještě potřebovali, si už nedovede nikdo představit, že bychom zaplatili,“ varuje.

Stejně neefektivní se podle odborníků ukazuje i energetické využití vodíku, které se zatím ekonomicky nevyplatí. „Energetická účinnost je tak nízká – 25 procent, v některých případech 15 procent – že je vodík úplné šílenství. To může fungovat na lokální úrovni, ale rozhodně ne centrálně,“ uvedl Michal Macenauer.
Německo vysává Evropu

Už teď přitom na trhu vidíme jasné signály, že energie v Evropě není dostatek. „Když se podíváme, co se už v letošní zimě dělo v Německu, zjistíme, že ve chvíli, kdy nesvítí a nefouká, Německo dováželo přes 15 tisíc megawatt. Všechny profily do Německa byly importní. Německo vysávalo elektřinu v podstatě z celé Evropy,“ popsal v Perspektivách Česka Hájek.

Česko proto musí do svého energetického mixu sbírat veškeré dostupné dílky. Podpora paroplynových elektráren, navržená v novele energetického zákona přezdívané Lex plyn, je jen jeden střípek z této skládanky. Stavět bude potřeba také menší paroplynové turbíny a kogenerace. Zároveň je nutné udržet v chodu co nejdéle uhelné elektrárny, a to nejméně do roku 2030. Význam to má i pro teplárenství. Dříve totiž nestihnou teplárny přejít na alternativní zdroje a samy těžbu uhlí v Česku neudrží.

„Musíme dělat všechno pro to, abychom se nedostali do situace, kdy proud nebude, nebo kdy to způsobí blackout, který bude trvat déle než tři dny. Protože tři dny blackoutu jsou konec naší civilizace,“ varuje Adamec.

Vedle zmíněných stabilních zdrojů, které udrží výrobu elektřiny i ve chvílích, kdy nesvítí slunce a nefouká vítr, je zároveň potřeba rychle a efektivně stavět i obnovitelné zdroje. K tomu se ostatně Česko zavázalo v rámci členství v Evropské unii. „Nejsem jejich fanda, ale beru to jako nutnost, se kterou je potřeba se popasovat,“ dodává na adresu fotovoltaik a větrných elektráren Adamec. V pozměňovacím návrhu, který předložil k Lex plyn, proto například navrhuje zařadit i výrobny elektřiny z obnovitelných zdrojů s výkonem nad 15 megawatt mezi stavby pro energetickou bezpečnost. To by mělo usnadnit jejich povolování.

[petrp]

Německá asociace vyzývá k obnovení jaderné energetiky. Obnovit provoz může až 6 reaktorů
Německá asociace pro jaderné technologie Kerntechnik Deutschland e.V. prohlásila, že opětovné spuštění jaderných elektráren v zemi nabízí „bezpečnou, ekonomicky životaschopnou a klimaticky šetrnou alternativu k současné energetické politice“. Asociace podotkla, že až šest odstavených německých reaktorů by mohlo obnovit provoz.
https://ekonomickydenik.cz/nemecka-asoc ... -reaktoru/