OZE - Obnovitelné nebo jen Občasné zdroje energie?

[riho]

Niečo podobné v malom je PVE Dobšiná, ktorá prečerpáva vodu medzi Hnilcom a Slanou. Súdruhovia novinári asi zle pochopili myšlienku súdruha vynálezcu. 10,5 m má byť priemer šachty, v ktorej budú vedené prívodné potrubia k turbínam. Nechápem prečo to musí byť kolmá šachta a nie šikmá, ako napr. na Čiernom Váhu. Francisky pracujú s rozdielom hladín a kľudne môžu byť postavené na brehu Dunaja na konci 30, či 40 km dlhého potrubia.

[kenavf]

..Nechápem prečo to musí byť kolmá šachta a nie šikmá, ..

IMHO: Je tam prevýšenie tuším 400m. A je rozdiel stavať 400m potrubia ktoré znesie ten tlak alebo 30km potrubia ktoré by malo znášať ten tlak.

[riho]

Preto sa potrubia robia z pancierovej ocele. PVE čierny Váh má rozdiel hladín necelých 400 výškových metrov,Dlouhé Stráně dokonca viac ako 500 metrov, takže by som to nepovažoval za problém. Kľúčom sú guľové ventily na vstupe k lopatkám turbíny, tie musia vydržať ten tlak a preto sú na to dimenzované. U Lipna by som ako problém videl výstavbu vtokového objektu, mám pochybnosti, či by sa tam zmestil na výšku.

[kenavf]

Kto má alebo sa zaujéma o FTV elektráreň.
Cena 600000Kč...návratnosť 127rokov :evil:
Kvôli nevhodnému striedaču resp výkupu/predaju od distributor. Vraj to platí pre ČR aj SR(obdobné zákaznícke zmluvy). Treba sa pozrieť na to video z Čiernych ovcí(meranie o fázach versus súčtové).

V případě třífázových systémů je potřeba hledět na to, zda střídač zvládá tzv. asymetrii. Díky této funkci dokáže střídač posílat energii na jednotlivé fáze podle toho, jak jsou zrovna zatíženy až do 1/3 svého výkonu. Například střídač s výkonem 8 kW dokáže regulovat a posílat na každé své fázi až 2,6 kWh,“

https://www.elektrina.cz/stridace-do-fo ... elektrarny

[Kolja]

Proto jsem si objednal asymetrický třífázový systém.

[Svarboj]

Evropské a americké společnosti se rozcházejí v pohledu na budoucnost ropy a plynu

BP, Royal Dutch Shell nebo Total investují do zelené energetiky v očekávání poptávkového zlomu. Jejich americké protějšky budoucnosti ropy a plynu stále věří.

S nástupem koronavirové pandemie začaly velké evropské ropné a plynové firmy investovat velký podíl peněz do zelených energetických projektů. Reagují tak na očekávaný pokles poptávky po fosilních palivech způsobený pandemií, informuje agentura Reuters.
Evropské společnosti se tak soustředí na investice do oblasti zelené energie a nízkých emisí, ukazuje analýza Reuters (v originálu článku doporučujeme konkrétní grafy).

http://casopisargument.cz/2020/05/22/ev ... y-a-plynu/

[kenavf]

IMHO:
Investícia do zelených technologií je na beh na dlhú trasu s dlhou a neistou návratnosťou, takže ak tam európske koncerny investujú tak je to skôr na nátlak bruselskej legislatívy.
Americké koncerny sú v tomto smere asi pragmatickejšie.
A dnešná doba to ešte zhoršuje.
Takže považujem ten článok za tendenčný.

[Alchymista]

alebo trochu drsnejšie - Europa je jasne smerovaná do stredoveku. Zeleným myslením v energetike, priemysle a poľnohospodárstve - a islamizáciou v kultúre, vede a spoločnosti.

V tomto svetle sa likvidácia jadrovej energetiky javí ako správne preventívne bezpečnostné opatrenie. Nová generácia "budúcej zelenej európy" totiž bude k obsluhe jadrových zariadení spôsobilá asi ako opica k obsluhe granátu.

[Ekolog]

Jedním z významných faktorů sucha ve Střední Evropě, kromě slunce v minimu, kácení deštných pralesů a další, je budování větrných farem na severu Evropy. Asi by to stálo za podrobný výzkum.

http://www.hnutizivot.cz/download1/aktu ... cho_ve.pdf

[woxia]

To se ví dávno, ale nesmí se o tom mluvit a grant na to nedostaneš.

Dělá se jednoduchá věc, vezme se útlum jen jednou vrtulí a nikdo neřeší že těch vrtulí je za sebou deset, dvacet. 48 GW se někam z větrů ztratilo, vlastně mnohem více, protože to je instalovaný výkon a ten proudění vzduchu využije na max 59%

Finančně to ale nevychází, ty větrníky mají životnost kolem pěti let. jen si vezměte, co dostávají za záhul ložiska. Celková životnost je podle povětrnostních podmínek 10-15 let.
Největší průšvih z hlediska ekologie jsou lopatky, sklolaminát se blbě a draze likviduje. Tak se "renovují" a prodávají do Asie.

[kenavf]

:sipka:
O ekonomickej návratnosti sa môže polemizovať, pretože nepoznáme cenu elektrárne, jej ročné prevádzkové náklady, ročne vyrobenú energiu, životnosť.
Inak všetko čo si nasala sú hlúposti.
48GW sa z vetra stratilo? ..a koľko je celková kinetická energia tej ostatnej okolitej vzdušnej masy?
59% energie v plochy vrtule sa "stratí"...takže zostane 41% kinetickej energie ktoré ďalej prúdi pôvodným smerom a nad tým ďaľšia 20km vysoká pohybujúca sa masa vzduchu(s podstatne vyššou rýchlosťou prúdenia.
Ložiska záhul nedostávajú...jedná sa o jeden z najjednoduchších spôsobov zaťažovania ložiska...jednosmerná záťaž bez významných(rýchlych) cyklických zmien.(jednoduchší dynamický spôsob záťaže snáď už nemôže ani byť)..je to len o nadimenzovaní veľkosti a kvalite mazania.
Lopatky po vyhodení jednoducho zahrabú na smetisku(možno ich pred tým rozdrtia?)

[Alchymista]

Mýliš sa - účinnosť je spotrebovaná energia voči vyprodukovanej. Žiadnych "41% kinetickej energie" ti "nezostane", premení sa (v konečnom dôsledku) na teplo a vyžiari či odvedie prúdením.


Energiu vetra? Hýbe sa vzdušná masa s nejakým objemom - teda nejakou hmotnosťou a hýbe sa nejakou rýchlosťou.
Vychádzajú zdanlivo drobnosti, prúdenie trochu spomalí, trochu sa zvýši turbolencia v prízemnej vrstve, trochu stúpne prašnosť, trochu stúpne teplota, trochu klesne relatívna a absolútna vlhkosť vzduchu, trochu, trochu...
Nad morom a nad pobrežím do vzdialenosti ~100km od morskej veternej farmy vypadne ročne navyše 200-750mm zrážok, do vzdialenosti 300km je to 50-250mm navyše. Nad pevninou, ďalej od pobrežia, je rozdiel výrazne menší.

[kenavf]

Mýliš sa - účinnosť je spotrebovaná energia voči vyprodukovanej. Žiadnych "41% kinetickej energie" ti "nezostane", premení sa (v konečnom dôsledku) na teplo a vyžiari či odvedie prúdením.
...

Nie je to tak. Na teplo sa premení veľmi málo kinetickej energie masy vzduchu.
Už z principu sa nedá sa skonštruovať veterná elektráreň so 100% účinnosťou.
Teoretické maximum je cca 2/3 využitie t.j. cca 66% možno tých 59%. Už si to presne nepamätám(ale je to niekde v tej percentuálnej oblasti).
Ide o to že pri 100% účinnosti by si defacto ten prúd vzduchu zastavil takže ďaľší vzduch by už nemohol pritekať. Preto musíš vetru ponechať určitú rýchlosť aby "odtekal" preč a uvolňoval tak miesto "na vrtuli" čerstvému vzduchu s vysokou kinetickou energiou.
Takže tá strata je v energii ktorú tomu vetru musíš ponechať a nie v premene na telo. K premene na teplo síce dochádza ale je to zanedbateľné.

[Polite]

Účinnosť je ...koľko energie dodanej, dokáže systém premeniť na elektrickú. A nie koľko energie prejde okolo .

[kenavf]

Bavíme sa o tom koľko energie prejde priemerom(plochou) vrtule.(a nie mimo nej)

[shmel VR]

Už jsem to tu psal před nedávnem, nejsme ve středověku, aby jsme technickým věcem jenom věřili, chce to namodelovat, spočítat a experimentálně ověřit. Zatím jen věříme, že to nic nedělá, že je všechno v pořádku, marginalizujeme místo vědeckého zkoumání. Určitě je rozdíl když proudění vzduchu zpomalí terén a překážky v mezní vrstvě proudění (vegetace) nebo když odebíráme energii nad touto vrstvou a navíc tuto vrstvu promícháváme. Modelujeme subatomární reakce, které kromě poznání na náš život nemají vliv a co se týká působení na počasí mávneme rukou a věříme nebo vybereme jen jeden problém z celé řady a na ten pomocí víry svedeme všechny potíže ( CO2). Při výkonu dnešních superpočítačů by ověření vlivu nemělo být neřešitelným problémem.

[kenavf]

Proudící vzduch předává lopatkám větrné elektrárny část své kinetické energie. Albert Betz v roce 1919 odvodil teoreticky maximální dosažitelnou účinnost větrného stroje na 59,3 % (tzv. Betzovo pravidlo)

https://cs.wikipedia.org/wiki/Větrná_en ... elný_výkon

[Alchymista]

Takže takto... Ok. Nepochopil som, ako to bolo myslené.

[Beda]

U Ostresan u Pardubic na poli domecek 4x4m, neco s plynem, oplocene a je tam par solarek tak 3 kWp. Vidate to i jinde? Bude tam asi nejaky dalkovy plynovod, kdyz se stavelo u Cerne za Bory tak to narusil bagr a byl to rachot, asi velky tlak.

[bacil]

Na jihomoravské naftové pánvi je takových staveb celkem dost.