Podle doktoranda ČVÚT Jířího Bíma je agrovoltaika vhodným doplněním využívání zemědělské půdy u řady plodin. Kromě energie panely také umožňují stínění plodin, které nepotřebují silný sluneční svit, a mohou tak pomoci i proti vysoušení půdy. Mohou však půdu také chránit před silným deštěm či ptactvem. „Různé druhy agrovoltaických systémů umožňují zemědělcům aplikovat je na různé druhy plodin. Můžeme se tedy bavit o vysoké konstrukci pro ochranu ovocných sadů, ale i vertikálních systémech na povinně zatravněné plochy,“ uvádí doktorand katedry ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulty elektrotechnické ČVUT Ing. Jiří Bím.
V roce 2017 univerzita v Hohenheimu provedla několik experimentů s agrovoltaikou. Zjistila, že nejlepší výsledky, byly u jetele, kde výnos v porovnání s plochou bez agrovoltaiky poklesl o 5,3 %. U pšenice, brambor a celeru byl pokles výnosů do 20 %. Zajímavých výsledků však bylo dosaženo v roce 2018, kdy oblast zasáhlo sucho. V té sezoně byly výnosy u většiny plodin pod fotovoltaikou dokonce vyšší než na referenčním pozemku bez agrovoltaiky. Výnosy pšenice narostly o 3 %, brambor o 11 % a celeru o 12 %. U jetele byl zaznamenám pokles o 8 %, uvádí k citovanému výzkumu Ladislav Jílek v časopise Agromanual. Podle výzkumu se agrovoltaika hodí především u plodin, kterým vyhovuje zastínění, jako je listová zelenina, ale i například česnek, křest či chmel.
Právě u tzv. trvalých kultur, mezi které se řadí vinice, chmel a ovocné sady, počítá novela zákona s možností instalace fotovoltaiky. Mluvčí MŽP Ondřej Charvát pro Echo24 uvedl, že další změny ve vymezených plodinách ministerstvo v současné době neočekává. Zároveň ujistil, že na schválených plochách bude muset stále prioritně probíhat zemědělská produkce a půda s agrovoltaikou nebude vyjmuta z půdního fondu. Nedojde tak k jejímu zmenšení.
„Pokud bychom postavili všechny potřebné solární elektrárny v příštích desetiletích jen na orné půdě a ani jeden panel na střeše, zabere to méně než jedno procento orné půdy,” dodává Jiří Bím.
Přesné detaily k připravované novele budou uvedeny v prováděcí vyhlášce. Zemědělec, který bude chtít agrovoltaiku na svém pozemku vybudovat, bude muset poslat žádost na orgán ochrany zemědělského půdního fondu včetně definovaných podkladů. V případě, že orgán záměr schválí, bude to moci zemědělec použít v žádosti o stavební povolení.
Zemědělci, kterým by nové možnosti měli pomoci s náklady na energie, budou moci požádat o dotace na OZE, stejně jako jiní podnikatelé. Právě před možností, že by na zemědělské dotace mohly dosáhnout i energetické firmy ale v lednu varoval Zemědělský svaz ČR. Požadoval, aby na dotace spjaté s agrovoltaikou mohl dosáhnout pouze aktivní zemědělec, jinak však možnost výstavby agrovoltaiky vítá.
„S rostoucím důrazem na ekologickou udržitelnost a se zvyšujícím se povědomím o přínosu agrovoltaiky pro zemědělství je pravděpodobné, že tato technologie bude v blízké budoucnosti hrát stále důležitější roli,“ uvedl svaz. "Smyslem agrovoltaiky je právě souběh obou činností, tedy v první řadě zachování zemědělské činnosti a k tomu výroby obnovitelné energie. Pokud budou chtít zemědělci čerpat dotace například na solární panely, budou moci žádat v programech určených na podporu OZE stejně jako jiní podnikatelé,“ uvedl k obavám některých zemědělců mluvčí Charvát.
To by sa mohlo dať patentovať a pripojiť na kotol...
