Energetika

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/lidrem-ciste ... omise-osn/
Lídrem čisté energetiky bude v příštích letech jádro, tvrdí zpráva Evropské hospodářské komise OSN

Podle nové zprávy Evropské hospodářské komise OSN hraje jaderná energie významnou roli ve scénářích, které vedou k uhlíkové neutralitě v Severní Americe, Evropě a Střední Asii. Pokud budou úspěšně nasazeny pokročilé reaktory, které doplní velké jaderné reaktory, a pokud bude dosaženo pokroku v zavádění nízkouhlíkové vodíkové infrastruktury, pak se úloha jaderné energie ještě zvýší.

Zpráva s titulem Uhlíková neutralita v regionu EHK OSN: Vychází z příspěvků mezinárodních odborníků a datových vědců z různých regionů EHK OSN. Publikace – první modelování energetického systému vedené regionem OSN – identifikuje řadu technologických a politických řešení pro dosažení uhlíkové neutrality v regionu do roku 2050.

Evropská hospodářská komise Spojených národů (EHK OSN) je jednou z pěti regionálních komisí OSN.

Zpráva představuje tři scénáře: referenční scénář, základní scénář „uhlíkové neutrality“ a scénář „inovace uhlíkové neutrality“. Referenční scénář nepředpokládá žádné politiky v oblasti udržitelné energetiky nebo klimatu, a proto se mu nepodaří dosáhnout uhlíkové neutrality.

Inovační scénář se zaměřuje na potenciální přínosy politik v oblasti inovací a zavádění, které urychlují zavádění inovativních technologií na trh. V případě jaderné energie zahrnuje návrhy velkých reaktorů a nových malých modulárních reaktorů (SMR) a další energetické služby nad rámec elektřiny, jako je výroba vodíku.

Studie se zaměřila na region EHK OSN, který zahrnuje země Evropy, ale také země Severní Ameriky, Střední Asie a západní Asie. Použili stejné základní předpoklady jako u scénáře Shared Socioeconomic Pathway 2 – takzvaného klimatického scénáře „střední cesty“, kdy historické vzorce hospodářského rozvoje pokračují po celé 21. století. Nevzali v úvahu důsledky ruské invaze na Ukrajinu, která začala dlouho po zahájení projektu.
Zakladatelem bylo i Československo

Evropská hospodářská komise Spojených národů (EHK OSN) je jednou z pěti regionálních komisí OSN. Byla založena rezolucí č. 36 (IV) přijatou dne 28. března 1947 Ekonomickou a sociální radou OSN jako mezivládní instituce s cílem napomáhat ekonomické obnově členských zemí OSN, jejichž hospodářství bylo narušeno 2. světovou válkou.

Bývalé Československo bylo jedním ze zakládajících členů EHK OSN, tj. od 28. března 1947. Na základě sukcese je ČR členem EHK OSN od 19. ledna 1993.

Současná EHK OSN slouží jako fórum severoamerických, evropských a středoasijských zemí pro vzájemnou ekonomickou spolupráci.

Hlavními oblastmi činnosti EHK OSN jsou ekonomické analýzy, péče o životní prostředí, bytová politika, statistika, udržitelná energetika, podpora rozvoje obchodu, průmyslu a podnikání, lesní hospodářství a doprava. Velký význam má také technická spolupráce zaměřená na přenos zkušeností do zemí s tranzitní ekonomikou, konkrétně zejména zemí jihovýchodní a východní Evropy, Kavkazu a střední Asie.

Činnost EHK OSN v oblasti životního prostředí lze rozdělit do dvou skupin: činnosti ve vztahu k mezinárodní politice životního prostředí v regionu EHK OSN a činnosti ve vztahu k mezinárodním právně závazným nástrojům (úmluvám, protokolům).

[kenavf]

Francúzska energetická spoločnosť EDF predá svoj podiel v paroplynovej elektrárni Sloe v Holandsku s výkonom 870 megawattov skupine Energetický a priemyselný holding (EPH) českého podnikateľa Daniela Křetínskeho

https://openiazoch.zoznam.sk/cl/228503/ ... elektraren
V dnešnej dobe kupovať paroplyn! Asi Křetinský vie niečo o čom my ani netušíme!

[kenavf]

Tak Slovensko vraj nie je vývozca elektriny ale čistý dovozca.

Na porovnanie pridávajú aj situáciu s priebehom rokov od 2019 do 2021:

2021: Výroba elektriny na Slovensku dosiahla v roku 2021 spolu 30,9 TWh. Nakoľko spotreba Slovenska bola 31,6 TWh, bolo treba zo zahraničia doviezť (netto) 0,727 TWh.

2020: Výroba elektriny na Slovensku dosiahla v roku 2020 spolu 30 TWh. Nakoľko spotreba Slovenska bola vyššia ako 30 TWh, bolo treba zo zahraničia doviezť (netto) pár sto tísíc MWh. Vďaka pandémii klesla spotreba o takmer 1 TWh oproti roku 2019 a výroba narástla o 400 tisíc GWh.

2019: Výroba elektriny na Slovensku dosiahla v roku 2019 spolu 28,4 TWh. Nakoľko spotreba Slovenska bola 30,1 TWh, bolo treba zo zahraničia doviezť (netto) 1,7 TWh.

https://www.topky.sk/cl/10/2390003/Anal ... andaskach-

[Alchymista]

https://roklen24.cz/nouze-vycvicila-ide ... i-i-jadro/
Nouze vycvičila ideologii a zelené Německo spasí uhlí i jádro

Během letošního třetího čtvrtletí stouply platby za energie v průměru na jednoho uživatele v Česku o 40 procent. Od začátku července do konce září spotřebitel za ně utratil průměrně 6323 Kč měsíčně, vyplývá z nejnovější analýzy společnosti Patron GO, která čerpala data od 1881 uživatelů. Podle údajů Českého statistického úřadu v září ceny energií a paliv stouply v září meziročně o 48,8 procenta. Tolik tvrdá data, jichž se všichni bojíme, až dorazí i k nám domů (zatím má řada lidí do konce roku ceny fixovány), a která snad poněkud změkčí zastropování cen energií.

Důvody jsou notoricky známé, jenom pro pořádek zopakujme popořadě. Nejprve sebevražedný Green Deal vyřazuje postupně z provozu stabilní zdroje a nahrazuje je dotovanými obnovitelnými, které prostě 24 hodin a 365 dnů v roce fungovat neumí, a vykrývá je plynovkami na levný ruský plyn. Z logiky věci pak ruská plynová válka zbortí tento mechanismus jako domeček z karet. Připočtěme k tomu celkovou inflaci pocházející z už covidových nalévání peněz do evropských ekonomik a máme kompletní menu, proč to tolik spotřebitele stojí.

Možná proto pro někoho jako blesk z čistého nebe nedávno udeřila v médiích zpráva, že Německo, hlavní propagandista Green Dealu či Energie Wende, opět zprovozňuje hned tři velké hnědouhelné elektrárny a minimálně do jara 2023 udrží v provozu i tři své poslední jaderné zdroje.

Jenže není divu, i fanatický diktátor „zeleného šílenství“ musel uznat, že bez uhlí a jádra to v současné kritické situaci v energetice prostě nejde. Navíc, když pomineme sankce, tak krvavý plynový deal s válčícím Ruskem byl doslova rozbombardován na dně moře. Plány na přechodné využití plynu na cestě k dekarbonizaci a využívání obnovitelných zdrojů tak berou přinejmenším dočasně za své. Z příliš ambiciózní Energie Wende, která odstavováním stabilních a cenově dostupných zdrojů žene ceny energií vzhůru, se tak stává „hořká“ jaderno-uhelná vendeta. Pragmatismus vítězí nad idejemi a svým způsobem by se chtělo zvolat „zaplať za to Bůh“, jenže to by nebyli Němci (i ti v bruselských funkcích), takže jakoby se nechumelilo, dál velí, využijeme uhlí i jádro, ale na Green Deal nám nesahejte! V něm pokračujeme (dalo by se parafrázovat – do hořkého konce) dál!

Vraťme se ale do našich malebných luhů a hájů, kde začíná s blížící se zimou přituhovat. V posledních dnech například oznámily Teplárny Brno, které vytápí přes 100 tisíc domácností, že od 1. listopadu dvojnásobně zdraží teplo. Konečná cena tepla bude 1672 korun za GJ. Běžná domácnost se spotřebou tepla 20 GJ za rok si za sezonu může připlatit i 10 tisíc korun navíc. Městská firma reaguje na rekordní zdražování cen plynu, způsobené především ruským vpádem na Ukrajinu. „Jednoznačně hlavní příčinou nárůstu ceny energie je současná energetická krize, spojená se skokovým zvýšením obchodních cen zemního plynu, které vzrostly o více než 500 procent v porovnání s předchozím rokem,“ uvedl generální ředitel Tepláren Brno Petr Fajmon. Kdo ale direktivně nakázal teplárnám přejít z jiných paliv na plyn (bohužel především ten z Ruska) než unijní zelená politika?

Nejde samozřejmě o jediný případ, třeba Elektrárny Opatovice, který zásobují teplem 60 tisíc domácností v Pardubicích, Hradci Králové a Chrudimi a také nemocnice a další odběratele, instalují místo uhelné další plynovou turbínu, což těžko povede k ochraně peněženek spotřebitelů. Ano, producenti musí reagovat na nastolenou „zelenou“ diktaturu, ať již je jakákoli. Je však úkolem politiků, aby zvážili, co je únosné a co již nikoli. Asi jsme opět papežštější než papež, když jen bezhlavě plníme úkoly „zeleného“ údělu a nevidíme, že sám tvůrce se chová naprosto jinak.

Ano, podporujme větší využívání obnovitelných zdrojů, ať již fotovoltaiky, větrných turbín či biomasy, ale ne na úkor skokově rostoucích cen pro spotřebitele! Zachovejme si chladnou hlavu a nedělejme energetické harakiri, tento přechod musí být přeci postupný, ekonomicky smysluplný, a hlavně ne ideologicky nařizovaný. Máme již pouze zhruba dva měsíce jako předsedající země Evropské unie na to, abychom jen útrpně nečekali na to, co přijde z Bruselu, když jiné země EU se zařizují pragmaticky a rychleji než my. Již tolikrát omílané Německo chce navzdory porušení tržních pravidel až megalomansky zvýhodňovat vlastní průmysl, čímž podkopává základy samotné EU. A my se budeme zase jenom dívat? Zchudlí čeští spotřebitelé si ve státě, kde se energie nejlevněji vyrábí a nejdráž prodává, určitě větší úsilí zaslouží. Oni totiž rozhodnou, kdo si získá jejich přízeň ve volbách. Pokud tedy do té doby potmě nezmrznou.

[Alchymista]

https://www.mirror.co.uk/news/uk-news/f ... 9-28349250

Obavy, že Spojenému kráľovstvu zostáva len 9 dní zásob - v porovnaní so 103 dňami vo Francúzsku

Spojené kráľovstvo má jedny z najnižších zásob plynu v Európe, uviedol majiteľ spoločnosti British Gas v súvislosti s varovaniami, že v prípade nedostatku plynu túto zimu by Briti mohli čeliť trojhodinovým plánovaným výpadkom dodávok elektriny
Spoločnosť Centrica, vlastník spoločnosti British Gas, uviedla, že Spojené kráľovstvo má jedny z najnižších zásob plynu v Európe

Majiteľ spoločnosti British Gas dnes varoval, že Spojenému kráľovstvu zostáva už len 9 dní zásob plynu, keďže pred zimou znovu otvoril obrovské zásobníky.

Spoločnosť Centrica uviedla, že Spojené kráľovstvo má jedny z najnižších zásob plynu v Európe v porovnaní s Nemeckom, ktoré má zásoby na 89 dní, Francúzskom so 103 dňami a Holandskom so 123 dňami.

Energetická spoločnosť v piatok oznámila, že opätovne otvára svoje plynové pole Rough - zásobník pod Severným morom pri pobreží Yorkshire - čím sa kapacita plynu v Spojenom kráľovstve zvýši o 50 %.

Hoci toto miesto nie je "striebornou guľkou pre energetickú bezpečnosť", bude kľúčovým prvkom "pomoci Spojenému kráľovstvu túto zimu", dodala firma.

Výkonný riaditeľ skupiny Centrica Chris O'Shea povedal: "Som veľmi rád, že sa nám po značných investíciách do technických úprav podarilo vrátiť Rough do prevádzky zásobníkov na túto zimu.
Môže ma môj šéf nútiť pracovať počas výpadku elektrickej energie? Vysvetlenie vašich zamestnaneckých práv
Energetická spoločnosť uviedla, že opätovné otvorenie plynového poľa Rough zvýši jeho skladovaciu kapacitu o 50 %.

"Naším dlhodobým cieľom zostáva premeniť pole Rough na najväčšie skladovacie zariadenie metánu a vodíka na svete, posilniť energetickú bezpečnosť Spojeného kráľovstva, zabezpečiť do roku 2035 nulový systém elektrickej energie, dekarbonizovať priemyselné zoskupenia Spojeného kráľovstva, ako napríklad región Humber, do roku 2040 a pomôcť ekonomike Spojeného kráľovstva tým, že sa vráti k pozícii čistého vývozcu energie.

"Z krátkodobého hľadiska si myslíme, že spoločnosť Rough môže pomôcť nášmu energetickému systému uskladňovaním zemného plynu, keď je ho prebytok, a ťažbou tohto plynu, keď ho krajina potrebuje počas chladných období a špičkového dopytu.

"Rough nie je striebornou guľkou pre energetickú bezpečnosť, ale je kľúčovou súčasťou celého radu krokov, ktoré možno podniknúť na pomoc Spojenému kráľovstvu v tejto zime."
V prípade nedostatku plynu v tejto zime by Briti mohli čeliť trojhodinovým plánovaným výpadkom elektriny

Toto vyhlásenie prišlo po tom, ako prevádzkovateľ elektrickej siete National Grid ESO varoval Britov, že v prípade nedostatku plynu v tejto zime by mohli čeliť trojhodinovým plánovaným výpadkom elektriny.

Takýto najhorší scenár bol uvedený v správe z minulého mesiaca - prevádzkovatelia sústavy však trvajú na tom, že je "nepravdepodobné", že by nám došla energia.

Podľa šéfa spoločnosti National Grid Johna Pettigrewa by k výpadkom elektrickej energie s najväčšou pravdepodobnosťou došlo v januári a februári počas pracovných dní večer, keď je obzvlášť chladno.
Podrobné plány ukazujú, že domácnosti by túto zimu mohli utrpieť výpadky elektrickej energie

Dokumenty, ktoré boli vytvorené pred súčasnou energetickou krízou, ukazujú, ktoré domácnosti by mohol postihnúť výpadok prúdu - a kedy.

Tieto dokumenty sa označujú ako "štandardný plán" pre výpadky elektriny, čo znamená, že sa môžu zmeniť.

Kódex núdzového zásobovania elektrickou energiou (ESEC) umožňuje predsedovi vlády zaviesť výpadky na ochranu dodávok elektrickej energie.

Predtým, ako sa tak stane, by sa však mali najprv vykonať iné opatrenia.
Prvý stupeň odpojenia - ako by sa vás to dotklo

V prvom kroku bude verejnosť požiadaná, aby znížila svoju spotrebu energie.

V druhom kroku by sa na dodávateľov energie uvalili určité obmedzenia - napríklad by mohli byť požiadaní, aby znížili spotrebu.

Poslednou fázou by boli priebežné výpadky - alebo "rotačné odpojenia" - pre domácnosti v Spojenom kráľovstve.

Každá distribučná oblasť v Spojenom kráľovstve je rozdelená na 18 "blokov odberu", ktoré by sa striedavo odpojovali.

Translated with www.DeepL.com/Translator (free version)

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/pge-postavi- ... lektraren/
PGE postaví v moři severně od písečných dun polské Sahary rozsáhlý park větrných elektráren

Největší polská elektrárenská společnost PGE se pouští do nového dobrodružství. Ve spolupráci s dánským podnikem Ørsted postaví v Baltském moři větrné elektrárny o výkonu až 3500 megawattů. První z trojice projektů by měl začít vyrábět elektřinu v roce 2026.

Projekt nazvaný Baltica 3 bude umístěn v moři zhruba 25 kilometrů od vyhledávaného letoviska Łeba v severním Polsku. Tato oblast je známá hlavně díky „polské Sahaře“ – písečným dunám na úzkém pásu země mezi Baltským mořem a jezerem Łebsko. Za čtyři roky zde přibude ještě jedna „atrakce“ – větrné turbiny o celkovém výkonu 1045 megawattů.

Před týdnem získalo PGE souhlas gdaňského regionálního úřadu v rámci posuzování dopadu na životní prostředí (EIA), týkajícího se připojení offshore větrných parků Baltica 2 a Baltica 3 k přenosové síti. Samotné elektrárny získaly souhlas již v lednu 2020. PGE má zajištěnou také pevnou výkupní cenu vyrobené elektřiny – Contract for Difference (CfD).

Navzdory cifrám se mají větrné parky stavět v opačném pořadí. Nejprve přijde na řadu Baltica 3, o rok později bude hotová Baltica 2 s instalovaným výkonem 1498 megawattů; ta bude umístěna více na západ. Na sever od nich později vyroste ještě větrný park Baltice 1 o výkonu maximálně 896 megawattů, spuštěn bude zřejmě až po roce 2030.

Polska Grupa Energetyczna (PGE) se podobně jako další polské energetické společnosti snaží omezit závislost na fosilních palivech. Další výstavba větrných elektráren na pevné zemi je kvůli nepřejícím polským zákonům komplikovaná, proto PGE zaměřila svou pozornost na moře. Potřebné know-how má zajistit zahraniční partner – dánský Ørsted, který drží pozici největšího investora do stavby větrných parků v Severním moři.

PGE je největším vlastníkem a provozovatelem uhelných elektráren v Polsku. Patří mu nejen kontroverzní Turów poblíž polsko-česko-německého trojmezí, ale také velké černouhelné elektrárny Bełchatów, Dolna Odra, Opole a Rybnik. Vedle toho je PGE distributorem elektřiny ve východní části Polska a jedničkou na trhu dodávek koncovým zákazníkům.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/cez-ziskal-s ... u-melnika/
ČEZ získal souhlas pro stavbu největší plynové elektrárny v Česku. Ta nahradí uhelné kotle u Mělníka

Úředníci ministerstva životního prostředí schválili v řízení EIA záměr Skupiny ČEZ, který počítá s náhradou uhelných bloků Elektrárny Mělník za paroplynové. Ve středních Čechách tak může vzniknout největší česká plynová elektrárna s elektrickým výkonem až 1000 megawattů. Nový zdroj převezme po dožívajících uhelných blocích také výrobu tepla pro část Prahy.

Samotné schvalování dopadu záměru na životní prostředí (proces EIA) proběhlo celkem hladce. ČEZ předložil dokumentaci na počátku květnu, ministerstvo životního prostředí vydalo souhlasné stanovisko v pátek 21. října. Podle ministerstva je pozitivní, že „realizací záměru dojde k významnému omezení negativních vlivů generovaných stávajícím provozem energetických zdrojů založených na spalování hnědého uhlí, čímž záměr přispěje ke snížení produkce skleníkových plynů a významnému snížení imisní zátěže v regionu.“
Podmínka zachovat hnízdiště sokolů

Jak tomu v podobných případech pravidlem, ministerští úředníci si stanovili řadu podmínek pro souhlasné stanovisko. V rozhodnutí jich nalezneme celkem dvě desítky – od požadavku na využití nejlepších dostupných technologií pro velké zdroje (BAT LCP) až po zachování možnosti hnízdění pro sokola stěhovavého a kavku obecnou.

Investorem je Energotrans, dceřiná společnost ČEZ provozující uhelnou elektrárnu u středočeského Mělníka. Fakticky se jednalo o tři elektrárny v jednom areálu. Jejich životnost končí, největší 500megawattový blok byl odstaven již v srpnu loňského roku.

Podle předloženého záměru mají v areálu Elektrárny Mělník vyrůst tři paroplynové elektrárny s plánovaným spuštěním v letech 2026, 2029 a 2030. „Předpokládáme vyhlášení veřejné zakázky na první paroplynový zdroj ještě v letošním roce,“ doplnil mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Tři nové energetické zdroje mají mít v součtu elektrický výkon okolo 1000 megawattů. Vedle výroby elektřiny budou produkovat také teplo pro východní polovinu Prahy, Mělník a Neratovice. Doplní je záložní plynová kotelna o výkonu 140 MWt a možná také zvažovaný zdroj na energetické využití odpadu. Spotřeba zemního plynu bude ohromná, zhruba 1,35 miliardy metrů krychlových ročně. To odpovídá zvýšení spotřeby plynu v Česku o zhruba 15 procent.

Nejdřív plyn, později vodík
ČEZ očekává, že v době spuštění nové elektrárny nebude dostupnost ani cena plynu tak problematická jako letos. „Paroplynové zdroje budou v souladu s kritériem taxonomie plynových zařízení navrženy tak, aby již od uvedení do provozu umožňovaly částečné spoluspalování vodíku se zemním plynem s možností následné úpravy na spalování až 100procentního vodíku.“ odpověděl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Přechod na bezemisní paliva slibuje ČEZ i v dokumentaci předložené ministerstvu. Zemní plyn zde označuje jako přechodové palivo, jehož spotřeba bude postupně klesat v závislosti na dostupnosti nízkoemisních paliv – tedy hlavně vodíku a biometanu. Tato náhrada se má odehrát do roku 2035 tak, jak to v nové taxonomii zelených financí požaduje Evropská komise.

Nejdřív plyn, později vodík ... co tak předvolební sliby a teplo produkované LGBT komunitou?

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/ST7v5/zpravy-ekonom ... zie-dohoda
Maďarsko a Rumunsko neotálejí. Budou kupovat množství elektřiny až z Ázerbájdžánu

Zástupci Gruzie, Ázerbájdžánu, Maďarska a Rumunska brzy dosáhnou dohody o dodávkách elektřiny z Ázerbájdžánu přes Gruzii do zmíněných zemí EU. Řekl to v pátek vicepremiér Gruzie a ministr hospodářství Levan Davitašvili v rozhovoru pro televizní kanál Imedi.

„V blízké budoucnosti dojde k dohodě mezi Gruzií, Rumunskem, Maďarskem a Ázerbájdžánem, aby všechny čtyři země mohly současně realizovat tento projekt, protože se jedná o několikamiliardovou investici a zároveň to umožní propojení Gruzie přímo do energetických sítí EU,“ uvedl Davitašvili.

Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev během své pracovní návštěvy Gruzie minulý týden řekl, že Baku bude prostřednictvím Gruzie dodávat na mezinárodní trhy 157 GW elektřiny. Týden předtím navštívil Tbilisi ázerbájdžánský ministr energetiky Parvíz Šahbazov. Na schůzce s Davitašvilim diskutoval o možnosti položení elektrického kabelu pod Černým mořem, což je projekt, který, jak Gruzie a Ázerbájdžán doufají, bude realizován za účasti Rumunska a Maďarska.

Nákup elektřiny z Ázerbájdžánu přes Gruzii potvrdil v minulých dnech i maďarský premiér Viktor Orbán po jednání se svým gruzínským protějškem Irakli Garibašvilim v Budapešti. Současně vyjádřil podporu Gruzie v její snaze o vstup do EU.

To akože s celkom vážnou držkou?

opy.png (68.01 KiB) Zobrazeno 5586 x

https://www.cia.gov/the-world-factbook/ ... an/#energy

Azerbaijan
Electricity
installed generating capacity: 7.677 million kW (2020 est.)
consumption: 21,026,630,000 kWh (2019 est.)
exports: 1.491 billion kWh (2020 est.)
imports: 137 million kWh (2020 est.)
transmission/distribution losses: 2.226 billion kWh (2019 est.)

Electricity generation sources
fossil fuels: 94.2% of total installed capacity (2020 est.)
nuclear: 0% of total installed capacity (2020 est.)
solar: 0.2% of total installed capacity (2020 est.)
wind: 0.4% of total installed capacity (2020 est.)
hydroelectricity: 4.4% of total installed capacity (2020 est.)
tide and wave: 0% of total installed capacity (2020 est.)
geothermal: 0% of total installed capacity (2020 est.)
biomass and waste: 0.8% of total installed capacity (2020 est.)

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/evropa-resi- ... -cerpadel/
Evropa řeší, jak nahradit ruský plyn při výrobě tepla. Očekává se boom tepelných čerpadel

Evropská energetická krize silně zasáhla i teplárenství, protože zemní plyn, jehož dodávky z Ruska jsou téměř zastaveny, představuje až 32 procent konečné spotřeby energie domácností v EU. Energetické společnosti a inovativní firmy proto usilovně hledají způsoby, jak zemní plyn při výrobě tepla nahradit. Experti očekávají velkou poptávku po tepelných čerpadlech. Podle odhadů by jich mohlo být v Evropě do roku 2030 nainstalováno až 45 milionů.

Podle prognózy renomované poradenské společnosti Wood Mackenzie čeká v sektoru bydlení bouřlivý rozvoj zejména využití tepelných čerpadel, kterých by do roku 2030 mělo být v Evropě instalováno až 45 milionů.

Tepelná čerpadla se dle odhadů nejspíše stanou jedním z nejvýznamnějších nových segmentů poptávky po elektřině, která raketově vzroste ze 77 TWh v roce 2022 na 611 TWh do roku 2050.

Tržní hodnota rezidenčních tepelných čerpadel se více než zdvojnásobí a do roku 2030 přesáhne 30 miliard eur. Vývoj však podle analytiků bude záviset především na adekvátní finanční podpoře, strukturálních pobídkách a regulacích energetického sektoru.

Na špici využívání tepelných čerpadel je v současné době Norsko, které po zkušenostech s ropnou krizí v 70. letech minulého století nejen začalo dotovat jejich zavádění, ale zároveň uvalilo vysoké daně na fosilní paliva a od roku 2020 úplně zakázalo kotle na topné oleje.

Britská vláda oznámila plán na instalaci 600 tisíc tepelných čerpadel ročně do roku 2028, na který vyčlenila 36 milionů EUR a společnost Octopus Energy Group oznámila strategickou investici do rovněž britského výrobce tepelných čerpadel Renewable Energy Devices s cílem rozšířit výrobní kapacitu na více než 1000 tepelných čerpadel měsíčně. Chtějí vyrábět tichá, vysoce účinná a stylová tepelná čerpadla pro zákazníky ve Spojeném království a posléze v celé Evropě.

Produkty budou k dispozici v řadě různých velikostí se zaměřením na menší varianty vhodné pro nejběžnější domácnosti. Octopus Energy již investovala 12 milionů EUR do výzkumného a vývojového centra pro dekarbonizaci tepla se sídlem v britském Slough. Součástí systému bude technologie smart grid, která umožní maximálně využít volnou kapacitu distribučních sítí a snížit zatížení ve špičkách. V továrně navíc vznikne do roku 2024 až 100 nových pracovních míst v oblasti zeleného inženýrství.

Finská energetická společnost Helen, stavební firma YIT ze stejné země a španělská stavební společnost Acciona zahájily projekt rekuperace tepla mořské vody ve výši 400 milionů eur. Vývojová fáze bude trvat dva roky, realizace pak přibližně dalších pět let. Systém bude v tepelných čerpadlech využívat mořskou vodu o teplotě nižší než 2 stupně Celsia.

V zimě bude vyrábět teplo pro dálkového vytápění a v létě bude rekuperační jednotka, umístěná v oblasti elektrárny Salmisaari nedaleko Helsinek, využita naopak k zásobování sítě dálkového chlazení. Teplo z mořské vody je zcela obnovitelné a jako zdroj nevyčerpatelné. Helen plánuje, že jednotka tepelných čerpadel na mořskou vodu bude součástí distribuovaného energetického systému, kde se energie bude vyrábět z několika různých zdrojů.

Na akumulaci tepla spoléhá i Berlín. Švédská energetická společnost Vattenfall oznámila, že ve svém závodě Reuter West CHP v Berlíně postaví největší německý tepelný akumulátor, který přispěje k energetické bezpečnosti celé země. Kontejner s výškou 45 metrů, průměrem 43 metrů a kapacitou 56 milionů litrů bude akumulovat vodu pro dálkové vytápění o teplotě 98 stupňů Celsia.

S uvedením akumulátoru do provozu se počítá začátkem roku 2023, naplnění zásobníku vodou bude trvat dva měsíce. Akumulátor bude umístěn v areálu elektrárny přímo u teplárny, která přeměňuje přebytečnou větrnou nebo solární energii na teplo. S tepelným výkonem 200 MW zařízení dokáže dodávat teplo po dobu 13 hodin i za velmi chladného počasí. K akumulátoru lze podle potřeby připojit i další místní zdroje odpadního tepla, jako jsou odpadní vody a tepelné odpady. Vattenfall Wärme Berlin AG vytápí přibližně jednu třetinu budov v Berlíně.

Velmi ambiciózní model podpory má také Itálie, která majitelům domů umožňuje čerpat dotaci na tepelnou izolaci objektu a instalaci tepelného čerpadla až ve výši 110 procent nákladů.

Myslia to tak dobre...
A dopadne to ako v Bazileji...

[Kalinac]

Čína : Největší samostatná kapacita na světě! 14. blok vodní elektrárny Baihetan byl uveden do provozu pro výrobu elektrické energie

2. listopadu v 18:35 úspěšně prošel 11. blok vodní elektrárny Baihetan, největší vodní elektrárny na světě, úspěšně 72hodinovým zkušebním provozem a byl oficiálně uveden do komerčního provozu, což je 14. mil.kW hydroturbínový generátor uvedený do provozu vodní elektrárnou Baihetan.

Blok 11 vodní elektrárny Baihetan se nachází na pravém břehu vodní elektrárny Baihetan se samostatnou kapacitou 1 milion kilowattů, která je v současné době největší vodní jednotkou na světě Jeho vývoj, výroba, instalace a uvedení do provozu jsou mnohem obtížnější než jakákoli jednotka ve výstavbě a uvedení do provozu na světě. Blok 11 je prvním blokem vodní elektrárny Bajhetan, který byl připojen k síti a uveden do provozu po vítězství 20. národního kongresu Komunistické strany Číny. Během uvádění do provozu připojeného k síti dosáhla vodní elektrárna Baihetan poprvé normální výšky zásobníku vody 825 metrů, což znamená, že blok 11 bude čelit zkoušce uvedení do provozu při plném zatížení a provozu s vysokou hladinou vody a technická náročnost a požadavky na řízení rizik a kontrolu bloku do provozu překračují všechny předchozí obří vodní elektrárny.

Kang Yonglin, zástupce ředitele oddělení Baihetan Engineering Construction společnosti Three Gorges Group, uvedl, že blok 11 úspěšně dokončil zátěžový test 1 milionu kilowattů pod nejvyšším vodním spádem, z čehož maximální zatížení dosáhlo 1,1 milionu kilowattů během testu přetížení, jednotka pracovala stabilně a výkyv tří ložisek byl do 70 mikronů, čímž bylo dosaženo vysoce kvalitního projektového cíle "jedna dokončená instalace, jeden úspěšný start a jedno úspěšné uvedení do provozu", což je poprvé, kdy největší světová jednotka generátoru vodní turbíny s kapacitou milionu kilowattů odolala hodnocení maximálního zatížení.
Vodní elektrárna Baihetan se nachází na dolním toku řeky Jinsha na soutoku okresů Ningnan v provincii Sichuan a Qiaojia v provincii Yunnan, je největším a technicky nejobtížnějším projektem vodní elektrárny ve výstavbě na světě, s celkem 16 sadami nezávislého čínského výzkumu a vývoje, největšího světového monopostu s kapacitou milionů kilowattových vodních generátorů s celkovou instalovanou kapacitou 16 milionů kilowattů. Poté, co bude vodní elektrárna Baihetan zcela dokončena a uvedena do provozu, stane se druhou největší vodní elektrárnou na světě po elektrárně Three Gorges s průměrnou roční kapacitou výroby energie 62,443 miliardy kWh, která může nahradit přibližně 19,68 milionu tun standardního uhlí a snížit emise oxidu uhličitého o přibližně 52 milionů tun. V současné době běží 14 milionů kilowattových jednotek, které byly uvedeny do provozu vodní elektrárny Baihetan, stabilně a mají vynikající ukazatele a kumulativní výroba čisté elektřiny přesáhla 48 miliard kilowatthodin a následné práce na uvedení bloku do provozu jsou také prováděny řádným způsobem.

https://www.guancha.cn/politics/2022_11_02_664970.shtml

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/ceska-elektr ... t-exportu/
Česká elektroenergetika v roce 2022: lehce vyšší výroba, menší spotřeba domácností a skokový růst exportu

Jak moc zacvičila energetická krize spojená se skokovým růstem cen s výrobou a spotřebou elektřiny v České republice? Z nedávno zveřejněné Čtvrtletní zprávy o provozu elektrizační soustavy ČR za III. čtvrtletí 2022, kterou vydal Energetický regulační úřad, vyplývá, že spotřeba zatím klesá jen mírně. Výroba ovšem roste, protože velcí producenti a obchodníci bohatnou na exportu elektřiny do sousedních zemí.

Objem elektřiny vyrobené v Česku letos roste. V lednu až září dosáhla netto výroba elektřiny (ta bez vlastní spotřeby elektráren) výše 57,9 miliardy kWh a meziročně se zvýšila o 2,7 procenta.

Výrazný skok se odehrál v případě uhelných elektráren, jejichž objem výroby narostl o 14 procent na 27,4 miliardy kWh. Jaderné elektrárny vyrobily o 2,5 procenta více (21,3 miliardy kWh). Vhodné podmínky přispěly k růstu výroby elektřiny ze sluneční a větrné energie.

Drahý plyn naopak způsobil útlum výroby paroplynových elektráren; tady nastal v prvních devíti měsících roku propad o 55 procent na 1,76 miliardy kWh. Zatímco největší paroplynka, kterou provozuje ČEZ v Počeradech, jela v omezeném rozsahu, druhá největší – vlastní ji Sokolovská uhelná – byla vesměs mimo provoz. Horší podmínky k provozu měly také vodní elektrárny, u kterých nastal pokles o 17 procent na 1,6 miliardy kWh.

Export byl vyšší o 52 procent
Odpověď na otázku, kde skončila navíc vyrobená elektřina, je snadná – skončila v zahraničí. Kladné saldo vývozu elektřiny z Česka do okolních zemí dosáhlo v letošním lednu až září bezmála 9,5 miliardy kWh. Oproti stejnému období loňského roku se jedná o nárůst o 52 procent.

Vzhledem ke skokovém růstu ceny elektřiny se totiž z vývozu stává skvělý byznys. Dokládají to i detailní údaje Českého stastického úřadu. Ten v lednu až září uvádí, že hodnota vyvezené elektřiny z Česka vzrostla 3,3krát na 89,8 miliardy korun. Kladné saldo ČR z obchodu s elektřinou dosáhlo 61,4 miliardy korun a vzniklo hlavně při obchodování se Slovenskem (32,5 miliardy Kč) a Německem (27,6 miliardy Kč).

Domácnosti omezily spotřebu o 9 procent
Zatímco vývoz roste, spotřeba zákazníků v Česku klesla – meziročně o dvě procenta na 44,2 miliardy kWh. Pokles lze vystopovat u dvou skupin zákazníků. Prvním jsou největší zákazníci připojení přímo k síti velmi vysokého napětí – u nich došlo ke snížení spotřeby o 4,9 procenta. Druhým pak domácnosti s poklesem odběru elektřiny o 9 procent.

Pohled na detailní čísla ERÚ ukazuje i některá překvapení. Například v samotném třetím čtvrtletí vzrostla spotřeba elektřiny v průmyslu o 1,7 procenta, tažena byla hlavně silným růstem odběru podniků v Moravskoslezském kraji. Také Středočeský a Jihomoravský kraj měly vyšší spotřebu v oboru průmyslu.

Tato informace je v souladu se statistikami ČSÚ, které také hovoří o zvyšování výroby – hlavně v oblasti automobilového průmyslu. Dostáváme tak pozitivní zprávu, dokládající odolnost české ekonomiky v době energetické krize.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/polsko-posta ... lektrarnu/
Polsko postaví největší evropské úložiště energie. S kapacitou více než 200 MWh bude napojeno na přečerpávací elektrárnu

Polsko chystá stavbu největšího energetického úložiště v Evropě s kapacitou 200 MWh, aby zvýšilo energetickou bezpečnost země a co nejlépe využilo možnosti svých obnovitelných zdrojů. Projekt již získal předběžnou licenci od polského energetického regulátora. Uvedla to polská energetická společnost PGE.

Bateriové úložiště s kapacitou více než 200 MWh bude napojeno na přečerpávací elektrárnu Zarnowiec o výkonu 716 MW, čímž vznikne hybridní zařízení o celkovém výkonu 921 MW s kapacitou přes 4,6 GWh. To odpovídá kapacitě největších konvenčních výrobních jednotek v Polsku, které jsou schopny zásobovat statisíce domácností.

„Naším strategickým cílem je mít v Polsku do roku 2030 instalovanou kapacitu 800 MW nových úložišť energie, abychom zajistili bezpečnou integraci nových obnovitelných zdrojů energie a přispěli ke stabilizaci energetického systému, a tím zlepšili energetickou bezpečnost,“ řekl Wojciech Dąbrowski, generální ředitel PGE.

Zařízení, které buduje polský státní výrobce elektřiny PGE, bude sloužit pro pokrývání nestabilit a hladké napojení obnovitelných zdrojů energie závislých na počasí. PGE již provozuje větrnou farmu o výkonu 100 MW 30 kilometrů od Zarnowiece a vlastní licence na výstavbu pobřežních větrných farem v Baltském moři s kombinovaným výkonem 3,5 GW. PGE nyní hledá partnery na financování celého projektu.

Plánovaná hybridní instalace by měla zvýšit energetickou bezpečnost nejen Polska, ale i pobaltských států a synchronizovat litevské, lotyšské a estonské energetické soustavy se systémem kontinentální Evropy prostřednictvím projektu Harmony Link, elektrického propojení mezi Litvou a Polskem. Z 330 kilometrů vedení bude asi 290 kilometrů pod mořem. Klíčovou součástí je 700 MW vysokonapěťový stejnosměrný kabel. Investory jsou polští a litevští provozovatelé přenosových soustav elektřiny, PSE a Litgrid, přípravné práce probíhají již od začátku roku 2019.

Výstavba propojovacího vedení měla být podle původních plánů dokončena v roce 2025, projekt však nabral zpoždění. Litevský provozovatel Litgrid nedávno oznámil, že stavba podmořského propojení Litvy a Polska bude zpožděna minimálně do roku 2027 nebo dokonce až do roku 2028. Zdržení by však podle Litgrid nemělo oddálit plán na oddělení pobaltských států od ruské energetické sítě.

V budování nových bateriových úložišť vede v současné době v Evropě Německo, které v letošním roce zprovozní celkem 3,9 GW, přičemž velkou část z toho tvoří přibližně 200 tisíc nových instalací v rezidenčním sektoru. Na druhém místě je Velká Británie s 3,6 GW, následuje Irsko s 1,4 GW, Itálie s 900 MW a Francie s 670 MW. Poradenská společnost Wood Mackenzie na přední příčky v Evropě řadí rovněž Belgii, Portugalsko, Holandsko a Španělsko. V první skupině evropských zemí s nejrozvinutějším trhem skladování energie není ani jedna východoevropská země. Řecko a Polsko jsou ve druhé skupině, Rakousko, Maďarsko a Bulharsko patří do třetí skupiny. Ostatní země východní Evropy jsou v poslední kategorii.

V regionu jihovýchodní Evropy ale nyní dostal zelenou například chorvatský startup IE-Energy, který na pobřeží Jadranu hodlá vybudovat bateriový systém o výkonu 50 MW, největší v regionu. Brusel již na projekt poskytl grant ve výši 19,8 milionu EUR, který pokryje asi 30 % výdajů. Úložiště bude společnost IE-Energy, která sídlí v Rijece, stavět v turisticky oblíbené destinaci poblíž Šibeniku v Dalmácii. Stavba by měla začít letos v prosinci, v první fázi půjde o 10 MW provozního výkonu a kapacitu 22 MWh. Dokončení je plánováno na první čtvrtletí příštího roku. IE-Energy, která se v loňském roce zapojila do denního trhu na chorvatské energetické burze (CROPEX), hodlá do roku 2024 celý systém posílit na 50 MW a 110 MWh. V jihovýchodní Evropě zatím žádné úložiště s takovou kapacitou neexistuje, Turecko ale připravuje projekt o výkonu 250 MW s předpokládanou kapacitou 1 GWh.

Podle analýzy Evropské asociace pro ukládání energie (EASE) je tempo budování úložišť v Evropě pomalé a je nutní ho zrychlit alespoň na 14 GW/rok, aby bylo dosaženo klimatických cílů stanovených Bruselem. To představuje kolem 200 GW kapacity do roku 2030 a minimálně 600 GW do roku 2050. Rok 2022 ale podle EASE přinese jen něco přes 5 GW nových instalací, 10 GW takzvané kumulativní kapacity. Při tomto tempu by to do roku 2030 znamenalo pouze 57 GW úložné kapacity.

Dobrý 200MWh pekne vyfiltruje kolísania siete pri rýchlom spínaní záťaží a zdrojov. Na viac to nemá... Ale k prečerpávačke výborné!

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/energetici-u ... andinavii/
Energetici uklidňují: Česko zvládne zimu bez větších problémů. Ty lze čekat ve Francii a Skandinávii

Chcete nejprve tu špatnou, nebo dobrou zprávu? Studie zpracovaná evropským sdružením provozovatelů přenosových soustav ENTSO-E varuje před nerovnováhou mezi spotřebou a výrobou elektřiny v prvním čtvrtletí příštího roku. Dobrá zpráva je, že v Česku ani jinde ve střední Evropě autoři studie větší problémy nečekají.

Do potíží se dostanou hlavně země na okraji Evropské unie. Největší riziko „stresových situací“ se očekává ve Francii, jižním Švédsku, Finsku a ostrovních zemích – v Irsku, na Maltě a Kypru. Těžké chvíle může způsobit hlavně kombinace tuhé zimy s omezenými dodávkami zemního plynu a černého uhlí a s neplánovanými výpadky v provozu jaderných bloků.

Česká republika patří mezi vzorné země s robustní energetikou, kde autoři studie vynucené omezování spotřeby či přímo blackout neočekávají. „Při běžných podmínkách pro provoz elektráren a při zachování dodávek plynu neočekáváme žádné větší potíže během zimy 2022/23,“ uvádí ve své analýze ENTSO-E. Dodává, že po celou zimu bude Česko exportérem elektřiny a bude tím pomáhat okolním zemím se zvládnutím náročného období.

Němci i Poláci nejspíš budou výpomoc ze zahraničí potřebovat. Jejich situaci totiž komplikuje omezený provoz černouhelných elektráren poté, co vstoupil v platnost celounijní zákaz dovozu uhlí z Ruska. Z Francie opakovaně přicházejí zprávy, že návrat jaderných bloků po opravě koroze na potrubí bude pomalejší, než se očekávalo. Francie tak bude v zimě závislá na pokrytí části spotřeby elektřiny importem.

Teď k jádru problému
ENTSO-E varuje také před možnými potížemi ve Skandinávii. Finskou situaci zkomplikovalo opožděné spouštění nového 1600megawattového jaderného bloku Olkiluoto 3. Zavinila jej technická závada – trhliny na čerpadlech vody pro turbinu. Jižní Švédsko bude muset zvládnout plánovanou odstávku jaderného bloku Ringhals 4, což bude znamenat výpadek 1120 MW výkonu během února a zvýšení závislosti na dodávkách z energeticky přebytkového středu a severu země.

Dopad na stabilitu dodávek bude mít také trvalé vyřazování jaderných bloků v provozu. V Německu se až po tuhých vyjednáváních ve vládní koalici podařilo prodloužit provoz tří zbývajících jaderných bloků aspoň z konce letošního prosince do poloviny dubna 2023. Odstavuje se také v Belgii, kde v září ukončil provoz blok Doel 3 a na počátku února má následovat blok Tihange 2 (každý s výkonem přes 1000 megawattů).

Aspoň malou náhradou za pět odstavených bloků bude třetí blok slovenské jaderné elektrárny Mochovce, který má začít naplno běžet od počátku příštího roku. Slovensko by se díky 470 MW nového výkonu mělo změnit z importéra na exportéra elektřiny.

[Alchymista]

https://svobodny-svet.cz/uvod-do-zelene ... rojclenka/
Úvod do zelené matematiky: Trojčlenka

Ve Velké Británii spustili tento měsíc největší bateriové úložiště v Evropě. Pro kolik domácností a na jak dlouho vystačí?

Bez bateriových úložišť je energie z obnovitelných zdrojů obtížně řiditelnou složkou energetického mixu. Co o nich psali minulý týden v Evropě. Kompletní zdroj na konci článku.

(1) Zelená matematika
Anglická BBC informovala 21. listopadu, že poblíž města Hull východně od Manchesteru bylo uvedeno do provozu nové bateriové úložiště za použití technologie dodané firmou Tesla. Úložiště má ukládat elektřinu vyrobenou obnovitelnými zdroji, zejména větrnými elektrárnami a solárními panely, a dodávat ji do energetické sítě v dobách špičky.

Bateriové úložiště umožní podle jejího ředitele plně využít potenciál obnovitelné energie ve Velké Británii. Do provozu bylo uvedeno o čtyři měsíce dříve, neboť Británii hrozí v zimě výpadky elektrického proudu. Náklady na výstavbu nebyly uvedeny.

Podle BBC se jedná o největší bateriové úložiště v Evropě. Je schopno zásobovat elektrickou energií 300 tisíc domácností po dobu dvou hodin.

Ve Velké Británii je podle statistického úřadu zhruba 28 milionů domácností. Zelená trojčlenka umožní jednoduše spočítat, kolik obdobně velkých bateriových úložišť je nutné postavit, aby 50% britských domácností mohlo fungovat alespoň po dobu dvou dní bez větru a slunce.

První trojčlenka určí, kolik bateriových úložišť musí být postaveno, aby 300 tisíc domácností svítilo dva dny. Je to 24 úložišť alespoň tak velkých, jako v současnosti největší úložiště v Evropě.

Mírně složitějí trojčlenka pak zodpoví otázku, kolik takových úložišť by udrželo dva dny v chodu polovinu britských domácností, tedy 14 milionů domovů. Je-li jich třeba 24 pro 300 tisíc domácností, pro 14 milionů jich bude nutné postavit 1 120.

Mírně zaokrouhlený výsledek zelené trojčlenky říká, že jedenáct set úložišt pokryje potřebu poloviny britských domácností na dva dny. Bez průmyslu.

Pozn. autora: Trojčlenka dá odpověď i na otázku, kolik úložišť by bylo třeba na 14 dní pro všechny.(15 680)

(2) Německý manažer riskuje
Tento týden prohlásil podle agentury Bloomberg jeden z vysokých manažerů společnosti Volkswagen, že „pokud se nepodaří rychle a spolehlivě snížit ceny energií v Německu a Evropě, bude energeticky náročná výstavba závodů na výrobu baterií v Evropě prakticky nemožná“.

Pozn. autora: Kdyby tak věděl? Vysoce postavený už nebude dlouho.

(3) Omezování spotřeby možná již tento týden
Británie provozuje jedny z největších větrných elektráren na světě, ale její síť je extrémně citlivá na bezvětrné počasí.

Včera oznámil britský provozovatel elektrické sítě National Grid, že vzhledem k málo větrnému počasí, které v Británii panuje, může poprvé v historii uplatnit v praxi opatření na snížení spotřeby elektřiny během špiček.

Domácnosti, které mají instalovány chytré elektroměry, tak dostanou zaplaceno za to, že během špičky sníží spotřebu energie. Podle agentury Bloomberg může dojít i na uhelné elekrárny, neboť málo větrné počasí má trvat do čtvrtka.

Pozn. autora: Byla to říše, nad kterou slunce nezapadá. Teď je to země, která se bojí, že zapadne.

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/JucGX/zpravy-domov- ... -karvinsko
Těžba černého uhlí v Česku nekončí. Bude pokračovat až do roku 2025

Těžba černého uhlí v Dole ČSM na Karvinsku bude pokračovat až do konce roku 2025. Na Dole ČSM Sever ve Stonavě to dnes oznámili ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a předseda představenstva těžební společnosti OKD Roman Sikora. Důl ČSM je posledním, kde podnik černé uhlí těží. Podle původních plánů tam měla těžba skončit letos, v červnu se ale rozhodlo o prodloužení minimálně do konce roku 2023.

OKD je jediným producentem černého uhlí v Česku. V minulých letech ale těžbu ve většině dolů ukončilo, protože se dlouhodobě nevyplácela.

V OKD pracuje včetně dodavatelských zaměstnanců přibližně 3300 lidí. Vlastníkem firmy je prostřednictvím společnosti Prisko stát. Loňské hospodaření podnik uzavřel s čistým ziskem 216,8 milionu korun, předloni byl ve ztrátě 2,437 miliardy korun.

Státní podnik Diamo, který má na starosti zahlazování následků hornické činnosti a zajišťuje i útlum dolů, letos vypracoval studii, z níž vyplynulo, že v karvinských dolech ČSA a Darkov by bylo možné těžbu uhlí obnovit. Bylo by to ale technicky náročné a drahé. Jenom příprava by trvala šest let a stála by zhruba deset miliard korun. Těžit by se pak dalo 14 let. Bylo by k tomu navíc potřeba sehnat až 2700 kvalifikovaných pracovníků, kteří by ale už museli mít praxi. Těžba v dolech ČSA a Darkov skončila loni v únoru.

[Alchymista]

https://echo24.cz/a/HQcva/zpravy-ekonom ... rsky-kabel
Ázerbájdžán má dodávat elektřinu podmořským kabelem do Maďarska a Rumunska

Lídři Rumunska, Maďarska, Ázerbájdžánu a Gruzie dnes v Bukurešti podepsali dohodu o vybudování podmořského kabelu, který bude do Evropy přivádět elektřinu z Ázerbájdžánu. Informuje o tom agentura Reuters, podle níž se jednání zúčastnila také šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

"Vzhledem k současné bezpečnostní situaci poznamenané vojenskou agresí proti Ukrajině musíme lépe spolupracovat a projevit více solidarity," řekl na schůzce rumunský prezident Klaus Iohannis.

"Dnes začínáme stavět nový most z Ázerbájdžánu do Evropy. Naše země se stane významným dodavatelem elektřiny do Evropy, zejména zelené energie," poznamenal podle rumunské televize zase ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev.

Evropská unie se kvůli ruské invazi Ukrajiny odklání od ruských fosilních paliv a hledá alternativy jinde, například v zemích jako je Norsko a Spojené státy, ale i Katar a Ázerbájdžán.

Dohoda s touto zemí, kritizovanou neziskovými organizacemi i řadou politiků kvůli autoritářským tendencím, počítá s vybudováním 1100 kilometrů dlouhého kabelu o kapacitě 1000 megawattů pod Černým mořem. Evropská unie je podle von der Leyenové připravena projekt finančně podpořit v závislosti na výsledcích studie proveditelnosti.

1) Když se díky gruzínským horám a Kaspické chartě Ázerbájdžánu nepodařilo dodávat plyn napřímo tak na jeho pálení vybudují "zelené" elektrárny a budou dodávat namísto něj el. proud.

2) Dovolia rusi a turci križovanie svojich plynovodov demokratickým vysokonapäťovým káblom? Sotva...
Europe vrátia všetky zlomyslenosti okolo severných prúdov.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/vysledek-ene ... lektraren/
Výsledek Energiewende: Němci budou muset přidat až 21 tisíc MW výkonu plynových elektráren

Když odstavíte jaderné a uhelné elektrárny a masivně investujete do stavby větrných a solárních elektráren s nestabilním výkonem, co z toho vznikne? Rostoucí závislost na plynových elektrárnách. Ke stejnému zjištění dospěl i německý síťový regulátor. Podle jeho propočtu bude Německo potřebovat dodatečný výkon plynových zdrojů v rozsahu 17 až 21 tisíc megawattů.

Pozoruhodné je, že se k tomuto zjištění přihlásilo i spolkové ministerstvo hospodářství a klimatu pod vedením Roberta Habecka ze strany Zelených. „Investice do plynových elektráren mají nadále smysl za předpokladu, že budou vytvořeny odpovídající kapacity LNG terminálů a ceny se vrátí k normálu,“ stojí v dokumentu ministerstva, který se podařilo získat webu Euractiv.com. Ten jako první na německé záměry upozornil.

Německá vláda chce, aby do roku 2030 země fungovala z 80 procent na obnovitelné zdroje energie a úplně vyřadila uhlí z energetického mixu. Poslední jaderné bloky skončí v provozu již letos na jaře. Plynové elektrárny mají vyrobit zbývajících 20 procent elektřiny. Vyrábět mají hlavně v době, kdy počasí či denní doba nepřeje provozu větrných a solárních elektráren.

Jak uvedl web Euractiv.com, na konci loňského dosahovala kapacita výkonu plynových elektráren 27 500 megawattů. Problém je v tom, že zmíněný výkon plynových elektráren k pokrytí německé spotřeby nebude stačit. Proto bude zapotřebí jejich výkon téměř zdvojnásobit.

Vyplnila se tak předpověď, se kterou v říjnu 2021 přišel Markus Krebber, generální ředitel společnosti RWE. „Potřebujeme v Německu asi 20 až 30 gigawattů výkonu nových plynových elektráren,“ řekl tehdy magazínu WirtschaftsWoche.
Bez LNG terminálů to nepůjde

Lze očekávat, že dále zesílí snaha německé vlády zajistit dostatek plynu, a to z jiných zemí než z Ruska. Jediným reálným řešením je budování nových terminálů a navyšování dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) po moři.

Jak jsme již dříve uvedli, hospodářství a klimatu vedené „zeleným“ ministrem Robertem Habeckem se do stavby LNG terminálů loni vrhlo s maximálním nasazením. Jen v první fázi chtějí Němci pořídit šest plovoucích LNG terminálů. První z nich zahájil provoz loni v prosinci, nachází se v přístavu Wilhelmshaven v Severním moři.

Z českého pohledu je zajímavější terminál na Baltu u Lubminu, který má začít fungovat v nejbližších týdnech. Nabídne totiž ideální napojení na plynovody, které vedou od Baltu přímou cestou do Krušnohoří a dále do české přepravní soustavy.

21 GW !

[riho]

https://echo24.cz/a/HQcva/zpravy-ekonom ... rsky-kabel
Ázerbájdžán má dodávat elektřinu podmořským kabelem do Maďarska a Rumunska

Lídři Rumunska, Maďarska, Ázerbájdžánu a Gruzie dnes v Bukurešti podepsali dohodu o vybudování podmořského kabelu, který bude do Evropy přivádět elektřinu z Ázerbájdžánu. Informuje o tom agentura Reuters, podle níž se jednání zúčastnila také šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

"Vzhledem k současné bezpečnostní situaci poznamenané vojenskou agresí proti Ukrajině musíme lépe spolupracovat a projevit více solidarity," řekl na schůzce rumunský prezident Klaus Iohannis.

"Dnes začínáme stavět nový most z Ázerbájdžánu do Evropy. Naše země se stane významným dodavatelem elektřiny do Evropy, zejména zelené energie," poznamenal podle rumunské televize zase ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev.

Evropská unie se kvůli ruské invazi Ukrajiny odklání od ruských fosilních paliv a hledá alternativy jinde, například v zemích jako je Norsko a Spojené státy, ale i Katar a Ázerbájdžán.

Dohoda s touto zemí, kritizovanou neziskovými organizacemi i řadou politiků kvůli autoritářským tendencím, počítá s vybudováním 1100 kilometrů dlouhého kabelu o kapacitě 1000 megawattů pod Černým mořem. Evropská unie je podle von der Leyenové připravena projekt finančně podpořit v závislosti na výsledcích studie proveditelnosti.

1) Když se díky gruzínským horám a Kaspické chartě Ázerbájdžánu nepodařilo dodávat plyn napřímo tak na jeho pálení vybudují "zelené" elektrárny a budou dodávat namísto něj el. proud.

2) Dovolia rusi a turci križovanie svojich plynovodov demokratickým vysokonapäťovým káblom? Sotva...
Europe vrátia všetky zlomyslenosti okolo severných prúdov.

[/quote]

Ono to nie je ani dobré ako vtip, keď si to človek dá do súvislostí.
Inštalovaný výkon Azerbajdžánu 7,677 GW
Ročná spotreba 21 TWh
Export 1,5 TWh

Pre porovnanie len taký európsky flus ako Slovensko má inštalovaný výkon cca 9 GW a ročná spotreba okolo 30 TWh.
Predstava, že 1,5 TWh spasí čo i len Maďarsko, ako čistého importéra, je na mentálnej úrovni tvorcov energiewende, kde viera je silnejšia ako fyzikálne zákony. Ale zas ako podnikateľská príležitosť na podojenie štátnych a únijných rozpočtov je to super.

[Alchymista]

https://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/vel ... elektriny/
Velký zelený nepořádek v Německu, kde uhlí tvoří ohromujících 31 % výroby elektřiny

Uhlí zajišťuje ohromujících 31 % německé výroby elektřiny, oproti 8 % v roce 2015…

Zelení si za vlády Angely Merkelové vynutili odstavení jaderné energetiky. Nyní jsou pro i proti uhlí, nejšpinavějšímu ze všech zdrojů elektrické energie.

Policie v zásahové výstroji začala ve středu vystěhovávat klimatické aktivisty z odsouzené vesnice v západním Německu, která má být zbourána kvůli rozšíření uhelného dolu.

Když policisté ve středu ráno vnikli do malé vesnice Luetzerath, která se stala ohniskem debaty o klimatických opatřeních v zemi, házeli kameny a pyrotechniku.

Policejní mluvčí Andreas Müller uvedl, že útoky na policisty „nebyly příjemné“, ale poznamenal, že většina dosavadních protestů byla pokojná.

Do středečního odpoledne zůstaly v Luetzerathu tábořit desítky aktivistů, někteří ve složitých domcích na stromech, zatímco policie pomalu procházela vesnicí a odstraňovala barikády a společnou vývařovnu.

Podle ekologů by buldozerování vesnice kvůli rozšíření nedalekého uhelného dolu Garzweiler vedlo k obrovskému množství emisí skleníkových plynů. Vláda a energetická společnost RWE tvrdí, že uhlí je potřeba k zajištění energetické bezpečnosti Německa.

Někteří aktivisté vyjádřili zvláštní hněv na ekologickou stranu Zelených, která je součástí regionální i celostátní vlády, jež loni uzavřela dohodu s RWE, jež jí umožňuje zničit vesnici výměnou za ukončení využívání uhlí do roku 2030, nikoliv do roku 2038.

Vicekancléř Robert Habeck, člen strany Zelených, který je německým ministrem hospodářství a klimatu, obhajoval dohodu jako „dobré rozhodnutí pro ochranu klimatu“, které splňuje mnoho požadavků ekologů a zachraňuje pět dalších vesnic před demolicí.

‘I've been here for a week now’: Here is why climate activists are defending an abandoned village in Germany in a showdown over the expansion of an opencast coal mine https://t.co/PXudtTKs9g pic.twitter.com/tR97xgu65V
— Reuters (@Reuters) January 11, 2023

I’d been hearing about the coal-mine protests in Germany, but this photo by Sean Gallup is the first that gave me a real sense of the titanic size of the thing and what’s being protested. Just… unreal. pic.twitter.com/WIiw0qxv7L
— eric_meyer.css (@meyerweb) January 12, 2023

German police are evicting climate activists trying to stop the bulldozing of a village for the expansion of a coal mine.

Germany is desperately trying to secure energy supplies now that sanctions on Russia are creating dire shortages in the country. pic.twitter.com/BJ39EvUjwp
— BreakThrough News (@BTnewsroom) January 12, 2023

The German village of Lützerath is facing demolition to make way for a coal mine expansion.

But wait, wasn't Germany supposed to phase out coal? We explain pic.twitter.com/1Bsofgi4tT
— DW News (@dwnews) January 12, 2023

[skflanker_]

ОДК изготовила первую серийную газовую турбину большой мощности
ODK vyrobila prvú sériovú vysokovýkonovú plynovú turbínu
Agregát GTD-110M (ГТД-110М) vyrobený spoločnosťou ODK úspešne prešiel skúškami v Ivanovskej paroplynovej elektrárni (Ивановских ПГУ) a bude dodaný do novobudovanej elektrárne Udarnaja (ТЭС Ударная). Turbína je určená na pohon elektrických generátorov ako súčasť elektrární s plynovou turbínou a paroplynových elektrární s elektrickým výkonom 115 MW. GTD-110M (ГТД-110М) je prvá domáca vysokovýkonná turbína, ktorá sa dostala do štádia sériovej výroby. Zameriava sa predovšetkým na domáci trh a je navrhnutá tak, aby nahradila zahraničné turbíny. Potreby energetikov sa odhadujú na niekoľko desiatok kusov týchto turbín. Od roku 2024 sa plánuje výroba 2 takýchto turbín ročne.

20230118.jpg (114.79 KiB) Zobrazeno 2580 x

Video https://vk.com/video-52845383_456239642 dĺžka 53 sek.
Zdroj https://vk.com/wall-52845383_8711 z 18.01.2023
Info od výrobcu http://uec-saturn.ru/?sat=70