Přechod ekonomiky z Ropa/$ na elektrinu

[zmiri]

No, mnozí už dlouho tvrdí, že elektromobily se prodávají jen kvůli dotacím. Co nastane, když dotace nejsou?
https://www.autoforum.cz/predstaveni/pr ... .sznhp.box

[Alchymista]

https://svobodny-svet.cz/elektromobily- ... ale-horsi/
Elektromobily trápí další problém. Dobíjecí stanice jsou neuvěřitelně poruchové, situace je stále horší

PETR PROKOPEC

Problémy s dobíjením elektrických aut nejsou ničím novým, postupem času jich ale nejenže neubývá, jsou naopak stále četnější. Uvážíme-li, že pro mnohé budou elektromobily nepoužitelné i s perfektně fungující sítí dobíjecích stanic, jak lze o jejich přízeň bojovat za této situace?

Velká Británie by se velmi ráda stala dalším evropským rájem elektrických aut. Tamní politici v bateriovém pohonu vidí dokonce takovou spásu a přínos, že za posledních pár let citelně urychlili zavedení z podstaty naprosto nesmyslného zákazu prodeje spalovacích aut. K tomu původně mělo dojít až v roce 2040, pak v roce 2035, nakonec však má přijít již v roce 2030. Nevěříme tomu, že se tak stane, ostatně už dříve se objevily zprávy o tom, že Skotsko chce zákaz posunout opačným směrem, neboť jsou i kvůli nedostatečné infrastruktuře rozumně nerealizovatelné.

Ostrovní království dříve oznámilo, že do roku 2030 bude v zemi minimálně 300 tisíc veřejných dobíjecích stanic. Za loňský rok jich ovšem přibylo pouze něco málo přes 8 700, načež se celkový počet zvedl lehce nad 37 tisíc. To ovšem znamená, že pokud onen plán bývalého premiéra Borise Johnsona má být splněn, je třeba, aby od letoška každým rokem bylo vybudováno takřka 33 tisíc nových stanic ročně, asi 93 denně. Něco takového ale ve světle dosavadního vývoje působí jako holá utopie.

Je navíc třeba zmínit i další čísla. Prodeje elektrických aut ve Velké Británii v loňském roce vzrostly o 38 procent, zatímco infrastruktura se zlepšila jen o 30 procent. Pokud to takto půjde dál, britské dobíjecí stanice budou flotile aut stačit stále méně. Zvláště když tu máme daleko palčivější problém. Vybudování nové stanice je totiž pouze jedním krokem vedoucím ke spokojenosti majitelů elektrických aut. Tím druhým a mnohem podstatnějším je zajištění, že stojan bude spolehlivě funkční.

Právě v tomto ohledu má nicméně Británie velmi špatné skóre, neboť problémy s dobíjením zaznamenalo celých 81 % majitelů elektromobilů. A 11 procent z nich uvádí, že polovina veřejných stanic, které kdy vyzkoušeli, nefungovala. Pokud si navíc uvědomíme, že zhruba třetina ze všech dobíjecích stojanů je instalována v Londýně, pak mimo tuto metropoli majitelé elektromobilů vlastně nemohou až tak příliš vyrážet. Pravděpodobnost, že se ze svých cest vrátí na plošině odtahovky, je zjevně docela vysoká.

Jak nicméně zjistila společnost J.D. Power, velké množství nefunkčních dobíjecích stanic není pouze doménou Velké Británie. Podobně jsou na tom i Spojené státy. V loňském roce bylo totiž neuvěřitelných 20 %, tedy celá jedna pětina nabíječek, při pokusu je použít porouchaná. Statistika bohužel již nezmiňuje, který provozovatel sítě je na tom nejhůře. U toho nejlepšího nicméně byla poruchovost 3procentní, u toho nejhoršího pak 40 procentní. A jak jsme již naznačili, oproti roku 2021 přitom došlo na zhoršení ve všech možných ohledech.

Společnost J.D. Power přitom prozkoumala více než 26 500 dobíjecích bodů v 50 státech. Problémy jsou pak různého rázu, od softwarových zádrhelů až po vandalismus. Největší potíž má být v nedostačující správě ze strany provozovatelů. Vyžadován je nonstop dohled a případný servis, který ale vzhledem k míře využití většiny stanic není možné rentabilně zajistit.

I drobná chyba přitom kvůli systémům vysokého napětí nadělá technikům nemalé vrásky, na jejím odstranění tak musí pracovat 24 až 48 hodin. S masovou elektrifikací to tedy opravdu nevypadá dobře. Jakkoli jedno pozitivum bychom s trochou sarkasmu najít mohli. Při tak velké poruchovosti stanic by nemusel dojít na potíže s nezaměstnaností kvůli propouštění zaměstnanců automobilek. I když si tedy nejsme jisti, kolik lidí bude toužit po kariéře opraváře dobíjecích stojanů.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/je-to-defini ... la-divoka/
Je to definitivní. Europarlament odhlasoval, že od roku 2035 musejí být všechna nová auta bezemisní. Diskuse byla divoká

Evropský parlament odhlasoval, že od roku 2035 musejí být všechny nová automobily a dodávky bezemisní. Silniční doprava má tak díky balíčku „Fit for 55″ více přispívat k dosažení klimatické neutrality v Evropské unii. Nová metodika by měla platit pro posuzování emisí CO2 během celého životního cyklu vozidla. Mezní hodnoty emisí mají být sladěny sladěny s emisemi v reálném provozu. „Ožebračíme střední třídu, rozšíříme řady nezaměstnaných a nahrajeme Číně. Budu hlasovat proti (návrhu) v naději, že dáme šanci konkurenci, která jedině zaručí inovace a zachová lidskou svobodu,“ zdůraznil rizika normy i další český europoslanec, Alexandr Vondra (ODS).

Parlament dal zelenou novým cílům pro snižování emisí CO2 u osobních automobilů a dodávek v rámci klimatického balíčku „Fit for 55″.

Poslanci schválili dohodu s Radou o revidovaných výkonnostních normách emisí CO2 pro nové osobní automobily a dodávky. Tyto normy odpovídají zvýšeným ambicím EU v oblasti klimatu.

Znění bylo přijato 340 hlasy pro, 279 bylo proti a 21 se zdrželo hlasování.

Nová pravidla jsou prvním krokem k nulovým emisím CO2 u nových osobních automobilů a lehkých užitkových vozidel do roku 2035 – cílem pro celý vozový park EU je snížit emise CO2 produkované novými automobily a dodávkami o 100 procent oproti roku 2021.

Průběžné cíle snižování emisí do roku 2030 jsou stanoveny na 55 procent pro osobní automobily a 50 procent pro dodávky.

Nařízení počítá i s dalšími důležitými opatřeními:

· Komise do roku 2025 předloží metodiku pro posuzování a vykazování údajů o emisích CO2 během celého životního cyklu automobilů a dodávek prodávaných na trhu EU, a případně tuto metodiku doplní legislativními návrhy.

· Do prosince 2026 bude komise sledovat rozdíly mezi mezními hodnotami emisí a údaji o spotřebě paliva a energie v reálném provozu, podá zprávu o metodice pro úpravu specifických emisí CO2 konkrétních výrobců a navrhne vhodná následná opatření.

· Výrobcům, kteří v daném kalendářním roce vyrobí pouze malé množství, tj. 1 000 až 10 000 nových automobilů nebo 1 000 až 22 000 nových dodávek, může být udělena výjimka až do konce roku 2035 (na ty, kteří registrují méně než 1 000 nových vozidel ročně, se pravidla i nadále nevztahují).

· Změny se dotknou také stávajícího pobídkového mechanismu pro vozidla s nulovými a nízkými emisemi. Ten odměňuje výrobce, kteří prodávají více vozidel s emisemi nepřesahujícími 50 g CO2/km (například elektrická vozidla a vysoce výkonné plug-in hybridy) tím, že u nich uplatňuje méně přísné cíle pro snížení emisí CO2.

Mechanismus má být přizpůsoben tak, aby odpovídal očekávaným trendům prodeje. Od roku 2025 do roku 2029 je tak referenční hodnota pro vozidla s nulovými a nízkými emisemi stanovena na 25 procent pro prodej nových automobilů a 17 procent pro nové dodávky a od roku 2030 bude tato pobídka zrušena.

· Počínaje koncem roku 2025 zveřejní komise každé dva roky zprávu, v níž zhodnotí pokrok na cestě k mobilitě s nulovými emisemi.

Prohlášení zpravodaje

„Toto nařízení podporuje výrobu vozidel s nulovými a nízkými emisemi. Jeho součástí je ambiciózní revize cílů na rok 2030 a cíl nulových emisí v roce 2035, což je zásadní pro dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Tyto cíle vytvářejí pro automobilový průmysl jasné podmínky a motivují výrobce automobilů k inovacím a investicím. Nákup a provoz vozidel s nulovými emisemi bude pro spotřebitele levnější a trh s ojetými vozidly se rozvine rychleji. Jezdit udržitelně si tak bude moci dovolit každý,“ uvedl zpravodaj Jan Huitema z Nizozemska (Renew).

Hlasování předcházela podle agentury ČTK bouřlivá rozprava. Stoupenci normy v ní zdůrazňovali její očekávaný přínos pro zdravější ovzduší a rozvoj nových technologií, zatímco odpůrci sahali i po vizi zničujících dopadů na automobilový průmysl, evropskou prosperitu a peněženky obyčejných lidí.

„Zastavme šílenství!“ prohlásil o zákazu spalovacích motorů Jens Gieseke, německý křesťanský demokrat z poslaneckého klubu evropských lidovců. Varoval, že na výrobě spalovacích motorů jen v Německu závisí 600 000 pracovních míst, která se ocitnou v ohrožení.

„Klimatický balíček je spravedlivý. Od roku 2035 bude možné prodávat pouze auta s nulovými emisemi. Bude to dobré i pro trh,“ uvedla jménem evropských socialistů Sara Cerdasová z Portugalska. Dodala, že je důležité investovat do nových čistých technologií. Argumentovala i vlivem emisí na úmrtnost, přičemž právě doprava odpovídá za čtvrtinu emisí v Evropě. „Vytvoříme příklad pro celý svět,“ prohlásila.

„Automobilky si už vybraly,“ poukázal podle ČTK na rostoucí podíl elektrických vozidel ve výrobě místopředseda Evropské komise Frans Timmermans, který zodpovídá i za klimatickou politiku EU. „Podívejte se, co dělají naši konkurenti. Čína vyrábí stále více dostupných, kvalitních aut. Musíme být konkurenceschopní,“ zdůraznil. Automobilový průmysl i po své přeměně bude potřebovat lidi, ale s jinými dovednostmi, upozornil.

„Máme revoluční dohodu, která usmiřuje auta a klima,“ nadšeně prohlásila francouzská europoslankyně ze strany Zelených Karima Delliová. Připustila nicméně, že „elektrický teréňák za 40 000 eur (asi 950 000 korun) není nic ekologického“.

„Toto je správná cesta, na které EU bude vést, místo aby zaostávala. Chceme-li vést, musíme stanovit jasná pravidla,“ zdůraznil jménem klubu Zelených Bas Eickhout z Nizozemska. Podle něj i kamiony by měly být stoprocentně čisté, a to do roku 2040.

Zcela opačné stanovisko přednesla Sylvia Limmerová (Alternativa pro Německo), která upozornila na emise z uhelných elektráren a z výroby baterií, provázející čistá auta. „Chcete hlasovat s těmi, kdo ničí náš blahobyt, anebo pro občany?“ apelovala na kolegy.

„Česká vláda sama sobě zabila průmysl, který tvoří deset procent hrubého domácího produktu České republiky,“ tvrdila Kateřina Konečná (KSČM) o roli českého předsednictví při uzavření prosincové dohody o nové normě. Jménem Levice v Evropském parlamentu také apelovala na další členy EP, aby zvážili, jak budou hlasovat. „Lidé a ekonomika jsou na tom už dost zle a tohle by mohlo být fatální,“ řekla.

„Ožebračíme střední třídu, rozšíříme řady nezaměstnaných a nahrajeme Číně. Budu hlasovat proti (návrhu) v naději, že dáme šanci konkurenci, která jedině zaručí inovace a zachová lidskou svobodu,“ zdůraznil rizika normy i další český europoslanec, Alexandr Vondra (ODS) z řad Evropských konzervativců a reformistů. Po vystoupení se dočkal dotazu od socialistky Cerdasové, zda legislativní návrh vůbec četl. Vondra v odpovědi zdůraznil, že norma by měla být technologicky neutrální.

Za šanci pro další zdokonalení spalovacích motorů se v debatě přimlouvali i europoslanci ze Slovenska, kde je také silný automobilový průmysl. „Naším cílem je dekarbonizovat Evropu, a ne ji zbavit průmyslu,“ řekl Ivan Štefanec z řad evropských lidovců.

Po závěrečném hlasování v plénu musí nyní znění formálně schválit i Rada. Krátce poté bude zveřejněno v Úředním věstníku EU.

Evropská komise předložila v rámci balíčku „Fit for 55″ legislativní návrh na revizi výkonnostních norem pro emise CO2 u nových osobních automobilů a lehkých užitkových vozidel 14. července 2021. Návrh má přispět k cílům EU v oblasti klimatu pro roky 2030 a 2050, přinést výhody pro občany a podporovat inovace v oblasti technologií s nulovými emisemi.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/spor-o-spalo ... lativy-eu/
Spor o spalovací motory nekončí. Německá vláda hrozí, že bude pokračovat v blokádě ekologické legislativy EU

Zatímco ještě ve čtvrtek před zahájením summitu EU to vypadalo, že Evropská komise je na dobré cestě k nalezení dohody s Německem o možnosti využívat syntetická paliva pro spalovací motory i po roce 2035, spor nakonec pokračuje. A německá vláda hrozí, že bude dál blokovat ekologickou legislativu EU, pokud Komise svůj postoj nezmění, informoval server Politico.

V korespondenci adresované Komisi ve čtvrtek pozdě večer, do níž nahlédl server POLITICO, německé ministerstvo dopravy formálně odmítlo poslední pokus Komise o kompromis v bitvě o budoucnost osobních automobilů a dodávek se spalovacími motory a prohloubilo tak spor, který zastínil probíhající summit vedoucích představitelů EU v Bruselu.

Ministerstvo, které vede Volker Wissing z liberální Svobodné demokratické strany, chce, aby buď předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová, nebo šéf Zelené dohody EU Frans Timmermans podepsali návrh prohlášení, který pro ně sepsali berlínští úředníci z oblasti dopravy a který zaručuje, že Brusel do podzimu zajistí budoucnost pro elektronická paliva.

Návrh deklarace by zavazoval exekutivu EU, aby „neprodleně“ pracovala na stanovení „technologicky neutrální regulace klimatu“, která by řešila obavy Německa, že plánovaná legislativa o normách CO2 fakticky zabíjí spalovací motory.

Jak server Politico informoval na začátku tohoto týdne, exekutiva EU prohlásila, že nebude znovu otevírat návrh legislativy, která požaduje, aby všechny osobní automobily a dodávky prodávané po roce 2035 byly bez emisí CO2 – na kterém se Evropský parlament a země EU dohodly v loňském roce -, aby uvolnila místo syntetickým tzv. e-palivům, jak požaduje Berlín.

Souhlasila však s částí požadavku Berlína a nabídla úpravu samostatné stávající legislativy známé jako Euro 6, která stanoví klasifikaci pro vozidla poháněná výhradně „uhlíkově neutrálními palivy“, jako jsou e-paliva. To by však samo o sobě neumožnilo prodávat taková vozidla poté, co v roce 2035 vstoupí v platnost legislativa o emisních normách – proto Berlín odmítl.

Plán omezování a zpoplatnění uhlíkových emisí v automobilové dopravě již dospěl ke kompromisní podobě dojednané členskými zeměmi s Evropským parlamentem a chybí mu už jen definitivní razítko od unijních vlád, které často bývá formalitou. Německo ovšem na poslední chvíli přišlo s požadavkem na silnější ukotvení výjimky pro spalovací motory, které by využívaly jiná než fosilní paliva, a k jeho úsilí se přidaly další vlády včetně té české. Český ministr dopravy Martin Kupka už dříve při jednání s německým protějškem Wissingem poukázal na to, že syntetická paliva byla součástí dohody, která byla dosažena za českého předsednictví v Radě EU.

„To co se teď odehrává, je legální součást toho procesu,“ okomentoval v pátek situaci český premiér Petr Fiala při příchodu na druhý den summitu. Podle něj je dobré, že se o návrhu dál diskutuje, protože slíbená výjimka pro e-paliva „se nezdá být dostatečně ošetřená“. Uznal nicméně, že většinou v této fázi legislativního procesu už nedochází ke změnám, přesto ale ve snaze upravit již téměř hotový návrh nevidí problém.

Podle Jana Sechtera, pověřeného řízením Dopravní sekce Hospodářské komory je zapotřebí teď v celém procesu zejména racionality, uvedl v rozhovoru pro Ekonomický deník. A dodal, že česká strana dobře zachytila vývoj v Německu. „Němci dlouho byli tací, že se s nimi nedalo vůbec mluvit. Volkswagen diktoval termíny a německá vláda je podle starého hesla: „Co je dobré pro VW, je dobré pro Německo“ neusnadňovala diskusi,” řekl s tím, že situace už je jiná. „Jde teď jen o to dohrát racionální přístup k výsledku na úrovni EU,” doplnil.

U jiných evropských lídrů vyvolává postup tábora vedeného Berlínem kritiku. „Tohle není směr, kterým bychom se měli vydávat. Celá architektura rozhodovacího procesu by se zhroutila, kdybychom to udělali,“ řekl lotyšský premiér Krišjánis Kariňš. Šéfka Evropského parlamentu Roberta Metsolaová zase varovala, že v sázce je důvěra mezi unijními institucemi a důvěryhodnost legislativního procesu.

Podle e-mailu, který viděl server POLITICO, od Hartmuta Höppnera, státního tajemníka na ministerstvu dopravy ve Wissingu, adresovaného Diederiku Samsomovi, vedoucímu Timmermansova kabinetu v Komisi, je jedinou možností, jak Berlín zruší svou blokádu, pokud Brusel provede požadované změny.

Berlín argumentuje, že podpisem jeho prohlášení by se spor vyřešil, aniž by se legislativa znovu otevřela. Návrh deklarace však obsahuje také klauzuli, která říká, že pokud „spoluzákonodárci“ přikročí k zablokování aktu v přenesené pravomoci použitého k provedení změn – v podstatě Evropský parlament, který se již postavil proti německému návrhu e-paliv -, pak se Komise zaváže znovu otevřít základní pravidla pro normy CO2, aby se uvolnil prostor pro e-paliva.

„Není to obrat v poslední minutě, protože jsme už v roce 2021 říkali, že plány Evropské komise podpoříme, ale že chceme technologickou otevřenost,“ uvedl Wissing v televizi ntv. Právě technologickou otevřenost považují liberálové v regulaci spalovacích motorů za klíčovou, neboť spoléhají na pokrok ve výzkumu a vývoji.

Končící summit v Bruselu tak zjevně spor o paliva zatím nevyřešil.

Syntetická paliva, označovaná často jako e-paliva, jsou vyráběná chemickou cestou bez použití ropy. Zatímco běžný benzin či diesel vzniká rafinací ropy, umělá paliva vznikají chemickou reakcí vodíku a oxidu uhličitého. Pokud je při výrobě využita energie z obnovitelných zdrojů včetně takzvaného zeleného vodíku, je palivo považováno za uhlíkově neutrální.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/spalovaci-mo ... ni-paliva/
Spalovací motory po roce 2035 neskončí, pokud budou vozy tankovat výhradně uhlíkově neutrální paliva

Německo a Evropská komise (EK) urovnaly spor o konec vozů se spalovacími motory. „S Německem jsme dosáhli dohody o budoucím používání biopaliv v automobilech,“ oznámil na Twitteru v sobotu místopředseda komise Frans Timmermans. Německý ministr Volker Wissing tamtéž reagoval slovy: „Cesta je jasná. Evropa zůstává technologicky neutrální. Vozidla se spalovacími motory mohou být nově registrována i po roce 2035, pokud budou tankovat výhradně paliva s neutrálními emisemi CO2.“

Timmermans dále na Twitteru doplnil, že nyní bude Komise pracovat na tom, aby bylo co nejdříve přijato nařízení o normách CO2 pro automobily. Wissing uvedl, že se Německo s EK dohodlo na konkrétních procedurálních krocích a závazném harmonogramu s cílem dokončit proces do podzimu 2024. Už v pátek také zdůraznil, že Německo chce, aby bylo možné v budoucnu nově registrovat automobily na paliva šetrná ke klimatu, nicméně Evropské komisi navrhuje postupné vyřazení spalovacích motorů.

Podle německého ministra dopravy se dohodu podařilo uzavřít v pátek večer. Předcházela tomu výměna dopisů mezi Berlínem a Bruselem, jak dříve informoval server Politico. Podle deníku Süddeutsche Zeitung nakonec německý kompromisní návrh Evropská komise přijala. Napsal ale zároveň, že co přesně německý ministr a Evropská komise vyjednali, neví ani Wissingovo ministerstvo den poté. Ví se jen tolik, že spor byl urovnán, cesta k větší ochraně klimatu na silnicích je volná, doplnil Süddeutsche Zeitung.

Wissing ale už dříve oznámil zprávu jako triumf: „Ve velmi podrobných a konstruktivních jednáních se nám podařilo zajistit prvek technologické neutrality v rámci nařízení o limitech pro vozový park,“ oznámil v sobotu ráno. Cesta je nyní volná – i pro schvalování nových vozidel po roce 2035, která mají pod kapotou spalovací motor, ale pouze a výhradně na takzvaně e-paliva. Jedná se o synteticky vyráběná paliva na bázi vodíku.

Klimaticky neutrální e-paliva by podle SZ měla mít svou vlastní kategorii vozidel. Měla by tak být začleněna do nového evropského nařízení.

Takže namísto potravin pro lidi se bude v EU a jejich dominiích pěstovat (i rakovinotvorné) palivo pro auta. To hlavou nevymyslíš.

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/prirustek-ob ... ovoltaika/
Přírůstek obnovitelných zdrojů ve světě byl loni rekordní. Růst táhne stále víc fotovoltaika

Fotovoltaická elektrárna, kterou v roce 2019 postavila česká firma Solek Holding v Chile, severně od Santiaga.

Loni se po celém světě postavilo rekordních 295 gigawattů nového výkonu v obnovitelných zdrojích energie. To znamená, že 83 procent energetické kapacity přidané v loňském roce spadá do kategorie obnovitelných zdrojů energie. Vyplývá to ze zprávy o vývoji zelené energetiky v roce 2022, kterou zveřejnila Mezinárodní agentura pro obnovitelnou energii (International Renewable Energy Agency, zkratka IRENA).

Podle agentury IRENA se boom obnovitelných zdrojů týká hlavně Asie, Severní Ameriky a Evropy. Další regiony – Afrika, Latinská Amerika či Blízký Východ – zatím vykazují nižší přírůstky. Neplatí to však ve všech případech – vysoké tempo růstu v solární a větrné energetice má třeba Austrálie, Brazílie, Chile nebo Izrael.

Ukazuje se tak, že energetická krize vedoucí ke skokovému růstu cen zemního plynu, černého uhlí a dalších fosilních paliv oboru zelené energetiky pomohla k vyšší dynamice růstu. „Tento pokračující rekordní růst ukazuje odolnost obnovitelné energie uprostřed přetrvávající energetické krize,“ řekl generální ředitel IRENA Francesco La Camera. Zmínil také na rostoucí podporu zelené energetiky mezi politiky po celém světě.

Vývoj po jednotlivých zdrojích vypadá následovně:

• Vodní energie: Kapacita vodních elektráren se loni zvýšila o 30 gigawattů (GW) na celkových 1392,6 GW a roste tak stabilním tempem. Hlavní podíl na loňském přírůstku měla Čína (+22,5 GW). Ale jen 20 GW z loňského přírůstku řadí IRENA mezi obnovitelnou (ekologicky přijatelnou) vodní energetiku.
• Větrná energie: Nárůst o 75 GW (na celkových 899 GW) vypadá impozantně, oproti rokům 2020 a 2021 nicméně zpomalil. Hlavními tahouny růstu byla Čína (+37 GW) a země EU (+15,7 GW).
• Solární energie: Výkon solárních elektráren loni vzrostl o rekordních 191,5 GW (o rok dříve +141 GW) na celkových 1053 GW. Velký podíl na celkovém růstu má Čína (+86 GW), ale fotovoltaiky přibývaly prakticky po celém světě – včetně malých ostrovních států v Tichomoří a Karibiku.
• Ve statistice solární energie jsou zahrnuty také koncentrační solární elektrárny, těch však od roku 2019 přibylo jen málo. Jejich celkový výkon se drží okolo 6,5 GW.
• Bioenergie: Expanze se v roce 2022 mírně zpomalila (+7,6 GW ve srovnání s +8,1 GW v roce 2021), celkový výkon elektráren na biomasu či bioplyn ke konci roku 2022 dosáhl 149 GW. Také zde růst táhne nejvíc Čína.
• Geotermální energie: Geotermální energie vzrostla o velmi skromných 181 MW (celkový výkon dosáhl 14 877 MW). Nový výkon přibyl v Keni, Indonésii, Turecku a v USA.
• Elektřina mimo síť (ostrovní systémy): Kapacita vzrostla v roce 2022 o 1237 MW na celkových 12 435 MW. Silný růst lze pozorovat v Indii, Indonésii i některých afrických zemích (Keňa, Súdán, Egypt aj.).

Inštalovaný výkon je pekný - a čo na to reálna denná a ročná produkcia uvedených zdrojov?

[Alchymista]

debata o buducnosti presunutá
viewtopic.php?f=38&t=231

[Alchymista]

https://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/vyz ... -ohledech/
Významný vědec z Oxfordu tvrdí, že větrná energie „selhává ve všech ohledech“

Dalo by se říci, že základní aritmetické výpočty, které ukazují, že větrná energie je ekonomickou a společenskou katastrofou, by měly být jasné i žákům základní školy.

Nyní to spočítal matematik a fyzik z Oxfordské univerzity, výzkumný pracovník CERN a člen Keble College, emeritní profesor Wade Allison. Dochází k závěru, že Spojené království čelí pravděpodobnosti výpadku dodávek elektřiny.

„Větrná energie selhává ve všech ohledech,“ říká a dodává, že vlády ignorují „ohromující důkazy“ o nedostatečnosti větrné energie „a uchylují se spíše k chvástání než k rozumné analýze“.

Zoufalá varování profesora Allisona jsou obsažena v krátkém dokumentu, který nedávno zveřejnila Nadace pro politiku globálního oteplování. Upozorňuje, že energie poskytovaná Sluncem je „extrémně slabá“, a proto nebyla schopna poskytnout energii, která by před průmyslovou revolucí zajistila přijatelnou životní úroveň i malé světové populaci. Podobnou myšlenku nedávno ještě dramatičtěji vyjádřil jaderný fyzik Dr. Wallace Manheimer. Tvrdil, že infrastruktura kolem větrné a solární energie nejenže selže, „ale bude stát biliony, zlikviduje velkou část životního prostředí a bude zcela zbytečná“.

Allison se ve svém článku soustředí na vypracování čísel, která stojí za přirozenými výkyvy větru. Úplné rozpracování není složité a lze je posoudit na výše uvedeném odkazu. Ukazuje, že při rychlosti větru 20 mil za hodinu je výkon vyráběný větrnou turbínou 600 wattů na metr čtvereční při plné účinnosti. Aby bylo možné dodat stejný výkon jako jaderná elektrárna Hinkley Point C, tedy 3 200 milionů wattů, bylo by zapotřebí 5,5 milionu metrů čtverečních obtékané plochy turbíny.

Poznamenává se, že to by mělo být pro ty, kterým záleží na ptácích, a další ochránce životního prostředí zcela nepřijatelné. Zdá se ovšem, že tato obava se doposud nenaplnila. Počítá se, že větrné turbíny na pevnině každoročně usmrtí miliony netopýrů a ptáků. Mezitím se u pobřeží Massachusetts chystá zahájení prací na obří větrné farmě, která má povolení obtěžovat a pravděpodobně zranit téměř desetinu populace vzácné velryby severoatlantické.

Když se v Allisonově vzorci zohlední kolísání rychlosti větru, výkonnost větru se velmi zhorší. Pokud rychlost větru klesne na polovinu, dostupný výkon se sníží osmkrát. Ještě hůře, poznamenává, pokud se rychlost větru zdvojnásobí, dodaný výkon stoupne osmkrát a turbína se musí pro svou vlastní ochranu vypnout.

Účinek zvýšeného kolísání je dramatický, jak ukazuje výše uvedený graf. Instalovaný nominální výrobní výkon v EU a Velké Británii v roce 2021, znázorněný hnědou přerušovanou čarou, činil 236 GW, ale nejvyšší denní výkon byl 26. března pouze 103 GW. Nespolehlivost se ještě více projevuje na druhém grafu, který znázorňuje výrobu větru na moři ve Velké Británii v březnu loňského roku.

Na osm dní na konci měsíce se výroba elektřiny propadla, pravděpodobně, jak říká Allison, proto, že rychlost větru klesla na polovinu. Denní ztráta 8,8 GW v tomto období byla zaznamenána jako tisícinásobek kapacity největší světové baterie pro ukládání energie do sítě v Moss Landings v Kalifornii. Pokud jde o obrovské baterie potřebné k ukládání energie z obnovitelných zdrojů, Allison upozorňuje na problémy s bezpečností a také na nedostatek minerálů. Baterie nikdy nenapraví výpadek větrných elektráren na moři, a to ani na týden, a upozorňuje, že mohou selhávat mnohem déle.

Jiní se nedávno podrobněji zabývali náklady na bateriové úložiště. Americký právník a matematik Francis Menton, který provozuje stránky Manhattan Contrarian, přezkoumal nedávné oficiální zprávy o nákladech a zjistil, že „i za těch nejoptimističtějších předpokladů“ mohou být náklady stejně vysoké jako HDP země. Při méně optimistických předpokladech by samotné kapitálové náklady mohly být 15násobkem ročního HDP. V loňském roce docent Simon Michaux varoval finskou vládu, že na světě není dostatek nerostných surovin, aby bylo možné dodat všechny baterie potřebné pro Net Zero. Michaux poznamenal, že projekt Net Zero nemusí proběhnout zcela „podle plánu“. Mezitím Menton uzavřel s názorem, který by někteří mohli považovat za nepřiměřeně dobročinný: „Je těžké vyhnout se závěru, že lidé, kteří plánují přechod na Net Zero, nemají ponětí, co dělají.“

Profesor Allison provedl své výpočty na základě základních fyzikálních poznatků a volně dostupných informací. „Ať se na to podíváte z jakéhokoli úhlu, větrná energie je nedostatečná. Je přerušovaná a nespolehlivá; je exponovaná a zranitelná; je slabá s krátkou životností,“ uzavírá.

[Alchymista]

https://svobodny-svet.cz/zajem-o-elektr ... e-prodava/
Zájem o elektromobily v Německu se dál strmě propadá, situace ukazuje, co jediné je prodává

Máte pocit, že lidem elektrická auta vyhovují anebo nevyhovují, ale chtějí jimi pomoci přírodě? Nebudeme tvrdit, že tato motivace a jí podobné faktory nehrají roli, hnacím motorem zájmu o ně ale zůstávají dotace. Odstraňte je a kouzlo je pryč.

Elektrická auta jsou dnes vedle vozů se spalovacími motory naprosto nekonkurenceschopným produktem. Nebudeme popírat, že mají své specifické přednosti, z hlediska praktické využitelnosti jsou ale nesrovnatelně horším řešením, za které navíc musíte dát podstatně víc peněz. A to se bavíme o kupní ceně, dlouhodobé náklady jejich vlastnictví určí hlavně pokles jejich hodnoty daný primárně životností akumulátorů. Což je už dnes oblast, ve které dostávají tyto vozy pořádně na frak.

Proč je tedy jakkoli větší množství lidí kupuje? A jak jste přišli na to, že se to děje? V únoru si v Česku získaly podíl na trhu 1,78 %, to je skoro nic. A když od tohoto čísla odečteme vozy ve výsledku prodané do zahraničí a více či méně marketingové koupě některých firem, jsme u hrstky zatvrzelých fandů tohoto pohonu, kteří jistě našli dobré důvody, proč jej chtít. Jinak se stačí zeptat dealerů, kolik soukromých zákazníků tahle auta chce. Nedávno jsme citovali jednoho velkého prodejce VW: „Od podzimu se po elektrikách nikdo ani neptá. Na ID.Buzz se nikdo nepřišel ani podívat,” řekl nám. Co víc k tomu dodávat?

Na jiných trzích je ale prodejní bilance těchto aut lepší, je tedy tamní zájem o ně vyšší? Možná ano, ale není to podstata věci. Dlouhodobě říkáme, že lidé nekupují elektrická auta, kupují dotace s nimi spojené, které se pohybují až ve stovkách tisíc Kč. Když toto lákadlo odstraníte, jsou to jen nekonkurenceschopné a ještě o hodně dražší stroje, které si koupí znovu jen pár nadšenců. A vývoj v Německu to potvrzuje.

Tam pro letošní rok dotace jen vlastně nepodstatně snížili a jejich odbyt to poslalo bez přehánění do kytek. To ale nakonec není až tak výmluvné jako to, co se teprve děje a dít bude. Dotace mají letos skončit zcela, což při dlouhých dodacích lhůtách nových vozů ovlivňuje rozhodování zákazníků už dnes. A to ukazuje elektrickým autům znovu palec dolů.

Výmluvný je v tomto ohledu průzkum portálu Autoscout24, který dochází k jasnému závěru – zájem o elektromobily v Německu se dál strmě propadá kvůli klesajícím dotacím a rostoucí ceně elektřiny. Aktuálně 44 % Němců (loni 36 %) říká, že pro ně elektromobil vůbec nepřipadá v úvahu a dalších 32 % připouští jeho koupi pouze v případě, kdy by se situace kolem dotací zlepšila. Pouhých 24 procent lidí zůstává elektromobilitě nakloněno. 76 procent Němců tak nyní elektromobily odmítá nebo jsou k jejich koupi skeptičtí, přičemž mezi ženami jde dokonce o 81 procent. Podstatné pak je, že všechny negativní postoje jsou výrazně častěji zastoupeny než loni, nejen ten první.

Potvrzuje to i jiný nový výzkum provedení agenturou Forsa, podle nějž by 30 procent Němců nejraději koupilo nové auto s benzinovým motorem (loni 22 %). Ani hybridy už nejsou tak v kursu (aktuálně by je chtělo jen 15 místo 18 % lidí) a 16 procent Němců volících elektromobily (o 1 procento méně). To je ještě horší číslo než v případě studie Autoscoutu.

Nejvýmluvnější je ale nakonec jiná hodnota. V průzkumu mínění může člověk plácnout, co chce a udělat něco jiného, při koupi ale musí projevit zájem o to, za co pak skutečně dá své peníze. A tady je situace pro elektromobily a dobíjecí hybrid obzvlášť krutá. Auto Motor und Sport s odkazem na své zdroje v německé dealerské síti uvádí, že objednávky těchto dvou typů aut letos meziročně klesají o 40 % právě s očekáváním toho, že dotace už nebudou, protože nové vozy nebudou dodány ve zbytku roku. A nezájem má být s blížícím se prosincem jen větší.

Dotace jediné tak evidentně elektromobily prodávají ve velkém – zrušte je a budete přibližně na českých jednotkách procent zájmu. Diví se ještě někdo, že to byli nakonec právě hlavně němečtí politici, kteří se zasadili o faktické zrušení zákazu prodeje spalovacích aut od roku 2035? Horovat za tento nesmysl by pro ně bylo politickou sebevraždou.

[Alchymista]

https://svobodny-svet.cz/experty-zaskoc ... tromobily/
Experty zaskočilo, kolik Němců podvádí s dotacemi na elektromobily

Němci nemají pověst lidí, kteří by se oportunisticky snažili vejít do pravidel pro to či ono, aby z toho získali osobní prospěch. Podle závěrů Spolkového úřadu pro ekonomiku a kontrolu exportu ale více jak 100 tisíc Němců jen loni udělalo s velkou pravděpodobností přesně to.

Uběhly jen dva týdny od chvíle, kdy jsme vás informovali o tom, kterak trik s elektromobily připravil německé daňové poplatníky o 9 miliard Kč. Jak? Pravidla pro přidělování štědrých dotací na elektrická auta dovoluje Němcům takový vůz koupit, půl roku si jej schovat v garáži, pak jej prodat kamkoli a rozdíl mezi nákupní cenou sníženou o dotaci a následnou prodejní cenou si nechat ve vlastní kapse.

Že to při výši německých dotací není nula, dojde i malému dítěti. A tehdejší studie německého CAM (Center of Automotive Management) došla k závěru, že takové kličky využilo jen loni s největší pravděpodobností přes 70 tisíc lidí, neboť ještě více elektrických aut se během onoho půlroku okamžitě ztratilo z německých registrů, protože byla vyvezena do zahraničí. Například Nizozemsko je typickým místem, kam se vyváží „ojeté” (ve skutečnosti jsou obvykle pořád nové, jen jednou registrované) elektromobily – vyplatí se to jak kupcům, kteří vůz pořídí levněji, tak prodávajícím, kteří inkasují více než sami zaplatili na úkor všech Němců, kterým jsou elektroauta putna.

Jako by to samo o sobě nebylo dost tristní, německý Welt nyní informuje, že situace je ve skutečnosti nejspíše ještě o desítky procent horší. Spolkový úřad pro ekonomiku a kontrolu exportu totiž zjistil, že o dotaci na elektrické auto loni více jak jednou zažádalo 115 376 lidí z 472 282 žadatelů subjektů. To znamená, že každý čtvrtý inkasoval dotaci nejméně dvakrát.

Tak si 115 tisíc Němců koupilo dva tři elektromobily za rok, že, co na tom? Tomu vážně věříte? Pak jste asi sami. „Skutečnost, že si soukromí zákazníci koupí dva nebo více nových vozů do roka, bývá výjimkou,” řekl pro Welt k věci Stefan Bratzel opět z CAM s tím, že pakliže tady se bavíme o čtvrtině lidí, poukazuje to v prvé řadě na machinace s dotacemi. Není samozřejmě způsob, jak to prokázat, Bratzel ale říká, že mezi oněmi 115 tisíci kupujícími se jistě dominantně najdou tací, kteří po šesti měsících využili možnosti prodeje auta do zahraničí.

Experti z CAM jsou „zaskočeni vysokým počtem vícenásobných nákupů” a po revizi výše zmíněného odhaduje, že peněz, o které obyčejní Němci skrze státní kasu v důsledku tohoto postupu přišli jen v roce 2022, bude vyšší než původně odhadovaných 380 milionů eur, tedy skoro 9 miliard Kč. Bavíme se spíše o 12, možná 13 miliardách. „Tak vysoký počet vícenásobných žádostí mě překvapil,” konstatuje otevřeně Bratzel.

Mluvčí německého ministerstva hospodářství na žádost k věci technicky správně říká, že samotný počet vícenásobných žádostí neumožňuje vyvozovat žádné závěry, dodává ale, že pochopitelně „není primárním účelem financování podporovat nebo umožnit obchodní modely, při nichž se dotovaná vozidla krátce po uplynutí minimální doby držení plánovaně přeprodávají za účelem dosažení zisku”. I proto ministerstvo minimální dobu držení auta pro letošní rok zdvojnásobilo, také státní část dotace byla snížena na maximálně 4 500 eur. Letos se tak jistě bude podvádět o něco méně, ale vůbec? O tom pochybujeme, z cizího přece krev neteče, zjevně ani v Německu.

Zdaňte krysí farmy....

[Alchymista]

https://pravyprostor.net/v-parizi-zakaz ... kolobezky/
V Paříži zakázali sdílené elektrokoloběžky

V centru hlavního města Francie, Paříže, proběhlo jedno přelomové referendum. Týkalo se sdílených elektrokoloběžek. Módního, ekologického vozítka, které v posledních letech plíživě zamořuje všechna velkoměsta. Pro jejich zákaz, či naopak pro další pokračování jejich provozu, se mohlo vyslovit na 1,4 milionu registrovaných voličů, ve 200 volebních místnostech.

Výsledkem bylo drtivých 90% ve prospěch zákazu. Účast v referendu sice nedosáhla zákonného limitu, ale starostka Paříže, Anne Hidalgo, prohlásila, že jeho výsledek bude respektovat. Nepůjde přitom cestou nějakého striktního, tvrdého a okamžitého zákazu. Ale na konci letošního srpna prostě neobnoví končící smlouvu s poskytovateli a téměř 15 000 elektrických koloběžek tak z ulic Paříže zmizí. Mluvčí jednoho z provozovatelů elektrických koloběžek, Dott, k tomu deníku The Independent řekl: “Je nám líto, že Pařížané ztratí sdílenou a zelenou možnost dopravy.” No tak se na tu strašnou ztrátu, která má Pařížany potkat, pojďme společně podívat.

Elektrokoloběžka se stala, alespoň pro tvůrce veřejného mínění, jakýmsi symbolem zelenosti a sdílené ekonomiky. Dvou pilířů naší šťastné a udržitelné budoucnosti. Měla nahradit ta ošklivá a k přírodě necitlivá auta a svou oblibou u mladých cool a free hipsterů vnést do společnosti nadšení pro sdílenost. Nic nevlastnit, ale kdykoli si pronajmout… On line, přes nějakou tu apku chytrého mobilu. Jak snadné, svobodné a pokrokové! Ale dopadlo to jako vždycky. Posuďte sami.

Po několika letech používání elektrokoloběžek ve velkoměstech USA i Evropy, byly zadány studie, jak tahle forma dopravy změnila chování cestujících. A to na vzorku těch nejlepších z nejlepších. Velkoměstských rezidentů, tedy lidí, kteří zpravidla mívají ve volbách ty nejprogresivnější preference. Podívejte se jen na Prahu a tamější výsledky Pirátů se STANaři… Nakolik se tedy potvrdilo, že elektrokoloběžky vyženou lidi z aut? Na tom se všechny studie vzácně shodly – vůbec.

Tak například společnost Fluctuo zjistila, že průměrná délka jízdy na koloběžce v Paříži byla 2,67 kilometru. Tedy vzdálenost, kterou bylo možné dojít pěšky či překonat nějakou formou MHD. Podle cíleného výzkumu ScienceDirect byli uživateli e-koloběžek v Paříži převážně vzdělaní muži ve věku 18 až 29 let. Většina jich použila e-koloběžku, aby ušetřili čas na krátkou vzdálenost. 72 % z nich ve studii uvedlo, že ke koloběžkám přešli od chůze a veřejné dopravy, nikoli od aut. Což má logiku. Než lézt někam do zaplivaného podzemí, mezi všelijakou verbež, nebo se držet umatlaných madel v MHD, spolu s bezďáky, tak radši pofrčím na kolobrndě…

I další dvě studie prokázaly, že e-koloběžky nahrazují pěší chůzi po městě. Na používání aut a počet jimi ujetých kilometrů nemělo zavedení e-koloběžek žádný měřitelný dopad. Zato na bezpečnost chodců to dopady mělo. A nemalé. Ona ta e-kolobrnda jede zcela tiše. A mladý, nevybouřený, teenager s ní rajtuje městem, chodník nechodník. Což je kombinace, zvláště pro starší obyvatele, velice nebezpečná. Jen ve zmiňované Paříži způsobili jezdci na e-kolobrndách za loňský rok na 459 nehod, včetně tří smrtelných.

Už to by stačilo, aby byli obyvatelé měst na koloběžkáře nebroušeni. Ale ještě více žluči vyvolává další nešvar, s koloběžkami spojený. Lidé je po použití odhazují na nejrůznějších místech metropole. I tam, kde vyloženě obtěžují a překážejí. Použij a odhoď, toť mentalita doby… Zde je jeden citát z Ameriky, vysvětlující lidsky pochopitelnou reakci obyvatel-nekoloběžkářů. Tedy proč tak často dochází k vandalismu a vyhazování nenáviděných e-koloběžek do kanálů a do moře: “Lidé parkují tyto koloběžky na rampách pro handicapované, blokujíce přístup. Často jsou poházené ve velkých hromadách, což způsobuje, že lidé musí chodit přes ně, nebo blokují cyklopruhy. Výsledkem je, že lidé si vybíjejí svou frustraci na samotných koloběžkách, vandalizují je a – poněkud nevysvětlitelně – je vyhazují do vodních ploch.”

Podobnou zkušenost získali nedávno i v Evropě, a to dokonce ve spořádaném Německu. Při průzkumu říčního dna objevili potápěči v Rýnu více než 500 e-koloběžek. Místní televizní stanice WDR uvedla, že je do řeky naházeli „výtržníci” z mostu v centru Kolína nad Rýnem. Podobné objevy byly učiněny ve více evropských metropolích. Ale na rozdíl od fádního, německo – amerického vyhazování odpadu do vod, objevili inovativní Francouzi také jiné, byť poněkud nevšední využití nemilovaných vozítek. Při nedávných, obrovských demonstracích proti důchodové reformě je ve velkém vrhali do ohňů planoucích v ulicích. A hořlavé, lithiové baterie, nabité velice slušnou porcí energie, dávaly jejich ohýnkům ten správný, revoluční říz…

Proč bychom si toho měli všímat? Právě proto, že jde o jeden ze symbolů doby. O ikonu, která v sobě slučuje vše, oč plánovačům naší „šťastné budoucnosti” jde. Elektromobilitu, sdílenost, nucené používání „apek” a tím další zvýšení sledovanosti obyvatel… A že tenhle symbol právě narazil.

Narazil na to, co obyvatelé Západu ještě neznají. Ale co my, starší rezidenti východu EU, známe až příliš dobře. Protože jsme to zažili na vlastní kůži. Sdílený projekt narazil na limity lidské přirozenosti. Když je něco sdíleného, není to tak nějak ničí. Nemá to hodnotu. A z této perspektivy se k tomu také většina chová. Znáte to sami od dětí. „Kdo to ulomil?” „To už bylo…” Pamětníci si v té souvislosti mohou vzpomenout na stav městských ulic a vůbec veřejných prostranství před nějakými 35 lety. Mladší si můžou prohlédnout příslušné fotografie. Téměř vše bylo (svým způsobem) společné. Tedy ničí. A podle toho se k tomu také lidé chovali.

Zákaz e-koloběžek v Paříži je první vlaštovkou. Prvním pádem na hubu jedné „ušlechtilé teorie”. Ale jak známo, jedna vlaštovka jaro nedělá. Bude muset přijít ještě mnoho podobných pádů a krachů, a to mnohem většího rozsahu, než se zhroutí zas jedna „záchrana světa.” Tentokrát Zelená. Další teorie, o které jsme mohli dopředu říct, že nemůže fungovat. I když… ona asi k fungování nebyla ani navržena.

[petrp]

Když pravda o bateriových úložištích není pravda
Bateriová úložiště budou muset dokázat pokrýt spotřebu Česko republiky alespoň na 14 dnů. To přijde na částku 20 až 40 bilionů korun. Každý laik snadno bude každý žádat víc bateriových úložišť. Když bude mít k dispozici všechna fakta, rychle pochopí, kde je zakopaný pes.

Pro poučenou debatu o možnostech bateriových úložišť je nutné vědět, jaká jejich celková kapacita je potřeba, jaký výkon musí být schopná dodat a kolik to celé bude stát. Vzhledem k tomu, že životnost těchto baterií je asi 10 let, je také potřeba výslednou částku násobit podle požadované doby fungování. Aby byla debata opravdu poučená, je alespoň v jejím závěru zmínit rizika. Včetně prakticky naprosté závislosti na Číně.

Nic z toho se však v článcích na téma akumulace elektřiny nedočtete. Uváděné megawatty existujících bateriových úložišť v tuzemsku či ve světě laikovi nic neřeknou a čísla navíc vypadají často impozantně. Stejně pak působí výčet možného využití takových úložišť (např. zde). Ty údaje jsou sice pravdivé a ověřitelné, ale celá pravda vypadá jinak. A staví tato úložiště do zcela jiného světla.
https://neviditelnypes.lidovky.cz/ekono ... nomika_nef

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/maji-se-sled ... uje-petzl/
Mají se sledovat emise, které ještě technologie zachytit neumí. Už před pěti lety nové testování způsobilo výpadky, varuje Petzl

Pro řadu emisních hodnot, které se mají kvůli nové normě Euro 7 u aut sledovat, ještě neexistují ani technologie, které by tak malé množství v reálných podmínkách dokázaly zachytit, zdůraznil v rozhovoru pro Ekonomický deník ředitel Sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl. „A to už nemluvím o tom, že také říká, že pokud vozidlo zjistí nějakou odchylku, tak by se mělo zastavit a znemožnit provoz. A asi si všichni umíme představit, co by to znamenalo, protože do servisu se dnes dostanete na objednání v horizontu nějakých 4 až 6 týdnů,“ podotýká.

Pokud by tak opravdu měla vstoupit v platnost navrhovaná norma Euro 7, která zpřísní emisní limity znečišťujících látek včetně oxidů dusíku a oxidu uhelnatého pro vozidla v EU tak, jak je dnes navržená, už v roce 2025, tak minimálně pro Česko by to podle něho představovalo ze dne na den výpadek ve výrobě o třicet procent vozidel, propad HDP o zhruba dvě až tři procenta a konec tisíce pracovních míst, jak uvedl v rozhovoru.

+ veľmi dlhý text

[homer]

ROZHOVOR | Martin Hrdlička: Norma Euro 7 je momentálne nesplniteľná | Motoring TA3
Šibeničný termín, nejasné formulácie alebo chýbajúce metodiky meraní (napríklad pre emisie z bŕzd), to je pripravovaná emisná norma Euro 7 v skratke. Navyše, kým vstúpi do platnosti, automobilky musia splniť ďalšie tri normy: Euro 6 EA, EB a EC.

Martin Hrdlička - šéf vývoja podvozka a agregátov Škoda Auto - hovorí, že neuvážené prijatie normy Euro 7 môže viesť až ku zavretiu niektorých fabrík. Najviac na to môžu doplatiť štáty, ktoré sú v EÚ na automobilovom priemysle závislé najviac - Slovensko a Česko.

Obsah:

00:00 Čo všetko zahŕňa norma Euro 7 a ako asi bude vyzerať
09:48 Aké technické úpravy si Euro 7 vyžiada
12:02 Dôjde v roku 2035 naozaj ku zákazu spaľovacích motorov?
14:46 Vyvíja koncern VW nový motor na mieru pre Euro 7 alebo bude upravovať súčasné?
18:15 Prečo automobilky nemajú silnejšiu vyjednávaciu pozíciu pri vzniku emisných noriem?
26:21 Ako nové emisné limity ovplyvnia pneumatiky?

[petrp]

Energetici chtějí torpédovat německý cíl vybudovat milion dobíjecích míst pro automobily
Německá energetika se chce vzdát vládního cíle instalovat v zemi do roku 2030 milion dobíjecích míst pro elektromobily, ale čelí protitlaku ze strany automobilového průmyslu. „Cíl jednoho milionu dobíjecích míst je technicky zastaralý,“ uvedla šéfka sdružení energetických společností BDEW Kerstin Andreaeová. „Dnes není důležitý počet, ale instalovaná nabíjecí kapacita,“ prohlásila šéfka sdružení energetických společností BDEW Kerstin Andreaeová.
https://ekonomickydenik.cz/energetici-c ... utomobily/

Opět lživý titulek - nic netorpédují, jen suše poznamenali že NEMAJÍ KAPACITU a tudíž nic nebude...

[modrak]

Cocík prišiel po 3 rokoch do Číny. Tam sú už v elektro autách o 100 rokov pred "vyspelým západom". Zatiaľ čo u nás sa riešia nezmysli, v Číne praktické veci.

o elektročerpačkách od 1 hod. 22 minút. Jednoduché a rýchle. Len neviem, či aj pre západne elektronezmysli. Pre mesto a okolie fajn.

[petrp]

Texas schválil daň na elektromobily, protože jejich majitelé nekupují benzín
Texaští řidiči elektromobilů se patrně brzy budou muset podílet na údržbě silnic, a to roční paušální daní ve výši 200 dolarů, tedy asi 4300 korun. Návrh, který má podle předkladatelů ukončit nerovnost mezi provozovateli elektrických a konvenčních aut, schválila Sněmovna reprezentantů. Nyní čeká na podpis guvernéra Grega Abbotta. Návrh prošel, aniž by ve stopadesátičlenné sněmovně kdokoliv hlasoval proti; pro bylo všech 145 přítomných reprezentantů. A to navzdory tomu, že podle řady kritiků je 200 dolarů ročně příliš vysoká částka. Texas financuje opravy a údržbu silnic z daně uvalené na konvenční paliva, která ke každému galonu (cca 3,8 litru) přidává 20 centů (4,30 Kč) na ceně u stojanu čerpací stanice. Tato daň je čtvrtým největším příspěvkem do texaského rozpočtu, za rok 2022 se na ní vybralo 3,78 miliardy dolarů (81,3 miliardy korun).
https://www.novinky.cz/clanek/auto-texa ... n-40430354

[Alchymista]

https://ekonomickydenik.cz/zprava-exper ... -polovinu/
Zpráva expertů: Dopravní sektor sníží poptávku po ropě do roku 2050 pouze o polovinu

Doprava se dlouhodobě potýká s velkým problémem emisí a její podíl na celkových emisích navíc roste. Zatímco dnes se osobní a nákladní doprava podílí 25 procenty, v roce 2050 se tento podíl zvýší na 30 procent. Vyplývá to z analýzy zprávy renomované klasifikační společnosti DNV, která pracuje pro námořní průmysl. Důvodem je skutečnost, že velká část dopravního systému bude i nadále závislá na fosilních palivech. Energetický mix námořní dopravy bude v roce 2050 tvořen přibližně 50 procenty nízkouhlíkových nebo bezuhlíkových paliv.

Společnost, která rovněž poskytuje služby v oblasti testování, certifikace a technického poradenství pro energetický hodnotový řetězec, včetně obnovitelných zdrojů energie, ropy a plynu a energetického managementu, očekává, že ropa bude mít v letecké a námořní dopravě stálou sílu. K zajištění nezbytné dekarbonizace směrem k vodíku a udržitelným biopalivům jsou zapotřebí silné politiky.

Podle nejnovější zprávy zveřejněné společností DNV pod názvem Transport in Transition (Doprava v přechodu – pozn. red.) se tak podíl elektřiny v dopravě zvýší z dnešního jednoho procenta jen na přibližně 23 procent v roce 2050.

Zároveň ale v odvětvích, jako je těžká nákladní doprava a letectví, která byla dříve považována za obtížně elektrifikovatelná, nabývá elektrifikace na významu.

Cílem zprávy DNV Transport in Transition je poskytnout hluboký vhled do energetické transformace v dopravě – která je údajně nejdynamičtějším odvětvím poptávky po energii do roku 2050. Zpráva vychází z modelu DNV Energy Transition Outlook, který je založen na systémové dynamice, a zkoumá obrovské změny v oblasti paliv, elektřiny a infrastruktury, které budou nutné pro přepravu stále většího počtu lidí a objemu nákladu při současné dekarbonizaci tohoto odvětví.

Navzdory předpokládanému snížení poptávky po ropě v odvětví dopravy na polovinu do roku 2050 je současné tempo přechodu stále daleko za cíli Pařížské dohody. Je třeba co nejdříve využít příležitostí k urychlení změn prostřednictvím pilotních projektů a zavádění alternativních energií.
Silnice jsou v čele, spotřeba ropy v leteckém průmyslu se nezmění

Silniční doprava je v čele snižování závislosti na fosilních palivech a její podíl klesne ze současných 38 milionů barelů denně (bpd) na 19 milionů bpd v roce 2050, což představuje pokles z 91 procent na 57 procent.

Naopak spotřeba ropy v letecké dopravě se do roku 2050 prakticky nezmění, přičemž podíl uhlovodíků v tomto odvětví bude ve stejném roce činit 60 procent.

V průběhu dekarbonizace se v příštích desetiletích výrazně změní i skladba paliv v námořním sektoru. Do roku 2050 se pravděpodobně změní z téměř výhradně ropného energetického mixu na mix, který bude z 50 procent tvořen nízkouhlíkovými a bezuhlíkovými palivy, z 19 procent zemním plynem a z 18 procent biomasou. Elektřina bude tvořit pouze čtyři procenta, a to pro námořní dopravu na krátké vzdálenosti a přístavy pro větší plavidla.

Regiony jako Evropa, Severní Amerika a Velká Čína jsou průkopníky v zavádění bateriových elektromobilů (BEV). Souběžně s tím tyto regiony investují do vodíku a paliv na jeho bázi jako do perspektivní možnosti přepravy těžkých nákladů na dlouhé vzdálenosti.

Na druhém konci spektra jsou regiony, jako je subsaharská Afrika a severovýchodní Eurasie, které jsou stále ještě daleko od vybudování infrastruktury a výroby takového množství elektřiny z obnovitelných zdrojů, které je nezbytné pro dekarbonizaci silniční dopravy.

„Naše zpráva Doprava v přechodu upozorňuje na výzvy, kterým toto odvětví čelí, a na to, kde jsou naléhavě zapotřebí další politická opatření a investice, aby se urychlila dekarbonizace odvětví dopravy. Naléhavě potřebujeme spolehlivá nefosilní paliva, která by podpořila snižování emisí, zejména v námořním a leteckém sektoru. Je velmi důležité, aby tvůrci politik urychlili úsilí o podporu výzkumu a vývoje, pilotních projektů a komerčního nasazení uhlíkově neutrálních a bezuhlíkových paliv v celém odvětví dopravy s cílem podpořit cíle nulové čisté emise v polovině století,“ uvedl k analýze prezident a generální ředitel skupiny DNV Remi Eriksen.

Zpráva rovněž akcentuje, že vzhledem k řadě omezení spojených se zaváděním biopaliv, elektřiny z obnovitelných zdrojů a emisí CO2 je zřejmým problémem najít jediné řešení pro dekarbonizaci dopravy.

Neexistuje žádné univerzální řešení, ale je třeba různých zdrojů energie, které by řešily problémy v jednotlivých odvětvích, například BEV pro osobní a nákladní automobily, elektromobily s palivovými články pro nejtěžší nákladní automobily na dlouhé vzdálenosti a syntetická nízkouhlíková nebo nulová paliva na bázi bio nebo vodíku pro námořní a leteckou dopravu.

Vzhledem k tomu, že se odvětví letectví snaží podpořit úsilí o dekarbonizaci, je povzbudivé, že podle zjištění by do roku 2050 měla být čtvrtina poptávky v letectví pokryta biopalivy.

Zpráva však zdůrazňuje, že je důležité, aby vlády a průmysl podporovaly nárůst pokročilých biopaliv pro leteckou a námořní dopravu, protože se očekává, že udržitelná paliva budou dražší než jejich protějšky z fosilních paliv. V těch odvětvích, která lze přímo elektrifikovat, budou budoucí uživatelé těžit z vynikající účinnosti elektrického pohonu a zažijí nákladově efektivnější dopravu.

[Alchymista]

https://www.michalapetr.com/map-1671-fi ... ana-bomba/
MAP 1671 Fiala dostal nůž na krk! Buď bude cena 1 KWh elektřiny za korunu! Nebo konec! Česku začala tikat časovaná bomba!

Německo chystá elektřinu pro domácnosti a průmysl za 1.50 Kč/KWh! Co na to Češi? Budou platit přes 4 Kč/KWh, aby měl Fiala na své ukrajinské státní hospodaření s rozpočtem ČR? Na celou nejnovější záležitost s ohlášeným prudkým snížením cen elektřiny u našich sousedů jsme se podívali podrobně.

Petr Fiala se začal koncem minulého týdne vztekat, že Česko nemá nejdražší energie v Evropě, jak tvrdil Brusel. A aby dokázal, že není nejhorším premiérem na světě, pozval si výrobce energií na kobereček, a ti potom nějakou shodou nevýslovných ekonomických náhod hned druhý den oznámily lidu, že snižují ceny elektřiny pro Čechy až na 3.97 Kč/KWh. Na první pohled se tak zdá, že profesor Fiala je úspěšný premiér, a že dezinformátoři opět neměli pravdu, když tvrdili, že vysoké ceny energií brzy zlikvidují český průmysl, a způsobí masovou nezaměstnanost, a krach ČR.

První pohled na Fialu má ovšem vadu na kráse, protože nezahrnuje do hodnocení jeho úspěchů z minulého týdne vyhlášení německých průmyslníků z pátku 5. května 2023. Nová šéfka ocelářského svazu Německa Kerstin Maria Rippelová, a šéfové dalších svazů německých průmyslníků, v pátek společně vyhlásili, že cena elektřiny pro průmysl musí být ihned sražena na maximální hodnotu 1.00 až 1.50 Kč/KWh, jinak celý evropský průmysl nebude schopen konkurovat ostatním světovým výrobcům, a továrny se budou muset zavřít, a zaměstnanci se budou muset vyhodit na dlažbu, ještě dřív než proběhne bruselská zelená transformace!

Podle přiznání německého ministerstva hospodářství se pohybuje současná průměrná cena elektřiny v Německu okolo 8 Kč/KWh, a to je značně nad požadovanou cenou 1.00 KČ/KWh. Němečtí politici proto začali přemýšlet, jak by svůj průmysl zachránili před bankrotem. První co vymysleli, je daň, kterou mají němečtí občané platit průmyslníkům, aby nezkrachovali. Daň má mít hodnotu rozdílu mezi skutečnou cenou elektřiny a dotovanou cenou elektřiny pro průmyslníky, která má být 1.50 Kč/KWh! Celá tahle dotační šaráda má do roku 2030 stát německé daňové poplatníky každoročně nejméně 750 miliard CZK. A to je i na Německo hodně. Ministerstvo financí, proto vzkázalo ministerstvu hospodářství, které zdanění Němců, aby bylo na dotace elektřiny pro průmyslníky, vymyslelo, ať na daň zapomene, protože žádné miliardy už v německé státní kase nejsou, a ani se nebudou vybírat. Protože – a teď to přijde – mluvčí kancléře Scholze vyhlásil, že německá vláda připravuje konkurenceschopné ceny elektřiny pro domácnosti a průmysl bez trvalých dotací! Tedy jinými slovy, v Německu se mají ceny elektřiny brzy vrátit na dobu před krachem Bohemia Energy v Česku v létě 2021!

Klíčová otázka zní – jak chce kancléř Scholz svého cíle zajistit cenu 1KWh elektřiny pro Němce za 1.50 CZK, 0.06 EURO, dosáhnout. Protože podle nejnovější bankéřské studie cen elektřiny z obnovitelných zdrojů – je průměrná světová cena větrné offshore elektřiny 0.0728 EUR/KWh, a solární elektřiny 0.0455 EUR/KWh, ale těchto nízkých průměrných cen se v Evropě ani zdaleka nedosahuje, protože slunce tu nesvítí jako v Arábii a v Indii, a ani vítr tu nefouká stejně dobře jako jinde.

Jediné, jak může Scholz dosáhnout návratu cen elektřiny před rok 2022, jak vyhlásil jeho mluvčí, je rychle někde sehnat značné množství levného plynu, ze kterého se v Německu vyráběla levná elektřina. S největší pravděpodobností je to možné pouze z Ruska. Vzhledem k tomu, že se říká, že když letošní ofenzíva Kyjeva selže, je s pomocí Západu utrum. Zdá se tak, že Německým plánem je, aby ofenzíva Kyjeva selhala. A nebo, že v Berlíně už vědí, že ofenzíva selže. Ostatně možná proto generál Pavel před ofenzívou Zelenského varoval!

Ať je to, jak je to, evropští průmyslníci musí dostat rychle elektřinu za 1 Kč/KWh, jinak všichni společně brzy zkrachujeme. Když musí dostat průmyslníci levnou elektřinu, musí ji dostat i občané, jinak své vlády vyženou. Z těchto rovnic vyplývá, že kdo z politiků ve své další politické kampani vsadí na prosazení levné elektřiny za 1.50 CZK/KWh. Vsadí dobře! Ostatně bude tak pouze požadovat splnění naléhavých ekonomických požadavků německých průmyslníků, aby byla v Evropě zachována zaměstnanost, a aby byly evropské výrobky i nadále konkurenceschopné na světových trzích. Obvinit takového politika z toho, že je proruský šváb, bude moci pouze politický sebevrah.

Celou situaci, jak Česku začala tikat časovaná bomba, která nás všechny ekonomicky zabije, nejen díky předraženým cenám elektřiny, ale i díky nesmyslným dotacím na nesmyslné projekty zbytečných pseudovědců, předevčírem náramně vtipně glosoval europoslanec za ODS Jan Zahradil. Ten si povšiml, že mladé angažované české vědkyně – novinářky dostaly tučnou eurodotaci, aby prozkoumaly, jak zlepšit odolnost západních médií proti východním dezinformacím. Výsledkem jejich vědeckého bádání má být dokonce kniha a virtuální laboratoř, kde se mají děti trénovat v odhalování dezinformací. Jan Zahradil to glosoval takto: Nový univerzitní soft obor: expert na dezinformace. Zjevně budoucí povolání snů, už teď v tom jsou granty za desítky milionů. Fair enough. Asie bude produkovat inženýry nových technologií, Evropa lektory “odolnosti médií proti dezinformacím”. Vítěz téhle soutěže je předem jasný.

Jan Zahradil byl přitom v roce 2021 opakovaně obviněn Eurokraty, že předsedá neformální politické skupině v Europarlamentu, která prosazuje přátelské vztahy s Pekingem a je kritiky vnímána jako hlásná trouba čínské propagandy. Kdo nahrává svou politikou více Číně, zda Zahradil, a nebo Eurokraté, je jasné nejen z nekonkurenčních cen energií v EU, ale i ze skutečnosti, že v Česku studuje jen 25% vysokoškoláků technické obory, kdežto v Číně je tomu opačně! (Podrobně v MAP 1670.)

[false_flag]

Hmm. cena elektřiny pro podnikatele je v RF 6,5-8 RUB. Distribuční sít si ji mezi sebou prodává tak za 4,5..na 400kV
Slušná halucinace v článku. Prý korunu..Levněji než distribuční ceny v Rusku... leda tak pro válečný průmysl v Německu.. pokud ji seženou..
Budu se opakovat, články od MichalaPetrl se snaží dohnat vedoucího kolotoče.
https://time2save.ru/tarify-na-elektroe ... yatiy-i-ip