Kromě toho v demižonu probíhá ještě koloběh vody. Rostliny nasávají vodu z půdy svými kořeny, kapalina se následně odpařuje z jejich povrchu a přechází do vzduchu. Zde se nakonec sráží a dopadá zpátky do půdy. Tento cyklus se opakuje stále dokola.
Sláva díky demižonu
Latimer umístil svou zahrádku ve skle asi dva metry od okna, kterým do místnosti pronikají sluneční paprsky. Jak již zaznělo, květiny vůbec nezalévá – pouze jednou za čas demižon pootočí, aby světlo dopadalo rovnoměrně ze všech stran. To je od roku 1972 veškerá péče, kterou zahrádce věnoval.
Z nejakého dôvodu politika priťahuje sociopatov.
Edmund Burke: "Jediné čo potrebujú nečisté síly k svojmu víťazstvu je to, aby slušní ľudia neurobili nič."
S morskou vodou, riasami, planktonom a krevetkami funguje aj menší - najmenší dlhodobo (3 roky +) funkčný mal priemer cca 20cm, silikonová guľa o priemere 30cm vydržala "funkčná" viac ako 30 rokov, hermeticky zatavenú sklenenú o priemere 17 inch/43cm rozbili okolo roku 2020 po takmer polstoročí (od projektu Skylab - 45 rokov)
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.
Světová banka oznámila, že státy vybraly loni na emisních povolenkách přes 2 biliony korun. Jenže tyto peníze pokrývají pouze 23 procent celkových emisí. To krásně ilustruje, v čem tkví zásadní problém v boji se změnou klimatu.
Čísla světové banky jen potvrzují slova profesora Václava Smila, který nedávno uvedl, že emise jsou globální problém, který se nedá řešit lokálně. „Všechno, co Evropa pro rychlou dekarbonizaci zatím udělala, nemá žádnou cenu, co se týče klimatu. Klimatickou změnu neodvrátíme, pokud nezačne oxidu uhličitého v atmosféře každoročně ubývat. Globální emise však místo toho stoupají s tím, jak se rozvojové země snaží dotáhnout na úroveň Číny, Evropy a USA. Ekonomický růst je spjat s fosilními palivy,“ vysvětlil světoznámý vědec.
Hodně lidí mu naslouchá, ale třeba na Twitteru jsem se od všelijakých zelených aktivistů dočetla, že je to prý jakýsi zapšklý stařík hájící fosilní paliva.
A to je přesně ono. Lidé, kteří hlasitě bojují proti všelijakému nálepkování a dezinformacím, najednou odmítají přijmout čísly podložený názor respektovaného vědce. Proč? No protože jim bourá jejich vysněný svět, který se snaží vnutit i ostatním.
Přitom je to naprosto logické a čísla Světové banky to jen podtrhují. Není nic globálnějšího než klima. A i kdyby aktivisté stokrát přepočítávali emise na hlavu, tak nic nezmění na tom, že pro klima je klíčové celkové množství vypuštěných emisí. A stejně tak, i kdyby se aktivisté postavili na hlavu, tak další a další snižování emisí u nás či v EU klimatu nijak nepomůže, pokud se nepřidá zbytek světa, tedy těch 77 procent emisí, za které nikdo neplatí žádné povolenky, ale hlavně 77 procent emisí, které nikdo nesnižuje. Naopak, stále rostou, takže brzy těch neplacených emisí bude přes 80 procent.
To není žádná fosilní ideologie, ale čistá fakta. Ta ale aktivisté poslouchat či dokonce respektovat odmítají. Snaží se totiž nastolit jakousi klimatickou diktaturu, jak „krásně“ ukázal plán, který zveřejnili němečtí aktivisté. Snad se nám ostatním podaří tomuto šílenému plánu zabránit.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.
Propaganda z lidí idioty nedělá, propaganda je na idioty cílená. G. B. Shaw
Smrt neničí, činí jen neviditelným. indické přísloví
Hora ruit, respice finem...
Separace cinvalditu s obsahem lithia z horniny z českého Krušnohoří je technicky možná a ekonomicky životaschopná. Výsledek testování prokázaly více než 95procentní výtěžnost lithia z původní suroviny a celkově překonal očekávání. Oznámila to ve zprávě pro investory společnost European Metals Holdings (EMH), který drží v projektu těžby lithia u Cínovce 49procentní podíl.
Jedná se bezesporu o nejambicióznější těžební záměr na českém území. Podnik Geomet, ve kterém mají těsnou majoritu Severočeské doly ze Skupiny ČEZ a minoritu EMH, se chystá investovat zhruba 15 miliard korun do těžby a zpracování lithia. Záměr EMH počítá s produkcí 22 500 tun uhličitanu lithného ročně, což by Česko vyneslo na pozici největšího producenta lithia v Evropě.
Výsledky testování horniny v australském Perthu podle EMH překonala očekávání a dále prokázala potenciál pro vysoké výnosy lithia. „Výsledky extrakce lithia jsou vynikající a dále podtrhují komerční
životaschopnost provozu na Cínovci. Tyto výsledky ukazují opakovatelnost více než 95procentního výtěžku lithia při neutrálním hodnotě pH. Očekáváme, že aktuální test bude hotový do konce června a pak zveřejníme kompletní výsledky,“ uvedl výkonný ředitel EPH Keith Coughlan.
Testy prokázaly, že pro získání cinvalditu (zinnwalditu) z horniny křemene a živce stačí namlít horninu na prach o velikosti 500 mikrometrů, původní předpoklad přitom byl 250 mikrometrů. Hrubší mletí povede ke snížení spotřeby energie, což je pro investory projektu dobrá zpráva. Netřeba dodávat, že zájem o lithium rychle roste vzhledem k využití v lithium-iontových bateriích, využívaných v elektromobilech, spotřební elektronice nebo pro ukládání přebytků elektřiny.
Jak to vidí ČEZ
Druhý partner projektu ČEZ se k dalšímu postupu vyjádřil v polovině května, kdy budoucí těžební lokalitu na Cínovci navštívil premiér Petr Fiala s doprovodem. Finální studie proveditelnosti, která bude pokladem pro rozhodnutí o těžbě lithia, bude hotová do konce letošního roku. Jak dále uvedl dle ČTK místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani, samotná těžba by mohla začít na přelomu let 2026 a 2027. Podmínkou je však získání stavebního povolení do konce roku 2025.
Náklady na celý projekt se podle Cyraniho odhadují na 15 miliard korun. Část z toho by mohla pokrýt dotace z Fondu spravedlivé transformace. „Jedná se o minoritní část nákladů, a to zejména na průzkumné práce. Jinak předpokládáme komerční financování, kombinace akcionářského financování a financování ze strany bank,“ řekl Cyrani.
Lithium jako miliardový byznys
Australský těžařský startup EMH v lednu loňského roku zveřejnil propočet ekonomických a provozních parametrů dolu u Cínovce. Hlavním lákadlem je čistá současná hodnota projektu (Net Present Value – NPV), tedy budoucí zisky očištěné o vstupní investici a časovou hodnotu peněz (8 procent ročně). NPV tehdy vycházela na 1,94 miliardy dolarů, tedy skoro 43 miliard korun.
Dlužno dodat, že propočet vychází z konzervativního odhadu ceny na úrovni 17 tisíc dolarů za tunu hydroxidu lithného (lithium je v čisté podobě příliš reaktivní, proto se převáží v této podobě). Avšak cena na světovém trhu je dnes skoro trojnásobná – 45 500 dolarů za tunu. Už při konzervativním odhadu ceny na úrovni 17 tisíc dolarů za tunu vychází návratnost vložených peněz za 2,5 roku a vnitřní výnosové procento (IRR) na 36,3 procenta po zdanění.
Prezentace australské EMH dále uvádí, že během 25letého provozu dolu bude v oblasti Cínovce vyprodukováno 153 tisíc tun lithia, ale také 33 tisíc tun cínu a přes 12 tisíc tun wolframu. Obsah kovů v hornině je poměrně nízký, každým rokem tak bude zapotřebí vytěžit okolo 2,25 milionu tun materiálu k dalšímu zpracování.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.
Němečtí pivovarníci se obávají, že budou muset zničit miliardy pivních lahví. Evropská unie totiž plánuje nová pravidla pro zálohové systémy, v důsledku kterých by muselo dojít ke stažení současných obalových materiálů z oběhu. Německý svaz pivovarů tak poslal dopis Evropskému parlamentu, ve kterém apeluje na to, aby v Německu zůstal stávající systém, informuje server Bild. Proti se začínají bouřit i politici německé CSU.
Sériová čísla a vyražená loga, tak zní nová pravidla pro pivní lahve, která má Evropská unie na stole. Evropské nařízení o obalech má za cíl snížit množství obalového materiálu, na pivních lahvích by tak pro kontrolu měly vzniknout identifikační prvky. Pro Německo, které je jednou z evropských velmocí co se vratných obalů týče, by to znamenalo zničit několik miliard pivních lahví.
„Pokud se plány EU stanou skutečností, budeme muset všechny vratné lahve roztavit. Tomuto šílenství je třeba zabránit,“ uvedl šéf pivovarnického svazu Holger Eichele. Plán EU je podle něj dobře míněný, ale špatně provedený. Evropě se podle něj vnucuje jednotný zákon, protože některé země na rozdíl od Německa nemají systém opakovaného použití. „Provozujeme největší a nejúspěšnější systém vratných lahví v Evropě. Byla by katastrofa, kdyby ho EU zničila,“ dodal.
„Plány jsou ekologickým a ekonomickým šílenstvím,“ varoval Dirk Reinsberg, výkonný ředitel Spolkového svazu německých velkoobchodníků s nápoji. Změny by měly nastat i v případě přepravek na pivo, podle úředníku z EU totiž německé přepravky obsahují příliš mnoho vzduchu. „Plán EU požaduje, aby přepravní obal výrobku nebyl o více než 40 procent větší než samotný výrobek. V případě piva by to znamenalo, že klasickou německou přepravku na pivo čeká zánik, bude skartována a zničena,“ uvedl Reinsberg. „Existují bedny, které jsou v oběhu více než 15 let, všechny jsou funkční. Ty by se musely zničit,“ dodal.
„Pokud chce EU více opakovaně použitelných obalů, nesmí vyhodit úspěšné a dobře fungující systémy opakovaného použití z okna! Pro stávající zálohové systémy je nutná výjimka,“ uvedl také Reinsberg. Plán na vytvoření zálohových systémů v zemích, které je dosud nemají, má podle něj smysl. „Ale ne způsobem, který úspěšné systémy staví na pokraj zániku a produkuje masy odpadu,“ dodal.
Proti se začínají bouřit i němečtí politici. „Pivovarníci mají naši plnou podporu, pokud se šílenství EU nezastaví, zvedneme téma v Bundestagu. Brusel hrozí zničením naší regionální pivní kultury,“ řekl Bildu bavorský poslanec Sebastian Brehm. Politici CSU se tak obávají dopadů na menší pivovary a volají po zachování stávajícího německého systému.
Proti centralizované evropské byrokracii tak nyní bude bojovat německý pivovarský svaz formou dopisu zaslaném Evropskému parlamentu, ve kterém „apeluje, aby se upustilo od všeho, co ohrožuje existenci úspěšných stávajících systémů“. „Vnímáme pozitivní přístup, který Evropská komise svým návrhem nařízení sleduje,“ stojí také v dopise adresovaném Evropskému parlamentu, který má návrhy Evropské komise projednat.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.
Evropská komise se soudí s Italskou republikou kvůli nesplnění povinnosti státem.
Vzhledem k tomu, že se Itálie plně nepodřídila rozsudku Soudního dvora ze dne 10. dubna 2014 o čištění městských odpadních vod, rozhodla se Evropská komise vrátit věc k Soudnímu dvoru Evropské unie, jak informuje web EK.
Soudní dvůr tehdy konstatoval, že Itálie porušila povinnosti vyplývající ze směrnice o čištění městských odpadních vod (směrnice Rady 91/271/EHS), neboť 41 aglomerací nezajistilo, aby byly městské odpadní vody dostatečně odváděny a čištěny.
Navzdory významnému pokroku, kterého bylo dosaženo, není městská odpadní voda stále dostatečně čištěna v pěti aglomeracích – v jedné v regionu Valle d’Aosta a ve čtyřech na Sicílii. Nedostatečné systémy čištění odpadních vod v těchto pěti aglomeracích představují významné riziko pro lidské zdraví, vnitrozemské vody a mořské prostředí v environmentálně citlivých oblastech, do nichž jsou vypouštěny nevyčištěné odpadní vody.
Navzdory formálnímu oznámení podle čl. 260 odst. 2 Smlouvy o fungování EU, které Komise zaslala Itálii dne 17. května 2018, nebylo ve výše uvedených pěti aglomeracích dosud dosaženo souladu. Na základě informací předaných italskými orgány nebude plného souladu s rozhodnutím ze dne 10. dubna 2014 dosaženo před rokem 2027. Itálie měla zajistit soulad se směrnicí o čištění městských odpadních vod od 31. prosince 1998. Toto druhé předložení věci Soudnímu dvoru může vést k tomu, že Itálii budou uloženy finanční sankce s ohledem na závažnost porušení a dobu jeho trvání.
Úplné provádění norem stanovených v právních předpisech EU je nezbytné pro ochranu lidského zdraví a přírodního prostředí. Evropská zelená dohoda stanoví pro EU ambici nulového znečištění.
Souvislosti
Směrnice o čištění městských odpadních vod vyžaduje, aby členské státy zajistily, že aglomerace (města, obce, osady) budou řádně odvádět a čistit městské odpadní vody. Nečištěná odpadní voda může být kontaminována škodlivými bakteriemi, a představuje tak riziko pro veřejné zdraví. Obsahuje také živiny, jako je dusík a fosfor, které mohou poškodit sladké vody a mořské prostředí tím, že podporují nadměrný růst řas, které dusí ostatní život, což je proces známý jako eutrofizace.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.
Teorie antropogenní příčiny globálního oteplování se brzy stane středobodem konfrontace mezi Západem a Ruskem. Ačkoli nikdo nezpochybňuje, že se určité části světa oteplují, v současné době neexistuje žádné alternativní vysvětlení tohoto jevu. Přední vědci však na konferenci COP-28 v Dubaji představí jiné. Shodou okolností jsou to členové Ruské akademie věd.
Teorii, že globální oteplování lze pozorovat na celém světě a že je způsobeno lidskou činností, rozšířil Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC), komise OSN.
Nemám žádné odborné znalosti v oblasti klimatu a netroufám si posoudit, zda je tato teorie pravdivá, nebo ne, ale jsem odborník na mezinárodní politiku a mohu posoudit práci této komise OSN.
Asi před deseti lety jsem napsal, že IPCC, jak napovídá jeho název, rozhodně není učenou akademií, ale mezivládní skupinou [1]. Její závěry proto nejsou výsledkem vědeckého přístupu, ale politické debaty.
IPCC vznikl z iniciativy britské premiérky Margareth Thatcherové na podporu jejího boje proti hornickým odborům. Nepřekvapivě dospěl k závěru, že uhlí je pro životní prostředí špatné, zatímco jaderná energie je žádoucí. Nejedná se o vědeckou tezi, ale o politické prohlášení.
Upozornil jsem také, že vytvoření emisních povolenek na skleníkové plyny není mezivládní iniciativou, ale nápadem Joyceovy nadace, který realizuje společnost Climate Exchange Ltd. [2]. Každá země si k tomuto tématu připravuje vlastní legislativu. Obdrží určité množství emisních povolenek, které podle svého uvážení přiděluje podnikům. Společnosti, které své povolenky využijí jen částečně, mohou nevyužité povolenky dále prodat na specializované burze v Chicagu.
Stanovy vypracoval tehdy neznámý právník nadace Joyce, jistý Barack Obama (budoucí prezident Spojených států). Výzvu investorům k zahájení burzy zorganizovali Al Gore (budoucí viceprezident Spojených států) a David Blood (bývalý ředitel Goldman Sachs). Je otázkou, zda tyto lidi považujete za skutečné ekologické aktivisty, nebo za vysoce postavené podvodníky.
Postupem času se tato politika zahalila do roušky vědy a dobrých úmyslů, takže je obtížné ji zpochybnit. Přesto existuje alternativní vědecká teorie, která vysvětluje globální oteplování. Předložil ji chorvatský geofyzik Milutin Milanković v meziválečném období.
Oběžná dráha Země se mění podle tří přírodních cyklů: excentricity, šikmosti a precese rovnodennosti. Každá z těchto změn se pohybuje v rozmezí 20 000 až 100 000 let, což lze dokonale vypočítat. Tyto tři změny společně ovlivňují oslunění Země, a tím i její klima. Tato teorie byla potvrzena v roce 1976 studiem ledových jader z vrtů Vostok (Antarktida). Nevysvětluje však vše.
Ruská akademie věd právě předložila třetí teorii, rovněž založenou na pozorování přírody. Podle ní je „hlavní příčinou lokálních klimatických katastrof zvyšující se emise přírodního vodíku v důsledku střídání gravitačních sil Měsíce a Slunce, které způsobují díry v ozónové vrstvě. Následný nárůst teploty a mísení ozonu a vodíku jsou hlavními příčinami lesních a stepních požárů“ [3].
Francouzská akademie věd se nespokojila pouze se zpochybňováním dogmat IPCC, ale zpochybňuje i opatření, která mají snížit počet děr v ozonové vrstvě. Konkrétně Vídeňskou úmluvu a Montrealský protokol, „jejichž provádění zlikvidovalo celá dílčí odvětví chemického průmyslu, aniž by to mělo vliv na velikost ozonových děr, které se pouze zvětšily“.
Teorie Ruské akademie věd je rovněž založena na myšlence, že globální oteplování není srovnatelným jevem v různých oblastech světa. Na rozdíl od všeobecného přesvědčení se teplota Tichého oceánu ochlazuje [4].
Práce Ruské akademie věd bude představena na konferenci COP-28 v Dubaji na přelomu listopadu a prosince. Politický boj za umlčení vědců již začal. Týká se jmenování předsedy zasedání, který bude moci potížistům dát široký prostor, nebo je naopak umlčet. Výběr předsedy je na Mohammedu ben Zayedovi, vládci Spojených arabských emirátů. Ten jmenoval Sultána al-Jabera, svého ministra průmyslu. Poslanci USA a EU okamžitě napsali generálnímu tajemníkovi OSN Antóniu Guterresovi dopis, v němž ho požádali, aby se proti tomuto kroku postavil. Jejich argumentace jako vždy nemá nic společného s jejich cílem. Argumentují tím, že Sultán al-Džaber je zároveň předsedou Národní ropné společnosti Abú Zabí (Adnoc). Byl by tedy soudcem i porotou. Místo toho doporučují jmenovat lobbistu pro nefosilní paliva. Ten by byl také soudcem a porotcem, ale pro opačný tábor.
Pokud se ruští vědci na 28. konferenci smluvních stran vyjádří, je pravděpodobné, že se shromáždění rozdělí na dvě části, a to nikoli podle vědeckého, ale politického klíče. Příznivci Anglosasů proti příznivcům Ruska (zbytku světa). Není pochyb o tom, že dogma IPCC se brzy stane idée fixe Západu a terčem posměchu zbytku světa.
Odkazy
[1] Le prétexte climatique 2/3 : 1982-1996 : L'écologie de marché, autor: Thierry Meyssan, Odnako (Russie) , Voltaire Network, 22. dubna 2010.
[2] Klimatická záminka 3/3: „1997-2010: Finanční ekologie“, autor: Thierry Meyssan, Оdnako (Rusko) , Voltaire Network, 26. dubna 2010.
[3] Zdroj: Tisková zpráva předsedy Ruské akademie věd.
[4] Systematic Climate Model Biases in the Large-Scale Patterns of Recent Sea-Surface Temperature and Sea-Level Pressure Change [Systematické chyby klimatických modelů v rozsáhlých vzorcích nedávných změn teploty povrchu moře a tlaku v mořské hladině], Robert C. J. Wills, Yue Dong, Cristian Proistosecu, Kyle C. Armour & David S. Battisti, Geophysical Research Letters. Armour & David S. Battisti, Geophysical Research Letters, DOI : 10.1029/2022GL100011.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.
Protesty proti změnám ve vytápění v Německu měly odezvu. Německá vláda v minulých dnech oznámila kompromis u zákona, který původně výrazně omezoval možnosti vytápění plynem či topnými oleji již od roku 2024. Nově má být přechod mnohem pomalejší a například navázán na vývoj vytápění v dané lokalitě. Také například krom solárních panelů a tepelných čerpadel umožňuje vytápění dřevem či peletami.
Návrh ministra hospodářství Roberta Habecka původně počítal s výrazným omezením vytápění plynem a topnými oleji, protože požadoval, aby vytápění v Německu od roku 2024 bylo zajišťováno nejméně z 65 % z obnovitelných zdrojů, čímž z možnosti vytápění v podstatě vyřadil fosilní paliva. Proti návrhu, který má Německu pomoci dosáhnout klimatické neutrality do roku 2045, se ostře postavila především CSU, která vládne v Bavorsku, ale na spolkové úrovni je v opozici. O víkendu pořádala proti návrhu velké demonstrace. Proti se postavili i koaliční Svobodní, kteří ve spolkové vládě zasedají spolu se sociálními demokraty a zelenými.
Koalice v Berlíně po dlouhém jednání představila kompromisní návrh zákona. "Každý trochu ustoupil," uvedl ke kompromisu předkladatel původního návrhu vicekancléř Robert Habeck. Původní návrh podle něj vznikal v atmosféře krize a invaze na Ukrajinu, kdy se obával, že Německo se ocitne bez plynu. Uznal, že současnou situaci kolem vytápění špatně politicky zanalyzoval. Současný kompromis podle něj přispěje k větší akceschopnosti vlády a soudržnosti země.
Koaliční Svobodní, kteří měli vážné výhrady kvůli možným vysokým nákladům a návrh zablokovali, uvedli, že došlo k důležitým změnám a že se vytápění přizpůsobí domu a nikoliv dům vytápění. Sociální demokracie zas uvedla, že změny v návrhu mají zajistit, aby změna ve vytápění nebyla velkým finančním břemenem.
Podle nového návrhu bude přechod na vytápění bez fosilních paliv mnohem pomalejší, než původní návrh, který počítal s výrazným omezením plynových kotlů od roku 2024. Nově se povinnost mít v domově vytápění, které je z 65 % postaveno na obnovitelných zdrojích bude týkat pouze nových developerských projektů. Němci si tak i v následujících letech budou moci pořídit plynový kotel, za podmínky, že bude schopen v budoucnu přejít na vodík.Zároveň podmínky zákona vstoupí pro jednotlivé v domácnosti v platnost až v momentě, kdy v jejich lokalitě bude schválen městský plán vytápění. Ten nově předpokládá zákon, o kterém se ještě jedná, a má ukládat povinnost předložit v letech 2026-2028 plán městského vytápění jednotlivým obcím. Měl by poskytnout majitelům nemovitostí rámec do kdy by v jednotlivých lokalitách mohlo centrální vytápění být zavedeno. Zároveň by se do jeho schválení na majitele nemovitostí pravidla nevztahovala. Majitelé nemovitostí mají tak získat představu zda se budou moci připojit k centrálnímu vytápění či budou muset podniknout nákladnou rekonstrukci vlastního domu.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.
Překročení teplotního limitu 1,5 °C stanoveného Pařížskou klimatickou dohodou by ohrozilo vyhlídky na bezpečný a prosperující život v Německu i v celém světě, uvádí vůbec první německá národní bezpečnostní strategie. Německá vláda se v dokumentu zabývá rostoucími hrozbami, mezi něž patří důsledky změny klimatu a zvýšená potřeba kritických surovin. Německo se mimo jiné zavazuje plnit dvouprocentní cíl NATO v oblasti výdajů na obranu z HDP a vytvářet potravinové a energetické rezervy pro případ nouze. V době otřesů globálního bezpečnostního prostředí po ruské invazi na Ukrajinu strategie zdůrazňuje potřebu diverzifikace dodávek energie – a to i v době, kdy země přechází na ekonomiku založenou na obnovitelných zdrojích, stojí ve strategii.
Ve své první národní bezpečnostní strategii se německá vláda zabývala změnou klimatu a zajištěním přístupu ke kritickým surovinám jako jedněmi z nejnaléhavějších výzev, kterým země čelí.
„Změna klimatu způsobená člověkem ohrožuje naše živobytí a má také důsledky pro stabilitu celých zemí a regionů,“ uvedl v úvodu strategie německý kancléř Olaf Scholz.
Strategie vypracovaná několika ministerstvy a kancléřstvím tvrdí, že politiky zaměřené na globální klima, životní prostředí, zásobování potravinami a zdroje jsou bezpečnostní politikou. Uvádí se v ní, že cíl Pařížské dohody omezit růst průměrné globální teploty na 1,5 °C „je pro spolkovou vládu národním a mezinárodním cílem“.
„Překročení tohoto limitu by ohrozilo vyhlídky na bezpečný a prosperující život v Německu i celosvětově ve střednědobém a dlouhodobém horizontu. Na národní úrovni Německo svých klimatických cílů dosáhne. Na mezinárodní úrovni chce významně přispět k mezinárodnímu financování ochrany klimatu i po roce 2025,“ uvedla vláda.
Klíčové klimatické a energetické aspekty bezpečnostní strategie
Strategie přichází v době otřesů bezpečnostního prostředí Německa i jeho partnerů. Po ruské invazi na Ukrajinu použil kancléř Scholz termín Zeitenwende (přelom epoch – pozn. red.), aby popsal bezpečnostní důsledky pro Německo a jeho mezinárodní partnery. Strategie označuje Rusko za největší hrozbu pro mír a bezpečnost v euroatlantickém prostoru v dohledné budoucnosti.
Německo se v něm zavazuje plnit dvouprocentní cíl NATO v oblasti výdajů na obranu a vytvářet zásoby potravin a energie pro případ nouze. Hlavním cílem strategie je poprvé zohlednit všechny vnitřní a vnější faktory ohrožující bezpečnost země – nejen z vojenského hlediska, ale také pokud jde o možné útoky na kritickou infrastrukturu nebo zastřešující otázky, jako je změna klimatu. Vláda definuje svůj přístup k integrované bezpečnostní politice jako ochranu před válkou a násilím, svobodu utvářet životy lidí v rámci liberálního demokratického řádu; a zajištění zdrojů obživy lidí. Strategie za tímto účelem stanoví základní politické směry, ale nezabývá se podrobnostmi jednotlivých bezpečnostních aspektů.
„K ochraně naší země před vnějšími hrozbami je třeba integrovat všechny prostředky a nástroje. Bez bezpečnosti není svobody, stability ani prosperity,“ řekl Olaf Scholz na tiskové konferenci v Berlíně.
Ruský plynu a národní bezpečnost
Německá vládnoucí koalice se dohodla, že během prvního roku svého působení představí komplexní strategii národní bezpečnosti, první svého druhu, a původně ji plánovala zveřejnit ještě před únorovou Mnichovskou bezpečnostní konferencí. Její vypracování však bylo odloženo kvůli vleklým sporům uvnitř koalice.
Již na začátku roku 2022 ministryně zahraničí Annalena Baerbocková uvedla, že klimatická krize bude jádrem strategie, neboť se jedná o bezpečnostně-politickou otázku naší doby.
Změna klimatu ovlivňuje bezpečnostní politiku na celém světě mnoha různými způsoby. K důsledkům globálního zvyšování teploty patří častější a extrémnější výkyvy počasí, což znamená, že bezpečnostní hrozby, jako jsou záplavy, sucho, zdravotní problémy a hladomor, jsou po celém světě stále častější. To následně povede k větším migračním pohybům, narušení ekonomiky a konfliktům o zdroje, jako jsou potraviny, voda nebo energie.
Ruská invaze na Ukrajinu a měnící se geopolitické prostředí ve světě, který se ubírá směrem k systémům obnovitelných zdrojů energie, dodaly na propojení mezi bezpečnostní, klimatickou a energetickou politikou další váhu. Válka na Ukrajině a souběžná energetická krize rovněž zdůraznily význam konzistentní strategie, kterou mohou dodržovat všechna ministerstva, od obrany po energetiku. Válka a její důsledky přinutily Německo radikálně přehodnotit mnoho základních oblastí politiky – a zejména svou energetickou politiku, vzhledem k tomu, že země bývala zhruba do poloviny roku 2022 silně závislá na ruských fosilních palivech.
„Za každý metr krychlový ruského plynu jsme zaplatili dvojnásobně a trojnásobně naší národní bezpečností. V budoucnu se budeme při rozhodování o hospodářské politice více zaměřovat na bezpečnost. To platí i pro otázku, kde budeme nakupovat léky, suroviny a energii,“ píše Annalena Baerbocková v úvodu strategie.
Ve strategii se dále uvádí, že Německo bude pokračovat v úsilí o diverzifikaci dodávek energie.
„Přestože přechod na novou energetiku snižuje závislost na fosilních palivech, Německo zůstane v dohledné budoucnosti dovozcem energie,“ stojí v analýze.
Vypracování bezpečnostní strategie se ujalo ministerstvo zahraničí. Jeho cílem byl sdílený a inkluzivní proces zahrnující veřejnost i odborníky a ministryně Baerbocková loni v létě cestovala po zemi a hovořila s občany. Konečná verze strategie však byla až do oficiálního zveřejnění přísně střežena.
Strategie týkající se Číny a zahraniční politiky v oblasti klimatu budou následovat později v tomto roce.
Vláda považuje strategii národní bezpečnosti za úzce provázanou s dalšími dvěma klíčovými dokumenty, které plánuje vydat v letošním roce: strategií pro Čínu a strategií zahraniční politiky v oblasti klimatu. Baerbocková označila klimatickou zahraniční politiku za nedílný prvek bezpečnostní strategie, protože změna klimatu podkopává bezpečnost, zejména ve zranitelných státech.
Pokud jde o Čínu, ministryně uvedla, že bezpečnostní otázkou by se mohly stát investice této země do infrastruktury po celém světě v rámci tzv. iniciativy Pásmo a stezka, například pro dodávky energie.
Strategie pro Čínu byla rovněž odložena a bude pravděpodobně držena pod pokličkou až do 20. června, kdy čínský premiér Li Čchiang a několik ministrů odcestují do Berlína na bilaterální vládní jednání.
„Někteří berlínští úředníci tvrdí, že Scholz není z odkladu čínské strategie příliš nadšený,“ napsal nedávno Hans von der Burchard v listu Politico.
„Nebude tak riskovat rozzlobené komentáře svých čínských protějšků, vzhledem k tomu, že první návrh strategie byl vůči Pekingu poměrně kritický,“ doplnil.
Baerbocková na tiskové konferenci ještě uvedla, že při jednání s Pekingem neexistuje žádné černobílé uvažování. S Čínou existují zásadní rozdíly, například v otázkách demokracie, ale je třeba spolupracovat, například v boji proti změně klimatu.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.
Průměrná roční teplota v Německu je 13°C.
Nejteplejším měsícem je červenec s průměrnou teplotou 23°C.
Průměrná roční teplota v Řecku je 25°C.
Jak může překročení průměrné roční teploty o 1,5°C ... tj. na 14,5°C ... ohrozit bezpečný a prosperující život Německu?
To jako že Němci se stanou stejnými nemakačenky jako Řekové?
"Když bludem trpí jeden člověk, říká se tomu šílenství. Když bludem trpí hodně lidí, říká se tomu náboženství."
-----------------------------------------
„Chovej v úctě ty, kdo hledají pravdu, ale pozor na ty, co ji našli." Voltaire
Plánované ukončení těžby uhlí ve východním Německu by mohlo ohrozit zásobování vodou v hlavním městě a jeho okolí, protože po ukončení těžby hnědého uhlí v této oblasti bude do řeky Sprévy odčerpáváno výrazně méně podzemní vody, uvádí zpráva Spolkového úřadu pro životní prostředí (UBA).
Po ukončení těžby uhlí v Lužici by řeka Spréva, která protéká spolkovými zeměmi Berlín, Sasko a Braniborsko, mohla mít podle zprávy v některých oblastech v suchých letních měsících až o 75 % méně vody, což by mělo důsledky pro jezera, kanály a zásobování pitnou vodou. Od počátku těžby hnědého uhlí v 19. století bylo kvůli těžbě odčerpáno přibližně 58 miliard metrů krychlových podzemní vody, což je více než objem Bodamského jezera, a tato voda byla přivedena do Sprévy, uvedla UBA. Dobrá polovina vody, kterou dnes Spréva v okolí Cottbusu přivádí, pochází z čerpaných podzemních vod. Ukončení těžby uhlí v zemi je naplánováno na rok 2038, ale vláda se ho snaží posunout pokud možno už na rok 2030. Podle autorů zprávy to zásadně změní vodní bilanci v celém regionu, a pokud se poptávka po vodě zvýší nebo zůstane stejná, hrozí v regionu stále častější a dlouhodobější nedostatek vody. To však není důvodem ke zrušení postupného ukončování, uvedl vedoucí UBA Dirk Messner. „Těžba uhlí poškozuje životní prostředí již desítky let. Jsem rozhodně pro to, aby se postupné ukončování těžby uhlí v Lužici i nadále zaměřilo na rok 2030, jinak budeme jen stěží schopni dosáhnout našich klimatických cílů.“
Autoři doporučují, aby domácnosti, průmysl a zemědělství šetřily vodou a aby spolkové země našly způsoby, jak do řeky čerpat vodu z jiných regionů prostřednictvím nových potrubních systémů. Kromě toho by se měly rozšířit zásoby vody například modernizací stávajících nádrží a vytvořením nových v těžebních jezerech. Krátkodobým nouzovým řešením by mohlo být pokračování provozu důlních čerpadel, což by však mělo ekologické důsledky a ve srovnání s jinými opatřeními je to drahé řešení, jak zabránit problémům s nedostatkem vody, uvádějí autoři. UBA také doporučuje, aby Sasko, Braniborsko a Berlín vypracovaly mezistátní generální plán pro hospodaření s vodou v regionu. Dodavatel vody v hlavním městě, společnost Berliner Wasserbetriebe, a zemský senát již pracují na odpovídajících koncepcích.
Zdroj: Carolina Kyllmann, „Eastern German coal phase-out threatens regional water supply – report“ (Clean Energy Wire, 13.06.2023)
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.
Evropská komise doporučuje opatření na podporu recyklace v 18 členských státech, kterým hrozí nesplnění cílů v oblasti odpadů. Ve své zprávě komise identifikuje členské státy, u nichž hrozí, že nesplní cíle pro přípravu na opětovné použití a recyklaci komunálního a veškerého obalového odpadu do roku 2025 a cíl pro skládkování do roku 2035. Devět členských států je na dobré cestě ke splnění cílů pro rok 2025: Belgie, Česká republika, Dánsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Rakousko a Slovinsko.
Osmnácti členským státům však hrozí, že nesplní jeden nebo oba cíle pro rok 2025. U Estonska, Finska, Francie, Irska, Lotyšska, Portugalska, Španělska a Švédska hrozí, že nesplní cíl pro komunální odpad.
Bulharsku, Chorvatsku, Kypru, Řecku, Maďarsku, Litvě, Maltě, Polsku, Rumunsku a Slovensku hrozí, že nesplní oba cíle pro komunální i celkový obalový odpad pro rok 2025.
Některé země také nadále skládkují většinu komunálního odpadu a pravděpodobně nesplní cíl pro skládkování do roku 2035. Komise předkládá těmto členským státům doporučení, která vycházejí z průběžné finanční a technické podpory poskytované na zlepšení výsledků v oblasti nakládání s odpady.
530 kilo odpadů na osobu
Každý rok vyprodukují Evropané v průměru 530 kilogramů komunálního odpadu na osobu (odpad pocházející z domácností a podobný odpad z podniků).
Přestože se stále více recykluje a méně skládkuje, zůstává komunální odpad jedním z nejsložitějších toků odpadů, s nimiž je třeba nakládat.
V EU se přibližně 50 procent komunálního odpadu recykluje nebo kompostuje a 23 procent se skládkuje.
Množství vyprodukovaného obalového odpadu neustále roste. Mezi lety 2013 a 2020 vzrostlo množství vyprodukovaného obalového odpadu v celé EU o 15 procent a dosáhlo téměř 80 milionů tun. V současné době se recykluje přibližně 64 procent obalových odpadů, i když se tento podíl liší podle materiálu. Více než 75 procent papírových, lepenkových a kovových obalů se recykluje, zatímco u plastů je to méně než 40 procent – to je problém ve většině zemí EU, z nichž mnoha hrozí, že nesplní materiálově specifický cíl pro recyklaci plastových obalových odpadů.
Významné rozdíly mezi členskými státy
Zpráva ukazuje, že v EU existují značné rozdíly v nakládání s odpady. Některé země mají před sebou ještě dlouhou cestu ke splnění cílů dohodnutých v právních předpisech EU a je třeba provést další reformy, zejména: zajistit zpracování bioodpadu, který představuje třetinu komunálního odpadu; tříděný sběr odpadu – nezbytný předpoklad recyklace; a zlepšit kvalitu údajů. Většina zemí EU však zavedla nebo zavádí reformy v oblasti odpadů s cílem zvýšit míru recyklace, z nichž některé by měly v příštích letech přinést výsledky.
Výsledky ovlivnily také vnější faktory, včetně dopadů pandemie COVID-19, která v některých zemích omezila nebo zastavila tříděný sběr. Nedávný prudký nárůst cen energií má rovněž nepříznivý vliv na recyklační činnosti.
Doporučení a podpora EU
Komise předkládá konkrétní doporučení pro 18 členských států, u nichž hrozí, že nedosáhnou hlavních recyklačních cílů pro rok 2025. Tato doporučení zahrnují širokou škálu opatření: snížení množství nerecyklovatelného odpadu, zvýšení opětovného použití, posílení odděleného sběru, rozvoj kapacit pro zpracování odpadu za účelem třídění a recyklace, zlepšení správy, zavedení ekonomických nástrojů a zvyšování povědomí.
Komise bude i nadále podporovat členské státy při provádění právních předpisů EU o odpadech, a to prostřednictvím podpory z fondů EU, technické pomoci (například prostřednictvím přezkumu provádění předpisů v oblasti životního prostředí, výměny osvědčených postupů a podpory vzájemného učení). Vnitrostátní orgány jsou však odpovědné za zintenzivnění politického úsilí a zintenzivnění činnosti v terénu.
Kromě toho Komise představila iniciativy, které přispívají k oběhovému hospodářství a podpoří členské státy při zlepšování výkonnosti v oblasti nakládání s odpady a dosahování cílů, jako jsou návrhy nových nařízení o přepravě odpadů, o obalech a obalových odpadech a o ekodesignu udržitelných výrobků.
Zpráva včasného varování hodnotí pravděpodobnost, že členské státy splní recyklační cíle pro rok 2025 stanovené v rámcové směrnici o odpadech a ve směrnici o obalech a obalových odpadech: 55 procent recyklace a příprava na opětovné použití komunálního odpadu; 65 procent recyklace pro celkový obalový odpad; a cíle recyklace obalového odpadu pro jednotlivé materiály (75 procent pro papír a lepenku, 70 procent pro sklo, 70 procent pro obaly ze železných kovů, 50 procent pro hliník, 50 procent pro plast a 25 procent pro dřevo).
Zpráva rovněž obsahuje předběžné posouzení cíle snížit do roku 2035 skládkování komunálního odpadu na méně než 10 procent.
Nakládání s bioodpady se spolu s obalovými odpady objevuje jako jeden z hlavních problémů, které byly identifikovány jako překážka výkonnosti v oblasti recyklace, ačkoli povinnost odděleného sběru bioodpadů platí od 1. ledna 2024.
Zpráva včasného varování navazuje na přezkum provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí, který již odhalil problémy s prováděním právních předpisů EU o odpadech. V EU je zejména stále v provozu téměř 2 000 nelegálních nebo nevyhovujících skládek, které jsou významným zdrojem znečištění a skleníkových plynů a promarněnou příležitostí pro využití druhotných surovin.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.
Podrobný pohled na poškozování životního prostředí a porušování lidských práv, ke kterému dochází při recyklaci plastů. (Foto: Youtube)
Koprodukční (USA/Belgie/Čína/Indie/Indonésie/Filipíny) dokumentární film „Příběh plastu“ z roku 2019 se liší od všech ostatních dokumentů o plastech. Představuje ucelenou časovou osu toho, jak jsme se dostali k současné globální krizi znečištění plasty.
Film Příběh plastů, oceněný cenou Emmy, zobrazuje jeden z nejpalčivějších světových problémů v oblasti životního prostředí.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.
Začali používať prízemné teploty, nie teploty vzduchu 2 m nad povrchom. Pomocou týchto upravených noriem sa dajú "skonštruovať" rekordné teploty.
Neexistuje žiadna globálna vlna horúčav, planéta nehorí, sú miesta výrazne nad normálom a pod normálom, zima v Argentíne je rovnako pôsobivá ako horúčavy, pokiaľ ide o odchýlky od normálu.
Hystéria sa začala, keď senzáciechtivé klimatické médiá v Nemecku a inde, napríklad Relotius Spiegel, nekriticky citovali nedbalo formulovanú a manipulatívnu správu Európskej vesmírnej agentúry (ESA) z 13. júla , v ktorej sa najprv hovorilo o teplote "vzduchu":
Teploty v celej Európe tento týždeň stúpajú uprostred dlhotrvajúceho obdobia intenzívnych horúčav. A to sa ešte len začalo. Taliansko, Španielsko, Francúzsko, Nemecko a Poľsko čelia veľkej vlne horúčav, pričom na ostrovoch Sicília a Sardínia sa očakáva, že teplota vzduchu vystúpi až na 48 °C, čo je potenciálne najhorúcejšia teplota, aká bola kedy v Európe zaznamenaná.
Pôvodná správa ESA pokračovala a až neskôr spresnila, že sa v skutočnosti týkala povrchovej teploty (dôraz pridaný):
V nasledujúcej animácii sú použité údaje z rádiometra misie Copernicus Sentinel-3 a zobrazuje teplotu zemského povrchu v Taliansku v období od 9. do 10. júla. Ako je na obrázku jasne vidieť, v niektorých mestách prekročila teplota zemského povrchu 45 °C, najmä v Ríme, Neapole, Tarante a Foggii. Na východných svahoch Etny na Sicílii bolo zaznamenaných viac ako 50 °C.
Nešlo o štandardné teploty zaznamenané vo výške 2 m nad zemským povrchom, ktoré vždy vidíme v denných správach o počasí a ktoré sú oveľa chladnejšie, ale o teploty priamo na povrchu zeme. Tento zásadný rozdiel zostal úplne bez povšimnutia médií a novinárov, ktorí informovali o nových rekordoch vysokých teplôt. Kým pozorní čitatelia tento trik odhalili, správa sa už rozšírila po celom svete.
Včera ESA uverejnila (nejasné) vysvetlenie, v ktorom vysvetlila rozdiel medzi povrchovou teplotou a teplotou vzduchu vo výške 2 metrov nad zemou, ale naďalej zavádzala:
Teplota zemského povrchu je teplo, ktoré pociťuje "povrch" Zeme pri dotyku. Teplota vzduchu, ktorá sa uvádza v našich denných predpovediach počasia, je mierou tepla vzduchu nad zemou.
ESA sa neobťažovala spomenúť, že teplota povrchu je oveľa vyššia ako teplota vzduchu vo výške 2 metrov.
"Najintenzívnejšia klimatická lož"
"To, čo sme zažili v posledných dňoch, bola najintenzívnejšia klimatická lož od začiatku zaznamenávania teploty," informoval tu nemecký Achtung Reichelt o dôsledkoch nedbalej a manipulatívnej tlačovej správy ESA a následnej mediálnej búrke: "Problémom tejto správy je, že nič z nej nie je pravda.
Na Sicílii dosiahla teplota cez víkend len 32 °C, čo je ďaleko od 48 °C, čo ilustruje veľký rozdiel medzi povrchovou teplotou na zemi a údajmi nameranými 2 metre nad zemou.
29. júla 1983 - Brigitte Simonetta s úsmevom oznámila, že v Saint-Raphaël dosiahla teplota 42,6 °C #caniculemoncul #secheressemoncul
Nepočúvajte tých, ktorí uvádzajú hrozbu zmeny klímy ako dôvod, aby ste sa vzdali svojich slobôd pic.twitter.com/q47PMnWqSL
- Noiregoutte (@Noiregoutte) 18. júla 2023
1881 - 1884 - 1900 - 1904 4 mesiace horúceho júla v celom Francúzsku. 43 °C v Montpellier 39,5 °C vo Versailles 39 °C v Nantes
Kto nepřilže, nedostane grant.
COVID-19 nie je choroba, COVID-19 je globálny test inteligencie jedincov, spoločenstiev, národov a štátov.
Dinosauri sa venovali výhradne problémom vlastného rastu.
Jeden známy mali teraz vo fabrike ekologickú kontrolu. Jeden z problémov bol že majú štyri komíny a majú mierne nadnomatívnu produkciu bordelu na jeden komín. Komínov boli štyri kusy.
Kvízová otázka:
"Čo myslíte ako ten problém vyriešili a komisia to akceptovala"?
a) pomocou ekologických technologií znížili produkciu škodlivín
b) produkcia bola zachovaná ale pristavili štyri komíny.
Prvý kto správne odpovie dostane "ekologického hubana".
Z nejakého dôvodu politika priťahuje sociopatov.
Edmund Burke: "Jediné čo potrebujú nečisté síly k svojmu víťazstvu je to, aby slušní ľudia neurobili nič."
Z nejakého dôvodu politika priťahuje sociopatov.
Edmund Burke: "Jediné čo potrebujú nečisté síly k svojmu víťazstvu je to, aby slušní ľudia neurobili nič."
(@Noiregoutte) 18. júla 2023
