Vědecké informace o vesmíru

[Alchymista]

Vesmír aký je...
Petr Kulhánek - Může být vesmír konečný?
https://www.aldebaran.cz/bulletin/2021_30_fin.php

[Alchymista]

https://rusnext.ru/news/1633178742266258
Za posledných 30 rokov sa albedo Zeme znížilo o pol percenta

---

Zníženie albeda má priamy vplyv na príjem slnečnej energie - znamená zvýšenie príjmu tepla o 2,65W (alebo dokonca o 6,8W?) na meter štvorcový.

---

Zapriahanie vozu pred kone. Alebo zámena príčin a následkov.
https://www.space.com/climate-change-dimming-earth

Klimatické zmeny spôsobujú, že Zem je tmavšia

Od Meghan Bartels pred 1 dňom

Na snímke z Medzinárodnej vesmírnej stanice z roku 2011 je vidieť žiarenie Zeme na Mesiaci.

Zem odráža menej svetla, pretože jej klíma sa stále mení, naznačuje nový výskum.

Krásny jav spája klímu a jas: oblaky. Oblaky sú notoricky známou komplikovanou súčasťou klimatickej skladačky - vedci sa snažia modelovať, ako budú oblaky reagovať na zmenu klímy a ako tieto reakcie následne ovplyvnia budúcu klímu. Vedci, ktorí vypracovali novú štúdiu, si však myslia, že zistenie odrazivosti závisí od dynamiky oblakov nad Tichým oceánom.

Výskum sa opiera o dve desaťročia pozorovaní javu nazývaného "zemský svit", čo je svetlo, ktoré Zem odráža na povrchu tmavej strany Mesiaca, v kombinácii so satelitnými pozorovaniami odrazivosti Zeme alebo albeda a jasu Slnka.

Rôzne prvky na Zemi odrážajú rôzne množstvo svetla: oceány veľmi málo, pevnina približne dvakrát viac. Mraky medzitým odrážajú asi polovicu slnečného svetla, ktoré na ne dopadá, a sneh a ľad odrážajú väčšinu svetla, ktoré na ne dopadá.

Vedci zo slnečného observatória Big Bear v južnej Kalifornii skúmajú kolísanie slnečného svitu Zeme od roku 1998 a hľadajú zmeny v časovom meradle od denného až po desaťročné. (Výskumníci upozorňujú, že tieto merania sú len relatívne a vyžadujú si robustnejšie pozorovania, možno aj z cubesatov alebo mesačného observatória).

V novom výskume vedci skombinovali tieto údaje s pozorovaniami z projektu NASA Clouds and the Earth's Radiant Energy System (CERES), ktorý funguje od roku 1997 s prístrojmi na množstve satelitov NASA a Národného úradu pre oceány a atmosféru (NOAA).

Vedci spojili tieto dva súbory údajov, aby zistili, či a ako sa mení jas Zeme. Počas celého obdobia dvoch desaťročí kleslo množstvo svetla, ktoré Zem odrazila, približne o 0,5 % - teda približne o pol wattu svetla na meter štvorcový menej. (Jeden meter štvorcový je o niečo menej ako 11 štvorcových stôp.) Väčšina zmeny nastala v posledných troch rokoch súboru údajov o svite Zeme, ktoré vedci analyzovali do roku 2017; údaje CERES pokračujú až do roku 2019 a na ich konci je pokles ešte výraznejší.

A počas tohto obdobia výskumníci zistili, že jas Slnka - ktoré v priebehu štúdie prešlo dvoma obdobiami maximálnej aktivity a jedným pokojným obdobím - významne nesúvisí s poklesom odrazivosti. Takže zmena v množstve svetla, ktoré Zem odráža, musí pochádzať zo zmeny na samotnej Zemi, zdôvodnili vedci.

Údaje CERES zaznamenali najmä úbytok jasných oblakov v nízkych výškach nad východným Tichým oceánom, pri západnom pobreží Ameriky, kde vedci zaznamenávajú aj výrazný nárast teploty na povrchu oceánu.

A keďže svetlo, ktoré sa neodrazí do vesmíru, je zachytené v zemskom systéme, zmena jasu má vplyv aj na budúcnosť klímy, pretože môže zvýšiť tempo klimatických zmien spôsobených človekom.

Výskum je opísaný v článku uverejnenom 29. augusta v časopise Geophysical Research Letters.

Translated with www.DeepL.com/Translator (free version)

[kenavf]

Vedci náhodne objavili warpovú bublinu

https://pc.zoznam.sk/novinka/vedci-naho ... vu-bublinu
Otázka:
O warpovom pohone hovorili už v SciFi filmoch v 60tych rokoch. Je možné že autori sa pobavia s rôznymi vedcami aby "nasáli" rôzne pojmy a teórie a tie použijú v seriáloch alebo naopak, sa súčasní vedci snažia niečo napasovať na teórie zo seriálov?

[bacil]

Je to tak, že vědec čte různé fantastické romány a pohádky. Potom mu něco cvrnkne do nosu a z ničeho nic přijde na to jak by se to možná dalo udělat. Bez snílků by nebyla žádná věda ani pokrok. Verne umřel moc brzo a nikdo jiný jeho formátu nepřišel, opravdu ani Clarke není jeho formát. Stačilo by ho seznámit s pozdními Teslovými pokusy a to by byly romány!

[kenavf]

Hmota vyvržená při srážce s neutronovou hvězdou překročila sedmkrát rychlost světla

https://techsvet.cz/nejnovejsi-zpravy/h ... la/daniel/

[bacil]

Článek je zavádějící. Nicméně nějaké snahy na překročení rychlosti světa vyvíjeny jsou https://en.wikipedia.org/wiki/Faster-than-light

[Alchymista]

Známe exoplanéty...

Viazaná rotácia a obývateľná zóna

habzone[1].gif (52.89 KiB) Zobrazeno 1301 x

Pozor! Obrázky sa nedajú priamo porovnávať! Zachytávajú rôzne veci...
Čiara "viazanej rotácie" by na prvom obrázku smerovala oblúkom zhruba od písmena M vpravo dole k číslu 6k vľavo hore.
Žltý pruh na druhom obrázku zodpovedá oblasti zelených oblúkov na prvom obrázku. Ale oblasť zelených oblúkov zodpovedá len menšej časti žltého pruhu. Prvý obrázok neobsahuje spektrálnu triedu A...

Prečo je táto dvojica grafov dôležitá?
Pretože viazaná rotácia nastáva rýchlo, za menej než miliardu rokov od vzniku planéty.
(V rovniciach vystupujú vysoké mocniny, takže dej nastane za určitých podmienok buď veľmi rýchlo - alebo naopak veľmi pomali. Aj Zem by bola teoreticky raz uzamknutá do viazanej rotácie - ale až asi za 50-90 miliárd rokov...)

Uzamknutie do viazanej rotácie má v geologicky krátkom čase za následok zánik magnetického poľa. A strata magnetického poľa má za následok, že planéta v geologicky krátkom čase stratí vodík - a teda predovšetkým vodu - a zmení sa na vysušenú planétu podobnú Venuši alebo Marsu. Tieto tri procesy - uzamknutie do viazanej rotácie, strata globálneho magnetického poľa a strata vody - prebehnú veľmi rýchlo, od menej ako miliardy rokov do zhruba troch miliárd rokov po sformovaní planéty.

Čo to znamená pre život vo vesmíre?
V podstate to, že planéty okolo hviezd spektrálnej triedy M, červených trpaslíkov, najpočetnejšej skupiny hviezd vo vesmíre, sú pre život pozemského typu nevhodné z viac ako len jedného dôvodu...

[bacil]

Když už jsme u té vázané rotace tak jsem nechal GPT dosadit parametry Země a Měsíce do vzorečku pro vázanou rotaci no a výsledek je ten že by to trvalo 2x déle než je stáří vesmíru.
https://chatgpt.com/share/67a92471-2980 ... c1399cbc18

[Alchymista]

AI má zjavné medzery vo vzdelaní - nevzala do úvahy, že Mesiac sa od Zeme vzďaluje, aktuálne tempom asi 4 cm za rok. Tiež za to môžu slapové sily a keďže tie zo vzdialenosťou slabnú, v minulosti zrejme utekal od Zeme aj rýchlejšie.
Takže v minulosti bol "oveľa bližšie" a keďže veľká poloosa dráhy vystupuje v šiestej mocnine, rozdiel doby uzamknutia bude brutálny.

Tak znovu! Dáme je druhú šancu...

Číslo lásky starý Augustus Edward Hough Love by sa asi naštval...

[bacil]

Tak jo, trápil jsem ho dál. Bojím se ale že brzy mu "dojde dech", mám neplacenou verzi. Krom toho že háže obligátní miliony let, jsem z něj dostal toto

Samotné "usazení" Měsíce do stabilního, téměř kruhového oběhu (circularizace) by – v případě extrémně blízkého průletu (perigeum cca 22–25 tisíc km) – proběhlo během řádu 10³–10⁴ let.

[Alchymista]

Tak ho ešte potráp - že koľko je Rocheho medza pre systém Zem - Mesiac
je to zhruba ~19-20 000km / ~25500-26400km (od stredu Zeme) pre "tekutý satelit". Je celkom sranda, že za "tekuté" sa považujú práve satelity typu Mesiac, obecne - väčšie ako 100-250km v priemere, ktoré sú už plne viazané a formované len vlastnou gravitáciou. Hromady hlušiny a balvanov sa považujú za "pevné"

Ale logiku to má - "tekuté" sa vplyvom gravitačných síl tvarujú podľa hydrostatickej rovnováhy (a preto sú tiež "v kľude" viacmenej guľaté). "Pevné" si držia tvar až po hranicu mechanickej pevnosti a potom sa lámu a rozsýpajú na úlomky.

A len tak na okraj - s Mesiacom je "večný problém" . Totiž - že je Mesiac šišatý vajcoid - to sa vie už dávno. Že na Mesiaci je šišaté aj gravitačné pole, to sa vie tiež celkom dávno - prinajmenšom od letov Apollo, ktoré objavili "mascon"y pod mesačným povrchom.
Pruser nastal v posledných rokoch (poslednom štvrťstoročí, od letu CLEMENTINE) - Mesiac je na povrchu "šišatý" inak ako v gravitačnom poli. A to je celkom pruser, pretože rozdiely sú údajne až v desiatkach metrov...

[bacil]

Trochu se liší od tvých údajů, ale pro obě hodnoty nám ta potopa pořád pěkně vychází.

Rocheho mez pro tekutého satelitu (přibližně odpovídající Měsíci) kolem Země je asi 18 000–18 200 km od středu Země, což je přibližně 2.85 zemských poloměrů.
Nad povrchem Země by to odpovídalo výšce asi 11–12 tisíc km.
Tedy, pokud by se Měsíc (nebo jiný tekutý satelit) dostal blíže, než je tato mez, mohly by gravitační síly Země překonat vlastní gravitaci satelitu a došlo by k jeho roztržení.

[bacil]

A vrátil jsem se ještě oklikou na začátek

Níže uvádím zjednodušený odhad založený na citlivé závislosti slapových účinků na vzdálenost, přičemž použijeme základní předpoklad, že výrazně blízký průlet (s perigeem řádu 22–25 tisíc km od středu Země, tedy zhruba 1/17 současné vzdálenosti) dramaticky zkracuje časové škály slapové dissipace.

... hromada vzorečků...

2. Circularizace dráhy
V tomto scénáři předpokládáme, že Měsíc po extrémně blízkém průletu (kde se projevily obrovské slapové síly) získal velmi excentrickou dráhu, přičemž pro zachování celkové orbitální energie (a podle Keplerova třetího zákona) by střední poloosa zůstala přibližně na dnešní hodnotě (384 400 km).
– U tak extrémně excentrické dráhy je perigeum velmi nízké (např. 22–25 tisíc km), což znamená, že při každém průletu jsou dissipativní slapové síly obrovské.
– Tyto opakované průlety vedou k postupnému vybití přebytečné kinetické energie, čímž se dráha postupně circularizuje.
– Modely rané evoluce Měsíce (či obecně satelitů zachycených v důsledku obřího impaktu) často uvádějí, že circularizace extrémně excentrické dráhy může proběhnout během řádově 1 000 až 10 000 let.

Závěrečné shrnutí
Zamčení rotace (tidální synchronizace):
Při extrémně blízkém průletu (perigeum cca 22–25 tisíc km) by slapové síly byly tak silné, že by zamčení rotace Měsíce proběhlo velmi rychle – odhadujeme řádově několik měsíců až maximálně pár let.

Circularizace oběžné dráhy:
Následná dissipace energie a postupné vyhlazování extrémně excentrické dráhy do téměř kruhového oběhu (tak, aby střední poloosa odpovídala současné hodnotě podle Keplerova třetího zákona) by mohlo trvat přibližně 1 000 až 10 000 let.

Tento scénář je samozřejmě velmi hypotetický, ale ilustruje, že extrémně blízký průlet umožňuje velmi rychlou synchronizaci rotace, zatímco circularizace dráhy – i když také urychlená díky obrovským slapovým účinkům – probíhá postupně během tisíců let.