https://www.bbc.com/news/world-asia-chi ... 40BBCWorldČína vyslala na oběžnou dráhu klíčový modul nové stálé vesmírné stanice, nejnovější z čím dál ambicióznějšího vesmírného programu v Pekingu.
Modul Tianhe - který obsahuje obytné prostory pro členy posádky - byl vypuštěn z vesmírného střediska Wenchang Space na raketě Dlouhý pochod-5B.
Čína doufá, že bude nová stanice v provozu do roku 2022.
Bol to posledný - tretí stupeň - rakety, ktorý sa spolu s veľkým nákladom dostáva na obežnú dráhu.Trosky nekontrolovaně sestupující čínské rakety Dlouhý pochod - 5B dopadly v neděli ve 4:24 SELČ do Indického oceánu západně od souostroví Maledivy. Podle agentury Reuters to oznámila čínská státní média, podle nichž většina stroje shořela při vstupu do atmosféry. Zatím nejsou zprávy o tom, že by trosky rakety dopadly do obydlených oblastí.
Zbytek čínské rakety patřil k největšímu vesmírnému odpadu, jaký vstoupil do zemské atmosféry za poslední desetiletí. K incidentu podobných rozměrů přitom došlo naposledy před rokem, a jednalo se rovněž o část rakety Dlouhý pochod 5B. Některé její části tehdy dopadly do Pobřeží slonoviny, kde podle médií poničily několik domů. Nikdo však nepřišel k újmě.
Část rakety, jež dopadla na zem v neděli, vážila podle odhadů asi 18 až 20 tun. Ze země odstartovala na konci dubna a do vesmíru vynesla základní modul budoucí čínské orbitální stanice. Namísto sestupu do atmosféry však jeden ze stupňů rakety zůstal na oběžné dráze a oblétal zemi rychlostí téměř 7,7 kilometrů za sekundu. Postupně však ztrácel výšku.
Vědci po celém světě se pak snažili předpovědět, kdy raketa vstoupí do atmosféry a kam asi dopadne. Kvůli velkému množství různých proměnných však i nejlepší odhady počítaly s odchylkou až několik dní, predikce se začaly zpřesňovat až několik hodin před předpokládaným pádem. Reuters poznamenává, že rozdíl jedné minuty při vstupu do atmosféry ovlivnil místo dopadu trosek o stovky kilometrů.
Vzhledem k tomu, že 70 procent povrchu Země tvoří oceány, byla největší pravděpodobnost, že raketa dopadne do vody. Podle astrofyzika Jonathana McDowella z Harvardovy univerzity mohly trosky spadnout od New Yorku, Madridu a Pekingu na severní polokouli až po jižní Chile a novozélandskou metropoli Wellington na jižní polokouli.
Experti ze západních zemí kvůli nekontrolovatelnému sestupu rakety Čínu kritizovaly za nezodpovědný přístup. Čínský státní bulvární list The Global Times však tvrzení o tom, že se raketa vymkla kontrole a mohla by způsobit škody, označil za „západní (mediální) humbuk".
Подробнее: https://eadaily.com/ru/news/2021/06/16/ ... yu-na-luneOznámil to dnes 16. června zástupce vedoucího programu průzkumu Měsíce v Čínské národní kosmické správě (CNSA) Pei Zhaoyu na globální konferenci o průzkumu vesmíru GLEX-2021.
Od roku 2026 do roku 2030 jsou plánovány dvě mise na vývoj technologií pro přistání a doručování nákladu a také pro vracení vzorků měsíčních hornin na Zemi. V letech 2031 až 2035 budou strany nasazovat infrastrukturu na oběžné dráze a povrchu Měsíce, včetně komunikačních komplexů, jakož i elektrickou energii, výzkum a další vybavení.
V přípravné fázi plánují Čína a Rusko zahájit šest misí na Měsíc. Čína zahájí mise CE-4 (Chang'e-4), CE-6 a CE-7, zatímco Rusko zahájí mise Luna-25, Luna-26 a Luna-27.
https://www.novinky.cz/zahranicni/svet/ ... i-40363531Raketa Dlouhý pochod 2F nese vesmírnou loď na nízkou oběžnou dráhu, kde se Šen-čou připojí k základnímu modulu stanice zvanému Tchien-che (Nebeská harmonie). Ten Čína na oběžnou dráhu kolem Země vypustila koncem letošního dubna, v květnu tam čínská nákladní loď dopravila zásoby paliva, jídla a vybavení. Agentura Reuters uvádí, že k úplnému dokončení vesmírné stanice bude potřeba podniknout jedenáct misí, z toho čtyři budou s lidskou posádkou.
(je ale "neoficiálne") The first of the three new People's Bank of China commemoratives, a 5.3-oz (150-gram) gold coin, depicts some of the same spent mission equipment, including the Tianwen-1 backshell and supersonic parachute. The 2.4-inch (60 mm) coin also shows images of the surface that were taken during the landing and the rover and lander as they appeared when stacked together.
A smaller, 0.3-oz (8-g), 0.90-inch (22-mm) gold coin is engraved with an image of the Zhurong rover deployed on the Martian surface.
The third commemorative, made of 1 oz (30 grams) of silver, measures 1.6 inches (40 mm) and depicts the Tianwen-1 orbiter circling Mars.
The large gold coin has a face value of 2000 yuan (or about $310) and is limited to 1,000 pieces. The smaller gold coin is 100 yaun (or about $15.45) in denomination and limited to 30,000 pieces.The silver coin, limited to 60,000 pieces, has a value of 10 yaun (or $1.55).